Po₧adovanou komponentu je mo₧nΘ vybrat kliknutφm myÜφ a nßsledn∞ kliknout myÜφ na plochu formulß°e. Podle toho, jakou komponentu jste vybrali, zobrazφ se vßm na formulß°i p°φsluÜn² objekt. Ka₧d² objekt je na formulß°i definovßn mimo svΘho typu a jmΘna i dalÜφmi vlastnostmi. Nap°φklad tlaΦφtko mß zadanou velikost, nßpis mß definovßn text, font a podobn∞. Takto je mo₧nΘ pro ka₧d² objekt zadat po₧adovan² souhrn vlastnostφ. Vlastnosti je mo₧nΘ nastavit nejen p°i definici formulß°e, je vÜak takΘ mo₧nΘ vlastnosti m∞nit p°φmo z programu.
V∞tÜina objekt∙ mß urΦitΘ udßlosti, pro kterΘ je mo₧nΘ zadat akce, kterΘ se provedou, pokud se udßlost u objektu vyskytne. Udßlost m∙₧e b²t nap°φklad kliknutφ myÜφ na tlaΦφtku nebo stisk klßvesy. To jsou zcela b∞₧nΘ udßlosti. Mezi dalÜφ udßlosti ale pat°φ takΘ nap°φklad otev°enφ formulß°e, zm∞na jeho velikosti, p°esun myÜφ nad tlaΦφtkem a podobn∞.
Programovßnφ aplikacφ ve Windows se proto sklßdß hlavn∞ z nastavenφ vlastnostφ objekt∙ a definovßnφ akcφ, kterΘ se provedou p°i v²skytu udßlosti. Nenφ to ji₧ klasickΘ programovßnφ, se kter²m jsme se seznßmili v prvnφ Φßsti kurzu. Vyu₧φvß se udßlostmi °φzenΘ programovßnφ. Takov² program po svΘm spuÜt∞nφ Φekß na udßlosti od u₧ivatele a pokud mß pro tuto udßlost nadefinovßnu akci, provede ji a Φekß na dalÜφ udßlost. P°i klasickΘm programovßnφ se vÜe zpracovßvalo v po°adφ podle zadßnφ programu. Nynφ se ale jednotlivΘ udßlosti zpracovßvajφ podle po°adφ svΘho v²skytu.
Programovßnφ aplikace se sklßdß ze dvou krok∙. Nejprve se na formulß°i nadefinujφ pou₧φvanΘ objekty a nastavφ pot°ebnΘ vlastnosti. P°i tom se nemusφ napsat jedinß °ßdka programu, p°esto je ji₧ definovßn vzhled aplikace. Ve druhΘm kroku se potom zadajφ akce, kterΘ se majφ provΘst po v²skytu sledovan²ch udßlostφ. Zde se ji₧ programuje. SystΘm vßm p°itom sßm p°ipravφ po₧adovanΘ definice procedur a je proto mo₧nΘ pouze dopl≥ovat zpracovßnφ udßlosti v programu.