Do zaΦßtku ·plnΘho zatm∞nφ Slunce chybφ ji₧ jen asi jedna sekunda.
V tento okam₧ik lze zahlΘdnout tzv. diamantov² prstenec. Je to
natolik tenk² zbytek oslniv∞ svφtφcφ sluneΦnφ fotosfΘry, ₧e ji₧ lze
do n∞j bez obav pohlΘdnout okem bez filtru. Intenzivn∞ svφtφcφ prou₧ek
ost°e kontrastuje s Φern²m M∞sφcem, kter² zakr²vß Slunce, a p∙sobφ skuteΦn∞
dojmem diamatovΘho "nßhrdelnφku". Obrßzek, na kter² se dφvßte, vznikl
matematick²m zpracovßnφm naskenovanΘho negativu
Fujicolor Superia 800,
kterΘ odstranilo veÜkerΘ ruÜivΘ efekty zp∙sobenΘ extrΘmnφm jasem prstence.
Ani tento obrßzek vÜak neukazuje dostateΦn∞ p°esn∞ to, co vidφ lidskΘ oko
dφvajφcφ se do dalekohledu. Je to zp∙sobeno tφm, ₧e vzdßlen∞jÜφ Φßsti
sluneΦnφ korony na obrßzku chybφ, nebo¥ jsou siln∞ podexponovßny. Pou₧itß
expozice 1/1000 s byla optimßlnφ pouze pro zobrazenφ Baileyho perel a nejbli₧Üφho
okolφ Slunce.
Obrßzek velmi blφzk² tomu, co jsem
vid∞l v hledßΦku fotoaparßtu, vznikne teprve velmi pracn²m slo₧enφm n∞kolika
obrßzk∙ a nßsledn²m matematick²m zpracovßnφm.
