Abychom uctili pamßtku Jona Postela, rozhodli jsme se vßm jeho Φinnost a dosah prßce p°ipomenout struΦn²m shrnutφm historie vzniku souΦasnΘho Internetu, kterou ne ka₧d² m∙₧e znßt. I vzhledem k tomu, ₧e v souΦasnΘ dob∞ se rozjφ₧d∞jφ projekty Internet 2 a americkß vlßda tvo°φ dalÜφ novou velkou sφ¥, Ülo tedy pravd∞podobn∞ o celosv∞tovou revoluci v oblasti komunikacφch. Ale nezdß se, ₧e by si toho u nßs doposud n∞kdo vÜimnul.

1966

V∞dci poprvΘ pou₧ili optickß vlßkna pro zachycenφ telefonnφch signßl∙. Donald Davis zavßdφ termφny "pakety" a "paketovΘ p°epφnßnφ" (packets, packet switching). Bob Taylor z ARPA (Advanced Research Projects Agency, odd∞lenφ ministerstva obrany) zφskßvß dotaci na v²voj sφt∞, kterß by propojila v∞tÜφ mno₧stvφ univerzit. Bez jak²chkoliv pr∙tah∙ a ani ne za hodinu souhlasφ Charles Herzfeld s financovßnφm projektu, jen₧ bude za t°i roky znßm jako ARPANET. Nenφ divu, americkΘ vlßd∞ jde p°edevÜφm o v²voj systΘmu, kter² by posφlil vybavenφ armßdy proti jin²m zemφm, v tΘ dob∞ p°edevÜφm Sov∞tskΘmu svazu. Navφc by informace, dejme tomu mezi Dallasem a Tokiem, nikdy neÜly jednou jedinou sφtφ.

1967

Wes Clark p°ichßzφ na setkßnφ p°edstavitel∙ ARPA s nßpadem vyu₧φt dedikovan² hardware pro funkce sφt∞. P°φstroje se majφ naz²vat Interface Message Processors (IMP's), tedy Procesory zpravodajskΘho rozhranφ..

╪φjen

Lawrence Roberts zve°ej≥uje prvnφ nßvrh ARPANETu na konferenci VelkΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞ a komunikace mezi poΦφtaΦi v Gatlinburgu.

1968

V National Research Laboratory (NRL, Nßrodnφ v²zkumnΘ laborato°i) ve VelkΘ Britßnii se testuje prvnφ sφ¥ WAN s paketov²m p°epφnßnφm.

Je zve°ejn∞n koneΦn² standard pro ASCII k≤d. (D°φv∞jÜφ verze, vytvo°enß v roce 1961, zahrnovala pouze velkß pφsmena.)

Srpen

Larry Roberts ze spoleΦnosti ARPA vyhlaÜuje konkurz (RFC) na vybudovßnφ sφt∞ 4 IMP, jejich₧ poΦet by vzrostl na 19. MnohΘ velkΘ spoleΦnosti, nap°. IBM, se konkurzu ne·Φastnφ s tφm, ₧e takovß sφ¥ nenφ mo₧nß.

Prosinec

Mnoho lidφ je p°ekvapeno skuteΦnostφ, ₧e konkurz vyhrßvß malß poradenskß firma Bolt Beranek a Newman (BBN) z Cambridge. SpoleΦnost, vedenß Frankem Heartem, zφskßvß jeden milion dolar∙ a mΘn∞ ne₧ jeden rok na p°evedenφ teorie ve fungujφcφ systΘm.

1969

B°ezen

Firma Honeywell dodßvß prvnφ prototyp IMP (IMP 0) do BBN. Jednotka byla p°izp∙sobenou verzφ poΦφtaΦe 516. NaneÜt∞stφ nefungovala sprßvn∞ a Ben Barker strßvil n∞kolik t²dn∙ neustßl²m ruΦnφm p°ipojovßnφm do sφt∞, aby se dosßhlo sprßvnΘ konfigurace.

7. dubna

Steve Crocker vytvo°il prvnφ dokument RFC, nazvan² Host Software ( RFC1). V n∞m p°edepsal vzßjemn² vztah mezi hosty a p°φstroji IMP od spoleΦnosti BNN. Ka₧dß strana je zodpov∞dnß za v²voj softwaru, kter² propojφ poΦφtaΦe k IMP sφt∞ ARPANET.

20. Φervence

Apollo 11 p°istßvß na M∞sφci. Neil Armstrong se stßvß prvnφm Φlov∞kem, kter² se dotkl povrchu M∞sφce, Buzz

Aldrin druh²m. Na m∞sφΦnφm povrchu strßvili 21,5 hodiny, vΦetn∞ 2,5 hodin mimo jejich lunßrnφ modul, co₧ mohly sledovat miliony divßk∙ ze Zem∞.

2. zß°φ

V²vojß°i z BNN, pracujφcφ na IMP, koneΦn∞ instalujφ prvnφ IMP uzel ARPANETu v UCLA, kde je bez problΘm∙ p°ipojen ke Ükolnφmu poΦφtaΦi Sigma-7.

1. °φjna

Druh² uzel ARPANETu je nastaven ve StanfordskΘm v²zkumnΘm institutu (SRI), kde je p°ipojen k jejich SDS 940. Po prvotnφm v²padku bylo nakonec navßzßno prvnφ spojenφ mezi za°φzenφmi UCLA a SRI okruhem o rychlosti 50 Kb/s.

1. listopadu

Uzel Φφslo 3 je instalovßn na Univerzit∞ Kalifornie v Santa Barba°e.

Prosinec

╚tvrt² uzel je instalovßn na uta₧skΘ univerzit∞.

1975

Americkß kancelß° ministerstva obrany zφskßvß administrativnφ dohled nad ARPANETem a ministerstvo obrany pak veÜkerΘ p°ednosti p°i komunikaci po tΘto sφti. Provoz rapidn∞ vzr∙stß, proto₧e sφ¥ mohou nadßle vyu₧φvat i b∞₧nφ u₧ivatelΘ, v²vojß°i, univerzity. ARPANET se proto rozd∞luje do dvou v∞tvφ: samotn² ARPANET nadßle z∙stßvß pro akademickΘ vyu₧itφ, MILNET zabezpeΦuje pot°eby armßdy, a to za souΦasnΘho sdφlenφ informacφ mezi ob∞ma sφt∞mi. Propojovacφ sφ¥ je znßmß jako DARPA Internet (Defense Advanced Research Projects Agency), zkrßcen∞ Internet.

PoΦßtek 80. let

Vznikajφ dalÜφ sφt∞, nap°. BITNET (Because It's Time Network, Proto₧e Je ╚as Sφtφ) a CSNET (Computer Science Network, PoΦφtaΦovß v∞deckß sφ¥), propojujφcφ akademickΘ a v²zkumnΘ organizace. Tyto se nestaly p∙vodn∞ souΦßstφ Internetu, postupem Φasu vÜak ano, a to kv∙li sdφlenφ informacφ.

1986

Nßrodnφ v∞deckß nadace, National Science Foundation (NSF) v²znamn∞ p°isp∞la k rozvoji Internetu vytvo°enφm sφt∞, kterß propojila v²zkumnΘ ·stavy celΘ zem∞ p°es n∞kolik center se superv²konn²mi poΦφtaΦi. Tato vysokorychlostnφ sφ¥ dostala nßzev NSFNET. P°enosovΘ linky obsahujφ jak telefonnφ kabely, optickß a mikrovlnnß vlßkna, tak satelitnφ spojenφ. P∙vodnφ rychlost je 56 Kb/s.

1989

Sφ¥ NSFNET je upgradovßna na tzv. T1 linky, jejich₧ p°enosovß rychlost je 1,5 Mb/s.

1992

SouΦasn² upgrade na T3 linky zaruΦuje p°enos rychlostφ 45 Mb/s. JednoduÜe °eΦeno - 10 kopiφ TolstΘho romßnu Vojna a mφr byste p°enesli z jednoho mφsta na druhΘ za jednu sekundu.

Ve stejnΘm roce se Internet objevuje poprvΘ i v ╚eskoslovensku, kde propojuje Ükoly a v∞deckß a v²zkumnß pracoviÜt∞. Postupn∞ se p°ipojφ i stßtnφ sprßva.

1998

Sφ¥ NSFNET se nadßle rozÜi°uje - dnes mß propojenφ do 80 zemφ sv∞ta a p°es milion u₧ivatel∙. Podobnß sφ¥ v Kanad∞ (CA*net) je druhß nejv∞tÜφ na sv∞t∞. Mezi dalÜφ zem∞ s vysok²m rozvojem sφtφ pat°φ Francie, N∞mecko, Velkß Britßnie, Austrßlie a Japonsko. Ka₧dß z nich mß vφce jak 1 000 sφ¥ov²ch stanic, p°ipojen²ch k Internetu a NSFNETu.

Sφ¥, nazvanß Internet 2, a vychßzejφcφ z propojenφ jednotliv²ch ₧elezniΦnφch stanic v USA optick²m vlßknem, se zaΦφnß budovat v Evrop∞.

V ╚eskΘ republice klesß poΦet p°ipojen²ch uzl∙ do Internetu, dφky ohlßÜenΘmu zv²Üenφ telefonnφch poplatk∙ ze strany SPT Telecomu dochßzφ k akci Bojkot proti Telecomu, a stßle platφ zßkon o telekomunikacφch z roku 1964, jen₧ je v rozporu s ustanovenφmi EvropskΘ unie.

PC WORLD 1/99