Název: NetObjects Fusion 2.0 Autor:vše pro webové stránkyROMAN BARTÁK 05 Editor NetObjects Fusion kdysi jako první přišel s návrhem webové stránky ve WYSIWYG modu, kdy bylo možné umisťovat jednotlivé prvky stránky na libovolné místo. V tomto trendu pokračuje i verze 2.0, přinášející řadu dalších vylepšení návrhu webových stránek. Správa stránek Tvorba stránek v NetObjects Fusion 2.0 začíná návrhem hierarchické struktury hnízda webových stránek, Správce stránek je proto integrální součástí Fusion. Tento přístup má své velké výhody, počínaje tím, že autor je nucen mít jasnou představu o struktuře hnízda, které je pak mnohem přehlednější i pro čtenáře stránek. Strukturu lze navíc kdykoliv snadno měnit, přičemž je automaticky udržována platnost všech odkazů mezi stránkami. Hnízdo stránek má přiřazen svůj styl určený obrázkem v pozadí, vzhledem lišty s nadpisem a vzhledem tlačítek sloužících pro přechod mezi stránkami. Jeho součástí je také definice barevného schématu stránky (barva textu a odkazů). Použití stylu stránek je jednou ze základních možností Fusion pro udržení jejich jednotného vzhledu . K dispozici je řada připravených atraktivních stylů, další styly si může autor navrhnout sám. Styl stránek lze kdykoliv v průběhu návrhu změnit. Součástí správy stránek je také udržování přehledu o všech položkách na stránkách, jako jsou obrázky, vnořené objekty, aplety Javy nebo externí odkazy. Pokud chcete cokoli změnit, například vyměnit obrázek s logem firmy, stačí to udělat v tomto přehledu a změna se promítne všude, kde je to potřeba. Návrh stránek Jak již bylo zmíněno, pracuje Fusion při návrhu stránek ve WYSIWYG modu, kdy lze jednotlivé objekty umisťovat na libovolné místo stránky. Uživatel si jen musí dávat pozor, aby se objekty nepřekrývaly, protože v tomto případě musí Fusion jeden z objektů odsunout, což citelně naruší kompozici stránky. Na stránku lze tedy libovolně vkládat obrázky, bloky textu nebo kresby, které se vytvářejí přímo ve Fusion. U textu můžete používat styly běžné v HTML, měnit barvu textu i pozadí, případně zvolit písmo, jakým se má text zobrazit (pozor na to, že toto písmo bere prohlížeč jen jako doporučení, a pokud není v systému přítomno, použije se standardní nastavené písmo). Přestože lze zadávat český text, nepodařilo se mi ho správně exportovat do HTML kódu. Výborná je možnost vložit tabulku, a tím si ponechat plnou kontrolu nad zarovnáním jednotlivých buněk. Na stránku lze také vkládat lišty s navigačními tlačítky, která Fusion automaticky updatuje podle aktuální struktury hnízda. Právě práce s navigačními prvky je asi tou nejlepší vlastností Fusion, protože veškeré změny ve struktuře hnízda se automaticky promítají do příslušných odkazů. Skvělou novinkou, usnadňující udržení stejného vzhledu stránek, jsou tzv. MasterBorders neboli společné okraje. Návrhář tak může zadat obsah okrajů, typicky tvořený nadpisy, logem firmy a navigačními tlačítky, a tyto okraje pak používat na dalších stránkách. Takto vytvořený okraj lze také kdykoliv stisknutím jediného tlačítka změnit na Multimédia a aktivní prvky Kromě tradičních prvků, textu a obrázků, je možné na stránky přidat také multimediální prvky v podobě zvuku a QuickTime filmů. Fusion rovněž přímo podporuje vkládání dalších vnořených objektů (Shockwave), apletů Javy a ActiveX prvků. Zajímavá je i nabídka předem připravených komponent, které lze ihned používat na vlastních stránkách. Jedná se o jakési mini-aplikace, mezi něž patří SiteMapper (tvorba mapy hnízda stránek), MessageBoard (nástěnka pro předávání zpráv), DynaButtons (tlačítka) a různé zobrazovače obrázků, vhodné například pro reklamní pruhy. I bez nutnosti dalšího programování tak můžete své stránky vybavit těmi nejmodernějšími prvky. Ještě něco? Určitě vítanou novinkou verze 2.0, která usnadňuje přechod na Fusion, je možnost importovat již vytvořené HTML stránky, případně celé sady stránek. Při načítání stránky uchovává Fusion její grafický vzhled, už se ale tolik nedrží její struktury. Techničtěji založení uživatelé jistě přivítají možnost vkládat do stránek skripty, nejnovější HTML značky (včetně CSS), případně navázat stránky na databáze a snadno tak publikovat záznamy z databáze. Protože Fusion udržuje stránky ve vlastním formátu (celé hnízdo stránek v jediném souboru), je nutné před publikováním na webovém serveru nejprve vygenerovat jejich HTML podobu. Užitečná je při tom možnost generovat různé verze stránek, například pouze textovou podobu nebo stránky s omezenou barevností, vhodné pro menší přenosové rychlosti. Fusion samozřejmě umožňuje provést generování stránek přímo do složky na webovém serveru. Fusion 2.0 je software poměrně náročný na výkon hardwaru a vyžaduje stroje vybavené procesorem PowerPC. Software NetObjects Fusion 2.0 pro test poskytla firma NetObjects, Inc., 602 Galveston Drive, Redwood City, California 94063, U.S.A. (www.netobjects.com).8 0064/JL o Název: RandomNoise Coda 1.0.1 Autor:Java a Web 05 ROMAN BARTÁK Java je univerzální, snadno přenositelný programovací jazyk, nalézající uplatnění zejména v oblasti Webu, kde pomáhá překonat omezení jazyka HTML při návrhu dynamických a interaktivních webových stránek. Aby nebylo nutné učit se další jazyk, vznikají autorské nástroje, umožňující snadnou tvorbu apletů Javy i bez znalosti programování. Do této kategorie patří RandomNoise Coda 1.0.1 kalifornské firmy RandomNoise (www.randomnoise.com). Návrh obsahu RandomNoise Coda funguje podobně jako multimediální autorské nástroje. Nejprve zvolíte ve-likost pracovní plochy a potom na plochu umisťujete objekty. Poloha objektů je zcela libovolná a mohou se klidně i překrývat. Objekty lze přemisťovat tradiční metodou táhni a pusť, k dispozici jsou také příkazy pro zarovnání objektů a pro jejich přesun do popředí, resp. pozadí. Základní ovládání je tedy stejné jako třeba u grafických editorů, trochu jiná je ale skladba objektů, které lze na stránku umisťovat. Navíc každý objekt má své jednoznačné jméno, jež se používá pro zasílání zpráv mezi objekty. K dispozici jsou běžné grafické objekty, jako obdélník, ovál, čára, hvězda, gradient a stín. O něco zajímavější je objekt Obrázek, který může obsahovat libovolný obrázek formátu GIF nebo JPEG, dále textové objekty (bohužel bez podpory češtiny) nebo objekt Zvuk. Více dynamiky přinášejí objekty sloužící pro přehrávání animací. Dále tady máme objekty představující prvky uživatelského rozhraní (tlačítko, posuvníky, nabídka) a zajímavé meta-objekty Formulář, Okno a Content Area, které mohou obsahovat další objekty. Dynamika a interaktivita Návrh grafického vzhledu stránky (apletu) je jen základem, mnohem zajímavější je následné oživení objektů a přidání interaktivního chování. Coda pro to používá zavedenou a snadno pochopitelnou techniku spuštění a akce. Libovolnému objektu tak může být přiřazeno několik dvojic spuštění-akce, kde spouští se rozumí událost, která vyvolá (spustí) nějakou akci. V případě Cody může být touto událostí stisknutí, resp. puštění tlačítka myši, když je ukazatel nad objektem, případně vstup, resp. výstup ukazatele z/do oblasti objektu. Akce jsou vlastně k dispozici jen dvě: přechod na jinou stránku určenou URL adresou (podporován je pouze protokol HTTP) a zaslání zprávy nějakému objektu. Množství různých typů zpráv, jež lze objektům zasílat, zaručuje slušnou variabilitu chování apletu. Stačí vybrat objekt, kterému se má zpráva poslat, a z nabídky pak jen zvolit tu pravou zprávu. Libovolný objekt může po zaslání příslušné zprávy změnit svoji polohu (absolutně i relativně), velikost, případně viditelnost. Jednotlivé objekty pak mohou přijímat své specifické zprávy, např. objekt Obrázek může změnit soubor s obrázkem, do objektu Okno lze nahrát nový obsah, případně okno zavřít, otevřít nebo ikonizovat. Většinu zpráv lze přirozeně doplnit dalšími parametry, například o kolik se má objekt posunout, jaký obrázek se má načíst apod. Vše je řešeno maximálně intuitivně, tak aby práci s programem nebránily žádné překážky v podobě složitého ovládání. Techničtěji založení uživatelé (programátoři) budou možná trochu zklamáni omezenými možnosti "programování" (žádné cykly, podmíněné větvení, a dokonce ani posloupnosti více akcí), jiní uživatelé naopak uvítají, jak snadno se aplet oživí. Praktické použití V Codě lze navrhovat celé sady webových stránek vytvořených plně v Javě, osobně se ale spíše kloním k použití jako doplňku běžného webového editoru, sloužícího pro tvorbu samostatných apletů. Coda totiž umí vygenerovat HTML stránku obsahující odkaz na vytvořený aplet, a nic vám přirozeně nebrání v okopírování tohoto odkazu do vlastní stránky. Software je výborný především pro návrh interaktivních stránek se "zvláštními" efekty, jako jsou animace, ozvučení nebo objekty (tlačítka) měnící svůj vzhled. Uplatnění tak najde například při návrhu různých interaktivních multimediálních kiosků a Techniku práce s programem si osvojíte během pár minut a hned od začátku tak můžete naplno využívat potenciál tohoto nástroje. To jistě uvítají především tvůrčí návrháři, kteří tak nemusí ztrácet čas dlouhým studiem manuálů. Na softwaru Coda je zajímavé i to, že je celý napsán v jazyce Java, a v principu tak může běžet na libovolném počítači s virtuálním strojem Javy (Java VM). V praxi je zatím podporován JavaVM na Macu a Windows 95/NT. Bohužel použití Javy přináší také své nevýhody v podobě menšího přizpůsobení zvyklostem konkrétní platformy a hlavně v horší stabilitě (software zaručeně zamrzl při přepínání z modu přehrávání apletu do modu úprav). Navíc na Macu běží jen pod MRJ 1.0 a nefunguje s novým MRJ 2.0 ani s JIT kompilátory. Pro rozumný běh je potřeba stroj s PowerPC. Shrnutí Coda přináší zajímavou myšlenku návrhu javovských apletů prostředky autorského nástroje, bez nutnosti znát jazyk Java nebo umět programovat. Druhou stranou mince je malá stabilita softwaru, daná zřejmě použitím virtuálního stroje Javy. Software RandomNoise Coda 1.0.1 pro test poskytla firma RandomNoise, Inc., 550 15th Street, San Francisco CA 94103, U.S.A. (www. randomnoise.com).8 0065/JL o Název: Intel Business Video Conferencing Autor:Skutečná videokonference od Intelu 05 TOMÁŠ BUČINA, TestCentrum IDG O možnosti přenášení interaktivního obrazu na větší vzdálenosti se hovořilo už dávno, ale plány na tehdejší videotelefony se bohužel (bohudík?) neuskutečnily. V dnešní době, kdy je k dispozici přenosová kapacita počítačových sítí, by neměla být videokonference takový problém. Že to skutečně jde, nám představila firma Intel. První pohled Intel Bussines Video Conferencing (IBVC) je kompletní kit, který umožní počítači zaznamenávat a přenášet obraz a zvuk z připojené kamery a mikrofonu. Skládá se z půlpalcové CCD kamery s čočkami F2,5 x f3,3, s rozlišením 510 x 492 bodů. Kamera se sama nastavuje podle úrovně vnějšího osvětlení, jas, kontrast a ostření lze však ovládat i manuálně. Kamera nepotřebuje žádný vnější napájecí zdroj, neboť je napájena z videokabelu do snímací karty. Na výstupu je standardní NTSC signál. Pro zvukový doprovod jsou součástí dodávky sluchátka s mikrofonem a také dodatečný mikrofon pro případ, že používáte reproduktory. Klíč k videokonferenci digitalizace Jádrem celého kitu je snímací digitalizační karta. Jejím úkolem je provádět velmi rychlý převod analogového signálu z kamery do digitálních dat, vhodných pro přenos po datových sítích. Po digitalizaci nastává ještě komprese, aby se snížila zátěž přenosových linek. Karta obsahuje videokodeky H.261 a H.263, které se využívají při digitalizaci videa pro přenosy podle protokolů H.320 a H.323. Tyto snímací obvody dovolují vytvářet rozlišení CIF (352 x 288 bodů) při 15 snímcích za sekundu, nebo čtvrtinové QCIF (176 x 144 bodů) při 30 obrázcích za sekundu. Zdrojem videosignálu může být buď kompozitní, nebo S-video kompatibilní vstup ve formátu NTSC či PAL, který je automaticky rozpoznán. Zajímavou vlastností karty je možnost zachytávání jednotlivých obrázků z vysílaného či přijímaného signálu do grafických souborů. Komprimovací a dekomprimovací obvody pro zvuk G.711 A-Law/m-Law 56 nebo 64 Kb/s, G.723 5,3 nebo 6,4 Kb/s a G.728 16 Kb/s zajišťují digitalizaci zvukového signálu, který byl přijat z náhlavní soupravy nebo z mikrofonu na stole. Karta podporuje plně duplexní model přenosu, při němž je však vyrušeno případné echo. Programově je samozřejmé možné ovládat hlasitost. Programové vybavení Na přiloženém CD, které je součástí kompletního videokonferenčního kitu, lze nalézt software, jenž je potřebný pro využití komunikačních možností IBVC. Základem je Conference Manager, který zajišťuje spojení a komunikaci mezi jednotlivými programovými moduly. Lze v něm nakonfigurovat kameru i sluchátka, stejně jako je možné zavolat některého připojeného účastníka ke konferenci. Pohledy na účastníky konference jsou celkem tři. První je určen pro konferování ve virtuální kanceláři pouze s jedním účastníkem, při druhém je nabízen pohled do místnosti s dalšími pěti konferujícími a poslední, nazvaný Auditorium, je určen pro konference většího rozsahu. Grafické zpracování je poměrně pěkné, zajímavou možností je virtuální navštívenka, která je nabízena všem účastníkům konference pro lepší identifikaci konferujících navzájem. Na některé zvláštní funkce se spouští také Microsoft NetMeeting, aby bylo možné např. přenášet soubory nebo sdílet aplikace. Možnosti přenosu Výstup signálu z IBVC je čistě digitální, a tak lze k jeho přenosu použít rozličná média. Nejjednodušší je zprovoznit videokonferenci na lokální počítačové síti (LAN). V Conference manageru se zvolí funkce vytáčení, a namísto ISDN čísla se zvolí IP adresa volaného počítače. Po spojení začíná konference, v níž se oba účastníci vidí a slyší. Druhou možností je přenos přes ISDN linky, součástí balení je také ISDN karta. Bohužel nebylo v našich silách tento způsob přenosu vyzkoušet, ale software jej jednoznačně preferuje. To se projevilo při instalaci, kdy jsme byli donuceni zadat své ISDN číslo, ačkoliv žádná síť ISDN nebyla připojena a veškerá spojení se realizovala přes LAN. Poslední variantou je připojení přes Internet. Spojení probíhá stejně jako u LAN, navíc je možné využít mnoha konferenčních serverů. Hardwarové nároky Velkým problémem jsou obrovské nároky na výpočetní výkon počítače. Na systémech s procesorem Pentium, slabším než 120 MHz či s pamětí menší než 32 MB, je videokonferencing reálně zcela neprovozovatelný. Doporučenou konfigurací je Pentium II s MMX rozšířením a alespoň 64 MB paměti. A samozřejmě, dobré připojení k Internetu nebo rychlá lokální síť, případně ISDN.8 0069/JL o Intel Business Video Conferencing možnost videokonference kvalita obrazu hardwarová náročnost cena K recenzi poskytla firma: AutoCont CZ, a. s., Bubenečská 13, 160 00 Praha 6 Cena (bez DPH): 40 030 Kč Název: 3x 602 Autor:602WebForum 05 Elektronické konference pro intranet i Internet JAROSLAV FIKKER V dnešní době bouřlivého rozvoje komunikací a výpočetní techniky vystupuje stále více do popředí problematika výměny a sdílení informací. Jedním z produktů, které vám mohou pomoci tento problém vyřešit, je i 602WebForum novinka firmy Software602. 602WebForum je aplikace určená k provozování elektronických konferencí v prostředí vnitropodnikové sítě (intranet) nebo v prostředí Internetu. Ke své činnosti využívá standardní technologie CGI, FastCGI a ISAPI, jejichž prostřednictvím lze dynamicky vytvářet HTML stránky podle požadavků klienta. Použití K provozování aplikace 602WebForum potřebujete počítač s Windows 95 nebo NT, Web server s podporou CGI skriptů (např. 602proINTERNET Server, Netscape FastTrack Server, Microsoft Internet Information Server, Apache), alespoň 10 MB volného diskového prostoru a síť s protokolem TCP/IP. Instalace probíhá standardním způsobem za pomoci průvodce, a proto se zde o ní nebudu nijak rozepisovat. Proces instalace je detailně popsán v příručce, již najdete v krabici spolu s instalačním CD-ROMem. Jestliže jste úspěšně dokončili instalaci a chcete začít nový produkt používat, otevřete ve svém webovském prohlížeči stránku forum.htm (nachází se v kořenovém adresáři Web serveru). Po ťuknutí na tlačítko Vstup do fóra, které se na této stránce objeví, se přenesete na úvodní stránku aplikace Seznam témat. Zde jsou zobrazena jednotlivá diskusní témata včetně jejich stručných charakteristik. Pokud jste 602WebForum právě nainstalovali, musíte jednotlivá témata nejprve vytvořit. K tomu slouží stránka Vytvoření nového tématu, na niž se dostanete prostřednictvím tlačítka Přidat téma. Po vyplnění všech položek zobrazeného formuláře a jeho odeslání příslušným tlačítkem, se vrátíte zpět na titulní stránku s právě vytvořeným tématem v seznamu. Bohužel 602WebForum neumožňuje definovat uživatele s různými přístupovými právy. Proto může vytvářet diskusní témata v podstatě kdokoliv, kdo zavítá na stránku s jejich seznamem. Autoři aplikace ale nabízejí z této nepříjemné situace následující východisko. Jako správce aplikace nejprve vytvoříte všechna požadovaná témata. Poté spustíte 602WebForum Administrator a zrušíte možnost vytváření témat nových (Parametry -> Provoz na Internetu). Od této chvíle se nebude na titulní stránce zobrazovat tlačítko Přidat téma. Nyní již můžete zpřístupnit aplikaci řadovým uživatelům. Uživatel si na úvodní stránce vybere diskusní téma, které ho zaujalo, a ťuknutím na jeho název se přenese na stránku Seznam zpráv, kde jsou zobrazeny příspěvky týkající se zvolené problematiky. Zde může číst zobrazené zprávy, odpovídat na ně, vytvářet nové příspěvky atd. Dříve nebo později dosáhne množství příspěvků ve vaší databázi takového množství, že najít mezi najít potřebné informace bude značně problematické. I k vyřešení tohoto problému můžete použít nástrojů 602WebFora. První možností je použít vyhledávací funkci (tlačítko Hledej). Druhou variantou je použít filtraci záznamů podle času vytvoření (tlačítko Zobraz). V obou případech jsou výsledky zobrazeny na stránce Výsledek hledání. Správa aplikace Veškerá data aplikace jsou ukládána do databáze FORUM_DB WinBase602 5.0 SQL Serveru (run-time serveru je součástí instalace). K přístupu do databáze z prostředí webovského prohlížeče je využíváno rozhraní CGI. Pokud váš Web server podporuje ISAPI skripty, můžete použít rychlejšího WinBase602 ISAPI klienta. K tomu stačí pouze v příslušném URL nahradit wbcgi.exe za wbisapi.dll. Jestliže používáte webovský server Apache, máte k dispozici WinBase602 Fast-CGI klienta. Ke správě a údržbě databáze příspěvků je určena aplikace 602WebForum Administrator. Správce si zde může nechat zobrazit zprávy k jednotlivým tématům, přehled všech zpráv, pouze témata nebo zprávy vytvořené za poslední týden či 24 hodin. Dále jsou správci nabízeny nástroje pro kontrolu integrity dat nebo export a import diskusních témat. Ke správě vlastního SQL serveru můžete použít WinBase602 SQL Server Administrator. Na závěr Pokud chcete vidět české 602WebForum v akci, navštivte webovské stránky společnosti Software602. Zde uvidíte jednu z možností praktického využití této užitečné aplikace.8 0070/OK q Pro vaši firmu 602WebForum je aplikace určená k provozování elektronických konferencí v prostředí intranetu nebo Internetu. Můžete jej využít jednak ke komunikaci uvnitř firmy, jednak k vnější komunikaci se zákazníky či partnery. Zároveň každý získá rychlý přístup k informacím bez složitých administrativních procedur. 602WebForum snadná instalace a údržba nízké systémové požadavky jednoduché ovládání nelze definovat uživatele s různými přístupovými právy K recenzi poskytla firma: Software 602, a. s. Pod Višňovkou 25, Praha 4 www.software602.cz Název: Výroky slavných Autor:Jan Lipšanský 05 Někdy neškodí ohlédnout se zpět a poměřit směřování lidstva kupředu, zvláště pokud jde o vývoj vědy a techniky. A poučit se z nemoudrosti moudrých. Pro tuto stránku nám budiž heslem citát ředitele patentního úřadu ve Washingtonu, který pronesl roku 1832: "Navrhuji zrušení patentního ústavu, protože vše už bylo vynalezeno a nic nového nelze objevit." Něco z minulého století "Nemohu považovat myšlenky na položení podmořského kabelu mezi Evropou a Amerikou za vážné. Teorie o proudech mohla by podat nezvratné důkazy o nemožnosti takového přenášení proudu elektrického, i kdyby se nehledělo na proudy, samovolně vznikající v dlouhém vedení a citelné již i v krátkém spojení mezi Doverem a Calais. Jediný prostředek, jak spojit Starý a Nový svět, je překlenout Beringovu úžinu nebo volit směr přes Faerské ostrovy, Island a Labrador." Fyzik Babinet, zkušební komisař polytechniky, Revue de deux Mondes, 1853 l l l "I po zralém zkoumání zjišťuji, že nejde o nic jiného než o břichomluvectví, protože nelze připustit, že by sprostý kov nahradil ušlechtilý zvukový nástroj lidský." Akademik Bouillaud, 30. 9. 1878, při předvádění Edisonova fonografu l l l "Elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš veliké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji." Ing. Osborne Reynolds, 1888 Osvícené 20. století "Kalkulátor, založený na principu ENIAC, sestává z 18 000 vakuových trubic a váží 30 tun. Avšak počítače budoucnosti budou mít pouze 1 000 vakuových trubic a vážit okolo jedné a půl tuny." Časopis Popular Mechanics, březen 1949 l l l "Hned jak jsme začali s programováním, zjistili jsme k našemu překvapení, že programy nebudou fungovat tak jednoduše, jak jsme si původně mysleli. Tak bylo objeveno debugování. Pamatuji si naprosto přesně, že od té doby jsem většinu svého života strávil hledáním chyb ve svých vlastních programech." Maurice Wilkes, dnes vývojář Microsoftu, stať O objevu debugování, 1949 l l l "Pokud nejste příliš bohatí a velmi excentričtí, nebudete mít důvod, proč si dopřát luxus počítače ve vaší domácnosti." Edward Yourdon, 1975 "Nevidím jediný důvod, proč by měl mít jednotlivec počítač ve své domácnosti." Ken Olson, prezident Digital Equipment Corp., 1977 l l l "640 KB operační paměti bude do roku 2 000 každému bohatě stačit." Bill Gates, 1981 l l l "CP/M je vysoce důležitý, a čip Z80 bude díky tomu žít navěky." Future Computing, Inc., 1982 "Věřím, že OS/2 je předurčen stát se navždy nejdůležitějším operačním systémem. " Bill Gates, 1982 l l l "Sedíme tady a snažíme se dát na hromadu několik PCjr a zapálit je. A ty zatracené věci ne a ne hořet. To je jediná věc, která se IBM skutečně povedla že udělala své počítače ohnivzdorné." Ředitel Spinnaker Software, William Bowman, 1983 l l l "Příští generace zajímavého softwaru bude vytvořena na Macintoshích, ne na IBM PC." Bill Gates, 1984 l l l "Ačkoli je dnešní digitální hardware vysoce působivý, je jasné, že na sítnici lidského oka nemá. K simulaci 10 milisekund úplného procesu každé nervové buňky sítnice by bylo potřeba sta řešení o 500 simultánních nelineárních rovnic, a na superpočítači Cray by to trvalo několik minut. Nezapomeňte však, že zde je více než 10 milionů takových buněk, jež navzájem spolupracují různými způsoby, takže by to počítači Cray zabralo nejméně 100 let, než by udělal simulaci toho, co se každou sekundu děje v oku." John K. Stevens, čl. Zpětná stavba mozku, časopis Byte, duben 1985 l l l "Nezdá se nám, že by se Windows stala pro většinu uživatelů na delší dobu jejich oblíbeným grafickým rozhraním." Lotus Development při předvádění svého, na DOSu založeného produktu Lotus 1-2-3, 1989 "Myslím, že o Windows 3.0 bude na čas velký zájem. Lidé je vyzkoušejí, a zanedlouho se všichni vrátí zpátky k DOSu. Poté někteří možná využijí Windows pro specifické účely, ale jinak skončí v koši vedle Commodoru 64." Někdejší programátor a nynější publicista John Dvorak, 1990 l l l "Netscape má jediný vliv, a to na vývojáře, kteří pracují ve dvě ráno a před sebou mají deset plechovek Coca Coly." Vývojářský specialista firmy Aberdeen Group, Inc., Mark Peabody, září 1997 Filosofování "Počítače jsou zbytečné. Jediné, co vám dají, jsou otázky." Pablo Picasso, 1970 l l l "Počítačová věda není o nic víc o počítačích než astronomie o teleskopech." Programátor Edsger W. Dijkstra, 1973 l l l "Chybovati je lidské, ale nejlépe to dokáží počítače." Farmers\ Almanac, 1978 l l l "Počítače jsou jako Bůh ve Starém zákoně hodně příkazů a žádné slitování." Joseph Campbell l l l "Kdyby měl automobil stejný vývojový cyklus jako počítač, stál by dnes Rolls-Royce 100 dolarů, ujel by jeden a půl milionu kilometrů na pět litrů a jedenkrát za rok by vybuchl, zabíjeje všechno v dohledu." Robert X Cringely l l l "Nehrozíme se toho nebezpečí, že by počítače byly někdy chytřejší než my lidé, ale toho, že je potkáme v půli cesty." Bernard Avishai l l l "Myslím, že počítačový virus má hodně společného se životem. Vypovídá to něco o lidské povaze, když si uvědomíme, že jediná forma života, již jsme stvořili, je čistě destruktivní." Stephen Hawking l l l "Nejlepším způsobem, jak by měl být zničen svět, je nehoda, tvrdí většina odborníků. To se docela dobře může stát jsme počítačoví profesionálové a způsobujeme nehody." Nathaniel Borenstein l l l "Počítače nejsou inteligentní, pouze si to myslí." Anonym l l l "Cílem počítačové vědy je sestavit něco, co vydrží fungovat, dokud to nesestavíme." Anonym 8 0071/JL q Název: Síťový tisk s Print Servery SVEC Autor:Stanislav Borecký 05 Tisk, snad jen s výjimkou domácího použití, se stává v běžné praxi stále více záležitostí síťového spojení. Realizace tohoto typu komunikace s tiskárnou byla donedávna vyhrazena většinou sítím klasického typu s vyhrazenými servery, jako jsou například NetWare, UNIX apod. S nástupem sítí typu peer-to-peer a následně pak Microsoftu se situace radikálně změnila. Například od verze Windows 3.11 se tiskovým serverem může stát libovolná klientská stanice. Podobná služba však logicky znamená vyšší zatížení příslušné stanice při tisku, a při nízké kapacitě operační paměti i její citelné zpomalení. V případě sítí s vyhrazenými servery pak bývá tiskárna často umístěna, na rozdíl od samotných serverů, v prostoru dostupném pro běžné uživatele. A to znamená nutnost existence komunikačního počítače, který zajišťuje spojení mezi samotnou sítí a tiskárnou. Odstranění možných úskalí takovéhoto uspořádání a řešení podobných situací se nabízí i díky možnosti využití tzv. print serverů. Jde ve většině případů o malá doplňková zařízení nebo u některých tiskáren i v interní podobě. Jejich hlavním úkolem je nahradit zmíněný komunikační počítač a umožnit tak přímé připojení tiskárny do sítě. Na našem trhu je možné pro tento účel nalézt i produkty značky SVEC, které nabízí společnost ELAP, s. r. o. Dvě varianty tiskových serverů byly zapůjčeny k testu rovněž do TestCentra IDG. V jednom případě se jednalo o "klasický" model pro nasazení v různých typech sítí, ve druhém pak šlo o úplnou novinku, zaměřenou výlučně na sítě typu Microsoft. V obou případech je však nutné ihned poznamenat, že na rozdíl od některých konkurenčních produktů pracují tiskové servery bez nutnosti běhu obslužného programu tiskových front, a tudíž bez nutnosti přihlášení se například v prostředí MS Windows NT Server. SVEC FD2100-nuas Tento model tiskového serveru patří mezi zařízení pro nasazení v sítích typu Ethernet 10 Mb/s, s heterogenním prostředím a širokou paletou operačních systémů. Mezi podporovanými komunikačními protokoly u modelu NUAS totiž nechybí IPX/SPX pro NetWare 2.x, 3.x, 4.x, IntranetWare, dále protokol NetWare NDS pro NetWare 4.x, TCP/IP pro Windows NT, SCO UNIX, SUN OS, RS/6000 AIX, HP UNIX, AT&T UNIX, SGI UNIX apod., SMB (NetBEUI) pro MS Windows 3.1x/95/ /NT, a konečně AppleTalk pro Systém 7.x. V nabídce je však i jednodušší verze "N", která je určena výhradně pro sítě NetWare s podporou IPX/SPX a NDS. Nevelké zařízení (207 x 128 x 36,7 mm) o hmotnosti 0,6 kg s vlastním externím napájecím adaptérem nabízí k použití tři přípojná místa pro tiskárny nebo plotry. První z paralelních rozhraní Centronics je vysokorychlostní, s přenosovou rychlostí do 400 Kb/s, druhý port je standardní a zbývající sériové rozhraní RS-232 podporuje přenosovou rychlost do 38,4 Kb/s. K připojení do datové sítě je možné využít buď konektor RJ-45, nebo BNC, přičemž detekce použitého konektoru je plně automatická. Kromě testované varianty FD2100 existuje ještě modelová řada FD2110, jež je z hlediska všech parametrů naprosto identická, včetně protokolů a "odlehčené" verze, ovšem disponuje pouze jediným standardním paralelním portem Centronics. Společnou všem uvedeným modelům a variantám je systémová vyrovnávací paměť o kapacitě 128 Kb SRAM a 32 Kb paměti SRAM vyhrazené pro buffer LAN. Řídicí software je uložen v paměti typu EPROM o kapacitě 256 Kb, což samozřejmě dovoluje v případě potřeby snadnou aktualizaci. Vlastní tisk je při použití protokolu TCP/IP možný buď pomocí LPD, PSfilter, nebo TFTP. Tyto pojmy, včetně příslušných vlastností a potřebných konfigurací, však asi více říkají uživatelům unixových systémů. Zároveň se jim ovšem velmi podrobně věnuje i jedna ze čtveřice příruček v anglickém jazyce, která probírá pouze používání protokolu TCP/IP. Samozřejmě mimo jiné popisuje i instalaci, konfiguraci a použití tohoto protokolu v prostředí Windows NT. Zde je pak pochopitelně nezbytné mít doinstalovánu v síťových ovladačích i službu "Windows NT TCP/IP Network Printing Support", a teprve přes příslušný server Windows NT sdílet přiřazený ovladač. Všechny základní informace, včetně možných problémů, jsou však poměrně podrobně popsány. Zbývající tři samostatné příručky se postupně věnují stejným cílům, ovšem pro komunikaci v prostředí Novell NetWare, dále při použití protokolu AppleTalk a konečně SMB. Tiskový server doprovází trojice disket: jedna pro UNIX, jedna pro AppleTalk, a jedna pro Novell a SMB. Ta je také jako jediná ve formátu čitelném na PC. Hlavním nástrojem na této disketě je windowsovská (16bitová) verze programu WPConfig, s jehož pomocí lze snadno konfigurovat v přehledném grafickém prostředí všechny parametry na síti přítomných tiskových serverů SVEC této konstrukční řady. Nastavit tak lze vlastnosti kteréhokoli z výše uvedených protokolů. Například, zda jde u NetWare pouze o vzdálenou tiskárnu, nebo o plnohodnotný tiskový server, u TCP/IP adresy jméno zóny a další parametry pro AppleTalk, stejně jako u NetBEUI název domény apod. Samozřejmě lze specifikovat i některé vlastnosti logických portů (inicializační, stop řetězce apod.), a v případě sériového rozhraní základní komunikační parametry (Baud Rate, Stop Bit atd.). Mimo to je možné z programu i dálkovým způsobem provést Reset, případně obnovu továrního nastavení hodnot, čili úplné vymazání všech parametrů. Kromě snadné obsluhy, jednoduché konfigurace, širokých komunikačních možností a až tří obsluhovaných zařízení hovoří pro nasazení v reálném provozu i poskytovaná celoživotní záruka a přijatelná prodejní cena 11 000 Kč bez DPH. SVEC FD2130 I druhé testované zařízení je určeno pro sítě typu Ethernet 10 Mb/s. Tentokrát však jde o úplnou novinku, jež je určena výhradně pro použití s operačními systémy Windows 95/NT, pracujícími s protokolem IPX/SPX. Jde o přímo miniaturní jednotku, kterou nezkušené oko může na tiskárně doslova přehlédnout, o čemž svědčí i vnější rozměry 60 x 50 x 22 mm a hmotnost 58 g. Z uvedeného je patrné, že tiskový server FD2130 nabízí pouze jediné paralelní rozhraní Centroincs, a to na rozdíl od předešlého modelu s konektorem pro přímé připojení k tiskárně. Pro připojení do sítě bylo zařízení vybaveno pouze konektorem RJ-45, a lze jej tudíž nasadit výhradně při použití kroucené dvoulinky. Napájení je zajištěno stejně jako u předešlého modelu, tedy pomocí malého externího napájecího adaptéru. Z praktického hlediska by bylo jistě ještě zajímavější, pokud by si jednotka vystačila pouze s energií ze samotného paralelního rozhraní tiskárny. Vlastní tiskový server doprovází v balení kromě již uvedeného adaptéru jediná příručka v anglickém jazyce a dvojice instalačních disket. Jedna z nich je určena pro prostředí Windows 95, zatímco druhá pro Windows NT. Uvedení do provozu je v obou systémech naprosto identické a zvládne jej skutečně i méně zkušený uživatel. Podle operačního systému je třeba spustit příslušný instalační program, který po krátké činnost nainstaluje mezi lokální dostupné porty další typ "SVEC Network Port". Protože jde o plně 32bitové nástroje, lze stejně tak jednoduše provést deinstalaci již nepotřebné podpory. Po instalaci stačí případně změnit symbolické pojmenování portu, či označení tiskového serveru. Samozřejmě je nutné takto nastavený port přiřadit příslušnému ovladači tiskárny a nezapomenout zprovoznit sdílení po síti spolu s nastavením potřebných přístupových práv. Pro menší firmy a pracovní skupiny, vybavené právě operačními systémy Windows 95/NT, bude jistě velmi zajímavá nejen opět celoživotní záruka, ale hlavně cena, která bez DPH činí 3 500 Kč.8 0072/jl o Print Server SVEC FD2100-NUAS podpora mnoha platforem snadná konfigurace záruka Cena: 11 000 Kč bez DPH Zapůjčil: ELAP, s. r. o. Záběhlická 31/1230, 106 00 Praha 10 Print Server SVEC FD2130 kompaktnost jednoduchá instalace a použití záruka cena Cena: 11 000 Kč bez DPH Zapůjčil: ELAP, s. r. o. Záběhlická 31/1230, 106 00 Praha 10 Název: Autor:Jak pracují s počítačem 05 nevidomí a těžce slabozrací [II] Alternativní výstupy z PC Hana Bubeníčková V prvním dílu seriálu jsem vás seznámila s celkovým pohledem na problematiku práce těžce zrakově postižených uživatelů osobních počítačů a s historií, jež vedla k současnosti. Víme již, že těžce zrakově postižení mohou pracovat s počítačem, který je pro ně speciálně upraven. Slabozrací lidé potřebují k práci zvětšit obraz, málokdy ale stačí tento problém řešit jen pořízením většího monitoru. Nevidomí lidé však mohou monitory "odložit". Náhradou jim musí být alternativní výstup hlasový nebo hmatový. Zatímco nevidomí byli odkázáni před několika lety na práci se speciálním zařízením Eureka A4 (podrobněji jsem o tomto zařízení psala v minulém díle), slabozrací a lidé se zbytkem zraku mohli využívat k práci na standardním osobním počítači zvětšovací software. Prvním programem, který zvětšil obraz na obrazovce pro potřeby těžce slabozrakých, byl program prostě nazvaný LUPA. Jeho autorem byl zrakově postižený programátor. Jednalo se o produkt český, který uměl zvětšovat 2x, 4x anebo 8x, a to jen textový režim operačního systému MS-DOS. Přestože tento program měl svá omezení, ve své době splnil účel přispěl k rozšíření osobních počítačů mezi těžce slabozrakými uživateli. Později k nám začaly být dováženy programy, jež svou kvalitou a především zpřístupněním grafického prostředí nejen v MS-DOS, ale především ve Windows, předčily jednoduchý program LUPA. Jedná se o německý program LP DOS Visulex a o Magic z USA. Zvětšení obrazu se projeví tak, že je na obrazovce vidět jen výsek obrazovky původní, zato ve zvětšené podobě. Tímto výsekem je možné se po obrazovce pohybovat. Nebo je obrazovka rozdělena na dvě části: v jedné z nich se objevuje část normální obrazovky, v druhé je zvětšené okolí ukazatele (kurzor nebo myš) na obrazovce. Těžce slabozrací tak mohou zcela běžně pracovat s jakýmkoliv programem. Jejich činnost je však podstatně pomalejší než práce vidoucího uživatele. Čím větší zobrazení musí slabozraký uživatel zvolit, tím obtížnější je orientace na obrazovce. Nejvíce pozornosti musíme z hlediska posouzení vhodnosti a výběru programů věnovat klientům se zbytky zraku, kteří potřebují velké zvětšení. Stojí za posouzení, zda hlasový výstup pro příjem informací nebude přece jen rychlejší. Obvyklým řešením zde zůstává doporučení na oba výstupy, jak zvětšení obrazu, tak hlasový výstup. Moje zkušenost však ukazuje na zajímavý aspekt, že dokud klient může používat zbytek zraku, byť s obtížemi, dává mu přednost před alternativním výstupem. Pro těžce zrakově postižené uživatele, ať už slabozraké nebo nevidomé, však bezesporu platí, že svou zrakovou nedostatečnost mohou nahradit velmi dobrou znalostí prostředí a znalostí ovládání programu, aby dokázali reagoval na neobvyklé situace, které mohou nastat a nemusí být zrakově postiženému zpřístupněny. Zmíním se zde i o těžké zrakové vadě, jež je považována za tzv. praktickou slepotu, nicméně umožňuje čtení z obrazovky. Jedná se o tzv. trubicové vidění. Postižený má značně zúžené zorné pole, které téměř vylučuje používání zraku při běžné orientaci v prostoru. Přesto oním zbytkem zraku jsou takto postižení klienti schopni číst nezvětšené informace z obrazovky. Dokonce zvětšení není vítáno, ale potřebují vysoký kontrast tmavý podklad a světlé písmo (žlutá na tmavě modré, bílá na černé, atd...). V zorném poli jsou schopni vidět nejbližší okolí písmene, kde stojí kurzor. Orientace takto postižených je velmi ztížená. U těžce zrakově postižených je nutné počítat i s barvoslepostí a s přizpůsobením barevného spektra obrazu a výběrem rozlišení grafické karty. Na mezinárodním veletrhu informačních technologií Invex v Brně předvádíme simulační program zrakových vad, jenž zájemcům ukazuje způsob vidění při jednotlivých zrakových poruchách. Program si nedělá nárok na úplnost informací a jednotlivé zrakové vady jsou zde velmi zjednodušeny, nicméně je živě ilustrují. Např. rozostření obrazu tak, že můžeme tušit na obrazovce text, který však již není k přečtení, patří k nejpůsobivější částí simulace. Pro nevidomé klienty je jedinou šancí alternativní výstup. Již v minulém díle jsem zhodnotila důležitost hmatového i hlasového výstupu v závislosti na znalosti bodového slepeckého písma. Zde na tomto místě považuji za nutné seznámit čtenáře s tím, jaký je princip slepeckého (Braillova) písma. To je založeno na vytlačených bodech určité velikosti, které jsou hmatem rozlišitelné. Proces výuky bodového písma se podobá výuce prvňáčka v psaní a čtení písma běžného. Jen pravidelné a časté čtení a zápis bodového písma činí nevidomého schopným používat níže popsané braillovské displeje. Body slepeckého písma jsou rozloženy do dvou sloupečků po třech bodech. Označují se číslicemi dle následujícího obrázku. Písmo obsahuje řadu prefixů, např. číselný znak, prefix velkého písmene, prefix řetězce velkých písmen atd. (viz Tabulka znaků) 1 l l 4 2 l l 5 3 l l 6 Hmatové výstupy, tzv. braillovské řádky nabízejí využití tohoto přirozeného způsobu čtení. Text na aktuálním řádku monitoru je převeden do těchto značek na braillovském displeji. S využitím výpočetní techniky se i u nás zavádí tzv. osmiznakové písmo, pomocí kterého se lépe zapisují znaky používané na počítačích: 1 l l 4 2 l l 5 3 l l 6 7 l l 8 Body 7 a 8 se používají jako náznak kurzoru nebo v kombinacích pro grafické či matematické a jiné speciální symboly. Technická náročnost provedení takového řádku spočívá v tom, že body písmene musí být dostatečně hmatné a jednotlivé body nesmí pod dotykem prstu nevidomého být zatlačeny dříve, než nevidomý písmeno rozpozná, tedy do doby, než dá nevidomý uživatel tlačítkem pokyn k přechodu na další část textu. Přitom mechanické provedení braillovského řádku musí dostatečně rychle reagovat na změnu textu. Technicky náročné provedení pro relativně malou skupinu nevidomých uživatelů se znalostí čtení bodového písma činí takovou pomůcku cenově velmi nákladnou. Technicky a cenově náročné jsou zejména jednotlivé zobrazovače písmenek, a proto 80znakový řádek je dvojnásobně dražší než 40znakový, jehož cena se pohybuje řádově kolem 300 000 korun. Podobná kompenzační pomůcka je braillovská tiskárna, která text zapisuje pomocí slepeckého písma (pro ruční zápis textu na papír ve slepeckém písmu slouží Pichtův psací stroj. Rozdíl je podobný jako mezi kancelářským mechanickým psacím strojem a tiskárnou u počítače). Je jasné, že zde nejde ani tak o grafickou úpravu textu zapsaného ve slepeckém písmu, jako spíš o automatický převod digitální podoby znaků textu do bodové podoby slepeckého písma. I zde se jedná o cenově velmi nákladné dovozové pomůcky. Zatímco v sousedním Německu se v případě hmatových výstupů jedná o běžně dostupné pomůcky nevidomých, u nás se většina z nich musí spolehnout na hlasové výstupy. V prostředí MS-DOS u nás existují dva hlasové výstupy, které pracují jen v textovém režimu. Jeden se jmenuje KUK a jeho autorem je nevidomý programátor, druhý má název PC Vox Beta. Hlasovému projevu těchto programů bez zrakové kontroly nemusí náhodný posluchač napoprvé rozumět, ale lze si na něj zvyknout a nevidomí po čase umějí s jeho pomocí zaznamenat i překlep v textu. Tyto výstupy jsou založeny na principu tzv. screenreaderu (čtečky obrazovky). Řádkový režim operačního systému MS-DOS si nevidomí uživatelé velmi oblíbili. PC Vox Beta je hlasový program využívající speciálně konstruovanou zvukovou kartu, která poskytuje poněkud kvalitnější hlasový výstup. Program KUK pracuje s běžnými typy Sound Blasterů. Z našich záznamů doporučování vhodných pomůcek je patrné, že program KUK používá asi trojnásobný počet uživatelů, než je tomu u PC Vox Beta. Je to podle mého názoru způsobeno daleko větší přizpůsobivostí programu KUK. Pro jednotlivé aplikační programy, které nabízejí nejrůznější informace na celé ploše obrazovky, dnes existují tzv. konfigurační soubory, jež na rozdíl od řádkového režimu prostředí MS-DOSu umožňují efektivní práci v těchto programech. Čtou to, co je důležité, na co ukazuje softwarový kurzor, co je aktuální písmeno, slovo nebo řádek textu, položku menu, dialogové okno nebo jeho položku. S takto přizpůsobeným hlasovým výstupem a dobrou znalostí prostředí programu se stává nevidomý uživatel téměř rovnocenným partnerem běžnému vidoucímu uživateli osobních počítačů. Prostředí Windows dnes nevidomým zpřístupňuje program WinTalker, a to Windows 3.11, ale především Windows 95 nejnovější verzí programu 3.0. Jedná se o velmi zdařilý a stabilní program, který si zaslouží naši pozornost. Má nejen schopnost číst nevidomému aktuální stav obrazovky, ale nepostrádá ani screenreader v podobě virtuálního okna, aby nevidomý dokázal pohodlně číst celý obsah okna s možností posunu textu v něm. Program WinTalker dokáže simulovat práci s myší, pracovat s hypertextovými odkazy, ozvučovat položky formulářů atd. Jeho vlastnosti ocení především nevidomí studenti a uživatelé, kteří osobní počítač využívají plně, nejen jako kompenzační pomůcku na zpřístupnění tištěných textů. Je tedy podle mého názoru určen klientům náročnějším, jimž nečiní problémy pochopit princip práce se systémem, s jakoukoliv aplikací. Pro klienty, kteří počítač používají jen jako kompenzační pomůcku, existuje jednodušší varianta systém OKO, jenž využívá k ozvučení programu CS-Voice a který klientům nabízí efektivně a jednoduše menu Asistent. Uživatelé zde najdou funkce pro práci se skenerem a funkce s rozpoznáním textu ze skeneru (OCR), funkce pro práci s textem v jednoduchém speciálním textovém editoru, ozvučený Word verze 6.0 pro psaní textů určených k tisku a další řadu speciálně připravených programů pro zpracování každodenních informací (hodiny, kalendář, diář, telefonní seznam, kalkulačka atd.). Jedná se o novinku a uvidíme, jestli se nadstandardní funkce systému OKO, tzv. Winmonitoring, který má umožnit uživatelům běžnou práci s prostředím Windows 95, vyrovná WinTalkeru. RNDr. Hana Bubeníčková je vedoucí Metodického centra informatiky SONS ČR e-mail : bubenickova@braillnet.cz 8 0086/JL o Název: Hudba Co je možné a jak na to Autor:prostřednictvím MIDI 05 Jaroslav Lukeš Když mi bylo řečeno, že mám napsat článek do PC WORLDu něco o MIDI hudbě, myslel jsem si, že to není problém. Ale po spojení se s příslušným redaktorem to problém být začal z toho důvodu, že tento článek má být srozumitelný i lidem, kteří o MIDI vědí jen to, že existuje a že je to "něco na zvukovce". Znalci mi jistě prominou, že budu používat velmi zjednodušenou terminologii a dopustím se tak mnoha prohřešků. Předem bych chtěl říci, že tento článek není určen pro ty, kdo jen sbírají MIDI soubory z Internetu a pak si je přehrávají. Naopak je určen i těm, kdož neumějí hrát na žádný hudební nástroj (dokonce ani noty nemusíte umět...). Podmínkou není dokonce ani vlastnictví počítače, ale pokud nebudete mít hardwarový sekvencer alespoň na samohrajce (tj. klávesy se zvukovým modulem, doprovodnou sekcí a sekvencerem), měli byste si něco pořídit, jinak nic moc neuděláte. Nejlevnější takto vybavené klávesy ovšem stojí přes 20 tis. Kč, a to ještě nemáte kam hotové skladby ukládat (dalších 10 tisíc). Nejlevnější hardwarový sekvencer i s disketovou jednotkou stojí kolem 30-50 tisíc Kč (rovnou doporučuji zakoupit XG syntezátorové klávesy se sekvencerem a disketovou jednotkou Yamaha QS--300, popř. samohrajku PSR630/730, anebo přímo klávesový workstation W5/W7, popř. SY85/SY99). Dříve než se dáte do čtení, podívejte se raději do slovníčku pojmů. Začínáme s počítačem Kdož máte hardwarový sekvencer, rovnou přejděte k oddílu "Tvoříme". Předpokládám, že máte alespoň přístup k počítači, byť s nejjednodušší zvukovou kartou. Zvukové karty s FM syntezátory se sice tváří, jako by uměly 128 zvuků a bicí podle standardu General MIDI, ale zpravidla nereagují na všechny příkazy (např. SysExy a kontroléry až na hlasitost a polohu). Pokud máte lepší zvukovou kartu (například Sound Blaster AWE32/64), pouze si představte, že vaše karta má více knoflíků (MIDI kontrolérů). Dříve se ke každé zvukové kartě přikládal alespoň jednoduchý sekvencer, nyní již tomu tak většinou není. Ke zvukovým kartám SoundBlaster AWE64 je přiložen sekvencer Voyetra MIDI Orchestrator Plus, který toho však z muzikantského pohledu umí žalostně málo. Pro začátek to ale stačí. Bohužel, později budete muset přesedlat na jiný sekvencer, neboť neexistuje chytřejší verze Orchestratoru, je k dispozici pouze verze doplněná o nahrávání stop digitálního audia. Vhodným kandidátem pak bude Cakewalk Pro nebo Cubase, popřípadě jiný profesionální program (jednodušší verze by vás, až dojdete na konec možností Orchestratoru, neuspokojily). Pokud sekvencer u zvukové karty nemáte, nezbývá, než si ho stáhnout např. z Internetu, kde existují pro začátečníky i celkem slušné freewarové sekvencery. Pakliže přístup na Internet nemáte, nebo věříte raději profesionálním programům, pořiďte si Cakewalk Home (popř. ještě jednodušší Cakewalk Express) nebo Steinberg Cubasis (to speciálně v případě, že rozumíte více hudbě než počítačům). Cakewalk Pro 3.0 pro Windows a vyšší umožňuje zpracovávat vybranou část skladby (stopy nebo takty) jazykem CAL. To třeba Cubase neumí ale hudebník bude mít podle mých zkušeností raději Cubase (nejen kvůli lepšímu tisku not). Samozřejmě že neexistuje pouze Cakewalk a Cubase. Ale většina ostatních sekvencerů se snaží přizpůsobit mentalitě určité skupiny lidí nebo hudebnímu stylu tak třeba v poslední době se stále více objevují sekvencery, s jejichž pomocí se snadno stanete techno-kouzelníkem, jiné jsou optimalizovány spíše pro jazz a podobně. Je pravda, že se s takovými sekvencery pracuje pohodlněji a rychleji ale zkuste provést něco nestandardního, na co není zrovna tento stylově optimalizovaný program připraven, a pohoříte. A teď je tu malý problém finanční... Na čem byste chtěli do sekvenceru dávat vaše hudební nápady? Klávesnici a myš bych doporučil opravdu jen v některých situacích, například při zadávání bicích. Měli byste mít alespoň jednoduché MIDI klávesy, stačí i malé bez dynamiky úhozu (v cenách kolem 1-2 tis. Kč). Pak se ovšem při tvorbě hudby pěkně nadřete, než vám okolí nebude muset lhát, jaká že je to perfektní skladba. Nejsem placený Yamahou... Ale neexistuje nic lepšího. Totiž MIDI Master Keyboard CBX-K1 (stojí cca 6-7 tis. Kč) nebo CBX-K1-XG (cca 14 tis. Kč), což je CBX-K1 doplněný o XG zvukový modul (450 zvuků, 3 efektové procesory, 20 bicích sad). Pokud máte SoundBlaster AWE32/64 či podobně kvalitní zvukovou kartu, budou vám pro začátek stačit klávesy bez vlastního zvukového modulu, později si možná přikoupíte XG zvukovou kartu SW60XG (676 zvuků, 3 efektové procesory, 21 bicích, umí aplikovat efekty i na audiovstup). Klávesy CBX-K1/K1--XG jsou velké asi jako klávesnice PC, mají 3 oktávy dynamických malých kláves (na virtuozní hraní to není, ale na těch pár taktů, co se do sekvencerů zadávají, stačí), PitchBend (ohýbání výšky tónu) a volně přiřaditelné "kolečko" kterémukoliv kontroléru (a nejen jemu). K počítači se připojuje buďto speciálním kabelem na volný sériový port, nebo pomocí MIDI interfacu, který najdete na každé zvukové kartě. Klávesy se k počítači připojují většinou jedním kabelem (mají konektor MIDI OUT). Pokud mají dva i více konektorů a nemají vestavěný zvukový modul, zapojte pouze jeho MIDI OUT (ostatní si připojíte časem, až budete trošku zkušenější) nebo použijte sériový port. Upozorňuji, že MIDI/Joystick kabely mají poněkud zvláštní označení konektorů (pro začátečníka naprosto nepochopitelné), takže kdo zapojí MIDI OUT na kabelu do MIDI OUT konektoru kláves, nebude mu keyboard fungovat, dokonce může (nemělo by, ale stává se) dojít k jeho zničení. Správné zapojení je, když MIDI IN konektor na kabelu zastrčíte do zdířky MIDI OUT na klávesách. Majitelé kláves se zvukovým modulem (např. CBX-K1G) ještě zapojí MIDI OUT na kabelu do MIDI IN na keyboardu, a nikdy nezapomenou po každém zapnutí nebo přepnutí na jiný kanál zkontrolovat funkci MERGE, kterou musíte nastavit na OFF ještě předtím, než vyšlete jakákoliv data či třeba i jen zavadíte rukou o kolečko (jinak by se mohlo stát, že se celá vaše hudební sestava beznadějně rozkmitá a zahltí se vámi vyslanými daty nestává se to často, ale stát se to může). Pokud budete využívat jiný syntezátor než FM na zvukové kartě, dříve než začnete pracovat, musíte v sekvenceru nastavit MIDI port, který budete používat (nastavuje se většinou pod menu MIDI setup, MIDI configure, MIDI port setup, MIDI devices apod.). Některé sekvencery umí obsloužit i více výstupních portů najednou, takže nezanevřete na FM syntezátor zvukové karty (určité zvuky z něj jsou dobrou syntezátorovou variací), ale nadefinujte jej jako druhý port. Většina zvukových karet s wavetable syntezátorem, jej má připojen na port MPU401-OUT, což je výstup na MIDI/Joystick port. To se netýká se AWE32/64, kde v závislosti na volbě jumperu MFBEN můžete mít interní wavetable synth na samostatném portu pak budete mít k dispozici celkem 3 porty (FM synth, WT synth, MPU401-OUT, kam můžete připojit externí zvukový modul). Také nezapomeňte nastavit vstupní MIDI port, což bude v případě připojení kláves přes MIDI/Joystick interface port MPU401-IN. Pokud budete mít připojeny klávesy CBX-K1/XG přes sériový port, nezapomeňte nainstalovat MIDI driver pro sériový port, no a ten pak zvolíte jako vstupní (v případě CBX-K1-XG i jako výstupní). Tvoříme Takže techniku již máme, snad i dobře zapojenou a po prvních pokusech se pouštíme do uvědomělého tvoření. K němu se vám bude hodit následující část, popisující některé konvence, které vám usnadní práci. Začátek každé MIDI skladby by měl obsahovat SysEx (hodnoty jsou v šestnáctkové soustavě) resetující váš zvukový modul: : F0 7E 7F 09 01 F7: F0 41 10 42 12 40 00 7F 00 41 F7: F0 43 10 4C 00 00 7E 00 F7 Pokud používáte XG nebo GS, můžete dát 0,2 sekundy před XG/GS resetem ještě GM reset (kvůli kompatibilitě s GM). Po každém resetu ponechejte asi 0,3-0,5 sekundy skladby prázdné, a teprve potom nastavte parametry pro každý MIDI kanál. Konec každé skladby by měl obsahovat kontrolér 120, následovaný kontrolérem 121 (obě hodnoty nulové). Je to kvůli kompatibilitě s některými FM zvukovými kartami, které nereagují na GM reset. Nezapomeňte také vrátit všechny kontroléry, jež jste používali, zpět na standardní hodnoty. Nejdůležitější ze všeho je mít hudební nápad. Pokud jej máte, hurá do toho! Na MIDI keyboardu si nastavte vysílací kanál (transmit nebo TX channel tj. koleje, po kterých "pojedou" vaše noty), na sekvenceru si vyberte stopu, do níž budete nahrávat, a také nastavte přijímací kanál (receive, RX nebo jen prostě channel). Zapněte v sekvenceru funkci MIDI THRU (thru enable/ON). Můžete si také již teď (anebo později) vybrat v sekvenceru zvuk, který chcete použít (program change, patch). Nezapomeňte si rovněž určit tempo vaší skladby (a protože nejsme absolventi konzervatoře, dáme si tempo poloviční i čtvrtinové, než jaké bude v hotové skladbě), takt (4/4 pro začátek) a stupnici (C dur pro začátek). Nastartujte nahrávání (rec, record), nechejte odpočítat metronom, počkejte 2 takty (tam bude GM reset a konfigurace) a už hrajte... Až dohrajete, nezapomeňte nahrávání ukončit (stop) to pokud máte klávesy. Pakliže klávesy nemáte, nestartujte nahrávání, ale přepněte se do režimu přímého zadávání not v notové osnově (staff), anebo tzv. PianoRoll, pokud neumíte noty. Ze začátku se jistě netrefíte do tempa, někdy dokonce stisknete klávesu vedle nenechte se vyvést z míry, naučte se tyto chyby ignorovat a hrajte klidně dál, v sekvenceru to pak opravíte. Když se nějak nemůžete trefit do tempa, zkuste po skončení záznamu použít funkci Quantize, která "přilepí" vámi hrané noty tak, aby seděly do taktu. Laborujte s nastavením této funkce, až dosáhnete kýženého výsledku. Další stopy nahráváte obdobně: v sekvenceru si vyberete prázdnou stopu, do které budete nahrávat, nastavíte její parametry (pokud bude používat stejný MIDI kanál jako již nahraná stopa, určíte jen přijímací kanál, ostatní se automaticky zkopíruje) a vyberete si stopy, jež vám sekvencer přehrávat nemá (mute), nebo naopak má hrát jen jednu určitou stopu (solo). Upozorňuji, že všechna nastavení sekvenceru, která měníte pro nahrání stopy, musíte také uvést zpět do původního stavu. Nezapomeňte využít možnosti popisu a poznamenat si, co která stopa obsahuje. Pokud má vaše skladba opakující se sekvence (slyšíte to?, sekvence sekvencer), nemusíte se dřít s jejich opakovaným nahráváním, ale nahrajete je jen jednou, označíte a zkopírujete. Pokud je sekvence v jiné tónině, zvolíte funkci transpose a zadáte o kolik půltónů nahoru nebo dolů se má transponovat (posunovat), a je to. Zkuste si třeba jen myší "nahrát" akord C-dur (tóny CEG, na keyboardech jsou tóny někdy napsané u každé klávesy), zkopírujte jej za tento akord a transponujte na akord F-dur směrem dolů (-7 půltónů), potom ještě jednou na G-dur (-5 půltónů) a pak ještě jednou, bez transpozice. A hned máte doprovod. Podobně se pracuje s většími úseky skladby. Poněkud problematičtější je převod durových sekvencí na mollové. Pokud sekvencer tuto funkci přímo nemá (nebo si ji nemůžeme naprogramovat, protože to neumíme nebo nemáme Cakewalk Pro), nezbývá, než ji nahrát znovu v mollové tónině, anebo myší všechny prostřední tóny snížit. Mollová tónina má o půltón snížený ten prostřední tón (zkuste si to!). Hardwarové sekvencery by to měly umět všechny. Teď si zkuste vyrobit doprovodnou sekvenci takovouhle: C-dur, A-moll (-3 půltóny od C-moll), F-dur, G-dur, A-moll, G-dur, D-moll (+2 od C-moll), C-dur. Dejme tomu, že si dáte pauzu od čtení a zkusíte si něco nahrát (máte-li na čem) s více stopami (pro začátek stačí tři, každá na jiném kanále, bicí vždy na kanále 10). Tak a teď to bude ta nejzajímavější práce s MIDI, jaká jen může být: práce s kontroléry. Úprava, mixáž Úprava a míchání MIDI stop je časově nejnáročnější práce a také na ní silně závisí výsledek našeho celého snažení. Protože nejsme třeba D. Forró, abychom všechno stihli v reálném čase, budeme pracovat stále ještě s polovičním až čtvrtinovým tempem skladby, ale pro kontrolní poslech si tempo nastavíme takové, jaké má být. Kdo má zájem investovat do sebevzdělání, doporučuji mu koupit si knihu Daniela Forró: Domácí nahrávací studio (vydala Grada). Je zde sice pojednáváno o zcela jiném vybavení, ale co se týče mixáže a práce s efekty, jsou tu užitečné zkušenosti někoho jiného a pravděpodobně lepšího, což vám jistě přijde vhod, i když nad vlastní mnohdy není. Protože chci tento článek pojmout co nejuniverzálněji, budeme dále uvažovat pouze o práci s kontroléry pro FM syntezátory zvukových karet. Tam totiž mnohdy chybí kontrolér dynamické změny hlasitosti Expression (kontrolér 11, neboli CC11), klavírní pedál Sustain (CC64), tremollo Modulation (CC1), efekty (CC91 a CC93, popř. i jiné) a někdy zde nefunguje PitchBend (ohýbání výšky tónu navíc to není kontrolér). Poslouchejte sólové hráče, jak hrají, obzvlášť na dechové nástroje (dávejte pozor na průběh hlasitosti, modulaci a na klouzání výšky tónu), a snažte se je pomocí MIDI "koleček" napodobit. Je jasné, že byste musel hýbat několika "kolečky" najednou ale od toho tu máme sekvencer. Podívejme se na ilustrační příklad a dejme tomu, že vaše sólová stopa je flétna. Klávesy s přiřaditelnými "kolečky" Vyberte si zvuk pro daný kanál, označte si prázdnou stopu k nahrávání na stejný kanál jako máte flétnu, stopy, které nechcete slyšet nastavte na MUTE, zapněte MIDI THRU (u CBX-K1-XG vypněte!), je-li vypnuté, nastavte na keyboardu vysílací kanál na kanál flétny, přiřaďte "kolečku" kontrolér Main Volume (popř. Expression, pokud jej váš zvukový modul umí), zkontrolujte MERGE aby bylo OFF, zapněte nahrávání, počkejte 1 takt, vyjeďte kolečko "naplno" a vraťte ho na hodnotu, jaká je podle vás optimální při začátku skladby dřív než skončí druhý takt! A jak skončí druhý takt, začíná perný den. Prostě s kolečkem hýbejte, zkoušejte a poslouchejte jak se vám výsledek bude líbit, nic jiného doporučit neumím (ještě knihu D. Forró, viz výše). Postupně tak do nových stop nahrajte další kontroléry, přičemž můžete některé při nahrávání i vypnout, abyste je neslyšeli (označíte příslušnou stopu jako MUTE). Zadávání kontrolérů bez "kolečka" To je u většiny softwarových a u některých jednodušších hardwarových sekvencerů velmi problematické. Většinou musíte zadávat hodnotu kontroléru číselně při editaci stopy, což je například při dynamických změnách kontrolérů vyloženě protivná práce (z okna mixeru to myší zrovna moc nejde, stává se totiž celkem často, že myš uletí a kontrolér spadne na pozici, kde jsme jej nechtěli ani vidět, natož pak slyšet). Kontroléry General MIDI Majitelům zvukových modulů, ke kterým výrobce nedodává specifikaci, snad pomůže tabulka se seznamem těchto kontrolérů, s upřesněním, kde připadají v úvahu. Při práci ve skladbě neměňte na kanále 10 CC10 (vynechejte, anebo zadejte hodnotu 64) způsobilo by to rozhození pozice bicích. S kontrolérem CC91 (ozvěna neboli reverb) můžete experimentovat i v průběhu skladby. U ostatních hudebních zvuků můžete v průběhu skladby měnit cokoliv, co váš zvukový modul podporuje. Nejdůležitější je ale poměr hlasitostí jednotlivých kanálů a rozložení ve stereu. Platí pravidlo, že potřebuji-li zesílit některý kanál (CC7), nechám ho jak je a zeslabím všechny ostatní. U efektů platí pravidlo, že efekt přidávám do doby, než je slyšet, a pak mírně uberu zpět jinak budou vaše skladby přeefektované a posluchači pak zvýšeně unaveni. Nebojte se experimentovat se zvuky. Vezměte si sólovou stopu, zkopírujte ji na volný MIDI kanál, výrazně snižte hlasitost a vyberte zcela jiný zvuk. Tak třeba foukací harmoniku můžete "vylepšit" velmi tichým saxofonem anebo houslemi (violin). Popřípadě můžete zkopírované stopě ponechat stejný zvuk, jen jej mírně zeslabit a posunout ji o 1/16, 1/8 nebo 1/4 taktu. Docílíte tak bez efektového procesoru efekt ECHO. Prohlédněte si na obrázcích Event listy (výpis všeho, co se v daném kanále /stopě děje) pro různé typy skladeb. Změny tempa a taktu Pokud je váš sekvencer podporuje, je to jen dobře. Bohužel tištěný PC WORLD neumožňuje, abych vám dal k nahlédnutí kousek skladby, kde se tempo mění neustále. Tak se aspoň podívejte na obrázky. Je to skladba E. Griega, Op. 16, v provedení Daniela Forró. Upozorňuji, že vás nechci odra-dit od jakýchkoliv snah, ale přimět k tvorbě hudby živé, ne mechanické. Toto jsou opravdu extrémní ukázky. U populární hudby se tempo většinou zrychluje při refrénu, někdy je rychlejší anebo pomalejší úvodní fráze skladby, a konec skladby bývá až na výjimky opět pomalejší. U klasické hudby se tempo mění neustále (proto mají symfonické orchestry dirigenta a ne metronom), čímž je tato hudba velmi živá (alespoň pro někoho). Ukládání skladeb Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vždycky ukládejte data v tom formátu, který je vašemu sekvenceru vlastní (u Cakewalku *.WRK, Ballade má *.BAL apod). Potom teprve můžete uložit skladbu ve formátu MIDI. Pokud nemáte přenosný MIDI systém (hardwarový sekvencer), ukládejte v univerzálním formátu SMF0, jinak ve formátu SMF1 (SMF2 raději vůbec nepoužívejte pokud to zrovna není sekvencerův "přírodní" formát). Formát SMF0 lze jednak přehrát na jakémkoliv hardwaru, ale navíc je to formát streamovatelný, tzn. že pokud jej dáte na svoji webovskou stránku, začne hrát, aniž by byl kompletně načten (samozřejmě pakliže to klientův přehrávač podporuje). Nezapomeňte, pokud je ta vaše skladba originální a nenapsal ji nikdo dříve, tam dát svůj copyright ve formátu "Copyright ň 1998 jméno příjmení, All Rights reserved, Všechna práva vyhrazena". Pokud je to skladba nějakého jiného autora, musíte ho tam uvést místo sebe, i když jste se s tou skladbou dřel několik dní v kuse. Ale můžete tam dát poznámku, že jste to nahrál vy, na to je také právo (Performed 1998 by jméno příjmení). A pokud je vám známo, že vaše skladba obsahuje více než 4 takty jiné skladby (nebo i několika skladeb), musíte tam uvést i jejich autory. Co obšlehnete do 4 taktů včetně, je uznáváno jako váš vlastní nápad. Ale pozor, někteří autoři, jsouce placeni od počtu taktů a ne podle délky, používají i takty o délce 1/16 (to je 16 taktů do jednoho 4/4)! Tam pak musíte zkoumat (alespoň byste měli), jestli určitou sekvenci nepoužil už někdo jiný před nimi s jiným (delším) taktem. Přeji vám hodně zdaru a mnoho inspirace. Jaroslav Lukeš je odborným technikem pro oblast multimédií u společnosti COMFOR PCMAIL, s. r. o. (dříve Escom, a. s.).8 089/DĚD q Příklad programu v jazyce CAL aplikace Cakewalk pro rozkvantizování myší naťukaných not, tak aby hra vypadala přirozeněji (do (dword wid 30) (dword widDiv2) (int ofs) (getInt wid "Random time window (in ticks)?" 0 480) (= widDiv2 (/ wid 2)) (forEachEvent (do (= ofs (random 0 wid)) (= ofs (ofs widDiv2)) (if (< ofs 0) ; if shifting earlier (if (> (* ofs -1) Event.Time) ; if more than start time (do (= ofs Event.Time) ; make it equal to start time (= ofs (* ofs -1)) ; restore to negative ) ) ) (+= Event.Time ofs) ; do it! ) ) ) Slovníček pojmů MIDI interface přípojka s definovaným způsobem sériového přenosu dat MIDI kontrolér (též controller, CC, Control change) #číslo představte si jej jako knoflík, kterým měníte třeba hlasitost zvuku, polohu (vlevo/vpravo), zatlumení (něco jako ekvalizér), ozvěnu, chorus (ze zvuku vytvoříte sbor) a podobně MIDI SysEx (System Exclusive) většinou konfigurační blok dat, na který reaguje buďto jen určitý MIDI nástroj (třeba jen ten váš, a pokud má soused jiný, tak má smůlu), nebo všechny nástroje dané a vyšší třídy MIDI nástroj představte si krabičku (i když máte zvukovou kartu nebo klávesy!), do které vede MIDI kabel a z ní vedou dráty do zesilovače MIDI sekvencer program nebo krabička, která zaznamenává a zpracovává MIDI MIDI keyboard klaviatura s MIDI výstupem, Master keyboard navíc umožňuje pracovat s kontroléry a řídit MIDI nástroje MIDI program change (PC), patch #číslo výběr zvuku GM hudebního nástroje, na MIDI kanále 10 vybírá sadu bicích MIDI bank select (BS) #číslo výběr GS/XG banky zvuků MIDI kanál (channel) představte si 17 kolejišť vlaků, vedoucích do MIDI nástroje. Po kolejích 1 až 16 jezdí normální vlaky, nesoucí informace o právě hraných notách a kontrolérech. Po sedmnácté koleji jezdí jen expresní nákladní vlaky se zprávami SysEx a ostatními na kanálech nezávislými informacemi. Po desáté koleji jezdí jen bubeníci (u XG i po jiných) MIDI stopa (track) stopa není kanál! Na jeden kanál se může odkazovat několik stop, ale vždy jen se stejným zvukem (patch). Například zahrajete nejprve levou rukou basový klíč piana do jedné stopy, do druhé stopy pak pravou rukou houslový. Výborné je používat pro každý bicí nástroj jinou stopu, protože pak lze s jednotlivými zvuky snadno manipulovat (měnit bicí nástroje jednoduše transpozicí apod.) General MIDI (GM) MIDI nástroj, většinou obsahující 128 zvuků a sadu bicích, reaguje jen na základní MIDI kontroléry a má omezenou možnost konfigurace pomocí SysExů. Vymyslela firma Roland. General MIDI Standard (GS) GM rozšířené o výběr banky zvuků (nyní několik set až tisíc zvuků), 2 efektové procesory (ozvěna, chorus), několik bicích sad, MIDI kontroléry lze řídit mnoho parametrů zvuku, lze již hodnotně využívat SysExy. Vymyslela firma Roland ani ne rok po uvedení GM (no není to zrada?). Extended General MIDI (XG) GM, GS (Yamaha tomu říká z licenčních důvodů TG300B) a samozřejmě XG, minimum 450 zvuků a 10 sad bicích. Banky zvuků jsou perfektně logicky uspořádané, mnoho nehudebních zvuků, lze používat i několik (max. 16 omezeno počtem kanálů MIDI) bicích sad najednou (GS jen 2), 3 efektové procesory (ozvěna, chorus a univerzální, z čehož univerzální variation může být zařazen jako systémový, nebo vložený INSERT jen pro určitý MIDI kanál, kdy se pak signál procesuje ještě před Reverbem a Chorusem geniální pro kytary!), velmi zdařilé MIDI kontroléry a výtečná konfigurovatelnost SysExy. Tento standard je otevřený a velmi kompatibilní i směrem k budoucnosti. Cílem XG je, aby celá MIDI skladba mohla být zvukově rovnocenná skladbě studiově nahrané na CD. To znamená, že k tomu, abyste si založil hudební skupinu, stačí počítač s vhodným programem a XG. Vymyslela firma Yamaha asi před 4 lety. Seznam zvuků General MIDI 0= Acoustic Grand Piano 1= Bright Acoustic Piano 2= Electric Grand Piano 3= Honky-tonk Piano 4= Rhodes Piano 5= Chorused Piano 6= Harpsichord 7= Clavinet 8= Celesta 9= Glockenspiel 10= Music Box 11= Vibraphone 12= Marimba 13= Xylophone 14= Tubular Bells 15= Dulcimer 16= Hammond Organ 17= Percussive Organ 18= Rock Organ 19= Church Organ 20= Reed Organ 21= Accordion 22= Harmonica 23= Tango Accordion 24= Acoustic Guitar (nylon) 25= Acoustic Guitar (steel) 26= Electric Guitar (jazz) 27= Electric Guitar (clean) 28= Electric Guitar (muted) 29= Overdriven Guitar 30= Distortion Guitar 31= Guitar Harmonics 32= Acoustic Bass 33= Electric Bass (finger) 34= Electric Bass (pick) 35= Fretless Bass 36= Slap Bass 1 37= Slap Bass 2 38= Synth Bass 1 39= Synth Bass 2 40= Violin 41= Viola 42= Cello 43= Contrabass 44= Tremolo Strings 45= Pizzicato Strings 46= Orchestral Harp 47= Timpani 48= String Ensemble 1 49= String Ensemble 2 50= SynthStrings 1 51= SynthStrings 2 52= Choir Aahs 53= Voice Oohs 54= Synth Voice 55= Orchestra Hit 56= Trumpet 57= Trombone 58= Tuba 59= Muted Trumpet 60= French Horn 61= Brass Section 62= Synth Brass 1 63= Synth Brass 2 64= Soprano Sax 65= Alto Sax 66= Tenor Sax 67= Baritone Sax 68= Oboe 69= English Horn 70= Bassoon 71= Clarinet 72= Piccolo 73= Flute 74= Recorder 75= Pan Flute 76= Bottle Blow 77= Shakuhachi 78= Whistle 79= Ocarina 80= Lead 1 (square) 81= Lead 2 (sawtooth) 82= Lead 3 (calliope lead) 83= Lead 4 (chiff lead) 84= Lead 5 (charang) 85= Lead 6 (voice) 86= Lead 7 (fifths) 87= Lead 8 (bass + lead) 88= Pad 1 (new age) 89= Pad 2 (warm) 90= Pad 3 (polysynth) 91= Pad 4 (choir) 92= Pad 5 (bowed) 93= Pad 6 (metallic) 94= Pad 7 (halo) 95= Pad 8 (sweep) 96= FX 1 (rain) 97= FX 2 (soundtrack) 98= FX 3 (crystal) 99= FX 4 (atmosphere) 100= FX 5 (brightness) 101= FX 6 (goblins) 102= FX 7 (echoes) 103= FX 8 (sci-fi) 104= Sitar 105= Banjo 106= Shamisen 107= Koto 108= Kalimba 109= Bagp ipe 110= Fiddle 111= Shanai 112= Tinkle Bell 113= Agogo 114= Steel Drums 115= Woodblock 116= Taiko Drum 117= Melodic Tom 118= Synth Drum 119= Reverse Cymbal 120= Guitar Fret Noise 121= Breath Noise 122= Seashore 123= Bird Tweet 124= Telephone Ring 125= Helicopter 126= Applause 127= Gunshot Poznamenávám, že GM čísluje zvuky od 1 do 128, zatímco tento přehled je má v "přirozeném" formátu 0 až 127. Pokud váš sekvencer neumí zadat jako zvuk menší než 1, znamená to, že v této tabulce si přičtete k číslu zvuku jedničku. Zvuky jsou v GM uspořádány po osmicích, které mají vždy nějaký společný rys. Seznam kontrolérů General MIDI 1= Mod Wheel 5= Portamento Time 6= Data Entry MSB 7= Main Volume 10= Pan 11= Expression 64= Pedal (Sustain) 65= Portamento 66= Sostenuto 67= Soft Pedal 69= Hold 2 91= External Effects Depth 92= Tremolo Depth 93= Chorus Depth 94= Celeste (Detune) Depth 95= Phaser Depth 98= RPN#1 99= RPN#2 121= Reset All Controllers 123= All Notes Off 124= Omni Mode Off 125= Omni Mode On 126= Mono Mode On 127= Poly Mode On Označení: vhodné i pro FM, někdy funguje i na FM, někdy funguje na WT, funguje pouze na lepších zvukových modulech Název: Střih videa pomocí PC trochu jinak Autor:FILIP VÍTEK 05 Střih videozáznamu pomocí osobního počítače a speciálních programů pod operačním systémem MS Windows je záležitostí poměrně mladou, ale velmi oblíbenou a diskutovanou mezi uživateli. V PC WORLDu jste již mohli najít testy konkrétních zařízení, umožňujících digitalizaci videozáznamu na pevný disk (nahrání videa do PC) i programových balíků pro následné zpracování a střih. V dnešním článku vám přinášíme obecné informace o problematice celého procesu střihu a editace videa na PC. Rychlost technického pokroku v konstrukci osobních počítačů sestavených na bázi IBM PC lze v posledních letech jen velmi těžko podrobně sledovat. Konstrukční novinky, vylepšení a aktualizace operačních systémů a softwaru obecně se totiž objevují každý měsíc a není jich málo. Celkově vzato stoupá rychlost, s jakou procesory dokáží zpracovávat data: Dále výrobci modernizují datové sběrnice, což urychluje přenos dat mezi jednotlivými součástmi PC navzájem. V poslední době se navíc objevily pevné disky s výrazně vyšší přenosovou rychlostí v praxi lze dosáhnout trvalého přenosu více než 6 MB informací na disk za vteřinu ne že by takové disky dříve neexistovaly, ale podobnou přenosovou rychlost bylo možné dosáhnout jen na velmi drahých pevných discích s rozhraním SCSI. Nutno zmínit i masový nástup dvaatřicetibitových operačních systémů, především Windows 95 a Windows NT. Ve výčtu novinek bychom mohli ještě pokračovat, ale pro účel tohoto pojednání jsme ty zásadní vyjmenovali. Právě uvedené věci přispěly k tomu, aby bylo vůbec možné o práci s videozáznamem na běžných PC uvažovat v širším měřítku. Poté začaly firmy nabízet široké veřejnosti speciální videokarty, které využívají právě zmíněného pokroku a umožňují nahrát videozáznam z pásky na pevný disk počítače (video zdigitalizovat). Zároveň se objevily první specializované programy pro střih, úpravu a otitulkování takto upraveného videozáznamu (pro PC, Windows). Ceny takových počítačových doplňků se během poměrně krátkého času snížily na zlomek původních cen, a tak se s nimi již běžně setkáváme při návštěvě počítačových prodejen. Standardy videa V této chvíli bychom měli malinko odbočit od počítačů, nikoli však od problematiky zpracování videa. Do počítače nahráváme totiž většinou videozáznam pořízený vlastními prostředky s použitím běžné videokamery. Technický pokrok se dotkl zcela samozřejmě i samotných videostandardů. U nás stále nejrozšířenějším je systém VHS, případně Video 8 (v televizní normě PAL), který však v mnoha ohledech pokulhává za možnostmi počítačového zpracování. Tyto zmíněné formáty používají totiž standardně rozlišení "polovičního PALu", tedy 384 x 288 bodů (na obrazovce TV). Některé kamery sice mají o něco vyšší rozlišení, ale je nutné si uvědomit, že zpracované a sestříhané video nahráváme většinou zpět na videokazetu za pomoci běžného VHS přístroje. Lepší možností je použití vyšších videostandardů, jako jsou S-VHS nebo Hi8, jež používají rozlišení "plného PALu", tedy 768 x 576 bodů (některé kamery i více). Samozřejmě že kamery a především videorekordéry S-VHS a Hi8 jsou cenově výše. A protože prvotní a často zásadní vliv na kvalitu výsledného sestřihu má zdrojový záznam, mnozí uživatelé používají následující řetězec zařízení: kamera S-VHS nebo Hi8, počítač s kvalitní kartou pro digitalizaci videa a dobrý videorekordér VHS. Při výběru videokamery pro účel dodatečného střihu záznamu na PC je nutné brát ohled především na barevné podání při různých světelných podmínkách, méně už na vybavenost kamery střihovými a jinými funkcemi. Kontrast a barvy se sice dají v počítači dodatečně upravit, ale jen do určité míry. Co se však vůbec na počítači opravit nedá, je špatný záběr, z čehož vyplývá, že největší pozornost je třeba věnovat výběru kameramana, jeho citu a soustředění ale to už jsme zabrousili někam jinam. Nejvyšší možné kvality lze samozřejmě dosáhnout s použitím úplně nového videostandardu, a sice DV (neboli "digitální video"), kde se záznam ukládá přímo na speciální kazetu v digitální formě. To zajišťuje stálost kvality videozáznamu (při každém přehrání běžné videokazety totiž dochází ke ztrátě kvality, podobně jako je tomu u audiokazet) a lepší ostrost většina kamer dosahuje ještě většího rozlišení než S-VHS a Hi8. Co se barevného podání týká, nejlépe si s ním poradí kamery používající 3 CCD čipy každá ze tří základních barev je totiž snímána zvlášť. PC standardy S rozvojem videostandardů souvisí bezprostředně vývoj videokaret, umožňujících digitalizaci videozáznamu. Kvalita digitalizace závisí v první řadě na typu komunikace kamery s počítačem a na stupni komprese dat ve videokartě. K první věci lze říci, že přirozeně nejlepší je komunikace digitální. Ta však předpokládá použití DV videokamery a počítačové karty s digitálním vstupem. Obé je cenově velmi náročné (řádově po 100 000 Kč) a pro úpravu domácího videa pravděpodobně většině uživatelů postačí analogová zařízení. Pokud máme k dispozici některou z kamer S-VHS, nebo Hi8 a videokartu s S-video vstupem, je nejlépe použít komunikaci přes S-video konektory. Ty totiž přenášejí zvlášť jasovou a barvonosnou složku signálu, a výsledné zdigitalizované video bude "věrnější". Nejzazším řešením je pak použití "cinčových" videokabelů. S kontrolou a korekcí barev souvisí ještě jedno doporučení při digitalizaci i při další práci je dobré mít připojen k videokartě pro kontrolu PALovský monitor (například televizor), protože barvy vypadají na obrazovce monitoru a TV většinou úplně jinak, a už při vstupu do PC a digitalizaci je většinou nutné je mírně upravit. Tím lze vyloučit překvapení po několikadenní soustředěné práci na střihu a úpravách, že totiž např. ve výsledném záznamu nahraném zpět na videokazetě nepřirozeně převládá modrá barva a silný kontrast. Ke stupni komprese lze obecně říci logické pravidlo: čím menší je komprese dat ve videokartě, tím lepší je kvalita nahraného videa, ale zároveň i tím více místa na pevném disku video zabere. O této věci jsme podrobněji psali již v článku uveřejněném v čísle 6/97 našeho časopisu. Pro zopakování si můžeme připomenout, že při digitalizaci kvalitního videozáznamu v rozlišení plného PALu je ideální použitá komprese signálu asi 1:8 až 1:7, pro poloviční PAL pak většinou stačí 1:13. Pokud použijeme kvalitní digitalizační kartu, zmíněný kompresní poměr a dodržíme výše uvedená pravidla, pak velmi pravděpodobně na výsledném sestřihu nebude znatelná žádná ztráta kvality. PC versus analogový pult Zde bychom si měli připomenout, že pořízením komerční počítačové videostřižny většinou neuspoříme ani vlastní čas, potřebný ke zpracování a úpravě záznamu, ani finance rodinného či podnikového rozpočtu ve srovnání s jednoduchou analogovou střižnou (pultem). Spíše naopak. Co však získáme téměř neomezené pole působnosti, blížící se možnostem profesionálních zařízení. Tyto možnosti jsou pak omezeny jen softwarem použitým k úpravě videozáznamu a vlastní cílevědomou prací. Pohyblivé video můžete pomocí PC například doplnit vlastní animovanou kresbou, létajícími třírozměrnými titulky a podobně. Se střihovými možnostmi videa neoddělitelně souvisí úprava či výroba zvukového doprovodu. Zde platí obdobná tvrzení. S levnou analogovou videostřižnou, magnetofonem (nebo CD přehrávačem) a mikrofonem nemáte možnost sesynchronizovat zvukovou stopu s obrazem tak přesně, jako s pomocí digitálního zpracování na PC. Navíc v počítači máte možnost aplikovat velmi jednoduše a poměrně rychle změny v sestřihu (podobné je srovnání práce psacího stroje a počítače s textovým editorem). Nepočítejte však s tím, že budete z počítače chrlit několik úžasně sestříhaných videozáznamů denně. Reálně plánujte několik dní práce na sestřihu tříminutového hudebního videoklipu z dovolené, bez použití větších efektů. Za trpělivou práci však budete odměněni. Závěrem V tomto článku jsme se zabývali jen počítačovými střižnami typu "off-line", tedy těmi, u kterých je nutné videozáznam nejprve zdigitalizovat do počítače, a teprve potom se s ním dá pracovat. Počítače nabízejí i možnost střihu "on-line", kdy není nutné video na pevný disk nahrávat. Taková zařízení však nabízejí buď velmi omezené funkce a neumožňují dosažení solidních výsledků, nebo se jedná o skutečně profesionální techniku, která je mnohonásobně dražší a většinou vyžaduje úplně jiné počítače než Na závěr snad ještě jedno upozornění. Před pořízením kterékoliv digitalizační karty a softwaru doporučujeme získat co nejvíce informací o daném zařízení. Ale pozor! V mnoha odborných počítačových prodejnách nemají prodejci dostatečné informace o této problematice a ochotně vám doporučí cokoli, pokud to mají právě na skladě. Protože se většinou nejedná právě o nejlevnější investici, je dobré porovnat nabízená zařízení s vlastními potřebami. Zároveň je třeba vzít v úvahu případný přechod na vyšší standard pro většinu uživatelů přichází v úvahu postoupení od VHS či Video8 k S-VHS nebo Hi8. Nižší videokarty umožňují sice zpracovat záznam vyšší úrovně, ale výsledná kvalita bude vždy odpovídat nejslabšímu článku řetězce videokamera videokarta videorekordér televizor.8 0091/DĚD q Název: Slovník českého Autor: 05 počítačového názvosloví tomአbuČina, petr sorád Člověk neznalý terminologie používané v oboru informačních technologií se velmi snadno dostane do nepříjemné situace, je-li svědkem (byť i nedobrovolným) rozhovoru dvou "zasvěcenců", ohánějících se odbornými anglickými termíny. Pak se celkem oprávněně ptá: Je tohle stále ještě moje mateřština? Popřípadě reaguje známým: "Pánové, nechtěli byste zase jednou mluvit česky?" Obzvláště v některých kruzích, kde vládne určitý odpor k jazyku anglickému, jakožto k nástroji manažerskému, se velmi obtížně vysvětluje, že ten či onen pojem nemá v češtině použitelný ekvivalent. Ale zkusme dát prostor také straně milovníků čisté češtiny a pokusme se jim vyjít vstříc. Že skutečně lze používat i v odborné debatě výhradně český jazyk, jsme se přesvědčili na vlastní kůži. Několik dní jsme se ve svých diskuzích důsledně vyhýbali jakýmkoliv cizím slovům a nahrazovali je odpovídajícími českými výrazy. Nejen že nám nezačali rozumět laici, ale přestali nás chápat také naši odborně zdatní kolegové, a v některých jazykově vypjatých momentech jsme si nerozuměli ani sami navzájem. Nabízíme vám několik nejlepších pojmů, které se nám za pár dní ve vzrušených diskuzích podařilo sesbírat. s Pro opravdové jazykové čistomilce tu máme perličku. Předchozí překlady jsou jména počítačových společností či jejich výrobků. Zamyslete se proto, až budete spoluvytvářet image některé zahraniční firmy, zda by pro Čecha nebylo lepší, kdyby znal její jméno také ve své mateřštině. t A na závěr jsme se podívali na zoubek některým častým počítačovým zkratkám. Pro snadnější pochopení překladu je u nich též uveden význam v originálním znění.8 0096/JL o antistatickyproti stálý attachmentpřipojenina autorusamoběh benchmarkznačkovač lavičky broadcastširoký vrh Bus Driverřidič autobusu floppy diskochablý kotouček gigabyteobrslabika hard disktuhý kotouč hardlocktuhý zámek hardwaretvrdé zboží hot sparežhavá náhrada hot swapžhavé prohození hotkeyžhavý klíč chipsetplátková sada infrared portpodčervený přístav interfacemezitvář Internetmezisíť jumperskokan kompaktní diskcelistvý kotouč megabyteveleslabika megahertzvelekmit mikrofomalozvuk monitorzobrazovač motherboardmatečná deska objektové programovánípředmětné plnění online servicespodrátní (ev. počárové) služby Overdrivepřeháněč paralelní portsouběžný přístav PentiumPětník pipeline burst cacheúkryt potrubního záchvatu procesorzpracovávač programnáplň programátorplnič reproduktorznovuvytvářeč scannerzkumník sériový portřadový přístav sharewaresdílené zboží Schedulerzprávovník softwareměkké zboží speakermluvčí streamerproudník systémsoustava TestCentrumústřední zkušebna undeliverableneodjátrovatelný virtual realityneskutečná skutečnost wavetablevlnová tabulka ZIPzdrhovadlo AMDVMZ (Advanced Micro Devices)(Vyspělá Malá Zařízení) BorlandNudnázem CompaqCelistvoň SoundblasterZvukopal Creative Labs.od Tvořivých Výzkumen ExcelSkvěloň Gravis UltrasoundHrobový naprostozvuk GroupWiseSkupinová moudrost IBM MOS (InternationalBusiness Machines)(MezinárodníObchodní Stroje) IDG múz (International Data Group)(Mezinárodní Údajová Skupina) IntelChytroň Lotus NotesLotosové Poznámky MicrosoftMaloměkký NetscapeSíťový obzor OracleVěštírna OutlookVýhled ParadoxProtismysloň PowerPointMocnýBod Quantum BigFootMnožstvoň Velká noha Quantum FireballMnožstvoň Ohnivý míč SeagateMořskábrána SmartSuiteChytrýOblek Sun SolarisSluneční Slunečník Sun UltraSparcSluneční Naprostojiskra Turtle Beach Monte CarloKarlova Hora od Želví Pláže UnixJednotník ViewSonicVzhlednýZvukač Western DigitalZápadní Číselník Western Digital model CaviarZápadní Číselník Jikrnáč ATAPI (Advanced Technology Attachment Packet Interface)ZMTPVT (Zabalená MeziTvář pro Připojení Vyspělého Způsobu) FAT (File Allocation Table)TUK (Tabulka Umístění Kousků) ISA (Industry Standard Architecture)PVS (Průmyslový Vzor Stavitelství) PCI (Peripherial Component Interconnect)OMD (Okrajové mezispojení dílů) RAID (Redundant Array of Inexpensive Discs)NPLK (Nadbytečné Pole Laciných Kotoučů) SCSI (Small Computer System Interface)MPSM (Malý Počítačový Soustavový Mezitvář) GA (Video Graphics Array)ZNP (Zobrazovací Názorné Pole) Název: Panasonic PanaFlat LC40 Autor:Test LCD monitoru 05 BEDŘICH SMETANa LCD i dalších alternativních monitorů jsme v redakci již viděli dost na to, abychom si o nich vytvořili ucelený názor, a to jak o jejich využití, tak i kvalitě. Přes všechny klady, které mají, však zatím nelze říci, že by mohly najít své uplatnění všude, a to ani zdaleka. Trh již však je na tyto výrobky bohatý, a tak si případný zájemce rozhodně přijde na své. Tématem dnešní recenze je LCD displej, který by ve vaší kanceláři mohl nahradit 15" monitor, ale výborně zastoupí i levnější 17" modely. Úhlopříčka LCD obrazu je totiž 36 cm (14"284,2 x 213,1 mm), což by u klasických obrazovek odpovídalo velikosti 16" monitoru. Obraz LCD displej poskytuje pěkný obraz s rozlišením 1 024 x 768 bodů, rozteč bodů odpovídá necelým 0,28 mm. Věrnost barev je již velmi podobná vakuovým obrazovkám, avšak v případě LC40 jsou nejtmavší odstíny na různých částech obrazovky při pohledech z různých úhlů znatelně rozdílné. Monitory LCD se kupují pro provoz v rozlišení, jaké mají fyzicky menší je ošklivé nebo malé, a větší se řádně nezobrazí. Velikost displeje sice plně postačuje pro plnohodnotný provoz výše jmenovaného vysokého rozlišení, stejně jako je dostatečná obrazová frekvence 75 Hz, pokud však přesto budete vyžadovat nižší rozlišení, zjistíte, že i tyto vypadají na celé obrazovce velmi pěkně. Panasonic je jeden z mála výrobců LCD panelů, to však našemu modelu nezabránilo, aby neměl jeden vadný bodík a obraz se nevlnil nicméně tyto chybky budou u každého kusu jiné nebo vůbec žádné, a tak nemá cenu z tohoto vyvozovat nějaké důsledky. Monitor je těžší, než byste možná čekali: ne že by 5,5 kg bylo moc, ale jistě by uživatel při této váze ocenil průhledný kryt, který by k poškození náchylný displej chránil před ublížením při manipulaci a neopatrném dotknutí se. Ostatní nezbytné technické údaje uvedu již jen heslovitě. Monitor je typu multiscan, tedy řádková frekvence se může pohybovat od 30 do 61 KHz, snímkový kmitočet pak od 50 do 77 Hz (tato hodnota není u LCD monitorů kritická, protože nejsou díky setrvačnosti obrazových bodů náchylné k blikání), což nám dává obrazovou šířku pásma až 80 MHz. Kladně hodnotíme možnost regulace podsvětlení displeje, které, jak jsme se přesvědčili, dokáže zajistit dostatečný jas i v přirozeně osvětlené kanceláři. Připojení a data LCD monitor se připojuje obdobně jako běžný počítačový, jen napájecí zdroj je volen externí to má své výhody i nevýhody. Pro vstup dat (z PC i MACa) slouží klasický 15pinový D-Sub. Žel chybí připojení na video, jak bývá u těchto monitorů obvyklé (např. do přenosových vozů, pro náhledy na kameru, apod.), a tak se firma připravuje o poměrně velký počet potenciálních zákazníků, kteří jej nemohou využít. Zdroj signálu může používat 0,7V nebo 1V logiku. Pokud signál nemá vyšší frekvenci než 75 Hz, tak prakticky jakékoliv rozlišení zobrazí bez problémů, jen příliš nepočítejte s textovým režimem, který není ani v pre-set tabulce. Ovládání Jak bývá obvyklé, ovládání monitoru je přes čelní tlačítka a menu je zobrazováno na displeji (OSD). V této nabídce si můžete kromě klasických položek také nastavit teplotu barev, i když její význam je zde spíše symbolický, a nechybí další možnosti vyladění řádek a sloupců, v běžných frekvencích však nejsou obvykle potřeba. Naklonění zobrazovací plochy je možné ve směru od sebe a k sobě. Využití LCD monitory jsou stále luxusem nemyslím tím jejich parametry, ale spíše reprezentační charakter. Vždy vypadá lépe na stole moderního manažera malý, hezký a moderní LCD monitor, než "25kg" obr se stejně velkou úhlopříčkou obrazu. Monitor je však možné využít i všude tam, kde se docení jeho ostatní příznivé hodnoty, jako je již jmenovaná nízká hmotnost a malé rozměry, dále absolutní odolnost vůči průmyslovému rušení a nulové geometrické zkreslení obrazu. Musíte však počítat s malým úhlem pohledu, nižším jasem i kontrastem obrazu, a vyšší cenou. Závěr Panasonic je velký světový výrobce a v jeho nabídce nově figuruje velmi dobře konkurenční LCD displej LC40. Přestože o něm nelze říci, že je bez vady, hlavní důraz je zde kladen na kvalitu obrazu v povolených rozlišeních. Rovněž cena je vůči jiným výrobků na trhu konkurenční, a tak pokud vaše firma postrádá zobrazovací prostředek budoucnosti, nic vám nebrání si jej pořídit.8 0146/DĚD o Název: Který GSM program je pro vás? Autor:Marek Dědič 05 Mobilní telefony patří bezesporu k jednomu z nejsnáze viditelných znaků technického pokroku a světovosti té které země. Nicméně jedna věc je technický pokrok a druhá skutečné potřeby či výhodnost nabízeného zboží. Jestliže tedy uvažujete, zda vůbec a případně který z nabízených programů GSM služeb zvolit, nebo se vám ten stávající nezdá zrovna optimální, pak je tento článek určen právě vám.V naší sérii článků o síti GSM jsme se dosud věnovali některým zajímavým možnostem této sítě, jako je například odesílání textových zpráv či propojení na elektronickou poštu a fax (PC WORLD 2/97), nebo též souboru nabízených služeb nad rámec běžného telefonování a jejich využití (PC WORLD 3/97). Dnes se tedy podívejme na stránku pro mnohé zásadní, finanční. Nejprve několik slov o způsobech posuzování výhodnosti a vhodnosti a celkového srovnávání jednotlivých variant. Úplně na začátku bych pro ty, kteří zatím telefonují pouze z pevně připojených telefonních stanic, uvedl několik hledisek ke zvážení zda vyměnit stávající přístroj za přenosný, nebo svou výbavu o něj doplnit. Pokud jste však již rozhodnuti nebo vás přitahuje více technická či majetnická stránka celé věci, přeskočte následující část a pokračujte od nadpisku Svobodné volby. Takže pokud chcete zvažovat, pokuste se nejprve sestavit si přibližný plán svého pohybu v průběhu obvyklého dne. Jestli jste převážně doma a v kanceláři a mezi nimi cestujete metrem, pak pro vás mobilní telefon příliš velkým přínosem nebude doma i v práci telefon máte (a zastihnout vás na jednom ze dvou možných čísel, to je poměrně snadné) a v metru vám není stejně nic platný, zde spojení se sítí není a asi nikdy nebude (totéž platí o večerech, které trávíte v hlubších nebo odlehlejších sklípcích). Dostupnost Dalším stále důležitým hlediskem je dostupnost sítě (signálu) v místech, kde se pohybujete. I když je pokrytí území oběma operátory vcelku kvalitní (Eurotel má stále ještě navrch), jsou i v Praze místa (na okraji, v budovách), kde se prostě nedovoláte (nebo dovoláte, a kvůli slabému signálu slyšíte každé třetí slovo). Pokuste se tedy zeptat nějakého známého, který je již vlastníkem mobilního telefonu a připojení na síť, o níž uvažujete, jaké má zkušenosti s telefonováním v oblastech, jež pro vás budou výhledově důležité. Aktuální mapy naleznete i na webových stránkách provozovatelů (www.eurotel.cz, www.paegas.cz). Impuls Při vlastním posuzování nákladů nezapomeňte na skutečnost, že u mobilních telefonů se hovoří o cenách za minutu, kdežto u klasického o ceně impulsu a jejich počtu (a ten je u místního volání 1/3 za minutu, takže minuta vyjde na cenu implusu děleno třemi, večer šesti). V místním styku tedy nikdy nedosáhnete u mobilu nižší ceny za hovor (když nepočítám bezplatné minuty, ale ty jsou v měsíčním paušálu). Na druhou stranu se u mobilního telefonu nerozlišuje místní a meziměstské volání. Jestliže voláte často na mobilní telefony, ušetříte výrazně v jakémkoliv tarifním programu je volání mobil-mobil levnější než volání z pevné sítě (v rámci GSM sítě jednoho provozovatele je cena ještě nižší). Sociální aspekt Dalším aspektem je soukromí vaše i lidí okolo. Zde je problém spíše v kultuře a morálce uživatelů mobilních telefonů a okolní společnosti. Co je špatného na tom s někým hovořit na ulici, v tramvaji nebo při obědě ačkoliv to není z očí do očí? A pokud si uživatelé telefonů zvyknou na to, že všechny přístroje mají dostatečně citlivé mikrofony a že křičení špatné spojení nebo srozumitelnost nezlepší, a nebudou tak široké okolí zatěžovat svými pracovními a soukromými problémy není důvod dívat se na tento způsob komunikace skrz prsty. Avšak zcela stejnými měřítky (jako u běžného rozhovoru) vidím jako neslušné telefonování (bavení se) během přednášky, konference či zasedání. Buďto půjdu ven a vyřídím si potřebné, nebo hovor odmítnu (další variantou jsou textové zprávy SMS, ty nikoho neruší a informaci předají). Mobilní telefon je podobně jako jiné elektrické spotřebiče vybaven vypínačem, a je možné jej vypnout, umrtvit, odložit a zcela se věnovat někomu nebo něčemu jinému. Stranou tohoto posuzování bych nechal exhibicionismus jakožto úchylku, jež se projevuje různě, mobilní telefonování nevyjímaje. Výhody Další věcí ke zvážení jsou přidané služby sítě GSM. Řada z nich je zcela zdarma, za ostatní se platí to znamená, že pokud patříte ke spořivým občanům, nebudete asi příliš využívat mezinárodního roamingu (vysoká záloha, platí se draze odchozí i příchozí hovory) či přesměrování na jiné číslo (volající platí poplatek stejný jako kdyby volal na mobil a vy platíte poplatek mobil číslo, kam je hovor přesměrován). Výhodu hlasové schránky vám s podobnou funkčností nahradí běžný záznamník (jediná nevýhoda je, že vám nezavolá, když přibude nový vzkaz). Na druhou stranu, pokud vás finanční otázka příliš netlačí potom nabízené služby obou provozovatelů GSM sítí vám umožní pohodlnou a bezprostřední komunikaci, o jaké se vám u běžného telefonu ani nezdá (identifikace volajícího, podmíněné přesměrování, roaming, informační služby, datová a faxová komunikace, podrobný účet, atd.) Svobodné volby Dneska si můžete vybrat z řady skutečně zajímavých nabídek. Ty tam jsou doby, kdy nejlevnější mobilní telefon stál čtrnáct tisíc korun a Eurotel se nechal slyšet, že snížení cen není možné. V nabídkách obou provozovatelů figurují tarifní programy pro velké podnikatele/telefonisty, ale i pro běžné lidičky, kteří chtějí spíše jen "mít mobila", než z něj příliš volat. Poslední měsíce jsou dostupné i tzv. předplacené programy bez registrace a dlouhého závazku. Nebudu podrobně popisovat všechny varianty jednak je nejlépe představí grafy, jednak se čas od času mění. Spíše jen pár poznámek k případnému posuzování jednotlivých variant. Aktivační poplatek, tj. poplatek za zapojení čísla (u předplacených cena karty) je jednorázový, liší se dle provozovatele, ale pro všechny tarifní programy daného provozovatele je stejný. Ten by neměl ovlivňovat výběr programu, ale maximálně provozovatele. Měsíční paušál závisí na zvoleném tarifním programu. Vždy platí, že čím vyšší měsíční poplatek, tím jsou výhodnější podmínky, tj. více minut zdarma a nižší tarify za ostatní hovory. Logika tarifních programů je nejlépe zřejmá z grafu od určitého počtu provolaných minut se vyplatí přejít na vyšší variantu. Tuto hraniční hodnotu můžete docela přesně určit, pokud dokážete odhadnout procento volání na pevnou síť a jednotlivé sítě GSM, a to vše s rozlišením na špičku a hodiny mimo ni. Pro potřeby tvorby grafu jsem použil odhadované typické hodnoty (viz popisek). Dalším faktorem, který neopomeňte, je to, že u Paegasu jsou volné minuty pouze pro volání na pevnou síť, hovory na ostatní mobily a hlasovou schránku platíte v plné výši. Jestli váháte mezi dvěmi konkrétními variantami, zvolte tu nižší po prvních měsících zjistíte přesněji svůj klasický provoz a přechod na vyšší tarifní program je bezplatný (nikoliv tak na nižší). U Eurotelu mohou výsledné náklady silně ovlivnit doplňkové programy Víkend a Týden (pro ilustraci jsem jej zahrnul u Startu). Samostatnou kapitolou je nabídka dotovaných přístrojů. Vzhledem k tomu, že když si pořizujete mobilní telefon, činíte tak se záměrem nějaký ten měsíc jej využívat, není na požadavku setrvat u provozovatele 18 či 24 měsíců nic nepříjemného. Jestliže tedy již nemáte telefon odjinud nebo nemáte speciální požadavky na jeho funkčnost či tvary, není důvod této možnosti nevyužít (a nepřipadejte si hloupě, je to výhodné i pro provozovatele, jinak by to nedělali). Takže zvažujte, vybírejte, telefonujte a nezapomeňte, že (jak připomíná i jeden výrobce telefonů) v první řadě jde o komunikaci mezi lidmi a jen zbytek je technologie.8 0147/DĚD oSlovníček pojmů Signál je v souvislosti s mobilními telefony chápán jako možnost připojení se k vaší síti GSM o příslušné kvalitě (síle signálu) Tarifní program smluvní ujednání o tom, jaké budete platit měsíční zálohy, kolik dostanete bezplatných minut volání a kolik vám bude účtováno za ty další Kultura v souvislosti s mobilními telefony zatím nepsaná pravidla slušného chování při používání telefonu (podobná jako při běžném rozhovoru) Přesměrování může nastavit majitel čísla. V dané situaci (rozlišuje se: vždy, když nezvedá, je mimo dosah, obsazeno) ústředna automaticky přepojí volajícího na dané číslo (jiný telefon nebo hlasová schránka) GSM systém bezdrátové digitální komunikace Karta do telefonů GSM je velice podobná běžné telefonní kartě (resp. jedna varianta, druhá je malá, cca 2 x 3 cm) a slouží k připojení na vaši GSM síť, může obsahovat i telefonní seznam. Telefon je bez ní nepoužitelný PIN osobní identifikační číslo, které má každá karta unikátní a může být nastaveno jako požadované heslo při zapnutí telefonu. Hlasová schránka záznamník na ústředně, jež je dostupný z libovolného telefonu Paušál měsíční poplatek udaný tarifním programem, který se platí měsíčně předem Předplacené karty karty pro GSM telefony s předem přiděleným číslem a omezenou platností (poté je třeba je znova dobít). Neeviduje se u nich majitel a neumožňují všechny služby sítě GSM Aktivace cena zaplacená jednorázově za zapojení čísla (u předplacených v podstatě cena karty) Bezplatné minuty většina tarifů zahrnuje několik desítek minut "zdarma" (jsou spíše v ceně). Udaný počet minut platí pro období mezi vyučtováním (měsíc) a zbylé se nepřevádějí do dalšího období. Název: PC WORLD Autor:TOP 05 marek dědič Tak je tu další kolo testů TOP a s ním celá řada nových stolních počítačů, ještě větší množství monitorů a také první změny provedení tabulek. Nových počítačů je šest, monitorů třináct a změna se týká hodnocení monitorů. Období CeBITu, výstavy která rozjíždí jarní sezónu, se pozitivně projevilo i na TOPech monitorů, kde je řada nových typů, nebo těch které se v nadcházejícím období budou ještě prodávat. Přesto se na špici stále drží zdařilé modely z měsíců předchozích, které svou kvalitou a cenou v našem hodnocení ještě nenašly přemožitele. A právě proto abyste přesněji viděli jakým parametrům přikládáme jakou váhu, došlo k rozšíření a úpravě zveřejňované V první sekci tabulky tak najdete základní údaje o výrobku (název, dodavatele a cenu) a přehled hodnocení v základních kategoriích (obraz, multimediální výbava, možnosti připojení a cena). Zobrazené bodové hodnocení je součtem desítek jednotlivých parametrů podle jejich důležitosti v celkovém hodnocení. V záhlaví sloupců je též uvedeno, kolika procentní váhu má daná kategorie na celkovém výsledku. Pokud je pro vás například kvalita obrazu u 15palcových monitorů důležitá na 99 % (oproti našim 70 %), máte možnost nalézt právě ten váš typ (i když jej my máme kvůli ceně třeba až na pátém místě). Druhá část tabulky pak obsahuje ty nejdůležitější parametry daných modelů a právě proto, abyste o tyto údaje u modelů, které se nezařadí do první pětky (třeba kvůli zmíněné ceně) nepřišli, uveřejňujeme v tabulce všechny nově zařazené typy. Abyste je rychle rozlišili od medailových pozic, jsou odděleny silnější linkou a mají zvýrazněné své pořadové číslo. Postupně budeme na tento typ tabulky přecházet i u dalších kategorií produktů. Pokud máte nějaký nápad, jak tabulku ještě vylepšit, pošlete mi postřehy na dotazníku "Pojďte s námi dělat PC WORLD" nebo e-mailem (marek_dedic@idg.cz). Doufám, že pro vás budou naše žebříčky stále užitečnější. TOP 10: Stolní počítače Tak se rychle podíváme, co nového v TOPech. Nenechte se zmýlit, počítač Brave Classic 2333e není stejný jako jeho kolega stejného jména jeden je osazen špičkovým Pentiem II na 333 MHz, druhý 233 MHz, jeden je koncipován jako profesionální pracovní stanice (mimo jiné 96 MB SDRAM a špičkový 17" monitor), druhý pro domácí uživatele s přijatelnou cenou pod padesát tisíc. Z profesionálních sestav je zde ještě poměrně levnější NEC s Pentiem 200 MHz, dále Tulip Vision Line opět s nejvýkonnějším Pentiem II a AGP grafikou. Z domácích dorazil DTK Quin-57 za cenu malinko nad 30 tisíc a hezký, jednodušší Packard Bell Orlando 2D. TOP 10: Monitory Monitory jsou zastoupeny velice bohatě, věnovali jsme jim tři stránky, takže jen přehledově. K testům dorazily v termínu 15palcové: KFC, MAGIC, NEC, GVC, SONY a Philips a 17palcové NEC, 2x HITACHI, GVC, AOC a opět SONY a Philips. Jak můžete sledovat, technologie postupují vpřed, ale ceny u nových modelů se zatím drží na úrovni předešlých a někdy dokonce i lehce níž.8 0148/DĚD o Název: PC WORLD Autor:TOP 10: Monitory 05 Stanislav Borecký, TestCentrum IDG Další ročník hitparád monitorů začíná kolem, které bylo v obou sledovaných kategoriích bohatě obsazeno. Konkrétně bylo přihlášeno celkem šest monitorů s patnáctipalcovou úhlopříčkou a sedm v kategorii sedmnáctipalcových. 15" monitory První z testovaných, KFC CB6736 SLNF, nabízí kromě vysoce kontrastního obrazu, díky použití technologie CromaClear, i vynikající konvergenci a další parametry, dovolující trvalou práci ve vyšších rozlišeních. Plně digitální ovládání monitoru však dovoluje ovlivňovat prostřednictvím tlačítek a obrazovkového menu pouze základní parametry geometrie obrazu. Celkový bodový zisk u tohoto modelu dosáhl hodnoty 98,5 bodu, což znamenalo obsazení třetího místa v tabulce. Druhý patnáctipalcový monitor, MAGIC 1570, disponoval obrazovkou Delta s velmi dobrou hodnotu konvergence. Opět plně digitální ovládání kromě kontrastu a jasu ovlivňuje již jen základní vlastnosti obrazu. Uvedené vlastnosti umožnily celkový zisk 100,7 bodu, a tedy obsazení druhého místa v tabulce. Další z testovaných monitorů, NEC MultiSync E500, určený spíše pro náročnější uživatele, je podobně jako v prvním z případů osazen obrazovkou CromaClear. Hodnocení konvergence je však v tomto případě o něco horší než u prvního uvedeného účastníka. Přesto lze bez problémů dlouhodobě pracovat i ve vyšších rozlišeních. Digitální forma ovládání monitorů NEC pomocí obrazovkového menu nabízí možnost změny téměř všech geometrických i ostatních parametrů. V případě nastavení teploty barev je možné ovlivnit i složky RGB. Bodový zisk monitoru však s ohledem na vyšší cenu činil pouze 95,5 bodu. Čtvrtý z účastníků této kategorie, monitor GVC M1568, je opět vybaven obrazovkou Delta. Hodnocení konvergence u testovaného kusu však bylo spíše pouze dobré. Ovládání kontrastu a jasu je analogové, na rozdíl od zbývajících parametrů. K dispozici jsou veškeré korekční veličiny polohy, velikosti i geometrie obrazu. V nabídce nechybí ani nastavení teploty barev, včetně jednotlivých složek. Obzvláště nízká prodejní cena monitoru spolu s prakticky standardními parametry se zasloužila o zisk 101,6 bodu a obsazení prvního místa. Předposlední z monitorů v této kategorii, SONY Multiscan 100ES, je tradičně vybaven obrazovkou Trinitron, která disponuje i výbornou konvergencí a ostrostí. Bez únavy je tak možné pracovat i ve vyšších rozlišeních. Plně digitální ovládání kontrastu a jasu je umožněno čtveřicí vyhrazených tlačítek, která zároveň aktivují obrazovkové menu. Základní geometrické parametry obrazu doplňuje možnost nastavení teploty barev, a to buď skokem na krajní hodnoty, nebo plynule, ovšem bez možnosti změny jednotlivých složek. Monitor je dodáván mimo originální i s českou dokumentací, a rovněž tak s disketou pro instalaci do Windows 95. Ač je vybaven kvalitní obrazovkou, jeho poměrně vysoká cena znamenala zisk pouze 96,9 bodu. Poslední testovaný monitor, Philips 105B, byl vybaven klasickou obrazovkou Delta se spíše pouze dobrou konvergencí obrazu. Digitální ovládání monitoru zajišťuje korekce prakticky všech geometrických i dalších obrazových veličin, včetně nastavení teploty barev po složkách. Tlačítka slouží pouze k volbě funkcí, změna hodnoty pak nastává pomocí otočného prvku. V nabídce k ovládání lze nalézt i hlasitost zvukového výstupu, neboť monitor je vybaven stereozesilovačem a dvojicí reproduktorů na bocích. Integrován je také mikrofon (umožňuje i připojení externího mikrofonu a sluchátek). V dodávce nechybí ani kabely k propojení s počítačem a česká dokumentace. 17" monitory První z testovaných sedmnáctipalcových monitorů, NEC MultiSync E700, je vlastně větší varianta výše uvedeného typu. Monitor míří spíše mezi náročnější uživatele. V tomto případě disponoval vynikající konvergencí a ergonomickou frekvenci obrazu podporuje i při svém maximálním rozlišení. Způsob ovládání je tedy opět digitální, pomocí obrazovkového menu. Lze v něm tentokráte nalézt všechny prvky pro geometrii zobrazení i další veličiny, včetně teploty barev po složkách. Kvalitní obraz však doprovází poměrně vysoká cena, což znamená zisk 90,9 bodu a obsazení pátého místa v tabulce. Další z této řady monitorů, HITACHI CM620ET, je vybaven běžnou obrazovkou, ovšem s vysokou kvalitu obrazu a výbornou konvergencí. Frekvenční parametry a tedy i možnosti zobrazení jsou však shodné jako u většiny 15" monitorů. Ovládání monitoru je ryze digitální pomocí obrazovkového menu. Lze v něm nalézt většinu běžných funkcí geometrie i jiných vlastností obrazu, stejně jako nastavení teploty barev i po jednotlivých složkách. Bodový zisk tohoto monitoru činil 81,7 bodu. Druhý monitor HITACHI, CM611ET, je určen pro náročnější použití než v předchozím případě. Monitor je opět osazen obrazovkou Delta, ovšem s menší roztečí bodů 0,26 mm. Technické parametry spolu s výbornou konvergencí dovolují pohodlnou práci i v nejvyšších rozlišeních. I tentokrát je ovládání monitoru digitální, přičemž skupina tlačítek slouží jak k přímému nastavení kontrastu a jasu, tak i k ovládání obrazovkového menu a změně parametrů. K dispozici jsou téměř všechny základní prvky geometrie a některé další včetně teploty barev po složkách. Součástí dodávky je instalační CD-ROM disk, obsahující informační soubory do Windows 95, ale i kalibrační software pro všechny verze Windows a Macintosh. Čtvrtým testovaným monitorem ze sedmnáctipalcové řady je GVC M1769P s běžnou obrazovkou. Ta měla sice výbornou konvergenci, ovšem frekvenční vlastnosti, a tím i maximální rozlišení opět odpovídají spíše 15" monitorům. Digitální ovládání pomocí obrazovkového menu doplňuje analogová verze pro kontrast a jas. Kromě všech geometrických veličin lze nastavit i teplotu barev, a to včetně jednotlivých složek. Pátým v pořadí byl testován monitor AOC Spectrum 7Glr. Je vybaven obrazovkou Delta, která však měla jen velmi dobrou konvergenci. Rozteč bodů 0,26 mm zajišťuje vysokou ostrost obrazu a dovoluje práci i v nejvyšších rozlišeních. Ojedinělá forma digitálního ovládání disponuje pouze jediným prvkem v podobě otočného tlačítka. Jeho stiskem je možné vyvolat menu či aktivovat příslušnou položku, otáčením pak provádět výběr nebo změnu hodnoty. K dispozici jsou všechny geometrické parametry obrazu i teplota barev, včetně jednotlivých složek. Celkový zisk bodů i s ohledem na nízkou prodejní cenu činil 93,8 bodu, což znamená obsazení třetího místa v tabulce. Předposlední z monitorů, SONY Multiscan 200GST, je vybaven kvalitní obrazovkou Trinitron s vynikající ostrostí obrazu a konvergencí. Ovládání je podobné jako u menšího modelu, tedy plně digitální s přímým ovládáním kontrastu a jasu. Zbývající parametry lze nalézt v obrazovkovém menu. Mezi nimi nechybí žádná z geometrických veličin, změna teploty barev, ale lze použít i funkce pro nastavení konvergence obrazu a moaré. Monitor je vybaven jedním reproduktorem pro monofonní výstup zvuku, přičemž je možné připojit i externí sluchátka. V dodávce nechybí spojovací audiokabel, a dokumentace je kromě anglické verze i v českém překladu. Posledním účastníkem tohoto kola je monitor Philips Brilliance 107. Jedná se o inovovanou variantu modelu, který již v naší hitparádě v minulosti figuroval. Vylepšení se týká hlavně frekvenčních parametrů, díky čemuž se zvýšilo nejvyšší podporované rozlišení. Obrazovka Delta měla spíše jen dobrou konvergenci obrazu, ovšem malá rozteč bodů nabízí ostrý obraz a tím i práci ve vysokých rozlišeních. Ovládání monitoru je kombinované. Otočnými prvky lze ovlivnit jas, kontrast a úroveň hlasitosti. Zbývající geometrické parametry, včetně teploty barev po složkách a eliminace moaré jsou řízeny přímo z počítače pomocí dodaného softwarového vybavení. Pro prostředí Windows 95 a Macintosh je dodán i kalibrační software. Stereofonní podporu zvuku zajišťují dva reproduktory, umístěné po stranách obrazovky. Monitor má rovněž integrován mikrofon. Dodávka zahrnuje propojovací kabely a dokumentaci také v češtině. 8 0149/DĚD o Název: libor janda, TestCentrum IDG Autor:profesionální počítače 05 Nové sestavy Brave Classic 2333e Charakteristika: Ideál každého počítačového hráče. Dosud nejvyšší výkon díky Pentiu II na 333 MHz, 3Dfx akcelerátor, modem, Sound Blaster AWE64 a monitor s Trinitron obrazovkou. Zatím absolutně nejvýkonnější stroj z celé hitparády je navíc skvěle vybaven komponenty i dalšími doplňky. Původcem aplikačního výkonu je tandem Pentium II s taktem 333 MHz a 96 MB SDRAM. S případným upgradem paměti se zřejmě už nepočítá, neboť obsazeny jsou všechny tři DIMM sloty. 4GB disk WDC AC34000L má dost místa pro data i spoustu aplikací. Disketová mechanika je nahrazena jednotkou LS-120, která ji snadno zastoupí a navíc umí zacházet i s 120MB "disketami". Grafický subsystém je opravdovou lahůdkou. Základním článkem je grafický adaptér ATI Xpert@Work v AGP verzi s 4 MB SGRAM, paměť lze rozšířit na 8 MB. Fanoušky počítačových her potěší především přídavná PCI karta Diamond Monster 3D přinášející technologii 3Dfx. O zvukový doprovod se stará Sound Blaster AWE64 PnP, který má v základní verzi jen 512 KB paměti RAM pro vlastní zvuky. Běžná sada nástrojů je uložena v 1MB paměti ROM. Skříň typu miditower je dost prostorná pro menší upgrade, ale technici z ProCy se "vyznamenali" podobně jako u levnějšího modelu 2233e, dva sloty tentokrát zabírá mechanika LS-120. Problémy s rozšiřováním nebo renovací mohou být u testovaného kusu ještě větší. Víceméně náhodou jsme zjistili, že tento počítač odmítá rozumně komunikovat nejen s jinými PCI kartami, ale i s cizími pevnými disky. Připojení k Internetu, stanicím BBS i hru více hráčů a další funkce zajišťuje externí hlasový faxmodem Well VT-336SAR. Tento modem podporuje například i současný přenos hlasu a dat podle protokolů ASVD a DSVD. Pochvalu si zaslouží i monitor 17" Sampo AlphaScan 761, díky trinitronové obrazovce má skutečně výborný a ostrý obraz. Ani klávesnice není jen tak obyčejná, Silitek MediaTouch SK-2500 má navíc 18 programovatelných tlačítek, ovládací program pro ně je však jen pro Windows 95. Kromě spouštění základních programů, jako je webový browser nebo kalkulačka a ovládání hlasitosti, jsou zde i tlačítka pro ovládání CD-ROM či knoflík "Kafe", kterým se spouští spořič obrazovky při odchodu na kávu. Reproduktory Yamaha YST-M20 DSP jsou z podobné kategorie jako monitor a jsou vybaveny vlastním Surround procesorem. Základní programové vybavení je stejné jako u typu 2233e, tedy Windows 95, 602proPC a AVG 5.0. Další software je součástí dodávek jednotlivých komponentů. K testu poskytla firma: ProCA, Na Vinobraní 1792/55, Praha 10 Cena bez DPH: 99 850 Kč. NEC PowerMate V Charakteristika: Jeden z levnějších počítačů v kategorii profesionálních. Vybavený "pouze" Pentiem MMX na 200 MHz a 2,1GB diskem. Tento stroj nesoucí logo NEC dělá čest své značce. CD-ROM jednotka i monitor jsou totiž od stejného výrobce. Základní vybavení sice neodpovídá současné špičce, ale není ani příliš chudé. 32 MB EDO RAM je dostačujících pro běžné aplikace pod Windows 95. Poněkud netradiční je u stolního počítače infračervený komunikační port, dva porty USB jsou již celkem běžné. Pevný disk Seagate má jednu z nejmenších kapacit 2,1 GB, podporuje však režim Ultra DMA/33 a zasloužil by si tedy novější čipset než postarší Intel 430HX. Podpora zvuku se opírá o čip Vibra16 integrovaný na motherboardu. Skříň je kromě tlačítka Reset vybavena i uspávacím tlačítkem. Velmi sympaticky působí obraz na monitoru NEC MultiSync E500, a to především díky obrazovce typu CromaClear s roztečí bodů 0,25 mm. Programové vybavení se skládá prakticky jen z Windows 95, vyšperkovaných alespoň pěknou firemní tapetou. Solidní je dokumentace k hardwaru, shrnutá v objemném manuálu. K testu poskytla firma: Impromat-Computer, Školní 492, Zlín Cena bez DPH: 50 780 Kč. Tulip Vision Line sd 6/333 Charakteristika: Malá, ale výkonná pracovní stanice s Pentiem II 333 MHz, AGP grafikou. Má takové vymoženosti jako 4 Mb IrDA nebo ovládání hlasitosti na čelním panelu. Tulip dodal druhý stroj vybavený dosud nejrychlejším intelovským procesorem Pentium II s taktem 333 MHz, tentokrát ovšem v malé slim-line skříni. Jeho BIOS podporuje spoustu specifických funkcí. Takt procesoru se určuje přímo v nastavení BIOSu a na výběr jsou hodnoty až po 533 MHz. Ve spolupráci se základní deskou jsou podporovány další unikátní speciality. Porty USB jsou zduplikovány na přední i zadní stěně a lze nastavit, které se budou používat. Na vysoké úrovni je i zabezpečení počítače. Nejenže je možno skříň zamknout, ale navíc se dá aktivovat speciální čidlo, jež po neoprávněném otevření skříně zabrání spuštění. Na čelním panelu je kromě vypínače ještě tlačítko Sleep a LED dioda indikující přišlou poštu. Grafická karta je na AGP portu a v jejím jádru je trochu neobvyklý čipset S3 Virge/GX2, 2 MB paměti SGRAM není příliš, lze je tedy rozšířit na 4 MB. Pro připojení do lokální sítě je na základní desce integrován PCI FastEthernet adaptér s čipem firmy Digital, který podporuje funkci Wake-on-LAN. Zvukový výstup je řízen čipovou sadou Crystal CS4236 rovněž na základní desce. Pro připojení audiozařízení má Tulip čtyři jack konektory. Monitor nese sice také značku Tulip, ale zjevně jde o OEM výrobek ADI, patrně analogický k typu 4V. Tento levnější 15" monitor vypadá vedle tohoto silného stroje trochu jako chudý příbuzný, určitě by mu slušel víc alespoň o třídu lepší. Předinstalován byl operační systém Windows NT 4.0 Workstation v anglické verzi, jediný další software je Desktop Management přímo od Tulipu. Trochu nešikovně je řešena dodávka ovladačů. Na pevném disku jsou samorozbalitelné obrazy instalačních disket, a tyto diskety je nutno vytvořit. Veškerý hardware je dobře popsán v anglickém manuálu. Na počítač je poskytována záruka po tři roky, přičemž první rok je zajištěna oprava na místě do pěti dnů. K testu poskytla firma: Tulip Computers, Novodvorská 14, Praha 4 Cena bez DPH: 89 950 Kč. domácí počítače Nové sestavy DTK Quin-57 Home Computing Charakteristika: Levná domácí sestava s minimálním vybavením, ovšem s MMX procesorem, CD-ROM mechanikou a dostatečně kvalitním monitorem. Počítač DTK Quin-57 skutečně naplňuje představu levného domácího a přitom solidního počítače současnosti. Procesor Intel Pentium MMX 166 MHz, 16 MB RAM a 512 KB L2 cache jsou právě vhodný základ pro méně náročné současné aplikace. Zajímavé je pouze, že použitá varianta základní desky DTK PAM-0057V je osazena neintelovským čipsetem VIA Apollo VPX. Naprostá většina počítačů v hitparádách má totiž čipové sady od Intelu. Apollo VPX stejně jako Intel TX obsahuje EIDE řadič pracující v režimech PIO 4 a UltraDMA/33. Úplně minimální je i kapacita pevného disku 1,2 GB. Grafická karta Cardex Genesis s čipem S3 Trio64V+ a 1 MB RAM nevzbudí příliš velké nadšení, ale k běžné práci pod Windows v rozlišení 800 x 600 je plně dostačující. Příznivce multimédií a her nepotěší absence zvukové karty. CD-ROM je naštěstí samozřejmostí. Ty, kteří nesledují podrobně vývoj výpočetní techniky, může překvapit, že jako levná varianta je dodána 24rychlostní. Podobně jako hardware, ani softwarové vybavení není rozsáhlé, tvoří je především česká Windows 95. K testu poskytla firma: Konsigna, Jana Růžičky 1165, Praha 4 Cena bez DPH: 31 227 Kč. Brave Classic 2233e Charakteristika: Špičkový počítač s Pentiem II a AGP grafickou kartou, jednodušší další vybavení mu zajišťuje velmi přijatelnou cenu. Tato sestava ukazuje jednoznačný trend do budoucna. Při ceně pod 50 000 Kč bez DPH dosahuje vysokého výkonu díky vybavení, jež ještě před několika měsíci platilo za úplnou špičku. ProCA předvádí, že dobře ví, na čem má cenu šetřit, a na čem ne. Na základní desce FIC KL-6011 s čipsetem Intel 440 LX je nainstalována nejlevnější verze Pentia II s taktem 233 MHz a 64 MB paměti typu SDRAM. Výkonnostně tato kombinace značně předstihuje stejně taktované Pentium MMX s poloviční RAM. Brave 2233 trochu ztrácí kvůli pevném disku. Western Digital WDC AC22500L disponuje kapacitou 2,5 GB, což sice není omračující, ale rozhodně to není málo. Bohužel, tento disk neovládá režim UltraDMA/33, který by výkon ještě o trochu zvýšil. Grafická karta s čipem Trident 3Dimage 975 je, jak se sluší, na sběrnici AGP. V její výbavě jsou 4 MB paměti typu SGRAM. Slabinou tohoto adaptéru je DA převodník, jenž při zvýšení barevné hloubky snižuje obnovovací frekvenci. Např. při rozlišení 1 024 x 768 v 64 tisících barev zvládne 85 Hz, v true color už pouze 75 Hz. Zvuková karta Addonics 530 je postavena na čipu Yamaha OPL3-SA3. Karta standardně nemá linkový výstup, je však možno pomocí jumperů přepínat mezi zesíleným a linkovým výstupem. Skříň typu miditower je dostatečně prostorná, případný upgrade komplikuje spíš neobratnost montážních techniků. Disketová mechanika je zamontována nakřivo, takže zabírá dvě pozice namísto jedné. 15" monitor Sampo patří ve své kategorii mezi ty kvalitnější, skutečná úhlopříčka jeho obrazovky měří 14". Poslech zvuku zprostředkují aktivní reproduktory Kinyo PS-57, vybavené Surround procesorem. Softwarové vybavení je také dosti bohaté. Windows 95 jsou doplněna o balík 602proPC, který kromě kancelářských aplikací Softwaru602 obsahuje i antivirus AVG 5.0. Na disku se nalézají rovněž demoverze dalších programů, jmenujme alespoň textový editor Klasik, antivirus Avast!, DeCe Účto a další účetní programy jako Kniha jízd nebo Mzdy. Začátečníkům velmi pomohou knihy První kroky s počítačem a Windows 95 referenční uživatelská příručka ta je podstatně podrobnější než manuál běžně dodávaný s Windows. K testu poskytla firma: ProCA, Na Vinobraní 1792/55, Praha 10 Cena bez DPH: 45 980 Kč. Packard Bell Orlando 2D Charakteristika: Jednoduchá levná konfigurace značkového počítače bez multimediálního vybavení, zato s poměrně kvalitním monitorem. Počítač Packard Bell je celkem typickým představitelem levných značkových počítačů. Nápadná skříň velikosti slim-line zaujme na první pohled svým designem, při dalším rozšiřování konfigurace však nenabízí příliš možností. Stejně tak s upgradem procesoru příliš nepočítá ani základní deska, nejvyšší nastavitelná frekvence popsaná v dokumentaci je právě 200 MHz. Příznivce multimédií nepotěší, že Orlando nemá žádnou zvukovou kartu. To byly vlastně všechny důvody k lamentacím, ostatní vybavení lze uznat za dostatečné a odpovídající zaměření sestavy. Procesor Pentium MMX na 200 MHz je slušný základ, 16 MB RAM a 256 KB sekundární cache jsou pro Windows 95 spíše minimum. Stejně minimalistická je i integrovaná grafická karta s čipem S3 Trio64V+, v testované sestavě měla pouhý 1 MB paměti, rozšiřitelný na 2 MB. 24rychlostní CD-ROM mechanika nese u nás méně známou značku LiteOn LTN242. Monitor NEC A500 nabízí na svoji kategorii velmi kvalitní obraz, a ještě rozlišení 1 024 x 768 zvládá s frekvencí 80 Hz. Manuál k hardwaru je hodně podrobný a obsahuje mimo jiné i popis základní desky a informace o grafickém adaptéru. Záruka na celou sestavu je tříletá, z toho během prvního roku probíhá servis u zákazníka. K testu poskytla firma: Impromat-Computer, Školní 492, Zlín Cena bez DPH: 41 070 Kč.8 0150/DĚD o Název: Microsoft Exchange Server 5.5 Autor:Systém skupinové spolupráce 05 Jan Kubica Asi by se slušelo v krátkosti připomenout, co to Exchange Server je a k čemu slouží. Exchange Server patří spolu s dalšími servery do rodiny produktů Back Office, tedy programů, jejichž přítomnost normální uživatel ani nepostřehne, ale bez nichž (nebo jejich ekvivalentů) je dnes práce v podnikové síti prakticky nemyslitelná. Pod jménem Exchange si většina asi vybaví elektronickou poštu z Windows 95 a od Exchange Serveru bude očekávat, že zastane úlohu poštovního úřadu. To by však byl omyl, Exchange Server toho umí daleko více. Je to ucelený systém pro podporu skupinové spolupráce, pro nějž se vžil termín groupware. Groupwarovým klientem z provenience Microsoftu je Outlook, který najdete např. v Office 97, klientem pouze pro elektronickou poštu zůstává Exchange. Správa poštovních přihrádek v Exchange Serveru je provázána se správou uživatelských kont v NT Serveru tak, že založením nového uživatelského konta se automaticky vytvoří i poštovní schránka a zrušením konta se schránka naopak smaže. Elektronickou poštu je možno vyměňovat nejen v rámci jednoho nebo více Exchange Serverů, ale i do a z Internetu, X.400 a cc:Mailu, MS Mailu a Lotus Notes. Další funkcí, která ze systému dělá groupware, je správa veřejných a soukromých složek. Do veřejné složky se mohou, stejně jako do adresáře, umisťovat soubory, jež chcete sdílet s ostatními. Do privátních složek si uživatelé umisťují své soubory, které zveřejňovat nehodlají. Veřejné složky se dají replikovat s ostatními servery, čímž dochází k výměně a aktualizaci zde umístěných souborů. Replikace může probíhat jak mezi servery v jedné lokální síti, tak i na dálku třeba přes půl světa. Určité složky nejsou pro uživatele přístupné a jsou využívány některými speciálními službami. Složka Free/Busy např. slouží pro synchronizaci kalendářů a svolávání schůzek na dálku. Další složka obsahuje adresní knihu firmy nebo pracovních skupin. Ve zvláštní složce pak najdeme formuláře využívané Outlookem nebo aplikacemi z něj odvozenými. Novinky Teď již pojďme na to hlavní, a to jsou novinky. Vydaly sice "jen" na půlverzi, rozhodně jim to ale neubere na důležitosti. Činnost verze 5.5 se odehrává v prostředí vylepšené databázové struktury Information Store, která je srdcem Exchange Serveru. Od nynějška je množství zpráv a informací v souboru omezeno jen dostupnou diskovou kapacitou na hostitelském počítači. Pokud se chcete vrátit k již smazaným zprávám, v serveru 5.5 je můžete obnovit. Bezpečnost systému je nyní posílena vylepšeným Key Management Serverem. Ten dojde využití zejména v případech, kdy jeden Exchange Server využívá více firem či divizí. Přístupová práva pro zvlášť delikátní operace se dají definovat jako skupinová, čímž se myslí, že se mohou uplatnit pouze tehdy, když se všichni správci sejdou a dají dohromady své elektronické klíče. Systém může též pracovat s několika adresními knihami, z nichž každá může mít jiná přístupová práva. Exchange Server 5.5 (Enterprise Edition) již umí spolupracovat s tzv. Cluster Serverem. To znamená, že mu je jedno, zda běží na jednom počítači s jedním nebo více CPU, ovšem na druhé straně může běžet na "stroji" sestaveném z několika počítačů. Propojení počítačů v jednotně se chovající celek obstarává právě Cluster Server. Významně se rozrostla rodina podporovaných protokolů a služeb. Z nových standardů jmenuj-me IMAP4 (Internet Message Access Protocol), ETRN, Secure/MIME, SSL a SASL. Prezentaci složitých HTML dokumentů usnadní zapouzdřující formát MHTML (MIME HTML). Z nových služeb bude zajímavá Chat Service, jejíž předchůdkyni si lze pamatovat již z Windows for Workgroups. Chat je přímá textová komunikace, která může být zajímavá hlavně pro uživatele ze vzdálených lokalit. Dokonalejší podporu aplikací na bázi Outlooku má za úkol služba MS Exchange Event Service. Ta operuje nad databázemi zpráv a generuje specifické události, které mohou být zachyceny a zpracovány uživatelským programem. Exchange Server je předurčen k tomu, aby se stal osou komunikační infrastruktury firmy a dále spolu s NT Serverem a SQL Serverem vytvořil kostru informačního systému podniku. Z kostry pak můžeme vybudovat celý organismus doplněním systému o další příslušníky suity Back Office, klientské programy a vlastní aplikace. Nasazení Exchange Serveru s sebou nese náklady, které se mohou vrátit jen při jeho efektivním nasazení. Kromě pořizovací ceny je to například požadavek na odbornou administraci, posílení hardwaru a některé zásahy do organizace firmy. Efektivita serveru se projeví zejména v situacích, kdy je velký objem provozu: část provozu směřuje mimo lokální síť nebo se vyměňují velké objemy informací v rámci skupinové spolupráce.8 0152/OK o MS Exchange Server 5.5 pokrývá všechny rysy skupinové spolupráce přehledná administrace náročná konfigurace K recenzi poskytla firma: Microsoft, s. r. o. Novodvorská 1010, Praha 4 Cena: cca 50 000 Kč pro 10 klientů Název: Ako na sieťové funkcie [IV] Autor:Zistenie Správ 05 Štefan Stieranka V predchádzajúcom článku o funkciách Novell NetWare (testované na verzii 3.11) sme si ukázali spÖsob zistenia podrobných informácií o objekte. Ďalšou funkciou bude posielanie správ jednotlivým prihláseným objektom, ktorú určite využijete vo svojich sieťových programoch. Posielanie správ v sieti NetWare zabezpečuje služba E1h a funkcia 00h. Pri volaní tejto služby musíme poznať číslo spojenia objektu, ktorému chceme správu posielať. Správa je textový reťazec, ktorý obsahuje bežne zobraziteíné znaky. Jej dížka mÖže byť maximálne 55 znakov. Pri vstupnom bufri sa zastavím pri dvoch údajoch (ostatné je dúfam jasné z programu a jeho popisu). Do položky COUNT udávame počet objektov, ktorým chceme správu poslať. COUNT by mal mať minimálnu hodnotu 1. Ak má COUNT hodnotu vätšiu ako 1, musí sa zmeniť typ položky LIST. Táto totiž obsahuje zoznam čísiel spojenia objektov, na ktoré chceme správu poslať. Preto ak COUNT > 1, LIST bude typu ARRAY[1..COUNT] OF BYTE. Napríklad: Ak COUNT je 1 LIST: BYTE; Ak COUNT nieje vätšia ako 1 LIST: ARRAY[1..COUNT] OF BYTE Obdobne je to aj vo výstupnom bufri pri položkách ERRCOUNT a ERRLIST. Po vykonaní prerušenia máme v ERRCOUNT počet chybne poslaných správ a v položke ERRLIST zoznam čísiel chýb pre jednotlivé čísla spojenia (ak je COUNT viac ako 1). Typ ERRLIST sa mení podía veíkosti COUNT, ako je to u položky LIST vstupného bufru. Podrobný komentár k programu je súčasťou pripojeného zdrojového programu. Pozn. red.: Sérii článků Ako na sieťové funkcie naleznete v úplné podobě na našem Webu na adrese www.idg.cz.8 0153/OK o Program Send; { posiela správu prihlásenému } { objektu (Novell NetWare 3.11) } { (c) Štefan Stieranka } uses Dos; type TInpBuf = record { dížka vstupného bufru } LenBuf: Integer; { číslo funkcie } FuncNum: Byte; { počet staníc } Count: Byte; { číslo stanice (zoznam) } List: Byte; { dížka správy } MsgLength: Byte; { správa } Msg: Array[1..55] of Byte; end; TOutBuf = record { dížka výstupného bufru } LenBuf: Integer; { počet chýb } ErrCount: Byte; { výsledný kód zasielania správy } ErrList: Byte; end; var InpBuf: TInpBuf; OutBuf: TOutBuf; Stat, Res: Integer; Msg: String; Procedure SendMsg(Station: Integer; Message: String; var Result: Integer); { posiela správu užívatelovi podla stanice prihlásenia } var Reg: Registers; I: Integer; begin { max. dížka spr vy 55 znakov } If Length(Message) > 55 then Message := Copy(Message,1,55); With InpBuf do begin LenBuf := 59; { 00h pošli správu } FuncNum := $00; Count := 1; List := Station; FillChar(Msg, SizeOf(Msg), $0); { dížka správy } MsgLength := Length(Message); For I := 1 to Length(Message) do Msg[I] := Ord(Message[I]); end; With OutBuf do begin LenBuf := 2; ErrCount := 1; ErrList := 0; end; { číslo služby } Reg.AH := $E1; Reg.DS := Seg(InpBuf); Reg.SI := Ofs(InpBuf); Reg.ES := Seg(OutBuf); Reg.DI := Ofs(OutBuf); MsDos(Reg); { výsledok } Result := OutBuf.ErrList; end; begin Write(\Text správy: \); Readln(Msg); Write(\Pre stanicu: \); Readln(Stat); SendMsg(Stat, Msg, Res); If Res <> 0 then Writeln(\Chyba posielania správy !\); end. Název: Corel WordPerfect Suite 7 CZ Autor:Česká kancelář od Corelu 05 Vladimír Drda & Michal Drda A už je tady Corel WordPerfect Suite 7 v české mutaci. To to trvalo anglická verze Suite 8 už je na světě docela dlouho. Rozsáhlou recenzi anglické WP Suite 7 byste našli v č. 12/96. V tomto článku vám povíme něco o české lokalizaci co se povedlo, co se nepovedlo a oč je český "balíček" chudší oproti svému americkému bratrovi. Produkt obdržíme ve velice úsporné krabici, kde nalezneme instalační CD a dvě příručky. Selektivně nainstalujeme buď samotný WordPerfect, nebo celý WP Suite 7 a sadu bonusových aplikací i od třetích výrobců (Netscape Navigator, Quick View Plus, spořič obrazovky, písma TrueType). První z doprovodných knih je uživatelská příručka. Není to přeložený originální manuál, ale dílo Tomáše Šimka Corel Word Perfect Suite 7.0. Tato kniha splňuje svoji funkci na výbornou, je velmi přehledná a čtivá. Jak bývá u Corelu dobrým zvykem, druhá kniha je kompendiem dodávaných klipartů, fotografií, symbolů a textur. Budete-li hledat ukázky přibalených TrueType fontů, naleznete je na přebalu cédéčka. lokalizace Pro neznalé uživatele také stručně připomeneme, na co slouží jednotlivé komponenty "corelovské kanceláře". WordPerfect 7 je kompletně lokalizován. Kontrola pravopisu je výborná, ale kontrola gramatiky a slovník synonym jsou jen pro angličtinu. Z pochopitelných důvodů byl z dodávky vynechán i hlasový vstup IBM Voice Type Control na rozpoznávání řeči. Tímto se originální anglická verze podstatně odlišovala od některých ostatních konkurenčních produktů, neboť tato vlastnost dokáže ušetřit práci nejedné sekretářce text stačí do dokumentu pouze nadiktovat a pak běžnými metodami dále lQuattro Pro 7 (česky) Tradičně kvalitní tabulkový procesor prošel neméně kvalitním počeštěním včetně všech Expertů (poradců). lPresentations 7 (anglicky) Program pro tvorbu grafických prezentací s velmi interaktivním ovládáním, exportem do HTML, vícenásobným pozadím a ostatními nepostradatelnými multimediálními prvky. lEnvoy 7 (česky) Nástroj pro skupinové elektronické publikování na CD-ROMu a Internetu. lCorel Flow 3 (anglicky) Diagramy a vektorová grafika nejen pro obchodní záležitosti, ale i pro zábavu. lQuick Tasks Velice zajímavá a propracovaná sada průvodců, jež zahrnuje nejčastěji používané šablony automatizující běžné kancelářské úkoly. Pomocníci jsou rozděleni podle cílových kategorií (finanční, korespondence, publikování, zábavné, Internet,...) a navrženi tak, aby využívaly komplexních služeb celého programového balíku. Je jen škoda, že lokalizátoři přeložili pouze vstupní dialogy vygenerovaných šablon. lCorel Solution SDK Něco pro vývojáře. Interfacy knihoven tohoto balíku (a nejen to) jsou přístupné vývojářům pracujícím v Delphi či C++. lDashboard 95 Vylepšené řídicí centrum pro spouštění aplikací. V anglické verzi je dodáván spolu s DADem (Desktop Aplication Manager), v české mutaci máme jen DAD umístěný na hlavním panelu vedle hodin. lSideKICK95 Osobní plánovací záznamník také lokalizátoři z instalačního CD vynechali. lNavíc přibylo 100 východoevropských písem. lNetscape Navigator 2.01 (anglicky) Webovský prohlížeč firmy Netscape snad není nutné představovat. Jak je uvedeno, jedná se o anglickou verzi 2.01. lQuick View Plus (anglicky) Přidá do souborových menu novou funkci k rychlému prohlížení formátovaného textu, tabulek, databází, obrázků atd. Závěrem Pro všechny uživatele, kteří jsou zvyklí s corelovskou kanceláří pracovat, je její sedmá počeštěná verze jistě přínosem, neboť představuje první 32bitovou podobu tohoto kancelářského balíku. Sice v dnešní době je již na trhu nová anglická "osmička", ale s její lokalizací distributor nepočítá. Počeštěna bude až verze devátá. Recenzovaný sedmý WordPerfect Suite je srovnatelný s MS Office 95 nebo s lotusovským Smart Suitem 96. Náročnému uživateli, hledajícímu řešení kvalitativně srovnatelné s lokalizovaným internetově orientovaným MS Office 97, asi nic moc neřekne. Bohužel, tato počeštěná "sedmička" k nám přišla příliš pozdě.8 0154/OK o Corel WordPerfect Suite 7 CZ cena uživatelská přívětivost kvalitní výběr klipartů a fotografií na CD všechny komponenty balíku nejsou lokalizovány WP Suite 7 CZ přišel k českým uživatelům poněkud pozdě K recenzi poskytla firma: Corel, Šaldova 34, Praha 8 http://www.wordperfect.com http://www.corel.com Cena: 13 990 Kč, 4 660 Kč za upgrade (bez DPH) Název: Visual dBASE 7 Autor:v RAD kabátku 05 Jan Kubica "Novou verzi dBASE jsme původně neplánovali, ale zákazníci nás tak silně bombardovali žádostmi, že si ji vynutili." Větou zhruba v tomto znění potěšil vloni šéf Borlandu Del Yocam početnou komunitu vývojářů dBASE a zároveň dokumentoval marketingovou pružnost obrozené firmy. Konečně proč nesebrat peníze, které takřka leží na ulici? Základ byl velmi solidní již minulá Visual dBASE (verze 5.5) byla na svou dobu pokročilým produktem. Za uplynulé dva roky také Borland rozvinul koncepci RAD nástrojů založenou na použití komponent, kterou již uplatňuje v Delphi, C++ Builderu a JBuilderu. Stejně jako tyto produkty i Visual dBASE pracuje s vizuálním návrhem formulářů a tiskových sestav, podporuje použití komponent a je "poháněna" databázovým strojem BDE. DBASE se, podobně jako další vývojové nástroje, dodává ve dvou provedeních, a to Professional (to jsme testovali) a Client/Server. Je určena, samozřejmě, pro Windows 95 nebo NT, což také implikuje potřebnou hardwarovou výbavu. Místa na disku spotřebuje relativně málo Professional 31 MB a Client/Server 35 MB. I v ostatních směrech je dBASE poměrně subtilní v krabici je pouze jediná příručka a instalační CD. DBASE je především profesionální vývojový nástroj kategorie RAD (Rapid Application Development). Tomu odpovídá vzhled a ovládání uživatelského prostředí, kde je hlavním účelem dostat se rychle a bez bloudění k hledanému souboru. Výchozím místem je okno navigátoru, kde se třídí soubory podle typů na samostatné stránky. Soubory, které mají dohromady tvořit aplikaci, jsou v dBASE seskupovány do projektů. S projektem můžete pracovat pomocí dalšího prohlížeče, jemuž se zde vynalézavě říká Project Explorer. Po vzoru Průzkumníku z Windows 95 je okno svisle rozděleno na dvě části. V jedné je zobrazen strom objektů, ve druhé se pak ukazuje zvolený objekt. Zobrazení objektu je volitelné podle druhu toho kterého objektu. Tak například formulář lze vidět ve výsledné podobě nebo ve zdrojovém kódu. U databázových tabulek je možností ještě více mřížkové zobrazení, zobrazení po záznamech, formulářové zobrazení a pohled na strukturu. Typy používaných tabulek jsou dány možnostmi BDE, z lokálních tabulek můžete používat formáty Paradox a dBASE (DBF). V novém databázovém formátu DBF7 přináší Borland některá vylepšení, známá dosud jen z Paradoxu či SQL databází. Především můžete používat dlouhá jména polí v tabulkách. Dále jsou k dispozici nové datové typy AutoIncrement (čítač), TimeStamp (datum/čas) Double a Long. Přímo v definici tabulky již můžete nadefinovat kontrolu rozsahu proměnných, kontrolu vyplnění pole a jeho implicitní hodnotu. Kromě toho lze vytvářet datové slovníky (Data Dictionary), které definují atributy polí v tabulkách, a tyto slovníky uživatelsky přepínat. Paradoxu se podobá i práce s indexy můžete tvořit indexy, jež vyžadují unikátní kombinace indexových polí, a jeden z nich vybrat jako primární index. Vizuální návrh Dominantním rysem RAD technologie je rychlý vizuální návrh s využitím komponent. V prostředí Visual dBASE se vizuálně navrhují formuláře, výstupní sestavy, nabídky menu i SQL dotazy. Složitější celky, jako jsou formuláře nebo výstupní sestavy, si můžete nechat navrhnout pomocníkem a dotvořit ručně. K dispozici je pestrá sada komponent včetně ActiveXů, kterou si můžete doplnit o své vlastní. Setkáte se zde například se starým známým Graphics Serverem, jejž jsme recenzovali ještě jako samostatný produkt. Nyní byl výrobcem přetvořen v ActiveX objekt a stará se o tvorbu grafů ve formulářích i sestavách. V kteroukoli chvíli se můžete z návrhu přepnout do zdrojového textu a zpět. Při editaci zdrojového kódu je k dispozici strom objektů tvořící formulář nebo sestavu. Můžete se rychle pohybovat mezi jednotlivými úseky zdrojového kódu, což u delších textů přijde velice vhod. Výrazným vylepšením je integrovaný Report Designer, který nahradil cizorodé Crystal Reports z předchozí verze, jejichž hlavní nevýhodou byly právě příliš patrné "švy" na rozhraní s dBASE. U Designeru, jenž se, mimo jiné, podobá ReportSmithi, tyto vady pochopitelně odpadly. Hlavním přínosem je možnost ovládat přímo z vašeho programu jednotlivé objekty tvořící výstupní sestavu. Výsledný vliv na efektivitu a užitnou hodnotu aplikací asi netřeba zvlášť zdůrazňovat. V dBASE byl nadobro opuštěn způsob sestavování dotazů nazvaný QBE (Query By Example) a pracuje se pouze s čistokrevným SQL. Považuji toto rozhodnutí za správné a systémově čisté, i když jsem byl na QBE zvyklý. QBE však umožňovalo více, než umí SQL, čímž komplikovalo pozdější přenos aplikace na SQL servery. Prostředek pro vizuální návrh dotazů se jmenuje SQL Designer, svým vzhledem připomíná MS Query a pracuje se s ním podobně dobře. Dotaz tvoříte postupně v logických krocích, a díky dvoucestnému fungování se kdykoli můžete přepínat mezi vizuálním prostředím a zdrojovým textem dotazu v jazyce SQL. Myslím si, že je dobře, že se dBASE nestala muzejním exponátem, že je stále živým produktem. Je svým způsobem výjimečná, jak spojuje databázový dávnověk s technologiemi dneška. Takže na shledanou v roce 2000.8 0155/OK o Vizual dBASE 7 Project Explorer rysy DBF7 ReportDesigner SQL Designer chybí levnější verze Desktop K recenzi poskytla firma: Borland, s. r. o. Týnský dvůr 10, Praha 1 Cena: 14 240 Kč (Pro), 49 010 Kč (C/S) Název: Na stříbrných Autor:kotoučích 05 ROMAN VÁNĚ Literatura - maturita v kostce Další dílo oslovující středoškoláky, kteří se chystají složit zkoušku dospělosti, připravilo ve spolupráci s nakladatelstvím Fragment pražské CD-ROM Centrum. Encyklopedie vznikla na základě knižní publikace, jejíž elektronická verze tvoří stěžejní část produktu. Obsah díla je přirozeně rozdělen do několika částí. První částí je již zmíněná sekce, inspirovaná knižní publikací. Kromě vysvětlení základních pojmů a principů zde hledejte přehled české i světové literatury od starověku až takřka do současnosti. Krátké kapitoly jsou věnovány též dobám dřívějším (nejstarší slovesné projevy v pravěku, ústní lidová slovesnost). Úroveň podrobnosti jednotlivých kapitol samozřejmě zhruba odpovídá požadavkům střední školy. Pro časem stresované maturanty je jistě přínosná je forma výkladu: prakticky veškeré informace jsou v této části publikace podávány zhuštěnou, "odrážkovou" formou, důležité pasáže a dílčí nadpisy jsou náležitě barevně odlišeny, a v případě potřeby nechybí hypertextové odkazy na související témata, do galerie obrázků, čítanky a dalších sekcí produktu. Zaslouženou pozornost sklidí sekce čítanka, kde si můžete pročítat 1 500 úryvků z literárních děl na cca 2 000 stranách textu, nebo pustit některou ze zvukových ukázek. Kompakt jich obsahuje na více jak tři hodiny. Neobvyklým počinem je pak sekce čtenářský deník. Zde hledejte stručné rozbory 60 vybraných literárních děl deník vás informuje o místu a době děje daného díla, námětu a dějové osnově, hlavních postavách, záměru autora a o použitých uměleckých a kompozičních prostředcích. Zkrátka ideální věc pro rychlostudium literatury... Jak bývá u výukových titulů zvykem, vše uzavírá sekce testů. V Literatuře je jich k dispozici 36, přičemž si můžete nechat vyzkoušet své znalosti buď z jediné lekce, anebo z celé publikace. Na otázky odpovídáte zaškrtáváním nabídnutých odpovědí (co je a co není zaškrtnuto, však není příliš dobře rozeznatelné), přičemž správně může být jedna nebo i více možností. Využití kompaktu lze spatřovat primárně pro samostudium, nicméně uplatnění pravděpodobně nalezne i na mnoha školách, kde se nebojí využít multimediální výpočetní techniku přímo ve výuce. Jinak výtečné hodnocení poněkud kazí skutečnost, že texty nelze kopírovat do schránky (a využít v dalších aplikacích). Fotostudio Titulem "s plným servisem" by se dal nazvat přírůstek v edici CD Labyrint pražského producenta CD-ROMů, společnosti DTP Studio. Ptáte se, co si pod pojmem plný servis představit? V tomto případě se jedná nejen o vlastní kompaktní disk s aplikací a kvalitním výběrem grafického sharewaru, ale registrovaní uživatelé získávají navíc bezplatné vyvolání v balíčku obsaženého filmu, skenování 12 snímků a kontrolní tisky. To vše včetně zaslání výsledků na adresu uživatele. Znalosti získané studiem Fotostudia si tedy můžete ihned vyzkoušet v praxi a výsledky svých pokusů uschovat dokonce i v digitální podobě. Elektronická publikace je rozdělena do 15 kapitol. Úvodní kapitolu tvoří informace o Fotostudiu, jeho struktuře, ovládání a návod ke studiu. Počínaje druhou kapitolou se již můžete bez obav ponořit do seznamky se základními principy fungování filmu a fotoaparátu. Dozvíte se, jaký film vybrat pro které účely, jaké existují typy fotoaparátů, seznámíte se s používanou terminologií a osvojíte si základní dovednosti nezbytné pro vznik kvalitní fotografie (ostření, expozice, používání blesku a další). Rozsáhlá kapitola je věnována pokročilejším technikám fotografování "o čem to je" naznačí názvy kapitol: Pohyb, Ostření, Expozice, Barvy a světlo, Kompozice a Speciální techniky (např. izohélie, high key, Sabattierův jev apod.). Mnoho místa je také věnováno užitečnému tématu "Co fotografovat". Následující kapitola popisuje počítačové zpracování obrazu včetně vysvětlení základních principů rastrové grafiky a používaných formátů, samostatná kapitola je věnována tisku. Bez názorných příkladů je každé studium poněkud nezáživné. Proto nalistujte osmou kapitolu, kde najdete sbírku snímků, které pro vás připravili studenti Vyšší odborné školy umělecko-průmyslové a profesionální fotograf David Kraus. U každého snímku navíc najdete popis, jaké techniky a nástroje byly použity při jeho tvorbě. Devátá kapitola obsahuje kolekci grafických volně šiřitelných programů. Další kapitoly již lze chápat jako bonusy: je zde např. kolekce českých písem a symbolů, vzorníky barev či kniha Petra Tauska Nestačí jen stisknout spoušť, a další. Evropa, Severní Amerika Původní české výukové multimediální tituly v době vzniku této rubriky prakticky neexistovaly. Dnes se domácí trh s CD-ROMy samozřejmě nachází úplně jinde: v prodejnách najdete desítky česky mluvících titulů (ať už se jedná o lokalizované produkty či původní díla českých autorů) a firmy kdysi zcela neznámé vyrostly ve stálice českého softwarového nebe. A tak nepřekvapí, že dalšími recenzovanými tituly jsou multimediální učebnice geografie z edice Zeměpis kontinenty kroměřížského vydavatele Media Trade. S prvním počinem této edice Austrálií jsme se již měli možnost setkat v loňském srpnovém vydání PC WORLDu, dnes přinášíme recenze dalších dvou kompaktů. Celá edice, čítající 6 kompaktních disků, by měla být na trhu v polovině letošního roku. Vzhledem ke značné podobnosti obou recenzovaných titulů si pro tentokrát dovolíme uvést jejich popis společně v jednom textu. Evropa má informace rozděleny do čtyř sekcí: přírodní poměry, obyvatelstvo a sídla, hospodářství a přehled států, v Severní Americe najdete navíc sekci Kontinent. Každá sekce obsahuje několik kapitol, které se dále člení na obrazovky. Výklad probíhá formou prezentace: mluvený komentář vysvětluje látku, a vy jen sledujete doprovodné akce odehrávající se na obrazovce. Na konci přednášky k vybrané obrazovce se vám ukáže okénko se souhrnnými informacemi určenými k zapamatování. Pak se rozblikají tlačítka, která můžete použít. Pomocí tlačítka Foto si můžete prohlížet ilustrační fotografie k danému tématu, obdobně tlačítkem Video vyvoláte přehrání připojené videosekvence. Někdy se objeví tlačítko Tabulka, jež nabídne zobrazení přehledu zajímavých dat. Také tento výukový titul nabízí možnost otestování znalostí, jichž uživatel právě nabyl. Na konci každé kapitoly na vás čeká sada otázek, na něž odpovídáte zaškrtáváním voleb nebo přiřazováním relevantních dvojic pojmů. Zajímavým zpestřením jsou slepé mapy: na mapách jsou označeny lokality, k nimž máte přiřadit názvy z pravé části obrazovky. Dejte pozor, správných odpovědí může být i více, přičemž systém uzná jen tu zcela správně zodpovězenou. V případě, že neuhodnete napoprvé, vám zkoušející dá ještě jednu šanci. Tituly edice Zeměpis kontinenty najdou uplatnění zejména v domácnostech při samostudiu, nicméně ani školy by jejich pořízení neměly apriori zatracovat. Fotokolekce 2 Fotokolekce 2 je název kompaktního disku, jenž obsahuje přesně 100 zcela volně použitelných fotografií od deseti českých autorů. Kolekci již tradičně připravila firma CD Foto Bler, ve spolupráci se společností Kafka Design. Po technické stránce se jedná o disk formátu Kodak Photo CD (PCD), který obsahuje výše zmíněné množství obrázků, a to vše v profesionálním formátu Kodak Pro Master 16 Base. Na příznivce kvalitní fotografie čeká po deseti snímcích novinářky Simony Pavlů z Maroka a Iráku, Tomáše Svobody z francouzského venkova, Norbert Záliš fotografoval koně v hřebčíně v Kladrubech nad Labem. Zátiší jsou na kompaktu silně zastoupena snímky Toma Čoudila, Jana Bezuchy a Kamila Rodingera. Ne zcela tradiční tematiku vyznávají Jiří Heller (struktury) a Pavel Hrych (zdi), zato dílo Marka Dostala je představám laiků o fotografech pravděpodobně bližší (modely). Závěrečnou desítku obrázků připravil Vasil Kulík v přírodním útvaru SOOS u Františkových Lázní. Na tomto kompaktním disku tedy najdete mnoho zajímavého. Možná zde budete postrádat prohlížeč obrázků. Jeho absence je však vzhledem k pestré paletě softwaru, jenž formát PCD podporuje, omluvitelná. s Jiří Heller: Struktury. Načteno v sharewarové utilitě Paint Shop Pro 4. > Marek Dostal: Modely.8 0156/OK q Literatura maturita v kostce zhuštěná forma informací šíře záběru obsah, rejstřík, vyhledávání čítanka, čtenářský deník nelze změnit velikost okna nemožnost kopírování obtížně rozeznatelné značení odpovědí v testech Producent: Nakladatelství Fragment a CD-ROM Centrum Žánr: encyklopedie literatury Jazyk: česky OS: Windows 95 Cena: 755 Kč bez DPH K recenzi poskytla firma: Agentura Modré Stránky, s. r. o. Novodvorská 82, Praha 4 Fotostudio výborný průvodce fotografováním kvalitní shareware PhotoPaint 7 občas překlepy Producent: DTP Studio Žánr: naučné + shareware Jazyk: česky OS: Windows 3.x, 95 Cena: 750 Kč vč. DPH K recenzi poskytla firma: DTP Studio, s. r. o., Nademlejnská 7, Praha 9 Evropa, Severní Amerika grafika mluvené komentáře, video, foto bez instalace testy rozlišení jen 640 x 480 bodů Producent: Media Trade a Discam Žánr: učebnice zeměpisu Jazyk: česky OS: Windows 3.x, 95, NT, Mac OS Cena: 995 Kč za jedno CD K recenzi poskytla firma: Media Trade, s. r. o. Riegrovo nám. 153, Kroměříž Fotokolekce 2 kvalitní snímky náhledy obrázků na obalu CD snímky volně použitelné absence prohlížeče formátu PCD Producent: CD Foto Bler a Kafka Design Žánr: banka fotografií OS: Windows, Mac, CD-I Cena: 680 Kč K recenzi poskytla firma: CD-Foto Bler, s. r. o., Štěpánská 31, Praha 1 Název: Aplikace ve stínu Corel DRAW[II] Autor:Corel DRAW 8PAVEL KOREC 05 Rodině grafických programů COREL DRAW vévodí program stejného jména. Ostatní příbuzní zůstávají v jeho stínu, a to je škoda, protože zacházejí s nástroji neméně kvalitními, neméně profesionálně a inteligentně. Balík Corel Draw míří do mnoha oblastí. Je pomocníkem ve firmách, které si samy připravují nejrůznější prezentace a nabídky zboží. Využije ho marketingový pracovník podniku s tisícem zaměstnanců, stejně dobře jako majitel drobné firmy. Profesionálnímu grafikovi, pracujícímu na platformě PC, nabídne kompletní sadu nástrojů pro 2D grafiku, kreativní text, úpravy fotografií a fotografickou koláž. Grafickému studiu orientovanému na systémy Macintosh umožní bez problémů zpracovávat windowsovské předlohy zákazníků, ale též pracovat efektivněji než na programech Adobe. Stále větší měrou se do úpravy fotografií pouští sami jejich tvůrci. Není to možná "umělecky čisté", ale může to být "nápaditější". Corel PHOTOPAINT Aby mohl program splnit výše uvedené náročné požadavky, musí k tomu být patřičně disponován. Tyto dispozice však nestojí samy o sobě, ale jsou formovány uživatelským hlediskem. Oba programy Corel DRAW i Corel PHOTOPAINT jsou skvělým příkladem funkční i uživatelské symbiózy. O prvém z nich jsme již psali. Nyní se budeme trochu věnovat Corel PHOTOPAINTu, který: lDisponuje velkým množstvím ovládacích prvků (nástrojových lišt, menu), ALE umožňuje dobře pracovat i s menším výběrem nástrojů a přizpůsobí se například uživateli Photoshopu. lDisponuje velkým množstvím efektů, ALE tyto efekty jsou roztříděné do logických skupin, a tak zůstávají velmi přehledné a snadno dostupné. lDisponuje mnoha parametry nastavení kreslicích nástrojů, ALE tato nastavení generují využitelně-rozmanité případy, a lze s jejich pomocí rychle uskutečnit jakoukoli konkrétní představu skutečného či futuristického nástroje. lVychází z tradic předchozích verzí Corelu, (například Roll-Up menu), ALE umožňuje pracovat přímo na obrazovce a používat kontextově závislou lištu (jejíž význam se mění podle zvoleného nástroje). lPoužívá standardní barevné modely a palety, ALE silně podporuje všechny užívané barevné modely, počítaje v to dvoubytový i procentuální CMYK. lPráce s objekty a maskami plně pokrývá možnosti dnešních 2D programů, ALE začátečník je nemusí všechny znát a používat. Vše na pracovní ploše Jednoduchost přímé práce na obrazovce si ukážeme na příkladu. Barevný gradientní profil (dole písek, výše moře a nahoře černá obloha) si vytvoříte přímo na obrazovce přetahováním barev z palety na přímku ukazatele gradientu. Nerovnosti terénu je velmi snadné namodelovat pomocí distorzní mřížky. Aplikace filtru Lighting (lampička) přidá měsíc ponořený do vody a Displace zase zajímavý efekt tmavých a černých bodů (částečky, bubliny). Pokud potřebujete zem ztrácející se v dálce, perspektivně zdeformujte rovnoměrný povrch, nebo povrch v podobě objektu lineárně zeslabte. Objekty (počítaje v to i 3D modely) můžete přetahovat z univerzálního Scrapbooku v pravé části obrazovky a přímo na obrazovce je (podobně jako v Corel DRAW) zvětšovat, protahovat, otáčet, podrobovat smyku a distorzní perspektivě. Také velmi dobrý stín je v Corel PHOTOPAINTu dílem okamžiku. Celé to trvalo pět a půl minuty. Objekty a štětce Profesionální použití podporuje přesnost nastavení velikostí (deformací, natočení) objektů, jednoduchý přístup k separacím a objektům (včetně masek a alfa-kanálu), ale také množství funkcí pro barevné modifikace. Zvláštním objektem jsou Lens barevné "čočky", pod nimiž se mění obrázek ve stylu barevných modifikací, z nichž asi nejzajímavější je Tone Curve. Nyní tedy můžete aplikovat tuto oblíbenou funkci nejen na celý obrázek, ale i na samostatné objekty a ohraničené oblasti v určité rovině. Velmi široká je též nabídka korekturních nástrojů. Zajímavé, nebo často opakované úpravy je možno uložit rovněž pomocí Corel Scriptu. Rychlost efektů je myslím velmi dobrá (přiměřená počítači s Pentiem) a kvalita vynikající. Náhledy efektů zvolíte buď v oknech, nebo na pracovní ploše. Bohužel čas strávený "náhledem" nebývá při potvrzení efektu využit. Také pokud zvolíte náročný nástroj a procesor je jím příliš zaměstnán, je rychlá či prudká kresba křivky nerovnoměrná. Místo kruhu nakreslíte nepravidelný mnohoúhelník. Corel PHOTOPAINT disponuje nástrojem pro autorizaci a identifikaci tvůrce (Copyright ukrytý v obrázku). Také Corel PHOTOPAINT je disponován pro Internet, a to dokonce včetně formátu GIF Animation. Možnosti samotné animace trochu zaostávají za ostatními funkcemi programu, ale pro jednoduché obrázky a efekty budou dostačující. Corel DREAM 3D Tento program představuje relativně jednoduchý třídimenzionální nástroj pro tvorbu 3D scén s využitím 3D renderovaných modelů. Umožňuje vytvářet nové modely s použitím primitivních tvarů a s použitím průvodce. Objekty jsou umístěny v prostoru a pohybovat se jimi dá jak v jednotlivých průmětnách, tak centrálně. Na objekty a jejich skupiny se dá malovat jednoduchým štětcem. Rozhodně není náhradou drahých 3D programů, ale může být dobrým doplňkem programu Corel DRAW a Corel PHOTOPAINTu. S jeho pomocí vytvoříte kompletní scénu (máte-li k dispozici knihovnu modelů a dostatek času), prostorové písmo, nebo nepříliš složitý 3D objekt. Práce s ním je zdlouhavá a nepříliš efektivní. Import a export objektů a scén je kromě vlastního formátu možný v DXF, 3DMF a B3D. Důležitá je možnost exportu do vitrtuální reality pro Internet VRML. Hotovou scénu renderujete do bitmapového obrázku, který následně uložíte v běžném formátu. Aby byl Corel DREAM 3D opravdu užitečným doplňkem, musel by nabízet velké množství objektů a podstatně větší množství výraznějších materiálů. Zdá se mi, že CorelDREAM poněkud zaostává. Corel OCR-TRACE 8 Český uživatel si může v názvu programu hned škrtnout první slůvko, pokud ovšem nedostává anglické, francouzské, německé, švédské či španělské faxy. Potom se však jedná o opravdu vynikající aplikaci, konvertující bitmapové obrázky do vektorových. Již od 7. verze toho "Trace" umí hodně, např. věrně zobrazit lidskou tvář. V žádném případě však tímto způsobem nedostanete ony tvarově jednoduché obrázky, jaké jsou v klipartech na CD-ROMu. Ty se přeci jen musí vytvářet ručně. Nyní se s programem pracuje lépe, rychleji a lze provádět i drobné retuše obrázků. Corel TEXTURE 8 Jedná se o program, s jehož pomocí velmi rychle vytvoříte materiál, který právě potřebujete. K dispozici máte průvodce, velké množství připravených povrchů, anebo můžete začít "odpodlahy". Program je velmi snadné ovládat. Princip je jednoduchý: nad sebe kladete různé poloprůhledné vrstvy opatřené barevným gradientem či strukturou, které osvěcujete a prosvěcujete. Výsledkem je velmi kvalitní a realistická struktura povrchu. Corel SCRIPT EDITOR Mnoho výrobců dodává ke svým kancelářským balíkům jakési obdoby Microsoft Visual Basicu. Když s tímtéž přišla firma Corel, a nabídla svoje API, vypadalo to jako počin pro profesionální programátory. Potřebujete-li např. generovat a tisknout proměnlivé mapy s množstvím piktogramů, může být Corel DRAW vítaným Corel SCRIPT EDITOR 7.46 toho nyní umí podstatně víc. Můžete zaznamenat proces malování, v určitém okamžiku ho přerušit, uložit skript popisující tento proces na disk a po startu programu Corel SCRIPT upravit jeho zdrojový kód. K dispozici máte množství funkcí, běžná dialogová okna a windowsovské prvky. Kód může být interpretován v textové či binární podobě, anebo ho můžete přeložit do knihovny DLL či spustitelné EXE aplikace. Corel API lze využít i z jiných programovacích jazyků. Můžete si tak kupříkladu namalovat v pracovní ploše programu Corel DRAW složité matematické funkce, anebo náhodně rozmístit předem připravené objekty. Další aplikace Do balíku Corel DRAW 8 náleží Bar Code Wizard, Corel Media Indexer, Corel Texture Batcher, Corel Scan, Corel Color Profile Wizard 8, Duplexing Wizard, Album Converter a Corel Capture 8. Jedná se o významné i podpůrné utility, sloužící ke generování čárového kódu, správě obrázků, barevně věrnému skenování či tisku.8 0157/OK Pro vaši firmu Nejen vektorový program Corel DRAW, ale i ostatní aplikace stejnojmenného balíku patří k tomu nejlepšímu, co můžete v oblasti 2D grafických programů obdržet. Jejich výhoda tkví v nenáročném přístupu a silném vzájemném propojení. Corel PHOTOPAINT použijete zejména k úpravě fotografických předloh. Naopak pro koláže obrázků a textu se hodí Corel DRAW. Potřebujete-li 3D objekt, sáhnete po Corel DREAM 3D. Bitmapové obrázky a fotografie zkonvertujete na vektorové pomocí programu Corel OCR-TRACE. Corel SCRIPT zajistí, že nic nemusíte dělat dvakrát. Corel PHOTOPAINT je nyní připraven k práci začátečníků, ale i k tvorbě v těch nejnáročnějších studiích. Corel DRAW 8 (Hodnocení celého balíku) jednotný design, snadné ovládání maximální přizpůsobení uživateli vysoce efektivní práce vysoká přesnost, profesionální funkce a možnosti Corel SCRIPT EDITOR Corel DREAM 3D program úrovně lepšího sharewaru velké nároky na systémové prostředky Windows K recenzi poskytla firma: Corel Corp., Šaldova 34, Praha 8-Karlín www.corel.com Cena: 18 300 Kč (bez DPH) Název: Emulátory 8bitových počítačů pro Windows Autor:OUSMANE KEITa 05 Počítám, že je nás hodně takových, kteří na své pouti k dnešnímu 200MHz pécéčku s 64 MB RAM a 2GB diskem začínali na takových historických osmbitových mašinkách jako byly blahé paměti IQ-151, PMD-85, Sinclair, C64 nebo Atari 800. Padá-li na vás čas od času nostalgie a chuť zahrát si po deseti letech svého oblíbeného Knight Lora i když je vaše Spectrum dávno někde na smetišti nebo se vám prostě nechce čekat pět minut, než se tento 30KB program nahraje do paměti mám pro vás dobrou zprávu: zkuste některý z windowsovských emulátorů.Hned v úvodu zklamu asi všechny ty, kteří očekávali, že jim poradím, kde sehnat emulátor "péemdéčka" nebo "íkvéčka". Bohužel, tyto počítače čekají na to, až se do toho nějaký český nebo slovenský nadšenec pustí, nicméně v případě ostatních populárních osmibitů vás ujišťuji, že zklamáni nabudete. A hned zkraje začneme asi nejlegendárnějším počítačem osmdesátých let, kterým nebylo nic jiného, než staré dobré Sinclair ZX Spectrum Tato černá skřínka je patrně nejemulovanějším počítačem vůbec, a tak nepřekvapí, že pro Windows máme na Internetu hned několik možností volby. První představuje WSpecEm, jenž úspěšně zvládá emulaci klasického 48KB Spectra (a tedy i Spectra +). Jeho portugalský autor, Rui Fernando Ferreira Ribeiro, jej vystavil na své domovské stránce na adrese http:// www.idt.ipp.pt/~rff-ribe/wspecem.html. Dalším dobrým programem je port unixovského emulátoru do prostředí Windows WinXZX, který zatím existuje jen v první beta-verzi, ale i tak vypadá velice slibně (http://www.ics.uci.edu/ ~savoiu/winxzx/). Škoda, že oba zmíněné programy jejich tvůrci už poměrně dlouho neaktualizovali. Určitě nejlepší aplikací, kterou doporučuji ke stažení, je perfektní ZX32 řeckého programátora Vaggelise Kapartzianise. Ten dokáže emulovat všechny verze Spectra (48KB, a 128KB i s virtuální disketovou jednotkou) a má velice příjemné uživatelské rozhraní. Navíc jej autor pravidelně updatuje (http://www. geocities.com/SiliconValley/Bay/9932/). Ohromné množství softwaru pro ZX Spectrum se nachází v archivu ftp://ftp.nvg.unit.no/pub/sinclair/ snaps/, případně můžete využít vyhledávací engine Hynka Meda na http://drson.vse.cz/snapsearch/. Sinclair QL Tento nástupce Spectra na trhu sice neuspěl tak výrazně jako jeho předchůdce, ale přesto si u nás našel pár věrných uživatelů. Na tomto modelu bylo zajímavé, že místo zabudované disketové jednotky používal maličké (a problematické) páskové zařízení zvané microdrive. Jeho majitelé si jistě vzpomenou, jak si kolikrát kazetka postavila hlavu, a po bezvýsledném klepání a ťukání do ní existoval jediný příkaz, na nějž zareagovala Format. To byly časy... Máte-li neodkladnou chuť se vrátit do roku 1984, namiřte si to na adresu http://web.inter.NL.net/hcc/A.Jaw.Venema/. Tam naleznete QLAY. Je sice v poměrně rané vývojové fázi, ale funguje celkem dobře. Další program Q-emuLator prochází ještě novější a časnější fází vývoje, a je ke stažení na autorově stránce na http://www.geocities.com/SiliconValley/ Heights/1296/winql.html. Software pro QL hledejte v ftp-archivu na ftp://wuarchive.wustl.edu/systems/sinclair/ binaries/QL/. Cambridge Z88 Ačkoli se to podle názvu nezdá, je Z88 dalším dítkem sira Cliva Sinclaira, které stvořil záhy po prodeji práv na obchodní značku Sinclair společnosti Amstrad. Počítač lze považovat za jeden z prvních laptopů, ačkoli neměl klasický "velký", ale pouze "nevelký" několikařádkový LCD-displej. Cambridge pochopitelně poháněl oblíbený procesor Z80. Sinclairovu zetosmdesátosmičku dokáže emulovat pěkný a dobře funkční program Z88Dream, nicméně jeho rychlost je i na velmi výkonném pentiovském stroji blízká (možná schválně) originálu. Určitě ale stojí za download: http://www.menaxus.demon.co.uk/z88/ emulator.htm, stejně jako software pro něj: ftp://wuarchive.wustl.edu/systems/sinclair/ binaries/Z88/. Atari XL/XE Počítače této firmy byly u nás v republice rozšířeny skoro tak jako Sinclair, především díky krátkodobě dobré dostupnosti modelu 800XL v síti prodejen podniku zahraničního obchodu Tuzex. Zmíněný model, a ještě pár jeho mutací (130XE, herní konzoli 5200), poměrně úspěšně emuluje freewarový program Atari800Win. Najít jej lze na adrese http:// www.concentric.net/~Twist/atari800win/. Za další emulátor 8bitového Atari Rainbow 95 již musíte zaplatit (relativně dost za těch pár chvil legrace), ale demo je zdarma na stránce autorů programu: http://www.shenleyfields.demon.co.uk/ rainbow.html. Hry a další aplikace si opatříte na ftp://ftp. hackerz.com/c%3A/atari8/atari%208bit%20 computers/. Amstrad CPC Počítače řady CPC britské firmy Amstrad se u nás nejčastěji objevovaly pod německou značkou Schneider. Tu totiž majitel Amstradu Alan M. Sugar koupil stejně jako o něco později Sinclaira než byl ovšem zhruba před rokem sám pohlcen třetí korporací. Pokud se týče emulátorů, obraťte se na ftp-archiv ftp://ftp.ibp.fr/pub/amstrad/emulator/ cpcwin10.zip, kde se nachází #CPC emulator for Windows 1.0# od Richarda Wilsona. Připravte se však, že budete potřebovat rychlejší Pentium, abyste docílili snesitelné rychlosti emulace. Program ještě jako bonus obsahuje dobrý assembler a debugger, hry a aplikace si snadno stáhnete z ftp://ftp.nvg. unit.no/pub/cpc/. Commodore VC-20 známý též jako VIC-20, byl předskokanem svého mladšího a slavnějšího bratra C64. Firma Commodore jej vystavěla okolo grafického čipu VIC (Video Interface Chip odtud též název počítače), jež vyvinula počátkem osmdesátých let, a hledala pro něj smysluplné uplatnění. Windowsovský emulátor pro tento osmibit má název #Pfau Zeh, a setkat se sním můžete na stránce jeho německého autora na http: //stud.fbi.fh-darmstadt.de/~bockhold/pfauzeh. html. Sofware pro něj poskytne adresa ftp://ftp. funet.fi/pub/cbm/vic20/. Commodore 64 Výrobce slavného a nepochybně nejprodávanějšího modelu počítače všech dob, kdysi úspěšná a neméně slavná firma Commodore, dnes už jako taková neexistuje. Potkal ji stejný osud jako většinu ostatních průkopníků na trhu domácích počítačů z počátku osmdesátých let. Její produkty a jejich uživatelé ji ovšem přežily, a tak řada z nich zamáčkne slzu a ráda si z nostalgie pod Windows spustí třeba program Win64 (http:// www.geocities.com/SiliconValley/Park/6558/win64.htm). Ten už je ale pěkně dlouho v beta-verzi (ačkoli chodí celkem pěkně a přijemně se s ním pracuje), takže můžete vedle něj vyzkoušet i windowsovský port emulátoru Frodo (http://www.Uni-Mainz. DE/~bauec002/FRMain.html), jehož vývoj je přeci jen kontinuálnější. Hry pro céšedesátčtyřku nabízí archiv na ftp://arnold.hiof.no/games/. MSX Počítače standardu MSX nepatří v těchto zeměpisných šířkách k nejrozšířenějším, ačkoli znám několik uživatelů, kteří jej před lety vlastnili nebo doposud vlastní. MSX byl první pokus Billa Gatese o to, co se Microsoftu vlastně podařilo až teprve se standardem PC, tj. aby jeden (jeho rozuměj Billův) systém byl srdcem každého (jakéhokoli) počítače od různých výrobců. V případě počítačů MSX to byli z valné většiny výrobci spotřební elektroniky z Japonska, jako Sony, Yamaha, Toshiba, Sanyo, Pioneer, Hitachi, Canon, apod. Dobrý pokus, ale nevyšel. Zatím... Takže opět zamáčněme slzu a podívejme se na adresu http://madeira.cc.hokudai.ac.jp/RD/ toku/fmsx.html, kde dlí povedený jednoduchý emulátor fMSX for Windows, japonského programátora Teturo Tokuyamy. Software emuluje standard MSX 1, 2 & 2+, na rozdíl od rovněž pěkného programu VirtualMSX (http://www. cs. vu.nl/~syoung/VirtualMSX/), jenž zvládá pouze MSX 1, a navíc už dlouho existuje jen v betě. V hodně rané betě je i FreeMSX (http:// members.ping.at/lexlechz/msx.html), který podporuje všechny podstandardy MSX: MSX 1 & 2 & 2+ a TurboR. Velký výběr her obsahuje ftp-archiv ftp://ftp.funet.fi/pub/msx/games. Thomson TO/MO Možná máte doma televizi, video či hi-fi věž tohoto francouzského výrobce, ale počítač? Tomu opravdu nevěřím. Osmibitové počítače Thomson řady TO a MO byly populární skutečně především ve Francii, nicméně se pro úplnost zmiňme o rodícím se softwaru MégaTH, jehož autor si klade za cíl zvládnout emulaci modelů MO5, MO6, TO7, TO7-70, TO8, TO8D, TO9 a TO9+. Zatím mu sice funguje jen TO7-70 a skutečně excelentní debugger, ale myslím, že se brzo máme na co těšit. Program seženete na http://www.mygale.org/ ~bkg97/English/megath.htm, aplikační software je k dispozici na http://www.mygale.org/~runner/jeuxmo5.htm. Apple II Možná není obecně známé, že počítače Apple nejsou jen Macintoshe. Steve Jobs a Steve Wozniak totiž na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dali na trh (tedy až po "legrační škatuli" jménem Lisa, která vzrušila celý tehdejší počítačový svět) první z modelů řady Apple II. Díky nim také v Americe (a vlastně zatím jen tam) získali své první ostruhy, které si až teprve o několik let později přibrousili na prvním Macu (a to už i v Evropě). Ale zpátky k osmibitům. Hry a aplikace (ftp://ftp.apple.asimov.net/pub/apple_II/images/) pro Apple IIe a II+, stroje které jste nejspíš nikdy v životě neviděli, spustíte na perfektně zpracovaném emulátoru AppleWin (http:// www.davesclassics.com/appleiiemu.html). Doporučuji alespoň pro zajímavost, stoprocentně stojí za zhlédnutí. Pro emulaci další modifikace Applu IIGS sáhněte po portu z UNIXu, jenž má svou domovskou stránku na http://www. jurai.org/~funaho/emulators/XGS/, a jeho název je XGS. Acorn BBC Jestliže jste nechodili do školy v Anglii, pak o tomto počítači slyšíte poprvé. Nicméně firmu Acorn možná znáte, dnes je součástí koncernu Olivetti, a vyráběla riscové procesory pro první Apple Newtony nebo ve spolupráci s Oraclem první "lidové" Net Computery. A název britské vysílací stanice BBC snad není třeba vysvětlovat. Zdánlivě nesmyslné spojení Acornu a BBC hned vysvětlím: V roce 1981 chtěla BBC vytvořit celostátní televizní pořad, zaměřený na popularizaci počítačů mezi mládeží (my jsme tehdy mohli jen tiše závidět), a vypsala konkurs na ryze britský počítač, který by se stal hlavním aktérem této iniciativy. V konkursu zvítězila firma Acorn, její počítač dostal jmého BBC, a brzy se rozšířil do všech škol v Británii. Ač nepatříme mezi odrostlé britské školáky, jež k BBC váže sentimentální citový vztah, programy (ftp://ftp.nvg.unit.no/pub/bbc/sw/) pro tento počítač si můžeme spustit na zdaleka ne dokončeném windowsovském portu emulátoru BeebEm (http://members.aol.com/mikebuk/ beebem/index.html), nebo lépe na podstatně vydařenějším komerčním programu Horizon 95, jehož demo najdeme na http://www.shenleyfields.demon.co.uk/horizon.html. Obecné V tomto článku jsme si představili výhradně emulátory pro Windows. Ovšem pokud vám z nějakého důvodu sedí spíš DOS, existuje i pro něj nemalá nabídka programů, a navíc pro emulaci mnoha dalších populárních osmibitů, jako třeba dobře známý Sinclair ZX-81, či méně známý Jupiter Ace, TI 99/4a, Oric, Colour Genie, apod. Jestliže vás dnešní téma "chytilo", doporučuji navštívit stránku welcome.to/8-bits (http://welcome.to/8-bits), která vám dá na tomto poli přehled větší, než by se mohlo podařit mě v rámci PC WORLDu.8 0158/OK q Něco pro majitele handheldůNa adrese http://www.palmtop.nl/spectrum.html mohou majitelé kapesního počítače Psion series 5 získat zdarma emulátor ZX Spectra. Takže jestli máte třeba při cestování letadlem dlouhou chvíli, nebo se nudíte ve frontě na poště či na poradě, proč si nespustit jednu z několika tisícovek fantastických "spektráckých" her, jež jsou na Internetu k dispozici? Osmibity na Javě Svět historických počítačů vám klidně zprostředkuje i obyčejný internetovský prohlížeč s podporou Javy - tj. jak MSIE, tak Navigator-, jelikož na Webu existují stránky s emulátory napsanými právě v tomto jazyku. Jednak je to pochopitelně všudepřítomný Sinclair Spectrum (http://www.spectrum.lovely.net/), a vedle něj pak emulátor počítače standardu MSX (http://www.medicina.ufmg.br/~arnon/msx-emu). Ani jeden vás rychlostí neoslní - co byste čekali, je to Java -, ale za vyzkoušení stojí. Aspoň pro legraci... Název: Jan Čáp Autor:Zatímco v minulém "emulátorovém" pokračování sloupku InterFAQ jsme se věnovali domácím počítačům a herní konzolám, budeme v tomto čísle pokračovat přehledem FAQů týkajících se emulátorů jiných operačních systémů či prostředí: 05 Emulátory PC, DOSu a Windows The DOSemu HOWTO Přehled návodů, zkušeností a odpovědí na nejčastěji kladené otázky ohledně emulátoru MS DOSu DOSemu pracujícího v prostředí operačních systémů typu UNIX, běžících na platformě PC/Intel (zejména Linux). http://www.linuxppc.org/help/howto/DOSEMU-HOWTO http://www.netlabs.net/~tedski/howto/dosemu.html Wine FAQ Odpovědi na otázky ohledně volně šiřitelného emulátoru WINE (WINdows Emulator), emulujícího operační prostředí Windows pod unixovými systémy na PC (zajišťuje běh Windows aplikací v rámci grafického uživatelského rozhraní X Window). http://www.asgardpro.com/wine/ ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet-by-hierarchy/ comp/os/linux/answers/windows-emulation/ wine-faq NTRIGUE: Frequently Asked Questions Přehled odpovědí na základní otázky ohledně systému NTRIGUE komerčního emulátoru Windows API (Application Programming Interface) v prostředí mnoha jiných GUI (Grafical User Interface) například HDS @workStation, X terminály, unixové pracovní stanice, PC a Macintoshe s grafickým desktopem ICA atd. umístěný na serveru americké společnosti StorNet Government Systems. http://www.stornetgs.com/HDS/NTFAQs.html Insignia Solutions NTRIGUE unofficial FAQ Seznam řešení některých problémů okolo systému NTRIGUE v prostředí Linux/X Window na serveru společnosti Insignia Solutions. http://www.pipette.demon.co.uk/ntrfaq.htm Wabi for Linux FAQ Přehled odpovědí na časté otázky ohledně provozu emulačního systému Windows API WABI (Windows Application Binary Interface) v prostředí Linuxu, umístěný na serveru technické podpory firmy Caldera. http://www.caldera.com/tech-ref/wabi/faq/ faq.html Connectix Virtual PC FAQ Přehled rad a odpovědí na často kladené otázky ohledně komerčního emulátoru počítačů kompatibilních s IBM PC, určeného pro platformu Power Macintosh/Mac OS Virtual PC, udržovaný na WWW serveru výrobce. http://www.connectix.com/html/ virtualpc_faq.html http://www.quickcam.com/html/ html/vpc_faqs.html Silicon Graphics PC/Mac Connectivity FAQ Ucelený přehled odpovědí na otázky týkající se emulátoru operačního prostředí Windows SoftWindows od společnosti Insignia Solutions, který byl původně vyvíjen pro Apple Macintosh a nyní existuje i pro Power Macintosh/Mac OS, a operační systém Solaris pracovních stanic Silicon Graphics. http://www.sgi.com/Technology/PC_Conn/faq/ http://obelix.lrt.unibw-muenchen.de/cgi-bin/ wrap/SoftWindows/FAQ/ FX!32 Software FAQ and Technical Support Otázky a odpovědi týkající se FX!32 emulátoru, umožňujícího spouštět dvaatřicetibitové Windows aplikace pro PC v prostředí Windows NT na pracovních stanicích s procesory Alpha. Na serveru technické podpory Digital Equipment Korea. http://www-ts.digital.co.kr/~scnam/fx32. htm Emulátory Macintoshe Executor Frequently Asked Questions with Answers Nejčastější otázky ohledně programu Executor komerčního emulátoru prostředí počítačů Apple Macintosh, který existuje ve verzích pro platformy MS DOS, Windows 3.x, Windows 95, Windows NT 4.0, OS/2, Linux, NEXTSTEP a OPENSTEP. http://www.ardi.com/executor-faq.html/ ftp://ftp.ardi.com/pub/executor-faq. ascii MAE 3.0 Frequently-Asked Questions Soubor otázek a odpovědí ohledně MAE (Macintosh Application Environment) emulátoru prostředí operačního systému Macintosh System 7.x pod X Window na unixových pracovních stanicích, označovaného jako Mac OS pro UNIX. http://www.mae.apple.com/technical/ 3.0/FAQ.html Ostatní mnoho malých Prostředky pro emulaci platforem "Wintel" a Macintoshů nejsou samozřejmě jedinými zástupci z kategorie emulátorů profesionálních či podnikových systémů (existuje celá řada zejména freewarových emulátorů systémů/platforem CP/M, VAX, PDP, IBM System/370, a dokonce emulátor vůbec prvního programovatelného počítače Edsac z roku 1949). Ostatní emulátory však mají díky značně menšímu rozšíření i daleko menší zázemí, a srovnatelné přehledy FAQů či HowTo se pro ně téměř nevyskytují.8 0159/OK q Název: FAQ Autor:Nejčastěji kladené dotazy 05 Karel Nevšímal Mám disk rozdělený na pět částí. Primární C: 500 MB, logické D: 500 MB, E: 500 MB, F: 200 MB, G: 200 MB. Chtěl bych si na počítač nainstalovat Linux a zároveň nepoškodit stávající instalaci Windows 95, a proto potřebuji vytvořit další primár-ní oddíl. Zajímalo by mě, jestli mohu pomocí programu Fdisk v MS DOSu (nebo Windows 95) smazat oddíly F: a G: (bez poškození zbývajících tří oddílů), vytvořit jeden menší logický oddíl (cca 100 MB), a následně s Fdiskem v Linuxu vytvořit další primární oddíl (též bez poškození zbývajících tří), protože nemám kam bych zálohoval zbytek disku. (F: a G: jsou skoro prázdné oddíly, a není problém jejich obsah nahrát na zbývající disky.) Váš postup je v zásadě korektní, avšak na vytvoření druhé primary partition bude nutné použít ještě jiný nástroj. Fdisk smaže obsah těch partitions, se kterými se něco dělá; partitions (včetně souborů) pro C:, D: a E: disky zůstanou tedy zachovány. Disky F: a G: sice Fdiskem zrušíte, vznikne volný (nepřiřazený) diskový prostor, avšak v rámci extended partition. Tuto bude třeba zmenšit, což lze udělat např. programem Partition Magic od PowerQuestu (www. powerquest.com). Teprve potom vznikne na disku volné místo, na které lze Linux-fdiskem vytvořit další primary partition. Je možné na disku komprimovaném programem DriveSpace vytvořit permanentní soubor výměny ve Windows? Konkrétní odpověď na tuto otázku závisí na programu DriveSpace a na verzi Windows. Za vysvětlením musíme trochu do historie. Aby mohla Windows pracovat na tehdy dostupných strojích (386/4 MB RAM), musela mít možnost zvětšit paměť RAM nějakým softwarovým prostředkem. K tomu vznikl swapovací soubor, ke kterému je přistupováno tak, že aplikace si myslí, že pracuje v normální paměti RAM. Přístup k tomuto souboru tedy musí být výjimečný v porovnání s ostatními soubory. Bloky permanentního swapovacího souboru leží na disku "za sebou", tj. soubor není rozkouskován jako jiný běžný soubor. Tím je zajištěna rychlejší adresace a také vlastní čtení a zápis. Přístup k souboru dokonce obchází i Smartdrive je to logické, soubor na disku rozšiřuje paměť, a tak přece jeho část obsahu nebude v paměti ležet znovu, nehledě k tomu, že Smartdrive by se již nezabýval jiným dalším souborem. Vzhledem k tomuto přístupu Windows zpočátku nedovolovala umisťovat swapovací soubor na komprimovaném disku. Později se však komprimace disku stala běžnější a uživatelé museli disky dělit na komprimovaný C: a nekomprimovaný D: (např.), na kterém ležel swapovací soubor. Aby toto nebylo nutné, komprimační programy zohlednily swapovací soubor a vyhradily pro něj speciální část disku, kde se komprimace neprovádí. Ta by totiž výrazně zpomalovala celou práci ve Windows. Závěr je tedy takový, že pokud Windows umožní vytvořit swapovací soubor na komprimovaném disku, je všechno v pořádku a není třeba se obávat nějakého zpomalení, nebo naopak domnívat se, že jde o vylepšení. Po upgradu počítače ze 386 s videokartou Trident 512 KB na Pentium s kartou S3 Virge DX 2 MB mi v rozlišení 800 x 600 a vyšším obraz nevyužívá celou plochu monitoru (asi 4cm okraj na každé straně). Při staré konfiguraci byl okraj asi 1 cm. Mám 14" monitor SVGA a Windows 95. Tato situace není nijak neobvyklá, a jsou-li komponenty "dobově ekvivalentní", lze ji snadno odstranit. V současné době se dospělo k řešení, kdy je možné jak na kartě, tak na monitoru měnit parametry obrazu včetně rozměrů, a to pro každé rozlišení. Váš monitor bohužel toto neumí (případně umí pro všechny režimy shodně), a tak musíte spoléhat na grafickou kartu. Nejprve je třeba zkontrolovat, zda Windows 95 používají originální ovladač karty a ne nějaký obecný od Microsoftu. Ten originální doplní do položky "Display" jednu nebo více záložek, kde je možné manipulace s obrazem provádět. Existuje ještě jedna starší možnost program GO95. Tím v DOSu (spuštěném s diskety nelze-li jinak) nastavíte parametry obrazu a program je zapíše do souboru. Pak je nutné GO95 zakomponovat do autoexecu, a vždy před startem Windows 95 se údaje ze souboru přenesou do grafické karty. Tento program byl ale určen pro karty Trident a je otázkou, zda by bylo možné nastavit takto i kartu vaši. Pravděpodobně ne, tuto možnost zde uvádím spíše pro ostatní čtenáře, aby byla informace úplná. Když si chci nainstalovat z CD Windows 95, tak se mi instalace vždy zasekne. Jednou instalace prošla, ale Windows se zasekla při startu. Na tento dotaz těžko mohu odpovědět konkrétně, zmíním tedy aspoň některé důležité předpoklady pro instalaci Windows 95. 1.Před instalací "ukliďte" disk od zbytečných a starých souborů a spusťte scandisk. 2.Vypněte všechny ochrany proti virům včetně té v BIOSu. Autoexec a config upravte tak, aby obsahovaly jen ty nejdůležitější rezidentní programy (myš, CD-ROM) a žádný manažer paměti (EMM386 apod.). Původní autoexec a config si uložte, po úspěšné instalaci se k nim můžete vrátit a zkonfigurovat si "předchozí verzi DOSu". 3.Instalaci Windows 95 nespouštějte jako upgrade Windows 3.x, pokud to tak není výhradně uvedeno. 4.Spusťte instalaci. Zasekne-li se, je problém v počítači a Windows 95 na tomto stroji nepojedou. 5.Pokud se instalace zasekne až po restartu, je zde jistá naděje. Nejlépe je start Windows 95 krokovat se zápisem do log-souboru. Tuto možnost nabídne systém při bootu a stisknutí klávesy F8. Po zaseknutí spusťte Windows 95 v nouzovém režimu (to musí projít, jinak je po naději), kdy se neinicializují žádné přídavné karty a obrazovka je pouze ve VGA režimu. Pak si lze přečíst log-soubor, podívat se do hardwarového profilu a zjistit, co se s čím nesnáší. Na základě tohoto zjištění lze pak udělat závěr, zda má nebo nemá smysl na tento počítač Windows 95 instalovat, a co je třeba upravit, aby byla instalace úspěšně dokončena. Ve Windows 3.1 jsem změnil rozlišení pro monitor z VGA na Super VGA 800 x 600. Vše fungovalo a mohl jsem využívat i DOS Prompt. Pak jsem zkoušel i jiná rozlišení, a konfigurace se asi někam zapsala nesmazatelně. Teď sice mohu dát zpět Super VGA, ale nefunguje DOS Prompt. Ten běží pouze s VGA. Jednou jsem dokonce formátoval hard disk, ale stejně to nepomohlo. Konfigurace Windows je obecně něco, co si má každý uživatel střežit jako oko v hlavě. Když už se odhodlá k nějakému zásahu, je vhodné si zálohovat nejdůležitější soubory. Mezi ty patří system.ini a win.ini. Při změně rozlišení se modifikuje soubor system.ini, a v případě některých videokaret se také změní win.ini o doplňující informace. Není to sice šťastné řešení, ale tak už to je. Při změně rozlišení je vhodné vždy tyto dva soubory zálohovat, a v případě neúspěchu se k nim prostě vrátit bez jakýchkoli dalších úprav. Pokud se tak nestalo, nezbývá, než v těchto souborech hledat příčinu. Některé karty navíc dodávají do systému vlastní fonty *.fon. Tyto soubory mohou být příčinou špatné interpretace češtiny v systému, jsou-li výhradně anglické (tedy ne pro CE nebo EE). Příčinu nefungování DOS Prompt bych hledal v nedokončené instalaci nějakého videorežimu, který nastavil pro dosovské okno něco, co v současném rozlišení není sice potřeba, ale stále se to chce natáhnout. Mohou to být třeba zmíněné fonty. Zde je možné podívat se do souboru _default.pif (pif-editorem) a pokusit se nastavit DOS znovu. Také lze hledat příčinu v souboru dosapp.ini. Tabulky vytvořené ve Wordu 7 nejdou vytisknout na jehličkové tiskárně Star ZA-200 (ovladač 9E.DRV verze 4.0). Zkušební stránka vytištěná z Windows 95 je v pořádku. Na laserovce HP je výtisk perfektní. Zřejmě chybí správný ovladač, ale na službách Microsoft hot-line ani výhradní prodejce tiskáren Star to nevědí. Ve Wordu 6 pod Windows 3.1 jsou tabulky tištěny normálně. Bohužel tazatel nespecifikuje, co se skrývá za slovy "nejdou vytisknout". Potíž může být skutečně v ovladači, jehož upgrade bych hledal na Internetu (http://www.star.com). Problém může být způsoben také odlišným principem kódování znaků v Office 97, kde aplikace používají kódování UNICODE, zatímco předchozí aplikace používaly kódování ANSI. UNICODE umožňuje adresovat až 64 tisíc znaků, čímž integruje všechny kódové stránky do jediné. Některé tiskárny však neumí s UNICODE pracovat. Problém lze odstranit dvěma způsoby. První (jednodušší) spočívá v nastavení tiskárny "Tisknout True Type písmo jako grafiku". Druhý způsob je elegantnější, ale je nutný zásah do registru. V sekci HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\Office\8.0\Word zvolte sekci se jménem vaší tiskárny. V ní vytvořte položku Flags a přiřaďte jí textovou hodnotu 8192. Data z registru lze exportovat a importovat do a ze souboru *.reg. Ťuknutím na tento soubor např. ze Správce souborů je možno provést import (= přidání) dat do registru. To je známé a jednoduché. Otázka: Lze nějakým, podobně jednoduchým způsobem, z registru data podle předlohy v souboru *.reg odstranit, jsou-li tam? Domnívám se, že by to mohlo být dobré k vyčištění registru po odinstalování softwaru. Změny v registru při instalacích lze sledovat několikerým softwarem a následně toho využít. Myšlenka je to sice pěkná, ale obávám se, že to takto nepůjde. Instalační a odinstalační programy mají svoji cestu, jak zapsat nebo vyjmout data do/z registru. Tou jsou informační soubory *.inf, kde existují příkazy Addreg=file.reg pro import do registru. Zde se opravdu využívá vámi popsaného principu. Vyjmutí dat z registru se však děje pomocí příkazu Delreg=sekce. V této sekci jsou cesty v registru, které mají být vyjmuty. Nevyužívá se tedy již existujících reg-souborů. Část takovéhoto inf-souboru je uvedena: [MSIE4.0RemoveBackup] CustomDestination = MSIExploreDestinationSection BeginPrompt=BeginPromptUninstallIE4.0 EndPrompt=EndPromptUninstallIE4.0 DelReg=MSIE4.0RemoveReg DelFiles=WindowsFiles CleanUp=1 : : [MSIE4.0RemoveReg] HKLM,SOFTWARE\Microsoft\Plus!\Setup\backup HKLM,SOFTWARE\Microsoft\Plus!\Setup\RegBackup HKLM,SOFTWARE\Microsoft\IE4\Setup HKLM,SOFTWARE\Microsoft\IE4\Options HKLM,SOFTWARE\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Uninstall\IE40Remo vBak Mám počítač P100 Award BIOS a HDD 1,2 GB Western Digital. Problém nastal, když jsem chtěl připojit druhý disk od stejného výrobce, tentokrát o velikosti 1,6 GB. Ať jsem jej připojil na IDE1 nebo na IDE2 a nastavil parametry přesně, BIOS disk nenašel. Když jsem jej dal namísto původního disku 1,2 GB a přestavil parametry, rozběhl se bez problémů. Kde je problém? Problém bude s největší pravděpodobností v BIOSu, resp. v jeho nastavení. Druhý disk je nutné povolit, tj. sdělit počítači, že tento disk je přítomen. Některé BIOSy jsou složitější a záznam o zařízeních mají na více místech. Zpravidla v nich existuje stránka typu zařízení= Enabled/Disabled a stránka konfigurací zařízení. Všimněte si také výpisu při startu počítače, kde se vypisují diskové jednotky, zda počítač o druhém disku ví (a bude se jej snažit detekovat). Záleží na pořadí zařízení v SCSI řetězci? Mám problém s CD-ROM SCSI. Jestliže používám tuto jednotku, někdy se stane, že další SCSI disky nejsou přístupné ze sítě (Windows NT, 95). Počítač lokálně běží bez problémů (Windows NT). Na pořad í nezáleží, je to jen otázka konfigurace. Jestliže počítač běží lokálně bez problémů, je tato konfigurace správně. Problémy se síťovým přístupem bych připisoval operačnímu systému, který běží na tomto počítači. Doporučuji instalovat nejnovější Service Pack. Počítač nereaguje na klávesu CTRL. Problém nastane bez zjevné příčiny, a po několika restartech počítače zase pomine. Klávesnice je v pořádku (problém byl pozorován na několika klávesnicích). Nepodařilo se mi zjistit ani příčinu vzniku (ignorování CTRL), ani příčinu návratu do funkčního stavu. Na tento problém bohužel neexistuje jednoznačná odpověď, protože jde o závadu s náhodným výskytem. Těžko se zjišťuje i její příčina. Proto ani já vám nevysvětlím, proč se tak děje. Nezbývá, než postupovat vylučovací metodou. Správně jste začal zkoušením několika klávesnic. Na dalším místě bych zkusil odinstalovat vždy po jednom rezidentním programu a sledoval bych, zda se problém opakuje. Úplně nejlepší by bylo spustit na základním DOSu nějaký testovací prográmek, který by sledoval pouze funkci klávesnice. Byl by to sice test zdlouhavý, ale podařilo-li by se prokázat, že klávesnice nefunguje, byla by stoprocentní jistota, že závada je v hardwaru. Je také možné postupovat "naslepo", a pokud se nebojíte rozebrat počítač, tak bych doporučoval očistit vnitřek od prachu a prohlédnout (případně očistit) konektory od kabelů. Je možné, že někde je špatný kontakt a ten se projevuje zrovna tímto způsobem. Každopádně zdůrazňuji, že jde o poruchu, kterou bude těžko hledat i odborný servis.8 0160/OK q Zkušenosti čtenářů V čísle 2/98 na straně 107 jste odpovídal na dotaz, co může způsobovat zobrazování ikon pouze v 16 barvách, přestože uživatel má nastavenu barevnou hloubku TrueColor. Nejde o nic jiného než o to, že Windows 95 sama o sobě dokážou zobrazit pouze šestnáctibarevné ikony. Ale řešení je jednoduché. Stačí si doinstalovat MS Plus Pack, ten přidá do Vlastnosti obrazovky kartu Plus!, ve které je potřeba zatrhnout položku "Zobrazovat ikony použitím všech dostupných barev" (nebo její anglický ekvivalent). Ivo Kristián Kubák, Plzeň A teď něco ze stejného soudku, ale pro mírně pokročilejší: Posílám slíbené nastavení registru pro použití ikon v alespoň 256 barvách. Hodnota klíče je nastavena na 8 (256 barev), což je pro náš případ vyhovující. ([HKEY_USERS\.Default\ Control Panel\desktop\WindowMetrics] "Shell Icon BPP"="8"). Bořek Kašpárek, Sezimovo Ústí Děkujeme všem čtenářům, kteří se podělili o rady a zkušenosti. Hledáme odpověď Instalaci Windows 95 lze "plně" automatizovat podle souboru MSBATCH.INF, viz např. publikace Resource Kit. Otázka: Jakým sledem instrukcí lze realizovat přeskočení licenčního ujednání, přestupného roku, jak automatizovat instalaci tiskárny nebo instalaci určitého softwaru, např. zvukové karty, instalaci jiného softwaru *.EXE, *.INF atp.? Bohužel, nikdy nelze nalézt všechny informace o všem dohromady. Bohudík, často ani nevíme, co bychom měli dohromady vědět (Murphy). Ing. Petr Koubský Věřte nevěřte V rámci Windows 95 OSR2 nebo sady Power Toys dodává Microsoft šikovnou utilitku Tweak UI, s jejíž pomocí si můžete upravovat různé systémové záležitosti, k nimž vás Windows za normálních okolností nepustí. Ale proč o tom mluvím...? I tato nepatrná utilitka se dočkala lokalizace, a jak sami snadno nahlédnete, docela se vydařila i lokalizátor u Microsoftu je totiž normální člověk. Název: 602proFax Autor:Nejen faxování v sítiJAROSLAV FIKKER 05 Asi to všichni znáte. Ve firmě je pouze jediný fax, zatímco zájemců o faxování je mnohem více. Pokud máte počítačovou síť, je ideálním řešením tohoto problému některý z faxových serverů. Jednou z možností je i 602proFAX produkt společnosti Software602. Softwarový komplet 602proFAX využívá osvědčenou technologii komunikačního systému Mail602. Díky tomu získáte kromě faxového serveru také plnohodnotnou lokální elektronickou poštu, včetně pošty hlasové. Zprovoznění systému 602proFAX je složen z několika spolupracujících součástí. Centrem celého systému je Mail602 Poštovní úřad, který zajišťuje provoz lokální elektronické pošty. K poštovnímu úřadu přistupují uživatelé prostřednictvím Mail602 Klienta, jejž lze provozovat v 16bitové nebo 32bitové verzi. Poslední složkou je komunikační server Mail602 Intranet Server s podporou faxových a hlasových služeb, určený pro provoz pod operačními systémy Windows 95 nebo NT. Po instalaci produktu a po založení poštovního úřadu se můžete pustit do zprovoznění vlastního komunikačního serveru. Při prvním spuštění Mail602 Intranet Serveru program automaticky nejdříve nabídne konfigurační dialog. Při letmém pohledu na 6 karet (v případě Windows NT je jich dokonce 7) si asi pomyslíte, že správné nastavení bude problematickou záležitostí. Ale není to pravda. Pro počáteční nastavení je třeba zadat na kartě Základní nastavení druh spojení (Modem/Fax) a funkce, které chcete využívat. V případě 602proFAX přicházejí v úvahu pouze Fax, Z-modem a Hlas. Dále je třeba určit, jaký modem budete používat. Poté se ihned Mail602 Intranet Server spustí. Použití Základní funkcí recenzovaného produktu je umožnit sdílení faxových linek připojených ke komunikačnímu serveru větším počtem uživatelů. Faxy můžete odesílat dvěma způsoby. První z nich se velmi podobá práci s elektronickou poštou. V programu Mail602 Klient můžete totiž kromě e-mailových zpráv stejně snadno vytvářet i faxy. Po stisku tlačítka Nový fax na nástrojové liště stačí pouze vybrat z adresáře příslušného adresáta nebo ručně vytvořit adresáta nového, napsat vlastní text a odeslat. O zbytek se postará komunikační server. K odesílanému faxu můžete také připojit libovolný dokument jako přílohu. Druhý způsob, který se příliš neliší od obyčejného tisku, lze použít k odeslání faxu z libovolné aplikace. Pokud odešlete text na tiskárnu Fax602, vytvořenou v průběhu instalace, otevře se stejně jako v předchozím případě dialog, ve kterém určíte adresáta faxu. Jestliže vlastníte digitální telefonní ústřednu, můžete využít schopnosti serveru detekovat tónovou volbu k vytvoření virtuálních faxových čísel. V tomto případě budou došlé faxy automaticky ukládány do schránek jednotlivých uživatelů, jinak jsou přesunuty do složky Neroztříděné faxy. K prohlížení doručených faxů slouží v Mail602 Klientovi interní faxový prohlížeč. Protože faxy jsou vlastně grafické soubory, můžete při jejich čtení provést i některé úpravy (např. změna měřítka, převrácení nebo otočení faxu, inverze zobrazení). Používáte-li ke komunikaci s okolním světem modem s hlasovými funkcemi, můžete využít i funkci hlasové pošty. V tomto případě se celý systém chová tak, jako kdyby měl každý uživatel na stole vlastní telefonní záznamník. Princip je obdobný jako u virtuálních faxových čísel. Každému uživateli nastavíte číslo jeho telefonní linky. Jestliže volaný účastník hovor nepřevezme, je ústřednou přesměrován na komunikační server, který přehraje úvodní zprávu, zaznamená vzkaz volajícího a zásilku odešle do příslušné schránky. Tuto zásilku je možné uložit do souboru formátu WAV nebo standardním způsobem přehrát. Zde bych chtěl pouze upozornit na skutečnost, že tato služba zatím podporuje pouze modemy ZyXEL, USRobotics Sportster a modemy s čipovou sadou ROCKWELL. Závěr 602proFAX je skutečně vydařené dílo našich programátorů, řešící nejen problém faxování v síti. Pokud se pro tento produkt rozhodnete, získáte navíc i lokální elektronickou poštu a centrální telefonní záznamník.8 0161/OK q Pro vaši firmu 602proFAX je jedním z řady produktů postavených na osvědčené technologii systému Mail602. S jeho pomocí snadno zajistíte sdílení faxových linek připojených ke komunikačnímu serveru více uživateli. Ve spojení s vhodnou digitální ústřednou můžete každému uživateli sítě přidělit samostatné faxové číslo. Jestliže používáte některý z podporovaných hlasových modemů, máte navíc možnost 602proFAX využít jako centrální telefonní záznamník. V neposlední řadě je součástí systému i plnohodnotná lokální elektronická pošta. Jednoduchá instalace a snadné ovládání předurčují 602proFAX k použití v řadě organizací různých velikostí. 602proFAX jednoduché zprovoznění systému hlasová pošta české prostředí K recenzi poskytla firma: Software602, a. s. Pod Višňovkou 25, Praha 4 www.software602.cz Cena: 19 998 Kč za 5 licencí Název: Potřebujete připojit firemní síť k Internetu? - 602proInternet Autor:JAROSLAV FIKKER 05 V minulém čísle jste si mohli přečíst recenzi na komunikační systém Mail602, v níž jsem vám mimo jiné slíbil popis produktu 602proInternet. Tímto tedy svůj slib plním. 602proInternet je softwarový balík sestavený z několika základních komponent rozsáhlého systému Mail602 a určený k připojení lokální počítačové sítě do Internetu. Použitím tohoto produktu zpřístupníte nepřeberné množství informací libovolnému počtu uživatelů prostřednictvím jediné IP adresy. Balík tvoří tři základní složky Mail602 Poštovní úřad (zajišťuje provoz a správu elektronické pošty), Mail602 Klient (komunikační rozhraní s množstvím funkcí) a Mail602 Internet Server (komunikační server). Prvním dvěma byla věnována podstatná část zmíněné recenze v minulém čísle, a proto se dále zaměřím zejména na Mail602 Internet Server. Produkt představuje plně 32bitový komunikační server určený pro prostředí Windows 95 nebo NT, kde je dostupný i jako služba. Klientské části systému (Mail602 Klient a Mail602 Administrator) existují i v 16bitových verzích. Pokud jste vše správně nainstalovali a nastavili, můžete bez obav Mail602 Internet Server spustit, a nakonfigurovat jednotlivé služby serveru, jimiž jsou: Elektronická pošta Primární funkcí vašeho serveru je zajištění výměny zásilek elektronické pošty mezi servery v Internetu. Na výběr máte v podstatě dvě možnosti. Pokud máte přidělenu pevnou IP adresu a poštovní doménu, můžete využít napojení systému Mail602 na Internet prostřednictvím protokolu SMTP. Tento způsob připojení zajistí přímé doručování zásilek mezi Internetem a Mail602 Poštovním úřadem. Bohužel ne každý provider vám poskytne pevnou IP adresu a poštovní doménu. Navíc jsou pořizovací a provozní náklady tohoto způsobu připojení vyšší nežli u následující varianty. Druhá možnost využívá protokol POP3. Mail602 Internet Server může totiž automaticky vybírat POP3 schránky uživatelů umístěné na libovolném počítači v Internetu. Takto přenesené zásilky jsou v závislosti na konfiguraci ukládány do schránky s nezařazenou poštou, doručeny konkrétnímu uživateli, který zajistí jejich další přerozdělení, nebo jsou přiřazeny přímo jednotlivým uživatelům podle údajů získaných z hlavičky dopisu. Doplňkovou službou je POP3 server, jenž zajišťuje přístup k zásilkám uloženým v Mail602 schránce z libovolného klientského programu podporujícího protokol POP3. WWW server Další oblíbenou internetovskou službou je WWW (World Wide Web). Provoz webovských stránek zajišťují v systému Mail602 standardní WWW server a SSL WWW server s bezpečným přístupem. Standardní WWW server lze využít k provozování firemního intranetu nebo veřejné prezentace firmy. Pro tvorbu dynamických stránek můžete využít vestavěnou podporu rozhraní CGI, FastCGI nebo ISAPI. Užitečnou funkcí tohoto serveru je snadné vytváření domovských stránek jednotlivých uživatelů. Stačí v konfiguraci serveru na kartě WWW server zadat do položky Uživatelský adresář cestu k adresáři, ve kterém se pomocí Mail602 Administrátoru založí uživatelské podadresáře. Zde si může každý z uživatelů sítě vytvářet vlastní webovské stránky, jež jsou všem dostupné podle obvyklé konvence (např. http://www.firma.cz/~uzivatel). SSL WWW Server zajišťuje bezpečný přístup k datům prostřednictvím hesla a dvojice klíčů (soukromý a veřejný). Samotný přenos dat mezi serverem a klientem je samozřejmě kódován. K dekódování došlých dat slouží klientovi veřejný klíč. Aby se zajistila pravost tohoto klíče, bývá obvykle ověřen certifikační autoritou. V případě produktu 602proInternet byla použita nejjednodušší varianta, kdy je server zároveň certifikační autoritou. Díky tomuto zabezpečení lze bez rizika přenášet po Internetu i citlivá data, která se nesmí dostat do nepovolaných rukou. Proxy server je další součástí Mail602 Internet Serveru. Proxy služby představují softwarový firewall chránící lokální síť před neoprávněnými přístupy z Internetu tím, že před okolím skrývají strukturu privátní sítě. Proxy pracuje na úrovni komunikačních protokolů (v případě tohoto produktu se jedná o protokoly HTTP a FTP), pro které zároveň zajišťuje neméně důležitou funkci vyrovnávací paměti (cache). Cachování může výrazným způsobem zefektivnit získávání informací z Internetu. Jestliže si uživatel vyžádá z Internetu nějaké údaje, proxy server nejprve provede kontrolu, zda požadovaná data již nejsou uložena ve vyrovnávací paměti. Pokud ano, jsou mu informace poskytnuty lokálně z firemního serveru. V opačném případě jsou vyžádány ze serveru originálního. Takto se tedy jednak zrychlí přístup k informacím, a zároveň se šetří přenosová kapacita internetovské linky. Parametry proxy serveru (adresář s cache, velikost diskového prostoru pro vyrovnávací paměť, expirační doba souborů atd.) se nastavují v konfiguračním dialogu na kartě Proxy. Firewall SOCKS K zabezpečení firemního intranetu lze využít také služeb SOCKS. Firewall SOCKS pracuje na úrovni TCP/IP paketů, a na rozdíl od proxy serveru je tedy nezávislý na použitém komunikačním protokolu. Díky této protokolové nezávislosti lze SOCKS použít pro mnoho různých služeb (telnet, ftp, gopher atd.). Služby SOCKS i proxy mohou navíc prověřovat každý požadavek pomocí IP filtru. Tento filtr provádí kontrolu všech procházejících paketů podle předdefinovaných pravidel. Každé takové pravidlo se skládá ze čtyř položek: vstupní IP adresa, vstupní maska podsítě, cílová IP adresa a cílová maska podsítě. Tímto způsobem můžete snadno zabránit nežádoucím průnikům z Internetu do vaší sítě. Stejně tak ale můžete omezit přístup uživatelů lokální sítě k určitým zdrojům v Internetu. Závěr Co říci závěrem? Snad jenom tolik, že 602proInternet je softwarový balík, který zajišťuje všechny služby potřebné pro plnohodnotné připojení lokální počítačové sítě k Internetu. Za hlavní přednosti považuji snadnou instalaci a konfiguraci, a zejména komplexnost poskytovaných služeb.8 0162/OK q Pro vaši firmu 602proInternet je softwarový komplet postavený na základě komunikačního systému Mail602. S jeho pomocí můžete připojit celou lokální počítačovou síť na Internet přes jedinou IP adresu prostřednictvím pevné linky nebo vytáčeným telefonním spojením, a bezpečně využívat všech výhod Internetu. Díky snadné instalaci a konfiguraci je vhodný zejména pro organizace, které nemají mezi svými zaměstnanci specialistu na sítě TCP/IP. 602proInternet snadná instalace a konfigurace ucelená nabídka služeb české prostředí K recenzi poskytla firma: Software602, a. s. Pod Višňovkou 25, Praha 4 www.software602.cz Cena: 24 998 Kč za 5 licencí Název: First Aid 97 Autor:První pomoc vašemu počítači 05 Vladimír Vondráček Jméno produktu by někomu mohlo připomenout nemocnici či jiné zdravotnické zařízení, poskytující první pomoc. V tom by se pak mohl cítit podpořen červeně lemovaným bílým křížem na obálce produktu. Ale nejedná se o počítačovou podobu lékaře ani sanitky. Modrobílé obláčky na pozadí kříže napoví, čemu bude tento software poskytovat záchranu. Ano, jedná se o Windows 95. First Aid by měl automaticky vyřešit kolem 10 000 problémů, spjatých s používáním tohoto moderního a populárního operačního systému. Instalace z CD je obvyklá a bezproblémová. Na disku zabere nejméně 18 MB místa, podle toho, zda nainstalujete i databázi řešení problémů. Systémové nároky odpovídají použití pod Windows 95. Kromě First Aid 97 je na CD přítomen i antivirový program Dr. Solomon\s FindVirus a MS Internet Explorer. Po instalaci se v liště objeví již zmíněný křížek, signalizující rezidentní ochranu (Windows Guardian) proti krachům systému. Zároveň se tento program umístí do skupiny Po spuštění nemůžete tedy počítat se zachycením a vyřešením problémů při nabíhání samotného systému. Ale i na to je pamatováno možností vytvořit si záchrannou disketu. First Aid se skládá tedy ze dvou částí rezidentního Guardianu a nadstavbového analyzátoru Jestliže používáte různý podivný software, a navíc optimalizovaný pro 16bitové prostředí, pak se vám možná stává, že se objeví hláška typu Tento program vykonal nepovolenou operaci a bude ukončen. Případně se zjeví modrá obrazovka s bílým nápisem Objevila se zásadní výjimka tam a tam, atd. (Ale takovýchto hlášek se můžete dočkat samozřejmě nejen u 16bitových aplikací.) Také se stává, že proces zatuhne. Všechny tyto nepříjemnosti by měl First Aid Windows Guardian ohlídat a vyřešit. Místo prvního zmíněného případu se objeví hláška o tom, že First Aid zachytil krach, a že za normálních okolností byste už ztratili neuložené informace (doslova vyhrožuje ztrátou práce!). Objeví se druh chyby, a je nabídnuto několik možností řešení nastalého problému. Nejobvyklejší je ťuknout na AutoFix a pracovat dál. Pokud ovšem program nadále reaguje. Někdy se mi totiž stalo, že aplikace zůstala aktivní, avšak neživá. Tedy na obrazovce byla, ale nereagovala na nic. A nezbylo, než ji ukončit. I to nabízí Guardian. Nebo jsem použil osvědčené Ctrl-Alt-Delete. V případě zatuhnutí některé aplikace ji můžeme pomocí Guardianu reaktivovat. Zatuhne-li ovšem systém, nedá se dělat nic. Analyzátor systému je program, jenž proběhne živé součásti počítače a vyřkne verdikt o kvalitě nakonfigurování systému. Označí nesrovnalosti a nabídne možnosti jejich řešení. Z možností pak můžete vybrat ručně nebo nechat First Aid, aby práci udělal za vás. Kromě možnosti nechat překontrolovat celý systém lze kontrolovat i jednotlivé komponenty, jako třeba multimédia či komunikační subsystém. Zde je možno udělat si záchrannou disketu. Její tvorba však je problematická. Vždy, když jsem se ji pokoušel vytvořit, program přestal reagovat a celý počítač ztichl. Nepomohl ani pokus reaktivovat tuto aplikaci pomocí Guardianu. Rovněž je možno, před instalací nějakého softwaru, udělat otisk (snapshot) systémových souborů. Jestliže je nově instalovaný software pozmění, a učiní je tak nefunkčními, lze pak počítač zachránit pomocí funkce BackTrack, která nahradí poškozené systémové soubory starými a osvědčenými. Můžete udělat až 200 takovýchto otisků, ovšem pak pochybuji, že byste se v nich ještě vyznali. Vrátím se ještě k prohledávání systému. Docela užitečnou se mi jeví možnost přezkoušet jednotlivé aplikace, které má First Aid v databázi, a pomocí simulovaného běhu odhalit nesrovnalosti v instalaci programů. Tohle může být užitečné, když vytrvale nefunguje nějaký program nebo jeho část. Musí to být ale program, o němž výrobce našeho First Aidu ví, a tudíž si může vytvořit určitý způsob otestování jeho funkčnosti. Nevěříte-li, že Guardian skutečně zachytí nějaký krach, pak můžete takovou nehodu nasimulovat přiloženou utilitou, která je schopna generovat různé typy chyb. Na všechny tyto simulované krachy reaguje Guardian výtečně, a skutečně je zachytí. Nicméně na situace "ze života" již tak stoprocentní není. First Aid 97 se snaží zacelit mezery v systému Windows 95 a vcelku se mi zdá, že úspěšně. Nicméně jak jsem poznamenal není stoprocentní, což je docela pochopitelné při počtu existujících aplikací pod Windows 95. Avšak program umožňuje on-line spojení s výrobcem pro stažení novinek, vylepšení a inovované báze znalostí. Řešit takto problémy operačního systému je zajímavý pokus, ale na druhé straně by měl zkvalitněním Windows přispět k řešení potíží sám Microsoft.8 0163/OK o Název: JBuilder Client/Server I. Veliký Autor:jaromír Luhan 05 Volný "seriál" na téma Borland JBuilder má na stránkách PC WORLDu další pokračování. Dnešní díl vám představí největšího člena rodiny verzi Client/Server. České zastoupení Borlandu vytrvalo v započaté cestě poskytovat k recenzím i produkty nejvyšší cenové kategorie. Je to logické u balíků, jejichž cena koketuje s hranicí 100 000 Kč, případně ji nechává daleko za sebou, bývá váhání kupujících podstatně větší a každé zrnko přispívající na misku "Pro" se počítá. A takovým zrnkem mohou být informace získané z recenzí. Balík JBuilder C/S opravdu patří do cenové extraligy (samozřejmě myšleno v oblasti osobních počítačů). Určité zmínky o tom, co je v něm tak drahého, byly již v minulých "dílech", leč nemohly být úplné, protože se jeho vydání opozdilo za dvěma menšími bratříčky a k dispozici byly pouze tiskové informace a poznatky získané z beta-verzí. Způsobeno to bylo nevyjasněností některých otázek okolo specifikací jazyka JAVA a implementací nových technologií, o nichž bude zmínka za chviličku. Na úvod si dovolím malinkou odbočku, která by měla odpovědět na jednu často kladenou otázku: k čemu jsou Borlandu dva produkty pro vývoj internetových aplikací IntraBuilder a JBuilder? Odpověď je jednoduchá každý z nich je určen pro jinou stranu "drátu" mezi internetovým serverem a klientem. IntraBuilder je nástroj pro vývoj javascriptových serverů vytvářejících dynamické webové aplikace, se kterými pracují klienti pomocí apletů napsaných v JBuilderu. Zmiňuji se o tom z důvodu přítomnosti zkušební verze IntraBuilderu na instalačním CD-ROMu. Ale teď už zpátky na klientskou stranu "drátu". Nadstandardní výbavu JBuilderu C/S si můžeme rozdělit do dvou kategorií: velká rozšíření a malá vylepšení. Zahajme tou větší: Velká rozšíření zahrnují vše, co není v levnějších verzích. Začnu technologickými novinkami. Asi nejzajímavější z nich je implementace technologie CORBA. Za tím účelem se vydal Borland na nákupy a vložil do svého košíku firmu Visigenic jakožto špičkového specialistu na tuto technologii. Recenzovaná verze JBuilderu obsahovala beta-verzi produktu VisiBroker for JAVA 3.0, což je JAVA implementace specifikace CORBA verze 2.0. Pro usnadnění vývojářova života přidali autoři několik průvodců, podpůrných nástrojů a ukázkové aplikace, takže můžete začít pracovat bez velkých cavyků. Další technologie, umožňující vyvolávat metody objektů na jiných počítačích, se nazývá RMI neboli Remote Method Invocation. Na rozdíl od technologie CORBA je RMI vázána na jazyk JAVA. Je součástí JDK 1.1 a její obsluha je jednodušší, protože jsou JAVA stubs a skeletons generovány přímo z obslužného dialogu (u technologie CORBA je k tomu zapotřebí podstatně víc kroků). Silným nástrojem obsaženým v balíku JBuilder je Borland DataGateway, zprostředkující JAVA vývojářům propojení na datové jádro BDE podle standardů JDBC. Součástí verze C/S je provedení Enterprise, které pracuje jak s běžnými lokálními tabulkami formátu Paradox, dBase, FoxPro, Access (ten přes ODBC), tak i s velkými SQL servery Oracle, Sybase, DB2, Microsoft SQL Server, Informix a Borland InterBase. Výsadní postavení samozřejmě zastává InterBase, zastoupená v balíku čtyřuživatelskými servery pro Windows 95 a Windows NT, lokální jednouživatelskou testovací verzí a speciálním plně javovským ovladačem InterClient. Následující sada nástrojů je částečně známá i z jiných balíků C/S firmy Borland. Práci s dotazy SQL vám usnadní SQL Explorer zobrazující strukturu a parametry dotazů, přenosy dat mezi databázemi zase Data Migration Wizard. Query Builder pomůže s výstavbou dotazů metodou vizuálního návrhu, JDBC Monitor dovolí sledování aktivity databázových ovladačů během vývoje, ladění a provozování aplikací. Týmovou spolupráci na projektech můžete řídit pomocí programu PVCS Version Manager, klientské testování aplikací pak provádět v prostředí prohlížečů Netscape Communicator a Microsoft Explorer. Malá vylepšení Do této kategorie jsem zařadil sadu inovací vlastností a funkcí, které najdete i v menších vydáních JBuilderu. Vylepšeno bylo chování debuggeru (zejména horké klávesy byly přizpůsobeny konvencím ostatních produktů Borlandu), prostředí návrháře a zadávání parametrů do SQL dotazů a uložených procedur. Novinky najdete v knihovně komponent JavaBeans: například všechny komponenty mají vlastnosti Rollover, určující chování při přesouvání myši přes objekt, vývojáři přidali nové ovládací prvky, například průhledný obrázek nebo dialog pro zadání řetězce a několik komponent pro práci s dotazy a uloženými procedurami. Z pohledu uživatele představuje JBuilder C/S ještě většího hardwarového nenasytu než jeho menší bratříčci. (Těžko však předpokládat, že balík této cenové kategorie bude chtít někdo smysluplně provozovat na své domácí 386.) Stále si zachoval pozoruhodný poměr 1:1 mezi dokumentací a ostatními soubory, oproti ostatním verzím je však podstatně větší část dokumentace v papírové podobě. Svými technologickými možnostmi a schopnostmi představuje naprostou špičku ve svém oboru. Jen těžko budete hledat lepší nástroj.8 0164/OK q JBuilder Client/Server K recenzi poskytla firma: Borland, s. r. o., Týnský dvůr 10, Praha 1 Cena: 117 220 Kč (bez DPH) Pro vaši firmu Objektivně vzato JBuilder C/S najde uplatnění ve vývojových odděleních větších firem či specialistů na Internet. Nicméně představa volně distribuované aplikace, jejíž vysoce sofistikované chování zajistí na straně klienta několik malinkých modulů rozšiřujících schopnosti běžného internetového prohlížeče, je velice lákavá i pro subjekty menších rozměrů. Zdánlivě velká investice do vývojového prostředku a vybavení serveru se totiž velice záhy kompenzuje na nákladech na stanice, kterých je samozřejmě nesrovnatelně větší počet. Jejich výpočetní výkon a kapacita nemusí být dimenzovány na vykonávání náročných operací, jež za ně provede kvalitní server. Nezanedbatelná může být i úspora nákladů spojených s údržbou a distribucí nových verzí aplikací, protože se provádí na jediném místě, na serveru. Pro zájemce o podobný počin pak představuje pár JBuilder IntraBuilder ideální prostředí pro tvorbu dynamických aplikací pro Internet. Slovníček pojmů Slovníček tentokrát věnujeme pojmům z oblasti distribuovaných objektů: CORBA (Common Object Request Broker Architecture) technologie používaná distribuovanými objekty, tedy objekty vzdáleně přístupnými. To znamená, že distribuované objekty mohou být používány stejně jako objekty běžné, avšak jakýmkoliv počítačem sítě nezávisle na svém fyzickém umístění. CORBA obstarává mechanismy, jimiž objekty předávají požadavky a přijímají odpovědi. CORBA ORB (Object Request Broker) aplikační rámec zprostředkující vzájemné působení objektů, které mohou být napsány v různých jazycích, mohou běžet na různých počítačích a pracovat v heterogenním prostředí, tedy pod různými operačními systémy. JAVA Stub (JAVA kořen) jedná se o metodu zapouzdřující náhradní objekt na klientově straně. JAVA Skeleton (JAVA jádro) překládá informaci přijatou od kořene a předává ji skutečnému objektu provedením vzdálené metody. Existuje na straně serveru. Klientský program tedy může pracovat s objekty, ale nemusí mít jejich kopie. Sdílené rozhraní mezi klientem a serverem řekne klientovi vše, co může s objektem dělat. Všechna rozhraní objektů musí rozšiřovat rozhraní RMI definované v balíku java.rmi. Podobně musí také implementace tříd, provádějící metody popsané vzdáleným rozhraním, rozšiřovat třídy RemoteServer z balíku java.rmi.server. Proces zakódování parametrů kořene do podoby přenositelné přes síť se nazývá Marshalling. Název: Internet Autor: 05 Download Centrum Vladimír drda & Michal Drda V této části našeho seriálu jsme se zaměřili na software spadající do oblasti zpracování grafických informací. Vybrali jsme pro vás podle našeho názoru to nejlepší, co se dá volně stáhnout z Internetu. V potaz jsme samozřejmě vzali nejen kvalitu softwaru, ale i možnosti a omezení, které nabízejí konkrétní sharewarové verze produktů, a v neposlední řadě i poměr mezi využitelností a velikostí downloadovaného souboru. ACDSee 32 2.22 868 KB; (www.acdsystems.com) ACDSee je výborný a hlavně rychlý prohlížeč s obrovskými možnostmi nastavení. Rychlost je dána nejen kvalitou použitých dekódovacích algoritmů, ale i cachováním obrázků dopředu. Program předpokládá, že z daného adresáře si zřejmě budete prohlížet více než jeden obrázek. Jakmile si jej zobrazíte, software si automaticky na pozadí načítá další, který je pak na vyžádání ihned zobrazen. Mezi jeho přednosti patří i široký záběr podporovaných rastrových grafických formátů, včetně Adobe Photoshopu a vektorového formátu WMF. K přehlednosti okna programu přispívá režim zobrazení tzv. thumbnailů zmenšení obrázků do ikon. Volitelně si přidáte do okna i libovolně velikou sekci s rychlým náhledem. Z označených souborů eventuálně spustíte slideshow, vytisknete je podle zvolených kritérií, nebo určíte soubor, který se z aktuálního formátu převede na bitovou mapu BMP a umístí se jako podklad na pracovní plochu. lZkušební doba: 30 dní CPIC 32 1.80 785 KB; (www.photodex.com) Obdobný typ prohlížeče jako je ACDSee. Porovnávat dvě velmi podobné aplikace je dosti obtížné, proto zmiňme spíše postřehy, které možná umožní čtenáři vytvořit si hrubou představu. CPIC např. dovolí skenovat obrázky ze skeneru, ale okamžitě najdeme protiklad, např. že neukazuje rychlý náhled na obrázek (opomineme-li thumbnaily). Vynikající vlastností CPICu jsou funkce "Pict-Dex" a "MaxiShow", jež dovolí určit tiskovou sestavu pro tisk více obrázků, respektive pro prohlížení více obrázků najednou ve slideshow. Na druhou stranu např. nápověda CPICu je dle našeho názoru nepřehledná a stěží použitelná. lZkušební doba: 30 dní Paint Shop Pro 4.14 3,1 MB; (www.jasc.com) V kategorii sharewaru snad nenajdeme lepší produkt pro zpracování obrázků. Jestli potřebujete čas od času upravovat a konvertovat obrázky, věřte, že Paint Shop Pro vás nezklame. Otevře desítky rastrových i vektorových formátů, a téměř stejné množství dokáže i uložit. Jedná se však "pouze" o rastrový editor, takže nemůžete čekat, že po editování např. souboru formátu DXF jej bude možné opět do tohoto formátu uložit. Není možné vyjmenovat všechny nástroje, které Paint Shop Pro ve svých menu nabízí, proto jen velmi, velmi stručně: resize, resample, rotace, zoom, zvýšení/snížení počtu barev, kreslení odruky, kreslení geometrických obrazců, výplně (i vzorkem), psaní, masky, zachytávání (capture) obrazovky, histogramy, posterize, solarize, kolorizaci, spousty efektních filtrů, nástrojů pro retušování, klonování atd. Funkci Capture je nutno vyzdvihnout, neboť takto propracovanou ji budeme jen stěží hledat i u konkurenčních a navíc plně komerčních produktů. lZkušební doba: 30 dní LView Pro 2.0 for Windows 95/NT 1,38 MB; (www.lview.com) Obdoba výše zmiňovaného Paint Shop Pro. V některých rysech jako by jeden druhému z oka vypadly. Abychom mohli aplikace mezi sebou kvalitně porovnat, chce to více času, a hlavně konkrétní problém. Na první pohled LView Pro vypadá chudší jak co do podporovaných formátů, tak i nástrojů. Jen namátkou, chybí např. nástroj magic-wand, jenž pracuje na podobném principu jako flood-fill tak, že vyhledává hranice barevných celků, které pak použije pro vytvoření masky. Na druhé straně však nabízí preview obrázku v dialogu pro otevření, kde Paint Shop zobrazí pouze textovou informaci o typu a atributech grafického souboru. Odlišností mezi těmito dvěma produkty je jistě mnohem víc a velikost obou vám naprosto nebrání si je osahat na vlastní myš a klávesnici. lZkušební doba: 21 dní VuePrint 5.1f PRO/32 440 KB; (www.hamrick.com) Naprosto nevyhovující instalace tři programové soubory se zkopírují přímo do adresáře Windows plus spousta chyb. Ale i tak je VuePrint nepřehlédnutelným přehrávačem, prohlížečem a konvertorem multimediálních souborů. Má jednu jedinečnou vlastnost může fungovat jako spořič obrazovky. Nastavíme umístění obrázků, které se budou zobrazovat (zvoleným přechodovým efektem, po zvoleném intervalu), a už "šetříme" obrazovku s naším oblíbeným archivem obrázků. Doporučujeme do všech nudných kanceláří... Pro bleskové prohlížení obrázků, jak to umí např. Acdsee či PicaView32, bychom však VuePrint rozhodně nedoporučili. Jak název napovídá, program je určen i k tisku obrázků ačkoli ani v této oblasti není nějak výjimečný. lZkušební doba: 15 dní Xara 3D 1.06 414 KB; (www.xara.com/xara3d/) Tento prográmek poslouží zejména tvůrcům WWW stránek. Xara 3D nabízí ve velmi sympatickém prostředí ještě sympatičtější rotující 3D Text. Ideální program pro začátečníky napište text, zvolte druh písma a barvu, zvolte pozici tří světel. To vše s tak úžasnou jednoduchostí... Nyní stačí uložit vaše dílo jako animaci ve formátech AVI či jako animovaný GIF (případně i jako statický). Dokud si program nezakoupíte, bude vás pouze trápit to, že na pozadí vašeho díla bude stále zářit logo výrobce. lZkušební doba: 15 dní A Smaller GIF 1.07 1,1 MB; (www.peda.com/smaller/) Opět něco spíše pro amatérské tvůrce webovských stránek. Animovaný GIF, tímto programem nevytvoříte, avšak velmi efektivně můžete modifikovat GIFy již vytvořené. A Smaller GIF dokáže změnit časování všech snímků, prokládání (interlacing) a modifikaci komentářů. Za určitých okolností (podobné, po sobě jdoucí rámečky) optimalizuje při ukládání velikost na minimum, což je pro Internet velmi žádoucí. Bohužel, elektronickou nápovědu je nutno spustit odděleně v okně webovského prohlížeče. PicaView32 2.1 464 KB; (www.acdsystems.com) Na závěr se podíváme na jednoduchou utilitku, která je od stejného tvůrce jako ACDSee32. Jedná se o programové rozšíření možností pravého myšího tlačítka uvnitř windowsovského Průzkumníka. Prozkoumáváte-li grafický soubor některého ze spousty podporovaných grafických formátů, nemusíte k prohlížení, tisku či konverzi na jiný formát používat další separátně spouštěný program. Stačí stiskem pravého tlačítka vyvolat kontextové menu, kde vidíte náhled na obrázek, včetně dalšího submenu s výše jmenovanými možnostmi. lZkušební doba: 30 dní.8 0165/OK q Název: Zálohování Autor:a bezpečnost dat 05 jaroslav Zapletal Zálohování a bezpečnost dat je samozřejmě poměrně častým hostem na stránkách počítačových časopisů, i když se nedá říci, že by šlo o oblast obzvláště dynamického růstu a změn (přinejmenším pokud pomineme poněkud chaotickou oblast aktivní ochrany privátních informací). Je to prostě téma příliš závažné a občas i bolestné, aby se dalo ignorovat delší dobu. Ke ztrátám dat může dojít docela snadno snadněji, než si běžný uživatel představuje. Samozřejmě je si třeba přiznat, že lidé (konzultanti, autoři článků a spol.) mají podstatně větší zorné pole s poruchami všech možných typů se setkávají podstatně častěji než běžní uživatelé a z toho možná vyplývá jejich zdánlivě či očividně přílišný pesimismus. Ale jsou to právě oni, kdo se tato data snaží pro vás zoufalé zachraňovat během dlouhých zimních nocí, a potom ještě musí zdůvodňovat, proč se jimi vystavená faktura nápadně blíží schodku státního rozpočtu. Ano, popisované katastrofické scénáře nemusí být nutně adekvátní nebezpečím, číhajícím na jedince pracující v silně omezeném prostředí jednoho počítače a určité limitované sady Nová doba, nová nebezpečí Stále ale platí, že optimismus pokud jde o výsledky vaší usilovné práce se nevyplácí. Postačí jeden přehlédnutý vir, a z vašich souborů může být během půlhodiny jeho činnosti naprostá binární kaše. Viry jsou dnes nejběžnějším původcem problémů (chová se váš počítač nepředvídatelně, spouštějí se programy pomaleji a pomaleji, zhoršuje se stabilita systémů, mizí vám soubory, píše vám něco vzkazy na obrazovku?) a situace se zatím nejeví stabilizovaná. Příchod nových systémů sice přináší uživatelům jisté odlehčení čím je systém strukturovanější a komplikovanější, tím je pro vir obtížnější chovat se nepřístojně. Stačí to demonstrovat na Windows NT či Mac OS, kde je i pokud bereme v úvahu menší procentuální zastoupení virů minimálně. A nemůžeme to svádět na to, že známá bulharská velkovýrobna antikapitalistických virů zavřela krám. Právě nadchází doba nového typu dokumentů, kterým bylo dáno do vínku interaktivní chování. A tady se otevírá příležitost pro něco dříve nemožného plně crossplatformní viry, nezávisející na hardwarové a systémové platformě. Jestliže je možné do dokumentu začlenit procedury plnokrevného programovacího jazyka, které jsou automaticky spuštěny při otevření tohoto souboru mateřskou aplikací (Microsoft Wordem apod.), nic jim teoreticky nemůže bránit v replikaci, "úpravách" aplikací atd. Pokud vám tedy přijde dokument s makrovirem, jenž zdánlivě provede při otevření dopisu něco užitečného přeformátuje odstavce či co může vytvořit ve vašem programu makro ukládací, které bude makrovir dále šířit a současně poškozovat ukládané soubory. Samozřejmě, antivirová aliance výrobců již dávno zareagovala a většina lovců virů umí lovit i ty založené na makrech. Makra totiž nemohou (zatím) používat maskovací techniky a jsou vždy a nutně v souborech viditelná. Na druhé straně, vyhledávání neznámých makrovirů je obtížné to bychom totiž museli "strojově" analyzovat příkazové sekvence, zda nehodlají provádět něco potenciálně nebezpečného. Nejjednodušší je dnes prostě provádění maker zakázat, protože jen málokdy mají něco společného s vlastním obsahem. Zmínil jsem příchod nové generace operačních systémů (kde Windows 98 a NT 5.0 či Rhapsody jsou jen logickým navázáním). Ty leccos mění, a často je to pod úrovní pozornosti běžných uživatelů. Na jedné straně přinášejí vyšší celkovou spolehlivost a tedy i ochranu dat ať už formou modernějších souborových systémů či prostě důkladnějšího separování uživatelských a aplikačních vesmírů. Novinkám ovšem vždy nějaký ten "servis pack" (čti aktualizace) chybí k dokonalosti, a tak jsou ti nejranější uživatelé vystaveni následkům chyb programátorů. Je pravda, že systémy postupně nabízejí více a více utilit pro správu disků a dat (viz defragmentace a IntelliMirror v NT 5.0). Jejich souputníkem je ale něco hodně specifického a uživateli značně podceňovaného rostoucí procento hůře recoverovatelných dat. Záchrana dat mission impossible! Podívejme se na problémy s daty z druhé strany. Pokud jste již s daty něco provedli, smazali je, pustili na ně vira či se vám skutečně nezaviněně něco zhroutilo, nebyl to dříve takový problém. Dokud se disk tváří naformátovaně, pamatuje si velikost svých oddílů a sem tam nějaký soubor ještě "ukazuje", stále ještě není všechno ztraceno. Můžeme použít nějakou tu utilitu typu Undelete či Disk Doctor a zmizelý soubor (data) znovu vrátit na světlo uživatelské a systémové. Bohužel se tak stává jen v ideálních případech, kdy jsme soubor smazali/poničili docela nedávno, od té doby se příliš nepracovalo s dotyčným ukládacím zařízením, a vůbec jste pod správným systémem. U řady souborových systémů FAT, FAT32 (poprvé Windows 95 OSR2), NTFS (Windows NT) či dokonce DFS (Distributed File System, obecně až NT 5.0) totiž postupně klesá možnost záchrany jednou ztracených dat. K dispozici je menší počet diskových utilit a ze staršího systému nemá smysl restartovat protože by novější formát disku prostě ani neviděl. Zůstat u FAT disků ovšem není také příliš strategické. Takový NTFS je například "recoverable file system", který by měl garantovat konzistenci adresářových struktur a systémových dat. Podstatná je také jeho bezpečnost na úrovni "lidské " pokud ve firmě pracujete pod velmi častou dual-boot konfigurací NT Workstation, kde je bootovací oddíl disku FAT s přiinstalovaným systémem DOS, můžete na ochranu soukromí svých dat zapomenout. (A také ať zvednou ruku ti, kdo nemají heslo vůbec nebo používají mezeru, "heslo" nebo své křestní jméno. Cože? Tak to raději zvedněte ruku, kdo nikoli!) Toto stojí za připomenutí, protože uživatelé si velmi často stěžují na neodvolatelně smazané soubory pokud ale nechcete, aby příští uživatel téhož počítače pročítal starší prototypy vašich milostných dopisů, jak byste to asi chtěli zařídit? To, co tady vědomě musíte obětovat, je obnovitelnost vašich dat. Posledním trendem v problematice obnovovaní ztracených dat je růst jejich komplexnosti. U souboru typu txt prostě stačilo podívat se na určitých sektor disku a přímo "vidět" blok textu. Totéž se vám ale jen těžko podaří u PDF, kde je používána vnitřní lzv-komprimace a z části textu nemáte šanci přečíst nic. Ozvěnu potíží s komplikovaností souborů můžeme najít i u běžného importování, které se často stává vědou, pokud náhodou nepoužíváte náležitě spolupracující verze dvou programů. (U takových relačních databází navíc neimportujete jeden soubor, ale několik propojených relačními vztahy!) "Zazálohuj se, jinak nic nebude!" Zkrátka a dobře, vaše data jsou ohrožena a žádná strategie kromě zálohovací vás nemůže spolehlivě ochránit. (Raději zapomeňte na firmu, která v podobě spásných andělů sestoupí ze Žlutých stránek a ze 100 % vám data vrátí.) Za samozřejmou zde ovšem musíme považovat přítomnost UPS (nepřerušitelný zdroj napětí), nebo alespoň nějaké "odstiňovače" poruch napájecí sítě, kde jsou ceny určitě přijatelné. Moderní systémy dnes přímo podporují komunikaci s UPS a mohou se například samy postupně vypnout (a tedy uložit data), pokud UPS již nezbývá mnoho sil. To si ovšem vyžaduje komunikaci po sériovém portu a o něco chytřejší model UPS podobné scénáře jsou však důležitější pro servery, kde uživatel typicky nebývá přítomen. Proto také moderní ovladače umějí poslat oznámení o kritické situaci napájení třeba na pager, mobil či e-mailovou adresu odpovídajícího správce. Moderní UPS ovšem nemusí ihned zaskakovat za výpadky proudu, většinou současně aktivně "průchozí" proud sledují a vyrovnávají jeho kolísání. U počítačů jsou spíše ohrožena data výpadky proudu než komponenty jeho kolísáním, kvůli používaným počítačovým zdrojům. Moje zkušenosti ovšem ukazují, že vám nic a hlavně UPS nepomůže, pokud vám zešílevší zdroj počítače pošle do motherboardu o nějaký ten voltík navíc. UPS však není jen otázkou počítačové techniky, ale toho, co má pro vás hodnotu a co nechcete, aby vám místní ještě předkomunistické elektrické vedení zničilo. Jakkoli to může vypadat přehnaně, pokud vlastníte hi-fi techniku hodnoty vašeho osobního počítače (a to se při dnešních cenách může stát snadno), měli byste změnit názor. Často vůbec netušíte, co vám po kabelech běhá. Pro představu: v pronajatém bytě byl tak poničený jistič (už jste někdy vyjednávali s řemeslníky o výměně archaického typu jističe?), že jeho prskání proudové pulsy dokázalo projít i značkovou UPS a přepínalo funkce komponenty ve věži. Ale to je zase úplně jiný příběh. Pokud jste tedy v situaci, že můžete bezpečně dokončit uložení práce na pracovní disk a pustit se do zálohování, nabízí se vám celá řada možností. Principiálního se toho za poslední rok mnoho nezměnilo, snad jen ty cenové relace jsou zase o něco příznivější. Problémem zůstává spíše psychologická záležitost, kde je to více otázka lidské energie než finančních prostředků. K většině výměnných ukládacích zařízení se dnes naštěstí přidává nějaký ten automatizační zálohovací software, který by měl toto řešit. Ty nejpropracovanější se ale stále týkají jen velkých firemních řešení s vlastními správci zrcadlená disková pole, spolupracující s nějakým tím hierarchickým managementem dat (podle četnosti potřeby přesouvá data mezi několika různě rychlými a spolehlivými zařízeními), jsou dnes stále typičtější, i když ne příliš levnější a přístupnější pro malé a střední firmy. Jinde je to naopak podstatně optimističtější. Zip Drive se stal standardem, počítadlo kousků již překročilo 12 milionů a v únoru Iomega získala prvního oficiálního OEM partnera firmu Dell. Ceny médií by měly klesnout, protože firma Nomai vyhrála spor o práva na jejich výrobu. Relativně nedávno si Iomega uškodila zamlčováním informací o spolehlivosti svého hardwaru které vyvolaly hotovou bouři pověstí, a utišilo je až uveřejnění "jednoprocentní" chybovosti mechanik. Ale ani takto propracované marketingové "zohavení" již dnes Zipu prostě nemůže ublížit. Firmy jako Micron v celé řadě počítačů, nebo třeba IBM v japonské řadě AptivaPC, již disketovou mechaniku definitivně eliminovaly! Podstatně typičtější zálohovací médium páskové mechaniky se již dlouho drží na cenově přijatelných hladinách. Vývoj probíhá spíše v těch výkonnějších, kde např. DLT mechaniky (Digital Linear Tape hlava je nepohyblivá a kolem sviští pásek rychlostí 120 palců za sekundu) dnes nabízejí datové toky až 10 MB/s, ovšem za značnou cenu (finační, velikosti celé mechaniky apod.) Pro grafika, jehož jedno hodinové pohrání si s digitalizační kartou vyprodukuje 10 GB dat, opět stále nic moc. DLT ovšem existují již od roku 1994 a zůstaly dodnes v rukou jediného OEM výrobce. Od téhož roku mimochodem existuje přece jen akceptovanější páskový standard Travan (firmami v pozadí byly Hewlett-Packard, 3M, Sony, Conner a Iomega). Podobný vývoj platí i o MO (magnetooptických jednotkách), kde se stále mluví o průlomu, který konečně dotáhne jejich vítězství nad klasickými pevnými disky až dokonce. Prozatím ale nic takového nehrozí a z vývoje mohou těžit opět spíše provozovatelé mohutnějšího datawarehousingu, kteří se mohou opřít o spolehlivější a levnější (proti minulosti) MO knihovny. Spor CD-R (či CD-RW) a DVD-R se dnes jednoznačně odkládá do příštího roku (ale spíše tisíciletí). Po mnoha proklamacích stále počítačové DVD žádný extrémní boom neprožívá a reálně dostupné DVD-R (DVD-RAM) mechaniky nadále existují jen v tiskových prohlášeních a na rýsovacích prknech společností, jež se stále neráčily dohodnout na jednotných formátech. Nástup CD-RW dnes zdržuje jen neúměrná cena médií (cca 15x více než CD-R). Přitom to jsou právě CD-RW a technologie packet-writing, které umožňují zálohování na disky CD-RW přes síť! Backup over Net Posledním dnes zmíněným zálohovacím principem je "Backup over Net", skutečná můra futuristů, kteří už nevědí, co by předpověděli, aby se to nestalo do dvou let skutečností. (Viz PC WORLD 12/96, článek "Virtuálně o virtuální realitě", i když tam se mluví i o "vzdálených" pracovních discích.) Jak sám název napovídá, stále více firem ve Spojených státech může využívat služeb zálohování přes Internet, označovaných také jako "Web backup service". Podle průzkumu dnes na Internetu přibývá 625 TB (ano, terabajtů) dat měsíčně, a tak není důvodu, proč by se tam nenašlo něco místa pro ta vaše. Stačí zaplatit poplatek (na megabajt, za čas připojení nebo paušál) a "prostě" odeslat svá data na servery firmy, která je proti všem případným potížím s dlouhodobou úschovou dat zajištěna. Data jsou automaticky kódována algoritmy DES (až 160 bitů, podle firmy), služby jsou 24 hodin on-line a data je možno kdykoli restaurovat bez ohledu na arabské teroristy, kteří právě naprosto vymazali vaši firmu i s počítačovým vybavením. Pokud vám právě (viz předchozí důvody) nefunguje síťové spojení, do 24 hodin po území Států vám docestuje CD-ROM s potřebnými daty. Hlavním (naším) problémem tu zůstává rychlost připojení. Zatímco po ISDN můžete za hodinu zazálohovat cca 56 MB, aby tyto služby měly smysl, stále by to přece jen chtělo T1 nebo podobně rychlé připojení. Teoreticky (s kartou Visa v ruce) by šlo s podobným vybavením tyto služby využívat i u nás, protože Internet tu skutečně boří hranice, ovšem vzhledem k propustnosti jeho evropské páteře jen těžko dosáhnete takto rychlého kanálu napříč zeměkoulí až do USA. Uvidíme, jak se tato situace vyvine u našich sousedů. (U nás, obávám se, se v nejbližší době nevyvine.)8 0167/OK o Zapletalův dodatek k Murphyho zákonu !3564: Mohou-li se věci pokazit, dříve nebo později se také pokazí. K podmínkám platnosti tohoto tvrzení patří, že "později" není od "dříve" příliš časově vzdáleno a že se pokazit může všechno. Jestliže jste se právě rozhodli, že budete zálohovat, je zřejmé, že již v tomto okamžiku bylo něco neodvratně ztraceno či zničeno. Název: CORE v areálu České televize Autor:Vladislav Svatoš, Oldřich Marek 05 Rozvoj lokální počítačové sítě v areálu České televize v Praze na Kavčích horách se datuje od konce 80. let. První lokální síť na bázi personálních počítačů byla zprovozněna v roce 1989. Vprvní síti ČT bylo připojeno 10 PC k serveru a sloužila k řízení výroby. Dnešní síť má přes tisíc počítačů, slouží k řízení televizní výroby, vysílání, zpravodajství a k zpracování ekonomických a administrativních agend. Je svým způsobem nezbytným společníkem veškerého dění na Kavčích horách. Článek ukazuje, jak se rozvoj v technologiích lokálních počítačových sítí promítl do dnešní tváře sítě České televize a jaké trendy ovlivňují její další rozvoj. Je možné, že mnohé větší organizace najdou mezi vývojem této a své vlastní sítě mnohá Trocha historie Budování lokálních sítí vycházelo z daného stupně vývoje počítačových síti ve světě, ale bylo omezeno nabídkou na trhu v tehdejším Československu.. Počítačová síť, jež postupně propojovala jednotlivá výrobní, provozní a administrativní pracoviště umístěná v areálu na Kavčích horách, využívala síťový operační systém NetWare firmy Novell, jako komunikační protokol sloužil Arcnet. Vzhledem k tomu, že rostoucí nároky na spolehlivost a rychlost nebyla schopna stávající síť splnit, ale i protokol Arcnet s relativně nízkou přenosovou rychlostí v té době pomalu končil svou éru a byl jak ve světě, tak u nás vytlačován protokolem Ethernet, rozhodla se Česká televize v roce 1993 učinit zásadní krok směrem k rekonstrukci tehdejší lokální počítačové sítě. Ve výběrovém řízení Česká televize vybrala jako dodavatele projektu a realizátora rekonstrukce sítě firmu CORE Computer. Pro tuto firmu hovořily jak produkty, které nabízela, tak odborné znalosti a zkušenost jejích projektantů a technických pracovníků. Firma CORE Computer se svými subdodavateli kabeláže úspěšně prošla náročnou cestou rekonstrukce sítě až do dnešních dnů. Náročnost byla dána několika specifickými faktory: Přechod na rekonstruovanou LAN nebyl jen záležitostí dodávky nových aktivních prvků, nýbrž byl spojen s pokládkou nové kabeláže. Připomeňme si, že typickým přenosovým médiem pro protokol Arcnet byl koaxiální kabel. ČT Praha se již v roce 1993 rozhodla vytvořit flexibilní kabelovou infrastrukturu tzv. strukturovaný kabelážní systém, využívající kombinace optovláknových rozvodů a metalických rozvodů kroucenými páry. Nová síť nebyla budována "na zelené louce", což by nesporně situaci zjednodušilo. Naopak, nezbytným požadavkem byla koexistence stávající sítě se sítí nově budovanou. Uživatelé nově budované sítě museli mít přístup ke zdrojům doposud umístěným v té staré, a naopak. Nelze opomenout ani specifické potřeby některých pracovišť, např. na zajištění klidu v nahrávacích studiích v průběhu pokládky nové kabeláže. Vzhledem k omezeným finančním zdrojům musela Česká televize rozložit rekonstrukci do několika let. Přednost měla samozřejmě pracoviště s vyššími nároky na přenosovou rychlost, spolehlivost a stabilitu systému. Prostorová dislokace pracoviště v rámci několikahektarového areálu byla až druhotná. Existence jasné koncepce rekonstrukce celé sítě měla proto již od samého počátku v zájmu ochrany investic investora ještě větší význam než obvykle. Je pochopitelné, že rekonstrukce rozložená do několika let nemohla být nepoznamenána rozvojem informačních technologií a rozvojem technologií lokálních sítí zvláště. Připomeňme si alespoň několik momentů nástup Windows NT, rostoucí podíl protokolu IP, požadavky na WAN propojení (Internet, komunikace se studii v Brně a Ostravě), vznik a rozvoj nových komunikačních protokolů (Ethernet, FDDI, Fast Ethernet, ATM). O to více než jindy vystupovala do popředí nezbytnost koncepčního řešení, otevřeného dal-šímu technologickému rozvoji. Současný stav datové sítě v areálu ČT Praha odpovídá jejímu postupnému budování cestou přechodu z koaxiální sítě typu Arcnet na strukturovaný kabelážní systém Systimax a modernější komunikační protokoly. Tento proces byl zahájen v letech 1993-1994. V současné době je přechod na strukturovanou kabeláž v areálu realizován v rozsahu cca 80 % přípojných míst. Kudy šel vývoj Rozvoj sítě České televize Praha v létech 1993-1998 lze rozdělit do několika etap. První etapa rekonstrukce z pohledu systémové topologie vycházela z realizace "collapsed backbone" topologie, jejímž jádrem se stal centrální směrovač Wellfleet (dnes Bay Networks) BCN. Hlavním úkolem směrovačů byla segmentace Ethernet sítě. Jednotlivé segmenty byly rozvedeny multimodovými optickými kabely do rozvaděčů rozmístěných po areálu tak, aby byla pokryta požadovaná přípojná místa z těchto rozvaděčů metalickým rozvodem UTP kategorie 5. V rozvaděčích byly umístěny Ethernet rozbočovače s 24 porty. Jeden segment Ethernet byl osazen typicky jedním rozbočovačem, v některých případech dvěma. Jeden segment tak byl zatížen počítači v rozmezí 24-48 stanic. Servery byly připojeny převážně na samostatné Ethernet segmenty. Koncepce vycházela z na svou dobu velmi progresivní technologie, kombinující relativně vysokou propustnost sběrnice směrovače s vysokým stupněm fault-tolerance tohoto směrovače. Za druhou etapu lze považovat vytvoření druhé "collapsed backbone" topologie (druhý směrovač BCN). Propojení obou center bylo (vzhledem k relativně nízkému provozu mezi oběma směrovači) realizováno pomocí jediného Ethernet segmentu s přenosovou rychlostí 10 Mb/s. S dodávkami stohovatelných rozbočovačů Bay Networks 5000D se maximální počet stanic na 1 segment snížil na 24 a vytvořily se podmínky pro "per-port switching" (softwarově ovládané přepínání příslušnosti PC k jednomu z více Ethernet segmentů, podporovaných stohem rozbočovačů). Počátkem roku 1997 přesáhl počet Ethernet segmentů v lokální síti padesátku. Tak rozsáhlá síť si vyžadovala softwarovou aplikaci, která by umožnila monitorovat a řídit aktivní síťové prvky vzdáleně. Základ pro to byl vytvořen již dříve všechny aktivní prvky byly instalovány včetně podpory protokolu SNMP. Systém byl proto doplněn o software pro správu sítě Optivity. Třetí etapa sahá do dnešní doby. Byla vyvolána potřebou zvýšit propustnost spojení mezi směrovači BCN, a především připojit vybrané servery rychlejšími okruhy. Zásadním rozhodnutím se stala volba vysokorychlostního LAN protokolu vedle stávajícího protokolu Ethernet. Tímto protokolem se stal Asynchronous Transfer Mode ATM. ČT Praha doplnila síť o ATM přepínač Bay Networks Centillion 100, který dnes tvoří jádro celé sítě. Větve ATM s přenosovou rychlostí 155 Mb/s propojují směrovače Bay Networks BCN a současně připojují vybrané servery. V přepínači Centillion 100 byly rovněž vytvořeny podmínky pro připojení vybraných serverů protokolem Fast Ethernet (100 Mb/s) po UTP kategorie 5. A co dál? Inovace velkých subsystémů AIS ČT, nástup multimédií a zvyšující se propojení informačních a televizních technologií vyžadují stále vyšší spolehlivost a propustnost počítačové sítě V současné době se analyzuje další rozvoj počítačové sítě v České televizi a další postup lze vidět v těchto směrech: 1)Postupný přechod ze směrovaného řešení k přepínanému. 2)Jádro sítě se bude dále rozvíjet s využitím protokolu ATM, a to jednak zvětšováním počtu k ATM připojených serverů, jednak posilováním redundance jádra. 3)Bude se snižovat počet stanic připojených k Ethernet segmentu (až do počtu 1 stanice na segment). Menší počet stanic na segment si vyžádá zvětšení počtu segmentů. Nárůst počtu segmentů však již nebude dále řešen zvětšováním počtu Ethernet portů na směrovačích, nýbrž přesouváním části segmentů do přepínaného prostředí. Některé komunikačně náročné stanice budou připojeny pomocí Fast Ethernetu (100 Mb/s). 4)V přepínaném prostředí najde uplatnění rozdělení sítě do několika virtuálních sítí. 5)Stávající směrovače BCN budou stále více plnit funkci (redundantních) MPOA serverů namísto funkce směrovačů dat. V České televizi pracují lidé mnoha profesí. Mnozí z nich však mají jedno společné: při své práci se již neobejdou bez počítačové sítě, která je rychlá, vysoce propustná a spolehlivá. Rostoucí nároky na automatizovaný informační systém České televize a rychle postupující digitalizace v televizní technologii budou význam této sítě nadále zvyšovat.8 0169/JL o Název: Autor:Výkonnost databázových aplikací[IV] 05 Milan Drbohlav V předchozích dílech jsem se pokusil uvést čtenáře do problematiky výkonnosti a fyzických charakteristik SŘBD, které s výkonností souvisejí. Poslední část seriálu bych rád věnoval poznámkám o možnostech vybraných komerčních databázových produktů v oblasti sledování a ladění výkonnosti (vzhledem k omezením týkajícím se rozsahu tohoto textu uvedu jen základní informace). Z textu by mělo být zřejmé, že existují zcela odlišné přístupy k ladění výkonnosti od černé skříňky (InterBase) přes rozšířené možnosti (SQLBase, MS SQL Server) až po velmi dobře laditelné servery (Oracle). I z tohoto důvodu by měla být oblast ladění a sledování výkonnosti velmi pečlivě zvažována při výběru vhodného SŘBD. Možnosti ladění SŘBD Tuning (chcete-li ladění) SŘBD zahrnuje vylepšení instalace a konfigurace databázového serveru, tak aby lépe spolupracoval s operačním systémem. Cílem je dosáhnout optimálního využití stroje a zdrojů operačního systému. Tuning samotné databáze zahrnuje vylepšení implementace databázových objektů s cílem usnadnit aplikacím přístup k těmto objektům. Úmyslně hovořím o vylepšení a nikoliv optimalizaci; chci tím zdůraznit, že výsledkem celého procesu ladění nebývá optimum, ale stav, který za daných okolností nejlépe vyhovuje jednotlivým uživatelům, a tedy se optimu blíží. Stále je však třeba mít na paměti, že nejdůležitějším faktorem dosažení dobré výkonnosti je efektivní návrh databáze a aplikace. Ani sebelepší ladění výkonnosti nemůže kompenzovat špatný návrh. Uvádí se, že nejméně 85 procent výkonnostních požadavků na databázové aplikace musí být realizováno dobrým návrhem a implementací databáze a aplikace. Borland InterBase Databázový server InterBase umožňuje konfigurovat jen několik aspektů: interval paměťových stránek určených serveru, úroveň priority procesu serveru s ohledem na další procesy běžící na stejném stroji, velikost databázové cache a velikost "klientské mapy". Velikost klientské mapy definuje velikost komunikačního bufferu používaného pro každého lokálního Interbase klienta. Databáze InterBase se skládá z jediného souboru na každém disku (přesněji adresáři), ve kterém jsou ukládány všechny databázové objekty. Pro InterBase databázi lze určit velikost databázové stránky, diskové lokace, do nichž se mají databázové soubory ukládat, a velikost (ve stránkách) každého souboru. U InterBase tabulek lze pouze definovat, zda jsou data ukládána do interní InterBase tabulky nebo do externího souboru operačního systému. Jedinou ladicí možností pro index InterBase je nastavení, zda je ukládán ve vzestupném či sestupném pořadí. MS SQL Server MS SQL Server nabízí celou řadu ladicích parametrů serveru některé z nich lze měnit za běhu serveru, většina se však uplatní až po jeho novém nastartování. Mezi konfigurovatelné parametry patří: lpočet povolených spojení lzda je povolena aktualizace lvelikost transaction log bufferu ldefaultní velikost databáze ldefaultní plnicí faktor tabulek a indexů lmaximální počet či procento stránkových zámků, které lze nastavit linterval mezi zapsáním log bufferů do transaction log souborů lpočet asynchronních I/O operací požadovaných na operačním systému lmaximální počet threadů v serveru lpaměť alokovaná serveru lpředpokládaný počet cachovaných uložených procedur lzda je třeba vytvořit pro rychlejší třídění v paměti pomocnou oblast Tabulka či indexy mohou být umístěny do určitého segmentu. Segment může zahrnovat více datových zařízení definovaných pro databázi. Nelze specifikovat strukturu ukládání tabulek či indexů, nicméně index může být clusterován se svojí tabulkou. Tabulka může mít jen jediný clusterovaný index. SQLBase Rovněž SQLBase server firmy Centura umožňuje konfigurovat řadu aspektů, včetně počtu stránek v databázi a třídicí cache. Lze nastavit, zda se mají používat přímé I/O operace nebo bufferované, má-li se log soubor prealokovat a zda se má používat stará nebo nová optimalizační technika. Pro SQLBase databázi lze specifikovat adresář databáze nebo, alternativně, ukládací skupinu, v níž má být databáze alokována. Dále lze určit počet stránek, o které má být databáze rozšířena; pakliže se naplní, velikost log souboru, offset transakcí v log souboru a velikost, o kterou se má log soubor rozšířit v případě potřeby, počet log souborů, jež může zahrnovat aktivní transakce, frekvence checkpointů a čas, během nějž se má operace ukončit. Pro každou tabulku lze určit procento volného prostoru ponechaného na každé databázové stránce pro další aktualizace. Tabulky jsou automaticky alokovány do všech ukládacích oblastí, kde je databáze implementována. Pro každý index lze specifikovat, zda bude mít B+tree strukturu (defaultně) nebo hashovanou strukturu (nutno explicitně specifikovat). Oracle Oracle7 release 7.3 lze velmi dobře ladit počínaje jednotlivými "instancemi" Oracle serveru až po jednotlivé tabulky a indexy. Ladění instance Oracle Serveru zahrnuje nastavení využití paměti, I/O operace, soupeření a řadu dalších faktorů jako třídicí oblasti, volné seznamy a checkpointy. Okno Oracle Tablespace Manageru Pro každou tabulku lze určit procento volného prostoru ponechaného pro budoucí aktualizace, minimální procento použitého prostoru pro využití v každém datovém bloku, tzv. tablespace, kde má být tabulka alokována, její ukládací charakteristiky (její počáteční velikost a velikost přírůstku), požadovaný stupeň paralelismu a množství cachová-ní, které se má použít. Pro každý index lze specifikovat procento volného prostoru ponechaného pro budoucí aktualizace, tablespace, kde má být alokován, jeho ukládací charakteristiky a požadovaný stupeň paralelismu. Příslušné tabulky mohou být uloženy společně s indexem jako cluster v pre-joinovaném tvaru. Lze volit, zda musí Oracle optimalizovat dotazy s použitím starého optimalizéru založeného na pravidlech, či s využitím novějšího optimalizéru založeného na nákladech. Ke každému dotazu lze rovněž přidat tzv. "hints" (neboli optimalizační návrhy). Nástroje pro sledování výkonnosti (monitoring) Monitoring není jen nástrojem řízení výkonnosti, je to rovněž dobrý preventivní mechanismus bránící vzniku řady problémů. Pro monitorování databázové výkonnosti lze využít řadu nástrojů, které lze v zásadě klasifikovat následujícím způsobem: lproprietární nástroje: nástroje poskytované spolu se SŘBD softwarem pro monitorování její výkonnosti lnástroje třetí strany: nástroje poskytované třetí stranou, konzultanty a specialisty pro účely monitorování SŘBD lproprietární nástroje operačního systému: nástroje poskytované hostujícím operačním systémem pro monitorování vlastní výkonnosti; z poskytovaných dat lze vybrat řadu zajímavých statistik o výkonnosti SŘBD lnástroje operačního systému od třetí strany: nástroje obdobné proprietárním nástrojům operačního systému poskytované třetí stranou, konzultanty a specialisty Dále jsou uváděny jen proprietární monitorovací nástroje, poskytované spolu s několika populárními SŘBD. Borland InterBase InterBase Server Manager zobrazuje statistiky databázového serveru a statistiky zamykacího manageru právě připojené databáze. Všechny tyto statistiky se zobrazují jako log soubory v běžném "notepad-like" okně. InterBase Interactive SQL Interface má řadu užitečných možností (setů) pro sledování výkonnosti. Nastavení "set stats on" zobrazuje využití paměti serverem, čas potřebný pro realizaci dotazu, využití bufferů a počet fyzických diskových I/O operací. Nastavení "set plan on" zobrazuje způsob, jakým jsou dotazy fyzicky zpracovávány, zejména pak využití indexů. Microsoft SQL Server Microsoft SQL Server 6.0 je úzce integrován s operačním systémem Windows NT. Tato integrace zvyšuje rozsah, v jakém lze Windows NT Performance Monitor využít pro monitorování komponent instalace SQL Serveru. Pro monitorování je možné využít také SQL Enterprise Manager a řídit tak libovolný počet instalací SQL Serveru na síti. Kromě jiného SQL Enterprise Manager může sledovat velikost libovolné databáze či zařízení na síti. Může rovněž plánovat monitorovací, administrátorské a ladicí operace, a to s využitím SQL Executive. Vývojáři a DBA mohou dále využívat nástroj pro analýzu dotazu dostupný v ISQL/W, což je GUI interaktivní SQL prostředí, poskytované jako součást klientské instalace SQL Serveru. Tento nástroj umožňuje uživatelům testovat jak syntaxi, tak sémantiku a výkonnost SQL dotazů. Tento test se realizuje aktivací voleb Query Plan a Statistics I/O před spuštěním konkrétního dotazu. SQLBase Firma Centura poskytuje pro účely sledování výkonnosti konzistentní, snadno použitelný nástroj s GUI nazývaný SQLConsole. Pomocí tohoto nástroje lze sledovat SQLBase server, různé SQLBase databáze, otevřené kurzory, stav zamykacího systému a parametry serveru, stejně jako různé alarmy a události. Pro SQLBase server lze zobrazit informace o aktivitách a procesech. Jednotlivé informace je možno automaticky obnovovat ve stanovený interval, nebo je lze obnovovat ručně. Okno SQL Console firmy Centura SQLBase má rovněž celou řadu tzv. "environment options", které lze aktivovat nebo deaktivovat. Některé z nich je možné využít pro sledování výkonnosti: např. volbu planonly lze aktivovat s cílem zobrazovat prováděcí strategie následujících SQL příkazů. Tyto informace se zobrazují v tabelární formě. Oracle Oracle 7.2 poskytuje tři utility pro monitorování výkonnosti: dynamické view, SQL trace nástroj a explain plan command. Oracle 7.2 on Windows NT je úzce integrován s Windows NT Performance Managerem. Dynamická view je sada systémových tabulek spravovaných Oracle serverem. Tyto tabulky jsou neustále aktualizovány. Jejich obsah se primárně vztahuje k výkonnosti. Zobrazují například informace o databázových objektech, které jsou právě zamknuté, a spojeních, která k nim přistupují, seznam všech datových souborů tvořících databázi a seznam všech databázových objektů cachovaných v library cache. SQL trace nástroj generuje výkonnostní statistiky o SQL příkazech prováděných serverem. Tyto statistiky zahrnují informace o parsování, spouštění, počtech operacích fetch, spotřebovaném CPU času a celkové době zpracování, fyzické a logické operace čtení, počet zpracovaných řádek. Explain plan příkaz zobrazuje prováděcí plán zvolený optimalizérem pro realizaci SQL příkazů.8 0170/JL q Název: QuickTime3.0 Jaroslav Zapletal Autor: 05 V tomto článku se podíváme na takřka finalizovanou verzi multimediální platformy QuickTime 3.0, která by se měla stát něčím mezi konečně dostupnou horkou novinkou, malou revolucí v multimediálních systémech nebo také velmi geniálním, či naopak pochybným strategickým krokem firmy Apple. Všechny tyto možné pohledy na "věc" budou čtenáři zřejmější po přečtení tohoto článku. Jakým čtenářům je text určen? Zcela určitě všem uživatelům platformy Mac OS, ale vzhledem k okolnostem by mezi nimi neměli chybět ani zastánci dalších platforem těch windowsovských i unixovských... QuickTime kdo by jej neznal. A neodpustím si malou špičku znají jej skutečně všichni, pro ty z ostatních platforem se stačí podívat na takové Video for Windows a určitě něco z QuickTime zahlédnou. QuickTime se spolu s grafickým rozhraním stal jakýmsi symbolem Maců a nepochybně také inspirací pro multimediální úsvit na ostatních osobních počítačích. Na tomto místě by ti nejdůkladnější čtenáři měli spustit povyk, protože autor si viditelně zjednodušuje život doslovným kopírováním starších textů. A měli by pravdu, předchozí odstavec byl převzat z článku QuickTime 2.5 v MacWORLDu 9/96. Byl tehdy věnován verzi 2.5 a lze jej použít např. jako stále platné uvedení do tématu, a nejen proto, že se zabýval i historií QuickTime. V době psaní článku se psala polovina února 1998, a na Internetu je k vyzkoušení dostupná beta-verze 16 horké novinky QuickTime 3.0, která by již měla být finalizována a bezplatně na Internetu uvolněna okolo 28. února. QuickTime 3.0 přitom představuje pro Apple, a tedy i platformu Mac OS, významný předěl. Dobrá, je pravda, že totéž jsme tvrdili o QuickTime 2.5, ale úmysl a realizace se často liší obzvláště u idealistických firem jako je Apple. QuickTime nebo QTML (QuickTime Multimedia Layer) Nejdříve pro nováčky, nevlastnící starší čísla časopisů, krátké shrnutí. QuickTime představuje pro systém Mac OS komplex systémových rutin, pokrývajících především všechny multimediální a některé přilehlé služby. Realizován je několika doplňky a ovládacími panely, a nezkušení uživatelé se často dopouštějí té chyby, že je z důvodu úspor paměti vypínají. Jak pošetilé! Samozřejmě, pokud nikdy nepřehráváte na počítači filmy, můžete se bez odpovídajícího funkčního jádra QuickTime obejít a cca 1 MB paměti uvolnit. Obzvláště u nových Power Maců s riscovými procesory ale platí, že QuickTime v sobě obsahuje novější verze rutin, jinak vyvolávaných z ROM, a jisté funkce Mac OS s nainstalovaným QuickTimem běží mnohem rychleji a stabilněji. (Velmi podobná situace mimochodem nastává u doplňku WorldScript.) Tento jev je stále markantnější, protože QuickTime na sebe nabaluje stále více úkolů a stává se jakýmsi systémem v systému a nutno říci, že tím podstatně modernějším. Toto téma je bohužel příliš komplexní, a tak si jen řekněme, že QT pokrývá nejen jisté překladové funkce, ale stará se třeba i o dialogová okénka atd. Některé aplikace mají díky tomu v otevíracích dialogových okénkách ještě miniokna náhledová, usnadňující rychlé vyhledávání kýženého souboru. Co se týká překladů, ve spolupráci s Mac OS Easy Open (v lokalizovaném systému Otevírání dokumentů) se stávají interní formáty QT systémově dostupnými formáty, a např. v takovém Zápisníku můžete otevřít soubory formátu Photoshop 3.0 či Windows BMP. Proto se také začalo již u verze 2.5 mluvit o celé multimediální vrstvě QTML (QuickTime Multimedia Layer), s rozdíly si ale není třeba zatěžovat hlavu. Zatímco u Mac OS je a bude QuickTime distribuován separátně od jiných systémových komponent, pro Windows obsahuje instalátor QuickTime 3.0 i QuickDraw 3D. Možná v tom má někdo jasno, spíše jsou však pojmy QTML a QuickTime používány záměnným způsobem. QuickTime 3.0 je libo Mac OS, nebo Windows? Již u QuickTime 2.5 se mluvilo o distribuční politice, která měla podstatně zrovnoprávnit platformy, z řady důvodu se tak ale nestalo. QuickTime 2.5 byl dostupný pro systémy Windows pouze jako přehrávací software a pro authoring byl nepoužitelný. Kompletní portování ovšem projekt verze 3.0 značně zdrželo (viz také odstup mezi články). Beta-verze byly dostupné ve stejný okamžik pro Mac OS i Windows 95/NT a jejich identičnost a přenositelnost souborů byla na první pokus viditelná. Klíčová je nadcházející verze pro nový systém Apple Rhapsody, který současně díky své povaze usnadní převod QT i na unixové systémy, jimž nějaký ten silnější multimediální standard neuškodí. Plnokrevný QuickTime, dostupný pro jinak multimediálně ne zcela konkurenceschopnou platformu Windows, je ovšem odvážný krok. Apple si od tohoto zřejmě slibuje především naprosté vítězství standardu, jehož authoring bude stále zřetelně nejvýhodnější pod Mac OS a na hardwaru Tato proměna ovšem stála Apple mnohem více než něco odvahy. QuickTime je příliš spjat s prostředím Mac OS a bylo třeba přeportovat značné oblasti macovského systému. Dokazuje to například dokumentace pro PC programátory, důkladně rozebírající třeba principy paměťového managementu Mac OS, ale i víceméně oficiální komentáře. Paradoxním výsledkem je, že značná část Mac OS je dnes přeportována pro platformu Intel myšlenka Mac OS (či pro experty spíše Blue Box) pro Intel nás již nemůže tak šokovat. A to je také tou nejvýraznější vlastností QuickTime 3.0, nikoli tisíce základních i luxusních mediálních formátů. Po instalaci jediné knihovny DLL a programu MoviePlayer můžeme pracovat v QuickTime i pod Windows. Viditelných rozdílů je minimum, zejména v MoviePlayeru, který má dokonce i "ona" náhledová okénka. Apple tu přitom nejde cestou konkurenčního boje, ale spíše přes nabídku doplňujícího či alternativního produktu. Je vhodné např. nainstalovat na PC i Microsoft DirectX, protože QuickTime prostřednictvím jeho API využívá přítomných hardwarových akcelerací zvukových i grafických karet. Služby QuickTime 3.0 Dobrá, QuickTime bude nainstalován, kam jen oko dohlédne. Co z toho budeme mít? Věřte nevěřte, formátová standardizace je výborná věc. V případě QuickTime to znamená extrémně jednoduchou přenositelnost i velmi komplexních dat mezi platformami, bez nutnosti konverze. A to znamená více crossplatformních produktů a lepší produktivitu práce pro multimediální authoring, ale i běžné uživatele, protože roztříštěnost formátů na Internetu a počítačích vůbec je skutečně hrozná. S intenzivnějším využitím funkcí budeme ovšem muset počkat na nové verze aplikací, jako je např. Adobe Premiera, které do poslední kapky nových možností využijí. Typickou, již realizující se ukázkou, je oblast WWW surfování kde je už aplikace alias WWW prohlížeč s QT pluginem k dispozici. Tady stačí nalézt stránky postavené na schopnostech QuickTime 3.0 a začít testovat. Dnes na nich (třeba http://www. apple.com/quicktime/preview/) typicky nalezneme začleněné nové formáty dat které stávající WWW editory bez problémů zvládnou do stránek začlenit a nový QT plugin je umí přehrát. Tady skutečně každý ocení, nakolik využívání přehrávacích možností QuickTime eliminuje nekonečné řady různých speciálních pluginů. Nejenže se na něj můžeme spolehnout při přehrávání MIDI či MPEGových šotů, ale jeho speciální formáty jako je např. vektorová grafika se stávají akceptovatelným standardem. Verze 3.0 je přitom skutečně tvrdě optimalizována pro internetové použití; na přenos náročná data lze přenášet streamovaným způsobem, kdy se začnou zobrazovat ještě před dokončením transportu, a navíc na WWW stránce mohou být data uložena v několika podobách optimalizovaných pro různé rychlosti uživatelova připojení. Celkem nic originálního, konečně je ale toto chování konzistentní a působivě to funguje!! Například na zmíněných stránkách Apple jsou umístěna VR panoramata (prostorové fotografie), která jsou velmi úsporná. U těch větších oceníme, když si jejich virtuální prostor budeme moci procházet ihned bez čekání, s tím omezením, že viditelná část se bude pomalu zvětšovat. Protože ale můžeme nadefinovat náhledovou stopu, jež naskočí ihned díky své menší velikosti, mohou být ještě nenahrané oblasti reprezentovány např. prostorovou mříží (vzpomínáte na simulátor ve Star Treku?) nebo třeba jen obrazem s méně detaily (kupř. díky maximální komprimaci JPEG). Apple skutečně na QuickTime nešetří a neustále "dokupuje" či doprogramovává moderní prvky, například nové komprimace či MIDI nástroje. Díky nim jsem skutečně poprvé viděl přes klasický modem v pražských podmínkách přehrávanou hudbu v takřka CD kvalitě a s akceptovatelným "náznakem" videoklipu... Na skutečné využití všech možností si ještě počkáme. Velmi nadějně se tváří možnost používání efektů v reálném čase kde bychom například na WWW stránkách mohli ušetřit nekřesťanské megabajty jinak duplikovaných filmů. Prozatím jsem také nenašel skutečné QuickTime VR panorama, postavené ze všech použitelných mediálních prvků. Jen si představte vlastní panorama zachycující loď Enterprise (to již léta existuje), hvězdný prostor okolo inteligentně generovaný do "pseudooken", díky filmovým stopám a speciálním efektům, k tomu hudba na pozadí (se směrovými efekty, pochopitelně). Manipulovatelné předměty mohou být tvořeny z objektů QuickDraw 3D, i když to již určitě chce masivní hardwarovou akceleraci. (Poznámka do hvězdného deníku: poručík Data má koženou tvář pořád a kapitán Pickard vlasy nepotřebuje.) Budoucnost? Mnoho dalších věcí bylo slibováno do verze 3.0, a jaksi zatím nedorazily. První souvisí s netrpělivě očekávanou HyperCard 3.0 kde bude možno vytvářet k filmům doprovodné stopy, obsahující příkazy jakéhosi skriptovacího jazyka HyperTalk. Kdesi se také zdržela možnost umisťovat na pozadí filmů (u VR panoramat a objektů to již funguje) aktivní body, pomocí kterých by se např. děj dal větvit. Tyto zčásti již fungující a zčásti naslibované funkce přitom naznačují některé fantastické možnosti jako například možnost interaktivních aplikací postavených na QuickTime enginu, médiích a interpretovaných skriptech (nebo třeba Javě), jež by byly hardwarově nezávislé, přesto však lokálním hardwarem akcelerované (přes DirectX), a hlavně distribuované přes Internet, a to třeba i po stále funkčních částech.8 0173/JL q Tabulka podporovaných formátů Seznam formátů nativních pro QuickTime jen ty zahrnuté do základní instalace. Co se týče codeců alias komprimačních metod pro daný formát dat (pro QuickTime Movie, viz např. obr. MoviePlayer), existuje jich ve formě plug-inu nesčíselné množství. Digital Video QuickTime Movie DV MPEG OpenDML Video For Windows (AVI) Audio and Text AIFF/AIFC AU Audio CD Data DV MPEG Layer 1 & 2 Sound Designer II System 7 Sound WAVE Text Still Image BMP (Windows Bitmap) GIF JFIF/JPEG MacPaint Photoshop PNG QuickDraw Picture (PICT) QuickDraw GX Picture QuickTime Image File Silicon Graphics Image File Targa Image File TIFF Animation and 3D 3D Meta File (3DMF) Animated GIF AutoDesk Animator (FLC) PICS MIDI Standard MIDI, General MIDI, Karaoke Název: Jak nejlépe využít možností SCSI Autor:Steve Perkins, hlavní technik Western Digital 05 Rychlá rozhraní jsou nejužitečnější v konfiguracích s více diskovými jednotkami, kde velmi záleží na možnosti přenést data vysokou rychlostí a přenechat sběrnici k dispozici jiným zařízením. Zkrátka u systémů s přenosy velkých objemů dat, několika diskovými jednotkami jsou výhodnější rychlejší rozhraní. Jedná-li se o systém s přenosy z jednoduchých nebo do jednoduchých jednotek, méně přísné parametry dovolí jednodušší (a lacinější) fyzické uspořádání. Rozhraní SCSI není pouze způsob propojení pevného disku s počítačem, je specifikováno jako generické připojení periferních zařízení k počítači. Rozhraní SCSI mají kromě pevných disků také CD-ROM, páskové jednotky, skenery a tiskárny. Specifikace SCSI jsou takové, že prostřednictvím určitých všeobecně platných typů příkazů umožňují integraci prakticky libovolného periferního zařízení do systému s tímto rozhraním. Schopnost zařízení SCSI vytvářet kompatabilní kombinace byla vždy silnou stránkou tohoto typu rozhraní, a jakmile je na počítači rozhraní SCSI, je teoreticky možné k němu připojit libovolná externí zařízení s tímto rozhraním. U jednodušších systémů na bázi DOSu nebo ranných verzí Windows s jediným pevným diskem by operační systém nemohl využít výhod moderních funkcí SCSI. Použití SCSI u takového systému by bylo plýtvání penězi. Klíčem k dosažení nejvyšší výkonnosti rozhraní SCSI je sladění všech součástí systému. Operační systémy provádějící souběžné zpracování úkolů a počítače, na kterých tyto systémy pracují, jsou mnohem dražší než běžné produkty. Pevný disk SCSI musí nabídnout nejenom dobré mechanické vlastnosti, což znamená vysoké otáčky a rychlé vybavovací časy, ale měl by být od základu konstruován tak, aby efektivně podporoval všechny možnosti SCSI. Jednoduché systémové testy v DOSu nebo Windows nejsou většinou schopné prokázat výhody SCSI, protože neřeknou nic o tom, jak se pevný disk zachová za silného zatížení při souběžném zpracování úloh. Musíte zvážit, na jaké aplikace bude systém používán a jaké úkoly bude muset řešit. Zvyšovat kapacitu samostatného stolního počítače SCSI by bylo neúměrně drahou alternativou, ale pro trh pracovních stanic a serverů vyšší třídy zůstává toto rozhraní nejrychlejším a nejpružnějším řešením. SCSI a IDE bratři nebo soupeři? Marek Dědič Již delší dobu vedle sebe existují dva typy propojení pevných disků k počítači. Protože se jedná o životně důležitou součást každého počítače, je volba mezi nimi důležitá pro každého. Určitě jste slyšeli pojmy SCSI a IDE (nebo jejich rozšířené verze) jedná se o dva konkurující si typy rozhraní, nebo se spíše vhodně doplňují? Řadu let se vedou diskuse o tom, jaké propojení pro záznamová zařízení připojovaná k počítačům je nejlepší. Jak se stalo nedobrým zvykem, dříve, než se dospěje k nějaké dohodě, pokud o ni vůbec mají hlavní výrobci zájem, vznikne a prosadí se několik různých standardů. Tyto varianty však nemusejí vycházet vždy z neschopnosti dohody, ale z protichůdných požadavků na dané zařízení. Nejčastějším problémem je sladění požadavku na výkonnost a zároveň nízkou cenu. Podívejme se tedy nyní, k jakému vývoji docházelo u dnes nejpoužívanějších rozhraní, a jak je to s jejich postavením na trhu. Možná vás překvapí, že možnosti dnešních SCSI propojení jsou pouze dokonalejšími funkcemi rozhraní ze 70. let, kdy začalo IBM vyvíjet vstupně-výstupní kanál. V roce 1979 bylo ustanoveno rozhraní SASI a v roce 1981 SCSI (Small Computer System Interface), které se dnes vyvinulo až do verze SCSI-3. Nejrozšířenější rozhraní IDE také doznalo určitého vývoje. Vychází z čipu Western Digital 1010, a v roce 1985 bylo definováno rozhraní Integrated Drive Electronic (IDE) a v roce 1994 Enhanced IDE. Poslední vylepšení se označuje DMA33. Svoji převahu si EIDE vydobylo nižší cenou. Nenabízí však pouze nižší výrobní náklady, ale i dostatečný výkon a jednoduchou instalaci. K otázce položené v nadpisu lze snad již nyní říct, že oba dva standardy mají své místo a rozvíjejí se souběžně, stejně tak i jejich popularita. EIDE má své místo v běžných PC a SCSI je optimální pro servery a pracovní stanice. Pro důkladnější pochopení výhod jednotlivých řešení se podívejme na problematiku ukládání dat na vlastním disku. Uvnitř disku Zlepšování pevných disků se vede na dvou rovinách: jednou z nich je kapacita, druhou rychlost přenosu dat. Důvodem těchto požadavků je skutečnost, že polovodičové paměti (RAM), které se v počítači také používají, jsou znatelně dražší a při výpadku proudu se z nich veškerá data ztratí. Ačkoliv je komunikace mezi procesorem a touto pamětí výrazně rychlejší, není z uvedených důvodů možné zůstat pouze u ní. Veškerá data a programové kódy jsou uchovávány na discích. Tyto disky nejsou, vzhledem k jednoduchosti konstrukce, příliš odlišné od těch prvních (a používané principy jsou známé zhruba sto let): plotna s magnetickou vrstvou, snímací hlavička (cívka) a opět elektromagnetický motorek a servo pro řízení ramínka s hlavičkou, následují zesilovače a poté vlastní rozhraní. Tohoto uspořádání až k vlastnímu rozhraní využívají jak disky SCSI, tak IDE. Z toho vyplývá, že skutečné možnosti disků, bez ohledu na rozhraní, jsou do velké míry limitovány právě mechanickou částí. Mechanické uspořádání Možnosti mechanického snímání z magnetického média jsou dány především rychlostí přesunu hlavičky na správnou stopu a rychlostí otáčení disku. Rychlost vystavení hlavičky do čtecí polohy se nazývá přístupová doba. Tu omezuje výkon serva (označováno též jako motor s kmitající cívkou), jehož zvýšení vede k větší spotřebě energie, potažmo většímu zahřívání a celkově robustnější konstrukci. Taktéž se musí zvyšovat pevnost, a tím pádem hmotnost uchycení vlastní čtecí hlavy, což vede k dalšímu zvýšení vzniku tepla. Dalším problémem je co nejrychlejší zastavení hlavičky nad správnou stopou a připravenost ke čtení uvědomte si, že stopy jsou od sebe vzdáleny tisíciny milimetru. Z těchto důvodů není nalezení kompromisu jednoduché. Průměrná doba vyhledávání je 8-10 ms u SCSI disků a 9-12 u EIDE. Druhá cesta ke zvýšení přenosových schopností disku je zvýšení rychlosti otáčení. Zvýšením rychlosti se zkrátí průměrná doba čekání hlavičky na požadovaný datový sektor a urychlí přečtení dat. Stinnou stránkou zvýšení rychlosti (což samo o sobě není problémem) je vyšší spotřeba energie, tudíž větší zahřívání, vyšší hluk, vibrace a opotřebení ložisek. Taktéž se zvýší požadavek na schopnosti magnetické cívky ve čtecí hlavičce a následné zesilovací prvky. Používaným kompromisním řešením je snížení hustoty záznamu, zvýšení počtu magnetických ploten (pro zachování vysoké kapacity) a použití rychlejší (a dražší) elektroniky. Dnešní SCSI disky používají 7 200 a více otáček za minutu. Rychlost Vraťme se nyní k hlavnímu tématu článku jak je dosahováno vyššího výkonu SCSI disku? Z uvedeného vyplývá, že na mechanickém základu disku je možné pouze malé zlepšení při rychle rostoucí ceně. Některé SCSI disky jsou tedy vybaveny kvalitnější mechanickou i elektronickou částí, umožňující rychlejší přenos dat, ale někteří výrobci na stejném mechanickém základu postaví disk s rozhraním SCSI i IDE. Větší výkon SCSI je tedy dán zčásti kvalitnější mechanikou, ale spíše možnostmi vlastního rozhraní. Přitom stejně výkonné disky by bylo možné dodávat i s rozhraním EIDE, ale cenová politika to neumožňuje. Typy SCSI První SCSI umožňovalo přenášení dat rychlostí 5 MB/s, což bylo ve srovnání s interní přenosovou rychlostí tehdejších disků více než dost. S rostoucím výkonem počítačových systémů i vlastních disků se objevilo SCSI-2 s variantami širokého (Wide) a rychlého (Fast) SCSI. Široké propojení umožňuje přenosy na 16 a 32 bitech (pomocí dalších kabelů) a rychlé má dvojnásobnou základní frekvenci, umožňující přenos 10 MB/s (při 16bitovém propojení 20 MB/s). Další zdvojnásobení rychlosti přineslo SCSI. Posledním stupněm je Ultra2 SCSI (nebo SCSI-3), umožňující přenos 40 a 80 MB/s, ovšem za cenu určitých změn v elektrickém uspořádání a ovládání. Bez ohledu na to, jak rychlé je vlastní rozhraní, zůstává maximální interní přenosová rychlost disku okolo 15 MB/s, při dlouhodobějším ustáleném datovém toku spíše deset. Důležité jsou funkce SCSI je koncipováno jako zakončený řetězec zařízení, který se může skládat z různých jednotek s tímto rozhraním (teoreticky je takto možné propojit i počítače). Maximální počet těchto zařízení se liší podle šířky a parametrů kabeláže (viz tabulka). Jednotlivá zařízení jsou identifikována svým číslem, a je tak možné jejich přímé adresování. Další, pro výkonnost zásadní, jsou vlastnosti rozhraní SCSI: tvorba fronty příkazů, změna jejich pořadí, odpojení od SCSI sběrnice (a po provedení úkolu opětovné připojení) a kopírování ze zařízení na zařízení. V praxi to znamená, že systém vydá příkaz a již nemusí čekat na jeho vyřízení, také sběrnice není po dobu tohoto příkazu blokována. U souborového serveru to umožňuje paralelní přístup k více diskům a přeřazení jednotlivých úloh tak, aby došlo k maximální optimalizaci čtení a tím přístupu k datům (využívá se fronta se 4 až 64 příkazy, a díky jejich správnému seřazení nemusí hlavička disku létat z jednoho kraje na druhý, ale data přečte s nejkratší možnou trasou). Zařízení, která jsou schopná všech těchto funkcí využít, jsou zpravidla dražší, ale ta, která jsou v některých ohledech ošizená (i když levná), neumožní využít všech výhod, a tudíž mohou, co se rychlosti týká, zaostávat za dobře postavenými sestavami s EIDE.8 0174/DĚD q Typy a možnosti scsi Typ SCSIMax. rychlostMax. šířkaMax. délkaMax. počet (Mb/s)sběrnice (bity)(m)zařízení SCSI-15868 Fast SCSI10838 Fast Wide SCSI2016316 Ultra SCSI2081,5 (3)8 (4) Ultra Wide SCSI40161,5 (3)8 (4) Název: PC-DVD ENCORE Dxr2 Autor:kvalita za rozumnou cenu 05 Václav Maletínský, TestCentrum IDG Půjdete-li někdy kolem počítače, v němž je instalována jednotka PC-DVD ENCORE Dxr2, jistě neunikne vaší pozornosti. Na čelní straně DVD mechaniky totiž doslova září její označení, které každému hrdě oznamuje, že v PC není jen tak nějaké "obyčejné" CD nebo DVD, ale právě výrobek společnosti Creative Labs. Zda je hrdost výrobce oprávněná, to prokázal výsledek testu v TestCentru IDG. Na začátek trochu teorie Mechaniky DVD (Digital Versatile Disk) jsou určeny ke čtení disků s kapacitou 4,7 až 17 GB v závislosti na použitém nosiči, takže nabízejí více než dvacetkrát větší kapacitu proti stávajícím CD. Na jedno DVD médium se tak vejde až 8 hodin videa v kvalitě hraného filmu. V současné době jsou na trhu již dvourychlostní DVD mechaniky, které zároveň fungují jako 16až 24rychlostní jednotky CD-ROM, a navíc pracují se všemi formáty CD a DVD disků. Záznam zvuku na disku DVD může být při použití Dolby Digital uložen v kvalitě překonávající i audio CD. Současně s filmovými sekvencemi je možné současně použít až 8 zvukových stop společně s 32 stopami pro různojazyčné titulky. DVD filmy také podporují více úhlů obrazu, takže dovolují přepínat kameru podle vkusu a potřeby diváka. Hardwarové nároky a instalace Pro instalaci DVD sestavy je doporučen počítač Pentium 100 se 16 MB RAM a operačním systémem Windows 95, instalace programového vybavení zabere přibližně 10 MB volného místa na pevném disku. Výrobcem je doporučena i SVGA grafická kartu s rozlišením alespoň 800 x 600 bodů a 2 MB paměti, stejně jako polohovací zařízení pro ovládání programu. Protože éra němého filmu již skončila, je důležitým doplňkem i zvuková karta s reproduktory nebo sluchátky. Zařízení je tvořeno dvěma částmi, první z nich mechanika Creative DVD 2240E má kromě již zmíněného barevného označení standardní vzhled. Na předním panelu je tedy konektor pro sluchátka, ovládání hlasitosti, dioda pro detekci činnosti a tlačítko pro vysunutí zásuvky s diskem. Konstrukce zásuvky s výsuvnými zarážkami disku umožňuje montáž jednotky ve vodorovné i svislé pozici. Druhou částí je karta Creative Dxr2, která zajišťuje dekódování jednotlivých norem obrazového záznamu, tedy MPEG-1, MPEG-2 a DVD 1.0. Vlastní instalace je celkem jednoduchá: stačí vložit mechaniku DVD do volné pozice pro 5,25" zařízení, připojit kabely IDE kabel k řadiči disků, napájení a nakonec i kablík zvuku. Následujícím krokem je zasunutí dekodéru Dxr2 do volné pozice PCI a jeho propojení prostřednictvím audiokabelů s DVD jednotkou a zvukovou kartou. Dále je třeba připojit grafickou kartu netradičně pomocí vnějších konektorů a propojovacího kabelu výstup pro monitor je po ukončení instalace na dekodéru. Po restartování počítače systém najde na vloženém CD nové ovladače (tak totiž funguje PnP v praxi) a zbývá jen instalace programu k přehrávání obrazových záznamů. To je vše filmová projekce může začít. Dokumentace a software Společně s DVD jednotkou a Dxr2 dekodérem jsou dodávány dvě příručky, které provedou uživatele jednotlivými kroky instalace. Jedna z nich je v angličtině, druhá pak obsahuje návod ve 4 jazycích francouzsky, německy, italsky a španělsky. Jestliže uživateli ani takový výběr nestačí, musí se spolehnout na svůj cit pro grafické znázornění, protože češtinu bude hledat na tištěných stránkách i v programech marně. Software tvoří CD-ROM s instalačními soubory a drivery pro Windows 95, nechybí ani instalace Microsoft Active Movie 1.0, přehrávače MPEG a DVD obrazových záznamů. Jako prémii při koupi navíc zákazník získá i dva DVD disky s hrami. Na prvním z nich je kreslená plošinovka CLAW s velmi dobře zpracovanými animovanými sekvencemi, na druhém pak WING COMMANDER IV Price of Freedom, s hranými scénami a dokonalými audiovizuálními efekty. Poznámky z testování Na začátku článku jsem uvedl, že výrobcem doporučená grafická karta by měla mít alespoň 2 MB paměti. Při testování byly postupně použity dvě karty PCI s kapacitou 4 MB (Graphic Blaster Exxtreme a STB Velocity 128) a AGP karta ATI 3D Rage Pro s kapacitou 8 MB. Podle očekávání přehrávání filmů i spouštění aplikací probíhalo zcela bez problémů. Další testy byly provedeny s grafickými kartami S3 Trio 64V+ (PCI) a dokonce i Trident TVGA 8900 (ISA), jejichž paměti měly kapacitu pouze 1 MB. Výsledky jsou více než povzbudivé, neboť prokázaly, že i se slabší než doporučenou grafikou funguje zařízení korektně. Při přehrávání filmů je však třeba počítat s drobnými nedostatky občasným "trháním" obrazu při synchronizaci se zvukem. Mechanika DVD přečte prakticky všechna dosud užívaná data CD i DVD, na rozdíl od výrobků některých jiných firem nemá problém ani s přepisovatelnými disky CD-RW. Načítání DVD disků probíhalo k naprosté spokojenosti, v rámci celkové objektivity však na tomto místě musím uvést, že nebyly testovány disky v normě DVD 9 a 18. Tyto dvouvrstvé jednostranné a oboustranné disky nejsou totiž v ČR v současné době k dispozici. A jak to vypadá s ovládáním? Po vložení DVD disku s filmem jednotka automaticky detekuje médium a spustí program k přehrávání filmů a sekvencí. Na ploše obrazovky se objeví dálkové ovládání, jehož prostřednictvím je záznam filmu urychlován, zpomalován, zastaven, i "převíjen" vpřed a vzad. Toto ovládání je možné minimalizovat do podoby řady tlačítek vedle aktivního okna obrazu. V případě přepnutí obrazu na "full screen" zmizí i toto ovládání a jednotlivá nastavení se pak objeví až po stisku tlačítka myši. Závěrem Na závěr chci majitele PC-DVD ENCORE Dxr2 upozornit, že na WWW stránkách společnosti Creative Labs jsou k dispozici nové verze ovladačů, které kromě lepšího grafického znázornění na obrazovce mají vylepšeny některé funkce, např. rychlý posuv.8 0178/DĚD q PC-DVD ENCORE Dxr2 obraz a zvuk, ovládání čtení všech formátů CD a DVD přijatelná cena Cena: 12 173 Kč (bez DPH) K recenzi poskytla firma: Datrontech Czech Republic, Budějovická 5, Praha 4 Dekodér Creative Dxr2 Přehrávání: MPEG-2, MPEG-1, DVD 1.0, Dolby Digital (AC3) Připojení: VGA, Video a S-Video Podpora: TV-NTSC 640 x 400 bodů/60 Hz TV-PAL 800 x 600 bodů/50 Hz SVGA 1 200 x 1 024 bodů/16,7 mil. barev Mechanika Creative DVD 2240E Maximální přenosová rychlost: DVD 2 700 KB/s CD 3 000 KB/s Přístupová doba: DVD 170 ms CD 100 ms Integrovaná paměť: 512 KB Podporované formáty: CD-Audio, CD-I, CD Extra, CD-ROM, CD-ROM/XA, Photo CD, CD-RW, Video CD, DVD-ROM, DVD-Video (DVD-5, DVD-9, DVD-10, DVD-18) TIP TestCentra Výsledky testů kompletu PC-DVD Encore Dxr2 velmi příjemně překvapily, neboť vysoký výkon a kompatibilita se širokým spektrem grafických karet nejsou v současnosti v oblasti DVD rozhodně běžnou záležitostí. Ve prospěch zařízení hovoří i skutečně přijatelná cena, a proto se kolektiv techniků TestCentra IDG rozhodl udělit ocenění "Tip TestCentra Název: DVD-ROM Hitachi a STB Theater Autor:DVD kit pod 10 tisíc? 05 Libor Janda, TestCentrum IDG Jako úplně první vybavení pro novou technologii DVD k nám do TestCentra dorazila souprava od firmy H&J, skládající se z DVD-ROM mechaniky Hitachi GD-2000 a MPEG dekodéru STB DVD Theater. Tato sada má jedinečnou výhodu v ceně, která v době uzávěrky klesla těsně pod 10 000 Kč bez DPH. Bohužel, tato příznivá cena je vykoupena řadou nevýhod. Možnosti DVD byly v PC WORLDu probírány dříve už několikrát, stačí je tedy stručně připomenout. V datové oblasti může jednovrstvý a jednostranný DVD-ROM disk pojmout zhruba 4,5 GB dat. Dvoustranný pak přibližně 9 GB. Zatím se ještě nepoužívají dvouvrstvá média, jejichž kapacita by měla dosáhnout velmi sympatických 17 GB. Druhou významnou oblastí jsou filmy, ostatně původní význam DVD byl Digital Video Disk. Na DVD se vejde celovečerní film ve formátu MPEG-2 v kvalitě odpovídající běžnému domácímu videu, který je možno přehrávat ve správně vybaveném PC či ve speciálním přehrávači. Kromě toho může být film ozvučen zvukovými stopami v různých jazycích, z nichž si lze vybírat, případně zvolit některé z velké řady titulků. Světu počítačů se filmové DVD blíží díky menu a dialogům pro přehrávané sekvence či pasáže filmu. V praxi se ukázalo velmi příjemné to, že film klasicky přehrávaný od začátku běží nepřerušovaně a přitom může být z úvodního menu puštěn až od oblíbené pasáže uprostřed. Na stejném principu se dá udělat interaktivní film, kde si divák vybere dějovou linii nebo zakončení podle aktuální nálady. Nejnetradičnější možností je výběr úhlu kamery, film však samozřejmě musí být více kamerami natočen. DVD-ROM mechanika Teď se už raději vraťme ke konkrétní sestavě. Jednotka DVD-ROM od Hitachi se liší od běžné ATAPI CD-ROM pouze jednou LED diodou navíc. Tato dioda, označená DVD, ukazuje, že jednotka rozpoznala vložené DVD médium, při běžných CD zůstává zhasnuta. Čelní panel dále obsahuje zdířku pro sluchátka, ovladač hlasitosti a tlačítko pro vysunutí, nikoliv ovládání přehrávání audia. Instalace je stejně jednoduchá jako u ATAPI CD-ROM jednotek. To znamená, že Windows ji sama rozpoznají a přímo používají, pro DOS (i Windows 3.1) je nutno přidat do souboru CONFIG.SYS dodaný ovladač. V praxi se vůbec nepotvrdily fámy, že DVD-ROM mechaniky mají problémy se čtením vypálených CD-R nebo CD-RW médií. Naopak, všechna vypálená i lisovaná CD v nejrůznějších datových, audio i mixovaných formátech byla interpretována zcela správně, stejně jako přepisovatelná CD-RW. Samozřejmě v pořádku bylo i čtení DVD medií, jen jsme neměli možnost ověřit zacházení s dvouvrstvými disky. Podle výrobce ovšem dvouvrstvá DVD zvládne. Trochu nepraktická jsou oboustranná média, která je nutno otáčet, neboť jednotka má jen jednu čtecí hlavu. Z výkonnostních parametrů je bezproblémová přenosová rychlost. GD-2000 pracuje jako dvourychlostní DVD-ROM a naměřená rychlost 2,71 MB/s se blíží udávaným 2,76 MB/s. CD-ROM čte osmi až 20násobnou rychlostí, prakticky pro málo obsazená CD platí rychlost 1,5 MB/s, tedy asi 10násobná. Průměrná reálná rychlost velkých souborů z celého disku je 2,1 MB/s, což odpovídá 14" CD. Méně přívětivá je přístupová doba, uváděno je 130 ms pro CD-ROM a 210 ms pro DVD-ROM. Podle našich měření je přístupová doba pod DOSem asi 220 ms, pod Windows 95 přibližně 175 ms. Praktické důsledky však může velmi příznivě změnit použití cache, která je ve Windows automaticky zapnuta. MPEG dekodér Zatímco DVD mechanice nelze téměř nic vytknout, dekodér je slabinou tohoto kitu. Zaráží především nedostatečná výkonnost a velmi problematická kompatibilita. DVD Theater firmy STB je PCI-karta postavená na čipu od IBM a vybavená velkým množstvím konektorů. Ke grafické kartě se připojuje přes jeden ze tří feature konektorů, standardní VMI, LPB nebo AMC pro ATI. MPC3 konektor pro audiokablík od DVD má vedle sebe ještě stejně provedený linkový výstup. Pro připojení vně počítače kartě slouží 4 zdířky, 2 pro zvuk a 2 pro video. Zvukový výstup je buď klasický 3,5mm stereojack, nebo digitální S/PDIF. Ti, kteří nechtějí jen sledovat obraz na monitoru PC, si mohou jiné zařízení připojit přes S-Video či kompozitní videocinch. Softwarová instalace do Windows 95 je velmi jednoduchá, na dodaném CD jsou ovladače, o které požádají Windows po rozpoznání nové karty, i ovládací program STB Digital Theater. V manuálu je vložen leták s návodem na korektní doinstalování s některými kartami. Samotná instalace vskutku není problémem, potíže však činí spolupráce s mnoha grafickými adaptéry. Dodavatelem je doporučována karta STB Velocity 128 s čipem nVidia Riva 128. Druhou spolehlivě fungující kartou byla ATI Xpert@Work AGP, založená na ATI 3D Rage Pro. Na webových stránkách STB se po ukončení testu objevil velmi krátký seznam grafických adaptérů kompatibilních s DVD Theatrem. Kromě zmíněných obsahuje čipsety STI 3DRage II a II+, karty STB Nitro 3D a Diamond 3DPro 2000 s čipovou sadou S3Viege QK, respektive DX. V případě, že si grafika s dekodérem porozumí, lze se těšit ze všech vymožeností DVD. Přehrávač zvládá snadné přepínání jazyků, úhlů kamery, různé zobrazení širokoúhlých filmů, ovládání menu, přeskakování úseků nebo rychlé či zpomalené přehrávání. Zvláště v režimu celé obrazovky potěší, že plné možnosti mají nejen samostatné ovládací prvky, ale i kontextové menu na pravém tlačítku myši. Jedinou drobnou nevýhodou je poměrně pomalá nejvyšší rychlost rychlého "převíjení". Dojem kazí méně kvalitní dekódování u některých filmů prostě nestíhá a film se občas zasekává. Protože zvuk je dekódován přednostně a je tudíž plynulý, často se rozeběhne synchronizace a zvuk je poté třeba o půl sekundy napřed, po velké změně scény i o víc. Nevadí to sice vždy, ale záběr na mluvícího herce není přirozený. Navíc tak přichází vniveč práce, kterou si dali herci a ruchaři s přesným namluvením a ozvučením filmu. Bohužel, zrovna takovým "náročným" (podle některých informací však ne zcela korektně vyrobeným) filmem je český Kolja. Záběry rockového koncertu z jiného ukázkového DVD, ač nevypadaly méně kvalitně, byly synchronizovány zcela přesně. Na plynulost přehrávání přitom nemá vliv použité hardwarové vybavení. Výsledky jsou téměř stejné u Pentia 120 se 16 MB RAM jako u Pentia II na 333 MHz s 64 MB. Doporučené minimum pro dekodér je 200MHz Pentium MMX. Závěrem O kvalitě DVD-ROM mechaniky není pochyby, trochu horší přístupová doba neznepříjemňuje běžné používání. MPEG dekodér má stále co dohánět. Obraz samotný je dobrý, ale občasné cukání a případné předbíhání zvuku při sledování ruší. Také se asi hned nedočkají ti, kteří se těší na další možnosti DVD. Film Kolja je na DVD jen v češtině a bez titulků. Některé ukázky na vzorovém DVD byly dvojjazyčné, a možnosti více kamer demonstrovaly záběry z jedoucího vlaku v sekvenci na DVD od Toshiby. Tyto nové možnosti vyžadují i jiný přístup k tvorbě filmu, ale i třeba centrální dabování a titulkování. Hlavní překážkou rozšíření DVD u nás však asi bude náplň. Zatímco počítačové využití je zcela jednoznačné a velká kapacita "cédéčka" se prostě někdy hodí, z filmů je v češtině na DVD k dispozici pouze Svěrákův Kolja.8 0179/DĚD q DVD-ROM Hitachi GD-2000 DVD-ROM mechanika: 2x DVD, 20x CD Přenosová rychlost: DVD 2,7 MB/s, CD 2,1 MB/s Přístupová doba: DVD 210 ms, CD 130 ms Cena DVD-ROM: 6 127 Kč (bez DPH) STB DVD Theater DVD MPEG dekodér: videovýstup cinch kompozitní, S-Video Audio výstup: stereo jack, digitální S/PDIF cinch Cena STB DVD Theater: 3 800 Kč (bez DPH) cena bezproblémová spolupráce se všemi formáty horší přístupová doba zvuk a obraz nejsou místy zcela synchronní K recenzi poskytla firma: H&J Computers, Staré nám. 8, Praha 6 Název: UPS Autor:na scéně Co, jak, kde, čím a PROČ? 05 BEDŘICH SMETANa Slíbili jsme vám, že se budeme čas od času věnovat i hardwaru, který s prací na počítači nesouvisí tak přímo, jako běžné hardwarové nebo softwarové vybavení. Příkladem budiž tento náš test malých zdrojů spolehlivého nepřerušitelného napájení. UPS jsou zařízení, jež k práci na svém počítači bezpodmínečně nepotřebujete, ovšem je to podobné jako s havarijní pojistkou to, jak vám chybí, zjistíte, až když o něco cenného přijdete. V tomto případě tou cenností mohou být vaše data a (věřte nebo ne) dokonce i draze nakoupený hardware. Úvod O UPSkách se hodně píše a ještě více mluví obvykle v souvislosti s tím, jak moc je to potřeba a jak se bez toho neobejdete. První co chci předem říci, je, že se bez záložního zdroje obejdete, a to jak doma, tak i v malé firmě (ve větších firmách bych absenci UPS, minimálně v počítačové centrále, opravdu nedoporučoval). Každý totiž mluví o tom, že je to nutnost, ale ve skutečnosti není, jak jste nejspíše sami zjistili. Ke krátkodobým výpadkům proudu totiž nedochází tak často, aby to mohlo chod domácnosti (ale ani většiny menších firem) významně narušit, a velké výpadky nutí i velké internetové providery uzavírat své sítě zde vám chybějící proud totiž nahradí jen motorový generátor. Zde je důvod: stabilizace napětí Teď si možná položíte otázku, proč o UPS píšeme, když je vlastně nutně nepotřebujete? Důvod je prostý UPS vám nemá zaručit pouze provoz vašeho počítače na baterky (rozumějte: bez připojení sítě), ale především stabilizovat dodávané napětí, což je v praxi důležité stále. UPS tedy slouží k tomu, aby váš počítač dostával pokud možno stabilní napětí, bez špiček, kmitů, poklesů a krátkodobých výpadků, kterými jej sytí běžná elektrická síť. O tom, jak je to v praxi důležité, jsem se přesvědčil sám. Od doby, kdy mám na svém pracovním počítači napětí jištěno, si nemůžu stěžovat na jeho stabilitu a funkci (i přestože se nejedná o nejznačkovější superpočítač a nutno podoknout, že jsem si předtím na jeho funkci stěžoval). Když jsem své zkušenosti konzultoval s jinými kolegy (vesměs z branže počítačové), zjistil jsem, že stabilita a správná funkce počítačového systému je na kvalitě sítě opravdu velmi závislá, a ani "pověstná" Windows 95 prý tolik nepadají, neboť: "...nevznikají nežádoucí napěťové výkyvy, rušení a nebezpečné elektrické špičky, které mohou ve svém důsledku i nepřímo ovlivňovat například plynulost otáčení pevného disku..." (z technického semináře). Lze dále dokázat, že více než polovina selhání počítačových systémů může být způsobena nekvalitním napájením, kde: "...navíc v mnoha počítačích je po upgradech, ale i při stavbě přetěžován spínaný zdroj..." (z údajů technika nejmenované počítačové Řeč se tedy přesunula od "lidového" pojetí UPS jako systému zajišťujícího provoz v době výpadku, do sféry jejího skutečného zaměření: tedy zajistit stabilní napájecí síť i v době krátkodobých výpadků a poklesů/nárůstů napětí. USP jsou rovněž nepostradatelným doplňkem všude tam, kde je zapotřebí v případě poruchy sítě udržet počítač v chodu po řádově minuty až hodiny, například u serverů či stanic, kde probíhají rozsáhlé dlouhodobé výpočty či jiné, časově náročné operace. K dalším častým poruchám (zejména ve starší zástavbě), ovlivňujícím provoz vašeho hardwaru, patří zejména rušení (signál není čistá 50Hz sinusovka), často se vyskytující krátké i dlouhodobé poklesy a nárůsty napětí (nejsou takřka zaznamenatelné na jiném zařízení a dosahují běžně rozdílů od 90 do 280 V) a velice nebezpečné kmity (rychlé přerušování napětí) atp. Poruchy mohou být způsobovány nejen v přívodech, ale i nesprávnou funkcí některého rozvodového zařízení, transformátoru, avšak i domácími spotřebiči (topení, pračka, vrtačka, atd.). Tento článek bude zaměřen trochu více načtenáře, kteří UPS ještě nemají a třeba plánují v blízké době její nákup. Těm podle mne přinese nejvíce. Princip činnosti a parametry Zde si popíšeme, jak UPSky vlastně fungují, jaké jsou mezi nimi rozdíly a na jaké parametry byste se měli ohlížet při jejich nákupu. Mnohde postačí Off-Line UPS Nejjednodušší a nejlevnější ze tří základních typů UPS jsou zařízení pracující na principu off-line. Síťové napětí je trvale přiváděno do dobíjecí části, která dobíjí vestavěnou baterii. Filtry a oddělovací obvody se starají o přísun spolehlivého napětí do napájeného zařízení. V případě výpadku nebo dlouhodobého nárůstu či poklesu napětí, je převeden signál z baterie na výstup. Přepínací doba je v tomto případě řádově v milisekundách většina zařízení tedy nic nezaznamená. Zlatý střed Line Interactive Nedávno začala nejen firma APC používat novou technologii, označovanou jako Line Interactive. Ta tvoří střed mazi dvěma základními nabídkami, neboť UPSky, které ji používají, jsou lepší než off-line, ale nejsou tak drahé jako on-line UPS. Využívá se zde principu, kdy je síťové napětí přiváděné na výstup neustále výkonově podporováno zdrojem z baterií a ten je v případě výpadku pouze uveden na plný výkon je zde i kratší přepínací doba, kvůli které se u náročných zařízení off-line modely nepoužívají. Nejbezpečněji je za On-Line UPS Nejdražším a nejbezpečnějším zařízením je UPS založená na principu on-line. V tomto případě neexistuje přímé propojení mezi vstupním a výstupním napětím, neboť vstupní slouží jen k dobíjení baterie (a případnému bypassu) a výstupní napětí je trvale vytvářeno střídačem proudu z baterie. Logicky v tomto případě je zcela nulová přepínací doba, a napětí na výstupu není vůbec závislé na napětí na vstupu. Bypass Bypass je funkce UPS, která umožňuje její obcházení. To je použitelné zejména tehdy, když je UPS rozbitá, přetížená nebo vypnutá ale i při neodstranitelných poruchách sítě. Tato funkce přivede odfiltrované vstupní napětí přímo do napájeného zařízení. Přepětí a podpětí UPSky mají definované podpětí a přepětí, na které ještě nezareagují přechodem do bateriového režimu. U některých UPS je toto rozpětí (jež neovlivňuje výstupní napětí) od 180 do 280 V. Výkon, zátěž a doba zálohování UPS se dimenzují na určitou zátěž ne že by bylo nutné počítat s přesnou zátěží ale na spotřebě zařízení záleží doba, po kterou bude UPS schopna v případě výpadku spotřebič udržet v chodu. V neposlední řadě jsou také na přetížení (zvláště pak při startu) citlivé pasivní elektrické obvody (filtry, pojistky, Výkon UPS představuje reálnou zatížitelnost jednotky, vztaženou na nejobvyklejší zátěž (spínané zdroje počítačů a komponent). Udává se ve voltampérech (VA) nebo wattech (W). Možná by vás napadlo, proč se jednoduše nedozvíte, po jakou dobu bude váš počítač zálohován například v jednotce kapacity: ampérhodinách (Ah). Důvod je jednoduchý vás jako uživatele nemusí zajímat přesná spotřeba (která se navíc průběžně mění), abyste věděli, jak dlouho bude váš počítač na baterie fungovat ale hlavně vybíjecí charakteristika baterií není zdaleka lineární. Výrobci tedy dimenzují UPS na určitou zátěž, do níž je UPS schopna dodávat proud po stanovenou dobu (typicky 5-10 minut). Logicky lze potom doplnit, že pokud je vaše zátěž nižší, tak se doba zálohování prodlouží. Zálohovací dobu má každý typ UPS vždy uvedenou. Náš test Náš test byl v první řadě zaměřen pro uživatele UPS, nebudeme vás tedy zatěžovat přesnými přechodovými charakteristikami a dalšími parametry, které jsou navíc rozdílné u různých kusů stejného modelu. Některé zde uváděné hodnoty se mohou nepatrně lišit kus od kusu, více budou závislé na stáří UPS, resp. baterií. Slouží k orientaci o přínosu zvýšeného výkonu UPS pro konkrétní nasazení. Jak jsme testovali Reálný výkon (nebo spíše kapacitu) UPS jsme testovali pomocí zkušebního výkonného počítače. Měřicí etalony jsme použít nemohli, neboť využívají odporové zátěže a ta neodpovídá typickému zatížení střídavé sítě spínanými zdroji používanými v počítačích. Na počítači byl spuštěn v režimu DOS program, který ve třívteřinových cyklech přesně simuloval běžné využití počítače při práci spolu s grafickým prostředím a přístupem k pevnému disku. Jako zdroj napětí pro testovanou UPS byla použita jiná on-line UPS, která se postarala o konstantní dodávku dobíjecího proudu a zároveň propojením se sériovým portem počítače sloužila k měření času. Kromě testu výdrže jsme UPS podrobovali sérií dalších testů, jež měly za úkol prokázat její spolehlivost při podpětí a přepětí, krátkodobých a dlouhodobých výpadcích, rychlých změnách vstupního napětí, atp. Hodnoty při testech Jako testovací počítač byla zvolena upravená výkonná stanice s procerorem Pentium II 300 MHz, pevným diskem na SCSI a 17" monitorem. Celkový průměrný odběr proudu během jednoho testovacího cyklu (3s) činí 1,174 A, se špičkami nepřesahujícími +10 a -5 procent při napětí 226,9 V a 49,9996 Hz. Celková spotřeba zařízení tedy byla 266,38 VA, což při koeficientu spínaných zdrojů činí cca 160 W. To by tedy znamenalo, že bychom pro typickou zálohu tohoto zařízení potřebovali 300VA UPS, kdy by byl celkový zálohovaný čas o málo delší než ten, se kterým počítal výrobce. Naměřené výsledky jsou uvedeny v tabulce. UPS v testu Firmy, které se na našem trhu zabývají realizací projektů na bázi nepřerušitelných zdrojů napájení (UPS), jsme požádali o zapůjčení UPS, jež by nejlépe charakterizovaly trh se zaměřením na domácí použití, a na druhé straně pro použití v menších firmách s výkonem do 700 VA, což je typický výkon pro menší střední servery. S výsledkem jsme byli spokojeni. UPS jsou dnes na velmi dobré technické úrovni a patrná je i snaha o co možná nejsnazší obsluhu. Ke každé krátké recenzi jsme připojili základní tabulku s údaji, ve které se dozvíte následující: lVýkon: udává jmenovitý výkon UPS ve voltampérech lTechnologie: říká, jakou technologii používá UPS lDoba zálohy: udává dobu, po kterou je zálohováno zařízení při plné spotřebě lPočet přípojek: udává počet přípojek pro vnější zařízení na zadní části UPS lPC interface: uvádí, zda je možné připojit UPS k počítači datově lVarování: známkami jako ve škole hodnotí úroveň, s jakou UPS upozorňuje uživatele na změnu stavu hodnoceno je nejen akustické, ale i vizuální provedení lHodnocení: naše hodnocení (stupnice jako ve škole) vztažené ke kategorii, do níž svými vlastnostmi UPS zapadá (uvedeno v recenzi). APC SmartUPS 450 Americkou firmu APC není zajisté potřeba představovat, tento typ UPS je určen pro menší servery, čemuž odpovídá nejen její prodloužená doba zálohy, ale i náročnější provedení typu line-interactive. Profesionalitu naznačuje i čelní panel, který obsahuje diodový ukazatel vytížení a nabití baterií navíc jedině u této UPS z námi testovaných byl ukazatel přesný. Dále je zde i ukazatel stavu sítě, přepětí a podpětí, přítomnosti sítě atd. tedy plnohodnotné využívání UPS je nasnadě. Tlačítka umožňují UPS zapnout, vypnout, testovat a přerušit alarm. Samozřejmostí je obslužný software. Ojedinělá je však v této kategorii hardwaru technologie plug-and-play, která usnadní konfiguraci. Pomocí vestavěného regulátoru napětí dokáží jednotky pružně reagovat na podpětí či naopak přepětí, a tím bez využití baterií poskytnout kvalitní výstupní signál. Při provozu na baterie uživatele upozorňují nejen LED na čelní straně přístroje, ale i akustický signál, který je v první fázi vypnutelný. Dostatečně dlouho před ukončením poté UPS spustí nepřerušovaný akustický tón, aby bylo možné počítač vypnout. APC SmartUPS 650 Druhý model patří spíše do kategorie domácí, nebo na méně náročné stanice či komponenty, kde nevadí jeho provedení typu off-line. Velmi dobrou vlastností je, že v zadní části obsahuje navíc jednu přípojku, která není zálohována baterií, ale jen odrušena filtrem, kam můžete připojit méně důležité zařízení, nebo zařízení s velkým odběrem (tiskárna, skener, ...). Domácímu použití dostačují jednoduché ovládací prvky, jež sestávají z vypínače (mohl by být lépe chráněn před neúmyslným vypnutím), kontrolky zapnutí a sdruženého vypínače na test UPS a vypnutí alarmu. Po přerušení síťového napětí se stupňuje akustický signál na tuto skutečnost upozorňující. Před samotným vypnutím je signál nepřerušovaný a je spuštěn dlouho před přerušením dodávky proudu. V té době však již kleslo výstupní napětí až na 208 V, což v jednom případě způsobilo reset počítače. UPS vydržela na baterie v provozu kratší dobu, než jsme očekávali, avšak jedná se zde řádově o minutové rozdíly. Fiskars PowerWorks Ze sféry profesionálnějších zdrojů kvalitního nepřerušeného napětí je on-line UPSka Fiskars PowerWorks, prodávaná též jako Exide PowerWare. Dlouhá doba zálohy, zaměřená na náročnou výpočetní techniku, se promítla i do našeho měření, neboť zde UPSka předvedla nejdelší dobu zálohy, i když se jednalo "jen" o 600VA model (vyrábějí se až 6 000VA modely s možností prodloužení doby zálohy). PowerWorks je vestavěn do krabice, jež umožňuje snadné sestavení UPSek (a případných externích bateriových modulů) do věže. Na čelním panelu naleznete všechny kontrolky, které byste očekávali. Po přechodu na bateriový provoz je uživatel upozorněn nejen vizuálně, ale i přerušeným akustickým alarmem. Tato UPS se vyznačovala velmi kvalitním a stálým výstupním signálem za všech podmínek vstupního napětí. Liebert UPStation Další velmi schopnou on-line UPSkou je UPStation firmy Liebert. Ta obsahuje prakticky vše, co uživatel může od UPS pro středně náročné aplikace očekávat. V našem testu dosáhla UPS druhého nejlepšího času spojením 700VA výkonu a dostatečné doby zálohy. UPS je vytvořena jinak pokud totiž UPS vypnete, nepřeruší dodávku proudu do zařízení jako ostatní UPS, ale přepne se do bypass režimu. Navíc je možné UPS zapnout i v době absence vstupního napětí, což je velká výhoda pro plánované využití zůstatkové Na čelním panelu naleznete LED informující o zapnutí UPS, bypass režimu, přítomnosti vstupního signálu (a to i když je vypnuta nejde ji vypnout úplně) a provozu na baterie. Dále je zde řada diod sloužící jako ukazatel dobití, respektive vybíjení baterií, přetížení a poruchy. Po přechodu na provoz z baterií je uživatel informován LED diodou a přerušovaným akustickým signálem, který je možné v první fázi odpojit. Těsně před ukončením začne důraznějí pískat. OneUPS Plus Pro jednoho uživatele je určena tato UPS firmy Exide. Vyrábí se ve výkonovém rozpětí 300 až 650 VA a zálohou kolem pěti minut. My jsme otestovali nejvýkonnější model a byli jsme s ním spokojeni. OneUPS je spolehlivá off-line UPS s jednoduchým ovládáním, které (kromě zapnutí a vypnutí) se omezuje jen na sdružené tlačítko Test a odpojení akustického alarmu. Stav UPS opět neovlivní ani barvu jediné LED diody, informující o zapnutí. Je-li UPS přinucena k provozu jen z baterií, upozorní uživatele tichý přerušovaný akustický signál. Pokud jej vypnete, tak před nuceným ukončením přívodu již další varování nedostanete. UPS má po celou dobu provozu z baterií konstantní výstupní napětí, přesto však není doba, po niž držela "při životě" testovací počítač, nijak malá a plně odpovídala výkonovým dimenzím. Tripplite Internet 300 Výkonově nejslabší UPS zastupoval model Internet 300 firmy Tripplite. Jedná se o designem nehezkou off-line UPS, určenou primárně pro domácí počítače a entry-level zálohování. Ale vzhledem k tomu, že náš testovací počítač dokázalo toto malé (20 x 10 x 14 cm) zařízení živit po dobu přes osm minut, se ukazuje, že i výkonnějším počítačům může nabídnout své laciné služby. UPS působí neprofesionálním dojmem, neboť se velmi zahřívá (daň za malé rozměry) a zcela postrádá akustický signál, varující při problémech se sítí což však rozhodně neznamená, že by to byl špatný výrobek. Na čelní straně jsou dvě LED diody: jedna informuje o přítomnosti vstupního napětí a druhá o provozu na baterie tedy alespoň vizuální informace vás upozorní, že není něco v pořádku. Samotné ukončení zálohy již není nijak signalizováno a počítač je odpojen. Zaznamenali jsme opakované návraty nízkého napětí (92-103 V) krátce po ukončení zálohy, což však obvykle zaznamená jen samostatně připojený monitor. Svoje označení "Internet" získala UPS proto, že obsahuje filtr na odrušení telefonní přípojky vašeho modemu. Tripplite Internet 300 je jednoduchá UPS za zajímavou cenu, která dobře poslouží v běžných domácnostech. Tripplite SmartPro Ne že bych měl něco proti firmě Tripplite, ale design dle mého názoru vskutku nebude to, co tuto UPS prodá naštěstí lze ale říci, že ji mohou dobře prodat její vlastnosti nižšího středu. SmartPro dokáže uhlídat výstupní napětí i při vstupním signálu od 168 do 268 V, a tak minimálně využívat baterie v případě dlouhodobých poklesů nebo nárůstů sítě. To je vhodné zejména ve starší zástavbě a v menších obcích. Na čelní straně jsou LED diody podávající různobarevným svitem kompletní informace o stavu napájecí sítě, baterie a stavu UPS, včetně zatížení a nabití akumulátorů. Kromě toho jsou zde dva přepínače, kterými je možné UPS zapnout a vypnout a dále zrušit varovný signál a provést kontrolu. Na zadní straně pak nalezneme úplný vypínač UPS s u předchozí UPS popsaným červeným kolíčkem pro zajištění polohy. SmartUPS je velmi dobrý zdroj nepřerušeného proudu pro výkonné stanice a menší servery. Po přerušení dodávky proudu je uživatel na tuto skutečnost upozorněn akustickým signálem: těsně před vybitím baterií a přerušením zálohy začne blikat červená LED na čele přístroje, a ozve se nevypnutelný akustický signál vše dostatečně dlouho předem, aby bylo možné provést opožděné ukončení provozu. Jak vybrat UPS Výběr správné UPS je rozhodnutí důležité, ale nikterak přehnaně složité. Rozhoduje velikost zátěže... V první řadě je nutné znát zátěž, jakou bude zapotřebí zálohovat. Obvykle se jedná jen o počítač s monitorem, stále častěji se přidává ještě modem, aby bylo možné dokončit download důležitých dat z Internetu, či odeslat poštu nebo fax. Spotřebu zařízení určíte tak, že vynásobíte napájecí napětí (typicky 216-228 V) odebíraným proudem, čímž získáte zatížení ve voltampérech (VA). K tomu připočítejte rezervu alespoň 25 procent a získáte minimální ideální výkon UPS pro zálohu, min. na čas uvedený u konkrétního modelu UPS. Pokud má vaše zařízení spotřebu udanou ve wattech (W), tak toto číslo pro převod do VA vynásobte 1,66, což je koeficient používaný u spínaných zdrojů. ...a její typ Dále potřebujete vědět, jaké provedení UPS byste měli preferovat. Off-line UPSky jsou dobré do domácností nebo k nenáročným počítačům, například do běžné kanceláře. Jsou levné a jejich vlastnosti těmto počítačům obvykle vyhovují. Pokud máte zvýšené nároky na bezpečnost vašeho domácího počítače nebo malého serveru, můžete bez obav sáhnout po stále ještě levné line-interactive UPS. Nejnáročnější systémy, počínaje pracovními stanicemi a konče nejrychlejšími servery, musejí být doplněny UPS typu on-line. Nejen že se vyrábějí i v podstatně větších výkonech, ale hlavně zajišťují v praxi takřka dokonalé výstupní napětí za všech podmínek vstupního signálu. a pak již jen doba zálohy Nakonec si musíte uvědomit, jakou dobu zálohy budete potřebovat. Pokud se spokojíte s časem potřebným na běžné uzavření všech aplikací, dokončení "nejnutnějšího" a vypnutí počítače pak vám postačí čas kolem pěti minut. Budete-li si však chtít práci na počítači pojistit na delší dobu během výpadku, musíte si pořídit UPS silnější, než byste normálně potřebovali. Každý prodejce UPS by měl mít ke konkrétnímu modelu rozšiřovací tabulky, které vám při dané spotřebě vašeho zařízení řeknou, o kolik silnější UPS budete potřebovat na prodloužení zálohy. Při polovičním zatížení (tedy např. 300VA na 600VA UPS) bývá zálohovací doba i více než čtyřnásobná. Závěr Všechny UPS prošly testem velmi dobře, a až na některé výjimky nezaznamenalo osciloskopické měřící pracoviště, průběžně kontrolující stav výstupního napětí, žádné abnormality, které by neodpovídaly použité technologii UPS. Rovněž i u UPSek se schodovým průběhem výstupního signálu (syntetická sinusovka) byla zaznamenána dostatečná blízkost ideálnímu sinusovému signálu, tak aby neublížila náročnému připojenému zařízení. Na výjimky jste upozorněni v článku například model APC Back UPS 650, který na svůj výkon udržel počítač v provozu podstatně kratší dobu, než byste možná čekali. Trochu více zde však vadil fakt, že výstupní napětí kleslo až na 208 V, což nám v jednom z testovaných případů způsobilo reset počítače. Většinou jsme ale hodnotili dodané UPS kladně. Zvláště pak "přidané hodnoty" některých. Ve dvou případech byly třeba UPSky vybaveny redukcí na klasické zásuvky, čímž usnadňují připojení počítačů bez rozpojování, ale i dalších zařízení, která nemají standardní počítačové konektory nebo mají síťový kabel pevně připojen (i když vyrobit takovou redukci není ani pro běžného kutila žádný problém). Ceně odpovídalo i provedení UPS dražší modely podávaly lepší a detailnější informace o svém stavu, a naopak UPS zaměřené do domácností preferovaly jednoduchou obsluhu. 8 0184/DĚD q Pro vaši firmu UPS se stará o to, aby provoz, respektive funkčnost elektronického zařízení nebyla nepříznivě ovlivňována častými poruchami napájecí sítě, která podle výzkumů způsobuje například nadpoloviční většinu neobjasněných chyb počítačových systémů. O tom, že spolehlivé napájecí zařízení může zvýšit i stabilitu počítače, jsme se přesvědčili na vlastní kůži, a tak vám přinášíme článek, ze kterého se dozvíte nejen něco o UPS, ale i o současném, stále se rozvíjejícím trhu zdrojů spolehlivého nepřerušeného napětí. Co by vás mohlo zaskočit Pokud se pro koupi nové UPSky rozhodnete, dejte si pozor na několik faktorů, ovlivňujících její praktické nasazení. Zanedbáte-li tuto fázi přípravy, mohlo by se vám stát, že než bude možné krásnou novou UPSku postavit na její místo a zapojit, budete muset investovat větší sumu, než jste za ni zaplatili. O jaké faktory se tedy jedná: l1Hmotnost: Každá UPSka něco váží a vzhledem k tomu, že obsahuje akumulátory a transformátory, není její hmotnost zanedbatelná. Jestli pořizujete záložní zdroj ke svému domácímu miláčkovi, nemusíte se ničeho obávat, těch 30 kg unese každá podlaha. Ale UPSka s kapacitou 15 kVA již váží přes 200 kg a 25kVA (pro malé výpočetní středisko) dokonce přes 500 kg a to jsou hmotnosti, kde přichází ke slovu statik, a méně robustní nebo starší budovy potřebují úpravu. l2Klimatizace: Aby vám výrobce potvrdil záruku na životnost akumulátorů, vyžaduje určitý (poměrně malý) rozsah pracovních teplot, obvykle 15 až 25 ?C. Z toho pro vás vyplývají dvě věci: vysoká teplota životnost baterií výrazně zkracuje, a za druhé, UPSka se při provozu zahřívá, takže potřebuje klimatizovanou (nebo velice dobře větranou) místnost. Taková 15kVA UPSka má ztrátový výkon 1 300 W, což bez klimatizace vyžaduje průtok 360 m3 vzduchu za hodinu. l3Příkon: Samozřejmě, že záložní zdroj proud vašemu počítači dodává, ale musí jej nejprve někde získat. Výkonnější UPS mají při rozběhu veliký příkon, takže si musíte pořídit řádný jistič (a tomu odpovídající kabeláž). Například 6kVA UPSka bude potřebovat 25A jistič (ještě k tomu motorový D), a 25kVA dokonce 50A. Tuto skutečnost nezanedbávejte, nebo ještě předtím, než se bude moci UPSka nabít a jistit příslušné počítače, vás připraví o všechna neuložená data. Takže ještě před koupí nebo výběrem místa, kam novou UPS umístíte, zvažte dobře zmíněné parametry a předem se na ně svého dodavatele a domovníka přeptejte! APC BackUPS 450 Hodnocení: Výborně Výkon: 450 VA Technologie: line-interactive Doba zálohy: 10 min. Počet přípojek: 4 PC interface: ano Varování: výborně Cena (bez DPH): 7 703 Kč K testu poskytla firma: APC, Novákových 16, Praha 8 APC BackUPS 650 Hodnocení: dobře Výkon: 650 VA Technologie: off-line Doba zálohy: 5 min. Počet přípojek: 3+1 jen s filtrem PC interface: ano Varování: dobře Cena (bez DPH): 13 999 Kč K testu poskytla firma: APC, Novákových 16, Praha 8 Fiskars PowerWorks Hodnocení: Výborně Výkon: 600 VA Technologie: on-line Doba zálohy: 16 min. Počet přípojek: 3 PC interface: ano Varování: výborně Cena (bez DPH): 29 240 Kč K testu poskytla firma: Business Power Systems, nám. Hrdinů 6, Praha 4 Liebert UPStation Hodnocení: Výborně Výkon: 700 VA Technologie: on-line Počet přípojek: 4 PC interface: ano Varování: výborně Cena (bez DPH): 25 000 Kč K testu poskytla firma: ELTECO, 1. Máje 1000, Rožnov OneUPS Plus Hodnocení: Velmi dobře Výkon: 650 VA Technologie: off-line Doba zálohy: 5 min. Počet přípojek: 4 PC interface: ano Varování: dobře Cena (bez DPH): 8 510 Kč K testu poskytla firma: HaJ Computers, Staré nám. 8, Praha 6 Tripplite Internet 300 Hodnocení: Dostatečně Výkon: 300 VA Technologie: off-line Doba zálohy: 5 min. Počet přípojek: 2 PC interface: ne Varování: dostatečně Cena (bez DPH): 3 300 Kč K testu poskytla firma: H&J Computers, Staré nám. 8, Praha 6 Tripplite SmartPro Hodnocení: Velmi dobře Výkon: 700 VA Technologie: line-interactive Doba zálohy: 5 min. Počet přípojek: 3 PC interface: ano Varování: Výborně Cena (bez DPH): 10 990 Kč K testu poskytla firma: H&J Computers, Staré nám. 8, Praha 6 Testované UPS VýrobceTypVýkon Provedení záložní provoz -Výstupní napětíDélka zálohy [VA]nabito [V]při testu[min:sec] APCSmart UPS 450450line-interactive232 V31:13 APCBack UPS 650650off-line235 V19:47 ExideOneUPS Plus650off-line228 V24:15 FiskarsPower Works600on-line230 V34:50 LiebertUPStation GXT700on-line233 V32:49 TrippLiteInternet 300300off-line236 V8:04 TrippLiteSmart Pro700line-interactive235 V26:41 Název: Philips Vidiwall systém Autor:Když reklama v televizi nestačí... 05 Bedřich Smetana Jak se mi tak zdá, naše malá zemička si začíná pomalu zvykat na prezentační a reklamní praktiky západních sousedů, a tak se trh díky velkým zákazníkům může rychle obohacovat o nové produkty. Příkladem prvního výrobku ve své třídě, který se pro prezentační účely objevil na našem trhu, je systém Philips Vidiwall. A jak to vypadá? Jak jinak, než podle hesla: "Pojďme dělat věci lépe. " S označením Vidi se setkáváme hned u několika výrobků, založených na podobném principu. Ve všech případech se však jedná o zvláštní zobrazovací zařízení, které kromě obdoby klasického datového projektoru obsahuje také stínítko a pochopitelně i potřebný okolní hardware. V každém modulu je tedy obraz tvořen v datovém projektoru a promítán na stínítko. Vidiwall obrazovka s nekonečnou úhlopříčkou Jak již bylo naznačeno, základním stavebním kamenem celého Vidiwallu je kostka, která má na přední straně stínítko. Uvnitř je pak soustava zrcadel (pouze u Shallow verze) a zmiňovaný datový projektor. Zepředu jsou rozměry celé kostky využity stínítkem, takže sestavení těchto modulů do většího obrazu se obejde bez výrazných rušivých dělících čar. Počet kostek v obou směrech není teoreticky omezen a tak výsledný obraz může dosahovat úhlopříčky i desítek metrů a není omezen ani poměrem stran. Obrovská výhoda však spočívá ve faktu, že si můžete Vidiwall zakoupit i v různých dalších praktických provedeních: například 60" Shallow je 60" stavební kámen s projektorem umístěným pod nebo nad stínítkem, díky čemuž se výrazně snižuje konstrukční hloubka, avšak navýšku můžete mít tyto moduly jen dva. Existují i samostatné 60" modely pro méně náročné použití, atd. Řízení a ovládání Takto schopný systém si již nelze představit jinak než s ovládáním přes počítač, i když i to lze v případě potřeby obejít. Obslužný program je kvůli spolehlivosti do stále běžících provozů pod operačním systémem OS/2 a umožňuje snad vše, co si dokážete představit. Na projekční plochu můžete spustit mnoho různých signálů, ať již z počítače o vysokém rozlišení a obnovovacím kmitočtu či z videa, takže celou plochu lze využít nejen pro zobrazení jediného signálu, ale právě i třeba všech najednou, přičemž jejich vzájemné umístění, velikost a poměry stran jsou libovolné. Obslužný software, jak jsme se přesvědčili, dokáže ovládat všechny funkce a navíc přináší možnost napsání jednoduchého skriptu, pomocí kterého se bude akce na ploše odehrávat. To je nutné například do automatických provozů, kde nastavíme odkud a kam se má jaký obraz promítat, či smíchat s jiným, posouvat, atd. Užití Vás samotné nejspíše napadne mnoho různých příkladů využití tohoto univerzálního zařízení, například při výstavách. Využití však najde například i v nákupních střediscích, jako nejimpozantnější forma upoutávky na nové zboží, či třeba reklamu firem, které jsou zde zastoupeny. Další využití je například na nádraží či na letišti pro informaci cestujícících. Speciální provedení, odolné vůči klimatickým podmínkám, se výborně uplatní i jak, působivé billboardy ve stylu Los Angeles, pro což disponuje i dostatečným světelným výkonem a plně postačujícím úhlem pohledu. V neposlední řadě nesmíme zapomenout ani na prezentační kinosály, pro což je Vidiwall dokonalý zejména tím, že nevyžaduje žádné stavební úpravy. Závěr Vidiwall je výborné zařízení, které využijí zejména majetnější firmy pro vlastní prezentaci, či na provoz dalších služeb, například veřejné reklamy. Při letmém seznámení jsme nenašli žádný nedostatek, který by kazil výborný dojem z celého systému a jeho možností. U zařízení této cenové kategorie se však počítá s tím, že se před koupí s produktem, potažmo všemi jeho typy, sami podrobně seznámíte. Nutné je podotknout, že Vidiwall je zaměřen spíše na náročnější zákazníky a na rozsáhlejší instalace (tedy kromě typu určeného pro malé obrazy), nevyplatí se tedy tam, kde neoceníte jeho celkové provedení a trvalejší charakter provozu. V mnoha prezentačních místnostech s menším provozem může být totiž klidně nahrazen klasickým projektorem, včetně možnosti zadní projekce.8 0186/DĚD o Philips Vidiwall obrazové možnosti ovládací software variabilní uspořádání a mnoho typů vyplatí se až od větších instalací Cena: podle typu a projektu Informace poskytla firma: Philips Název: ColorSync 2.5 Autor:V březnu uvedl Apple novou verzi populárního systémového správce barev ColorSync 2.5, který nyní podporuje víceprocesorové systémy a umožňuje skriptování prostřednictvím Apple událostí. V nejbližší době bude ColorSync integrován do další populární technologie QuickTime, kde umožní například nahrávání videa se správnými barvami v reálném čase.-BARQuark a digitální média 05 Společnost Quark oznámila přípravu nového klient-server softwaru Quark Digital Media System pro správu digitálních dat. Tento produkt, který by se měl na trhu objevit ještě do konce roku, je postaven na databázi Oracle8 a umožní uživatelům organizovat digitální data používaná v rámci QuarkXPress. Podporován bude i digitální obsah vytvořený v dalších programech jako je Adobe Illustrator, Photoshop, PageMill a Premiere, Macromedia FreeHand, Microsoft Word a FrontPage.-BAR ColorSync pro Windows Na tradičním semináři Seybold konaném v březnu oznámil Steve Jobs, prozatímní CEO Apple, že software ColorSync pro správu barev na systémové úrovni bude do konce roku nebo začátkem roku příštího uveden také pro platformu Windows. Stane se tak cross-platformním řešením, umožňujícím uchovat kvalitu barevné informace ve všech krocích jejího zpracování. Tento přechod uvítali nejen zástupci firmy Adobe, která podporuje ColorSync ve všech svých produktech, ale i řada dalších vývojářů, zvláště z oblasti Webu. PC-kompatibilní PowerMacy Společnost CDS, výhradní zástupce Apple Computer na našem trhu, začala se všemi novými počítači Power Macintosh G3 zdarma dodávat softwarové vybavení RealPC, umožňující spouštět široké spektrum aplikací pro počítače PC. Nákupem PowerMaca G3 tak uživatelé získají snadno ovladatelný, vysoce výkonný systém pro provoz macovských aplikací a zároveň středně výkonný PC počítač, umožňující provozovat třeba tuzemské Notebooky od UMAXuROMAN BARTÁK Poté, co tchajwanská společnost UMAX, známá především svými skenery, přidala k výrobě Mac OS počítačů také výkonné PC počítače UmaxStation, stala se jediným světovým výrobcem produkujícím počítače obou hlavních platforem. Nyní k desktop řadě přibyla také výroba notebooků, a to hned v celé šíři cenového spektra. Low-end kategorii mezi novými notebooky zastupuje produktová řada UMAX E1, která je na našem trhu dostupná za ceny od 60 000 Kč. Tyto stroje jsou vybaveny 166MHz procesory Intel Pentium MMX s 512 KB L2 cache. Standardně je dodáváno 16 MB RAM, jež lze rozšířit až na 128 MB. Počítače jsou vybaveny 2GB pevným diskem a obsahují modul s 20rychlostní CD-ROM mechanikou zaměnitelnou za disketovou jednotku. Notebooky standardně obsahují zvukovou kartu a dvojici PCMCIA slotů (jeden Zoomed Video). Zajímavá je sada rozhraní, zahrnující kromě sériového, paralelního, PS/2 a VGA portu také vstup a výstup zvuku, výstup na TV, rychlý (4 Mb/s) infračervený port a replikátor. Pro ovládání kurzoru se používá vestavěný touchpad, umístěný v přední části, takže klávesnice je ergonomicky odsunuta blíže k displeji. Ten je 12,1" SVGA DSTN (pasivní) nebo v dražší variantě TFT (aktivní). Notebooky jsou dodávány s NiMH baterií, volitelně je lze vybavit baterií Li-Ion. Na cenové hladině 130 000 Kč začíná střední třída notebooků Umax VisualNote 230T (nebo také UMAX H1). Ty jsou dodávány se 166MHz nebo 233MHz procesory Pentium MMX s 256 KB Pipeline Burst L2 cache. Paměť lze ze 16 MB rozšířit až na 80 MB, pevný disk je 2,1 GB nebo 3,2 GB UltraDMA. Standardně je dodáván 24rychlostní CD-ROM vyměnitelný za disketovou jednotku. Displej je 13,3" XGA TFT. Sada portů je stejná jako u řady UMAX E1, navíc přibyl rozšiřující port USB. Použitím replikátoru lze počítač vybavit také síťovým adaptérem 10BaseT. Vrcholem řady UMAX notebooků jsou počítače VisualNote 530T, 560T a 570T používající 233MHz, 266MHz a 300MHz procesory Pentium II. Model 530T je dodáván s 13,3" XGA TFT displejem, zatímco oba modely 560T a 570T mají dokonce 14,1" XGA TFT displej. Nejnižší model této řady je vybaven 3,2GB UltraDMA pevným diskem, oba výkonnější modely používají 4,2GB UltraDMA disky. Zajímavá je přítomnost dvou víceúčelových šachet pro rozšiřující moduly. Zatímco v jedné šachtě lze střídat 24rychlostní CD-ROM (dodáván standardně) s DVD mechanikou a disketovou jednotkou, do druhé šachty je možné umístit baterii, disketovou jednotku (dodávána standardně), ZIP drive nebo a:drive. Počítače obsahují stejnou sadu rozhraní jako VisualNote 230T a dodávány jsou s Li-Ion bateriemi. Výrobky UMAXu distribuuje na našem trhu společnost ConQuest computer.Adobe PageMill 3.0 ROMAN BARTÁK Populární program pro WYSIWYG návrh webových stránek PageMill společnosti Adobe Systems (www.adobe.com) se v nejbližší době dočká svého třetího pokračování. Nový PageMill 3.0 zůstává věren tradici snadného návrhu webových stránek v modu WYSIWYG náhledu na stránku a použitím techniky táhni a pusť. Obsah stránek, jako je text a obrázky, lze přímo přenášet z dalších aplikací (Photoshop, Word apod.), stejně jako lze vkládat další mediální prvky (animace, zvuk, filmy a aplety Javy) jejich přenesením z plochy. Dokonce je možné přímo vkládat tabulky zkopírované z Excelu. U textu je možno specifikovat doporučené písmo pro jeho zobrazení a rozšířena byla i práce s rámci, kdy lze snadno vytvářet také rámce bez okrajů. Rámce lze upravovat metodou táhni a pusť, aniž by bylo zapotřebí složitého nastavování v dialogových oknech. PageMill 3.0 dále zlepšuje náhled na stránku. Zobrazovat se budou animované GIFy a k dispozici bude i náhled na aplety Javy a ActiveX prvky. Pro přesný náhled na stránku lze použít dodávaný Internet Explorer 4.0. Webové stránky lze v PageMill 3.0 opět navrhovat i bez znalosti jazyka HTML, editor zdrojového HTML kódu je ale vestavěn a mezi WYSIWYG náhledem na stránku a zobrazením zdrojového kódu je možno velmi snadno přepínat. Verze 2.0 se při práci se sadou stránek spoléhala na samostatný program SiteMill, nová verze 3.0 již má správu stránek integrovánu. Veškeré zdroje použité při návrhu stránek lze zobrazit v okně formou podobnou jako nabízí Průzkumník Windows. Při přejmenování nebo přesunutí souborů jsou potom automaticky updatovány vazby. Formou mapy je možno také zobrazit odkazy mezi stránkami, a případné chyby, které PageMill umí vyhledat, lze snadno opravit. V rámci celé sady stránek lze provádět kontrolu pravopisu a vyhledávání, resp. nahrazení textu, grafiky i odkazů. K dispozici je také funkce, která zkopí-ruje lokální soubory nacházející se mimo složky webového hnízda do správné složky. Přirozeně na závěr celé akce je možné vytvořené stránky přímo uploadovat na webový server. Součástí balíku v ceně 99 USD je kromě vlastního webového editoru PageMill 3.0 také "internetová verze" asi nejpopulárnějšího grafického programu Photoshop LE 3.05 spolu se sadou 10 000 obráz-ků, zvuků, videoklipů, apletů Javy a vzorů stránek připravených pro okamžité použití. Najdete zde také webový server WebSite a prohlížeč Microsoft Internet Explorer 4.0. Beta-verzi softwaru pro Windows lze nahrát na webovém serveru firmy, verze pro Mac OS by měla být dostupná již v letních měsících tohoto roku. QuarkXPress 4.0 ROMAN BARTÁK Přestože poslední verze DTP programu QuarkXPress nesoucí pořadové číslo 3.3 byla z počítačového hlediska uvedena již pěkně dávno, konkurence se pozic tohoto programu příliš nedotkla. Firma Quark se v uplynulém období mnohem více soustředila na jiné segmenty trhu (připomeňme Quark Immedia), a tak se uživatelé dočkali slibované verze 4.0 až teprve nyní. Na první pohled nepřináší QuarkXPress 4.0 žádné dramatické změny, které by se odrazily v každodenní práci, ale řada zajímavých zlepšení zde je. Asi tím největším je přidání stylů, díky nimž je snazší aplikovat různá formátovací pravidla na vybrané bloky textu. Atributy svázané s jedním dokumentem, jako jsou třeba definice barev nebo vzory čar, lze nyní snáze přenášet do dalších dokumentů. Nově přibyla možnost definovat styl čar. Při kreslení tak v mnoha běžných případech není potřeba opouštět prostředí QuarkXPress, i když pro náročnější ilustrace jsou pořád vhodnější programy Illustrator nebo Freehand. Přibyla také jakási obdoba ConflictCatcheru pro správu zásuvných modulů, jež umožňuje organizovat moduly do snadno přepínatelných sad (o tom, že je to potřeba, svědčí i to, že dnes je k dispozici kolem 450 XTensions, jež doplňují chybějící vlastnosti Quark XPressu). Dalším výrazným zlepšením nového QuarkXPressu je podpora dlouhých dokumentů, což byla dosud jedna z mála oblastí, kde stále dominoval PageMaker. V nové verzi přibyly nástroje umožňující vytvářet seznamy (jako je obsah) a indexy, a snáze se také udržují styly a číslování stránek přes více dokumentů (hodí se pro práci s knihami obsahujícími více kapitol). Pořád zde ale chybí třeba možnost importovat prvky indexu z dokumentů textových editorů, a tak pro práci s delšími dokumenty jsou stále ještě vhodnější programy jako je například FrameMaker. QuarkXPress 4.0 se nevyhnul některým nepříjemným omezením v oblasti importu souborů. Není například podporován přímý import tabulek z Excelu, obrázků z Photoshopu a grafiky z CorelDraw. Podporovány nejsou ani nejnovější formáty Wordu a WordPerfectu. Trochu se také liší možnosti importu verze pro Mac OS a verze pro Windows, i když soubory pro obě platformy mají stejný formát a lze je snadno přenášet. Nepříjemné je rovněž to, že stále chybí editor tabulek. Quark přislíbil jeho uvedení formou zásuvného modulu (zdarma), zatím je možné používat program Entable od Tableworks. Microsoft Outlook 98roman barták Pro letošní rok připravila firma Microsoft novou verzi svého informačního klienta Microsoft Outlook 98. Tento software pomáhá organizovat, vyhledávat a prohlížet typické kancelářské informace jako jsou kontakty, úkoly, data jednání, drobné poznámky, a samozřejmě e-maily. Jeho cílem je integrovat všechny tyto služby do jediné snadno ovladatelné aplikace, umožňující plánovat jednání a organizovat osobní informace. Outlook 98 lze instalovat ve třech základních konfiguracích: bez e-mailového klienta, tj. pouze kalendář a správce kontaktů a úkolů, s připojením na Internet nebo s plným připojením na firemní e-mailový systém. Samozřejmě jakmile se požadavky změní, je možné snadno přejít na rozsáhlejší konfiguraci. V první konfiguraci slouží Outlook jako typický PIM (Personal Information Manager) software, poskytující jednotné prostředí pro správu kontaktů, úkolů, kalendářových informací a dalších dokumentů. V případě připojení na Internet přibývá k PIM službám podpora práce s e-mailem. Podporovány jsou SMTP/POP3 i IMAP4 servery, a kromě zasílání a příjmu elektronické pošty je možné používat protokoly vCalendar a iCalendar, umožňující domlouvat časy jednání mezi více účastníky. Adresář kontaktů zde přirozeně slouží pro organizování e-mailových adres. V softwaru lze definovat pravidla, která umožňují automaticky roztřídit došlou poštu (například vyřadit spam poštu), a díky náhledu na první tři řádky dopisu se může uživatel rychle rozhodnout, co s přijatým dopisem provede. Nejvíce možností nabízí třetí z konfigurací, kdy je Outlook využíván jako klient k Exchange Serveru (je potřeba licence pro klientský přístup k Exchange Serveru) nebo k dalším systémům lokální elektronické pošty (Lotus Notes, cc:Mail, GroupWise apod.). V tomto případě jsou dostupné všechny funkce PIM a e-mailu, jež jsou dále rozšířeny o možnosti jako je skupinové plánování nebo elektronické hlasování. Outlook 98 pochopitelně blízce spolupracuje s aplikacemi Microsoft Office a Internet Explorer. Pro použití softwaru Outlook 98 je potřeba mít instalován Internet Explorer 4.01, protože Outlook sdílí některé komponenty Exploreru (např. editor a prohlížeč HTML kódu). Protože Outlook 98 je svým způsobem rozšířený PIM software, je důležitá i jeho spolupráce s různými elektronickými organizéry. Microsoft poskytuje synchronizační nástroje pro spojení se zařízeními založenými na Windows CE, od třetích výrobců je potom k dispozici i synchronizační software pro další příruční počítače jako je PalmPilot. Pro příznivce tohoto softwaru ještě jedna zpráva: 90 dní po uvedení ostré verze bude možné software zdarma nahrát z webového serveru firmy Microsoft. Poté bude nahrávání zdarma přístupné pouze registrovaným uživatelům Microsoft Office 97, Outlooku 97 nebo Exchange Serveru.Palm III třetí generace PDA roman barták Zatímco společnost Apple ukončila vývoj svého systému Newton, firma 3Com uvedla již třetího pokračovatele podobně založeného produktu PalmPilot. PalmPilot získal na trhu palmtopů velice dobré postavení díky svým malým rozměrům, snadnému ovládání a přijatelné ceně. Dnes se ovšem na tento trh tlačí další organizéry, založené především na systému Windows Zatím poslední produkt řady PalmPilot nese označení Palm III, potvrzující, že se jedná již o třetí generaci těchto organizérů. Palm III přichází v mírně upraveném designu, který ovšem základním tvarem, rozměry i hmotností odpovídá předchozím modelům. Zachovány zůstaly také základní vlastnosti organizéru, i když inovován byl operační systém nesoucí nyní název PalmOS 3.0. Uživatelům je zde k dispozici adresář, plánovací kalendář, seznam úkolů, kalkulačka, notes i přístup ke zprávám elektronické pošty (zprávy lze nejen číst, ale i vytvářet a po spojení s počítačem odeslat). Mezi jednotlivými aplikacemi lze snadno přepínat stisknutím pouze jediného tlačítka a uživatelé mohou pro zobrazování informací používat trojici fontů. Pro zadávání údajů používá palmtop Palm III stejně jako ostatní produkty řady PalmPilot rozpoznávání psaného písma, písmena je ale potřeba zadávat v mírně upravené podobě (systém Graffiti). Nyní standardně dodávaná paměť 2 MB umožňuje uložit až 6 000 adres, 5 let záznamů akcí v kalendáři (přibližně 3 000 záznamů), 1 500 položek do seznamu úkolů a 200 e-mailů. Po hardwarové stránce si nový Palm III polepšil také v rychlosti procesoru a nově přibyl infračervený port, umožňující výměnu souborů i aplikací mezi organizéry. Palm III může docela dobře sloužit jako samostatné zařízení, jeho síla ale ještě více vynikne ve spojení s osobním počítačem. Podobně jako PalmPilot, lze i Palm III umístit do malé dokovací stanice (změna designu si vynutila i změnu dokovací stanice) spojené sériovým kabelem s počítačem. Stisknutím jediného tlačítka HotSync na mikrodoku lze potom snadno synchronizovat data umístěná v organizéru s údaji v počítači. Palm III je kompatibilní s řadou populárních PIM aplikací (Now Up-to-Date, Schedule+, Lotus Organizer...) a vestavěný e-mail je možno používat ve spojení s programy MS Exchange, MS Outlook, MS Outlook Express, Lotus cc:mail nebo Qualcomm Eudora Pro. Pro spojení s počítačem na dálku lze použít i modem (dodáván samostatně), případně spojení přes Internet (protokol TCP/IP). Vyžadován je počítač s Windows 95 nebo NT 4.0, s procesorem 486, 8 MB RAM a 12 MB volnými na pevném disku. Organizéry Palm III a PalmPilot je možno připojit také k počítačům Macintosh, v tomto případě je ale potřeba dokoupit PalmPilot MacPac Connection Kit. Zároveň s uvedením Palm III, který se bude prodávat za 399 USD, výrazně klesly ceny i u zbývajících členů řady. PalmPilot Personal Edition s 512 KB paměti se nyní prodává za 199 USD, zatímco PalmPilot Professional Edition s 1 MB paměti a vestavěnou podporou e-mailu dostanete za 299 USD. Pro obě tato zařízení bude brzy dostupný upgrade na PalmOS 3.0, přinášející také rozšíření paměti na 2 MB a infračervený port.Skenery pro SOHO od Agfy roman barták Firma Agfa je známým výrobcem filmových materiálů, ale také profesionálních high-end skenerů (produkty Arcus II, DuoScan a Horizon). Postupným rozšiřováním řady svých skenerů obsáhla Agfa celé cenové spektrum, které dnes začíná u domácích a kancelářských produktů s názvem SnapScan. SnapScan 310 SnapScan 310 je novým a zatím nejlevnějším skenerem firmy Agfa, určeným především do domácností. Jedná se o jednoprůchodový plochý skener, snímající s maximálním optickým rozlišením 300 x 600 bodů na palec (interpolované rozlišení je 4 800 x 4 800 ppi) při barevné hloubce 30 bitů (po 10 bitech na každou z barev RGB). Skener snímá dokumenty až do velikosti A4 a lze jej použít nejen pro skenování z listů papíru, ale také z knih a jiných 3D objektů. K počítači Macintosh nebo PC se skenery připojují přes SCSI port, součástí dodávky verze pro PC je také SCSI karta Adaptec. Pro počítače PC je dostupná verze SnapScan 310 s paralelním portem. Součástí dodávek skenerů, a zvláště těch určených pro trh SOHO je téměř vždy také bohaté programové vybavení, a ani skenery SnapScan 310 v tom nejsou výjimkou. Základem je přirozeně ovladač skeneru Agfa FotoLook, který řídí veškeré úkony spojené se skenováním. Pomocí tohoto softwaru lze snadno upravovat barevné podání a kontrast obrázku, zaostřovat rozmazané obrázky, případně odstraňovat rastr při skenování z tištěných předloh. Pro úpravy naskenovaných obrázků je k dispozici retušovací software MicroFrontier Color It! (verze pro Macintosh), resp. Ulead iPhoto Express (pro Windows 95/NT) nebo Ulead iPhotoPlus (pro Windows 3.x). Kromě skenování obrázků je možné také načítat textové dokumenty, které lze převádět do tvaru čitelného textovými editory pomocí softwaru Caere OmniPage Limited Edition. V neposlední řadě jsou skenery SnapScan dodávány s populárním softwarem PaperPort, jenž proměňuje počítač s připojeným skenerem na kompletní systém pro správu dokumentů. Kromě skenování je možné načtené dokumenty upravovat a archivovat, ve spojení s faxmodemem se potom celý systém stává faxem, a po přidání tiskárny zase plnohodnotnou kopírkou. U nás jsou skenery SnapScan 310 dostupné za cenu 7 890 Kč. SnapScan 600 SnapScan 600 představuje vyšší třídu skenerů, což se odráží i v jeho ceně 15 440 Kč. Opět se jedná o jednoprůchodový plochý skener pro dokumenty do formátu A4. Optické rozlišení je tentokrát 600 x 1 200 bodů na palec (interpolované rozlišení 4 800 x 4 800 dpi), barevná hloubka zůstává 30 bitů. Skener se k počítači (Macu nebo PC) připojuje přes SCSI port, součástí verze pro PC je SCSI karta Adaptec. Ke skeneru lze dokoupit dia nástavec pro snímání transparentních předloh (filmů) a pro skenování většího počtu stránek lze připojit automatický podavač stránek s kapacitou 60 listů. Softwarové vybavení skeneru SnapScan 600 tvoří ovládací software FotoLook, OCR software OmniPage a software pro správu skenovaných dokumentů PaperPort. Pro výtvarníky a kreativní uživatele je určen SnapScan 600 ArtLine, který má stejné technické parametry jako SnapScan 600, ale přichází v tmavě šedivém provedení se sadou populárního grafického softwaru (Kai\s Power Tools SE, Bryce 2.0 SE, Convoler Full a Soap SE). SnapScan 600 ArtLine stojí 17 150 Kč. Název: Softwarové pirátství realita všedního dne Autor:jiří dastych, Ředitelství služby kriminální policie Policejního prezidia Policie ČR 05 Osoftwarových pirátech se obvykle mluví v negativním kontextu. Je snad již obecně známým faktem, že se jedná o trestnou činnost s velice nepříjemnými následky pro pachatele. Koneckonců je to velmi frekventované téma. Jako policista nemíním takovou činnost obhajovat a vyzdvihovat polehčující okolnosti. To je práce obhájců. Velmi často se však všichni setkáváme s argumenty, které jsou užívány k pozitivnímu náhledu na činnost uživatelů nelegálních počítačových programů. Proto si myslím, že by bylo dobré o těchto argumentech poněkud šířeji promluvit. Nedávno jsem dostal dopis, který píše "dlouholetý čtenář PC WORLDu". Velmi obsáhle argumentuje na podporu počítačového pirátství ve školství a především na vysokých školách. Poukazuje především na finanční náročnost nákupu softwaru pro studenty. Odůvodňuje softwarové pirátství odkazy na nízkou kupní sílu našeho obyvatelstva (a studentů zvláště), nicméně jednoznačně odsuzuje takové praktiky v komerční oblasti. Je jasné, že se tyto myšlenky nedají jen tak svrhnout ze stolu. Před několika měsíci jsem začal diskusi zaměřenou na nutnost výchovy našich občanů od základní školy. Sám si velmi dobře vzpomínám, jak málo nám dali v rámci občanské nauky. Ze základní, střední i vysoké školy vycházela, a jsem přesvědčen, že stále vychází spousta občanů, kteří jsou "nedotčeni" zákonem. Nechci tímto kritizovat školství, ale je to podle mě problém. O to větší, že již uvedený čtenář (s již dokončeným postgraduálním studiem) je ochoten s velkým odhodlání propagovat nelegální činnost na školách. Trvám na tom, že na každého by snad měl být stejný metr. A navíc, kdy a kým budou studenti (zvláště vysokých škol) poučeni, že to, co dosud dělali, již po skončení studia dělat nemohou? Jsem přesvědčen, že se setrvačností každému vlastní, budou v počítačovém pirátství vesele pokračovat dál. Až se ucho utrhne. Před několika dny jsem se zúčastnil prohlídky malé projekční kanceláře. Majitel zde užíval dva AutoCADy LT a jeden R-12, který si podle vlastního tvrzení přinesl ze školy, kde byl komukoli kdykoli dostupný na serveru. Co tedy s ním? Věděl, že se to nesmí, ale přesto to dělal. Po vzoru svého pedagoga, jenž ho ve svém dopise v podstatě obhajuje i zatracuje. Není z principu možné říci, že jakákoliv skupina občanů bude mít před zákonem větší či menší práva než zbytek populace. Tedy není možné, aby studenti vysokých (ale i jiných škol) beztrestně užívali počítačové programy bez souhlasu autora. Nebo nositele autorských práv. Pokud by to možné bylo, pak není důvod proč by podobnou "výhodu" neměli mít třeba kominíci. Jistě by si našli dobrou výmluvu. Pravdou ovšem je, že celá diskuse není o finanční nedostupnosti softwaru pro studenty. Je to o tom, že některé počítačové programy jsou velmi drahé z hlediska kupní síly průměrného občana. Dejme tomu, že studenta zvláště. To je ovšem záležitost obchodní politiky jednotlivých firem. Nemůže uspět argument, že firma sleví pod tíhou obrovského množství pirátských uživatelů. Spíše je to naopak. Jestli jakákoliv softwarová společnost očekává v příjmu jednu korunu a dostane 30 haléřů, pak samozřejmě udělá vše, aby měla očekávaný zisk. Logicky zdraží své produkty, i pro studenty. Pak program místo jednoho tisíce korun bude stát tři a půl. Proto si myslím, že spíše naopak by naplnění očekávaného zisku motivovalo komerční společnost k jakýmsi cenovým ústupkům. Ale to je pro naši zemi naprostá fata morgana. V realitě žádného trhu nemůže ani nejsilnější softwarová společnost konkurovat černým prodejům. Náklady na vytvoření zisku jsou u domácího "paliče" minimální. Tento černý výrobce a distributor nedal ani haléř na vývoj programového produktu, jeho distribuci a prodej. Jediným nákladem bylo zakoupení počítače a potřebné techniky. Není pak divu, že jsou jeho ceny podstatně přitažlivější, protože i velmi drahé produkty prodává řádově za stokoruny. Chtěli bych upozornit na to, že diskuse je vlastně o duševním vlastnictví. Ono když si někdo vyrobí nelegální kopii a tu pak užívá, tak nikomu nic hmotného nechybí, naopak se jaksi program rozmnožil. Pokud bychom si představili absurdní věc, že by někdo mohl doma na dvoře lisovat auta, tak by je v podstatě také množil a nikomu by nechyběla. Ale i v tomto "hmotném" příkladě je skryto duševní vlastnictví. Kdosi vše vymyslel, navrhl a nakreslil. Teprve potom přišla výroba. Útok na duševní vlastnictví je velmi nebezpečný tím, že nebezpečně nevypadá. Útok na člověka nebo jeho majetek je poškozením konkrétní osoby, ale útok na to, co někdo vytvořil vlastním intelektem, je obecně chápán jako menší problém. Není to pravda. Škody způsobené na takovém vlastnictví jsou ve světovém i regionálním měřítku obrovské. Nejen finanční, ale především morální. Je to obrazem o naší úctě k vlastnictví. A vysoké školy nemají žádný pardon. Z řady důvodů jsem tedy jednoznačně proti jakémukoli omlouvání softwarového pirátství a trestné činnosti vůbec. Je tvrdou realitou pro stále více lidí, že musí být vychováváni obviněním z trestného činu. Každý by si měl nejdříve rozmyslet, jestli porušování zákona a úcty k duševnímu vlastnictví sám před sebou omluví. Třeba tím, že je nemajetný student nebo špatně placený pedagog (jako například pisatel dopisu). Před zákonem však takové důvody určitě neobstojí. Tím jsem si úplně jist. Pozn. red.: Jakékoli dotazy na pana Jiřího Dastycha, týkající se počítačového pirátství a hackingu, můžete posílat e-mailem na adresu (pcworld@idg.cz), faxem (02/652 08 12) nebo poštou na adresu redakce PC WORLDu, Seydlerova 2451/11, 155 00 Praha 5. Název: Usoft a Microsoft Autor:spolupracují při tvorbě programových nástrojů Visual Studio 97. Tento balík nástrojů slouží k tvorbě podnikových obchodních aplikací založených na MS Windows NT Serveru. Usoft, dceřiná společnost Unisysu, poskytuje svůj modul Developer, který prostřednictvím datového modelu a SQL definuje obchodní pravidla.-DED 05 Řízený Acer Všechny počítače Acer Power PC jsou nyní dodávány s novou verzí správcovského programu Advanced Desktop Manager 2.0. Tento umožňuje automatickou kontrolu a upozornění správce v případě kritických hodnot či chyb u napájení počítače, systémové paměti a disku, chlazení či kolísání teploty. Správce tak může předejít větším problémům či výpadku dat.-DED Libra stabilizuje a rozšiřujeV souvislosti se společností Libra se objevily v poslední době dvě velice zajímavé zprávy: za prvé se stala distributorem společnosti Samsung i pro spotřební elektroniku, za druhé se také jimi prodávané počítače Brave umístily v roce 1997 na třetí pozici v počtu prodaných kusů v ČR. V souvislosti s tím jsme položili několik otázek řediteli společnosti, Adolfu Středovi, a obchodnímu řediteli Petru Sedloňovi. V čem vidíte příčinu úspěchu počítačů Brave, které se společností ProCa prodáváte? S: Naše společnost klade důraz na domácí uživatele a snaží se přizpůsobovat požadavkům trhu, našich zákazníků a dealerů. Během dvou posledních let jsme vybudovali také síť prodejen Libra Shop, která se stále rozrůstá, a to buďto založením zcela nové prodejny nebo uzavřením frančízové smlouvy s osvědčeným partnerem. Především se ale snažíme budovat samostatné a progresivní jednotky. Jakým způsobem počítače vyrábíte? S: Máme vlastní montáž, která je schopna sestavit a oživit až sto počítačů denně, a v současné době se dokončuje certifikace kvality dle ISO 9002. Počítače se sestavují ve velké míře dle specifikací zákazníků, či dealerů a přesto je odezva od zadání požadavku po expedici přibližně tři dny pokud se nejedná o něco přes-příliš specifického. Jakou částí vašeho téměř miliardového obratu tento prodej tvoří? S: Přestože je to část naší činnosti, která je asi nejvíce vidět, prodej počítačů tvoří pouze 12 % našeho celkového obratu. Co je tedy nosné? S: Především je to prodej komponent, jež povětšinou dovážíme ze zahraničí. Za tímto účelem máme vybudovaný i celní sklad a síť zhruba 500 aktivních dealerů. U řady komponent se jedná o obchod založený na příznivé ceně, bez nějakých větších vazeb, ale distribuce výrobků LEO, FIC a Samsung umožňuje stavět dlouhodobé a kvalitní vztahy a vazby s našimi partnery o což se snažíme. Nezanedbatelnou částí naší činnos-ti je servis pro jiné prodejce například monitorů Samsung nebo tiskáren a telekomunikační techniky Pa-nasonic. Zcela novou ale výhledově velice důležitou položkou je spotřební elektronika Samsung. ĘJak hodnotíte získání této distribuce? S: Jedná se o ovoce mnohaleté spolupráce a dlouhých jednání a samozřejmě jsme na to náležitě pyšní. Na konci minulého roku proto vzniklo samostatné středisko, která se touto distribucí bude zabývat. Protože jde v podstatě o nový druh zboží, budujeme i nové prodejní kanály počítače a černá elektronika k sobě sice již mají poměrně blízko, ale doba, kdy se obé bude prodávat na jednom regálu, je ještě před námi. Myslíme si, že tato zkušenost se nám v budoucnu bude velice hodit a zaručuje zároveň, že LIBRA získá širší a tím pádem stabilnější Co považujete za důležité pro vaši společnost v této chvíli? S: Prvořadě stabilní pozici. V minulosti jsme prošli obdobími světlými i tmavšími a z mnohého jsme se poučili. Nyní tedy jakékoliv nové aktivity či investice velice důkladně zvažujeme a spíše se snažíme o zdokonalení a zefektivnění činností stávajících. Jak vidíte vývoj trhu výpočetní techniky, a jak váš? S: Další vývoj se snažíme sledovat netroufám si příliš odhadovat, natož se jej snažit utvářet. Podle trendu současné doby začínáme nabízet jako alternativu k počítačům Brave také Compaq a Leo obě jsou světově uznávané a certifikované značky. Budeme pracovat na tom, abychom byli i nadále pro naše partnery a zákazníky spolehlivým a zajímavým protějškem.Děkuji za rozhovor. Marek DědičKrystalicky jasný Philips Česká republika spadá u řady firem, včetně Philipsu, do východní Evropy, a tak se organizace setkání s novináři z těchto zemí ujala rakouská pobočka (české zastoupení nemá počítačové komponenty na starosti). Hlavním tématem setkání byly monitory a jejich nové technologie. Philips byl, jakožto firma zabývající se osvětlovací technikou, založen v Nizozemí, v Eindhovenu. Až do této doby zůstává především evropskou firmou, i když některé klíčové továrny má na Dálném Východě a v Americe. Co se prodeje týká, 47,8 % se realizuje v Evropě a 22,9 % ve Spojených státech. Z původní činnosti, osvětlení, zbývá 13% podíl na obratu, kdežto největší (31,2%) má dnes spotřební elektronika, počítačové komponenty a polovodiče získaly 19,6 %. Největší a ve světě počítačů nejznámější je produkce monitorů pod značkou Philips Brilliance. Díky jejich 7,1 mil. prodaných kusů se Philips umístil na druhou příčku mezi prodejci monitorů (předstižen Samsungem a těsně následován Sony) nepočítáme-li OEM distribuci. V tomto odvětví se předpokládá setrvalý růst, posun hlavního trhu k 15" a posléze 17" modelům, a tvrdá cenová válka. Nejnovější soubor technologií CrystalClear 2.0 představil Thomas Leliveld z vývojových laboratoří na Tchaj-wanu. Požadavky a potřeby zákazníků vzhledem k monitorům se stále vyvíjí zatímco v roce 1995 při nástupu Windows 95 se zvýšil požadavek na maximální rozlišení (též velikost) a počet barev, v současné době s nástupem DVD a internetové publicistiky začíná být důležitá vysoká ostrost (stabilita bodů a kontast) a syté podání barev (více méně jas), požadavek na maximální rozlišení též poskočil. A právě v těchto segmentech přináší CrystalClear 2.0 výrazné zlepšení. Výsledkem je živé podání barev a vysoký jas, který stačí i v přirozeně nasvětlených prostorách. Tento soubor technologií zahrnuje novou vrstvu na stínítku obrazovky, která při vyšší energii elektronů (tím pádem vyšším jasu) zajišťuje dostatečně malé negativní vyzařování s tím souvisí i nový, výkonnější videozesilovač. Posun v ostrosti obrazu, včetně rohových partií, přináší nový systém ostření Další důležitou oblastí je automatická identifikace a nastavení monitoru. Po dlouhém a váhavém zavádění DDC 1 a krachu DDC 2 se jako naděje jeví USB, který je dnes v podstatě ve všech nových sestavách a umožňuje například i kalibraci a řízení geometrie pomocí softwaru (předveden CustoMax 3.0, jenž se bude dodávat ke všem USB modelům Philips monitorů). Problémem nebude ani připojení dvou monitorů k jednomu počítači (až to bude podporovat software), na druhou stranu, monitor bude sloužit jako USB-hub pro připojení dalších zařízení. Další představenou novinkou byl LCD panel Brilliance 4500AX s vylepšeným jasem a úhlem pohledu (skutečně znatelné). Posun k vyššímu rozlišení zařazuje Philips i do svých data/videoprojektorů (předpokládaným standardem v příštím roce je XGA). Po přednášce Meina Noordenbose (z divize doplňků k PC) jsem získal dojem, že kromě vlastních počítačů a tiskáren dodává Philips vše okolo monitory, klávesnice, myši, CD (R/RW), DVD, reproduktory, modemy, skenery, kamery. Celý tento sortiment v Čechách nenajdete, ale část ano. Zvláště zajímavé jsou modely USB reproduktorů, které předznamenávají dobu, kdy v počítači nebude zvuková karta, ale digitální data půjdou po USB do repráčků, a teprve zde se převedou, zesílí a reprodukují. Toto široké produktové pokrytí není náhodné, podle statistik si lidé po koupi počítače během jednoho roku dokoupí vybavení v hodnotě 30 % kupní ceny samého počítače. Rozvoje se dočkaly i webové stránky na www.cee.philips.com, kde kromě obvyklých informací najdete i poměrně obsáhlý slovníček pojmů, který je samostatně přístupný, nebo jsou na něj v textu odkazy. Najdete zde vysvětlení pojmů jako in-lay, multiscan, či cromaclear a to vše údajně maximálně pomocí tří kliků (myší). Marek Dědič Vodní stavby Praha Intel certifikuje nově odborníky ve svých prodejních kanálech. Můžete tedy časem potkat Intel Certified Solutions Consultant a Integration Specialist odborníky, kteří prošli školením a zkouškami zastřešenými firmou Intel.-DEDVodní stavby Praha resp. jejich divize Data se zabydluje na české scéně dodavatelských a servisních organizací na poli informačních systémů. Z divize zabývající se vnitropodnikovými dodávkami se vyvinula jednotka, která realizuje 70 % úkonů pro externí zákazníky a získala i ocenění velkých výrobců. Patří tak ke světlým příkladům rozvoje domácích firem.-DĚDBoj o SOHO nabírá obrátek Dne 2. března uvedla na trh společnost Compaq svou první sestavu s cenou pod 30 000 Kč. Nový Compaq Deskpro 1000 je postaven na 200MHz Pentiu s MMX a jeho určením jsou malé kanceláře a domácnosti. O odlišném segmentu trhu svědčí i jeho jiný barevný odstín a tvar. Ostatní výbava sestává z 1,6GB disku, 16 MB paměti, klávesnice a 14palcového monitoru. Vzápětí po tomto vyhlášení společnost AutoCont uvedla nové sestavy v cenách pod 30 000 korun. Jedná se o modely postavené na Pentiu 200 MHz s 16 MB paměti, 2GB diskem (SMART), 1MB S3 grafikou, 14" monitorem a Windows 95. Počítač AC OfficePro Lite je vybaven základní HW diagnos-tikou a vztahuje se na něj tříletá záruka, cena je 27 990 Kč. Model AC MediaPro LiteE je navíc osazen 32rychlostní CD-ROM mechanikou, zvukovou kartou, aktivními reproduktory a je vybaven balíkem programů. Počítač má dvouletou zárukou a cena je stanovena na baťovských 29 990 Kč (obě ceny bez DPH). Kdo bude dalším z útočníků uvidíme, zdá se, že důležitost trhu malých uživatelů se zvýšila natolik, že bude dostávat stále lákavější nabídky od značkových výrobců.-DĚD-další cd za měsíc Naši vážení čtenáři, opět jsme o měsíc blíže vydání dalšího redakčního CD, připravovaného při příležitosti výstavy ComNet Prague, která proběhne 9.-11.6. tohoto roku. Obrysy jsou již jasnější a tak několik slov k tomu, co na něm najdete. Když bych to vzal postupně, začnu u sekce Novinky. Zde najdete mimo jiné část projevu ředitele ComNetu, pana Küchlera o očekáváních spojených se světem sítí. Další neodlučitelnou součástí je fulltext posledních ročníků PC WORLDu. Podle odezvy je tato část pro vás velice důležitá, pomáhá hledat cenné informace, které zapadly v haldách tiskovin ve vaší knihovně nebo byly ztraceny. Průzkumy ukazují, že stoupá počet čtenářů, kteří si vystřihují články, které jsou pro ně důležité či jinak zajímavé fulltext vám tuto práci usnadní. Oblast Software je nejbohatší a pro vás asi nejzajímavější naleznete zde stovky megabajtů shareware programů, ale také, a teď se podržte, plnou verzi OCR programu ReadIris prodávaného za téměř 15 000 korun a několik zkušebních (30denních) verzí programů od Symantecu: Antivirus, Crash Guard Deluxe, Speed Disk, Uninstall a pcAnywhere. Nebude chybět ani část našeho webu a prezentace firem. V oblasti Komunikace naleznete nejnovější verze prohlížečů a jejich doplňků, programy pro tvorbu webových stránek a potřebných součástí. V Hardwaru naleznete další ovladače, tentokrát se zaměřením na grafické karty, kde došlo k velkému vývoji a řadě aktualizací. Doufáme, že pro vás bude toto CD příjemným zpestřením a užitečným doplňkem.Změny v Tescu Novým výkonným ředitelem společnosti Tesco computers byl jmenován Jiří Rychetský, který pracuje ve firmě již od roku 92. Cílem dle jeho slov je posílení pozice Tesca na středním počítačovém trhu na 6 až 8 % a na Slovensku na 4 %. V případě potřeby navýšení kapitálu je firma schopna transformace na akciovou společnost.-DEDFortune ocenil Známý časopis Fortune ve svých žebříčcích popularity a úspěšnosti nevynechal ani oblast počítačového příslušenství. Na druhém místě, za EMC, se objevila společnost Western Digital, těsně následuje Seagate. Hodnocení bylo sestaveno na základě odpovědí tisíců obchodníků, ředitelů a analytiků, a Western Digital je pozitivně hodnocen především v oblasti kvality vedení a produktů, pozadu nestojí ani velká míra inovací, a v neposlední řadě využití financí.-DED Nová technologie projekční technika vyvinutá společností JVC byla představena pod označením D-ILA (Direct Driven Image Light Amplifier). Tato technologie by měla přinést další zlepšení možností projekční techniky, speciálně ve spojení s počítačovým obrazem.-DĚD Nokia mění distribuční politiku Jak jste si možná již všimli, došlo ke změně výhradního dovozce produktů společnosti Nokia. V souvislosti s tímto faktem jsme položili několik otázek řediteli společnosti AGORA plus, a. s., panu Josefu Javorovi. Proč došlo k oddělení distribuce produktů Nokia z A&A? J: Firma Nokia působí na českém a slovenském trhu v oblasti monitorů prostřednictvím distributora již od roku 1993. V té době se vcelku bouřlivě rozvíjela distribuce počítačů a komponent portfolio produktů, které distribuční firmy nabízely, se stávalo stále bohatším a přidanou hodnotou pro zákazníka měla být stále dokonalejší logistika a financování obchodu. Jistěže tento vývoj byl pro zákazníka ve svém důsledku pozitivní vedl k poklesům koncových cen, mimo jiné v důsledku konkurenčního boje. Některé produkty však vyžadují poněkud více než plný sklad a agresivní cenovou politiku. V tomto spatřuji hlavní důvod pro změnu, pro niž se management firmy Nokia rozhodl koncem minulého roku. Nenazval bych to snad ani oddělením distribuce produktů Nokia z A&A, ale změnou distribuční politiky. Monitory Nokia můžete stále nacházet v ceníku A&A a zákazník z tohoto hlediska asi žádnou změnu nezaznamená. To, co by zaznamenat měl, by měla být marketingová podpora prodeje a vysoce kvalitní servis. Budete se zabývat distribucí jiných výrobců? J: K našim dalším aktivitám patří poradenská a projekční činnost související se systémy zálohování a archivace dat. Spolupracujeme s řadou renomovaných dodavatelů těchto systémů (IBM, Quantum, CA/Cheyenne, Maxoptix, Seagate, Compaq/ /Digital). Do této kategorie patří také kontakty s firmou NCR, jejímž distributorem se naše společnost stane od letošního dubna. Jak vidíte trh s monitory v ČR ve srovnání s okolními zeměmi? J: Asi nedokáži dát nezávislou odpověď na tuto otázku, každopádně, jako trh jsme pro firmu Nokia velice důležití. Velikostí se dnes prakticky rovnáme trhu Rakouska, dá se však očekávat, že potenciál našeho trhu je poněkud větší. Rozdíly jsou například v náročnosti běžného uživatele na kvalitu a parametry monitorů. Ta se projeví zejména tak, že se naši uživatelé snaží "vymáčknout" z monitoru maximum. Často se setkáte s tím, že uživatel používá u 15" monitoru rozlišení 1 024 x 768. V okolních zemích si pro toto rozlišení raději koupí monitor 17". Chystá Nokia nějaké technologické novinky? J: Je jich hned několik návštěvníci výstavy CeBIT 1998 v Hannoveru je měli možnost vidět. Obecně lze říci, že kompletní sortiment byl v průběhu několika měsíců obměněn. Firma Nokia se však snaží k tomu, co dnešní zákazník považuje za špičku, ještě "něco" přidat například unikát-ní systém ovládání monitoru "Navi key", monitor s videokamerou a telefonním aparátem, určený pro videokonference, nebo 19" monitor typu Short Neck, který má vnější rozměry mezi běžným 15" a 17" monitorem. Připravuje se celá videokonferenční sada monitor a technické vybavení, např. pro ISDN komunikaci. Tradiční samozřejmostí jsou výjimečné ergonomické parametry. Děkuji za rozhovor Marek DědičProfesionální stanice od Compaqu marek dědič Jak jste mohli v minulém PC WORLDu číst a z různých nabídek sledovat, Intel uvedl do prodeje Pentium II na 333 MHz. Souběžně s tím přicházejí i pracovní stanice jím vybavené a zpravidla celkově posílené. Mezi jedničku v oblasti stanic založených na procesorech Intel s operačním systémem Windows NT patří společnost Compaq, která jich za posledních patnáct měsíců prodala 100 tisíc. Nyní uvádí dva úplně nové modely a zároveň oznamuje 28% snížení cen ostatních stanic. Nové Compaq Professional Workstation 5100 a 6000 jsou založeny na používané HPSA paralelní architektuře a vybaveny jedním nebo dvěma procesory Pentium II na 333 MHz. Nově je možné zvolit i výkonné grafické akcelerátory GLoria Synergy od firmy ELSA (je založen na dvou procesorech 3Dlabs Permedia s 8 MB paměti) a FireGL 4000 od Diamondu (s 15 MB texturové, Z-bufferové a snímkové paměti a s 16 MB paměti pro textury). Systémy jsou vybaveny 512 KB cache úrovně 2 a 66MHz PCI sběrnicí, nicméně díky paralelní architektuře (s dvojitým řadičem paměti a dvojitou PCI sběrnicí) umožňují datový tok až 1 GB/s mezi pamětí a procesorem a na vstupu/výstupu pak 267 MB/s. Zmíněná výbava ukazuje, že tyto pracovní stanice jsou určeny pro náročnou 2D a 3D grafiku a snaží se konkurovat grafickým stanicím Silicon Graphics či SUN. Cenově se pohybují od 4 699 USD (za PW 5100 s jedním procesorem, grafikou GLoria Synergy, 64 MB paměti a 4GB diskem), resp. od 5 299 USD (za PW 6000 v téže konfiguraci). Compaq též uvedl nový LCD monitor o úhlopříčce 14,5 palce s rozlišením hezkých 1 024 x 768 při obnovovací frekvenci 75 Hz. Monitor je vybaven funkcemi LiteSaver a Assistant, které uživateli usnadní nastavení a využívání podle jeho potřeb. Tento monitor je dostupný od 2 000 USD.Texas Instruments do kapsy marek dědič Ačkoliv TI prodal svou divizi mobilních počítačů společnosti Acer, neopustil tuto arénu úplně. Touto dobou TI uvádí na trh několik nových typů těchto organizérů. Jedná se o modely řady PocketMate a Avigo. PocketMate jsou jednodušší organizéry vybavené 64 (PM 200) a 256 KB (PM 300 a 400) paměti, vyšší modely potom i programem Lotus Organizer. Klávesnice u tohoto typu je rozdělena: numerická část je vpravo, vedle displeje a na funkční a znakové klávesy tak zbývá více místa. Displej má šest řádků o 24 znacích. Komunikaci s počítačem zajišťuje doplňková komunikační sada s propojením na sériový port. Synchronizace je možná několika způsoby, pro provedení stačí stisknutí tlačítka. Avigo svou konstrukcí spadá mezi PDA (kapesní asistenty) ovládané perem. TI se tak vydává novým směrem k výkonnějším a šikovnějším organizérům. Avigo zahrnuje funkce chytrého diáře, správce projektů, finančního tabulkového editoru, poznámkového bloku, a to vše s možností synchronizace s běžným PC s Lotus Organizerem (je dodáván). Operační systém T9 podporuje pět různých jazyků a při rozpoznávání písma používá vestavěný korektor. Avigo je dodáváno s 1 MB paměti, rozšiřitelným na 2, což umožní uložení řady záznamů, poznámek a diáře na celý rok. Displej je podsvícen a podporuje funkci zvětšování. Samozřejmostí je ochrana heslem a jednoduchá synchronizovatelnost s PC, tentokrát s různými programy. Komunikace je možná i prostřednictvím rozhraní Čisté filtry 3Mmarek dědič S filtrem před monitor se setkal jistě každý, kdo trochu delší dobu pracuje s počítačem. Před sedmi lety byl filtr nutností, pokud jste několik hodin denně sledovali obrazovku a nechtěli si kazit oči. Postupem času se normy zpřísnily, ale stále se prodává řada monitorů (především levné 14"), které tyto normy (TCO95, MPR-II) nesplňují, a ochrana pomocí filtru je stále namístě. I když však monitor vyhovující přísnějším "vyzařovacím" normám vlastníte, můžete filtr nadále používat hned z několika důvodů. Možná patříte k těm opatrným, kteří všechno jistí několikrát, a proto nevěříte prohlášením o neškodnosti nových monitorů a filtr máte pro jistotu. Dalším důvodem může být to, že některé filtry obraz zpříjemňují mění kontrast a jas barev a vám se to líbí. Ještě jiný smysl má filtr v bankovních a finančních institucích, kde znemožňuje pokoutní odkoukávání informací bez vědomí pracujícího Tolik tedy k obecné úvaze o současnosti monitorových filtrů a podívejme se, jakou novinku nyní uvádí jeden z největších výrobců, společnost 3M. Do redakce jsme dostali k porovnání dva filtry, které se na první ani na druhý pohled ničím nelišily pouze logem na krabici. Toto logo nese označení nové technologie 3M EasyClear. Jistě si ihned vybavíte (jestli to nakonec nevidíte přímo před sebou), jaké stopy zanechá na filtru (speciálně antireflexním) ukazováček vašeho kolegy nebo váš vlastní. Protože naše kůže je přirozeně mastná a protože když o něčem hovoříme, máme ve zvyku na to přímo ukázat, nelze se tomuto poskvrnění vyhnout. Někomu nevadí, ale většina lidí se snaží je odstranit nasucho rozmatlat, omýt vodou, saponátem či dokonce doporučeným čistícím prostředkem. A právě v tuto chvíli vás příjemně překvapí nová technologie EasyClean. Její vliv jsem sledoval ve dvou rovinách: za prvé je filtr s EasyClean méně náchylný k vlastnímu ušpinění (při stejném tlaku prstu byl otisk slabší), a za druhé, což je zajímavější, po otření vlhkým hadříkem a následném přeleštění suchým je filtr jako nový. U klasických filtrů zbude do ošetření nasucho nebo vodou slabý modrý nádech postižených míst (zbytek mastnoty), kdežto u filtrů s technologií EasyClean voda odstraní vše. Navíc mají tyto filtry trochu jinak barevný odlesk, takže až budete kupovat filtr nový, sledujte logo s uvedenou technologií. Astro 2001 Jak vesmír funguje marek dědič To jak jsou naučné a inteligentně zábavné programy důležité, není snad třeba dlouze vysvětlovat. Svým záběrem a náplní je unikátní (u nás a pravděpodobně i ve světě) dílo Astro 2001, které vytváří společnost D-data ve spolupráci s pány Pokorným a Grygarem. Začátkem tohoto roku se dočkal světla světa již druhý díl Jak vesmír funguje. Po úvodním videu vás osloví tato myšlenka: Všímavý pozorovatel spatří i bez dalekohledu na hvězdném nebi více než desítku druhů kosmických objektů. Tvoří rozmanitou směsici těles rozmanitých velikostí i vlastností, tak jako je pestrá společnost zvířat v zoologické zahradě. Námi vybraná tělesa však mají přeci jen jedno společné jsou vidět i pouhýma očima. Před vámi je černá obrazovka, uprostřed oko a vlevo, tak jako na dalších obrazovkách, ovládací panýlek s tlačítky pro ukončení programu, přechod na rejstřík, Internet a pro spuštění namluveného komentáře pro patřičnou obrazovku. Tato možnost je jistě užitečná pro děti, které ještě neumějí číst a doprovodný text nepřelouskají, nebo pro ty, které číst nebaví. Následuje expedice po obsahu, jež je koncipována jako procházka vesmírnou lodí při přiblížení k okraji se kurzor změní v šipku ukazující směr možného pohybu. V řadě případů není jasné, kam se dostanete, ale toto tajemno je zřejmě úmyslné, pro povzbuzení zvědavosti dětského čtenáře/hráče/žáka. Různá místa jsou zpestřena animacemi, aktivními mapami, ale i otázkami a kvízy. Nyní k vlastní náplni: ta je rozdělena do devíti kapitol jako Kosmické ZOO, Všechna kosmická tělesa září, Ze života hvězd, Hvězdné ostrovy apod. Každá kapitola pak má různé množství hlav a ty pak několik elementů. Na vlastním zpracování je vidět dlouholetá zkušenost autorů, popularizátorů vědy látka je přeložena jednoduše, názorně a zpestřena různými zajímavostmi, obrázky, náčrtky. Uživatel se tak seznámí s pojmy, které může slyšet na přednáškách o jarní obloze, ale i zajímavostmi kolem jádra naší galaxie, či kde najde na obloze planetky a jakou část hvězd je možno spatřit pouhým okem. Pro trochu zvídavého člověka je tento titul hotovým pokladem. Grafické zpracování, na kterém pracoval ateliér Intimate Arts, nese známky profesionální práce. se znalostí současných požadavků na multimediální titul se tak se mezi zahraniční konkurencí stydět nemusí, obsahovou stránkou ji, myslím, dokonce předčí.3D Studio Rel. 4 Autor: R. Miler, M. Kotouč Vydavatelství: Kopp Počet stran: 203 Cena: 189 Kč Některé špičkové programy pozornost širšího publika příliš nepřitahují, na druhou stranu jsou zde však programy, které svou cenou neumožňují soukromým osobám (většině) zakoupení, ale svou funkčností lákají. Jedním z nejvíce lákavých programů je bezesporu Autodesk 3D Studio, jež vychází v pirátské, o ochrany očesané verzi často dříve než oficiálními kanály. V žádném případě nechci tento způsob získávání softwaru obhajovat nebo popularizovat (to snad již ani více nejde), ale realita je taková a proto vyšla i tato kniha. Poslouží tedy těm, kteří si s 3D Studiem hrají, zkouší a experimentují a nemají k dispozici manuály. Ale i vlastníci řádné dokumentace najdou části, jež je mohou inspirovat či obohatit. Kniha se snaží seznámit čtenáře s principem a postupy práce ve 3D Studiu. Dělá to formou zajímavou a rychlou, ale náročnou pro méně znalé nebo nadané žáky. V první části je na příkladu tvorby modelu stolku s číší předvedeno, jak se zanesou základní prvky, tvary a pak deformují, vytahují, rotují, spojují, až vznikne požadovaný objekt. Na objekt potom naneseme textury, nasvítíme ho a můžeme točit nebo fotit. Další, nejrozsáhlejší část knihy přináší na 150 stranách to, co potřebuje pro orientaci v 3D Studiu každý, často i částečně znalý uživatel: seznam a význam položek menu. Kdo alespoň na výstavě tento program zahlédl, ví, že systém nabídek a podnabídek, dialogových a nastavovacích oken je neobyčejně rozsáhlý. A tak autoři nejdříve popisují uspořádání pracovní plochy, hlavní menu, důležité klávesy a ovládací tlačítka. Pak následují položky tak, jak je budete pravděpodobně postupně při tvorbě využívat: vždy anglicky celá cesta skrz menu (např. Deform/Fit/Get/ Shaper) a potom krátké vysvětlení (v češtině). Podobně je popsán i Material Editor a další moduly (i některé IPASy zásuvné moduly). V závěru jsou praktické zkušenosti s tvorbou zrcadel. Na konci knihy najdete velice užitečný podrobný rejstřík snad se všemi položkami menu a funkcemi. Díky tomuto obousměrnému přístupu k informacím o všech položkách bude kniha jistě šikovným pomocníkem pro všechny začínající. Závěrem snad jen jedno upozornění nejedná se o učebnici o své postupy a používané triky se profíci neradi dělí a v rozsahu této knihy by to ani nešlo. Marek Dědič Název: 700MHz Pentium II Autor:Firma Intel představila na CeBITu v Hannoveru procesory, které mohou zákazníci očekávat na trhu v letošním roce, a předvedla v chodu systém s procesorem Pentium II, pracujícím na kmitočtu přes 700 MHz. Procesor je postaven na 0.25mikronové technologii a dosáhl rychlosti přesně 702 MHz. V roce 2000 by se měla rychlost procesorů vyráběných firmou Intel přehoupnout přes 1 GHz. 05 Stěžejní částí prezentace ale bylo představení procesorů, jež mohou uživatelé očekávat na trhu v dohledné době. Na začátku dubna byl představen první mobilní Pentium II procesor s hodinovým kmitočtem 233 a 266 MHz, koncem roku bude následovat 300MHz model. Je zabudován do nového mini-cartridge modulu s integrovanou 512KB level 2 cache pamětí. Modul procesoru dosahuje necelé čtvrtiny velikosti pouzdra současného Pentia II, určeného pro desktopy. Začátkem května by měl být představen nový procesor Celeron člen rodiny levných procesorů určených pro segment trhu, který Intel označuje jako "Basic PC". První Celeron poběží na 266 MHz, bude mít integrovánu paměť cache, a měl by být montován do PC s cenou pod 1 000 USD. Nástupce Celeronu, pracující na 300 MHz s integrovanou level 2 cache pamětí, bude následovat ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku. Koncem dubna mají být představeni další nástupci rodiny Slot1 Pentií II, pracující na kmitočtu 400 MHz a se 100MHz systémovou sběrnicí. Ve druhé polovině roku pak nastoupí procesory této řady na kmitočtu 450 MHz. Začátkem druhého pololetí Intel představí novou širokopásmovou architekturu pro špičkové pracovní stanice a servery, kde budou nabízeny procesory Pentium II v novém pouzdře, určeném pro novou architekturu Slot 2 jsou určeny až pro 4procesorové systémy. Budou mít integrovány až 2 MB level 2 cache paměti, která poběží na stejné frekvenci jako procesor. Nové pouzdro má být asi 3x větší než současný modul Pentia II.-FEL evné procesory od IBM Společnost IBM uzavřela dohodu s firmou Integrated Device Technology (IDT) o tom, že bude vyrábět její procesory po dobu nejméně tří let. IBM použije při výrobě IDT WinChip C6+ procesorů svou 0,25mikronovou, 2,5V IBM Blue Logic technologii. IBM se s IDT dohodla na výrobě dalších generací IDT WinChip mikroprocesorů. Firma IDT získala naoplátku přístup k výrobním technologiím IBM. Procesory jsou ur-čeny pro přístroje v cenové oblasti PC desktopů pod 1 000 USD a přenosných přístrojů pod 2 000 USD. Vyrábět se budou u IDT, 8palcové destičky dodá IBM.-FEL Pomalý růst trhu Podle výzkumu společnosti Dataquest dosáhl celosvětový trh databází v roce 1997 hodnoty 6,6 miliardy USD, přičemž byl zaznamenán nárůst o 7 % oproti minulému roku. Tento nárůst byl v porovnání s nárůstem v roce 1996 o 15 % nižší. Podle analytiků to bylo způsobeno především finančními potížemi společností Informix Software a Sybase a také tím, že se významní producenti databází zaměřili v tomto roce spíše na marketing než na vlastní prodej produktů. Trh sice dále poroste, ale mnohem pomaleji, než se očekávalo. Předpokládá se, že významní výrobci se letos zaměří mnohem více na vlastní prodej svých produktů, že všechny společnosti budou muset vyřešit přechod na rok 2000, a že nastane rychlejší přechod k distribuovaným aplikacím. Největší díl trhu připadá na relační databáze, kde společnost Oracle převzala vedení od IBM, jež byla na čele v roce 1996. Firma Oracle se stala největším prodejcem aplikací pro platformy UNIX a Windows NT, kde obhospodařuje 41,5 % trhu. Firma Microsoft se umístila na druhém místě s 38,8% podílem, přičemž platforma Windows NT už má v oblasti relačních databází 91% podíl. Na trhu unixových relačních databází nastal proti roku 1996 mírný pokles, a to o 2 %, jenž byl způsoben nižším prodejem firem Informix a Sybase. Naproti tomu IBM a NCR ohlásily strmý nárůst prodeje svých unixových produktů.-FEL Standard 56Kb/s modemů V únoru schválila Mezinárodní telekomunikační unie ITU ná-vrh nového standardu V.90 pro 56Kb/s modemy. V té době firmy Rockwell a 3Com, největší a nejvýznamnější hráči na poli 56Kb/s zařízení, tvrdily, že se nemohou dohodnout na testování svých V.90 produktů, zda jsou kompatibilní, a tedy mimo jiné schopné spolupráce mezi sebou. Analytici a dokonce někteří představitelé obou společností prohlásili, že pokud nebude provedeno důkladné testování produktů, bude návrh standardu nepoužitelný a povede to nakonec pouze ke zmatení zákazníků. Po několika dnech zřejmě zvítězily obchodní zájmy nad rivalitou, a obě firmy překvapily svět telekomunikací prohlášením, že dokončily úspěšně testy kompatibility svých V.90 produktů. Protože vývoj V.90 produktů byl u Rockwellu i 3Com ve stadiu dokončení, mohly být testy provedeny velmi rychle. Firma 3Com začala ihned jako první expedovat své V.90 modemy. Upgrade softwaru pro existující U.S. Robotics x2 modemy je dostupný od začátku března; Rockwell vstoupil na trh se svými produkty v dubnu.-FELTelefonování po Internetu Předseda Deutsche Telekomu AG Ron Sommer oznámil na CeBITu, že jeho firma začíná investovat do projektu Telefonování po Internetu a některé nové služby představí již letos. Neuvedl sice kam přesně Deutsche Telekom AG bude investovat, ale potvrdil, že poud jde o výši investic, půjde o stovky milionů DM. T-Online, ISP Deutsche Telekomu, zahájil pilotní projekt ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) na severu Německa, do něhož bylo zapojeno celkem 300 T-Online zákazníků. Ti budou využívat širokopásmovou přenosovou technologii k testování různých aplikací. Deutsche Telekom AG také v loňském roce zaznamenal nárůst používání linek ISDN. V roce 1996 bylo v provozu 5,4 milionu ISDN kanálů, nyní již jejich počet dosáhl 7,6 milionu.-FEL Databáze pro WinCE Firmy Oracle a Sybase zveřejnily své plány s databázemi určenými pro operační systém Microsoft Windows CE. Oracle bude portovat svůj produkt Oracle Lite, Sybase pak svou databázi Adaptive Server Anywhere pro operační systém Windows CE. Tyto produkty umožní mobilním uživatelům, používajícím handheldy nebo palmtopy, synchronizaci dat s velkými podnikovými databázemi. Beta-verze produktu Adaptive Server Anywhere for Windows CE bude k mání v červnu, Oracle uvolňuje beta-verzi Oracle Lite on Windows CE právě v těchto dnech, dodávky finální verze pak plánuje na září tohoto roku. Odpovědní pracovníci Oraclu tvrdí, že zákazníci používající jejich Oracle Lite on Windows CE budou mít bezproblémový přístup k podnikovým databázím Oracle 8.-FEL Podpora pro NT Společnost Microsoft změnila svou politiku podpory pro operační systém NT Workstation. Uživatel obdrží stejnou podporu jakou nabízí společnost uživatelům Windows: 95-90 dnů neomezené bezplatné podpory, počínaje prvním rozhovorem uživatele s Centrem technické podpory Microsoftu. Dříve měli uživatelé NT Workstation nárok na bezplatnou podporu pro vyřešení dvou problémů. Uživatelé NT Workstation, kteří již jedenkráte využili podpory bezplatně, nebudou mít nárok na 90denní neomezenou podporu, ale budou moci využít podporu Microsoftu pro vyřešení druhého problému bez poplatku až do konce životnosti produktu. Microsoft zatím neoznámil, zda tato nově zavedená podpora pro uživatele NT Workstation bude zavedena u právě uváděného operačního systému Windows NT 5.0, s určitostí se však nebude týkat NT serverů.-FELE-Commerce na vzestupu Podle výsledků studie IDC, poroste příjem z elektronického obchodu v západní Evropě z dnešní 1 miliardy USD na 30 miliard USD v roce 2001. Zatímco počet zařízení s přístupem k WWW vzroste z dnešních 14 na 58 milionů, počet uživatelů vzroste více než třikrát, a to na 56 milionů. Tento rychlý růst bude podporován růstem základny individuálních uživatelů a větším počtem transakcí na uživatele, zvláště v podnikové sféře. IDC odhaduje, že v západní Evropě v současné době používá Web 4,3 % populace; počet uživatelů je v každé zemi jiný a kolísá v rozmezí 0,8 až 12,2 %. Severské země mají největší množství uživatelů, Německo, Nizozemí, Velká Británie a Švýcarsko jsou mírně nad průměrem.-FEL Microsoft Club Pro všechny legální uživatele široké rodiny produktů firmy Microsoft je již půl roku k dispozici Microsoft Club. Účelem tohoto zařízení je umožnit držitelům softwaru Microsoft přístup ke všem běžným i novým produktům této firmy, vše samozřejmě zdarma. Klub je vybaven výkonnou výpočetní technikou, zobrazovacím zařízením a má připojení pevnou 64KB linkou k Internetu. K dispozici jsou zde všechny volně šiřitelné programy Microsoftu s možností jejich vypálení na CD, či stažení na jiné médium. V klubu najdete multimediální knihovnu produktů, přístup na MOLI (Microsoft OnLine Institute) a internetovské "brouzdaliště". Stálá klubová služba vám ochotně poradí s problémy a odpoví na dotazy, případně vám prodá libovolná zapisovatelná média (diskety, zip-diskety a CD). Uspořádání klubu je variabilní, tak aby umožňovalo jak běžný provoz klubu, tak i prostor pro prezentace a tematická setkání. Každý měsíc probíhá v Microsoft Clubu několik typů pravidelných akcí. Setkání nad produkty Microsoftu a diskusní fóra jejich uživatelů diskusní odpoledne (druhý a čtvrtý čtvrtek v měsíci), zaměřená tematicky na jednotlivé produkty MS. Témata jsou volena na základě zájmu návštěvníků. V rámci jednotlivých témat jsou v klubu k dispozici odborníci z firmy, jež klub provozuje (tedy z Computer Helpu), nebo z pražské pobočky Microsoftu. Jedná se o specialisty, kteří mají zkušenosti s praktickou implementací daných produktů. Prezentace nových produktů Microsoftu seznamují s novinkami každý první čtvrtek v měsíci. Účastníci si kromě nových poznatků mohou odnést informační materiály. Prezentují certifikovaní lektoři a odborníci, kteří mají zkušenosti s nasazením produktů v praxi. Licenční politika každou poslední středu v měsíci bude probíhat setkání nad licenční politikou, při němž budou zájemci seznamováni na konkrétních příkladech s možnostmi nákupu programového vybavení prostřednictvím licenčních programů Microsoftu. Některé přednášky zajišťují i zástupci BSA. Interaktivní výuka běžných programových produktů Microsoftu tuto možnost přístupu k anglickým verzím interaktivních výukových programů připravujeme cca od konce dubna. Školácké dopoledníčky a poškolácké odpoledníčky na základě dohod s vedením pražských středních škol mají učitelé výpočetní techniky možnost přivést své žáky a v rámci školní výuky nebo mimoškolní činnosti jim ukázat všechny možnosti produktů Microsoftu, Internetu a moderní výpočetní techniky vůbec. Microsoft a zbytek světa každou třetí středu v měsíci probíhají prezentace produktů firem, jež úzce spolupracují s platformou Microsoftu. Microsoft Club najdete v prostorách firmy Computer Help v Blanické ulici č. 16, Praha 2, v blízkosti náměstí Míru. Jeho provozní doba je 10.00-20.00 h každý všední den. Aktuální informace o tématech diskusních pořadů a dalších akcích, které se v klubu uskuteční, najdete na webovské stránce www.msclub.cz.Modrý anděl Japonský výrobce tiskáren Kyocera, zastupovaný v České republice firmou Janus, s. r. o., získal po tiskárně FS-1700 prestižní mezinárodní ocenění MODRÝ ANDĚL (Blue Angel Award) i pro další výrobek, osobní laserovou tiskárnu Kyocera FS-600. "MODRÝ ANDĚL" je udělován v Německu výrobkům, které jsou šetrné k životnímu prostředí při své činnosti i po vyřazení z provozu. Předností počítačových tiskáren, s nimiž Kyocera získala výše uvedené ocenění jako vůbec první výrobce těchto zařízení na světě, je dlouhodobá životnost a možnost následné recyklace, nízká hlučnost i spotřeba energie či možnost tisku na recyklovaný papír. Ocenění Modrý anděl je udělováno v Německu nezávislou komisí sestávající z členů z Ministerstva pro životní prostředí, Komise pro zachování přírody a atomové bezpečnosti a Federální agentury pro životní prostředí. Na takto oceněné výrobky je umisťováno logo Modrý anděl, vyjadřující, že daný produkt byl navržen s ohledem na ochranu životního prostředí, s důrazem na nízké emise a možnost recyklace jednotlivých částí výrobků. Posuzovanými kritérii jsou délka životnosti jednotlivých dílů a podrobné informace o nich, záruky výrobce, záruky opravitelnosti, nízká hladina hluku při provozu a nízká emise ozonu. Vyžadována je aplikace úsporných energetických režimů, schopnost tisku na recyklovaný papír a recyklace spotřebních dílů a materiálů. Dalšími kritérii jsou snížení počtu typů plastů pro konstrukci a výrobu jednotlivých součástí a konstrukce výrobku s ohledem na požadavek recyklace opotřebovaných dílů. Tiskárna FS-600 má atraktivní design kombinovaný s prakticky odzkoušenou technologií ECOSYS, jež nevyžaduje výměnu spotřebního materiálu, jakým je válec a vývojnice u konvenčního typu tiskárny. Protože jediným spotřebním materiálem je toner, náklady na tisk jsou velmi nízké. Jediným odpadem je prázdný tonerový zásobník, jenž může být recyklován. Tiskárna FS-600 tiskne rychlostí 6 stran A4 za minutu s rozlišením 600 x 600 dpi, s možností rozšíření až na 2 400 dpi pomocí KIR-2 (Kyocera Image Refinement). Je řízena 50MHz procesorem PowerPC401GF, má základní paměť 2MB s ECO memory standardem, rozšiřitelnou na maximum 34 MB. Životnost válce tiskárny je minimálně 100 000 stran, vyměňuje se pouze toner (na jednu náplň lze vytisknout kolem 3 000 stran). Tiskárna zvládá standardní emulaci HP LaserJet 5P, Diablo 630, IBM Proprinter X24E, Epson LQ-850 a LinePrinter. Má standardní zásobník na 150 listů (A5-A4), je možno dokoupit přídavný zásobník s kapacitou 250 listů. Umožňuje ECO tisk 50% snížení spotřeby toneru: v tomto režimu je možno vytisknout až 6 000 stran na jednu náplň. Má specifikaci Energy Star, v klidovém režimu má spotřebu pouhých 10 W. Ovládání tiskárny je velmi snadné, a proto se model FS--600 perfektně osvědčí především jako síťová tiskárna.Nová Aptiva od IBM překonala hranici magických 1 000 USD Počítače vyráběné firmou IBM jsou známy po celém světě svou kvalitou, spolehlivými komponenty a solidní podporou zákazníků, přičemž doposud se pohybovaly ve vyšší cenové kategorii. Významné firmy jako například Dell nebo Micron nabízejí na americkém trhu obdobné produkty za nižší ceny. Ale ani Velká modrá nemohla ignorovat současný boom prodeje počítačů v cenách pod 1 000 USD. Nejlevnějším počítačem prodávaným pod značkou IBM se nyní stala nová Aptiva E16, jejíž koncová prodejní cena je 799 USD. Monitor je třeba zaplatit zvlášť (ceny IBM monitorů začínají na 249 USD za 14palcový, 15palcový stojí 349 USD a 17palcový je k dostání za 649 USD). Srdcem Aptivy E16 není procesor Intel, ale K6-166 MMX od firmy Advanced Micro Devices (AMD). Je osazena 16MB SDRAM, 2,1GB hard diskem, 12-20rychlostní mechanikou CD-ROM, K56flex modemem, grafickou kartou ATI Rage II 3D a dvěma porty USB. Softwarová výbava není příliš bohatá, předinstalován je kompletní kancelářský balík Lotus SmartSuite 97, prohlížeč Netscape Navigator 3.0, diagnostický software a standardní antivirový program. Aptiva E16 má ve své třídě řadu konkurentů za cenu pod 1 000 USD dodávají na trh značkové počítače firmy Acer, Compaq, Hewlett-Packard a Packard Bell. Většina jich je také bez monitorů, ale dražší sestavy nabízejí silnější konfiguraci. Aspire 1810 od Aceru, jenž se prodává za 999 USD pouze v obchodní síti Walmart, je založen na procesoru K6-233 od AMD a je vybaven 2GB hard diskem, 32MB RAM, 12-24rychlostní mechanikou CD-ROM, modemem 33,6 Kb/s a 14palcovým monitorem. Presario 4540 od Compaqu, jehož prodejní cena je rovněž 999 USD, je osazen procesorem K6-233 od AMD, má 3,2GB hard disk a 32MB RAM. Počítače Pavilion 3260 od firmy Hewlett-Packard s procesorem Pentium MMX-200, a Aspire 1822 od Aceru s procesorem K6-233 jsou dodávány také bez monitoru za stejnou cenu jako Aptiva E16. Oba mají 16MB RAM, přičemž Pavilion je vybaven 2,1GB hard diskem, 8-16rychlostní CD-ROM mechanikou a modemem s rychlostí 56 Kb/s. Aspire má 2GB hard disk, 12-24rychlostní CD-ROM mechaniku a 33,6 Kb/s modem. Pokud máte zájem o dostupný počítač od firmy IBM, je Aptiva E16 tou správnou volbou.Novinky od Olympusu PETR FELT Společnost Olympus předsta-vila na letošním veletrhu CeBIT 98 v Hannoveru mnoho novinek ve všech oborech činnosti, jíž se věnuje, počínaje širokou paletou fotopřístrojů a konče lékařskou a laboratorní technikou. My jsme se zajímali o novinky v oboru digitál-ní fotografie a rozpoznávání hlasu. Olympus CAMEDIA C-840L Kompaktní CAMEDIA C-840L je nástupcem úspěšného digitálního fotoaparátu CAMEDIA C-820L. Vysoké kvality snímků je dosaženo hlavně díky použití nového snímacího prvku CCD, který obsahuje 1,31 milionu snímacích elementů. Fotoaparát má několik nových a zdokonalených funkcí. Mezi ně patří funkce Tele/Wide, pomocí níž lze elektronicky přepínat mezi širokoúhlým objektivem a teleobjektivem. Funkce Panorama umožňuje z jednotlivých snímků programově složit světelně vyváženou panoramatickou fotografii. Režim Makro je oproti předchozímu typu zdokonalen a umožňuje fotografovat objekty již ze vzdálenosti 10 cm. Exponované snímky je možno okamžitě prohlížet v elektronickém barevném LCD hledáčku, umístěném na zadní straně fotoaparátu. V přístroji je standardně zabudována paměťová karta SmartMedia s kapacitou 4 MB, kterou lze používat k ukládání snímků po neomezenou dobu. Digitální fotoaparát CAMEDIA C-840L je stejně jako ostatní modely vybaven funkcí, umožňující přímé připojení sublimační tiskárny, na níž je možno okamžitě fotografie vytisknout. CAMEDIA C-840-L se objeví na trhu v květnu 1998. Díky jejím vlastnostem se mají zájemci o digitální fotografování na co těšit. Komunikační modul DI-MO Nové zařízení s názvem DI-MO umožňuje ukládání fotografií pořízených digitálním fotoaparátem přímo na magnetooptické disky (MO) z produkce společnosti Olympus. Dříve se musel každý, kdo plánoval, že bude na svých cestách exponovat stovky fotografií, vybavit dostatečným počtem paměťových karet SmartMedia, nebo dokonce notebookem. Nyní nabízí společnost Olympus praktické a ekonomické řešení, které odstraňuje nejslabší článek v digitálním fotografování omezenou kapacitu paměťových médii pro ukládání obrazových dat. Komunikační modul DI-MO, umožňující přímou komunikaci digitálního fotoaparátu s jednotkou magnetooptických disků (MO), zajišťuje rychlý přenos dat z fotoaparátu na magnetooptický disk, přičemž je možno přenést buď všechny obrázky najednou, nebo pouze poslední exponovaný obrázek. Komunikační modul lze použít prakticky se všemi modely magnetooptických disků od firmy Olympus. Je vybaven dvěma konektory k digitálnímu fotoaparátu se připojí přes sériové rozhraní a k magnetooptické jednotce přes rozhraní SCSI-2. Modul DIMO je navržen tak, aby mohl spolupracovat i s novými, budoucími modely digitálních fotoaparátů a jednotek magnetooptických disků. Zapadá tedy do koncepce systému produktů společnosti Olympus pro digitální fotografování a zpracování obrazu. OLYCOM PicTran 1 Pro uživatele, kteří chtějí přenášet digitální fotografie na dálku prostřednictvím sítě GSM, je určen systém OLYCOM PicTran 1, jenž je tvořen mikropočítačem a modulem GSM. Systém PicTran 1 se připojuje k digitálnímu fotoaparátu Olympus CAMEDIA přes sériové rozhraní a ovládá se příkazy SMS (služba krátkých zpráv), které umožňují přenos právě exponovaného nebo naposledy vytvořeného snímku, uloženého v paměti systému. Je napájen vestavěnými akumulátory nebo externím síťovým napaječem. Systém PicTran 1 je možno použít pouze v oblasti pokryté signálem GSM, a uživatel musí mít možnost odeslat a přijmout zprávu SMS. Pro příjem snímku lze použít ovládací software, například program Hyperterminál pod Windows 95. D1000 s ViaVoice Transcription Nový digitální systém pro diktáty D1000 s ViaVoice Transcription sdružuje výhody spolupráce výkonného programového systému rozpoznávání řeči ViaVoice z produkce společnosti IBM s technologií miniaturních paměťových karet, vyvinutou společností Intel, a s digitálním audiozáznamníkem D1000 z produkce firmy Olympus. Uživatel diktuje a jeho řeč je přímo převáděna na text, takže není třeba pracně přepisovat zvukový záznam do počítače prostřednictvím klávesnice. Programové vybavení k rozpoznávání řeči využívá digitalizace řečového signálu. Digitální audiozáznamník D1000 s Via-Voice Transcription zvládá spojité rozpoznávání řeči a podporuje zdokonalený standard DSS (Digital Speech Standard), jenž vyniká velkou kompresí dat. Digitalizovaná řeč je porovnávána s uloženými vzorky a mluvené slovo je tak převedeno na textové soubory. Uživatel opakuje vzorové věty z tzv. tréninkového programu a umožňuje systému, aby se naučil správnou interpretaci budoucích diktátů. Program obsahuje vlastní slovník, který může mít až 64 000 slov a může být rozšířen přidáním dalších specializovaných slovníků. Komplet digitální audio-záznamník D1000 se systémem ViaVoice Transcription, umožňující záznam diktátů bez nutnosti jejich manuálního přepisování, se objeví na trhu koncem dubna 1998.PagePro 20 od Minolty Stolní laserová tiskárna Minolta PagePro 20 je kompaktní stolní přístroj pro všechna prostředí. Tiskne až do formátu velikosti DIN A3+. Výborná kvalita tisku je zaručena použitím systému Super Fine Micro-Toning a rozlišením 600 dpi, takže znaky písma jsou výrazně ostré a jasné. Brilantních grafik a věrné reprodukce fotografií je pak dosaženo díky technologii Fine ART (Advanced Resolution Technology). Tiskárna je předurčena pro týmovou práci. Vstupní kapacita papíru může být až 1 150 listů. PagePro 20 lze připojit k počítačové síti pomocí interní síťové karty. Pro grafiky je podstatné, že ji je možné rozšířit o Adobe PostScript LEVEL 2. Kazeta s tonerem a optickým válcem tvoří jeden celek, jehož životnost je 10 000 výtisků. Tiskárna může tisknout automaticky duplexně s velkým výkonem, čehož je dosaženo pohybem dvou listů uvnitř tiskárny současně. Používá metodu tisku, která neprodukuje téměř žádný ozón, je možno použít režim úspory energie, pracuje bezhlučně všechny tyto vlastnosti přispívají k ochraně životního prostředí. Tiskárna je rychlá, RISC procesor s taktem 100 MHz umožňuje zpracování až 20 stran za minutu, má paměť 4 MB, rozšiřitelnou na 68 MB, a je kompletně lokalizovaná pro český trh. Laserová tiskárna Minolta PagePro 20 je kompaktní stolní přístroj, jenž je díky svému výkonu, možnosti připojení do sítě, možnosti duplexního tisku a vstupní kapacitě papíru přímo předurčen pro práci v týmu. Název: Windows 98 v létě Autor:Ze zdrojů blízkých firmě Microsoft prosákla informace, že dnem, kdy se nový operační systém Windows 98 objeví oficiálně na trhu, bude 25. červen 1998.-OK 05 Prodej NT roste Bill Gates může být jak jinak spokojen. Podle údajů renomované firmy IDC vzrostl prodej systému Windows NT Server za rok 1997 oproti roku předchozímu o 80 %, zatímco jeho hlavní konkurenti IBM OS/2, Novell NetWare a unixové systémy stagnovaly nebo zaznamenaly jen malý nárůst.-OK Dva roky poté aneb dva roky po startu serverové řady produktů, výrazném rozmachu Internetu a potažmo MS Internet Exploreru a iniciaci pravidelných lokalizací, přichází Microsoft (www.microsoft.cz) se svými partnery k nové prodejní akci. Ta bude koncepčně vycházet z kampaně "32. říjen", jež firmě mimochodem vydělala 5,5 mil. USD, a vedle propagace výhod 32bitové technologie se zaměří i na boj proti softwarovému pirátství. Součástí akce bude soutěž nazvaná Dva roky prázdnin, připravovaná mimo jiné i s PC WORLDem (viz avizo soutěže v tomto čísle). Co vás bude ale asi nejvíce zajímat, je to, že Microsoft opět nabídne řadu svých produktů se slevou, takže od 4. 5. do 7. 5. 1998 si můžete o 16 % levněji pořídit Windows 95 + MSIE 4, Office 97 CZ Pro + IntelliMouse, Project 98, FrontPage 98, BackOffice Server 4.0, BackOffice Small Business Server, Windows NT Server 4.0 či Exchange Server 5.5.-OK Generální ředitel MS ČR Dne 12. 3. 98 byl ve funkci generálního ředitele Microsoftu pro Českou republiku oficiálně potvrzen ing. Jan Mühlfeit, jenž ve společnosti pracoval od roku 1993, nejprve jako marketingový, později jako obchodní ředitel. "S velkým potěšením jsem přijal nabídku vést tým Microsoftu v naší zemi. Chtěl bych za naši pobočku i sám za sebe přislíbit, že jsme připraveni prostřednictvím našich technologií i služeb přispět k rychlému vstupu České republiky do EU a NATO", řekl Jan Mühlfeit. Lotus Development oznámil uvedení produktu eSuite (esuite.lotus.com/), jehož součástí je první komerční verze kancelářských programů, založených na javovských apletech. eSuite v sobě sdružuje WorkPlace a DevPack. První z nich je desktopový software určený pro terminálová pracoviště typu NC (network computer), ale nejen pro ně. Nabízí přístup k elektronické poště, Webu, textový editor, tabulkový kalkulátor, kalendář, apod. Aplety jsou malé, rychlé a lze je rychle natáhnout ze serveru. DevPack je zaměřen na vývojáře intranetových/extranetových aplikací. Obsahuje tzv. InfoBus pro dynamické sdílení dat mezi mnohonásobnými javovskými komponenty, obsaženými na webovských stránkách, bez použití skriptu. Oba produkty budou plně lokalizovány a na našem trhu se objeví zhruba ve druhém čtvrtletí za cca 50 USD na uživatele za WorkPlace, u DevPacku se předpokládá cena 1 500 USD na server.-OK Sybase a divadlo Společnost Sybase (www.sybase.cz) se rozhodla podpořit projekt Informačního centra českého divadla, který bude provozovat Divadelní ústav Praha, a umožnila ústavu nasadit produkty Sybase SQL Anywhere, Power Dynamo, Power Site a Power J na WWW serveru v rámci sítě Internet. Informační službu pro české a zahraniční divadelníky, pracovníky médií i pro odbornou a laickou veřejnost naleznete na adresách www.czech-theatre.cz, www.divadlo.cz, www. theatre.cz.-O Microsoft investuje Společnost Microsoft investovala 6 milionů dolarů do firmy General Magic, výměnou za licence některých jejích technologií. General Magic (www.genmagic.com) vyvíjí integrované hlasové a datové aplikace, které se mohou uplatnit především při vzdáleném přístupu k počítači. Připravovaný systém s pracovním názvem Serengeti představuje síťovou službu, která integruje e-mail, fax, adresář, kalendář, novinky a burzovní informace, a je přístupná buďto webovským prohlížečem, nebo po telefonu pomocí hlasového rozhraní Voice User Interface.-OK Název: "Šestsetdvojka" v Americejan lipšanský Autor: 05 "It Never Rains in California" (v Kalifornii nikdy neprší), tvrdí jedna známá písnička, ale není to tak docela pravda. Tři kapky tam jednou za čas, takhle v březnu, spadnou. Další kapkou, tentokrát internetovou, byl jarní veletrh Internet World, pořádaný společností Mecklermedia. A protože je veletrh putovní a střídá se v městech celého světa, nevyhnul se letos v dubnu ani naší Praze. Hlavním důvodem, proč píšeme zvlášť o tom losangeleském, je úspěch české firmy Software 602, která se zde také představila, a dá se říci, že nepřehlédnutelně. Podepsala zde totiž smlouvu s třetím největším americkým distributorem Tech Data Corporation, který má svoji síť nejen v Americe, ale po celém světě. Mezi další distributory patří MicroAge a Micro Central. Ostatně, o jednotlivých produktech jste si mohli přečíst recenze jak v minulém čísle PC WORLDu, tak v tom dnešním, v rubrice Komunikace. Jak nám sdělil Přemysl Pech, ředitel americké pobočky Softwaru 602 na Floridě, nejvíce si Američané pochvalují, že řešení firmy Software 602 patří mezi tzv. vše v jednom a nabízí tak kompletní sadu nástrojů jak pro Internet, tak intranet včetně e-mailové pošty. Od prosince loňského roku americká společnost Academic Distribution nabízí produkty Softwaru 602 i školám, a v rámci toho i připojení k Internetu zdarma. Zeptal jsem se, jestli Američany nemate název firmy, hlavně číslovka, udávající kdysi organizaci Svazarmu. "Samozřejmě se ptají, uživatelé, kupci, zájemci, a i díky tomu se o naši společnost začnou někdy zajímat. Ale číslovku si přesto stále pletou, takže už jsme si zvykli, že jsme občas i Software 601 nebo 603." Pokud jde o formu reklamy, dá se rozdělit do tří kategorií: výstavy a veletrhy (např. v New Yorku, Los Angeles, Las Vegas, Praze), běžná tištěná reklama a také internetová. "Návštěvnost našich stránek po uveřejnění internetové reklamy stoupla na 200 000 hitů." Protože však na veletrhu vystavovalo více firem, pojďme se ve zkratce podívat na jejich stánky a nabídku. Podrobně některé nové zajímavé produkty rozebereme v příštím čísle. Microsoft Jedním z hlavních sponzorů veletrhu byla snad již tradičně nejznámější softwarová společnost na světě, která tentokrát představovala novinky z oblasti přenosu obrazu po Internetu, konkrétně koprodukční projekt WebTV Plus, umožňující přijímat přes Internet televizní vysílání nejen v jeho původní kvalitě, ale plynule, bez zadrhávání obrazu i při nižších rychlostech. Tento nový software, uvedený v Americe na trh koncem února tohoto roku, má mít i možnosti editace obrazu, práce s ním, nahrávání apod. Digitální televize, přenášená kabelem, má již v USA podporu dvanácti velkých televizních společností. Na otázku, jak to bude s Českou republikou, se na stánku Microsoftu zatvářili značně rozpačitě. Sybase Firma Sybase se prezentovala ve stánku, připomínajícím fotbalové hřiště, kde jste si mohli vyzkoušet své střelecké umění a vyhrát jednu z cen, z nichž ta největší představovala zájezd na Mistrovství světa ve fotbale do Francie. Ostatně se není co divit, protože Sybase je společností, která zajišťuje software pro celý šampionát. O softwarovém a hardwarovém zajištění mistrovství však připravujeme do rubriky komunikace delší článek. FileMaker Pro. Nezapomněli jsme ani na fanoušky Applů a navštívili stánek FileMaker Pro., který nabízel starší i novější produkty někdejšího Clarisu. Jednou z novinek má být ClarisWorks Office, balík všeho v jednom, obsahující internetové nástroje pro kancelář, domov i výuku. Prodejní cena verze MacOS je 99 dolarů. Další novinkou je ClarisWorks pro děti, obsahující textový editor, kreslení, grafy a hry bratru za celých 49 dolarů. Real RealAudio a RealVideo jsou asi každému uživateli Internetu známé produkty. Novinkou je RealFlash Animation, utilita umožňující na webové bázi vytvářet celovečerní animované filmy, či pouze internetové a intranetové demonstrace, cvičební kursy, nebo například v zahraničí populární karaoke animovaný (většinou však hraný) film, který doprovází písničku, jíž si mohou účastníci karaoke sami zazpívat. K dalším novinkám prezentovaným na veletrhu se ještě vrátíme v příštích číslech. A pokud jde o ten déšť, tak v Kalifornii pršelo jen jednou, v noci. Jinak zde vládlo slunečno, 28 stupňů Celsia a celé Los Angeles se připravovalo na předávání Oskarů. Na místní Broadwayi se v té době točila Smrtonosná zbraň 4 s Mel Gibsonem v hlavní roli, a ve vzduchu byl cítit Pacifik. Palmy vlály ve větru a v halách Convention Centra, kde se veletrh konal, se všichni chovali nekonvenčně a chodili v tričkách a lehkých kalhotách. A i za to jim z celého srdce děkuji, neb nerad nosím oblek. Titanic digitální Nedávno jsme na tomto místě psali o speciálních efektech, vytvořených pro film Batman a Robin. Tentokrát se k autorství trikových efektů ve filmu Titanic hrdě hlásí společnost Digital a její servery s procesory Alpha a systémy od Silicon Graphics. Jak se zdá, po těchto 64bitových systémech začíná být stále větší poptávka a tyto počítače se uplatňují ve filmových studiích při tvorbě triků stále více.-JL Digital a NUMA Důležitým krokem pro rozsáhlé uplatnění technologie NUMA (Non-Uniform Memory Access), která je průkopníkem v oblasti víceúrovňového, řízeného výpočetního prostředí, s vícenásobnými instalacemi operačních systémů UNIX a Windows NT, je dohoda o spolupráci společnosti Sequent Computer Systems a firmy Digital Equipment Corporation. Společnost Digital se stává OEM (Original Equipment Manufacturer) dodavatelem serverů Sequent založených na procesoru Intel Merced a společnost Sequent výhradním dodavatelem firmy Digital v oblasti velkých serverů na bázi procesoru Intel Merced, určených pro trh unixových NUMA systémů. -JL Internet World Izrael K pražskému veletrhu Internet World, jenž se konal v dubnu, se připojilo i české velvyslanectví v Izraeli. Tel Aviv se totiž stal jedním z měst, kde v tomto roce bude veletrh prezentován, a v jeho rámci byly tedy připomenuty nejen kontakty na české zástupce veletrhu Internet World, ale na svých webovských stránkách naše velvyslanectví zveřejnilo seznam českých podniků, jež obchodují díky Internetu se zahraničím a mohly by být partnery i pro izraelské společnosti. Jde o ojedinělou, avšak velmi důležitou iniciativu, která dobře slouží k propagaci českého obchodu v zahraničí.-JL Expandia banka do domu Předběžně problematice se budeme věnovat podrobněji v některém z příštích čísel upozorňujeme na bankovní služby Expandia Banky prostřednictvím Internetu, faxu či telefonu, a to 24 hodin denně a 365 dní v roce. Každý klient bude mít k dispozici Osobní účet, při jehož založení automaticky získává mezinárodní platební kartu Eurocard/MasterCard, což bude jediná chvíle, kdy se bude muset vypravit přímo do banky. Další komunikace probíhá prostřednictvím zmíněných komunikačních systémů, napojených na Klientský systém, centrální systém banky, jenž bude zajišťovat správu peněžních účtů a provádění všech operací. Ochrana dat je zajišťována Elektronickým klíčem velikosti kapesní kalkulačky, který vyrábí francouzská firma ActivCard. Díky této kartě se provádí autentizace klienta a certifikace dat. V případě Internetu se toto zabezpečení rozšiřuje o speciální šifrovací software.-JL Iridium světově Společnost Iridium, která jako první uvede do provozu celosvětovou satelitní síť mobilních telefonů, ukončila přípravy provozu první evropské pozemní retranslační stanice PRS (Gateway). Toto oznámení následuje po podpisu kontraktu, jenž byl uzavřen mezi společnostmi Telespazio s. p. a. a Iridium Service Europe (ISE). Podle kontraktu bude Telespazio odpovědná za provoz a údržbu PRS. Pozemní retranslační stanice, umístěná ve městě Fucino v blízkosti Říma, umožní vzájemné propojení sítě satelitů s pozemními komunikačními systémy jako jsou celulární sítě a veřejné telefonní sítě.-JL Tam, kde jsem doma Jan Lipšanský Redakce vysílání do zahraničí stanice Praha a Silicon Graphics koncem ledna zahájily již třetí ročník soutěže pro děti v kreslení, která letos nese název "Tam, kde jsem doma Po síti" (uplynulé dva ročníky byly známy pod názvem Dějiny po síti). Děti od 6 do 14 let mají za úkol nakreslit nebo namalovat významnou stavbu, pamětihodnost nebo přírodní útvar v okolí jejich bydliště. Součástí soutěže bude letos SPECIÁL k 75. výročí založení Českého rozhlasu a počátku rozhlasového vysílání u nás. V této části mají děti kreslit události vztahující se k rozhlasovému vysílání či zážitky ze svých oblíbených rozhlasových pořadů. Nejzdařilejší obrázky, nejen ty vítězné, se objeví na webovských stránkách Radia Praha vysílání do zahraničí (www.radio.cz) a na výstavě v Národním technickém muzeu, jež pak bude putovat po českých městech. Záštitu nad třetím ročníkem převzal ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý, jenž je také členem čestné poroty, která bude vybírat vítězné obrázky. Jejími dalšími členy jsou Lucie Bílá, Adolf Born, Igor Korpaczewski, Jan Pokorný, Tomáš Dvořák a Kateřina Neumannová. Hlavními sponzory soutěže jsou nakladatelství Albatros, Libri a dětský časopis Ohníček. Název: Word 7.0 Kompendium Autor:Autor: Tomáš Šimek 05 Vydavatelství: Computer Press, Praha Počet stran: 270 Cena: 155 Kč (s CD-ROMem) Se začátkem nového roku recenzenti nejraději sahají po publikacích, na kterých čtenář stěží pozná, že jde o loňský dluh. Nakladatelství Computer Press se v případě této publikace rozhodlo neuvést rok vydání, takže mi tím neskutečně ulehčilo práci. Ing. Šimek, autor kompendia, rozšířil řadu svých manuálů k MS Wordu podrobnou příručkou. V úvodu vypočítává pozitiva práce s textovým editorem od firmy Microsoft, jež vidí hlavně v podpoře a integraci programu do balíku MS Office. V úvodu je také předesíláno, že kompendium je určeno především pro ty uživatele, kteří znají základy práce s Windows 95 a Wordem 7.0 (jen pro upřesnění, jde o první verzi Wordu pro Windows 95, jež je mimo jiné v balíku MS Office 95, v současné době je již na trhu další generace programu verze 97). Doporučován je úvod do programu od stejného autora a nakladatelství (viz PC WORLD 2/98). Na četných místech si však čtenář mnohé zopakuje, například na straně 51 se dozví, že lze v operačním systému Windows 95 používat dlouhé názvy souborů. Tzv. konvence na začátku knihy upozorňují na vlastnosti nové verze a svým definitivním výčtem funkcí (verze 6.0 a 7.0 se dle mého názoru příliš neliší) se stává použitelnou i pro ty, kdo s předchozí verzí neměli nic společného. Ocenit lze i osvětlení základních typografických pojmů a upozornění na nejzákladnější chyby proti estetice (např.: vdovy a sirotci); otázkou zůstává, jak by zareagoval typograf na sousloví "méně známé druhy písma Garamond či Baskerville". Zvláštní pozornost jsem věnoval čtvrté kapitole, Hromadná korespondence, která byla vpravdě velice dobře napsána a považuji ji za nejlepší z celého manuálu. Velice užitečným jsem shledal i výčet nejpoužívanějších polí s jejich stručnou charakteristikou, jenž je přehledný a v jiných knihách podobného typu úplně chybí. Nedostatky reprezentuje chyba na s. 218, kde se dle obrázků jeví rozdíl mezi rejstříkem odsazeným a zarovnaným jako minimální, lépe řečeno žádný. Jsem přesvědčen o tom, že je zásadní. V kapitole, jež pojednávala o práci s dlouhými dokumenty, jsem trochu postrádal alespoň zmínku MS Binderu, zvláště pokud v úvodu byl kladen důraz na integraci s MS Office (s. 208). Gloriola, kterou této knize nasadila stručná recenze v sobotní Mladé frontě Dnes ze 17. ledna je tedy přehnaná. Jediný zásadní nešvar, který jsem našel, je charakteristický pro většinu knih tohoto typu. Totiž jistá "manuálovost" spojená s menší přehledností textu. Na jednu stranu se při pohledu na velice přijatelnou cenu nemohu divit, na druhou stranu mi informační kapacita jedné stránky připomínala starší několikasetstránkové manuály. Závěr? Word 7.0 Kompendium není knihou, z níž by se zřejmě jednoduše učil program, je však vhodným a spolu s dobrým rejstříkem i mocným nástrojem, pokud něco potřebujete nalézt. A úplně nakonec si musím, bohužel, postěžovat, že výtisk, který jsem držel v ruce, měl zásadní vady na kráse. Některé stránky byly méně kvalitní, co se týče sytosti barvy, na jiných chyběly poloviny řádků. Je mi jen líto, že ani redakcím, o nichž se předpokládá, že manuál budou recenzovat, nebyl poslán kvalitní výtisk, který by dotyčné nakladatelství reprezentoval, a doufám, že čtenář bude mít mnohem více štěstí než já. JAROSLAV POLÁČEK Název: WWW.AUTOKATALOG.CZ Autor:vladimír vondráček 05 Po zveřejnění článku o serveru www.auto.cz v minulém čísle jsme se podívali na další server s podobnou tematikou. Jméno již napovídá, kde bude těžiště. Jádrem serveru je databázový vyhledávač založený na produktu Sybase, který zpracovává dotazy uživatelů. Podle některých poznámek na tomto serveru si obvyklé příkazy webovského prohlížeče zpracuje do formy SQL dotazu, a podle něj pak vyhledává v databázi. Na úvodní stránce server nabízí menu s výběrem značek vozidel. Je zde možnost přečíst si i nějaké publicistické zprávy, skoro bych je nazval zprávičkami. Ale hlavní síla a účel spočívá v databázi aut. Najdete zde značky, o kterých jste možná ani neslyšeli, zrovna tak jako zavedené výrobce. Po zvolení značky vozu je možno vybírat snad ze všech modelů automobilky, jež jsou v současné době na našem trhu. Poté si zvolíte model, který vás zajímá, a server nabídne jeho varianty. Po vybrání té pravé se objeví karta vozu, na níž jsou jak základní technické parametry, jako rozměry, charakteristika motoru a spotřeba, tak i aktuální cena. Karta obsahuje rovněž kontakty na prodejce, možnost nechat si spočítat leasing či požádat o zaslání závazné objednávky na to které auto. Výběr usnadňuje rozumný počet obrázků, které jsou též k dispozici. Vzhledem k tomu, co jsem napsal v prvním odstavci, nabízí se srovnání "automobilových" serverů www.auto.cz a www. autokatalog.cz. Nuže: první jmenovaný je elektronický magazín, a jeho těžiště tedy spočívá spíše v publicistice. Autokatalog je databáze automobilů. Namátkou jsem prověřil i aktuálnost cen, a ta se mi jeví lepší u Autokatalogu. Rovněž se domnívám, že počet vozů v Autokatalogu je větší (ale nepočítal jsem je). Oba servery obsahují množství obrázků, oba nejraději pracují s Microsoft Explorerem, přičemž Autokatalog mi připadal přístupnější i pomocí Netscapu. Nevýhodou je menší rychlost Autokatalogu. Zatímco na Auto.cz je přístup okamžitý, velké prodlevy na Autokatalogu jsou nepříjemné. Všechny informace na Autokatalogu jsou umístěny přímo na tomto serveru, a tak vás hledání informací o konkrétním voze neprohání po serverech obchodníků v celé republice. Nehledě na to, že tyto firmy často ani server v doméně cz nemají, nebo je zaměřen spíš propagačně než Oxford children\s encyclopedia on Cd-Rom Vladimír vondráček Další disk z dílny Oxford University Press. Z názvu je patrné, o co se asi bude jednat. Dle přiložené příručky slouží toto CD jako doplněk pro výuku dětí na základních školách ve Velké Británii. Nicméně i dospělý zde najde dostatek informací pro orientaci v jednotlivých tématech. Instalace je snadná a obvyklá. Lze si vybrat ze tří typů, podle toho, kolik máte místa na pevném disku a jak rychlou jednotku CD-ROM, a od toho se odvíjejících vašich nároků na rychlost programu. Program vyžaduje prostředí Windows, a to jak verze 3.1, 3.11, tak Windows 95 a NT. Po nastartování systému se objeví menu, kde si pomocí zajímavého "otočného" voliče můžete zvolit ze šesti základních okruhů pro listování. Po zvolení daného okruhu, například historie, se objevují postupně podrobnější specifikace, až si naleznete přesně to, co potřebujete. Druhou možností je zvolení režimu Články, kde se objeví obrazovka, připomínající kartotéku. Po zvolení počátečního písmene hledaného slova se vynoří rolovací menu, kde je zobrazen přehled všech příslušných témat, abecedně seřazený. Poslední možností je použít hledače k nalezení daného pojmu i uvnitř článků, nejen v jejich názvech. Po nalezení hledaného slova se objeví okno, které obsahuje popis a obrázek, osvětlující dané téma. Nejnázornější je asi příklad, neboť pouhý popis by byl komplikovaný a suchý. Zkusil jsem vyhledat pojem Praha. Objeví se "dvojstrana", věnovaná České republice. Na první straně je stručný popis polohy a historie ČR s mapou. Text pokračuje i na druhé straně, tam je však doplněn fotografií Václavského náměstí. Na první straně může být ještě jedno nebo i více tlačítek s nápisem Fakta. Po ťuknutí na ně se objeví stručná souhrnná informace o tématu. Encyklopedie obsahuje nejen údaje zeměpisné a faktografické. Líbilo se mi např. vysvětlení pojmu síla (force), pěkně doplněné videoklipem. V něm bylo ukázáno, co všechno dokáže provádět zlotřilá kombinace sil se sympatickou, usměvavou kostkou. Dalším velmi příjemným zpestřením je jakýsi kvíz, který otestuje, jak pečlivě člověk prostudoval encyklopedii. Okno hry je vyplněno stylizovaným mozkem, kde neurony jsou nahrazeny žárovkami, a EEG přístrojem, jenž zobrazuje takovou aktivitu, která odpovídá úrovni projevených znalostí. Když je odpověď správná, pak se vám rozsvítí (žárovka), jinak zhasne a EEG křivka příslušně klesne. V kvízu je celkem 35 otázek ze všech šesti základních oblastí encyklopedie. Po jeho ukončení je vystaven humorně pojatý certifikát. K obsahu encyklopedie jako takové: z reálií se objevují hlavně britské speciálně jedno z šesti hlavních témat se jmenuje Způsob života, a je jím víceméně myšlen život na ostrovech. V našich podmínkách je tato sekce velmi dobře použitelná jako zdroj informací o Velké Británii. Další poznámka se týká rozsahu. Někdy se může stát, že nenajdete to, co hledáte. Není se co divit, sem vstupují fyzická omezení kapacity CD disku. Avšak pro věkovou skupinu, pro kterou je encyklopedie určena (8-13 let), je objem informací zcela postačující. Nakonec ještě: encyklopedie se dá využívat i ve víceuživatelském prostředí jako interaktivní učebnice, administrovaná učitelem, s možností vytvářet svoje vlastní poznámky pro každého studenta. Oxford Children\s encyclopedia on Cd-ROM rozsah osoby, zvířata, věda zpracování obrázky, audioa videosekvence testovací kvíz možnost použití k přímé výuce K recenzi poskytla firma: Oxford University Press Štěpánská 61, Praha 1 Název: CeBIT \98, Hannover Autor:Popsat největší počítačové show na Zemi na dvou stránkách je pochopitelně nemožné, a tak nezbyde než nabídnout subjektivní zastavení účastníků z našeho časopisu, spolu s několika fotografiemi, které asi jen povzbudí chuť a třeba vás navedou, abyste se příště jeli podívat sami. Nemáte sice možnost se v tom ohromném hemžení produktů, nápadů, alternativ a informací rychle rozhodnout, ale odvezete si alespoň několik desítek kil prospektů, které pak doma v klidu můžete třídit... 05 Jarní CeBIT je již třetím rokem zaměřen hlavně na profesionální a obchodní trh, protože na podzim se pořádá ještě CeBIT Home pro domácí a spotřební elektroniku. Nejvíce asi získáte z nepřeberného množství nových produktů vysta-vených na ploše 370 000 m2 (tj. asi 8 Václavských náměstí vedle sebe) tak, že si připravíte přesné oblasti, které chcete vidět, nebo výrobce, kteří vás nejvíce zajímají. Vyhledat si, kam máte jít, vám pomohou buď počítačové terminály, nebo informační budky s obsluhou, tisknoucí přesné adresy stánků spolu s mapkou. Pokud se chcete "jen tak podívat", vězte, že na vás čeká 7 250 výrobců ze 60 zemí, což věřte nebo ne nestihnete ani projít po dobu trvání celého CeBITu. Musíte také jíst, pít, spát... Nej, nej, nej... Pochopitelně se tu vystavuje to nej nejnovější, nejrychlejší, nejmodernější, nejmenší, atd., a tak rozdíly mezi některými stánky jsou pochopitelné až po důkladnějším studiu. Protože jsme nechtěli rozzlobit nikoho, šli jsme hlavně tam, kam nás zástupci firem osobně či písemně poslali, a pak ještě tam, kde jsme viděli po cestě "něco" zajímavého. Nezmíníme-li se tu o něčem "důležitém", tak nás prosím nemlaťte stihnout vše mohl jen Superman. Komunikace Celý CeBIT byl hlavně ve znamení tzv. digitální ekonomiky. Internet je základem nového způsobu obchodování v malém i ve velkém, seriózně či pro zábavu. Světem komunikací proto začal vládnout rychlejší a výkonnější gigabitový Ethernet... a desítky malých i velkých asijských výrobců nabízejí nesmírný sortiment aktivních prvků rozbočovačů, hubů, switchů; pro malé firmy jsou pak nabízeny malé routery pro připojení k Internetu. Méně není třeba ani zařízení UPS, kde ceny asi opět půjdou dolů. Zajímavé byly i bezdrátové spoje, ať už mikrovlnné či laserové, jež posunuly tuto oblast na hranici rychlosti 10 Mb/s, i když vzdálenost spojení laserových zařízení byla okolo čtyř E.government je slovní hříčka, vztahující se jak na elektroniku ve státních službách, tak na Evropu a některé produkty Microsoftu, který, jako jedna z mnoha firem, celou iniciativu podporuje. Myšlenkou je propojit evropské vlády a občany jednoduše, rychle a různými kanály, s podobným "look and feel", jež umožní lepší informovanost i zapojení občanů do rozhodování ve státních agenturách. Nepřeberné množství různých telefonů nabízejí firmy jako Philips, Alcatel či Ericsson a Siemens. Tak třeba One Touch COM nabízí tři služby GSM, osobní organizér a Internet e-mail. Francouzská Olitec představuje malé modemy, faxy a dálkově ovládané telefonování, i poslední kamery a mikrofony Vivitar. Německý BinTec přímo z Hannoveru se pak, ovšem jako mnoho jiných, zaměřuje na "integrated networking", rád by zaujal komunikační architekturou, nezávislou na platformě. Národ sobě a druhým "Národních" stánků byly desítky v několika halách, pochopitelně velkolepě navržených, a tak jste se mohli zastavit v několika pavilonech třeba v USA, nebo se v Řecku podívat na systém pro Internet přes satelit, v Austrálii vám universita RMIT nabízela zázemí pro nejmodernější výzkum třeba multimedií, na Maltě zase informační a výukové služby, či na Ukrajině, kde zaujalo ministerstvo pro řešení černobylské katastrofy. Také české firmy nebyly jen tak k přehlédnutí veletržní informační systém jich dokázal nalézt celkem 20. Nabídku antivirových programů představoval Alwil Trade (Avast!) i GRISOFT (AVG), produkty z oblasti zabezpečení dat pak českobudějovický DECROS (Security Box, Protect) a AEC (IronWare). Moravské přístroje nabízely poslední verzi Control Panelu pro řízení technologických procesů, vektorový grafický editor Zoner Callisto 3 rozšířený o možnost tvorby grafiky pro Internet pak byl předváděn na stánku brněnské firmy ZONER. Řešení takřka mýtických problémů Roku 2000 na počítačové systémy nabízel COMPIC; své, zejména internetové, softwarové produkty prezentovala i asi naše nejznámější firma Software602. Triton Pardubice pro změnu přivezl nabídku rackových skříní pro servery a aktivní prvky, a počítačové skříně pro desktopy i tower předváděla též firma EMKO. Komplexní řešení informačního systému JBA vystavovala stejnojmenná společnost. Software Programové řešení pro možné i nemožné situace nabízely opět velké i malé firmy, pochopitelně jak neustále propracovanějšími aplikacemi, tak síťovými nástroji. Například Novell "nabízí evropským obchodníkům, zoufale hledajícím řešení, první proaktivní kampaň velké softwarové společnosti, a to metodologii hodnocení problému Roku 2000, a zaručené řešení pro produkty Novellu." Předpovídá také, že rok 1998 bude "rok extranetu", a do roku 2002 mnohé evropské společnosti budou téměř 70 % svých obchodů provádět elektronickou cestou. Borland pro vývojáře ukazoval mimo jiné C++ Builder 3, Server for Netware 4.11, i middleware Entera 4 pro korporace stavějící velké distribuované aplikace; ohlásil dokončení akvizice Visigenic Software, Inc., pro vývoj podnikových aplikací, a nezapomněl na Javu uvedením produktu JBuilder/400 Client/Server Suite. Pochlubil se také strategickou spoluprací, tentokrát s firmou Siemens Nixdorf, což je další z hlavních trendů, následovaných mnoha firmami. Progress Software představila Apptivity pro vývoj aplikací založených na neustále populárnější Javě, i když firem nabízejících podobné aplikace bylo i v internetové části výstavy několik desítek. Corel pak spolu s tiskovými zprávami rozdával CD s ostrými (i když omezenými na 30 dní) programy Corel WordPerfect Suite 8 a CorelDraw 8, a upozornil tak na další trend, tentokrát ve službách novinářům, kde tiskové zprávy byly obsáhlé, detailní a často obsahovaly firemní CD s produkty a i jejich dokonalými fotografiemi (ty uvidíte v příštích číslech). V tiskovém středisku se u šaten přes den vršily nadité tašky s materiály poučení pro novináře: bez dodávky na CeBIT nelez. Menší i malé firmy také chtěly zaujmout, a tak když neměly na velké (a jistě drahé) tiskové konference, recepce či stánky, vymyslely či najaly si různé poutače viz kouzelník na obrázku. Ten tu lákal kolemjdoucí na překladač Babylon dvou izraelských firem, který jedním klepnutím myši překládá angličtinu do němčiny, španělštiny, francouzštiny, hebrejštiny, japonštiny nebo italštiny. Je na 100 dní zdarma nabízen také na www.babylon.co.il. Firma Marx nenabízela strašidlo komunismu, ale mikroprocesorové moduly s mezinárodně schválenými IDEA šifrovacími algorit-my vynálezce Hartmanna. Ochranu dat i přes Internet také propagovalo mnoho firem, a tak například na Foru ochrany dat diskutovali o této ožehavé tematice zástupci Evropské komise, Volkswagenu a Federální agentury z Bonnu, moderované Úředníkem pro ochranu dat státu Dolního Saska. Je samozřejmé, že i na státních stáncích se nabízel software, a tak mohla zaujmout třeba nabídka některé z 500 skotských softwarových společností, které se mohou chlubit obratem 1,4 miliardy liber. Hardware Nakonec jsme si nechali to, co nelze na žádném veletrhu přehlédnout železo ve všech podobách, tvarech a nyní i barvách. Celé stolní počítače mohou zářit duhou nebo být pomalovány obrazci, dokonce i obrazy. Začněme od giganta Intelu a toho podstatného, ale málo viditelného Intel nabízí svou architekturu všem, jak řekl na přednášce Dr Yu, veterán zaměstnaný 22 let u firmy. Po předpovídaném 16% růstu trhu PC až do r. 2001 zmínil růst evropského trhu z 28 % v r. 1996 na 31 % loni, a nastínil budoucnost, kdy firma Intel vidí miliony serverů a miliardy počítačů, všechny vybavené procesory, které Intel nabízí. Dr. Yu zde poprvé veřejně představil připravované procesory Pentium II se "Slotem 2" a Intel Celeron, určený pro segment základních PC a naplánovaný na druhé čtvrtletí tohoto roku. Firma se také na tiskové konferenci pochlubila články z časopisu Time, kde byl Andrew Growe oslavován jako Muž roku. AMD pak představila svoji verzi procesoru (viz také foto). Bez jakéhokoliv ladu i skladu jděme dál zmiňme ale ještě podobné oslavy firmy Compaq, která byla pro změnu časopisem Forbes zvolena Společností roku. Její CEO Eckhard Pfeifer zmínil na TK partnerství Compaqu, Microsoftu a Intelu, ale hlavně oznámil iniciativu pro podporu malých a středních firem (SMB), jež by přinesla produkty, služby a programy, které jsou, jak je dnes zvykem, komplexní, integrované a dostupné. Z jiného konce Iomega uvedla nový dvougigabytový Jaz, oznámila, že Buz bude v Evropě prodáván od dubna, a že Dell, HP, Siemens Nixdorf, Fujitsu Comp. a Maxdata integrují Zip jako standardní komponentu do PC. Hodně se také mluvilo o externích a interních jednotkách clik! UMAX nyní, po zrušení poslední klonové licence firmou Apple, přechází na počítače PC, a nabízel jak UmaxPC 6100, tak i notebooky série 300 a 500 (vážící kolem dvou a půl kilogramu). Apple samotný zdůrazňoval oblasti vzdělání a nakladatelství, a chlubil se 300MHz "snem nakladatelství", serverem G3 a 15" plochým LCD monitorem, i když uváděl také software ColorSync 2.5 i podporu tohoto standardu, WebObject 3.5 pro jednodušší programování a unifikovanou Java technologii spolu s firmou Microsoft. Philips kromě zmíněných přenosných i bezdrátových telefonů a pagerů uváděl velké množství produktů jako standardní i LCD monitory, projektory, přehrávače videa na PCMCIA karty i DVD, řadu multimediálních PC karet, i různé produkty pro Internet, videokonference i "mobile computing". Opravdu komplexní nabídka, a firma měla nejtlustší informační obálku pro tisk, takže jen vyjmenovat vše by bylo nudné. Seagate poslední dobou vesele propaguje technologii OAW (viz také foto), vyvinutou zakoupenou firmou Quinta Corp., která slibuje zvýšit hustotu zápisu na magnetické médium až pětkrát nad dříve vypočítaný limit. Místo odhadovaného r. 2005, kdy měly pevné disky dosáhnout této teoretické hranice, prodlouží život stávající technologie pevných disků do té doby, kdy 40 Gbitů/palec2 nebude stačit. Když se ale tak díváme na multime-diálně internetovou budoucnost, nebude to zas tak dlouho, že? Siemens Nixdorf se chlubí dvojciferným růstem prodeje, což je v dnešní době velkým úspěchem pro německou IT technologii. Kromě notebooku Scenic Mobile 800, (nabídnutého také jako cena na skvělém večeru pro novináře), multimediálních integrovaných zařízení či řešení pro Internet/intranet se zabývá také ochranou síťových služeb, problémem roku 2000 i nabídkou různého pojištění po síti. Na i ten nejkratší profil dalších 7 224 firem přítomných na CeBITu tu prostě není místo. Máte-li čas, peníze a dobré nervy, spolu s vytrénovanýma nohama, zády a rukama na nošení všech materiálů, vydejte se na CeBIT také, ať vidíte sami, jak vypadá největší veletrh IT na světě. Na shledanou příští rok. Název: Investice IT společností do reklamy Autor:Poněkud nezajímavé? 05 Bohdan Tetiva Ptáte se, proč se na stránkách PC WORLDu objevuje článek patřící spíše do časopisu Strategie a podobných? Odpověď je jednoduchá: při podrobnějším studiu inzertních monitoringů, a je jedno z jaké oblasti, pokaždé dojdete k obrazu trhu, který je obsahem inzertních podkladů, a zjistíte nakolik jsou tyto trhy (tedy inzertní a komoditní) nádobami spojenými. IDG Czechoslovakia, a. s., vydavatel časopisů PC WORLD a Computerworld, publikuje také jako jeden ze svých vedlejších produktů monitoring inzerce počítačových, lépe však IT firem, nazývaný A-profil. Většina údajů zde zmiňovaných pochází právě z této pravidelné měsíční publikace. Celkové investice IT společností do reklamy rok od roku rostou (jak je možno pozorovat na grafu č. 1), toto tvrzení je však velice zjednodušující a pro mnoho podrobnějších dělení není zcela pravdivé. O průměrné 20% nárůsty se především stará vysoce dynamický sektor firem, které nabízejí produkty či služby spojené s komunikačními technologiemi a komunikací obecně. Ale to určitě není nic nového. Tyto firmy navýšily své investice takřka na čtyřnásobek oproti roku 1995 (graf č. 4). Zajímavé je, že se tyto peníze nerozprostřely rovnoměrně mezi jednotlivé skupiny časopisů (odborné, specializované, ekonomické, všeobecné), ale v roce 1996 většinou směřovaly do specializovaných titulů, méně do všeobecných a ekonomických. V průběhu roku 1997 pak velká část těchto prostředků byla investována v ekonomickém tisku (především díky soubojům GSM poskytovatelů). Vlna komunikací, boom "komunikačních" firem se do značné míry vyhnuly odborným počítačovým časopisům. Jistě ne jejich obsahové stránce, ale společnosti "dalších let" nezaměřily své kampaně na velice vzdělanou a solventní skupinu čtenářů odborných Odborné počítačové časopisy jsou již třetím rokem ve stagnaci svých inzertních objemů. To platí ve finančním porovnání. Jelikož se však ceny inzerce v těchto titulech za zmiňované tři roky rozhodně změnily směrem vzhůru, v porovnání plošném dochází k poklesu. Počítačové všeobecné tituly zaznamenaly svůj boom v dřívějších letech, a období roků 1996 a 1997 se dá označit za počátek odklonu standardních inzerentů k jiným formám marketingového investování. To se dá vypozorovat ve velkém nárůstu inzerce ve všeobecných titulech v roce 1996, jenž se udržuje v roce 1997, a zároveň zde velice narostl obrat v ekonomických titulech. Tento odklon znají naši západní sousedé jako běžný cyklický jev, trvající tři až čtyři roky. Po tuto dobu razí firmy novou strategii své inzertní komunikace, a posléze se rozhodnou pro změnu ke staré, ale zároveň pro daný okamžik nové strategii. Paradoxně tak počítačové časopisy doplácejí na rozvoj informačních technologii, který spolu s výrobci v předešlých letech rozpoutaly. Rok 1996 také přinesl neuvěřitelné, více jak dvounásobné zvýšení investic do specializovaných titulů. Nejspíše to bylo způsobeno nastartováním doby komunikací, jak již jsem uvedl výše, a zároveň i uvedením nových, především internetových časopisů. Ne všechny z nich přežily rok svého vydávání, ale jsou nahrazovány dalšími, které směřují většinou do oblastí mobilní či bezdrátové komunikace. Při pohledu na grafy č. 1 a č. 2 lze také konstatovat, že rostou investice TOP 20 firem působících v informačních technologiích, a to do takové míry, že v roce 1997 tvoří plnou polovičku všech investic sledovaných společností ve sledovaných titulech. Naproti tomu investice stejných TOP 20 v odborných, tzn. počítačových titulech rok od roku klesají. Jiná "privilegovaná" skupina TOP 20 inzerentů odborných časopisů své investice také snižuje, a co je nejzávažnější, v zemích EU dosahuje "jejich" skupina TOP 20 okolo 60 % podílu na celkovém inzertním obratu počítačových časopisů. O tom se v našem případě zdaleka nedá mluvit (41 % v roce 1995, 39 % v roce 1996, 36 % v roce 1997). Roční průběh investic do reklamy bude patrně pro mnoho z vás čtenářů známá věc (graf č. 3). Řekl bych, že poměrně velice věrně odpovídá stavu ekonomiky, společenské a politické situaci. Všimněte si např. velice prudkého poklesu v období červen až srpen 1997, na což měly jistě vliv loňské povodně. Zajímavé porovnání skýtají také grafy č. 4 a č. 5. Oba sledují investice IT společností v rozdělení do hlavních oborů činnosti. Pro upřesnění je třeba uvést, že se jedná o údaje pouze se zahrnutím prvních 100 největších investorů, což může poznamenat absolutní sumy investovaných prostředků, ne však jejich meziroční pohyby. Z grafů je patrno mimo jiné také to, jak stejnoměrně se zvyšuje objem investic hardwarových výrobců (tyto prostředky opět nejdou do odborného tisku), je patrná stagnace investic distributorů a softwarových producentů. Skupina firem "koncových prodejců" je velice zkreslena zahrnutím horních 100 investorů a při započtení všech cca 2 000 společností bychom dostali samozřejmě věrohodné výsledky, které by nám o této skupině řekli více. Netroufám si tedy odhadovat cokoliv pro tuto skupinu "moře malých ryb". Toto byl pouze zlomek údajů, které si jen trochu šikovný čtenář A-profilu může vyhledat. Vzájemné porovnání investic se svou konkurencí a příslušná strategie jsou další velkou kapitolou, ale o tom si na stránkách PC WORLDu určitě nepřečtete.8 0219/JV o A-profil vydává IDG Czechoslovakia, a. s., od roku 1995, lměsíční monitoring inzerce IT firem v 32 tištěných médiích (v roce 1997 7 odborných počítačových časopisů, 15 specializovaných časopisů, 6 ekonomických titulů, 5 všeobecných titulů), lkrom IT firem, inzerujících ve výše zmíněných 32 titulech, jsou uvedeni veškeří inzerenti 7 počítačových časopisů (PC WORLD, Computerworld, Chip, Chipweek, Softwarové noviny, PC Magazine, Computer), lmonitoruje se inzerce ve finančním vyjádření (základní ceny bez slev a agenturních provizí), a od roku 1997 i v plošném vyjádření, lmonitoring je komerčně dostupný v měsíčních, čtvrtletních a ročních sumářích. lPříklady výsledků je možno nalézt na http://www.idg.cz/a-profil/index.htm lKontakt: Petra Kožichová, 02 57 088 170