Definovßnφ akce nebo p°φkaz∙ nebo jejich posloupnosti se provßdφ ve specißlnφm okn∞. Pou₧φvß se p°i nßvrhu formulß°∙ (u jin²ch typ∙ pohled∙ se to v praxi nepou₧ije) nebo u₧ivatelsk²ch menu.
Okno se sklßdß ze dvou hlavnφch Φßstφ - v hornφ Φßsti je p°ehled ji₧ vlo₧en²ch akcφ / p°φkaz∙ a je mo₧nΘ pomocφ tlaΦφtek vklßdat novΘ, ruÜit stßvajφcφ nebo m∞nit jejich po°adφ. Dolnφ Φßst m∙₧e mφt dv∞ podoby:
JednotlivΘ standardnφ akce i vlastnφ p°φkazy lze kombinovat. PoΦet akcφ v posloupnosti nenφ omezen, je vÜak na uvß₧enφ, kdy je p°ehledn∞jÜφ a elegantn∞jÜφ mφsto posloupnosti akcφ pou₧φt jedinou proceduru jazyka. Nelze kombinovat standardnφ akce a p°φkazy jazyka.
Posloupnost akcφ a p°φkaz∙ se provßdφ v zadanΘm po°adφ, podmφn∞nΘ vynechßvßnφ °ßdk∙ nebo jejich opakovßnφ nenφ mo₧nΘ. Je ovÜem povoleno ve vlastnφch p°φkazech pou₧φvat konstrukce jazyka (IF THEN ELSE apod.), pak ovÜem op∞t platφ ·vaha, zda by nebylo v²hodn∞jÜφ tyto konstrukce pou₧φt v procedu°e programu a vyu₧φt vÜech v²hod psanφ programu najednou v editoru (barevnß syntaxe, lad∞nφ apod.).
Posloupnost akcφ lze ukonΦit pouze dv∞ma zp∙soby:
Halt
.V∞tÜinu standardnφch akcφ (u kter²ch to mß smysl) lze nahradit p°φsluÜn²mi p°φkazy (nebo posloupnostφ p°φkaz∙) jazyka nebo odpovφdajφcφmi vlastnostmi a metodami formulß°∙ a jejich slo₧ek. V praxi se nejvφce vyu₧φvß zp∙sob psanφ slo₧it∞jÜφch aplikacφ takov², ₧e v∞tÜina akcφ je napsßna jako procedury programu a pro n∞kterΘ okrajovΘ, dßle se nerozvφjejφcφ Φinnosti se pou₧ije standardnφ akce.
PokraΦovßnφ: | Nabφdka standardnφch akcφ |
Nabφdka prom∞nn²ch, podprogram∙ a metod - popis dialogu | |
Nßvrh formulß°∙ | |
ObjektovΘ programovßnφ formulß°∙ | |
Nßvrh u₧ivatelskΘho menu |