FotosfΘra

FotosfΘra je pon∞kud nep°esn∞ naz²vßna sluneΦnφm povrchem. Ve skuteΦnosti Slunce ₧ßdn² pevn² povrch nemß. FotosfΘra je pouze vrstva, kterß vyza°uje do prostoru p°evß₧nou Φßst viditelnΘho zß°enφ. Vrstva nachßzejφcφ se pod nφ je toti₧ "nepr∙hlednß" a p°enos energie se v nφ d∞je konvekcφ (tj. vzestupn²mi a sestupn²mi proudy). FotosfΘra je velice tenkß, asi jen 300 km. Mß bφlou barvu, nebo¥ lidskΘ oko ji chßpe jako standardnφ zdroj sv∞tla a je prßv∞ na sv∞tlo fotosfΘry "zkalibrovßno". FotosfΘra mß p°i detailnφm pohledu zrnitou strukturu - je pokryta tzv. granulacφ. JednotlivΘ granule jsou vrcholky v²stupn²ch konvektivnφch proud∙. Ve sluneΦnφ fotosfΘ°e se vyskytujφ Φasto sluneΦnφ skvrny. ╚etnost v²skytu sluneΦnφch skvrn se periodicky m∞nφ s periodou asi 11 let. SluneΦnφ skvrny souvisφ s magnetick²m polem Slunce. MagnetickΘ pole ve skvrnßch je velmi intenzivnφ. Jeho intenzita je obvykle vφce ne₧ tisφckrßt v∞tÜφ ne₧ intenzita zemskΘho magnetickΘho pole. Teplota skvrny je ni₧Üφ ne₧ teplota okolnφ fotosfΘry. Zatφmco teplota fotosfΘry je asi 5800 K, teplota ve skvrnßch je jen asi 4000 K. Barva skvrn je Φervenß, ale jejich zß°enφ je o tolik slabÜφ ne₧ zß°enφ okolnφ fotosfΘry, ₧e se jevφ jako Φernß. St°ed skvrny je nejtmavÜφ a naz²vß se umbra. Okraje - penumbra jsou mΘn∞ tmavΘ a jevφ vlßknitou strukturu magnetick²ch siloΦar. SluneΦnφ skvrny se v∞tÜinou vyskytujφ ve dvojici s opaΦnou polaritou magnetickΘho pole. Skvrny b²vajφ obklopeny jasn∞jÜφmi oblastmi, tzv. fakulov²mi poli. Tato pole jsou nejlΘpe viditelnß u okraje sluneΦnφho disku. Na snφmku, krer² jsem po°φdil objektivem typu Maksutov - Cassegrain za pou₧itφ specißlnφ extrΘmn∞ tenkΘ folie zeslabujφcφ viditelnΘ zß°enφ a p°ilehlou infraΦervenou a ultrafialovou oblast asi milionkrßt si m∙₧ete prohlΘdnout sluneΦnφ skvrny, fakulovß pole i granulaci.