01   >   novinky   >   Krátké aktuality
 
Autor: Roman Barták

Celostátní finále soutěže Present Baltazar 98
Dne 12. listopadu se v Plzni v rámci počítačového veletrhu Present PC již potřetí konalo finále soutěže v programování Present Baltazar 98. Celkově již pátý ročník této akce opět přilákal řadu soutěžících, kteří prezentovali vlastní programy vytvořené v programovacím prostředí SGP Baltazar. Letošní finále mělo poprvé nádech mezinárodního klání a kromě soutěžících z České republiky přijeli také zástupci Slovenska.
V kategorii do 16 let byla na první místo skutečná tlačenice a mladí programátoři předvedli výtvory, za které by se nemusel stydět mnohý počítačový veterán. Však také mnozí zcela vyčerpali současné možnosti programovacího prostředí Baltazar pořádající firmy SGP Systems. Nakonec o jeden jediný bod zvítězil 14letý Michal Trna z Hranic se svým hudebním programem Klavír 2.0. Pro úplnost dodejme, že s první verzí tohoto programu se Michal úspěšně účastnil již loňského finále a ukázal tak, že vylepšování softwaru se vyplatí. Jen o pověstný chloupek na druhém místě se umístil 13letý Libor Bareš se zeměpisným programem Euro-Map. Loňský vítěz, 12letý Marek Blahuš, byl letos třetí s programem DIGIFRIEND, kreací na motivy Tamagotchi.
V neomezené katego-rii nad 16 let si vítězství z Plzně odvezl Rudolf Pazourek za program Gotes pro zobrazování vlakových rozvrhů. Na druhém místě skončil Tomáš Rybka se slovníkovým programem Langame. Třetí Ing. Jiří Sumbal si po roli porotce v kategorii mladších programátorů vyzkoušel také soutěžení, a s trojprogramem Počítání s pohádkou se umístit na třetím místě.
Ani letos žádný z účastníků finále neodjížděl z Plzně s prázdnou. Pro všechny byly připraveny hodnotné ceny od sponzorů soutěže, časopisů a vydavatelství Chip, Computer Press, Computer, Computerworld, GameStar, Grada Publishing, PC WORLD, Software 602 a Level. Největší radost ale jistě měli vítězové obou kategorií, kteří od ing. Františka Provazníka, generálního ředitele GHC Toshiba, převzali nejnovější model barevného notebooku Toshiba Libretto 100CT.
Ročník 1998 je tedy za námi, již nyní se ale můžete začít připravovat na ročník příští. Ceny budou jistě opět zajímavé a programovací prostředí Baltazar, ve kterém se soutěžní software připravuje, také brzy dozná mnoha výrazných vylepšení.

Elegantní a výkonné
Nová rodina notebooků NEC Versa LX a SX
Roman Barták
Firma NEC připravila na druhou polovinu roku 98 dvě řady nových přenosných počítačů, nabízejících vysoký výkon a modulární architekturu. Na náš trh je uvedla zlínská firma Impromat Computer, s. r. o.
Pro uživatele, kteří požadují vysoký výkon a zároveň nízkou hmotnost notebooku, je určena řada Versa SX. Tento jen 35 mm tenký a 2 kg vážící notebook ovšem nic neslevuje na výkonu ani velikosti displeje. K dispozici je v konfiguracích s 233, 266 a 300MHz procesory Pentium II (512 KB level 2 cache) a s 13,3" nebo 14,1" TFT displeji. Oba typy displejů pocházejí z dílen NEC a poskytují rozlišení 1 024 x 768 a 64k barev (2 MB VRAM, Trident akcelerátor). Počítače jsou dodávány s 32 MB paměti SDRAM, kterou lze rozšířit pomocí modulu SODIMM na 256 MB.
Součástí dodávky je pevný disk o kapacitě 3,2 GB, volitelně lze instalovat disky o kapacitách 4, 5 nebo 6 GB. Standardně obsahují počítače disketovou jednotku, umístěnou v šachtě VersaBay III, a 24x CD-ROM, který lze zaměnit za disketovou jednotku. Výměnu modulů je možné díky funkci HotSwap provádět i za provozu bez vypnutí počítače.
O kvalitní 16bitový zvuk se stará SoundBlaster Pro kompatibilní karta s 3D stereo-surround zvukem. Vestavěny jsou dva reproduktory, mikrofon a konektory pro připojení externího mikrofonu a sluchátek.
Pro rozšiřování počítače lze použít dvojici CardBus (PC Card) slotů, k dispozici je standardní sada rozhraní, tj. po jednom sériovém, paralelním, PS/2 a USB konektoru, SVGA výstup na monitor, dva infraporty a konektor pro připojení různých dokovacích stanic.
O napájení se stará 3600 mAh lithium-iontová baterie, která umožňuje až tříhodinový nepřetržitý provoz. Do šachty pro výměnné moduly lze umístit druhou baterii, a tak dosáhnou dvojnásobné provozní doby.
Notebooky Versa SX jsou vybaveny US/CS klávesnicí s 83 klávesami, jejíž zajímavostí je přítomnost klávesy se značkou nové měny Euro. Pro ovládání kurzoru se používá dotyková ploška VersaGlide. Cena notebooků se v závislosti na konfiguraci pochybuje od 105 do 133 tisíc Kč, předinstalován je operační systém Windows 95(98) CZ nebo volitelně Windows NT 4.0.
Jestliže řadu Versa SX lze charakterizovat slovy modulární a lehká, potom počítače Versa LX nabízejí modulární konstrukci typu vše v jednom. K dispozici jsou konfigurace s procesory 233 MHz Pentium MMX resp. 233, 266 nebo 300 MHz Pentium II s 512 KB level 2 cache. Standardně je opět dodáváno 32 MB SDRAM, rozšiřitelné na 196 (MMX model), resp. 256 MB. K dispozici jsou TFT displeje o úhlopříčce 12,1", 13,3" nebo 14,1". Nejmenší z displejů má rozlišení 800 x 600 bodů při 64k barev, oba větší displeje potom zvládnou 1 024 x 768 bodů a 64k barev. Videosystém je založen na čipu ATI 3D RAGE se 4MB Video RAM.
Kromě modelu MMX, který obsahuje 2,1GB pevný disk, jsou další modely dodávány s 3,2GB disky nebo volitelně 4,5 a 6GB disky. Standardně je vestavěna 3,5disketová jednotka, doplněná VersaBay III šachtou pro výměnné moduly. Zde je standardně instalován 24x CD-ROM. Počítače obsahují stejnou sadu rozhraní jako řada Versa SX, mají stejné zvukové schopnosti i stejnou klávesnici. Li-Ion baterie tentokrát nabízejí kapacitu 4 800 mAh, která umožňuje 2,5 až 4 hodiny provozu. Cena počítače se v závislosti na vybavení pohybuje od 82 po 133 tisíc Kč.
Všechny nové modely Versa SX a LX mohou používat stejné příslušenství. K dispozici je 7 výměnných modulů pro šachtu VersaBay III: SuperDisk 120, ZIP, 2x DVD, 24x CD-ROM, druhá baterie, druhý pevný disk nebo prázdný modul pro udržení nízké hmotnosti. Počítače také mohou používat stejnou Desktop Docking Station, která obsahuje 2 volné PCI sloty (1 poloviční délky) a standardní 5,25" šachtu. Dokovací stanice nabízí také šachtu VersaBay III, do níž lze umístit jeden z výše zmíněných výměnných modulů. Pokud se chcete dozvědět více podrobností o noteboocích NEC Versa, nepřehlédněte TOPy v tomto čísle. Další informace naleznete na Webu společnosti NEC www.nec computers.com/products/notebooks/ versa.html.

Unix útočí na NT
Sun představil Solaris 7
Roman Barták
Společnost Sun Microsystems Czech představila 11. listopadu novou verzi široce používaného unixového operačního prostředí Solaris 7. Důležitost, jakou tomuto kroku přikládá společnost Sun, potvrzuje i změna loga systému a nové číslování, kdy po verzi 2.6 přišla místo očekávané 2.7 rovnou verze 7 (technický název je tradiční, tj. SunOS 5.7).
Solaris 7 je plně 64bitové operační prostředí, což znamená výrazně vyšší výkon a možnost adresovat větší množství paměti. Prostřednictvím 32bitových knihoven je ovšem zachována plná binární kompatibilita se staršími aplikacemi, vyvinutými pro předchozí verze prostředí Solaris. Solaris 7 je určen pro platformy SPARC a Intel, současné intelské procesory ovšem v současnosti nemohou využívat výhod 64bitového prostředí.
Solaris 7 zjednodušuje používání i administraci počítače prostřednictvím Solaris Web Start. Jedná se o jedno z vůbec prvních použití instalačního procesu založeného na webových technologiích. Veškerá nastavení a správu systému lze provádět lokálně nebo na dálku prostřednictvím webového prohlížeče. Solaris Web Start tak odstraňuje nutnost správy v systému UNIX a umožňuje provádět správu i méně zkušeným administrátorům. Díky technologii Web Start Wizards je pak zjednodušena také instalace a nastavení dalšího softwaru.
Solaris 7 se soustředí na vyšší spolehlivost výpočetního prostředí. Poskytuje například tzv. dynamickou rekonfiguraci systému, díky které lze za chodu vyměnit vadnou desku bez nutnosti přerušit práci. Zlepšily se také schopnosti v oblasti bezpečnosti dat. Solaris 7 je postaven na průmyslových standardech jako je TCP/IP a NFS, jeho integrální součástí je přirozeně technologie Java. Podporováno je 37 jazyků včetně češtiny a systém je odolný vůči problému roku 2000.
Operační prostředí Solaris 7 je možné škálovat od stolního počítače až po velké datové centrum, což jen umocňuje jeho univerzálnost jeho použití. Vlastní operační prostředí je doprovázeno třemi softwarovými rozšířeními, která jsou zaměřena na specifické požadavky pracovních skupin, datových center a poskytovatelů síťových služeb.
Solaris Easy Access Server 2.0 je zamířen do heterogenního prostředí pracovních skupin, kde nabízí kompletní sadu služeb. Jeho součástí je Solaris Web Start s technologií Solaris Web Start Wizards pro snadnou instalaci, nastavení a správu systému a instalovaného softwaru. Důležitou komponentou Solaris Easy Access Serveru je software SunLink PC pro snadné napojení PC klientů, bez nutnosti provádět změny na těchto klientech. Nabízí sdílení souborů, tiskáren i aplikací pro Windows 3.x/95/98/NT, NetWare, Macintosh a OS/2. K dispozici jsou také integrované síťové služby včetně webového a e-mailového serveru. Solaris Easy Access Server 2.0 vyžaduje operační prostředí Solaris 2.6 nebo Solaris 7, běžící na platformě SPARC nebo Intel.
Spolehlivou, rozšiřitelnou a bezpečnou platformu pro kritické aplikace v podnikové sféře nabídne v první polovině roku 1999 Solaris Enterprise Server 1.0. Navržen je speciálně pro potřeby datových center, e-commerce a ERP (Enterprise Resource Planning), kde nabízí schopnosti sálových počítačů za zlomek jejich ceny. Jeho součástí bude Sun Cluster 2.2 a Sun DiskSuite, zajišťující neustálou dostupnost dat. Solaris Enterprise Server vyžaduje Solaris 2.6 nebo Solaris 7, běžící na platformě SPARC.
Pro poskytovatele síťových služeb (ISP Internet Service Provider) je určen Solaris ISP Server 2.0. Ten se zaměřuje na dvě klíčové oblasti: operační efektivitu a přidané služby. Nabízí proto nástroje pro snadnou instalaci, konfiguraci a správu, pro zajištění bezpečnosti a pro monitorování. Součástí Solaris ISP Serveru jsou pochopitelně webový, USENET a FTP server. Podobně jako obě předchozí rozšíření vyžaduje Solaris ISP Server pro svůj běh operační prostředí Solaris 2.6 nebo Solaris 7, běžící na platformě SPARC nebo Pentium.

Drobečci od Fujitsu
Plasmové displeje PlasmaVision
Roman Barták
Plasmové displeje nejsou nějakou technologickou novinkou, širokého použití se ale zatím nedočkaly. Nabízejí ovšem vlastnosti, které kombinují výhody klasických CRT monitorů a LCD displejů při odstranění jejich nevýhod. Úhel pohledu na plasmový displej je například 160?, což odpovídá CRT monitorům a dvojnásobně převyšuje běžné LCD displeje. Obraz je ve všech částech displeje ostrý bez zkreslení v okrajích, což je zase kladná vlastnost LCD displejů. Podobně jako LCD displeje jsou také plasmové displeje tenké a lehké, takže je možné je například pověsit na stěnu. Navíc plasmový displej není ovlivněn magnetickou interferencí (neobsahuje katodovou trubici CRT monitorů), což usnadňuje jeho použití v různých prostředích.
Vlastnosti a velikost úhlopříčky plasmových displejů je předurčují pro použití jako digitální plakáty, nástěnné reklamy a informační tabule. Dobře se uplatní také v konferenčních místnostech, kde je lze snadno instalovat na stěnu.
Fujitsu dnes nabízí dvě řady plasmových displejů, lišící se velikostí úhlopříčky. Menší z displejů, model PlasmaVision PDS 2174, nabízí úhlopříčku 21" s rozlišením 640 x 480 bodů při 16,7 milionech barev. Jeho hloubka je ale pouhých 8 cm a hmotnost 11,5 kg, takže jeho umístění například na stěnu nečiní problémy. Displej obsahuje konektory vstupu zvuku a S-Video, kompozitní video a 15pinový VGA, takže jej lze připojit k celé třídě zařízení od počítačů až po videopřehrávače a TV tunery. Nastavení displeje se provádí dálkovým IR ovládáním. Cena displeje je 248 tisíc Kč.
Pro větší prostory nabízí Fujitsu displeje PlasmaVision PDS 4201 a 4203 se 42" obrazovkou. Maximální rozlišení se zvětšilo na 852 x
x 480 bodů, hloubka displeje vzrostla na 15 cm a hmotnost na 38,5 kg. Ke vstupům předchozího modelu přibyla trojice BNC konektorů a rozhraní RS 232C pro ovládání funkcí displeje. Zachováno zůstalo infračervené dálkové ovládání. Displeje 4201 a 4203 se odlišují kontrastním poměrem a jejich cena je 260, resp. 345 tisíc Kč.
Další model řady 42xx, PlasmaVision PDS 4204, zahrnuje všechny vlastnosti standardních PlasmaVision displejů, ke kterým přidává slot pro PC Card. Parametry tohoto displeje se neliší od modelu PDS 4203, přibyl ale vestavěný PC Card Viewer. Displej tak nepotřebuje být napojen na externí zařízení dodávající obraz (počítač, videopřehrávač apod.), čímž se ušetří ne vždy jednoduché přivedení obrazového signálu drátem. Do slotu pro PC Cards lze vkládat karty Flash Disk, obsahující v závislosti na kapacitě až 102 obrázků, které se po zasunutí karty začnou automaticky přehrávat. Tento přístup se uplatní především u samostatně umístěných informačních nebo reklamních displejů. Cena displeje PlasmaVision PDS 4204 je 375 tisíc Kč.
Úplnou novinkou je PlasmaVision PDS 4207, jenž se začne prodávat koncem roku 1998. Na první pohled se výrazně neliší od předchozího modelu PDS 4204, opět nabízí obrazovku s úhlopříčkou 42 ", slot pro PC Card s promítanými obrázky a řadu videovstupů. Tentokrát je ovšem maximální podporované rozlišení 1 024 x 768 bodů při 16,7 milionech barev, čímž tento displej vstoupil do éry XGA.
Velmi zajímavá je možnost doplnit 42" displeje o klipový rám, používající infračervené technologie pro vytvoření dotykové obrazovky. Tu pak lze používat v různých informačních kioscích jako vstup informací zadávaných uživatelem.Velký a plochý

Nové displeje od NEC
Roman Barták
Perspektivní, i když ve srovnání s CRT monitory stále ještě drahou technologií zobrazovacích zařízení jsou ploché LCD displeje, které se ze světa notebooků vydaly také na stoly. Jejich výhodou je stálý obraz, žádné škodlivé elektromagnetické vyzařování a také malé rozměry a nízká hmotnost. O tom, že stolní LCD displeje dnes velikostí nijak nezaostávají za svými klasickými kolegy, svědčí i produktová řada firmy NEC.
Stolní LCD displeje firmy NEC začínají u modelů LCD 400(V) se 14,1" úhlopříčkou. Jedná se samozřejmě o TFT displeje s aktivní maticí a s maximálním rozlišením 1 024 x 768 bodů. Hmotnost displeje je 5 kg. Model LCD 400 používá pro zobrazování technologii XtraView/SuperFine, díky které je viditelný úhel zobrazení 160 ?, čímž se vyrovná běžným monitorům. Jeho cena je 44 200 Kč. Levnější model LCD 400V používá klasický LCD displej, u něhož je úhel pohledu omezen na 100 ? horizontálně a 45 ? vertikálně. Cena je o něco nižší, tj. 34 400 Kč.
Od 15" displejů nabízí NEC nový TORO design, kdy je vlastní displej oddělen od podstavce a síťové přípojky. To umožňuje nejrůznější umístění displeje, například na pohyblivé rameno nebo na stěnu. TORO design také umožňuje otáčet displej o 90 stupňů, součástí dodávky je proto software, který otáčí obrazem, takže displej lze provozovat jak na výšku, tak i na šířku. Všechny nové modely také používají originální plastický kryt NEC na bázi polykarbonátu se silikonem, jenž je neškodný vůči životnímu prostředí a je plně recyklovatelný.
Zástupcem 15 palcových LCD displejů NEC jsou modely LCD 1510V a LCD 1510, nabízející stejné maximální rozlišení jako jejich menší kolegové, tj. 1 024 x 768 bodů při obnovovací frekvenci 75 Hz. Displej váží 7 kg. Oba modely opět používají aktivní TFT matici, přičemž dražší z nich, LCD 1510, využívá technologie XtraView/SuperFine pro široký úhel pohledu. Jeho cena je 61 400 Kč. Nižší cena modelu LCD 1510V, 49 100 Kč, je vykoupena použitím klasické TFT matice s užším úhlem, pod kterým se lze na monitor dívat.
A nastupují profesionální modely LCD displejů vhodné pro grafické, DTP a CAD/CAM aplikace. Displej s úhlopříčkou 18,1 " nese typové označení LCD 1810 a stojí 147 400 Kč. V této ceně je zahrnuta jak technologie TORO design pro snadnou manipulaci s displejem, tak technologie XtraView/SuperFine pro široký úhel pohledu. Tento displej již podporuje maximální rozlišení 1 280 x 1 024 bodů a má BNC vstup videosignálu. Váží 9 kg, je široký 252 mm, takže se vejde na běžný pracovní stůl, což rozhodně neplatí o podobně velkých CRT monitorech.
Současným vrcholem řady LCD displejů NEC je model LCD 2010 s úhlopříčkou 20,1 ". Opět jsou přítomny technologie TORO design a XtraView/SuperFine a podporováno je rozlišení do 1 280 x 1 024 bodů při obnovovací frekvenci 75 Hz. Displej je určen pro profesionální práci, takže nechybí konektory BNC a software pro nastavení barev. Hmotnost displeje se vyhoupla na 12,5 kg, ale jeho šířka zůstala stejná jako u 18" modelu. Za prémium technologii se ovšem platí, a tak displej LCD 2010 již stojí 294 900 Kč.
NEC má přirozeně ve své produkci i kompletní řadu klasických CRT monitorů. Novinkou v této řadě je 19" monitor E900+, který vyplňuje mezeru mezi 17" a 21" monitory. Obliba monitorů s úhlopříčkou 19 " stále roste a brzy možná nahradí dnes typický formát 17 ". 19" monitory totiž umožňují pohodlně zobrazovat stránku A4 na výšku bez nevýhod 21" monitorů, jako jsou hmotnost, rozměry a pořizovací náklady. Doporučeným rozlišením monitoru NEC E900+ je 1 280 x 1 024 bodů při obnovovací frekvenci 85 Hz. I při maximálním rozlišení 1 600 x x 1 200 bodů je ale obnovovací frekvence pořád ještě ergonomicky přijatelných 75 Hz. Monitor používá masku s roztečí 0,26 mm, zajišťující ostré zobrazení, a metodu OptiClear bránící nepříjemným odleskům na obrazovce monitoru. Velikost monitoru je 447 x 462 x 482 mm, hmotnost 23,8 kg a cena 29 990 Kč.

Opět šampióny?
Mezinárodní soutěž v programování ACM
Roman Barták
Rok 1998 pro nás byl na mezinárodním kolbišti poměrně úspěšný, stačí jen připomenout slavné olympijské zlato našich hokejistů. Málokdo ovšem tuší, že podobně úspěšní byli i naši reprezentanti na poli high-tech. V roce 1998 totiž tým Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy zvítězil ve světovém finále ACM International Collegiate Programming Contest (ACMICPC), nejstarší a největší soutěže v programování pro studenty středních a vysokých škol. Tuto soutěž pořádá nezisková organizace ACM (the Association for Computing Machinery), která je největší mezinárodní vědeckou a vzdělávací společností v oboru využití počítačů. Vítězství českého týmu je o to cennější, že v celé dvacetileté historii ACMICPC se podařilo vyhrát jen čtyřem neamerickým týmům, naposledy tedy právě českému družstvu.
Světové finále 1998 je za námi a tak se již koncem roku 1998 naplno rozhořely boje v regionálních kolech o postup do Světového finále 1999. V polovině listopadu se do Prahy na České vysoké učení technické sjelo 44 trojčlenných týmů z České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska a Rakouska, aby spolu svedly boj ve středoevropském finále (v Evropě je celkem pět takových regionů). Již druhý rok toto regionální finále sponzoruje společnost IBM Česká republika, pro kterou je to zároveň příležitost k hledání nových talentů v oboru informačních technologií. Ostatně IBM je celosvětovým sponzorem soutěže ACM.
Po pětihodinovém boji, kdy soutěžící řešili osm různých příkladů s rozdílnou obtížností, bylo rozhodnuto. A jak to tedy dopadlo, dočkáme se v roce 1999 obhajoby titulu světového šampióna v programování? Dnes už jasné, že bohužel ne. Žádný z českých týmů totiž neprošel přes středoevropské finále, ve kterém zvítězilo družstvo Univerzity Komenského z Bratislavy, postupující společně s druhým v pořadí, Varšavskou universitou, do celosvětového finále. Nejlepší české družstvo z University Karlovy, se umístilo na pátém místě. Ve světovém finále ACMICPC 1999, jež se bude konat na jaře 1999 v nizozemském Eindhovenu, tj. mimochodem poprvé na evropském kontinentu, tak můžeme držet palce týmům ze sousedních států, které to rozhodně nebudou mít v konkurenci 54 družstev z celého světa snadné.



<<< zpět    další článek >>>