BßsniΦky vybranΘ z mojφ hlavy

Pozdrav od Boha
(Olomouc, 25.1.1996)
Kdo cφtφÜ se snad Bohem b²t,
Nech¥ sestoupφ a procitneÜ.
Mo₧nß toti₧ nepochopils dost,
Jak krßsnΘ je, kdy₧ chybujeÜ.

A₧ pochopφÜ, ₧e krßsn∞jÜφ, ne₧ chybovat,
Je slavnß v∞ta - äOdpouÜtφm Ti!ö
Pak teprv B∙h vstoupφ do Tv²ch bran,
A uz°φÜ slßvu ╚lov∞ka.

                                 B∙h
Kino
(Choce≥, 1.3.1996)
Jß byl jsem v jednom zas kin∞,
Budova - film∙ snad svatyn∞.
Vid∞l jsem holou ze∩ a sv∞tlo,
Sv∞tlo skrz tmu a to m∞ mßtlo.

Jß cht∞l jsem se smßt, vÜak nev∞d∞l Φemu.
A cht∞l jsem breΦet, vÜak nem∞l jsem slzy.
A cht∞l jsem °vßt, vÜak nebyla bolest.
A cht∞l jsem se opφt, vÜak chyb∞la ₧φze≥.
A cht∞l jsem se milovat, vÜak bez lßsky touha.
A cht∞l jsem to pochopit, vÜak d∞j nebyl zßm∞r.

...

Film skonΦil, tma zhasla,
Nßlada veselß na m∞ klesla.
Vstal jsem a proÜel jsem vchodem,
Smßl jsem se breΦel a °val jsem.

Ptßte se proΦ a te∩ u₧ to vφm.
Jß proÜel poprvΘ vchodem tφm.
Nßdhera
(Brno, 7.3.1996; Choce≥, 8.3.1996)
Ptal jsem se v bazaru,
Kde hledat nßdheru.
S pohledem nevole,
╪ekli mi: äTy vole!ö

Nßdhera mlΦφ, v klidu si Φekß,
Poslouchß rßdio, pouÜtφ draka.

V²roky slavn²ch nebyly k dostßnφ,
M∞l jsem jen v hlav∞ to svoje vydßnφ.
Let∞l jsem do sv∞ta, p°istßl jsem v pouÜti,
Paradox nejv∞tÜφ - uprost°ed houÜtφ.

Nßdhera Φekala v klidu a mlΦky,
PouÜt∞la draka, ladila cvrΦky.

╪ekl jsem jenom, ₧e ji rßd vidφm,
Te∩ se vÜak p°ece jen trochu stydφm.
A₧ u nßs °eknu: äPotkal jsem nßdheru.ö
M∙₧u to prodat tak leda v bazaru.
Nuda
(Olomouc, 11.3.1996)
NudφÜ se?
Vezmi si prßÜek.
TrßpφÜ se?
P°ibij si hßΦek.

A tak jsem vyrazil do toho smogu.
Zakoupit sob∞ zatφm tu drogu.
Koupil jsem, zkusil jsem - Ükoda t∞ch let!
Najednou m∞l jsem chu¥ na dalÜφ fet.
A cht∞l jsem dalÜφ znovu a znovu.
Mizely p°edm∞ty z ryzφho kovu.

A tak jsem vyrazil do svΘho m∞sta.
Koupit si skobu za p∙jΦen²ch 300.
Koupil jsem, p°ibil jsem - Ükoda t∞ch let!
Najednou m∞l jsem chu¥ vrßtit vÜe zp∞t.
Nejde to, nejde, vÜechno je v hßji!
Z nudy jsem pozbyl ₧ivota v mßji.

NudφÜ se?
Co vφc si tak p°ßt?
(Olomouc, Φerven 1996)
èel jsem po most∞,
potkal jsem krßvu.
Mluvila sprost∞,
kou°ila trßvu.

Pak jsem Üel po lßvce,
slyÜel jsem flaÜky.
Pod lßvkou hlodavce,
jak ₧erou prßÜky.

DoÜel jsem k brodu,
stßli tam vojßci.
Z lidskΘho rodu,
zbyli jen chudßci.

Co vφc si tak p°ßt,
Kdy₧ slunce pßlφ pod tou modrou oblohou.
Co vφc si tak p°ßt,
Kdy₧ ptßci lφtaj nad tou loukou rozkvetlou.

Co vφc si mßm p°ßt?
Bo₧φ porod
(Kladruby u VlaÜimi, 25.11.1996)
Jak krßsnΘ bylo Bohem b²t,
zatφmco lid opφjφÜ manou.
ProΦ vÜak ale nedoÜlo Ti,
co ╚lov∞k - to B∙h sebe sama.

A nynφ slyÜ, vφry sv∞te, beznad∞je:
äA₧ uvidφÜ hranice sv²ch sil,
obra¥ zraky sm∞rem cit∙ Tv²ch
a ╚lov∞k ukß₧e Ti cestu.ö

                                 B∙h

Originßly a mnohΘ dalÜφ jsou k sehnßnφ p°φmo u m∞.
R∙₧ovß zahrada
(Choce≥, 25.1.1997)
V mlßdφ jsem ₧il v r∙₧ovΘ zahrad∞.
Byla krßsnß a vÜichni tam byli Ü¥astnφ.

A ₧ila tam princezna, kterou m∞li vÜichni rßdi.
A vid∞l jsem d∞ti tam. Hrßly si u plotu na vojßky.
VÜichni lidΘ rozum∞li si beze slov.
A byla duha na nebi ten den, kdy princezna prochßzela zahradou.
D²chala tu krßsu kolem a brala r∙₧e do dlanφ.

Nßhle vÜak pφchla se o trn a zmizela zcela. I jejφ duÜe.
A zmizela vÜechna m∞sta i lidΘ, kte°φ v nich ₧ili.

... Dojdi k prahu bolesti a pochop jak chceÜ.

Po letech navÜtφvil jsem mφsto to, kde kdysi ₧ila r∙₧ovß zahrada.
Vid∞l jsem pustinu a jednoho starΘho mu₧e.

Vyprßv∞l dßvn² p°φb∞h, kter² jsem sßm dosud nosil v srdci.
╪ekl, ₧e by cht∞l jeÜt∞ jednou, kdy₧ sßzel r∙₧i.
Sßm v∞d∞l nejlφp, co chce °φct a jß rozum∞l. A v∞d∞l to on.
Jen na nebi chyb∞l ten barevn² sv∞tla Üperk.
VÜak Ü¥astn² jsem byl vφc ne₧ kdysi.

A vid∞l jsem d∞ti tam. Hrßly si za plotem na vojßky.
B²vala tu kdysi zahrada. Jste naÜe budoucnost.

... P°ekroΦ prßh bolesti a zkus to pochopit, Φlov∞Φe. 		Oko Oko Oko
Podpis