Sdφlenφ datovΘ zßkladny nebo u₧ivatelskΘho rozhranφ mezi aplikacemi

Databßzovou aplikaci lze rozd∞lit do dvou Φßstφ, na:

• datovou zßkladnu, tvo°enou databßzov²mi tabulkami a daty v nich obsa₧en²mi, triggery k t∞mto tabulkßm, dotazy a procedurami ulo₧en²mi na serveru a replikaΦnφmi vztahy a sekvencemi (tzv. back-end);
  
  
• aplikaΦnφ a prezentaΦnφ Φßst, tvo°enou aplikaΦnφmi programy, formulß°i, sestavami, menu a dalÜφmi objekty, kterΘ souvisejφ s prezentacφ dat, p°φstupem k dat∙m a vyu₧itφm dat z databßze (tzv. front-end).

WinBase602 umo₧≥uje sdφlet front-end nebo back-end mezi aplikacemi, tedy p°istupovat ke stejn²m dat∙m p°es vφce r∙zn²ch rozhranφ nebo vyu₧φvat jedno rozhranφ pro vφce r∙zn²ch soubor∙ dat.

P°φklad 1: Uva₧ujme celopodnikov² informaΦnφ systΘm. Data popisujφcφ podnik mohou b²t do tΘ mφry provßzßna, ₧e nemß smysl je d∞lit do vφce schΘmat. Nad celopodnikov²m datov²m schΘmatem (back-end) pak lze vytvo°it °adu aplikaΦnφch program∙ (front-end), °eÜφcφch nap°φklad pohyb materißlu, objednßvky, fakturaci, personalistiku, mzdy atd. Tyto programy sdφlejφ v urΦitΘ mφ°e data, krom∞ nich vÜak nemajφ nic spoleΦnΘho, a jsou tedy rozd∞leny do r∙zn²ch databßzov²ch aplikacφ.

P°φklad 2: Uva₧ujme ·Φetnφ aplikaci, kterß dovoluje vΘst ·Φetnictvφ pro vφce r∙zn²ch firem. M∙₧e b²t v²hodnΘ zcela odd∞lit data pat°φcφ r∙zn²ch firmßm, proto₧e tφm se usnadnφ p°enosy a zßlohovßnφ dat po jednotliv²ch firmßch a takΘ p°id∞lovßnφ u₧ivatelsk²ch prßv k dat∙m jednotliv²ch firem. Proto vytvo°φme spoleΦnΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ pro vÜechny firmy, tedy front-end Φßst aplikace, a pro ka₧dou firmu zvlßÜtnφ instanci datovΘ zßkladny, tedy zvlßÜtnφ back-end.

Principy sdφlenφ ve WinBase602

Sdφlenφ front-endu nebo back-endu mezi aplikacemi se realizuje ve WinBase602 ve form∞ aplikacφ zßvisl²ch na jin²ch aplikacφch:

• Pro aplikaci lze p°edepsat, ₧e nemß vlastnφ back-end a vyu₧φvß back-end z jinΘ aplikace (p°φklad 1).
  
  
• Pro aplikaci lze p°edepsat, ₧e nemß vlastnφ front-end a vyu₧φvß front-end z jinΘ aplikace (p°φklad 2).

Na °φdicφm panelu aplikace A, kterß vyu₧φvß data z jinΘ aplikace B, vidφte tabulky, dotazy, triggery, ulo₧enΘ procedury a replikaΦnφ vztahy z aplikace B. Na °φdicφm panelu aplikace A, kterß vyu₧φvß front-end z jinΘ aplikace B, vidφte pohledy, menu, programy, obrßzky, relace, schΘmata, ODBC spojenφ a WWW objekty z aplikace B. Pro jakoukoli aplikaci vidφte na °φdicφm panelu pouze jejφ vlastnφ role.

V situaci popsanΘ v p°φkladu 1 vytvo°φme jednu bßzovou aplikaci obsahujφcφ kompletnφ back-end, tedy vÜechny tabulky, triggery, dotazy, procedury a sekvence. Tato aplikace bu∩ nemß ₧ßdn² front-end, nebo pouze minimßlnφ, nap°φklad pro zßlohovacφ a sprßvnφ funkce. PotΘ pro ka₧dou oblast nasazenφ informaΦnφho systΘmu vytvo°φme zvlßÜtnφ aplikaci, kterß obsahuje pouze front-end - aplikaΦnφ programy a u₧ivatelskΘ rozhranφ pro tuto oblast, ale vyu₧φvß datovou zßkladnu z bßzovΘ aplikace.

V situaci popsanΘ v p°φkladu 2 vytvo°φme kompletnφ ·Φetnφ aplikaci. PotΘ z tΘto aplikace vezmeme pouze back-end a v databßzi vytvß°φme jeho dalÜφ instance (novou aplikaci). Pro ka₧dou z t∞chto instanci p°edepφÜeme, ₧e mß pou₧φvat front-end z p∙vodnφ aplikace.

Jak fungujφ aplikace vyu₧φvajφcφ front-end nebo back-end z jinΘ aplikace? P°edpoklßdejme, ₧e v aplikaci A je nastaveno vyu₧itφ back-endu nebo front-endu z aplikace B. Pak platφ:

• p°i exportu aplikace A se neexportujφ objekty ani data z aplikace B; exportuje se vÜak informace o tom, co se z aplikace B vyu₧φvß a jmΘno aplikace B;
  
  
• p°i importu A se automaticky nastavφ vyu₧itφ objekt∙ z aplikace B (pokud aplikace B neexistuje, aplikace A nebude kompletnφ nebude fungovat);
  
  
• p°i zruÜenφ nebo p°ejmenovßnφ aplikace A nebudou objekty z aplikace B nijak dotΦeny;
  
  
• p°i zruÜenφ nebo p°ejmenovßnφ aplikace B zmizφ jejφ objekty z aplikace A a aplikace A p°estane fungovat;
  
  
• v aplikaci A lze modifikovat objekty z aplikace B, ruÜit je nebo vklßdat novΘ. Zm∞ny se projevφ v aplikaci B a ve vÜech aplikacφch, kterΘ tyto objekty z aplikace B vyu₧φvajφ. Tyto manipulace s cizφmi objekty lze omezit p°φstupov²mi prßvy.

Pokud v aplikaci A byl vytvo°en n∞jak² objekt X p°ed nastavenφm vyu₧itφ objekt∙ stejnΘ t°φdy z jinΘ aplikace B, pak objekt X nebude p°φstupn².

Jak ovlßdat sdφlenφ Φßstφ aplikacφ?

Sdφlenφ front-endu a back-endu se ve WinBase602 °φdφ pomocφ zßlo₧ky Zßvislosti v dialogovΘm okn∞ otev°enΘm stiskem tlaΦφtka Vlastnosti na °φdicφm panelu, na n∞m₧ je vybranß aplikace.

Postup vytvo°enφ novΘ instance back-endu aplikace (p°φklad 1):

• exportujte aplikaci s p°φznakem Exportovat pouze back-end (p°φznak Exportovat vΦetn∞ dat v tabulkßch nastavte dle pot°eby, obvykle nebude zatr₧en);
  • importujte vyexportovanou aplikaci a p°id∞lte ji novΘ jmΘno - takto vytvo°enß aplikace bude mφt na zßlo₧ce Zßvislosti nastaveno v combu Aplikace vyu₧φvß u₧ivatelskΘ rozhranφ z aplikace jmΘno v²chozφ aplikace.

Postup vytvo°enφ aplikace vyu₧φvajφcφ back-end z jinΘ aplikace (p°φklad 2):

• vytvo°te novou aplikaci;
  
  
• tlaΦφtkem Vlastnosti otev°ete dialogovΘ okno a vyberte zßlo₧ku Zßvislosti;
  • v combu nadepsanΘm Aplikace vyu₧φvß data z aplikace vyberte jmΘno aplikace, kterß obsahuje back-end.

Role a zßvislΘ aplikace

Roli nelze sdφlet mezi aplikacemi a lze ji p°id∞lit prßva pouze k objekt∙m ze stejnΘ aplikace. Proto v aplikaci A, kterß vyu₧φvß front-end nebo back-end objekty z jinΘ aplikace B, nelze p°id∞lit roli R z A prßvo k objektu X z B.

Pokud p°i prßci s aplikacφ A u₧ivatel pot°ebuje vyu₧φvat krom∞ objekt∙ z A takΘ objekty z jinΘ aplikace B, je nutno jej obsadit souΦasn∞ do role RA z A, kter² mß prßva k objekt∙m z A, a do role RB, kterß mß prßva k objekt∙m z B.

Pokud v aplikaci A, kterß vyu₧φvß front-end z jinΘ aplikace B, vytvo°φte nov² objekt pat°φcφ do front-endu, tento objekt se sice objevφ v B a bude pat°it do B, ale standardnφm rolφm (v ₧ßdnΘ aplikaci) se nep°id∞lφ ₧ßdnß prßva k tomuto objektu. TotΘ₧ platφ pro sdφlenφ back-endu.