Murphologie

Zßkladnφ zßkon Murphyho:
Co se m∙₧e pokazit, to se taky pokazφ.

D∙sledky:

1. Nic nenφ tak jednoduchΘ, jak se to na prvnφ pohled zdß.
2. VÜechno stojφ vφce Φasu ne₧ jsi p°edpoklßdal.
3. M∙₧e-li se n∞co pokazit ze Φty° r∙zn²ch p°φΦin a poda°φ-li se ti nakrßsn∞ vÜechny Φty°i odstranit, vzßp∞tφ se objevφ pßtß.
4. Kdy₧ se do n∞Φeho dßÜ, najde se n∞co, co musφÜ ud∞lat jeÜt∞ d°φv.
5. P°φroda nadr₧uje skryt²m vadßm.
6. MatiΦka p°φroda je d∞vka.

Schnatterlyho shrnutφ d∙sledk∙:
Jestli₧e se n∞co nem∙₧e pokazit, stejn∞ se to pokazφ.

Revize kvantovΘho aspektu Murphyho zßkona:
Kdy₧ se n∞co pokazφ, pokazφ se vÜecko narßz.

RozÜφ°enß varianta Murphyho zßkona:
M∙₧e-li se pokazit n∞kolik v∞cφ za sebou, pokazφ se v nejnev²hodn∞jÜφm po°adφ.

Kohn∙v logick² d∙sledek:
Dva za sebou jdoucφ pr∙Üvihy jsou v₧dy teprve zaΦßtek.

Silverman∙v paradox:
M∙₧e-li b²t Murphyho zßkon vyvrßcen, pak takΘ vyvrßcen bude.

Druh² zßkon Chisholm∙v:
Kdy₧ jde vÜechno dob°e, v nejbli₧Üφch chvφlφch se nutn∞ n∞co stane.

D∙sledky:

1. Kdy₧ u₧ to vypadß, ₧e u₧ to horÜφ b²t nem∙₧e, v nejbli₧Üφ budoucnosti to bude jeÜt∞ horÜφ.
2. Kdy₧ se ti zdß, ₧e se situace zlepÜuje, znamenß to, ₧e jsi n∞co nepost°ehl.

Zßkon samovolnΘho v²voje:
V∞ci ponechanΘ samy sob∞ probφhajφ v₧dy od zlΘho k horÜφmu.

O'Tool∙v komentß° k Murphyho zßkonu:
Murphy byl optimista.

Hillovy p°ipomφnky k Murphyho zßkonu:

1. Jestli₧e tφm, ₧e se n∞co kazφ, m∙₧eme o hodn∞ p°ijφt, pak si musφme dßt zatracen∞ pozor.
2. Jestli₧e touto zm∞nou nemßme co ztratit, dop°ejme si klid.
3. Jestli₧e naopak m∙₧eme touto zm∞nou vÜechno zφskat, dop°ejme si klid.
4. Jestli je nßm to fuk, pak je to fuk.

Nagler∙v v²klad p∙vodu zßkladnφho Murphyho zßkona:
Murphyho zßkon nebyl objeven Murphym, n²br₧ jin²m Φlov∞kem tΘho₧ jmΘna.

Farnsdick∙v logick² v²vod:
Kdy₧ v∞ci dosp∞jφ od desφti k p∞ti, cyklus se zaΦne opakovat.

Zßkon Evans∙v - Bjorn∙v:
Bez ohledu na to, co zlΘho se p°ihodφ, v₧dycky se vyskytne n∞kdo, kdo to p°edvφdal.

Zßkon neskuteΦnΘ podmφnky:
Jestli₧e se nepokazilo n∞kolik v∞cφ, kterΘ se pokazit mohly, urΦit∞ by bylo lepÜφ, kdyby se byly pokazily.

Cheit∙v post°eh:
P°φtel, kterΘmu jsi pomohl v nouzi, si na tebe vzpomene, a₧ se zase ocitne v nouzi.

Definice pesimisty:
Pesimista je optimista se zkuÜenostmi.

Coitova - Murphyho v∞ta o nev²hod∞ optimismu:
Optimista nem∙₧e b²t nikdy p°φjemn∞ p°ekvapen.

Zßkladnφ dilema kvalifikovanΘho murphologa:
Optimista se domnφvß, ₧e sv∞t, ve kterΘm ₧ijeme, je nejlepÜφ ze vÜech mo₧n²ch.
Pesimista se obßvß, ₧e je tomu skuteΦn∞ tak.

Shirleyho zßkon:
V∞tÜina lidφ si v∞tÜinu lidφ pln∞ zaslou₧φ.

Zßkony v∞deckΘho pokroku

Felson∙v zßkon:
Krßst myÜlenky od jednΘ osoby je plagißtorstvφ; krßst myÜlenky od mnoha lidφ je v²zkum.

Zßkon velkΘho objevu:
Na objevnΘ °eÜenφ p°ijdete jedin∞ vzßp∞tφ po tom, co dan² problΘm vy°eÜil n∞kdo jin².

Fox∙v axiom:
ProblΘm se Φasem m∙₧e vytratit, avÜak lidΘ, kte°φ pracujφ na jeho °eÜenφ, p°etrvßvajφ.

Higdon∙v zßkon:
Sprßvn² ·sudek vychßzφ ze zkuÜenosti.
ZkuÜenost vypl²vß z nesprßvnΘho ·sudku.

Finagel∙v prvnφ zßkon:
Jestli₧e se experiment vyda°φ, urΦit∞ nebylo n∞co v po°ßdku.

Faktor marnosti:
Äßdn² experiment nelze pova₧ovat za naprost² nezdar - v₧dy m∙₧e toti₧ poslou₧it jako varovn² p°φklad.

Meyer∙v zßkon:
Je velmi jednoduchΘ n∞co zkomplikovat, zato b²vß znaΦn∞ komplikovanΘ n∞co zjednoduÜit.

Lunsfordovo pravidlo v∞deckΘho ·silφ:
JednoduchΘ vysv∞tlenφ v₧dy nßsleduje a₧ po slo₧itΘm °eÜenφ.

RudnickΘho princip nobelovsk²ch objev∙:
Jedin∞ ten, kdo mß absolutnφ znalost o zkoumanΘm jevu, m∙₧e jej vysv∞tlit tak, aby jej nikdo jin² nepochopil.

Gioiova teorie:
Osoba s nejmenÜφmi znalostmi mß obvykle nejvφce co °φci.

Hanggiho zßkon:
╚φm je vßÜ v²zkum trivißln∞jÜφ, tφm vφce lidφ se o n∞m doΦte.

Sweeneyho zßkon:
DΘlka v²zkumnΘ zprßvy je nep°φmo ·m∞rnß dosa₧enΘmu v∞deckΘmu pokroku.

Parkinson∙v Üest² zßkon:
Pokrok ve v∞d∞ je nep°φmo ·m∞rn² poΦtu vychßzejφcφch odborn²ch Φasopis∙.

Horner∙v postulßt pro ob∞ ruce levΘ:
Zφskanß zkuÜenost je p°φmo ·m∞rnß zniΦenΘmu za°φzenφ.

Kerr - Martin∙v univerzitnφ zßkon:

1. P°i projednßvßnφ vlastnφch problΘm∙ se pracovnφci fakulty projevujφ jako nejzaryt∞jÜφ konzervativci.
2. P°i projednßvßnφ problΘm∙ druh²ch lidφ se projevujφ jako ti nejextrΘmn∞jÜφ liberßlovΘ.

Zßkon prvot°φdnφ kvality:
Dob°e zab∞hnutß formulace chatrnΘ zßsady je v₧dy p∙sobiv∞jÜφ ne₧ prvnφ formulace znamenitΘ zßsady.

Zßkon Cohen∙v:
D∙le₧it∞jÜφ ne₧ fakta je to, jak je pojmenujeÜ.

Weberova definice:
Odbornφk vφ stßle vφce o stßle menÜφm poΦtu v∞cφ.
Nakonec vφ opravdu vÜechno o niΦem.

Jaffe∙v metazßkon:
Jsou v∞ci, o nich₧ nelze nic zjistit.
Ale nelze ani zjistit, kterΘ to jsou.

Gordon∙v prvnφ zßkon:
Jestli₧e nemß cenu n∞jak² v²zkum provßd∞t, pak ani nemß cenu provßd∞t jej dob°e.

Harvard∙v zßkon:
Za p°φsn∞ kontrolovan²ch tlakov²ch, tepeln²ch a dalÜφch fyzikßlnφch podmφnek se pozorovan² ₧iv² organismus chovß, jak ho to zrovna napadne.

Young∙v zßkon:
Za ka₧d² velk² objev vd∞Φφme n∞jakΘmu omylu.

D∙sledek:
╚φm v∞tÜφ dotace, tφm pozd∞ji badatelΘ k tomuto omylu dosp∞jφ.

Fronthinghamova mylnß teze:
╚as jsou penφze.

RozÜφ°en² princip Epstein∙v - Heisenberg∙v:
Ze t°φ parametr∙ v²zkumu a v²voje (V/V), jimi₧ jsou ·kol, Φas a nßklady, lze urΦit v₧dy nanejv²Ü dva:

1. znßÜ-li ·kol a mßÜ-li stanovenou lh∙tu, nenφ mo₧no urΦit nßklady;
2. je-li jasn∞ urΦena lh∙ta a nßklady, pak nelze p°edvφdat, kolik ze stanoven²ch ·kol∙ bude mo₧no splnit;
3. jestli₧e byl jednoznaΦn∞ stanoven cφl i pot°ebnΘ dotace, pak nenφ mo₧no p°edvφdat, zda a kdy bude ·kol spln∞n.

Finagelovo krΘdo:
V∞da se nem²lφ. Nedejte se mßst fakty.

Maier∙v zßkon:
Jestli₧e fakta neodpovφdajφ teorii, je nutno je zavrhnout.

Zßkony v∞deckΘho pokroku:

1. V²jimky jsou v₧dy poΦetn∞jÜφ ne₧ pravidla.
2. V₧dy se najdou v²jimky ze stanoven²ch v²jimek.
3. A₧ si koneΦn∞ osvojφte vÜechny v²jimky, u₧ nikdo nebude schopen rozpomenout se na p°φsluÜnß pravidla, ke kter²m se v²jimky vztahujφ.

Princip spolehlivosti:
Rozdφl mezi p°φrodnφmi zßkony a Murphyho zßkony spoΦφvß v tom, ₧e u p°φrodnφch zßkon∙ se v∞ci vyvφjejφ poka₧dΘ stejn²m zp∙sobem.

Cerfovy poznßmky k modernφ v∞d∞:

1. Nedß-li se v∞c pochopit selsk²m rozumem, jde o matematiku.
2. Kdy₧ to nedßvß ₧ßdn² smysl, pak se jednß bu∩ o ekonomii, nebo o psychologii.
3. Je-li n∞co zelenΘ nebo se to h²be, je to biologie.
4. Jestli₧e to zapßchß, je to chemie.
5. Nefunguje-li to, je to fyzika.

Pravidlo nouzovΘho v²chodiska:
V₧dy poΦφtejte s rezervou mφsta v textu pro p°φpadnΘ vysv∞tlenφ, kdyby experiment dopadl jinak, ne₧ jak jste p°edpoklßdali.

Pravidla ekonomiky v²zkumu:

1. Pop°i zßv∞r uveden² jako poslednφ v po°adφ.
2. P°ipoj sv∙j zßv∞r.
3. PoÜli to dßl.

Prvnφ Steinerova pouΦka:
Znalosti zalo₧enΘ na vn∞jÜφch d∙kazech jsou nespolehlivΘ.

Druhß Steinerova pouΦka:
Logika nikdy nerozhoduje o tom, co je mo₧nΘ a co ne.

Murphyho zßkon v²zkumu:
V²zkum provßd∞n² v dostateΦnΘm rozsahu bude v₧dy sm∞°ovat k podpo°e vaÜφ teorie.

Morris∙v konferenΦnφ zßkon:
Nejzajφmav∞jÜφ referßt je v₧dy na programu souΦasn∞ s druh²m nejzajφmav∞jÜφm referßtem.

T°etφ zßkon Chisholm∙v:
Ka₧d² nßvrh chßpou lidΘ jinak ne₧ ten, kdo ho p°edklßdß.

D∙sledky:

1. I kdy₧ je tvΘ vysv∞tlenφ tak jasnΘ, ₧e vyluΦuje jak²koliv nesprßvn² v²klad, p°esto se najde n∞kdo, kdo to pochopφ Üpatn∞.
2. Kdy₧ mßÜ jistotu, ₧e se tv∙j krok setkß se vÜeobecn²m souhlasem, n∞komu se urΦit∞ lφbit nebude.

Problematika vÜudyp°φtomn²ch problΘm∙

Sevareid∙v zßkon:
Hlavnφ p°φΦinou problΘm∙ je jejich °eÜenφ.

Ducharm∙v axiom:
Jestli₧e se Φlov∞k sna₧φ proniknout a₧ k jßdru svΘho problΘmu, stßvß se sßm souΦßstφ tohoto problΘmu.

Murphyho logick² d∙sledek:
Z ka₧dΘho °eÜenφ se rodφ novΘ problΘmy.

Oppenheimer∙v zßkon:
Na rozdφl od instantnφ kßvy - instantnφ zkuÜenost neexistuje.

Zßkon VelkΘho Ala:
Opravdu dobrΘ °eÜenφ lze ·sp∞Ün∞ aplikovat tΘm∞° na ka₧d² problΘm.

Zßkon Smith∙v:
Äßdn² opravdov² problΘm se nedß vy°eÜit.

Zßkon Van Herpen∙v:
Vy°eÜenφ problΘmu spoΦφvß v tom, najφt °eÜitele.

Hall∙v zßkon:
P°φstup k problΘmu je d∙le₧it∞jÜφ ne₧ jeho °eÜenφ.

Hoar∙v zßkon velk²ch problΘm∙:
Uvnit° ka₧dΘho velkΘho problΘmu je mal² problΘm, kter² usiluje, aby se dostal ven.

Peer∙v zßkon:
Vy°eÜenφ problΘmu zm∞nφ jeho podstatu.

Jacobson∙v zßkon:
╚φm mΘn∞ urΦitß organizace produkuje, tφm Φast∞ji se reorganizuje.

Lee∙v zßkon:
P°i jakΘmkoli jednßnφ s kolektivem lidφ se tito lidΘ projevφ jako v∞tÜφ net²kavky, ne₧ Φlov∞k p∙vodn∞ oΦekßval.

Bralekovo pravidlo ·sp∞chu:
SpolΘhej pouze na ty kolegy, kte°φ jsou svolnφ v p°φpad∞ nezdaru ztratit tolik, co ty.

Owenova teorie organizaΦnφ ·chylnosti:
Ka₧dß organizace mß p°id∞len jist² poΦet pracovnφch mφst, kterß jsou obsazovßna naprosto nevyhovujφcφmi osobami.

Logick² d∙sledek:
Jakmile tato osoba odejde, podnik za ni zφskß nßborem jinou stejn∞ nevyhovujφcφ sφlu.

Post∙v poznatek z praxe:
Neschopnost osazenstva podniku odpovφdß neschopnosti jeho vedenφ.

Genißlnφ jedinec v pracovnφm pom∞ru:
Äßdn² ÜΘf si neponechß zam∞stnance, kter² mß stßle pravdu.

Shapir∙v zßkon odm∞≥ovßnφ:
Ten, kdo odvede nejmΘn∞ prßce, doΦkßvß se nejvyÜÜφho uznßnφ.

Johnsn∙v zßkon:
V²skyt krßtkodob²ch onemocn∞nφ mezi zam∞stnanci je nep°φmo ·m∞rn² celkovΘmu zdravφ organizace.

Tillis∙v organizaΦnφ princip:
Jestli₧e n∞jak² dokument sprßvn∞ zalo₧φte, vφte sice, kde je, ale nikdy jej nebudete pot°ebovat.
Kdy₧ ho nezalo₧φte, urΦit∞ jej budete pot°ebovat, ale nebudete v∞d∞t, kde je.

Grossmanova v²pomocnß pouΦka:
Ka₧d² ·kol, kter² by se m∞l splnit, se m∞l splnit u₧ vΦera.

Prvnφ pravidlo superiornφ inferiority:
Nikdy nedej sv²m nad°φzen²m znßt, ₧e jsi lepÜφ ne₧ oni.

Whistler∙v zßkon:
I kdy₧ nikdy nevφte, kdo mß pravdu, v₧dycky alespo≥ vφte, kdo za v∞c zodpovφdß.

Sparkovo desatero pro vedoucφ pracovnφky:

1. Dbej na to, abys v₧dy vypadal d∙le₧it∞.
2. Sna₧ se co nejvφce ukazovat ve spoleΦnosti d∙le₧it²ch lidφ.
3. Z tvΘ °eΦi nech¥ ΦiÜφ autorita. Ale vyslovuj se v²luΦn∞ k evidentnφm a prokßzan²m fakt∙m.
4. NepouÜt∞j se do diskusφ!!! Nenφ-li u₧ zbytφ, polo₧ otßzku, kterß nemß s tΘmatem nic spoleΦnΘho, a Ükodolib∞ p°ihlφ₧ej, jak tv∙j spoleΦnφk nechßpe, o co jde. A v ten okam₧ik zm∞≥ tΘma.
5. Diskuse jin²ch sleduj s napjatou pozornostφ!! Chy¥ se n∞jakΘ bezv²znamnΘ maliΦkosti a tφm utni veÜkerou dalÜφ debatu.
6. Jestli₧e se t∞ tv∙j pod°φzen² zeptß na n∞co d∙le₧itΘho, zatva° se, jako bys ho pova₧oval za pomatence. A₧ sklopφ zrak, polo₧ mu tutΘ₧ otßzku jin²mi slovy.
7. Vybφrej si snazÜφ ·koly, ale vyh²bej se pozornosti lidφ a sv∞tl∙m reflektor∙.
8. Kdy₧ opustφÜ svou kancelß°, p°idej do kroku, aby t∞ nemohli oslovit ani pod°φzenφ, ani nad°φzenφ.
9. Ve svΘ kancelß°i se v₧dy zamykej. Tφm zastraÜφÜ nßvÜt∞vnφky a vyvolßÜ zdßnφ, jako bys m∞l nep°etr₧it∞ d∙le₧itΘ jednßnφ.
10. Pokyny ud∞luj toliko ·stn∞. Nedej pφsemn∞ nic, co by mohlo b²t zalo₧eno do desek urΦen²ch k tvΘmu odrovnßnφ.

Evans∙v zßkon:
Jestli₧e z∙stßvßÜ klidn², zatφmco ostatnφ ztrßcejφ hlavu, je to neklamnß znßmka toho, ₧e jsi problΘm nepochopil.

Prvnφ zßkon Scott∙v:
Nenφ d∙le₧itΘ, ₧e se n∞co d∞je nesprßvn∞. Mo₧nß, ₧e to jen dob°e vypadß.

Peter∙v princip:
Ka₧d² pracovnφk postupuje po slu₧ebnφm ₧eb°φΦku tak dlouho, dokud se neoctne na mφst∞, kterΘ nenφ schopen zastßvat.

D∙sledky:

1. ╚asem budou vÜechna mφsta zastßvat pracovnφci, kte°φ nejsou schopni je zastßvat.
2. Prßci vykonßvajφ v²hradn∞ ti pracovnφci, kte°φ na tato mφsta jeÜt∞ nedostoupili.

Peter∙v zßkon zastupitelnosti:
Starej se o krtince, hory se u₧ n∞jak protluΦou.

Marsova definice:
Odbornφk je Φlov∞k, kter² p°ijel z jinΘho m∞sta.

T°etφ zßkon Chisholm∙v:
Ka₧d² nßvrh chßpou lidΘ jinak ne₧ ten, kdo ho p°edklßdß.

D∙sledky:

1. I kdy₧ je tvΘ vysv∞tlenφ tak jasnΘ, ₧e vyluΦuje jak²koli nesprßvn² v²klad, p°esto se najde n∞kdo, kdo to pochopφ Üpatn∞.
2. Kdy₧ mßÜ jistotu, ₧e se tv∙j krok setkß se vÜeobecn²m souhlasem, n∞komu se to urΦit∞ lφbit nebude.

Glyme∙v recept na ·sp∞ch:
Tajemstvφ ·sp∞chu je up°φmnost. A₧ se i tu nauΦφÜ p°edstφrat, mßÜ kariΘru zaruΦenou.

Prvnφ zßkon modifikace plßnu ("Vzpomn∞li si prßv∞ vΦas"):
PlßnovaΦ je uv∞dom∞n o nezbytnosti modifikace plßnu p°esn∞ ve chvφli, kdy je plßn hotov.

Van Roy∙v druh² zßkon:
Dokß₧eÜ-li rozeznat dobrou radu od ÜpatnΘ, nepot°ebujeÜ ₧ßdnou radu.

Pravidlo 90 - 90 plßnovßnφ projekt∙:
Prvnφch 90% ·kolu pot°ebuje 90% Φasu a poslednφch 10% ·kolu pot°ebuje dalÜφch 90% Φasu.

Garber∙v Φtvrt² zßkon:
Nutnost je matkou podivn²ch kooperacφ.

Finagleovo osmΘ pravidlo:
T²movß prßce mß nesmφrn² v²znam. Sk²tß mo₧nost svalit odpov∞dnost na jinΘ.

Edwards∙v zßkon o Φase a vynalo₧enΘ nßmaze:

1. Mßme-li ze zaΦßtku na dan² ·kol dost Φasu, b²vß poΦßteΦnφ ·silφ nevalnΘ.
2. S Φasem scvrkßvajφcφm se v nulu nar∙stß ·silφ nep°φmo ·m∞rn∞ do nekoneΦna.

Nutn² d∙sledek:
Kdyby nebylo poslednφ chvilky, nic na tomto sv∞t∞ by se nedod∞lalo.

Doane∙v zßkon pr∙tah∙:
╚φm dokonalejÜφ je Φlov∞k v um∞nφ odklßdat prßci Φi rozhodnutφ, tφm mΘn∞ dokonal² m∙₧e b²t ve vÜem ostatnφm.

Borenova pravidla:

1. Jsi-li na pochybßch mumlej.
2. Kdy₧ jsi v nesnßzφch, jmenuj n∞koho a p°edej mu ·kol.
3. Kdy₧ neseÜ odpov∞dnost, vß₧n∞ se zamysli.

Hoffstedt∙v princip zam∞stnanosti:
Ze zmatk∙ vznikajφ novΘ pracovnφ p°φle₧itosti.

Princip realizace projekt∙:
╚φm peΦliv∞ji naplßnujete projekt, tφm vφce zmatk∙ nastane, kdy₧ n∞co nevyjde.

Weathermax∙v postulßt:
Stupe≥ nadÜenΘho p°ecen∞nφ informace, kterou jste prßv∞ obdr₧eli, je nep°φmo ·m∞rn² jejφ p°esnosti.

Drummond∙v zßkon nßboru pracovnφch sil:
Ideßlnφ uchazeΦ se objevφ v₧dy potΘ, co bylo volnΘ mφsto definitivn∞ obsazeno.

McDonald∙v d∙sledek vypl²vajφcφ ze zßkladnφho zßkona pana Murphyho:
Za jak²chkoli okolnostφ je sprßvn² Φin urΦovßn udßlostmi, kterΘ nßsledujφ.

Pßt² Loftus∙v zßkon °φzenφ:
N∞kte°φ lidΘ °φdφ podle knihy, p°esto₧e Φasto nev∞dφ, kdo tu knihu napsal nebo co to v∙bec je za knihu.

Bogovich∙v zßkon:
Ten, kdo vßhß, mß asi pravdu.

Faginovo pravidlo zp∞tn²ch p°edpov∞dφ:
Zp∞tn² pohled mß v₧dy charakter exaktnφ v∞dy.

Zßkon H. L. Menckena:
Kdo to umφ, ten to d∞lß. Kdo to neumφ, ten to uΦφ.

Martin∙v dopln∞k:
Kdo to neumφ uΦit, ten to °φdφ.

Ellardovy zßkony:

1. Ti, kdo se cht∞jφ uΦit, se budou uΦit.
2. Ti, kdo se necht∞jφ uΦit, stanou v Φele podnik∙.
3. Ti, kte°φ nejsou schopni ani se uΦit, ani vΘst podnik, budou rozhodovat o stipendiφch a podnikßnφ a₧ do svΘ smrti.

Druh² Feinberg∙v princip:
Pam∞¥ slou₧φ pouze svΘmu pßnu.

Prvnφ zßkon obchodu podle Eddieho:
Nikdy nezvi obchodnφ partnery k jednßnφ p°ed desßtou hodinou dopoledne a po ÜestnßctΘ hodin∞ odpoledne.
P°ed desßtou d∞lßÜ dojem, ₧e se u₧ nem∙₧eÜ doΦkat, a po ΦtvrtΘ odpoledne, ₧e je to tvß poslednφ nad∞je.

Rada pro skeptiky:
Ten, kdo tvrdφ, ₧e se v∞c nedß ud∞lat, by nikdy nem∞l svou poznßmkou ruÜit Φlov∞ka, kter² tu v∞c prßv∞ d∞lß.

Stenderup∙v zßkon:
╚φm d°φve odpadneÜ, tφm vφce Φasu zφskßÜ na dohßn∞nφ.

Soper∙v zßkon:
Jakßkoli byrokratickß maÜinΘrie reorganizovanß s cφlem zv²Üit efektivnost je vzßp∞tφ po reorganizaci k nerozeznßnφ od v²chozφ instituce.

Princip byrokracie:
Nad byrokraciφ m∙₧e zvφt∞zit zase jedin∞ byrokracie.

Dv∞ definice komise pro v∞deckou Φinnost:

1. Odbornß komise je dvanßct lidφ, kte°φ d∞lajφ prßci jednoho Φlov∞ka.
2. Odbornß komise je jedinß znßmß forma ₧ivota s dvanßcti ₧aludky a bez mozku.

Kahn∙v zßkon:
Efektivnost zasedßnφ komise je nep°φmo ·m∞rnß poΦtu ·Φastnφk∙ a Φasu strßvenΘmu rokovßnφm.

Zßkon komitΘtodynamiky:
Ti, kte°φ se nejvφce vzpφrajφ pracovat v komisφch, jsou obvykle zvoleni za jejich p°edsedy.

Mitchell∙v zßkon pracovnφch komisφ:
Kter²koli jednoduch² problΘm se m∙₧e stßt ne°eÜiteln²m, jestli₧e se mu v∞nuje dostateΦn² poΦet zasedßnφ.

Miller∙v zßkon:
V²jimky potvrzujφ pravidlo - a ruinujφ rozpoΦet.

Kimovo pravidlo pracovnφch komisφ:
Po hodin∞ strßvenΘ ·pravou zn∞nφ jednΘ v∞ty urΦit∞ n∞kdo p°ijde s nßvrhem vyÜkrtnout cel² p°φsluÜn² odstavec.

McKernanova sentence:
T∞m, kte°φ nejsou schopni se pouΦit z minul²ch sch∙zφ, nezb²vß nic jinΘho, ne₧ si je zopakovat.

Heisenbergova relace neurΦitosti investic:
Je mo₧no p°edvφdat, jak²m sm∞rem se bude vyvφjet situace na trhu, ale nikdo nemß ani potuchy, jak se bude vyvφjet potom.

Greer∙v t°etφ zßkon:
PoΦφtaΦov² program d∞lß jen to, co mu °eknete, nikdy vÜak ned∞lß to, co byste cht∞li, aby d∞lal.

Zßkony programovßnφ:

1. Ka₧d² program je zastaral² ve chvφli, kdy je vlo₧en do poΦφtaΦe.
2. P°φprava ka₧dΘho programu stojφ v₧dy vφc a trvß v₧dy dΘle.
3. Jestli₧e se program osv∞dΦφ, je t°eba jej zm∞nit.
4. Jestli₧e se program neosv∞dΦφ, je t°eba o n∞m po°φdit dokumentaci.

Sutin∙v druh² zßkon:
Nejv∞tÜφ zßbavu sk²tajφ prßv∞ ty poΦφtaΦovΘ ·lohy, kterΘ nejsou v praxi naprosto k niΦemu.

Gray∙v zßkon programovßnφ:
Vykonßnφ n+1 prkotin vy₧aduje p°esn∞ tolik Φasu, jako vykonßnφ n prkotin.

Loggovo vyvrßcenφ Grayova zßkona:
Na vykonßnφ n+1 prkotin se spot°ebuje dvojnßsobnΘ mno₧stvφ Φasu ne₧ na vykonßnφ n prkotin.

Pßt² zßkon spolehlivosti:
M²lit se je lidskΘ. Ale n∞co dokonale zaÜmodrchat je mo₧nΘ pouze pomocφ poΦφtaΦe.

Murphyho zßkon termodynamiky:
VÜechno se zßsadn∞ zhorÜuje pod tlakem.

Poulsenova progn≤za:
Jestli₧e se n∞co nechß b∞₧et na pln² v²kon, urΦit∞ se to polßme.

Aigner∙v axiom:
Bez ohledu na to, jak dob°e vykonßvßte svou prßci, n∞jak² vßÜ nad°φzen² se u₧ postarß, aby vaÜe v²sledky byly pat°iΦn∞ zmφrn∞ny.

Grossmanova chybnß citace H. L. Menckena:
Na vÜechny slo₧itΘ otßzky existujφ jednoduchΘ, snadno pochopitelnΘ nesprßvnΘ odpov∞di.

Frothingham∙v Φtvrt² zßkon:
Urgentnost v∞ci je v₧dy nep°φmo ·m∞rnß jejφ d∙le₧itosti.

Salvator∙v zßkon:
Kdy₧ u₧ jste vyzkouÜeli vÜechno mo₧nΘ i nemo₧nΘ, a neusp∞li jste, zkuste jeÜt∞ to, co p∙vodn∞ navrhoval ÜΘf.

Murphyho paradox:
Ud∞lat n∞co obtφ₧n²m zp∙sobem je v₧dy snazÜφ.

Eng∙v princip:
╚φm snadn∞ji se n∞co ud∞lß, tφm obtφ₧n∞ji se to pak m∞nφ.

Lacklandovy zßkony:

1. Nikdy nebu∩ prvnφ.
2. Nikdy nebu∩ poslednφ.
3. Nikdy se na nic nehlas dobrovoln∞.

Murphyho Φtvrt² logick² zßv∞r:
Ud∞lat cokoli blbuvzdorn²m je nemo₧nΘ, proto₧e blbci jsou ohromn∞ vynalΘzavφ.

Perrussel∙v zßkon:
Äßdn² pracovnφ ·kol nenφ tak jednoduch², aby se na n∞m nedalo n∞co pokazit.

Juhani∙v zßkon:
Kompromis je v₧dy nßkladn∞jÜφ ne₧ kterßkoli ze dvou p∙vodn∞ navr₧en²ch alternativ.

Zßkon pana Coopera:
Stane-li se, ₧e nerozumφte urΦitΘmu slovu v technickΘm spise, klidn∞ to slovo ignorujte. Uvidφte, ₧e text bude dßvat smysl i bez n∞ho.

Fahnenstockovo pravidlo pro p°φpad nezdaru:
Kdy₧ jste napoprvΘ neusp∞li, okam₧it∞ odstra≥te veÜkerΘ d∙kazy o svΘm nezda°ilΘm pokusu.

Loweryho princip:
Kdy₧ to nejde po dobrΘm, d∞lej to nßsilφm.
Jestli₧e se to ulomφ, je jasnΘ, ₧e to tam stejn∞ nem∞lo co d∞lat.

Platov² axiom:
Zv²Üenφ platu je v₧dy prßv∞ takovΘ, aby vßm stouply dan∞, a prßv∞ tak malΘ, abyste je na ΦistΘm platu ani nepoznali.

Korekce p°φslovφ "Kdo pozd∞ chodφ, sßm sob∞ Ükodφ":
Kdy₧ p°ijdete moc brzy, akce bude zruÜena.
Kdy₧ p°ijdete na sekundu p°esn∞, budete muset Φekat.
Kdy₧ se opozdφte, p°ijdete zase a₧ moc pozd∞.

Klipsteinovy zßkony:

1. VaÜe ₧ßdost o patent se nepochybn∞ zpozdφ o t²den za obdobnou ₧ßdostφ podanou n∞k²m jin²m.
2. Stabilita dodßvek je v₧dy nep°φmo ·m∞rnß nap∞tφ grafikonu.
3. Ka₧d² drßt roz°ezan² na kusy bude p°φliÜ krßtk².
4. Ka₧dΘ hermetickΘ t∞sn∞nφ propouÜtφ.

Klipsteinovy zßkony aplikovanΘ na v²robu prototypu:

1. P°φpustnΘ odchylky se budou hromadit jednostrann∞, aby zp∙sobily co nejvφc potφ₧φ p°i montß₧i.
2. Jsou-li podle schΘmatu zapot°ebφ souΦßstky n, na sklad∞ budou souΦßstky n1.
3. Motor se zaΦne otßΦet na opaΦnou stranu.
4. SystΘm zajiÜ¥ujφcφ spolehlivost vy°adφ z provozu ostatnφ systΘmy.
5. Rychlostnφ jistiΦ chrßnφcφ p°φstroj bude uchrßn∞n, nebo¥ p°φstroj sho°φ d°φv.
6. Chyba se objevφ, a₧ kdy₧ skonΦφ zßv∞reΦnΘ zkouÜky p°φstroje.
7. Kdy₧ z ochrannΘho krytu vyÜroubujeÜ poslednφ ze Üestnßcti Üroub∙, zjistφ se, ₧e byl s≥at jin² kryt.
8. Kdy₧ je kryt upevn∞n poslednφm ze Üestnßcti Üroub∙, zjistφ se, ₧e se zapomn∞lo dßt dovnit° t∞sn∞nφ.

Anthonyho pravidlo sφly:
Nenamßhej se, najdi si v∞tÜφ kladivo!!!

Cahn∙v axiom:
Selhaly-li vÜechny pokusy, je naΦase p°eΦφst si nßvod.

Zßkon vφce·Φelov²ch p°φstroj∙:
╚φm mß v²robek mΘn∞ funkcφ, tφm dokonaleji je spl≥uje.

Jenkinson∙v zßkon:
Beztak to nebude fungovat.

Lerman∙v zßkon o technice:
Kter²koli technick² problΘm je mo₧no vy°eÜit, je-li k dispozici dostatek Φasu a pen∞z.

Lerman∙v dodatek:
Dostatek Φasu a pen∞z nenφ k dispozici nikdy.

Drazen∙v zßkon restituce:
Doba nutnß k nßprav∞ situace je nep°φmo ·m∞rnß Φasu, v n∞m₧ se udßla katastrofa.

Paulg∙v zßkon:
Nezßle₧φ na tom, kolik co stßlo, n²br₧ na tom, kolik se na tom uÜet°ilo.

Meskimen∙v zßkon:
Nikdy nenφ dost Φasu na to, aby se to ud∞lalo dob°e. Ale v₧dycky je dost Φasu na to, aby se to ud∞lalo znovu.

Howeho zßkon:
Ka₧d² mß schΘma, kterΘ nebude pracovat.

Stockmayer∙v teorΘm:
Kdy₧ n∞co vypadß jako snadnΘ, je to ve skuteΦnosti obtφ₧nΘ. Kdy₧ n∞co vypadß jako obtφ₧nΘ, pak si piÜte, ₧e ud∞lat to, je absolutn∞ vylouΦeno.

Farrell∙v zßkon technick²ch vynßlez∙:
Nejdra₧Üφ souΦßstka je prßv∞ ta, kterß se polßme.

Sattinger∙v zßkon:
Kter²koli elektrick² p°φstroj funguje lΘpe, kdy₧ zasunete zßstrΦku.

Macphersonova teorie entropie:
V₧dy je zapot°ebφ mΘn∞ energie, aby se urΦit² p°edm∞t vyjmul z mφsta ulo₧enφ, ne₧ aby se vrßtil zp∞t na svΘ mφsto.

Wright∙v prvnφ zßkon o kvalit∞:
Kvalita je nep°φmo ·m∞rnß Φasu zb²vajφcφmu pro dokonΦenφ projektu.

Steinerova maxima:
Fakt, ₧e vy neznßte odpov∞∩ na urΦitou otßzku, jeÜt∞ neznamenß, ₧e ji znß n∞kdo jin².

Launegayer∙v post°eh:
Klßst hloupΘ otßzky je snazÜφ ne₧ napravovat hloupΘ chyby.

Willougbyho zßkon:
Chcete-li n∞komu nßzorn∞ p°edvΘst, ₧e stroj nebo p°φstroj nefunguje, bude v tΘ chvφli fungovat.

T°i zßkony pro zaΦφnajφcφ in₧en²ry:

1. V kterΘmkoli vzorci (zejmΘna p°evzatΘm z odbornΘ p°φruΦky) je nutno zachßzet s uveden²mi konstantami, jako by to byly prom∞nnΘ hodnoty.
2. Jakßkoli chyba v jakΘmkoli v²poΦtu mß v₧dy ty nejkatastrofßln∞jÜφ nßsledky.
3. Provßdφte-li jak²koli v²poΦet, pak ka₧dß jen trochu mo₧nß chyba, kterß se vßm do n∞j m∙₧e vloudit, se do n∞j taky zaruΦen∞ vloudφ.

Murphologie v mechanickΘ dφln∞

Dφlensk² princip:
V∞tÜina v²kres∙ vy₧aduje v praxi t°i ruce.

Denniston∙v zßkon:
Poctivost se trestß sama.

Dennistonovo varovßnφ:
Kdy₧ n∞co ud∞lßÜ bez reptßnφ a hned, urΦit∞ t∞ n∞kdo po₧ßdß, abys to ud∞lal zase.

D∞lnφkovo dilema:

1. Bez ohledu na to, kolik ud∞lßÜ, nenφ to nikdy dost.
2. To, co neud∞lßÜ, je v₧dy d∙le₧it∞jÜφ ne₧ to, cos ud∞lal.

Zßkon reprodukce ne₧iv²ch p°edm∞t∙:
Kdy₧ n∞co vytrvale rozebφrßte a zase sklßdßte dohromady, a to dostateΦn∞ dlouho, obdr₧φte dva exemplß°e tΘho₧.

Zßkladnφ pravidlo pro laboranty:
Kdy₧ u₧ nerozumφÜ tomu, co d∞lßÜ, d∞lej to aspo≥ precizn∞.

Johnson∙v - Laird∙v zßkon:
Zub rozbolφ zßsadn∞ v sobotu veΦer.

Princip pro pacienty:
Jestli₧e lΘka° pojmenuje tvou nemoc, neznamenß to, ₧e vφ, o co jde.

Matzova farmakologickß definice:
LΘkem naz²vßme ka₧dou lßtku, kterß mß po naoΦkovßnφ kryse za nßsledek v∞deckou publikaci.

Telescovy pouΦky pro zdravotnφ sestry:

1. Pokoje nemocn²ch odkßzan²ch na inf·zi jsou v₧dy na druhΘm konci chodby.
2. Existujφ dva druhy nßplastφ: ta, kterß nejde p°ilepit, a ta, kterß nejde odlepit.
3. VÜichni pacienti ₧ßdajφ injekci proti bolestem ve stejnΘ chvφli.
4. VÜichni, kte°φ injekci odmφtli, kdy₧ se jim nabφzela, o ni po₧ßdajφ ve chvφli, kdy₧ zrovna roznßÜφÜ prßÜky na spanφ.

Bell∙v teorΘm:
Pono°φ-li se t∞lo do vody, zaΦne vyzvßn∞t telefon.

Fulton∙v zßkon zemskΘ tφ₧e:
┌silφ zachytit padajφcφ rozbitn² p°edm∞t v₧dy napßchß v∞tÜφ Ükodu, ne₧ kdyby se p°edm∞t nechal rovnou dopadnout.

Zßkon relativity pro d∞ti:
V rychle jedoucφm aut∞ Φas v₧dy utφkß pomaleji.

Dopln∞k k zßkladnφmu Murphyho zßkonu:
V p°esnΘm matematickΘm vyjßd°enφ 1 + 1 = 2 symbol "=" znamenß "z°φdka, pakli₧e v∙bec kdy".

Prvnφ Finman∙v zßkon matematiky:
Nikdo nechce Φφst matematickΘ vzorce, kterΘ jsou v²plodem n∞koho jinΘho.

Einstein∙v poznatek:
Pokud se matematickΘ teorΘmy vztahujφ ke skuteΦnosti, nejsou jistΘ.
Pokud jsou jistΘ, nevztahujφ se ke skuteΦnosti.

Skennerova konstanta (Flannagan∙v Üvindlov² koeficient):
- je veliΦina, kterou je nutno nßsobit Φi d∞lit v²sledek nebo kterou je t°eba p°iΦφst Φi odeΦφst od v²sledku, jej₧ jste dostali, abyste dostali odpov∞∩, kterou jste m∞li dostat.

Rushovo pravidlo zemskΘ tφ₧e:
Kdy₧ se vßm u automatu rozsypou drobnΘ, halΘ°e v₧dy dopadnou poblφ₧, zatφmco vÜechny v∞tÜφ mince se zakutßlejφ do nedohledna.

Paul∙v zßkon:
Z podlahy u₧ nem∙₧eÜ nikam spadnout.

Valeryho zßkon:
Historie je v∞da o tom, co se nikdy nestßvß dvakrßt.

Brintnall∙v zßkon:
Jestli₧e obdr₧φte dva protich∙dnΘ p°φkazy, uposlechn∞te obou.

Dilema amatΘrskΘ pφsa°ky:
Kdy₧ zasßhnete prstem dv∞ klßvesy psacφho stroje zßrove≥, na papφ°e se octne zaruΦen∞ to pφsmeno, kterΘ tam nepat°φ.

Owen∙v zßkon:
Sotva si sednete k Üßlku horkΘ kßvy, ÜΘf si vßs zavolß a ulo₧φ vßm n∞co, co vßs zdr₧φ prßv∞ tak dlouho, aby kßva staΦila vychladnout.

Zßkon schvßlnosti p∙sobφcφ p°i po°ßdßnφ strßnek:
VÜechny strßnky nßsledujφcφ po strßnce prvnφ jsou "vzh∙ru nohama" nebo v opaΦnΘm sledu, dokud hromßdku nep°erovnßte. Pak se cel² postup opakuje.

Seeger∙v zßkon:
Cokoli, co je uvedeno v zßvorce, je mo₧no ignorovat.

Druh² Connor∙v zßkon:
Jestli₧e se jednß o tajn² spis, urΦit∞ z∙stane zapomenut v kopφrovacφm stroji.

Prvnφ pravidlo d∙stojnΘho vystupovßnφ:
A¥ se d∞je, co se d∞je, dbejte, aby to vypadalo tak, ₧e je to vßÜ zßm∞r.

DruhΘ pravidlo d∙stojnΘho vystupovßnφ:
╪ekn∞te kategorickΘ "ne", a pak zaΦn∞te vyjednßvat.

Doane∙v zßkon pr∙tah∙:
╚φm pomaleji pracujeÜ, tφm mΘn∞ nad∞lßÜ chyb.

Courtoisovo pravidlo:
Kdyby lidΘ Φast∞ji naslouchali sami sob∞, rozhodn∞ by mΘn∞ mluvili.

Gate∙v zßkon:
Jedinß d∙le₧itß informace a souΦasn∞ prvnφ v po°adφ je - kdo se v Φem vyznß.

Fahnstock∙v debatnφ zßkon:
TΘma, jemu₧ stojφ za to v∞novat nejvyÜÜφ pozornost, je souΦasn∞ tΘmatem, jemu₧ stojφ za to se rad∞ji zdaleka vyhnout.

Wagner∙v zßkon sportovnφho zpravodajstvφ:
Jakmile kamera najede na detailnφ zßb∞r v²znaΦnΘho atleta, v tΘ chvφli si dotyΦn² odplivne, dloubß se v nose nebo se Ükrßbe za uchem.

Hutchison∙v zßkon:
Jestli₧e situace vy₧aduje soust°ed∞nou pozornost, v tΘm₧e okam₧iku vÜechny z·Φastn∞nΘ vytrhne n∞jakΘ neodolatelnΘ rozpt²lenφ.

Principy politiky:

1. V roce, kdy se konajφ volby, ₧ßdn² politik nemluvφ o danφch.
2. A¥ °φkajφ co cht∞jφ, nikdy vßm ne°eknou celou pravdu.
3. Bez ohledu na to, o Φem se mluvφ, v₧dycky jde o penφze.

Zßkon politick²ch machinacφ:
Kdy₧ nenφ po ruce vhodn² kandidßt, n∞kdo navrhne Kennedyho.

Zßkon novinov²ch titulk∙:
Jestli₧e titulek konΦφ otaznφkem, odpov∞∩ znφ "ne".

Uzeninov² zßkon:
Kdo mß rßd uzeniny a respektuje zßkony, nikdy by nem∞l b²t u toho, kdy₧ se tyto dv∞ v∞ci d∞lajφ.

Princip Watergate:
O korupci ve stßtnφ sprßv∞ se hovo°φ v₧dy v minulΘm Φase.

Pravidlo politick²ch slib∙:
Pravda se m∞nφ.

Pravidlo pro radikßly:
Ti, kte°φ jsou morßln∞ nejv²Üe, jsou nejdßle vzdßleni od problΘmu.

Prvnφ Brown∙v zßkon politickΘho vedenφ:
Kdo chce mφt ·sp∞ch v politice, musφ se dokßzat povznΘst nad svΘ zßsady.

Fowlerova poznßmka:
Jedinou nedokonalostφ matiΦky p°φrody je lidskΘ plΘm∞.

Lippmanova pouΦka:
LidΘ se v₧dy specializujφ v oblasti svΘ nejv∞tÜφ slabiny.

Steel∙v v²klad ₧ivotnφ filosofie:
Ka₧d² by m∞l mφt n∞jakΘ pevnΘ p°esv∞dΦenφ. Jß t°eba jsem pevn∞ p°esv∞dΦen, ₧e si dßm jeÜt∞ jednu.

Zßkony lidsk²ch vrtoch∙:
Ka₧d² chce, aby si ho n∞kdo vÜiml, ale nikdo nechce, aby na n∞ho lidΘ civ∞li.

Zßkon pravdy:
╚lov∞k obΦas narazφ na pravdu; v∞tÜinou se vÜak rychle vzpamatuje a jde dßl.

Zßkon l₧i:
Bez ohledu na to, kolikrßt u₧ byla urΦitß le₧ odhalena, stßle z∙stßvß n∞jakΘ procento lidφ, kte°φ jφ v∞°φ.

Prvnφ zßkon ₧ivotab∞hu:
Jakmile d∞lßte to, co jste odjak₧iva cht∞li d∞lat, mßte chu¥ d∞lat n∞co jinΘho.

Katz∙v zßkon:
LidΘ a nßrody zaΦnou jednat podle zdravΘho rozumu, teprve a₧ vyΦerpajφ vÜechny ostatnφ mo₧nosti.

Lieberman∙v zßkon:
Ka₧d² l₧e; to vÜak v∙bec nevadφ, proto₧e nikdo nikoho neposlouchß.

Miles∙v zßkon:
Na Φφ stran∞ stojφte, zßvisφ na tom, kde prßv∞ sedφte.

Boling∙v postulßt:
Jestli₧e se cφtφte dob°e, ned∞lejte si starosti, ono to zase p°ejde.

Berr∙v druh² zßkon ve dvou mutacφch:
Ka₧d², kdo je populßrnφ, je nutn∞ neoblφben².
Nikdo nemß rßd vφt∞ze, kter² stßle vyhrßvß.

Rockfeller∙v princip:
Nikdy ned∞lejte nic, p°i Φem by vßs nemohla zastihnout smrt.

LidskΘ rozhodovßnφ podle J. S. GilletovΘ:
Jß vφm v₧dycky co chci... Jß si to jenom Φasto rozmyslφm jinak.

Livingstonovy zßkony o obΘznφch osobßch:

1. Tlust² Φlov∞k nab²vß na objemu tak, aby zcela zaplnil jak²koli od∞v, kter² na sebe vezme.
2. TlouÜtφk v₧dy krßΦφ st°edem chodby.

Barthovo rozliÜenφ:
Jsou dva typy lidφ: jedni, kte°φ d∞lφ lidi na dva typy, a druzφ, kte°φ to ned∞lajφ.

Druh² Cohen∙v zßkon:
LidΘ se d∞lφ pouze na dv∞ skupiny: na poctivΘ a nepoctivΘ; ti poctivφ provßd∞jφ toto d∞lenφ.

Prvnφ pravidlo provozu ₧ivotnφch cest:
V∞tÜina dob°e proÜlapan²ch cest nikam nevede.

Dykstra∙v zßkon:
Ka₧d² Φlov∞k je v oΦφch n∞koho druhΘho cvok.

Hoffer∙v zßkon:
Kdy₧ si lidΘ mohou d∞lat, co cht∞jφ, obyΦejn∞ zaΦnou napodobovat jeden druhΘho.

Pravidlo nezaujatosti:
LidΘ, kte°φ zatvrzele odolßvajφ nabφzejφcφm se zm∞nßm, nejsou odolnφ v∙Φi zm∞n∞ k horÜφmu.

Sandiland∙v zßkon:
Voln² Φas, kter² nßm neΦekan∞ vznikne, obvykle beze zbytku promarnφme.

Cabirol∙v poznatek:
MoudrΘho Φlov∞ka pot∞Üφ, kdy₧ odhalφ pravdu; hloupΘho pot∞Üφ, kdy₧ odhalφ podlost.

Podstata orientaΦnφho smyslu:
Pokud se nestarßte, kde jste, nejste ztraceni.

Foster∙v zßkon:
Jedinφ lidΘ, kte°φ nachßzejφ to, co v ₧ivot∞ hledajφ, jsou notoriΦtφ Ü¥ouralovΘ.

Hellrung∙v zßkon:
VyΦkßte-li, ono to samo p°ejde...

Shavelsenovo rozvedenφ tΘto pravdy:
...ale a₧ to napßchß dost velkou pohromu.

Grelb∙v dopln∞k:
A kdy₧ to bylo hodn∞ zlΘ, zase se to vrßtφ.

Beifeld∙v princip:
Pravd∞podobnost, ₧e mlad² mu₧ poznß dφvku, kterß by se mohla stßt jeho nastßvajφcφ, pyramidßln∞ vzr∙stß, je-li tento mu₧ ve spoleΦnosti:

1. dφvky, s nφ₧ prßv∞ chodφ,
2. svΘ ₧eny,
3. lΘpe vypadajφcφho p°φtele s lepÜφm postavenφm.

Prvnφ zßkon sociogenetiky:
Celibßt nenφ d∞diΦn².

Hartley∙v druh² zßkon:
Nikdy nespi s n∞k²m, kdo je jeÜt∞ v∞tÜφ cvok ne₧ ty.

Poznßmka pr∙m∞rnΘho man₧ela:
To bych v∙bec nemohl chodit dom∙.

Zadr∙v zßkon biomechaniky:
Stupe≥ pokuÜenφ je nep°φmo ·m∞rn² dosa₧itelnosti objektu.

Rubyho princip nßhodn²ch setkßnφ:
Pravd∞podobnost, ₧e potkßte n∞koho znßmΘho, se prudce zvyÜuje, jste-li ve spoleΦnosti osoby, s nφ₧ si nep°ejete b²t spat°en.

Poznatek Mae WestovΘ:
Chybovat je lidskΘ, ale pocit je to bo₧sk².

Stewart∙v zßkon retroakce:
Je snazÜφ zφskat odpuÜt∞nφ ne₧ dovolenφ.

Thom∙v zßkon o svßtosti man₧elstvφ:
Äivotnost man₧elstvφ je nep°φmo ·m∞rnß nßklad∙m na svatbu.

Pravidlo man₧elskΘho lo₧e:
Prvnφ usne ten, kter² chrßpe.

Zßkonitost posunu hodnot:
PampeliÜka od milence znamenß vφc ne₧ orchidej od man₧ela.

Dßmsk² zßkon schvßlnosti:
╚lov∞ku se nikdy nelφbφ ta v∞c, na kterou mu staΦφ kapsa.

Zßkon nep°φjemnΘho p°ekvapenφ:
Nic nevypadß zblφzka tak hezky, jak to vypadalo zdßlky.

Zßkon p°φjemnΘho p°ekvapenφ:
Nikdo nenφ ve skuteΦnosti tak oÜkliv², jak vypadß na pasovΘ fotografii.

Prvnφ zßkon pen∞₧nφ dynamiky:
Penφze nenadßle spadlΘ z nebe obdr₧φte v₧dy souΦasn∞ s neΦekanou slo₧enkou na obnos ve stejnΘ v²Üi.

Zßkon klimatologick²:
Rychlost v∞tru se zvyÜuje p°φmo ·m∞rn∞ s ·Φtem za vßÜ ·Φes.

Rada na dovolenou:
Kdy₧ si balφte kufry, vezm∞te si o polovinu mΘn∞ Üat∙, zato dvakrßt tolik pen∞z.

Ananasov² zßkon (se vÜeobecnou platnostφ):
NejlepÜφ Φßsti je tΘm∞° nemo₧nΘ odd∞lit od t∞ch nejhorÜφch.

Rada tety Sally - murpholo₧ky:
D∞vΦata, kdy₧ n∞co hledßte, nejd°φv se podφvejte tam, kde byste to v∙bec nehledaly.

Zßkon panφ GoldovΘ:
Kdy₧ vßm bota dob°e padne, urΦit∞ je ohyzdnß.

Zßkon kupovßnφ konfekce:
Kdy₧ se vßm n∞co lφbφ, urΦit∞ nemajφ vaÜi velikost.

Zßkon v²prodeje:
To, co jste si vyhlΘdli, je u₧ dßvno vyprodßno.

Zßkony sleΦny MurphyovΘ:

1. Co se m∙₧e pokazit, to se takΘ skuteΦn∞ pokazφ, ale opravu v₧dy musφ za°φdit ₧ena.
2. Kdy₧ jsou pohromad∞ ₧eny, tak drbou, kde₧to mu₧i - ti se informujφ.
3. Sedφ-li na pohovce mu₧ - regeneruje se. Äena vÜak sezenφm na pohovce zanedbßvß domßcnost.
4. Domßcφ prßce trvajφ v₧dy dΘle, ne₧ si man₧el p°edstavuje.
5. è≥∙ra se suÜφcφm se prßdlem se p°etrhne jen tehdy, je-li zem pod nφ mokrß.
6. K°ehkΘ p°edm∞ty se n∞jakou zßhadou dostanou v₧dy na dno taÜky.
7. Nejoblφben∞jÜφ pozice v gynekologii je leh na zßdech. Zaklßdß se na pozorovßnφ, ₧e v tΘto pozici je i ₧elva bezmocnß.
8. Kdy₧ na ulici klop²tne t∞hotnß ₧ena, ka₧d² lituje miminko, jen ona punΦochßΦe.
9. Äena, kterß nenßvidφ svΘho tchßna, zaruΦen∞ porodφ jeho Φty°kilovou kopii.
10. Vφtß-li t∞ dφt∞ u₧ ve dve°φch polibkem, poΦφtej do deseti a potom se podφvej, co je rozbitΘ.
11. Mß-li tvoje dφt∞ problΘmy s v²slovnostφ "R", nic si z toho ned∞lej, vÜechna nesluÜnß slova bude vyslovovat jasn∞.
12. D∞tskΘ nemoci se chovajφ etapovit∞. TvΘ dv∞ d∞ti nejsou nikdy nemocnΘ souΦasn∞.

Zßkladnφ a aplikovanß murphologie v domßcnosti

Murphyho konstanta:
V∞ci se niΦφ nep°φmo ·m∞rn∞ svΘ hodnot∞.

Zßkon kucha°sk²ch taj∙ (ze studnice v∞domostφ tetiΦky Ester):
╚φm vφc Φasu a energie vlo₧φte do p°ipravovanΘ krm∞, tφm pravd∞podobn∞jÜφ je, ₧e se vaÜi hostΘ po celou dobu veΦe°e budou bavit o jin²ch specialitßch, kterΘ kde okusili.

Zßkon tetiΦky Ester:
NaÜtφpnutΘ kusy porcelßnu se nikdy nerozbijφ.

Zahrßdkß°sk² zßkon:
Nß°adφ vyp∙jΦenΘ od souseda funguje pouze na sousedovic zahrad∞.

Zßkon Van Roy∙v:
SpoleΦenskΘ hry, kterΘ fungujφ teoreticky, nefungujφ v praxi. Hry, kterΘ fungujφ v praxi, p°estßvajφ fungovat uprost°ed hry.

Murphyho "frontovΘ zßkony":

1. Kdy₧ b∞₧φte, abyste se za°adili do krßtkΘ fronty, stane se z nφ nßhle dlouhß fronta.
2. ╚ekßte-li v dlouhΘ front∞, lidΘ, co stojφ za vßmi, jsou "p°eveleni" do novΘ, krßtkΘ fronty.
3. Odejdete-li na okam₧ik z krßtkΘ fronty, zm∞nφ se v m₧iku v dlouhou frontu.
4. Stojφte-li v krßtkΘ front∞, lidΘ p°ed vßmi do nφ pustφ svΘ p°φbuznΘ a znßmΘ a vytvo°φ z nφ dlouhou frontu.
5. Krßtkß fronta p°ed vchodem se v₧dy zm∞nφ v dlouhou frontu uvnit°.
6. Jestli₧e stojφte dost dlouho na jednom mφst∞, vytvo°φte frontu.
7. Ve chvφli, kdy u₧ u₧ mß na vßs p°ijφt °ada, nastane zm∞na pravidel.

Rady pro domßcnost:
Cokoli se stßvß po₧ivateln²m, kdy₧ se to dostateΦn∞ jemn∞ nasekß. Kdy₧ se p°i va°enφ n∞co zpackß, a¥ do toho vrazφte co chcete, bude to jeÜt∞ horÜφ.

Heisenberg∙v princip nejistoty:
Nelze znßt mφsto ulo₧enφ vÜech p°edm∞t∙ souΦasn∞.

Logick² d∙sledek:
Najde-li se postrßdanß v∞c, ihned se ztratφ jinß.

Hamiltnovo pravidlo pro ΦiÜt∞nφ oken:
èmouha, kterou usilovn∞ Φistφte, je v₧dy na druhΘ stran∞.

Zßkon o rostlinßch:
Äivotnost pokojovΘ rostliny je nep°φmo ·m∞rnß jejφ cen∞.

Dodatek pr∙m∞rnΘho man₧ela:
...a p°φmo ·m∞rnß jejφ oÜklivosti.

LubarskΘho kybernetick² zßkon o hubenφ hmyzu:
Jeden mol zaruΦen∞ p°e₧ije.

Zßkon geometrie p∙sobφcφ v domßcnosti:
Kter²koli horizontßlnφ povrch se brzy vertikßln∞ navrÜφ.

Zßkon pohybu ne₧iv²ch v∞cφ:
VeÜkerΘ ne₧ivΘ p°edm∞ty jsou aspo≥ natolik pohyblivΘ, aby se nßm dostaly do cesty.

Zßkon panφ MurphyovΘ:
V pr∙b∞hu n∞kolika m∞sφc∙ se vyskytnou pouze t°i spoleΦenskΘ udßlosti, kterΘ za n∞co stojφ.
Zßkonit∞ pak vÜechny p°ipadnou na t²₧ den a veΦer.

Herblock∙v zßkon:
Kdy₧ je n∞co dobrΘ, p°estanou to d∞lat.

Hershiserovo pravidlo:
Je-li v²robek oznaΦen nßlepkou Novinka nebo Luxusnφ v²robek, nejednß se nikdy o novinku, tφm mΘn∞ o luxusnφ v²robek.

Sintetos∙v prvnφ spot°ebitelsk² zßkon:
èedesßtidennφ zßruka vßm zaruΦuje, ₧e se v²robek pokazφ 61. den po zakoupenφ.

Zßkon pro laΦnΘ Φtenß°e:
Kniha, za kterou jste dnes vydali horentnφch 14,95 $, vyjde zφtra bro₧ovanß.

Lewiho zßkon:
I kdy₧ nakupujeÜ sebeobez°etn∞ji, bu∩ si jist, ₧e to samΘ za chvφli uvidφÜ n∞kde jinde za poloviΦnφ cenu.

Lemar∙v prvnφ a druh² parkovacφ postulßt:

1. Kdy₧ musφte zaparkovat o Üest blok∙ dßl, najdete vzßp∞tφ dv∞ uvoln∞nß parkovacφ mφsta prßv∞ p°ed vchodem do budovy.
2. Kdyby na obrovskΘm parkoviÜti z∙stala pouze dv∞ auta, urΦit∞ jedno z nich bude blokovat druhΘ.

Zßkon odhalen² d∞deΦkem pana Murphyho:
Nikdy neumφÜ po°ßdn∞ klφt, dokud se nenauΦφÜ °φdit auto.

Neaplikovateln² zßkon:
Umyjete-li si auto, abyste tak p°ivolali dΘÜ¥, nenφ to nic platnΘ, stejn∞ nezaprÜφ.

Zßkon odboΦovßnφ:
Na silnici nenφ prakticky ₧ßdn² provoz do chvφle, kdy pot°ebujete odboΦit doleva.

Zßkon dopravnφ zßcpy:
Dopravnφ zßcpa nar∙stß v p°φmΘ ·m∞rnosti s dobou, po kterou dopravu °φdφ strß₧nφk.

Axiom p°edjφ₧d∞nφ:
╪idiΦ za vßmi chce jet rychleji ne₧ vy o 5 km/h.

Zßkon silniΦnφch oprav:
┌seky s nejv∞tÜφm provozem se v₧dy opravujφ nejdΘle.

Etorreho pozorovßnφ:
Druh² proud postupuje rychleji.

Opakovan² post°eh Etorr∙v:
Druh² jφzdnφ pruh jede v₧dy rychleji.

O'Brienova rozÜφ°enß varianta post°ehu:
P°ejedeÜ-li do druhΘho pruhu, zrychlφ se ten, kter² jsi prßv∞ opustil.

Prvnφ zßkon cyklistiky:
A¥ d∞lßÜ co d∞lßÜ, je to v₧dy do kopce a proti v∞tru.

Zßkon dßlnice (i ₧ivota):
Jestli₧e vÜichni kolem vßs uhßn∞jφ vaÜφm sm∞rem, pak urΦit∞ jedete v nesprßvnΘm pruhu.

Ford∙v zßkon:
Pohon na Φty°i kola znamenß jenom dvojnßsobnou pravd∞podobnost zava°enφ na t∞ch nejnep°φstupn∞jÜφch mφstech.

Murphyho zßkon spot°eby pohonn²ch hmot:
VaÜe auto mß v₧dy v∞tÜφ spot°ebu ne₧ auto tΘ₧e znaΦky kohokoli druhΘho.

Gallupovo varovßnφ:
Osmdesßt procent vÜech lidφ se pova₧uje za nadpr∙m∞rnΘ °idiΦe.

Zßkon dßlniΦnφ biologie:
Prvnφ hmyz, kter² se rozpleskne na Φist∞ umytΘm p°ednφm skle, p°istane p°esn∞ ve v²Üi vaÜich oΦφ.

Zßkladnφ zßkon:
Chaos v kosmu neustßle nar∙stß.

Jak pravil Zappa:
Dv∞ v∞ci na tΘto zemi jsou vÜudyp°φtomnΘ: vodφk a lidskß blbost.

Maahs∙v zßkon:
VÜecko na sv∞t∞ se da°φ jen proto, aby se to mohlo ka₧dou chvφli obrßtit naruby.

Zßkon regresivnφ ·sp∞Ünosti:
Vloni bylo vÜecko lepÜφ.

Relativita Φasu z pohledu P. D. Traceyho:
DobrΘ Φasy pominou straÜn∞ rychle.
èpatnΘ p°etrvßvajφ donekoneΦna.

Poznatek z Kierkegaarda:
Äivot lze sprßvn∞ chßpat jedin∞ pozpßtku, ₧φt ho vÜak musφme sm∞rem dop°edu.

Zßkon nevyslovitelnΘho:
Jakmile se o n∞Φem zmφnφte, pak je-li to dobrΘ, zmizφ to, a je-li to ÜpatnΘ, stane se to.

Finagelovo ÜestΘ pravidlo:
Nev∞°te na zßzraky - spolΘhejte na n∞!!!

Zßkon duality:
Ze dvou mo₧n²ch udßlostφ se v₧dy p°ihodφ pouze ta nep°φzniv∞jÜφ.

NereciproΦnφ zßkony perspektivnosti:
Negativnφ oΦekßvßnφ majφ za nßsledek negativnφ v²sledky.
Pozitivnφ oΦekßvßnφ majφ za nßsledek rovn∞₧ negativnφ v²sledky.
Co zaΦalo dob°e, skonΦφ Üpatn∞.
Co zaΦalo Üpatn∞, skonΦφ jeÜt∞ h∙°.

Tvrzenφ nejstarÜφho murphologa, pana Belfoura:
Na niΦem na sv∞t∞ tolik nezßle₧φ - a je jen moc mßlo v∞cφ, na nich₧ v∙bec trochu zßle₧φ.

Wolter∙v zßkon:
Kdy₧ mßte Φas, nemßte penφze.
Kdy₧ mßte penφze, nemßte Φas.

Ruckert∙v zßkon:
Nenφ nic tak malΘ, aby vßm to nemohlo p°er∙st p°es hlavu.

Allen∙v zßkon:
TΘm∞° v₧dy je jednoduÜÜφ se do n∞Φeho dostat, ne₧ pak z toho vycouvat ven.

Mason∙v prvnφ zßkon synergismu:
Ten den, kdy jste hotov za n∞co dßt svou duÜi, zjistφte, ₧e na trhu je prßv∞ duÜφ p°ebytek.

Ducharmeova pouΦka:
P°φle₧itost zaklepe v₧dy v nejmΘn∞ p°φhodnou chvφli.

Holten∙v v²klad:
Pozitivnφ je Φlov∞k jedin∞ tehdy, kdy₧ jde o n∞co negativnφho.

Zßkon o perverzit∞ p°φrody:
Nenφ mo₧nΘ p°edvφdat, kterou stranu krajφce by bylo lepÜφ namazat.

Jenning∙v dopl≥ujφcφ zßkon:
Pravd∞podobnost, ₧e chleba spadne na zem namazanou stranou, je p°φmo ·m∞rnß cen∞ koberce.

Zymurgyho prvnφ zßkon v²voje dynamiky systΘm∙:
Kdy₧ se otev°e plechovka Φerv∙, jedin² zp∙sob, jak je dostat zp∞t, je pou₧φt v∞tÜφ plechovku.

ZlatΘ pravidlo um∞nφ a v∞dy:
Ten, kdo mß zlato, urΦuje pravidla.

Kenton∙v post°eh:
Letadlo se dostane do vzduÜnΘho vφru, jakmile se zaΦne podßvat kßva.

Davis∙v v²klad Kentonova post°ehu:
VzduÜn² vφr vznikß v d∙sledku podßvßnφ kßvy.

Richardovy teze o vlastnictvφ:

1. Jestli₧e jsi n∞co u₧ hodn∞ dlouho schovßval, m∙₧eÜ to vyhodit.
2. Jestli₧e jsi n∞co vyhodil, budeÜ to pot°ebovat p°esn∞ ve chvφli, kdy u₧ to bude nenßvratn∞ ztraceno.