V polovin∞ °íjna zem°el ve v∞ku 55 let na srdeΦní poruchu jeden ze zakladatel∙ Internetu, Jon Postel. Stál nejen u zrodu Arpanetu, z n∞ho₧ se odvinula souΦasná podoba Internetu, ale byl také autorem °ady specifikací RFC. V∞noval se v∞decké Φinnosti (m∞l doktorát poΦítaΦových v∞d) a jeho posledním postem byla funkce °editele v Information Sciences Institute (poboΦka kalifornské univerzity). Vzpome≥te v dobrém tohoto velkého mu₧e. Abychom uctili památku Jona Postela, rozhodli jsme se vám jeho Φinnost a dosah práce p°ipomenout struΦným shrnutím historie vzniku souΦasného Internetu.
1966
V∞dci poprvé pou₧ili optická vlákna pro zachycení telefonních signál∙. Donald Davis zavádí termíny "pakety" a "paketové p°epínání" (packets, packet switching). Bob Taylor z ARPA (Advanced Research Projects Agency, odd∞lení ministerstva obrany) získává dotaci na vývoj sít∞, která by propojila v∞tÜí mno₧ství univerzit. Bez jakýchkoliv pr∙tah∙ a ani ne za hodinu souhlasí Charles Herzfeld s financováním projektu, jen₧ bude za t°i roky znám jako ARPANET.
1967
Wes Clark p°ichází na setkání p°edstavitel∙ ARPA s nápadem vyu₧ít dedikovaný hardware pro funkce sít∞. P°ístroje se mají nazývat Interface Message Processors (IMP\s), tedy Procesory zpravodajského rozhraní.
ءjen
Lawrence Roberts zve°ej≥uje první návrh ARPANETu na konferenci Velké poΦítaΦové sít∞ a komunikace mezi poΦítaΦi v Gatlinburgu.
1968
V National Research Laboratory (NRL, Národní výzkumné laborato°i) ve Velké Británii se testuje první sí¥ WAN s paketovým p°epínáním.
Je zve°ejn∞n koneΦný standard pro ASCII kód. (D°ív∞jÜí verze, vytvo°ená v roce 1961, zahrnovala pouze velká písmena.)
Srpen
Larry Roberts ze spoleΦnosti ARPA vyhlaÜuje konkurz (RFC) na vybudování sít∞ 4 IMP, jejich₧ poΦet by vzrostl na 19. Mnohé velké spoleΦnosti, nap°. IBM, se konkurzu neúΦastní s tím, ₧e taková sí¥ není mo₧ná.
Prosinec
Mnoho lidí je p°ekvapeno skuteΦností, ₧e konkurz vyhrává malá poradenská firma Bolt Beranek a Newman (BBN) z Cambridge. SpoleΦnost, vedená Frankem Heartem, získává jeden milion dolar∙ a mén∞ ne₧ jeden rok na p°evedení teorie ve fungující systém.
1969 B°ezen
Firma Honeywell dodává první prototyp IMP (IMP 0) do BBN. Jednotka byla p°izp∙sobenou verzí poΦítaΦe 516. NaneÜt∞stí nefungovala správn∞ a Ben Barker strávil n∞kolik týdn∙ neustálým ruΦním p°ipojováním do sít∞, aby se dosáhlo správné konfigurace.
7. dubna
Steve Crocker vytvo°il první dokument RFC, nazvaný Host Software (RFC1). V n∞m p°edepsal vzájemný vztah mezi hosty a p°ístroji IMP od spoleΦnosti BNN. Ka₧dá strana je zodpov∞dná za vývoj softwaru, který propojí poΦítaΦe k IMP sít∞ ARPANET.
20. Φervence
Apollo 11 p°istává na M∞síci, co₧ mohly sledovat miliony divák∙ ze Zem∞.
2. zá°í
Vývojá°i z BNN, pracující na IMP, koneΦn∞ instalují první IMP uzel ARPANETu v UCLA, kde je bez problém∙ p°ipojen ke Ükolnímu poΦítaΦi Sigma-7. Do konce roku jsou nastaveny dalÜí t°i uzly: ve Stanfordském výzkumném institutu, na Univerzit∞ Kalifornie v Santa Barba°e a na uta₧ské univerzit∞.
1975
Americká kancelá° ministerstva obrany získává administrativní dohled nad ARPANETem a ministerstvo obrany veÜkeré p°ednosti p°i komunikaci po této síti. Provoz rapidn∞ vzr∙stá, proto₧e sí¥ mohou nadále vyu₧ívat i b∞₧ní u₧ivatelé, vývojá°i, univerzity. ARPANET se proto rozd∞luje do dvou v∞tví: samotný ARPANET nadále z∙stává pro akademické vyu₧ití, MILNET zabezpeΦuje pot°eby armády, a to za souΦasného sdílení informací mezi ob∞ma sít∞mi. Propojovací sí¥ je známá jako DARPA Internet (Defense Advanced Research Projects Agency), zkrácen∞ Internet.
PoΦátek 80. let
Vznikají dalÜí sít∞, nap°. BITNET (Because It\s Time Network) a CSNET (Computer Science Network, PoΦítaΦová v∞decká sí¥), propojující akademické a výzkumné organizace. Tyto se nestaly p∙vodn∞ souΦástí Internetu, postupem Φasu vÜak ano, a to kv∙li sdílení informací.
1986
Národní v∞decká nadace, National Science Foundation (NSF) významn∞ p°isp∞la k rozvoji Internetu vytvo°ením sít∞, která propojila výzkumné ústavy celé zem∞ p°es n∞kolik center se supervýkonnými poΦítaΦi. Tato vysokorychlostní sí¥ dostala název NSFNET. P°enosové linky obsahují jak telefonní kabely, optická a mikrovlnná vlákna, tak satelitní spojení. P∙vodní rychlost je 56 Kb/s.
1989
Sí¥ NSFNET je upgradována na tzv. T1 linky, jejich₧ p°enosová rychlost je 1,5 Mb/s.
1992
SouΦasný upgrade na T3 linky zaruΦuje p°enos rychlostí 45 Mb/s. (10 kopií Tolstého románu Vojna a mír byste p°enesli z jednoho místa na druhé za jednu sekundu). Internet se objevuje poprvé i v ╚eskoslovensku, kde propojuje Ükoly a v∞decká a výzkumná pracoviÜt∞. Postupn∞ se p°ipojí i státní správa.
1998 Sí¥ NSFNET se nadále rozÜi°uje dnes má propojení do 80 zemí sv∞ta a p°es milion u₧ivatel∙.
Sí¥, nazvaná Internet 2, a vycházející z propojení jednotlivých ₧elezniΦních stanic v USA optickým vláknem, se zaΦíná budovat v Evrop∞.
V ╚eské republice klesá poΦet p°ipojených uzl∙ do Internetu, díky ohláÜenému zvýÜení telefonních poplatk∙ ze strany SPT Telecomu dochází k akci Bojkot proti Telecomu, a stále platí zákon o telekomunikacích z roku 1964, jen₧ je v rozporu s ustanoveními Evropské unie.
8 0725/JL