M∞sφc pohybujφcφ se po obloze definitivn∞ zakryl sluneΦnφ chromosfΘru
a krom∞ sluneΦnφ korony jsou vid∞t u₧ jen protuberance vysoko se vznßÜejφcφ
nad chromosfΘrou. Od tohoto okam₧iku zaΦφnajφ vhodnΘ podmφnky pro pozorovßnφ
vzdßlen∞jÜφch, slab∞ zß°φcφch Φßstφ korony. Proto zaΦφnßm exponovat sΘrii snφmk∙
s postupn∞ rostoucφ expozicφ. Na jedinΘm snφmku nelze dφky obrovskΘmu kontrastu
zobrazit vÜechny Φßsti korony v optimßlnφ kvalit∞. Snφmek, na kter² se dφvßte,
byl po°φzen expozicφ 1/125 s a zachycuje dokonale protuberance a vnit°nφ Φßst
korony. Na
dalÜφch snφmcφch sΘrie po°φzen²ch delÜφmi
Φasy jsou protuberance stßle vφce p°eexponovßny a tφm h∙°e patrnΘ. ZlepÜuje
se vÜak kvalita a kontrast zobrazenφ vzdßlen∞jÜφch Φßstφ korony.
