Alternativní p°ipojení P°ehled netradiΦních mo₧ností p°ipojení do Internetu
A¥ ji₧ akce "Internet proti monopolu" (tento Φlánek vzniká t∞sn∞ po jejím vyvrcholení jednodenním bojkotem slu₧eb SPT Telecom) p°inese ovoce v podob∞ menÜích Φi v∞tÜích ústupk∙ naÜeho stále monopolního telefonního operátora, je vcelku z°ejmé, ₧e faktický monopol (daný solidní infrastrukturou, vybudovanou z tr₧eb v období nekonkurenΦních cen) bude trvat i °adu let po konci tisíciletí.
Mnozí poskytovatelé p°iopojení i koncoví u₧ivatelé proto hledají jakoukoliv prakticky a ekonomicky reálnou alkternativu realizace spojení. Tímto Φlánkem se vám zase já pokusím usnadnit základní orientaci v této oblasti.
ProΦ alternativy?
P°ípadní konkurenti SPT toti₧ mohou pom∞rn∞ rychle vybudovat (a v oblasti datových p°enos∙, kde u nás zanikl monopol na podzim 1995 s koncem výhradní licence spoleΦnosti NexTel, ji₧ budují) vysokokapacitní páte°ní sít∞ mezi krajskými a pozd∞ji i okresními m∞sty, ale tzv. "last mile" spojení mezi nejbli₧Üím p°ístupovým bodem poskytovatele a zákazníkem je (a jeÜt∞ dlouho bude) do znaΦné míry závislé na místních rozvodech, vlastn∞ných práv∞ Telecomem.
Ten pronajímá pevné telekomunikaΦní okruhy za ceny, odvíjející se od kvality spojení a p°eklenované vzdálenosti. Podle cen z konce roku 1998 tak za analogovou linku (garantována
stejná kvalita jako u b∞₧ného telefonického
spojení max. modem 33,6 Kb/s), realizovanou dvoudrátovým vedením, zaplatíte v míst∞ 1 050 KΦ za ka₧dou úst°ednu, p°es kterou linka povede (tedy 1 050, jsou-li koncové body v dosahu stejné úst°edny, 2 100 pokud jsou v dosahu sousedních úst°eden, atd.). Digitální linky, jimi₧ se rozumí místní okruhy se zaruΦenými parametry vedení Φi mezim∞stské okruhy, které SPT pronajímá vΦetn∞ koncových za°ízení pro p°enos dat, jsou samoz°ejm∞ podstatn∞ dra₧Üí. Pokud se vÜak dostanete za hranice m∞sta a budete chtít "pouhý analog" zavést do vsi Φi m∞steΦka vzdáleného cca 10 a₧ 20 km, tak díky poΦtu zúΦastn∞ných úst°eden a p°ekroΦení hranice MTO (Místního Telefonního Obvodu nedejte se zmást, se sjednocením tarifu v rámci UTO pouze zmizely z mapek v telefonních seznamech a jinak se na n∞ "hraje" dál) zaplatíte n∞co mezi 8 a 12 tisíci m∞síΦn∞ (v t∞chto relacích je v n∞kterých p°ípadech levn∞jÜí dru₧icové p°ipojení pomocí terminál∙ VSAT Very Small Aperture Terminal s prakticky obdobnou propustností).
Radiomodemy, packet radio
Rádiové modemy a tzv. packet radio (amatérský standard pro p°enos dat pomocí radiostanic v pásmu velmi krátkých vln) jsou jednou z nejlevn∞jÜích variant digitální rádiové komunikace. Jejich výhodou je pom∞rn∞ velký dosah a mo₧nost realizace spojení i v p°ípadech, kdy mezi spojovanými body není p°ímá viditelnost. Obojí je dáno kmitoΦtovými pásmy v oboru krátkých vln, které se Üí°í za podobných fyzikálních podmínek, jako nap°. pozemní vysílání televize. Pom∞rn∞ nízké kmitoΦty jsou vÜak také p°íΦinou malé p°enosové kapacity.
Typické vyu₧ití radiomodem∙ jsou proto p°edevÜím rozlehlé sít∞ pro sb∞r dat Φi °ízení automatických technologických za°ízení (pokud bydlíte v blízkosti vodárny Φi kompresorové stanice plynovodu, mo₧ná jste si vÜimli malých, televizním podobných, antén), kde se s výhodou uplatní jejich pom∞rn∞ velký dosah, daný pou₧itým kmitoΦtovým pásmem.
Pro p°ipojení do Internetu je vÜak jejich nasazení spíÜe nouzovým °eÜením, a to jak kv∙li pom∞rn∞ malé propustnosti spojení (v závislosti na konkrétním pásmu a technologii od 1,2 do 19,2 Kb/s), tak faktu, ₧e z principu technologie je u nich pom∞rn∞ dlouhá prodleva mezi p°epnutím z p°íjmu na vysílání a naopak, co₧ p°i v∞tÜím zatí₧ení v duplexním (obousm∞rném) provozu znaΦn∞ sni₧uje efektivní p°enosovou rychlost.
P°esto m∙₧e být p°ipojení pomocí radiomodemu, zejména v p°ípadech, kde lze tolerovat ni₧Üí rychlost, výhodnou variantou.
P.S. Naposledy zmi≥ovaná nevýhoda s malou rychlostí p°epínání vysílání/p°íjem je do znaΦné míry eliminována u radiomodem∙ firmy RACOM (viz vlo₧ený Φlánek "Zdroje na WWW"), které jsou schopny p°epnout za cca 2 ms.
Rádiové sít∞ LAN, Spread Spectrum
V lo≥ském roce se v ╚R odehrával boom bezdrátových sítí LAN, které pracující na principu rozprost°eného spektra (Spread Spectrum). Tato technologie vyu₧ívá volného kmitoΦtového pásma 2,4 GHz, respektive 2 400 a₧ 2 483 MHz, je₧ je rozd∞leno na 79 samostatných kanál∙. P°i komunikaci pak systém jednotlivé kanály st°ídá ka₧dých 100 ms podle p°esn∞ definovaného po°adí (tzv. frequency hopping). Tím se jednak eliminuje mo₧nost odposlechu sít∞, a jednak podstatn∞ sni₧uje mo₧nost kolize dvou systém∙ provozovaných ve stejné lokalit∞.
Tyto sít∞ tvo°í jak po cenové, tak po technologické stránce jakýsi mezistupe≥ mezi radiomodemy a vysoce výkonnými mikrovlnnými spoji. Jejich maximální p°enosová rychlost se pohybuje od 2 do 3 Mb/s a spojení lze navázat (podle konkrétního pou₧itého za°ízení a anténního systému) na vzdálenosti od stovek metr∙ a₧ do 30 km. Jejich dalÜí výhodou je, ₧e v∞tÜina konkrétních produkt∙ se svým chováním podobá celulární síti jednotlivé stacionární stanice jsou schopny si navzájem p°edávat °ízení nad komunikací s mobilními adaptéry, tak₧e nap°. notebook s PC kartou pro p°ístup do sít∞ m∙₧ete bez problém∙ pou₧ívat ke komunikaci v rámci celého pokrytého území (nap°. celé m∞stské aglomerace). P°i investici do p°ipojení koncové stanice mezi 30-60 tisíci korunami jsou pak sít∞ tohoto typu velmi lákavou alternativou ke klasickým pevným linkám osazeným base-band modemy.
Na domácím trhu se m∙₧ete setkat p°edevÜím s produkty firem Aironet (ARLAN), BreezeCOM (BreezeNET), Lucent Technologies (WaveLan), SilTec (AirLAN), Symbol Technologies (Spectrum24) a Xircom (Net-Wave), z poskytovatel∙ nabízejí standardn∞ p°ipojení pomocí t∞chto prost°edk∙ InWay, CESNET, SnisNet a v rámci individuálních projekt∙ i mnozí dalÜí.
Stejnou technologii vyu₧ívá jeÜt∞ jeden produkt, na n∞j₧ rozhodn∞ nemohu zapomenout sí¥ HomeFree spoleΦnosti Diamond Multimedia. Je to bezdrátová sí¥ urΦená pro domácí a SOHO aplikace, která umo₧≥uje p°ímé propojení a₧ 16 poΦítaΦ∙ pomocí ISA, PCI nebo PCMCIA sí¥ových karet s vestav∞nou plochou anténou. Deklarovanému po-u₧ití sít∞ odpovídá udávaný dosah okolo 50 m, ale tomu zase odpovídá cena kolem 3 500 KΦ za sí¥ovou kartu do PC a 4 400 za PC kartu pro notebooky, která d∞lá z HomeFree zajímavý prost°edek t°eba pro sdílení p°ipojení k Internetu se sousedem Φi kolegou ve vedlejÜí kancelá°i.
Mikrovlnné spoje
Pozemní radioreléové spoje, pracující v kmitoΦtových pásmech jednotek a₧ desítek GHz, nabízejí pom∞rn∞ vysokou spolehlivost a p°enosovou kapacitu od 2 a₧ po 34 Mb/s p°enáÜenou na vzdálenost a₧ 4 km.
Jedná se o °eÜení zajímavé p°edevÜím pro poskytovatele p°ipojení a v∞tÜí podniky, kde lze nalézt °adu aplikací, u nich₧ by náklady na pronájem digitálního pevného okruhu byly srovnatelné i vyÜÜí s mo₧nými leasingovými splátkami na p°ísluÜné za°ízení, které z pravidla nabízí vyÜÜí p°enosovou kapacitu a po splacení investiΦních náklad∙ jsou náklady na jeho provoz tém∞° nulové.
Mezi nevýhody pat°í naprosto striktní po₧adavek na p°ímou viditelnost mezi koncovými body spojové trasy, a tudí₧ p°ípadná nutnost investic do retranslaΦních stanic, které pak trasu znaΦn∞ prodra₧ují.
InfraΦervená a laserová pojítka
jsou na domácím trhu pom∞rn∞ Φerstvou novinkou. Jako aktivní prvky zpravidla vyu₧ívají výkonové IR LED (infraΦervené svítivé diody) a výkonn∞jÜí verze GaAlAs laser, a jejich hlavní výhodou je velká Üí°ka pásma optického spoje a tím daná vysoká p°enosová kapacita rychlost od 2 do 662 Mb/s. Nevýhodou je oproti mikrovlnným spoj∙m pom∞rn∞ malý dosah (od stovek metr∙ do 5 km), citlivost na pov∞trnostní vlivy (mlha, sn∞₧ení, atd.) a pom∞rn∞ vysoká cena (cena realizace dvoubodového spoje se vÜak i u nejslabÜích za°ízení pohybuje v °ádu n∞kolika stovek tisíc korun).
Tato charakteristika je p°edurΦuje p°edevÜím pro vyu₧ití v roli p°eklenovacích spoj∙ ve vysokorychlostních kabelových sítích, kde se uplatní jejich vysoký p°enosový výkon.
Satelitní spoj
Od prvních úvah A. C. Clarka na téma telekomunikaΦní dru₧ice ub∞hlo n∞kolik desítek let a nad naÜimi hlavami se to dru₧icemi s velkou parabolou jen hem₧í. Proto₧e samotné dru₧ice, jejich za°ízení i rakety, které je vynáÜejí na ob∞₧nou dráhu, jsou velmi nákladné, je vyu₧ití jejich slu₧eb také zpravidla pom∞rn∞ drahé. Z pohledu koncového u₧ivatele dokonce tak, ₧e se "jimi mohou pyÜnit n∞kte°í poskytovatelé p°ipojení", ale jako náhrada klasické podnikové pevné linky nep°ipadají v úvahu.
Situace vÜak není rozhodn∞ tak dramatická. Hlavní výhodou satelitní komunikace (radiokomunikace v mikrovlnných pásmech) je, ₧e signál jedné dru₧ice pokrývá pom∞rn∞ velké území (celé kontinenty Φi tém∞° polokoule) a její vyu₧ití je efektivní vÜude tam, kde není z r∙zných d∙vod∙ pot°ebná pozemní infrastruktura a jedná se o p°enos velké vzdálenosti. Ve srovnání s pozemními mikrovlnnými spoji je telekomunikaΦní dru₧ice vlastn∞ jediným retranslaΦním bodem, který má "p°ímou viditelnost" na 99 % míst na zemském povrchu.
Krom∞ velkých profesionálních satelitních systém∙, je₧ mají své ekonomické opodstatn∞ní p°i mezinárodní Φi mezikontinentální komunikaci, existuje i °eÜení pou₧itelné pro n∞které koncové u₧ivatele. Jmenuje se VSAT: Very Small Aperture Terminal, tj. terminál s velmi malou "sv∞tlostí" rozum∞j malým pr∙m∞rem parabolické antény. Technologie terminál∙ VSAT vyu₧ívá dostupnosti moderních výkonných satelit∙, které spolu s výkonnou centrální pozemní stanicí (tzv. hubem) dovolují jednotlivým koncovým u₧ivatel∙m pou₧ít pro komunikaci malé, cenov∞ dostupné anténní terminály.
Konkrétn∞ nap°. plné p°ipojení do Interne-tu ekvivalent pevné linky lze (podle ceníku firmy GTS) po°ídit za cenu v rozmezí od 8 100-35 100 KΦ (podle konkrétní realizace a délky kontraktu) na jeden terminál m∞síΦn∞, p°iΦem₧ efektivní p°enosová rychlost terminálu se (kv∙li dopravnímu zpo₧d∞ní cca 260 ms trvá, ne₧ dorazí signál z centrální pozemní stanice na geostacionární dru₧ici 35 000 km nad rovníkem a odtud zp∞t na p°ijímaΦ zákazníka) pohybuje na úrovni
synchronní pevné linky 25 Kb/s, resp. asynchronní linky 33,6 Kb/s. V optimálním p°ípad∞ je tak spoj p°es VSAT levn∞jÜí, a Φasto není dra₧Üí ne₧ náklady na srovnatelnou pevnou linku, pronajatou od STP Telecomu, a v ka₧dém p°ípad∞ je zajímavou alternativou pro místa, kde je jakákoliv jiná infrastruktura nedostupná, Φi se jedná o doΦasné vyu₧ití po dobu konání konkrétní akce.
DalÜí zajímavé °eÜení rychlého p°ístupu k Internetu p°edstavuje slu₧ba DirecPC (vyvinutá americkou firmou Hughes Network Sys-tems). Její varianta Turbo Internet, kterou nabízí spoleΦnost Gity, umo₧≥uje jednosm∞rný p°enos dat z Internetu k zákazníkovi rychlostí a₧ 400 Kb/s, p°iΦem₧ druhý sm∞r (po₧adavky na data typicky adresy WWW stránek) jsou odesílány p°es klasické modemové p°ipojení, jeho₧ rychlost není vzhledem k pom∞rn∞ malým objem∙m dat kritická. Po finanΦní stránce p°edstavuje DirecPC jednorázové náklady (za°ízení a z°izovací poplatek) okolo 20 tisíc korun, m∞síΦní pauÜál od 857 KΦ (v cen∞ p°enos 30 MB) a od 28 do 20 KΦ za ka₧dý "nadlimitní" MB. Platí se zde p°edevÜím za rychlost sta₧ení 1 MB trvá v ideálním p°ípad∞ 20 sekund, kde₧to modemem p°i rychlosti 33,6 tém∞° 6 minut p°i poplatku za telefon ve dne, okolo cca 8 a₧ 12 KΦ. V p°ípad∞ horÜí dostupnosti zdroje se vÜak m∙₧e Φas a tím i cena hovoru protáhnout na n∞kolikanásobek, kde₧to u DirecPC z∙stává konstantní.
CATV, kabelové modemy
V mnoha m∞stech dnes existuje vedle telekomunikaΦní sít∞ jeÜt∞ dalÜí, pom∞rn∞ výkonná komunikaΦní sí¥ rozvody kabelové televize (CATV Cable TeleVision), pokrývající zpravidla sídliÜt∞ a dalÜí, podobn∞ hust∞ osídlené m∞stské aglomerace. Její vyu₧ití i pro dalÜí komunikaΦní slu₧by je ji₧ dlouho nasnad∞, ale a₧ teprve popularita Internetu p°edstavuje pro jejich provozovatele dostateΦný zákaznický potenciál.
Z technického i ekonomického hlediska se jedná o velmi lukrativní zp∙sob permanentního p°ipojení. Samotné rozvody ji₧ existují a investice do nich je ji₧ z velké Φásti splacená provozem kabelové televize, a jejich dalÜí vyu₧ití (data jsou v síti v∞tÜinou p°enáÜena v pásmu, které odpovídá jednomu televiznímu kanálu) pro provozovatele neznamená velkou finanΦní zát∞₧. Po technické stránce p°edstavuje jeden (do stromu organizovaný) segment kabelového rozvodu obdobu lokální sít∞ se sdíleným médiem, s podobným chováním jako nap°. ethernet rozvedený koaxiálním kabelem. Vlastní p°ipojení na stran∞ u₧ivatele pak zaΦíná zásuvkou kabelové televize, k ní₧ je p°ipojený kabelový modem, který je propojen na b∞₧nou sí¥ovou karta v poΦítaΦi PC. Dosa₧itel-ná p°enosová rychlost závisí na typu rozvodu, pou₧itém kódování a zát∞₧i p°ísluÜného segmentu a je volitelná v rozmezí 14 Kb/s a₧ 2 Mb/s (typicky je pro standardní p°ipojení na americkém trhu 1,2 Mb/s sm∞rem k zákazníkovi a 350 Kb/s sm∞rem opaΦným).
VÜechny uvedené vlastnosti Φiní tento zp∙sob p°ipojení jedním z nejzajímav∞jÜích pro individuálního u₧ivatele.
V polovin∞ roku 1998 bylo v Severní Ame-rice p°ipojeno do Intenretu ji₧ více jak 200 000 z celkového poΦtu 70 milion∙ domácností, v nich₧ je zavedena kabelová televize, a koncem roku se na celém sv∞t∞ prodlo p°es 500 000 kus∙ kabelových modem∙. To výrobc∙m postupn∞ umo₧≥uje stlaΦovat jejich ceny levn∞jÜích typ∙ z poΦáteΦních výÜin mezi 20 a 30 tisíci korun, na cenu blízkou cen∞ lepÜího analogového modemu, tj. mezi 4 a₧ 10 tisíci.
D∙vody, proΦ je u nás p°ipojení p°es kabelovou televizi popelkou, lze hledat jednak v technických p°eká₧kách n∞které starÜí typy sítí kabelové televize toti₧ umo₧≥ují pouze jednosm∞rný p°enos signálu, jednak je trh kabelové televize pom∞rn∞ rozt°íÜt∞ný a menÜí firmy p°ece jen h∙° hledají dalÜí kapacity jak na investice, tak na personáln∞-organizaΦní zvládnutí nových technologií.
D∙vodem jeÜt∞ nedávno pom∞rn∞ malého rozÜí°ení t∞chto slu₧eb ve vysp∞lých zemích pak byl p°edevÜím pom∞rn∞ neustálený stav standardizace jednotlivých, zpravidla firemních p°enosových technologií. V rámci IEEE (nyní ITU) vznikla sice p°ísluÜná pracovní skupina ji₧ v kv∞tnu 1994, ale k p°ijetí standardu doÜlo a₧ v dubnu 1998 (norma ITU J.112, definující transparentní obousm∞rný p°enos dat IP protokolem s síti CATV). Prakticky se tak více rozÜí°il neoficiální, a dnes "de facto" standard sdru₧ení MCNS (Multimedia Cable Net-work Systems Partners) z roku 1996, nazvaný DOCSIS (Data Over Cable Service Interface Specification), který podporuje ji₧ více ne₧ dvacet výrobc∙ kabelových modem∙.
Domácím pr∙kopníkem v p°ipojení do Internetu prost°ednictvím CATV se na ja°e 1998 stala firma TELCOM (malý operátor kabelové televize z Kralup nad Vltavou). Ta postavila svoje slu₧by na technologii LANcity spoleΦnosti Bay Networks, její₧ kabelové modemy pronajímá koncovým zákazník∙m, Zavád∞cí ceny za p°ipojení pro domácnosti o rychlosti 64 Kb/s se pohybovaly pod hranicí neuv∞°itelných 2 000 KΦ.
Elektrorozvodná sí¥
je dalÜí sítí, která ji₧ existuje a lze ji vyu₧ít k p°enosu dat (navíc oproti kabelové televizi) pokrývá tém∞° vÜechna sídla od m∞st a₧ po nejmenÜí vesnice a v∞tÜinu samot. První zprávy o výsledcích výzkumu v oblasti p°enosu dat p°ímo po silnoproudém elektrickém vedení p°inesly výsledky v roce 1996, kdy prob∞hla médii vlna pom∞rn∞ optimistických zpráv. Od té doby urazilo konsorcium Nor.Web (spoleΦný podnik spoleΦností Nortel a United Utilities) znaΦný kus cesty a ja°e 1998 p°edstavilo komerΦn∞ pou₧itelné °eÜení pod názvem "technologie Data PowerLine". Zárove≥ bylo oznámeno uzav°ení smluv o p°ipojování koncových u₧ivatel∙ a domácností s 10 nejv∞tÜími elektrorozvodnými spoleΦnostmi z USA a dalÜími v Singapuru, Velké Británii, èvédsku, N∞mecku a Dánsku, p°iΦem₧ první p°ipojení koncových u₧ivatel∙ v Evrop∞ byla realizována v zá°í 1998 v N∞mecku a v °íjnu 1998 ve Üvédském Stockholmu.
Technologie PowerLine umo₧≥uje koncovému u₧ivateli dosáhnout v ideálním p°ípad∞ rychlosti a₧ 1 Mb/s pomocí koncového za°ízení v Φástce nep°evyÜující cenu b∞₧ných analogových modem∙. Jedinou její nevýhodou je, ₧e z technických d∙vod∙ je t°eba p°emostit ka₧dý galvanicky odd∞lený p°echod (transformátor), vyskytující se na cest∞ dat od místa p°ipojení na Internet a₧ k elektrom∞ru koncového u₧ivatele tedy vÜechna místa, kde p°echází vedení vysokého nap∞tí na nízkonap∞¥ový rozvod b∞₧né domovní vedení 220/380 V. Pro rozÜí°ení do menÜích obcí, kde lze (p°edevÜím vzhledem k jejich vylidn∞ní) oΦekávat pom∞rn∞ malou poptávku, to m∙₧e být zpoΦátku znaΦnou p°eká₧kou.
Pokud vás zajímají pokroky v Üí°ení této technologie u nás, jist∞ se o nich doΦtete na "prvním nezávislém serveru o silnoproudé elektrotechnice" na adrese http://www.elektrika.cz.
Pozn. autora: V minulém Φísle jsem, v Φlánku v∞novaném bezplatným slu₧bám "Internet za babku" v p°ehledu bezplatných e-mailových slu₧eb uvedl u slu₧by ATC organizér adresu http://email.atc.cz/. Jak m∞ informoval její provozovatel, jedná se o starÜí verzi adresy slu₧ba ji₧ n∞kolik m∞síc∙ funguje na nové hlavní adrese http://email.cz/.

OnNet
Host...hosting...webhosting
VÜe o vaÜí prezentaci na Internetu
Pokud ji₧ n∞jakou dobu vyu₧íváte mo₧ností a výhod p°ipojení k Internetu a nejste tudí₧ úplnými zaΦáteΦníky, pak vám jist∞ neunikla dalÜí z jeho velkých výhod mo₧nost pom∞rn∞ levn∞ a s potenciáln∞ velkým úΦinkem prezentovat své myÜlenky, názory, projekty Φi firmu a její aktivity. Nezále₧í na tom, jakým kapitálem disponujete, ale na tom, jak dynamicky a poutav∞ se umíte prezentovat, co₧ nabízí tém∞° stejné Üance pro ka₧dého.
P°ed o n∞co více ne₧ dv∞ma lety znamenala prezentace na Internetu pom∞rn∞ luxusní zále₧itost. Mo₧nost provozovat vlastní webstránky nabízeli pouze poskytovatelé p°ipojení, a i ti se sna₧ili (zejména v∞tÜí) zákazníky tlaΦit k nákupu p°ipojení pevnou linkou s tím, ₧e je to ideální, Φi dokonce jediné plnohodnotné °eÜení pro firemní prezentaci v prost°edí sít∞. Koncem roku 1996 vÜak vznikl na p∙d∞ brn∞nské firmy Zoner Software první, na naÜe pom∞ry pr∙kopnický projekt poskytování slu₧eb webhostingu komerΦní WWW server Cze-chia, který spolu s uvoln∞ním pravidel pro registraci doménových jmen o rok pozd∞ji znamenal v této oblasti doslova historický pr∙lom.
Co je webhosting?
OznaΦení pro webhosting se v posledních letech v₧ilo jako název slu₧by pronájmu virtuálních WWW a poÜtovních server∙, umo₧≥ujících plnohodnotný provoz domény zákazníka, nezávisle na jeho vlastním p°ipojení k síti (viz tato rubrika v minulém Φísle PC WORLDu). Jednotlivé virtuální servery jsou p°itom umíst∞ny na výkonných poΦítaΦích p°ipojených k páte°ním sítím velkých poskytovatel∙ p°ipojení, tak₧e mají pro jejich potenciální návÜt∞vníky vynikající dostupnost (v∞tÜinou lepÜí ne₧ servery na firemní pevné lince).
V praxi to znamená, ₧e svoji prezentaci na Internetu v podob∞ webserveru s konvenΦní adresou www.firma.cz a poÜtovním serverem, umo₧≥ujícím provoz schránek typu info@firma.cz, která m∙₧e být k nerozeznání od prezentace nadnárodního holdingu si m∙₧e po°ídit i ta nejmenÜí firmiΦka o t°ech lidech.
Kdo webhosting nabízí?
Poskytovateli slu₧eb webhostingu jsou zpravidla malé a dynamické poΦítaΦové firmy, které se primárn∞ nezabývají poskytováním p°ístupu k síti, ale stávají se jakýmisi prost°edníky mezi ISP (Internet Service Provider), jako provozovateli sít∞, a koncovými zákazníky. S ISP mají uzav°enu smlouvu o provozu svého samostatného PC serveru, p°ipojeného k páte°ní síti (co₧ by bylo pro menÜí a st°edn∞ velké firmy/projekty zbyteΦn∞ výkonné a také nákladné °eÜení), na n∞m₧ pronajímají Φást diskového prostrou a p°enosové kapacity pro provoz virtuálního serveru zákazníka. Konfigurace a zálohování dat na serveru je, stejn∞ jako technická podpora jednotlivých zákazník∙, zále₧itostí poskytovatele webhostingu. Taková spolupráce je výhodná pro vÜechny strany ISP získá sluÜný p°íjem za p°ipojení celého serveru, které by bylo pro jednotlivé menÜí zákazníky p°íliÜ nákladné, ani₧ by se musel starat o (personáln∞ pom∞rn∞ nároΦnou) podporu jednotlivých zákazník∙. Naproti tomu poskytovatel webhostingu m∙₧e nabízet své slu₧by (a prodávat svou p°idanou hodnotu) na dálku tedy zákazník∙m z celého státu nebo (v p°ípad∞ USA) dokonce celého sv∞ta, bez ohledu na to, p°es kterého poskytovatele je ten který z nich p°ipojen do sít∞ jako takové.
ProΦ webhosting?
Webhosting je slu₧ba vhodná pro realizaci projekt∙ menÜího a₧ st°edního rozsahu, tedy prezentaci malých a₧ st°edních firem, kde je její hlavní výhodou velmi dobrý pom∞r "cena/výkon". Jak ji₧ bylo °eΦeno, pro návÜt∞vníka je virtuální server k nerozeznání od fyzického, a díky lepÜímu vyu₧ití (sdílení) jak hardwaru serveru, tak provozní re₧ie na p°enos dat a správu, m∙₧e být webhosting °ádov∞ levn∞jÜí ne₧ pronájem celého serveru nebo pronájem stránek p°ímo na serveru poskytovatele p°ipojení. To vÜe p°i zachování skv∞lé dostupnosti a pom∞rn∞ vysokého výkonu v zát∞₧ové ÜpiΦce.
Podle velikosti a "vybavení" virtuálního serveru se základní m∞síΦní pauÜál u této slu₧by pohybuje ve Spojených státech od 6,95 do 60 USD a v tuzemsku od 250 do 990 KΦ. Práv∞ vzhledem k p°íznivé výÜi náklad∙ m∙₧e být tato nabídka také vhodnou variantou pro rozjezd nové informaΦní slu₧by, pro ni₧ se vyplatí z°izovat vlastní server a₧ ve chvíli, kdy se na trhu dostateΦn∞ etablovala a získala alespo≥ minimální Φtená°skou klientelu.
Jak vybírat?
Pokud se rozhodnete k realizaci vlastního informaΦního serveru a pravd∞podobn∞ vám (alespo≥ pro zaΦátek) postaΦí server virtuální, tedy sdílející jeden poΦítaΦ s dalÜími obdobnými servery, pak stojíte p°ed obligátním problémem, podle Φeho si vybrat konkrétního dodavatele (p°ehled Φeských server∙, poskytujících slu₧by webhostingu, najdete ve vlo₧eném Φlánku):
V ╚R nebo USA? Kde by m∞l být fyzicky umíst∞n poΦítaΦ, na n∞m₧ pob∞₧í váÜ virtuální server, je otázka, na ni₧ existuje dvojí odpov∞∩.
Jednak, a to v ka₧dém p°ípad∞, by m∞l být umíst∞n na centrálním uzlu/páte°ní síti velkého poskytovatele p°ipojení s celostátní nebo nadnárodní p∙sobností. Je to toti₧ základní p°edpoklad dobré dostupnosti vaÜich stránek pro co nejÜirÜí okruh návÜt∞vník∙.
Druhé hledisko je dáno konkrétním okruhem návÜt∞vník∙/Φtená°∙, pro který je obsah vaÜeho serveru urΦen. Nap°. pro server/doménu komerΦní firmy s nadnárodní Φi celosv∞tovou p∙sobností je vhodné umíst∞ní serveru na n∞které vysokokapacitní páte°ní síti v USA, na ni₧ má velmi dobré p°ipojení naprostá v∞tÜina národních poskytovatel∙ v dalÜích zemích. Naproti tomu pro °ekn∞me Φeský zpravodajský server, urΦený výhradn∞ domácímu Φtená°i, je naopak d∙le₧ité, aby byl co nejblí₧e svým Φtená°∙m tedy na páte°ní síti n∞kterého z domácích ISP, jeho₧ sí¥ se vyznaΦuje dobrou propustností a zárove≥ je propojena se vÜemi nebo velkou v∞tÜinou ostatních Φeských ISP (peering). V opaΦném p°ípad∞ by se mohlo stát, ₧e pro Φást Φtená°∙ bude server h∙°e dostupný ne₧ nap°. známé americké servery, proto₧e vzhledem k absenci místního propojení p°ísluÜných sítí budou muset data putovat z ╚ech do USA a zp∞t, tedy dvakrát dál.
UNIX, nebo Windows NT? Pokud budete vytvá°et p°evá₧n∞ statické webstránky bez rozsáhlé automatizace provozu, p°ímé práce s databázemi a podobných vymo₧eností, je pro vás volba operaΦního systému a konkrétního programu zajiÜ¥ujícího funkce WWW serveru okrajovou zále₧itostí. Samotné odeslání dokumentu/stránky, tak jak je ulo₧ena na disku serveru, je toti₧ naprosto triviální funkcí a vÜechny fungující servery ji vykonávají tém∞° shodn∞. Jediné, co by mohlo být pro n∞které aplikace (zejména ty vyu₧ívající r∙zné skripty na stran∞ prohlí₧eΦe) d∙le₧ité, je podpora komunikace protokolem HTTP (HyperText Transfer Protocol) verze 1.1, který p°enáÜí v hlaviΦce dokumentu více podrobných informací o dokumentu a serveru.
U aktivních aplikací stojí otázka tém∞° p°esn∞ tak, jak je polo₧ena v nadpisu tohoto odstavce. Musíte si vybrat mezi servery b∞₧ícími pod Win-dows NT s nainstalovaným serverem IIS (Internet Infor-mation Server) a operaΦním systémem typu UNIX, kde kraluje Linux a freewarový server Apache. První varianta vás p°ipoutá k firm∞ Microsoft, ale umo₧ní vám vyu₧ívat velmi silné a komfortní technologie skript∙ vykonávaných na stran∞ serveru ASP (Active Server Pages), v rámci ní₧ je mo₧né pou₧ívat dalÜí "skriptovací" jazyky jako je Jscript a VBScript, ale i Perl a dalÜí. V druhém p°ípad∞ získáte výhody i nevýhody vlastní sv∞tu free softwaru nulovou cenu a pru₧nou implementaci nových technologií a oprav chyb spolu s pom∞rn∞ úzkou nabídkou technické podpory a dalÜích slu₧eb. Jediné, Φeho v podstat∞ nelze docílit, je plná p°enositelnost WWW aplikací (jejich nezávislost na operaΦním systému, a p°edevÜím na konkrétní implementaci WWW serveru).
Hodn∞ muziky za málo pen∞z chce logicky ka₧dý z nás, kdykoliv si máme n∞co koupit. Toho si je samoz°ejm∞ ka₧dý obchodník, vΦetn∞ poskytovatele webhostingu dob°e v∞dom, a proto se p°i koncepci ceníku sna₧í vyvolat práv∞ tento dojem. Co je tedy vhodné zvá₧it p°i objednávání webhostingu?
Pokud vám dodavatel nabízí n∞kolik variant, z nich₧ ka₧dá zahrnuje urΦitý poΦet poÜtovních schránek a MB diskového prostoru, zva₧te, zda nabízený prostor opravdu vyu₧ijete. U dra₧Üí varianty obvykle vychází cena za megabyte znaΦn∞ levn∞ji, ale pokud navýÜení kapacity nejste schopni vyu₧ít, tak je ka₧dé stokoruny navíc Ükoda. Obez°etnost je na míst∞ i v opaΦném p°ípad∞ u ceníku postaveného na minimální základní cen∞ a systému p°íplatk∙ nelitujte Φasu na d∙kladný propoΦet výsledné Φástky p°i rozumn∞ odhadnutých po₧adavcích m∙₧e se vyÜplhat do netuÜených výÜin.
Pokud poΦítáte se ÜirÜí návÜt∞vnickou obcí, dejte si pozor na p°íplatky za p°enosy dat. Ty se (s výjimkou dra₧Üích variant na amerických serverech) úΦtují tém∞° v₧dy a znaΦn∞ se liÜí jak v Φástkách, tak ve form∞ údaj∙ n∞kde v megabytech (MB) a jinde megabitech (Mb) za m∞síc (první je osmkrát víc ne₧ druhé!). Pokud chcete provoz serveru financovat z inzerce, spoΦítejte si pom∞r mezi cenou za zobrazení reklamního prou₧ku a poplatkem za jeho p°enesení ze serveru.
Kdy pot°ebujete vlastní server?
Jedním ze dvou hlavních d∙vod∙ pro z°ízení vlastního fyzického serveru (samostatného poΦítaΦe) m∙₧e být vysoká technologická nároΦnost vaÜí aplikace, k její₧ správ∞ je bezpodmíneΦn∞ nutný plný administrátorský p°ístup k celému serveru. Ten v p°ípad∞ virtuálního serveru na spoleΦném poΦítaΦi samoz°ejm∞ nedostanete, a realizace n∞kterých úkon∙ pouze prost°ednictvím t°etí osoby Φi jejich úplný zákaz (z bezpeΦnostních d∙vod∙ vyÜÜí oprávn∞ní jednoho u₧ivatele serveru je potenciálním ohro₧ením bezpeΦnosti provozu pro ostatní) m∙₧e znamenat nep°ekonatelnou p°eká₧ku v technické realizaci vaÜeho projektu.
Druhý d∙vod je Φist∞ ekonomický obchodní model webhostingu vychází do urΦité míry z p°edpokladu, ₧e prost°edky zahrnuté v základním pauÜálním poplatku (zejména kapacita disku a p°edevÜím objem p°enesených dat) nevyu₧ije v∞tÜina klient∙ bezezbytku, a z urΦitého úhlu pohledu poΦítá s jistou formou "solidarity" mezi zákazníky. P°íplatky za nadlimitní zatí₧ení serveru datovými p°enosy jsou pak, oproti p°enosu dat zahrnutému do pauÜálu, stanoveny pom∞rn∞ vysoko práv∞ proto, aby pokud mo₧no nedocházelo k celkovému p°et∞₧ování serveru. V koneΦném d∙sledku je pak více vytí₧ený virtuální server pro poskytovatele tém∞° prod∞leΦnou zále₧itostí.
Navíc, jedná-li se o slu₧bu s vyÜÜí návÜt∞vností, m∙₧e si její provozovatel vyjednat u n∞kterého velkého poskytovatele °ádov∞ výhodn∞jÜí podmínky pro p°ipojení vlastního serveru, proto₧e zajímavý zdroj informací Φiní jeho sí¥ atraktivn∞jÜí zejména pro v∞tÜí zákazníky a subprovidery.
Tak₧e hlavu vzh∙ru, a hodn∞ síly i úsp∞ch∙ p°i realizaci vaÜí "sí¥ové existence".

Heureka
Katalogy vs. Indexy
P°ednosti a nevýhody hiearchických a fulltextových vyhledávacích slu₧eb
Tak mi to Josef najdi na tom Internetu! Co₧e, ₧e netuÜíÜ kde, ₧e to tam asi není? To tam teda máte p∞knej nepo°ádek!"
N∞jak podobn∞ dopadly mnohé neziÜtné pokusy, p°i nich₧ se ti zasv∞cení sna₧í pomoci (a demonstrovat tak výhody Internetu) zástupc∙m lidu "neinternetového". Tato scéna, stále se opakující v nesΦetných premiérách i reprízách, p°esv∞dΦiv∞ dokládá jak obrovskou pot°ebu internetové osv∞ty, tak existenci problému, který se neustále zv∞tÜuje stejnou m∞rou (ne-li rychleji) jako sí¥ samotná, obtí₧nosti a₧ nemo₧nosti rychle najít konkrétní informaci, o ní₧ nevíte, kde p°esn∞ ji hledat.
Dv∞ cesty
Od (internetové) nepam∞ti se pro usnadn∞ní orientace v obrovském mno₧ství r∙zných stránek na WWW vyu₧ívají dva základní (a zatím nikdo nevymyslel/nezrealizoval nic pronikav∞ lepÜího) zp∙soby vyhledávání.
První z nich je vytvá°ení katalogových server∙, na jejich₧ stránkách je jejich autorem (Φi celým týmem redaktor∙) vytvá°en a neustále aktualizován a dopl≥ován strukturovaný katalog odkaz∙ na dalÜí, tematicky zam∞°ené stránky. Ty jsou dopln∞ny o krátký, n∞kolikaslovný komentá°, charakterizující obsah cílových stránek (u velkých katalog∙, pyÜnících se p°edevÜím poΦtem za°azených odkaz∙), nebo i doprovázené solidní anotací a₧ krátkou recenzí (u katalog∙ koncipovaných spíÜe jako výb∞r opravdu kvalitních zdroj∙). Jedním z v∙bec prvních server∙ tohoto typu je stále populárn∞jÜí americké Yahoo <www.yahoo.com>, kterým se nechal inspirovat i autor naÜeho nejnavÜt∞vovan∞jÜího vyhledávaΦe Seznamu.
Druhou variantou je pou₧ití automatického robota, jen₧ prochází pavuΦinu a periodicky stahuje textovou Φást obsahu jednotlivých stránek, kterou pak indexuje pomocí speciální databáze pro vyhledávání v plných textech (fulltext). Ta pak umo₧≥uje hledat stránky, je₧ obsahují urΦitá slova nebo jejich kombinace. Proto₧e databázi vytvá°í automatický robot, procházející jednotlivé WWW servery jednak podle domén, a jednak podle odkaz∙ mezi stránkami, zahrnuje výsledek teoreticky vÜechny existující stránky, bez ohledu na to, zda je n∞kdo n∞kam za°adil Φi nikoliv.
Katalogy
Hlavní výhodou katalogu je p°idaná hodnota v podob∞ "ruΦní" práce redaktora, který p°ísluÜný odkaz za°adil do databáze. Ten toti₧ musel za°azované stránky osobn∞ navÜtívit a shrnout shlédnutá fakta i dojmy do anotace odkazu. M∞la by tak být zaruΦena urΦitá minimální kvalita stránek, je₧ se do katalogu v∙bec dostanou (to samoz°ejm∞ neplatí pro katalogy, do nich₧ jsou stránky p°idávány automaticky, rovnou z formulá°e vypln∞ného návÜt∞vníky serveru v takovém p°ípad∞ m∙₧e být v databázi odkaz∙ cokoliv, vΦetn∞ pokus∙ dostat se na zaΦátek seznamu odkaz∙ v urΦité kategorii zám∞nou písmene O na zaΦátku názvu za nulu a podobn∞). Z hlediska orientace pak spoΦívá p°ínos katalogu v Φlen∞ní odkaz∙ do jednotlivých hierarchicky °azených kategorií. Pokud je Φlen∞ní dostateΦn∞ podrobné, a navíc dopln∞né o k°í₧ové odkazy na p°íbuzné kategorie v jiných v∞tvích, m∙₧ete v katalogu usp∞t i v p°ípad∞, ₧e zcela p°esn∞ nevíte, co konkrétního chcete najít. StaΦí, kdy₧ máte zájem o urΦitý obor Φi oblast ₧ivota, a v∞tvení jednotlivých kategorií vás ji₧ samo nasm∞ruje.
Mezi nevýhody katalogu pat°í jeho omezený rozsah m∙₧e existovat mnoho zajímavých stránek, o nich₧ se (v p°ípad∞, ₧e je nikdo do katalogu neza°adí) nedovíte. DalÜí problematickou stránkou katalogu je udr₧ení konzistence databáze odkaz∙. Mnohé stránky se za n∞jaký Φas po svém za°azení p°est∞hují Φi dokonce úpln∞ zaniknou, a p°itom ani jeden z t∞chto p°ípad∙ nelze p°i automatické kontrole odkaz∙ spolehliv∞ rozeznat (server, který se nehlásí, m∙₧e mít krátkodobý výpadek, nebo místo chybového hláÜení [Error 404 File Not found] m∙₧e být na p∙vodní adrese krátká stránka s oznámením o p°est∞hování serveru, apod.). KoneΦným d∙sledkem t∞chto problém∙ je (u v∞tÜích katalog∙ b∞₧ná) situace, kdy je (subjektivn∞ vnímáno) polovina odkaz∙ zastaralých nebo neplatných.
Na druhou stranu, zejména u katalog∙ s velkou návÜt∞vností, je v zájmu provozovatele stránek, aby po₧ádal správce serveru o za°azení odkazu Φi jeho aktualizaci, proto₧e sám má pochopiteln∞ také zájem dosáhnout co nejv∞tÜí návÜt∞vnosti.
Indexy
Budování mamutích (automatickými roboty generovaných) databází, indexujících veÜkerá slova z mnoha r∙zných stránek, je, na rozdíl od provozování katalogu, p°edevÜím zále₧itostí výkonu server∙, pr∙chodnosti sítí a speciálního softwaru. Proto₧e databáze indexového serveru je generovaná automaticky, dosahuje o n∞kolik °ád∙ v∞tÜích rozm∞r∙ ne₧ databáze katalogu (to vÜak nemusí nutn∞ znamenat, ₧e pokrývá také tolikrát v∞tÜí Φást Internetu, proto₧e katalog obsahuje v mnoha p°ípadech pouze odkazy na hlavní stránky celých server∙, které robot naopak zpracovává stránku po stránce). Rozsah nejv∞tÜích celosv∞tových index∙ (nap°. AtlaVista) ji₧ p°ekroΦil sto milion∙ webstránek, a p°esto se jedná o menÜí Φást z jejich odhadovaného celkového poΦtu.
Výhodou fulltextových index∙ je jejich ÜirÜí záb∞r a zpravidla i jejich v∞tÜí aktuálnost, proto₧e doba mezi vznikem nové stránky a jejím za°azením do nové verze indexu je závislá pouze na výpoΦetním výkonu p°ísluÜných server∙ a p°ímo ji neovliv≥uje lidský faktor (p°esto se, vzhledem k rozsahu databází a rychlosti nár∙stu poΦtu stránek, pohybuje doba aktualizace celého indexu AltaVisty v °ádu n∞kolika týdn∙). DalÜí výhodou je, ₧e index, umo₧≥ující prohledání obsahu vÜech stránek serveru, poskytuje podrobn∞jÜí informace ne₧ pouhý odkaz na hlavní stránku (pokud nap°. hledáte konkrétním stránku na rozsáhlejÜím serveru, který nenabízí podporu pro vlastní prohledání, m∙₧ete s výhodou vyu₧ít n∞kterého z fulltextových index∙ tak, ₧e vyhledávání omezíte pouze na stránky z tohoto serveru).
Hlavní nevýhodou index∙ je p°edevÜím jejich obrovský rozsah, kv∙li n∞mu₧ vrátí na tém∞° jakýkoliv, jen trochu obecn∞jÜí dotaz, seznam tisíc∙ a₧ desetitisíc∙ stránek. Proto jsou, krom∞ samotné schopnosti vyhledat stránky obsahující po₧adovanou kombinaci slov, d∙le₧ité i dalÜí mo₧nosti, jimi₧ lze omezit výslednou mno₧inu dokument∙, jako je vyhledávání podle domén Φi pouze v nadpisech nebo odkazech, namísto v celém textu stránek.
Kde hledat?
Obecn∞ lze °íci, ₧e chcete-li získat základní p°ehled o urΦité oblasti, je vhodné zaΦít v univerzálním celosv∞tovém nebo národním katalogu (kde mnohdy najdete i seznam specializovaných katalog∙ a p°ehled∙, úzce zam∞°ených na urΦitou oblast). Fulltextové indexy jsou naopak vhodn∞jÜí pro vyhledávání konkrétních informací, jejich₧ popis jste slovn∞ schopni specifikovat co nejp°esn∞ji, a zále₧í p°edevÜím na úplnosti výsledku (nalézt co nejvíce z existujících stránek k danému tématu).
P°i výb∞ru konkrétních katalog∙ vám asi nejlépe poslou₧í vlastní zkuÜenost, proto₧e jejich obsah a forma zpracování jsou znaΦn∞ poplatné zám∞r∙m autor∙, a hodnocení výsledku tudí₧ pom∞rn∞ subjektivní. Nejv∞tÜím p°ínosem jsou p°itom zpravidla menÜí, úzce zam∞°ené katalogy zpracovávané odborníkem na danou problematiku tedy jakési rozsáhlé reÜerÜe. Co se týΦe technických prost°edk∙, je pro n∞ p°i vytvá°ení a údr₧b∞ katalogu pom∞rn∞ malé uplatn∞ní. Zajistit fungování vÜech odkaz∙ v katalogu sice není technicky mo₧né, ale pomocí automatických robot∙ lze ka₧dopádn∞ vy°adit neplatné odkazy (takové adresy, pro n∞₧ server vrátí chybu 404 Dokument nenalezen/File not found), a je také vcelku dob°e mo₧né kontrolovat dostupnost jednotlivých server∙ a o výsledné statistice informovat návÜt∞vníky d°íve, ne₧ na nedostupný odkaz kliknou (z Φeských vyhledávacích slu₧eb je podobným mechanismem vybaven katalog Atlasu).
U fulltextových vyhledávacích slu₧eb jsou podstatné p°edevÜím samotné mo₧nosti vyhledávání v textu. Krom∞ základní statistické metody, kdy jako dotaz pou₧ijete prostý seznam klíΦových slov a obdr₧íte odkazy na dokumenty, v nich₧ se daná slova nejΦast∞ji vyskytují, je pro úsp∞Üné hledání d∙le₧itá p°edevÜím mno₧ina logických operátor∙, pomocí ní₧ lze specifikovat daleko konkrétn∞jÜí dotazy typu "hledej stránky, obsahující blízko od sebe slova instantní a polévka, které vÜak neobsahují slovo glutamát".
Obvyklá, a souΦasn∞ (z hlediska smysluplného praktického vyu₧ití) základní sada operátor∙ zahrnuje AND (a zárove≥), OR (nebo), NOT (ne) a NEAR (poblí₧), spolu s mo₧ností vyhledávat p°esné sledy slov (fráze) zpravidla uzav°ením do uvozovek a pou₧ít ke strukturování dotazu více úrovní závorek, podobn∞ jak to známe u matematických vzorc∙. Pokud konkrétnímu vyhledávaΦi n∞která z uvedených vlastností chybí, Φiní jej to v mnoha p°ípadech obtí₧n∞ pou₧itelným. Naproti tomu dalÜí mo₧nosti nejsou (zejména pro fajnÜmekry) k zahození u n∞kterých slu₧eb lze nastavit maximální vzdálenost slov, pro kterou probíhá vyhodnocování NEAR, a dokonce zda zále₧í na tom, v jakém po°adí se v textu vyskytují.
Formulace takového dotazu je sice nároΦn∞jÜí, ale pokud si p°edstavíte, co a jak by na hledaných stránkách m∞lo stát a dáte si zále₧et, dopracujete se p°i urΦité praxi k podstatn∞ lepÜím výsledk∙m. P°esto se u mnohých témat m∙₧ete setkat s p°íliÜ velkým poΦtem nalezených stránek. Pak p°ijde vhod jakákoliv dalÜí mo₧nost omezení jejich poΦtu, kterou Web, respektive jazyk HTML nabízí. Propracovan∞jÜí slu₧by proto umo₧≥ují zadat mnohé dopl≥ující podmínky, nap°. na doménové jméno (omezení na region nebo konkrétní server), prohledat pouze nadpis dokumentu (s velkou pravd∞podobností charakterizuje hlavní téma stránky) nebo texty odkaz∙, názvy obrázk∙ a podobn∞.
T°etí cesta...
Jak katalogy, tak automaticky generované indexy webstránek mají své výhody i nevýhody a je z°ejmé, ₧e ani jedno není tak úpln∞ "to pravé". Touto úvahou se ocitáme na prahu hledání zlaté st°ední cesty, tedy vyhledávacího nástroje, jen₧ nás nebude ochuzovat o 90 % obsahu, který je mo₧né získat, a p°itom nás nezavalí tisíci r∙zných stránek, z nich₧ nás naprostá v∞tÜina nezajímá Φi dokonce ji₧ dávno p°estala existovat.
Jako v mnoha jiných p°ípadech je i tady t∞ch t°etích cest více nejmén∞ dv∞. První (tak trochu vyst°i₧ená ze seriálu StarTrek) spoΦívá ve vývoji nových technologií na bázi um∞lé inteligence, tedy takových, které by byly schopny pracovat p°ímo z významovým obsahem stránek a na základ∞ jeho rozboru automaticky vyt°ídit nezajímavý balast. V dneÜní dob∞ se tímto tématem zabývá mnoho výzkumných projekt∙ a jeÜt∞ více analytik∙ softwarových firem, nicmén∞ praktická pou₧itelnost doposud prezentovaných °eÜení je velmi omezená, a na slu₧bu, které dáme pokyn stylem "PoΦítaΦi, najdi vÜechny .., které .. a p°itom ..", si budeme muset jeÜt∞ n∞jaké ty roky poΦkat.
Druhou cestou lidstvo ji₧ dávno disponuje, a zvláÜ¥ dob°e ji znají absolventi oboru knihovnictví na zpravidla filosofických fakultách univerzit. Je to kvalifikovan∞ zpracovaná reÜerÜe, kterou vypracuje vyÜkolený specialista podle jednotné metodiky. Proto₧e s nabídkou reÜerÜí internetových zdroj∙ se ji₧ m∙₧eme setkat i v domén∞ cz (viz vlo₧ený Φlánek "╚eské vyhledávací slu₧by") a jist∞ by si zaslou₧ily podrobn∞jÜí seznámení, pokusím se pro n∞které z dalÜích pokraΦování rubriky Internet GURU p°ipravit jejich recenzi.


HTML
NT versus Linusx
Ka₧dý u₧ivatel Internetu s alespo≥ minimálními tv∙rΦími ambicemi si urΦit∞ nem∙₧e vynachválit velmi silnou demokratiΦnost tohoto nového prost°edí. V mnoha ohledech nezále₧í na tom, kolik máte pen∞z Φi konexí, prost∞ staΦí mít nápad, rychle a profesionáln∞ ho zrealizovat na WWW a u₧ m∙₧e (spravedliv∞) rozhodovat zájem jednotlivých surfa°∙. Práv∞ v okam₧iku, kdy zaΦnete o n∞Φem podobném uva₧ovat, stojíte p°ed základním rozhodnutím: na jaké platform∞ a jakými prost°edky budete realizovat aplikaci, která uvede vaÜi p°edstavu do ₧ivota.
Kdy₧ pominu "velká" °eÜení, kde dominují mohutné servery Φi pracovní stanice, profesionální databáze a výkonné komerΦní operaΦní systémy (pro zaΦátek v "malých" pom∞rech domácího Internetu jsou p°íliÜ drahá i výkonná), z∙stává PC server a zpravidla nutnost vybrat si mezi Windows NT Server + IIS a UNIXem pravd∞podobn∞ v podání n∞které distribuce voln∞ Üi°itelného Linuxu. A proto₧e, jak ka₧dý programátor dob°e ví, není v∙bec snadné ji₧ zab∞hnutou a stále koÜat∞jÜí aplikaci z niΦeho nic vzít a p°enést na jiný operaΦní systém, pokusím se vám nastínit n∞kolik základních aspekt∙ takového rozhodování.
Windows NT
v serverové verzi a spolu s nimi dodávaný IIS (Internet Information Server) disponují standardní podporou pro vytvá°ení WWW aplikací v podob∞ systému ASP (Active Server Pages). Ten byl Microsoftem oficiáln∞ p°edstaven v prosinci 1996 spolu s IIS 3.0, a za dva roky své existence se stal velmi populární platformou. Úsp∞ch ASP lze p°iΦíst faktu, ₧e se nejedná o pouhý skriptovací jazyk, umo₧≥ující vkládat výkonný kód do HTML, ale o ucelený systém pro podporu vytvá°ení web-aplikací, v n∞m₧ m∙₧ete vyu₧ívat knihovny komponent ActiveX a prvky napsané v dalÜích interpretovaných jazycích (standardn∞ VBScript a JavaScript, ale lze doinstalovat dalÜí nap°. na UNIXu populární Perl). Výhodou pro menÜí aplikace je i mo₧nost p°ímého pou₧ití tzv. desktopových databází (Acces, Paradox, Foxpro), jejich₧ výkon pro mnohé menÜí aplikace postaΦuje a lze je na serveru vyu₧ívat pouhým doinstalováním voln∞ Üi°itelného ODBC ovladaΦe.
Nevýhodou je p°edevÜím vazba na jediného dodavatele klíΦových technologií a pro menÜí projekty pom∞rn∞ vysoké náklady na licenΦní software (teoreticky je sice mo₧né poskládat nad NT nadstavbu z Apache, PHP a dalÜího free softwaru, proΦ pak ale utrácet za NT, ₧e?).
Linux
je známý p°edevÜím svojí nulovou cenou, která je také jeho hlavní výhodou, zvláÜt∞ p°i startu projektu. Ne v₧dy, ale v mnoha p°ípadech platí, ₧e zdarma je k mání i dalÜí pot°ebný software, a¥ u₧ se jedná o známý HTTP server Apache Φi r∙zné SQL databáze. Navíc lze jako velmi sluÜnou (i kdy₧ ne zcela plnokrevnou) náhradu za ASP pou₧ít systém PHP (Professional Home Pages) <http://www.php.cz>.
Nevýhodou se naopak m∙₧e stát nedostupnost pot°ebného freewarového °eÜení Φi samotné vyÜÜí re₧ijní náklady na správu a údr₧bu systému slo₧eného z nekomerΦn∞ Üí°ených komponent. V mnoha p°ípadech je toti₧ rozhodující obsah serveru a ne paleta funkcí pota₧mo fakt, ₧e jste si mnohé naprogramovali sami. Pak se m∙₧e stát, ₧e úspory na poΦáteΦních investicích (kdy projekt nevyd∞lával) se stanou vzhledem k provozní re₧ii nerentabilní a cena za p°echod na komerΦní prost°edí p°ijatelná (ze znám∞jÜích Φeských server∙ takovou cestu podstoupilo nap°. naÜe první internetové knihkupectví Vltava).
NevstoupíÜ dvakrát
do té₧e °eky a nep°eneseÜ bezbolestn∞ aplikaci v kategorii menÜích a st°edních web-aplikací to platí dvojnásob. N∞kolik prost°edk∙, které vám teoreticky umo₧ní provozovat stejnou aplikaci pod NT i pod UNIXem, opravdu existuje pat°í sem nap°. ASP pro UNIX od firmy CHILI-soft <http://www.chilisoft.net/>, ActivePerl (voln∞ Üi°itelný interpreter Perlu pro NT) a prý existuje i freewarová podpora ASP na Linuxu, napsaná v Perlu (!); také m∙₧ete z∙stat u Φistých CGI skript∙, psaných v jazyce C Φi vyu₧ít jako základní nástroj systém PHP3, který lze jako CGI program provozovat i pod Windows a vyvíjí se i ve verzi filtru pracujícího na úrovni rozhraní ISAPI. V₧dy vÜak sebev∞tÜí a sebelépe mín∞ná snaha o udr₧ení (by¥ Φasto jen hypotetické p°enositelnosti) povede k tomu, ₧e se dobrovoln∞ vzdáte mnoha zajímavých mo₧ností Φi nástroj∙ a budete mnohdy zbyteΦn∞ muset programovat funkce, které jsou na jedné (Φi dokonce obou) z platforem souΦástí standardních prost°edk∙, jen se liÜí zp∙sobem pou₧ití.
Co °íci na záv∞r? Snad jen pop°át hodn∞ Üt∞stí p°i volb∞ platformy, a nezapome≥te na p°ísloví Dvakrát m∞°, jednou...

iFAQ
Internet FAQ
Odpov∞di na otázky Φtená°∙ ohledn∞ u₧ívání Internetu
Vítám vÜechny Φtená°e PC WORLDu nad dalÜím pokraΦováním odpov∞dí na dotazy ohledn∞ vyu₧ívání Internetu. Mailbox <internet@guru.cz> se ut∞Üen∞ plní vaÜimi dotazy, tak₧e dnes, krom∞ pravidelných 10 tip∙, zaΦneme naostro s odpov∞∩mi na konkrétní dotazy:
Více úΦt∙ v Outlook Expressu vs. telefonické p°ipojení Mám problém s pou₧itím dvou poÜtovních úΦt∙ v programu Outlok Express (OE). Kdy₧ p°ijímám a odesílám poÜtu a jsem ji₧ p°ipojen na providera, OE ukonΦí spojení a zaΦne znovu vytáΦet (ve Windows mám nastaven OE jako výchozí klient Simple Mapi) <Petr èimek>. Samotný OE má ve své konfiguraci ulo₧e-no nastavení zp∙sobu p°ipojení pro ka₧dý úΦet zvláÜ¥ (nastavíte p°es Tools/Accounts/ Mail/Properties/Connection). Je to jednak kv∙li tomu, ₧e n∞kte°í poskytovatelé umo₧≥ují zákazník∙m p°istupovat do schránek jen ze své sít∞, a jednak proto, ₧e z p°ipojení le₧ícího za firewallem typicky ve v∞tÜí firm∞ -, je mnohdy p°ístup k mnoha cizím server∙m blokován z bezpeΦnostních d∙vod∙. (Firewall je bezpeΦnostní server, filtrující po₧adavky na p°ístup k jednotlivým slu₧bám a server∙m.) Nevýho-dou je, ₧e OE nepozná, ₧e nastavené p°ipojení je shodné s tím, které se práv∞ pou₧ívá/respektive ₧e oba úΦty pou₧ívají stejné p°ipojení.
Pokud máte ke vÜem poÜtovním schránkám neomezený p°ístup odkudkoliv, je asi nejpraktiΦt∞jÜí °eÜení nastavit v OE (a nejen tam) pro vÜechny úΦty p°ipojení p°es LAN, a p°ísluÜné telefonické p°ipojení uvést pouze na jediném míst∞ v nastavení Internetu ve Windows 9x. Jednotlivé aplikace se pak pokouÜejí komunikovat p°ímo p°es sí¥ové prost°edky Windows, která se pak centráln∞ starají o vytáΦené spojení (p°ipojování a odpojování v závislosti na p°icházejících po₧adavcích a nastavených prodlevách).
P°ístup na free e-mail AltaVisty Máme free e-mail schránku na serveru AltaVista. P°i pokusu o spojení pomocí poÜtovního klienta programu Pegasus Mail, dostaneme hláÜení: Chybný Password nebo User-name; p°itom Username je nastaveno podle slova p°ed zavináΦem z e-mailové adresy, Pass-word: bez chyby, POP3 a SMTP server: mail.
iname.com (správnost ov∞°ena dotazem na AltaVistu), E-mail address: v po°ádku. Podobné nastavení Pegasus Mailu na druhou schránku u VideoOnline funguje bez závad. P°es WWW prohlí₧eΦ (Netscape) je spojení se schránkou na AltaVist∞ bez problém∙. <zkl@mbox.vol.cz> Slu₧ab free-mailu (poÜtovní schránka zdarma) na serveru AltaVista (p∙vodn∞ Iname.
com) je typická slu₧ba svého druhu, a jako taková je financovaná z inzerce. Ta se objevuje na WWW stránkách s formulá°i, které umo₧≥ují se schránkou pracovat b∞₧ným WWW prohlí₧eΦem (to je i urΦitá výhoda pro u₧ivatele m∙₧ete si p°eΦíst poÜtu odkudkoliv, ani₧ byste museli na daném poΦítaΦi konfigurovat poÜtovního klienta). P°i p°ímém p°ístupu pomocí protokol∙ SMTP a POP3 by klient reklamu neuvid∞l, a inzerent nezaplatil tudí₧ se v∞tÜinou jedná o nadstandardní slu₧bu za p°íplatek, který kryje ztrátu na p°íjmech z inzerce.
I u AltaVisty je mo₧nost pracovat se schránkou p°ímo. Je to ale stejn∞ jako schránka v n∞které z presti₧ních domén placená nadstandardní slu₧ba za 2 USD m∞síΦn∞. Pokud jste si ho p°i registraci neobjednali, nebo objednali a nezaplatili, nebude vám samoz°ejm∞ p°ístup pomocí poÜtovních protokol∙ (na rozdíl od p°ístupu p°es WWW) fungovat.
SMSIE nechce ukládat do cache N∞které WWW stránky se v Internet Explo-reru 4.x po úplném sta₧ení a následné práci v re₧imu off-line v∙bec nezobrazují. Aktuali-zace stránek je p°itom zcela zakázána (Never). Kde je chyba? <Petr èimek> Chyba (Φi jakási "nedokumentovaná" vlastnost) je v IE, který stránky, respektive celé servery o urΦitých vlastnostech, striktn∞ odmítá ukládat do cache bez ohledu na nastavení (p°esto, ₧e by podle n∞j m∞l). Doufejme, ₧e podobné chování ji₧ nová verze 5.0 (ostrá distribuΦní verze má být k dispozici na ja°e 1999) vykazovat nebude.
Evidence doby p°ipojení Existuje n∞jaký program ke sledováni celkové doby p°ístupu na poskytovatele p°ipojení, m∞°eno za den/m∞síc? <Petr èimek> P°edn∞ je t°eba podotknout, ₧e pokud máte p°ipojení placené podle doby strávené na síti (zpravidla urΦitý Φas v cen∞ pauÜálu, za minuty nad limit p°íplatek), pak v∞tÜinou evidenci, která je vám p°ístupná p°es WWW, vede sám poskytovatel a je vhodné se na to u n∞j informovat.
Pokud si musíte nebo pro kontrolu chcete m∞°it Φas strávený v síti sám, existuje vhodných program∙ celá spousta, ale v zásad∞ jsou pouze dv∞ cesty:
1) nasadit program, který bude "na vlastní triko" sledovat vaÜe p°ipojování do sít∞ a vést vlastní statistiku,
2) nebo u telefonického p°ipojení sít∞ (dial-up networking) zapnete protokolování do souboru. Z tohoto log-souboru je vám pak dalÜí °ádka program∙ schopna spoΦítat statistiku vΦetn∞ p°epoΦtu na konkrétní Φástku za telefonní poplatky (SPT Telecom samoz°ejm∞ nic takového z více i mén∞ pochopitelných d∙vod∙ neuznává) a vykreslení graf∙ Φasového pr∙b∞hu datových p°enos∙.
Spoustu utilit urΦených speciáln∞ pro tyto úΦely si m∙₧ete stáhnout na Φeském zrcadle serveru TUCOWS, sekce Online Timers <www.
tucows.cz/time95.html>.
Informace o Celeronu Neznáte n∞jakou Φeskou adresu, kde bych nalezl informace o procesorech Intel Pentium II Celeron? <Petr ╪íha> Informace o procesorech Celeron naleznete pochopiteln∞ na serveru Intelu <www.
intel.cz>, kde je bohu₧el zrcadlo amerického serveru, tedy informace v angliΦtin∞. Útr₧ko-vité informace samoz°ejm∞ jsou na serverech dodavatel∙ hardwaru, zejména velkoobchod∙, ale solidní Φlánky m∙₧ete najít p°edevÜím na pom∞rn∞ kvalitním serveru Sv∞t Hardware <svet.hardware.cz>, který vydává servisní st°edisko MICRONIC P°erov (najdete tam i mno₧ství odkaz∙ na zahraniΦní servery, zabývající se problematikou hardwaru).
Stránka patentového ú°adu M∙₧ete mi poradit, zda existuje WWW stránka patentového ú°adu CR, a jaká je jeho adresa (pot°ebuji informace o registraci seznamu ji₧ registrovaných ochranných známek). Hledal jsem ji v Φeských vyhledávaΦích, ale bezvýsledn∞.<tvasko@usa.net> Vámi hledaný ú°ad se v ╚echách oficiáln∞ jmenuje Ú╪AD PR┘MYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ a jeho stránky jsou na adrese <www. upv.cz>. V∞tÜinu konkrétních informací vÜak poskytuje pouze ve studovn∞ na pra₧ském pracoviÜti ú°adu. Pokud máte konkrétní zám∞r, je vhodné kontaktovat kancelá° n∞kterého patentového zástupce (zpravidla v ka₧dém z bývalých krajských m∞st), kde získáte konkrétní informace o vhodném postupu a dalÜí slu₧by, související s jednáním v patentových zále₧itostech.

10 tip∙, Φeho se vyvarovat
p°i tvorb∞ statických
webstránek
Proh°eÜky zaΦínajícího Webmastera
Svoji osobní webstránku dnes m∙₧e mít ka₧dý, kdo má jakýmkoliv pravidelný p°ístup k Inter-netu (v zam∞stnání, z domova, ve Ükole...). Pokud není prostor pro umíst∞ní stránek k dispozici spolu s p°ipojením, lze vyu₧ít n∞kterou z mnoha slu₧eb webhostingu zdarma ve sv∞t∞ Φi n∞kterého z pr∙kopnických Φeských server∙. Zkrátka, svoji první stránku o sob∞ Φi o svých zálibách se pokouÜí vytvo°it stále více nadÜených amatér∙ a s tím roste poΦet stránek, kterým se nevyhnuly n∞které Ükolácké chyby ve vyu₧ívání prvk∙ (tag∙) jazyka HTML (HyperText Markup Language). V dneÜní kolekci tip∙ se proto pokusím upozornit na ty nejΦast∞jÜí z nich:
P.S. Pro ty hloubav∞jÜí doporuΦuji skv∞lou hypertextovou p°íruΦku jazyka HTML "The HTML Reference Library" od Stephena Le Hunta <http://hot.virtual-pc.com/htmlib>, kterou si m∙₧ete stáhnout také z archivu TUCOWS na adrese <http://www.tucows.cz>.
Neuvedení názvu dokumentu
1Krom∞ jména souboru s p°íponou htm nebo html, je₧ se objevuje jako poslední Φást adresy (URL Uniform Resource Locator) stránky, má ka₧dá stránka jeÜt∞ nadpis, nebo chcete-li titulek (tag TITLE v hlaviΦce HTML dokumentu), který se zobrazuje jako titulek okna prohlí₧eΦe, v n∞m₧ je stránka nata₧ena.
P°ípadného návÜt∞vníka stránky sice titulek (vzhledem ke své velikosti) neupoutá, ale je velmi d∙le₧itý pro navigaci a vyhledávání stránek k urΦitému tématu. Ona toti₧ zálo₧ka (BookMark, respektive Oblíbená polo₧ka Favorities), která je prázdná nebo obsahuje nápis "Untitled", st∞₧í n∞koho p°im∞je k návÜt∞v∞, a rovn∞₧ p°i vyhledávání pomocí fulltextových index∙ (AtlaVista, Atlas...) je pou₧ití vyhledání v nadpisech jednou z nejsnazÜích a p°itom efektivních cest k omezení poΦtu nalezených stránek.
Proto nezapome≥te svoji stránku výsti₧n∞ (ale ne zase celou v∞tou) pojmenovat!
Nevyu₧ití meta-tag∙
2DalÜím, velmi Φasto opomíjeným a (na rozdíl od nadpisu) zcela neviditelným prvkem obsahu
HTML dokument∙ jsou tzv. meta-tagy. Jedná se o prost°edek pro definici skrytých parametr∙ webstránky, které p°ímo neovliv≥ují samotné zobrazení stránky, ale r∙zné programy je mohou vyu₧ívat pro lepÜí práci práv∞ s tím "viditelným" obsahem.
Podrobné informace o tagu META najdete v kterékoliv podrobn∞jÜí uΦebnici HTML; já bych vás zde rád upozornil na následující dva:
Content-Type, který je typu http-eguiv = hodnota, je p°idán do hlaviΦky protokolu HTTP a urΦuje typ obsahu. Pro standardní stránky má podobu <meta http-equiv="Content-Type"content=
"text/html; charset=windows 1250">, a umo₧≥uje urΦit p∙vodní kódování textu. To je d∙le₧ité pro Φeské stránky, proto₧e podle tohoto tagu m∙₧e prohlí₧eΦ poznat, na jaké kódování se má nastavit.
Druhým meta-tagem je Keywords, nepovinný seznam klíΦových slov (obdoba seznamu klíΦových slov známých z katalog∙ knihoven), charakterizujících obsah dokumentu. Slova vyu₧ívají mnohé vyhledávací slu₧by, a to dvojím zp∙sobem: bu∩to je zahrnou do záznamu o dokumentu ve své databázi, nebo (pokud indexují celý text stránky) tato slova up°ednost≥ují p°i vyhledávání mají v∞tÜí váhu. Zápis tagu je následující: <meta NAME="Key-words" CONTENT="zde, uve∩te, seznam, Φárkou odd∞lených, slov, charakterizujících, obsah, dokumentu">.
chyby p°i psaní textu
3respektive p°i zp∙sobu zápisu a formátování specifických míst, se nevyskytují pouze p°i tvorb∞ dokument∙ v HTML, nicmén∞ v nich jsou kritiΦt∞jÜí, proto₧e dokument umíst∞ný na Internet m∙₧e potenciáln∞ zhlédnout daleko vyÜÜí poΦet lidí. A p°edevÜím se p°i zobrazení v okn∞ prohlí₧eΦe, jeho₧ velikost a nastavení písma si m∙₧e m∞nit u₧ivatel sám, projeví i ty chyby, které se u tiÜt∞ného, p°esn∞ na arch papíru formátovaného dokumentu, v∙bec neprojeví.
Mám na mysli nap°. správné pou₧ívání "ned∞litelné" mezery (&nbsp;), je₧ zabrání "odtr₧ení" pomlΦek ve v∞t∞ na následující °ádek, nebo naopak vznik sirotk∙ z jednoznakových spojek na konci °ádk∙. DalÜím speciálním znakem je tzv. spojovník (&shy;), který se pou₧ívá pro psaní p°ípony -li, nebo pro explicitní d∞lení slov (na WWW zatím nep°ipadá v úvahu, proto₧e souΦasné verze prohlí₧eΦ∙ slova nerozd∞lují).
DalÜí oblastí, kde je t°eba si dávat pozor na pou₧ití &nbsp;, je psaní Φísel a p°ípadných jednotek, jako nap°. m∞ny nebo fyzikálních jednotek. Krom∞ toho zde nastupují i dalÜí speciální symboly, z nich₧ pro ka₧dý má HTML speciální tag &deg; pro zanΦku stupn∞, &copy; pro copyright Φi &sect; pro paragraf.
Syndrom jedné tabulky
4Ka₧dý alespo≥ trochu zkuÜen∞jÜí autor webstránek ví, ₧e pou₧ití tabulek je v podstat∞ jedinou mo₧ností (krom∞ rámc∙, které se pro mnohé stránky nehodí), jak docílit po₧adovaného rozvr₧ení obsahu na stránce.
Problém je vÜak v tom, ₧e prohlí₧eΦ se p°i zobrazování obsahu tabulky chová tak (a nic jiného mu vzhledem ke zp∙sobu definice tabulek v HTML nezbývá), ₧e tabulku zobrazí a₧ teprve tehdy, kdy₧ ji z WWW serveru obdr₧í celou. Dokud stránku ladíte v HTML-editoru, respektive na lokálním disku svého poΦítaΦe, nezdá se to být a₧ tak velký problém, ale p°i natahování stránky, její₧ obsah tvo°í jedna velká tabulka, se desítky sekund a₧ minuty "nic ned∞je" (v prohlí₧eΦi je vid∞t Φist∞ bílá plocha), a a₧ poté se vykreslí celá stránka najednou. P°ípadný návÜt∞vník je tak nucen Φekat na nata₧ení celku, ne₧ si m∙₧e prohlí₧et by¥ jen zaΦátek stránky.
V∞tÜinu podobných návrh∙ by vÜak bylo mo₧né stejn∞ nebo jen s malými obm∞nami realizovat jako sérii n∞kolika na sebe navazujících tabulek, co₧ by tento nep°íjemný efekt ΦásteΦn∞ nebo prakticky zcela odstranilo.
P.S. DalÜí zrada Φeká na tv∙rce tabulek u n∞kterých prohlí₧eΦ∙ vΦetn∞ Netscape Navigatoru, které p°i vykreslování tabulky ignorují prázdné bu≥ky, tak₧e v tabulce, kde je pro urΦitý sloupec nastavena nap°. barva podkladu u ka₧dé bu≥ky, z∙stane na míst∞ prázdné bu≥ky bílé místo. V∞tÜinou staΦí do p°ísluÜné bu≥ky umístit znak, který není vid∞t, a prohlí₧eΦ jej p°itom nem∙₧e úpln∞ ignorovat typicky ned∞litelnou mezeru (&nbsp;).
5 Vyu₧ití nestandardních vlastností HTML
DalÜím, pom∞rn∞ rozÜí°eným neÜvarem je pou₧ívání tag∙ jazyka HTML pro n∞co jiného, ne₧ k Φemu jsou p∙vodn∞ urΦeny. Zpravidla k tomu dochází podle schématu "v₧dy¥ ono to d∞lá také tohle, ... tak to tam dáme". Problém je v tom, ₧e pokud se nejedná o vlastnost dokumentovanou v p°ísluÜné norm∞ HTML Φi dokumentaci výrobce prohlí₧eΦe, jde s velkou pravd∞podobností o v podstat∞ "nahodilé" a programátory neplánované chování konkrétního prohlí₧eΦe, které nemusí platit pro prohlí₧eΦ jiného výrobce, Φi dokonce ani pro jinou verzi stejného prohlí₧eΦe.
Velmi rozÜí°eným p°íkladem tohoto neÜvaru je pou₧ívání tagu <TD> (definuje obsah bu≥ky tabulky) mimo t∞lo tabulky ke svislému odsazení textu, namísto tag∙ jako <BLOCKQUOTE> Φi <CITE>, respektive políΦka tabulky se Üí°kou definovanou v procentech z celkové Üí°ky stránky.
6 Celkový objem dat pro nata₧ení stránky
p°ímo ovliv≥uje Φas pot°ebný k nata₧ení p°es kapacitn∞ omezené (p°edevÜím modemové) spojení. V zásad∞ lze °íci, ₧e ka₧dý KB navíc posouvá stránku z oblasti "navÜt∞vovaných" do sféry t∞ch, na jejich₧ nata₧ení není °ada potenciálních Φtená°∙ ochotna Φekat. Typicky se Φas, který je u₧ivatel ochoten Φekat, pohybuje mezi 10 a 20 sekundami a spíÜe se zkracuje (kdo z nás rád Φeká, ₧e!). P°i limitní rychlost p°enosu p°es analogový modem okolo 4 KB/s pak vychází maximální únosná délka vÜech prvk∙ stránky (vΦetn∞ obrázk∙) na cca 60 KB.
Délka samotného textu stránky je znaΦn∞ závislá na tom, jak optimální HTML kód na zápis úsporné konstrukce jazyka, pro docílení po₧adovaného vzhledu pou₧ijeme. Z tohoto pohledu je pom∞rn∞ nevýhodné pou₧ití moderních WYSIWYG HTML-editor∙ (FrontPage a spol.), které zpravidla generují a₧ dvojnásobný kód oproti shodné, "ruΦn∞" optimalizované stránce.
Nejvíce ovliv≥uje celkový objem dat poΦet a velikost obrázk∙, s nimi₧ je vhodné "rozumn∞" Üet°it nap°. nenahrazovat vÜechny nadpisy obrázky za ka₧dou cenu jen proto, ₧e budou "hezΦí". Samotné optimalizaci se v∞nuje následující tip.
7 Slabá optimalizace a chyby p°i umis¥ování obrázk∙
Pou₧itím obrázk∙, a¥ ji₧ v podob∞ fotografií Φi r∙zných grafických symbol∙ nebo stínovaných nápis∙ zajímavým písmem, umo₧≥uje dotáhnout (a bohu₧el i p°etáhnout) návrh stránky k dokonalosti po stránce grafické. Jako vÜude v grafice a designu, platí i pro obrázky na WWW stránkách, ₧e mén∞ je mnohdy více (a více menÜích je lépe ne₧ jeden velký), proto₧e v∞tÜina prohlí₧eΦ∙ zobrazí nejd°íve text stránky, a potom do n∞j "dotahuje" obrázky, p°iΦem₧ jeÜt∞ nenata₧ený obrázek vykreslí jako prázdný rámeΦek. S tím p°ímo souvisí Φastá chyba neuvedení velikosti obrázku v tagu <IMG>. Prohlí₧eΦ si pak nem∙₧e "rezervovat" místo pro obrázky o pot°ebné velikosti, a po jejich nata₧ení celé rozlo₧ení stránky p°eskládá.
Na optimalizaci velikosti obrázk∙ existuje pom∞rn∞ velké mno₧ství r∙zných utilit, tak₧e uvedu jen pár obecn∞ platných zásad:
lpro obrázky s pom∞rn∞ velkou Ükálou barev a Φlenitostí (jako jsou fotografie) pou₧ívejte rad∞ji formát JPEG jeho ztrátová komprese zpravidla u tohoto typu obrázk∙ nevadí a p°i ukládání lze nastavit po₧adovaný kompresní pom∞r (b∞₧n∞ únosný je 1 : 15 i více)
lobrázky ve formátu GIF, zejména pokud se jedná o nápisy, symboly a podobn∞ jednoduché obrázky, p°eve∩te na co nejmenÜí barevnou hloubku (poΦet barev). Ka₧dé sní₧ení poΦtu barev m∙₧e znamenat zkrácení souboru a₧ na polovinu a pro jednoduché nápisy mnohdy staΦí jen 16 barev
lpro tvorbu animovaných obrázk∙ pou₧ívejte programy, které umí pracovat i s vý°ezy celkové plochy je p°ece Ükoda p°ekreslovat celý obrázek, kdy₧ se na pohled zm∞ní jen t°etina plochy.
Pokud budeme vycházet z ji₧ zmín∞ného doporuΦení na optimální celkovou velikost stránky maximáln∞ do 60 KB, pak p°i t°etin∞ objemu pro text m∙₧eme na stránku umístit nap°íklad Φty°i obrázky po 10 KB. Pokud pot°ebujete umístit na stránku opravdu velký obrázek (zpravidla kv∙li vyÜÜí kvalit∞), nenu¥te ka₧dého návÜt∞vníka k jeho sta₧ení, ale umíst∞te na stránku jeho zmenÜeninu (thumbnail) s odkazem na originální soubor.
Odkazy
8Obecnou zásadou p°i vkládání odkaz∙ na jiné stránky Φi servery je snaha o co nejv∞tÜí ₧ivotnost odkazu tedy aby odkaz nep°estal pokud mo₧no platit p°i jakékoliv banální zm∞n∞ v uspo°ádání celého serveru.
V rámci vlastního serveru, respektive jeho ucelených Φástí, je proto u₧iteΦné pou₧ívat v co nejvyÜÜí mí°e odkazy vyu₧ívající cestu relativní vzhledem k umíst∞ní dokumentu, z n∞j₧ odkaz vychází, Φi alespo≥ ke ko°enovému adresá°i celého serveru. P°i d∙sledném dodr₧ování této konvence je pak mo₧né celý Web beze zm∞ny p°esunout do jiného adresá°e, respektive na jiný server.
DalÜí Φastou chybou jsou "zbyteΦn∞ konkrétní" odkazy. Ty ukazují nap°. p°ímo na hlavní stránku serveru (nap°. http://www.server.cz/index.
html), i kdy₧ by bohat∞ staΦilo odkázat se na ko°enový adresá° (http://www.server.cz v∞tÜina server∙ je dnes nakonfigurována tak, ₧e p°i po₧adavku na p°ístup k adresá°i vrátí standardn∞ obsah dokumentu s p°eddefinovaným jménem t°eba index.html, default.htm a podobn∞). Uve-dení konkrétního jména souboru s hlavní stránkou d∞lá odkaz nefunkΦním nap°. v okam₧iku, kdy server p°ejde na jiný operaΦní systém s odliÜnou konvencí pojmenovávání hlavních dokument∙.
9 Chyb∞jící nebo zavád∞jící základní navigace
Velmi d∙le₧itou skupinou odkaz∙ na vaÜich stránkách jsou ty, které slou₧í k pohybu návÜt∞vníka v hierarchii vaÜeho serveru/adresá°e a jejich₧ provedení má v maximální mí°e usnad≥ovat orientaci.
Mezi standardní prvky pat°í odkazy (nap°. tlaΦítka) k p°echodu na p°edchozí a následující stránku v úseku, který tvo°í logický celek, dále pro návrat na vyÜÜí úrove≥ a hlavní stránku (Home). Je vhodné si dob°e rozmyslet jejich umíst∞ní (aby je u₧ivatel snadno naÜel) a také pojmenování Φi provedení nap°. tlaΦítko nazvané "Zp∞t" (Back) Φi "Na p°edchozí stránku" m∙₧e v n∞kterých návÜt∞v-nících vyvolat dojem, ₧e se jedná o ekvivalent skoku zp∞t v prohlí₧eΦi, tedy t°eba na stránku, z ní₧ na váÜ server p°iÜel, a ne na logicky p°edchozí dokument z vaÜí kolekce.
10Nevyu₧ívejte na svých stránkách prvky z cizích server∙
Hypertextové odkazy na WWW jsou v podstat∞ odkazy na konkrétní soubory, jak textové dokumenty, tak soubory s obrázky. V podstat∞ je tak mo₧né poskládat svou stránku z jednotlivých prvk∙ (p°edevÜím obrázk∙) umíst∞ných na jiných serverech, a s pou₧itím rámc∙ <FRAME> dokonce vlo₧it do svojí stránky i celý obsah stránky z jiného serveru.
Podobné praktiky jsou samoz°ejm∞ v mnoha p°ípadech, kdy cizí obrázek Φi stránka p∙sobí dojmem vaÜí vlastní tvorby, v rozporu s autorským zákonem (ano, ten se týká v podstat∞ celého obsahu WWW textu i obráz∙ a celkového koncepce a grafického návrhu stránek). Krom∞ toho mají i praktickou nevýhodu v p°ípad∞, ₧e server z n∞j₧ "Φerpáte", je z jakýchkoliv d∙vod∙ pro návÜt∞vníka vaÜí stránky nedostupný, nenatáhne se mu stránka kompletní.
Proto se podobných praktik pokud mo₧no vyvarujte, a kdy₧ t°eba umis¥ujete na své stránky ikonu vaÜeho oblíbeného e-zinu, který tak chcete propagovat, ud∞lejte si rad∞ji její kopii ve svém adresá°i a p°ímé odkazy pou₧ívejte pouze tam, kde mají funkΦní opodstatn∞ní, jako jsou slu₧by pro poΦítání p°ístup∙ Φi systémy pro vým∞nu reklamních prou₧k∙.8 0749/OK o
Zdroje na WWW
InformaΦní zdroje
Spread Spectrum Scene Online
On-line magazín, zam∞°ený na oblast radiokomunikací vyu₧ívajících technologie rozlo₧eného spektra.
http://www.sss-mag.com
TAPR Tucson Amateur Packet Radio
WWW server mezinárodní organizace zam∞°ené na amatérské digitální radiokomunikace.
http://www.tapr.org
Wireless Week
Magazín o rádiové komunikaci.
http://www.wirelessweek.com
Firmy
BRIXÍ LD, s. r. o.
P°ipojení do Internetu p°es terminály VSAT.
http://www.brixild.cz
CBL-EAST, s. r. o.
Bezdrátové optické a mikrovlnné spoje.
http://www.cbl.cz
Data Net, a. s.
Provozovatel neve°ejné datové sít∞ X.25.
http://www.datanet.cz
Intelek, s. r. o.
Dodávky klasických i bezdrátových sítí LAN.
http://www.intelek.cz
Kaiser Data, s. r. o.
Komplexní dodávky prost°edk∙ pro bezdrátové datové komunikace.
http://www.kaiser.cz
KODYS, s. r. o.
Distributor bezdrátových sítí Spectrum24 firmy Symbol Technologies.
http://www.kodys.cz
MICROCONTROL COMPUTERS
Nabídka produkt∙ pro satelitní komunikace, p°edevÜím firmy CASE Technology.
http://www.microcontrol.cz
RACOM, s. r. o.
╚eská firma, zabývající se vývojem a výrobou rádiových modem∙ a výstavbou rádiových datových paketových sítí systému MORSE v pásmech 160, 300 a 400 MHz.
http://www.racom.cz
Radiometrix, Ltd.
Anglická firma, zabývající se výrobou modul∙ pro p°enos dat k b∞₧ným radiostanicím, tuzemské zastoupení firma Advanced Radio Telemetry, s. r. o. <http://www.artbrno.cz>.
http://www.radiometrix.co.uk
WIRELESSCOM
Progresivní radiokomunikaΦní technologie, terminály VSAT.
http://www.wirelesscom.cz
Nor.Web
Konsorcium firem Nortel a United Utilities, které vyvinulo a od jara 1998 dodává technologii Digital PowerLine pro p°enos dat po silnoproudých elektrických rozvodech.
http://www.nortel.com/powerline
http://www.nor.webdpl.com
Webhosting a DPH
Zajímavou kapitolou placení za slu₧by webhostingu je sazba dan∞ z p°idané hodnoty. B∞hem posledních m∞síc∙ se na toto téma rozb∞hla na mnoha místech diskuse, která p°ipomíná dob°e známé ta₧ení n∞kterých finanΦních ú°ad∙ proti 5% sazb∞ DPH u softwarových produkt∙. Podle toho, jak svou slu₧bu váÜ dodavatel nazve a jak si to obhájí u svého finanΦního ú°adu, se toti₧ m∙₧ete setkat s úΦtováním DPH ve výÜi: 5 % slu₧ba hromadného zpracování Φi p°enosu dat, nebo se sazbou 22 % u slu₧by pronájmu, Φi dokonce (podle mého mín∞ní zcela nesmysln∞) jako reklamní slu₧by.N∞kte°í domácí poskytovatelé slu₧eb webhostingu
Computer Studio
http://www.cstudio.cz/
Czech-Web
MRP Informatics, s. r. o.
http://www.czech-web.cz/
Czechia
Zoner software, s. r. o.
http://www.czechia.com/
http://www.czechia.cz/
Domény.cz a Servery.cz
Globe Internet, s r. o.
http://www.domeny.cz/
http://www.servery.cz/
FIRMS.CZ
Westcom, s.r.o.
http://firms.cz/
MASO (Mimo°ádn∞ Atraktivní Slu₧by Obchodu)
REAiA consulting, s. r. o.
http://www.maso.cz/
P.E.S. consulting, s. r. o.
http://www.pes.cz/
M∙jWeb
SPRINX, s. r. o.
http://www.mujweb.cz/
Pokud máte s touto problematikou vlastní zkuÜenosti (a¥ ji₧ na kterékoliv stran∞ barikády), napiÜte mi ji na internet@guru.cz, rád se o n∞ pod∞lím s ostatními Φtená°i v n∞kterém z dalÜích pokraΦování této rubriky.╚eské vyhledávací slu₧by
Katalogy
╚eský informaΦní systém
NekomerΦní katalog p°edevÜím Φeských WWW stránek.
http://viper.cis.vutbr.cz/czis/
Katalog Atlasu
Solidní hierarchický katalog stránek na serveru Atlas, obsahuje informaci o aktuální dostupnosti stránek.
http://katalog.atlas.cz
Seznam
NejnavÜt∞vovan∞jÜí katalog Φeských stránek.
http://www.seznam.cz
U zdroje
"Zkamen∞lina" historicky prvního katalogu Φeských webstránek.
http://www.uzdroje.cz
Indexy
Atlas
První Φeský fulltextový vyhledávaΦ, postavený na Microsoft technologii.
http://www.atlas.cz
Kompas Seznamu
Fulltextový vyhledávaΦ Seznamu, bohu₧el nepodporuje fráze ani operátor NEAR.
http://kompas.seznam.cz
Sherlock
Projekt fulltextového indexu WWW st°ední a východní Evropy.
http://www.sherlock.cz
Search CZ
Fultextové vyhledávání po Φeském internetu.
http://www.search.cz
Specializované vyhledávaΦe
ALLA
VyhledávaΦ sdru₧ení Φeských a slovenských
e-zin∙.
http://www.alla.sk
HELP.cz
ProhledávaΦ specializovaný na indexování návod∙, rad a dokumentací z celého sv∞ta.
http://www.help.cz
Hledej TechNetu
Fulltextové vyhledávání v Φláncích na technicky zam∞°ených zpravodajských serverech.
http://hledej.technet.cz
Czech Business Navigator
Katalog odkaz∙ ze sv∞ta obchodu a podnikání.
http://dvorak.mcs.cz/navig/
ReÜerÜní slu₧by
reÜerÜe
(Gloge Internet, s. r. o.)
http://www.reserse.cz
Sherlock Search
(Clark NetProject, s. r. o)
http://www.clark.cz/run/sherlock.asp
HTML


NT versus Linux
Jak a proΦ vytvo°it web-aplikaci nezávislou na platform∞A¥ ji₧ akce "Internet proti monopolu" (tento Φlánek vzniká t∞sn∞ po jejím vyvrcholení jednodenním bojkotem slu₧eb SPT Telecom) p°inese ovoce v podob∞ menÜích Φi v∞tÜích ústupk∙ naÜeho stále monopolního telefonního operátora, je vcelku z°ejmé, ₧e faktický monopol (daný solidní infrastrukturou, vybudovanou z tr₧eb v období nekonkurenΦních cen) bude trvat i °adu let po konci tisíciletí.
Mnozí poskytovatelé p°iopojení i koncoví u₧ivatelé proto hledají jakoukoliv prakticky a ekonomicky reálnou alkternativu realizace spojení. Tímto Φlánkem se vám zase já pokusím usnadnit základní orientaci v této oblasti.
ProΦ alternativy?
P°ípadní konkurenti SPT toti₧ mohou pom∞rn∞ rychle vybudovat (a v oblasti datových p°enos∙, kde u nás zanikl monopol na podzim 1995 s koncem výhradní licence spoleΦnosti NexTel, ji₧ budují) vysokokapacitní páte°ní sít∞ mezi krajskými a pozd∞ji i okresními m∞sty, ale tzv. "last mile" spojení mezi nejbli₧Üím p°ístupovým bodem poskytovatele a zákazníkem je (a jeÜt∞ dlouho bude) do znaΦné míry závislé na místních rozvodech, vlastn∞ných práv∞ Telecomem.
Ten pronajímá pevné telekomunikaΦní okruhy za ceny, odvíjející se od kvality spojení a p°eklenované vzdálenosti. Podle cen z konce roku 1998 tak za analogovou linku (garantována
stejná kvalita jako u b∞₧ného telefonického
spojení max. modem 33,6 Kb/s), realizovanou dvoudrátovým vedením, zaplatíte v míst∞ 1 050 KΦ za ka₧dou úst°ednu, p°es kterou linka povede (tedy 1 050, jsou-li koncové body v dosahu stejné úst°edny, 2 100 pokud jsou v dosahu sousedních úst°eden, atd.). Digitální linky, jimi₧ se rozumí místní okruhy se zaruΦenými parametry vedení Φi mezim∞stské okruhy, které SPT pronajímá vΦetn∞ koncových za°ízení pro p°enos dat, jsou samoz°ejm∞ podstatn∞ dra₧Üí. Pokud se vÜak dostanete za hranice m∞sta a budete chtít "pouhý analog" zavést do vsi Φi m∞steΦka vzdáleného cca 10 a₧ 20 km, tak díky poΦtu zúΦastn∞ných úst°eden a p°ekroΦení hranice MTO (Místního Telefonního Obvodu nedejte se zmást, se sjednocením tarifu v rámci UTO pouze zmizely z mapek v telefonních seznamech a jinak se na n∞ "hraje" dál) zaplatíte n∞co mezi 8 a 12 tisíci m∞síΦn∞ (v t∞chto relacích je v n∞kterých p°ípadech levn∞jÜí dru₧icové p°ipojení pomocí terminál∙ VSAT Very Small Aperture Terminal s prakticky obdobnou propustností).
Radiomodemy, packet radio
Rádiové modemy a tzv. packet radio (amatérský standard pro p°enos dat pomocí radiostanic v pásmu velmi krátkých vln) jsou jednou z nejlevn∞jÜích variant digitální rádiové komunikace. Jejich výhodou je pom∞rn∞ velký dosah a mo₧nost realizace spojení i v p°ípadech, kdy mezi spojovanými body není p°ímá viditelnost. Obojí je dáno kmitoΦtovými pásmy v oboru krátkých vln, které se Üí°í za podobných fyzikálních podmínek, jako nap°. pozemní vysílání televize. Pom∞rn∞ nízké kmitoΦty jsou vÜak také p°íΦinou malé p°enosové kapacity.
Typické vyu₧ití radiomodem∙ jsou proto p°edevÜím rozlehlé sít∞ pro sb∞r dat Φi °ízení automatických technologických za°ízení (pokud bydlíte v blízkosti vodárny Φi kompresorové stanice plynovodu, mo₧ná jste si vÜimli malých, televizním podobných, antén), kde se s výhodou uplatní jejich pom∞rn∞ velký dosah, daný pou₧itým kmitoΦtovým pásmem.
Pro p°ipojení do Internetu je vÜak jejich nasazení spíÜe nouzovým °eÜením, a to jak kv∙li pom∞rn∞ malé propustnosti spojení (v závislosti na konkrétním pásmu a technologii od 1,2 do 19,2 Kb/s), tak faktu, ₧e z principu technologie je u nich pom∞rn∞ dlouhá prodleva mezi p°epnutím z p°íjmu na vysílání a naopak, co₧ p°i v∞tÜím zatí₧ení v duplexním (obousm∞rném) provozu znaΦn∞ sni₧uje efektivní p°enosovou rychlost.
P°esto m∙₧e být p°ipojení pomocí radiomodemu, zejména v p°ípadech, kde lze tolerovat ni₧Üí rychlost, výhodnou variantou.
P.S. Naposledy zmi≥ovaná nevýhoda s malou rychlostí p°epínání vysílání/p°íjem je do znaΦné míry eliminována u radiomodem∙ firmy RACOM (viz vlo₧ený Φlánek "Zdroje na WWW"), které jsou schopny p°epnout za cca 2 ms.
Rádiové sít∞ LAN, Spread Spectrum
V lo≥ském roce se v ╚R odehrával boom bezdrátových sítí LAN, které pracující na principu rozprost°eného spektra (Spread Spectrum). Tato technologie vyu₧ívá volného kmitoΦtového pásma 2,4 GHz, respektive 2 400 a₧ 2 483 MHz, je₧ je rozd∞leno na 79 samostatných kanál∙. P°i komunikaci pak systém jednotlivé kanály st°ídá ka₧dých 100 ms podle p°esn∞ definovaného po°adí (tzv. frequency hopping). Tím se jednak eliminuje mo₧nost odposlechu sít∞, a jednak podstatn∞ sni₧uje mo₧nost kolize dvou systém∙ provozovaných ve stejné lokalit∞.
Tyto sít∞ tvo°í jak po cenové, tak po technologické stránce jakýsi mezistupe≥ mezi radiomodemy a vysoce výkonnými mikrovlnnými spoji. Jejich maximální p°enosová rychlost se pohybuje od 2 do 3 Mb/s a spojení lze navázat (podle konkrétního pou₧itého za°ízení a anténního systému) na vzdálenosti od stovek metr∙ a₧ do 30 km. Jejich dalÜí výhodou je, ₧e v∞tÜina konkrétních produkt∙ se svým chováním podobá celulární síti jednotlivé stacionární stanice jsou schopny si navzájem p°edávat °ízení nad komunikací s mobilními adaptéry, tak₧e nap°. notebook s PC kartou pro p°ístup do sít∞ m∙₧ete bez problém∙ pou₧ívat ke komunikaci v rámci celého pokrytého území (nap°. celé m∞stské aglomerace). P°i investici do p°ipojení koncové stanice mezi 30-60 tisíci korunami jsou pak sít∞ tohoto typu velmi lákavou alternativou ke klasickým pevným linkám osazeným base-band modemy.
Na domácím trhu se m∙₧ete setkat p°edevÜím s produkty firem Aironet (ARLAN), BreezeCOM (BreezeNET), Lucent Technologies (WaveLan), SilTec (AirLAN), Symbol Technologies (Spectrum24) a Xircom (Net-Wave), z poskytovatel∙ nabízejí standardn∞ p°ipojení pomocí t∞chto prost°edk∙ InWay, CESNET, SnisNet a v rámci individuálních projekt∙ i mnozí dalÜí.
Stejnou technologii vyu₧ívá jeÜt∞ jeden produkt, na n∞j₧ rozhodn∞ nemohu zapomenout sí¥ HomeFree spoleΦnosti Diamond Multimedia. Je to bezdrátová sí¥ urΦená pro domácí a SOHO aplikace, která umo₧≥uje p°ímé propojení a₧ 16 poΦítaΦ∙ pomocí ISA, PCI nebo PCMCIA sí¥ových karet s vestav∞nou plochou anténou. Deklarovanému po-u₧ití sít∞ odpovídá udávaný dosah okolo 50 m, ale tomu zase odpovídá cena kolem 3 500 KΦ za sí¥ovou kartu do PC a 4 400 za PC kartu pro notebooky, která d∞lá z HomeFree zajímavý prost°edek t°eba pro sdílení p°ipojení k Internetu se sousedem Φi kolegou ve vedlejÜí kancelá°i.
Mikrovlnné spoje
Pozemní radioreléové spoje, pracující v kmitoΦtových pásmech jednotek a₧ desítek GHz, nabízejí pom∞rn∞ vysokou spolehlivost a p°enosovou kapacitu od 2 a₧ po 34 Mb/s p°enáÜenou na vzdálenost a₧ 4 km.
Jedná se o °eÜení zajímavé p°edevÜím pro poskytovatele p°ipojení a v∞tÜí podniky, kde lze nalézt °adu aplikací, u nich₧ by náklady na pronájem digitálního pevného okruhu byly srovnatelné i vyÜÜí s mo₧nými leasingovými splátkami na p°ísluÜné za°ízení, které z pravidla nabízí vyÜÜí p°enosovou kapacitu a po splacení investiΦních náklad∙ jsou náklady na jeho provoz tém∞° nulové.
Mezi nevýhody pat°í naprosto striktní po₧adavek na p°ímou viditelnost mezi koncovými body spojové trasy, a tudí₧ p°ípadná nutnost investic do retranslaΦních stanic, které pak trasu znaΦn∞ prodra₧ují.
InfraΦervená a laserová pojítka
jsou na domácím trhu pom∞rn∞ Φerstvou novinkou. Jako aktivní prvky zpravidla vyu₧ívají výkonové IR LED (infraΦervené svítivé diody) a výkonn∞jÜí verze GaAlAs laser, a jejich hlavní výhodou je velká Üí°ka pásma optického spoje a tím daná vysoká p°enosová kapacita rychlost od 2 do 662 Mb/s. Nevýhodou je oproti mikrovlnným spoj∙m pom∞rn∞ malý dosah (od stovek metr∙ do 5 km), citlivost na pov∞trnostní vlivy (mlha, sn∞₧ení, atd.) a pom∞rn∞ vysoká cena (cena realizace dvoubodového spoje se vÜak i u nejslabÜích za°ízení pohybuje v °ádu n∞kolika stovek tisíc korun).
Tato charakteristika je p°edurΦuje p°edevÜím pro vyu₧ití v roli p°eklenovacích spoj∙ ve vysokorychlostních kabelových sítích, kde se uplatní jejich vysoký p°enosový výkon.
Satelitní spoj
Od prvních úvah A. C. Clarka na téma telekomunikaΦní dru₧ice ub∞hlo n∞kolik desítek let a nad naÜimi hlavami se to dru₧icemi s velkou parabolou jen hem₧í. Proto₧e samotné dru₧ice, jejich za°ízení i rakety, které je vynáÜejí na ob∞₧nou dráhu, jsou velmi nákladné, je vyu₧ití jejich slu₧eb také zpravidla pom∞rn∞ drahé. Z pohledu koncového u₧ivatele dokonce tak, ₧e se "jimi mohou pyÜnit n∞kte°í poskytovatelé p°ipojení", ale jako náhrada klasické podnikové pevné linky nep°ipadají v úvahu.
Situace vÜak není rozhodn∞ tak dramatická. Hlavní výhodou satelitní komunikace (radiokomunikace v mikrovlnných pásmech) je, ₧e signál jedné dru₧ice pokrývá pom∞rn∞ velké území (celé kontinenty Φi tém∞° polokoule) a její vyu₧ití je efektivní vÜude tam, kde není z r∙zných d∙vod∙ pot°ebná pozemní infrastruktura a jedná se o p°enos velké vzdálenosti. Ve srovnání s pozemními mikrovlnnými spoji je telekomunikaΦní dru₧ice vlastn∞ jediným retranslaΦním bodem, který má "p°ímou viditelnost" na 99 % míst na zemském povrchu.
Krom∞ velkých profesionálních satelitních systém∙, je₧ mají své ekonomické opodstatn∞ní p°i mezinárodní Φi mezikontinentální komunikaci, existuje i °eÜení pou₧itelné pro n∞které koncové u₧ivatele. Jmenuje se VSAT: Very Small Aperture Terminal, tj. terminál s velmi malou "sv∞tlostí" rozum∞j malým pr∙m∞rem parabolické antény. Technologie terminál∙ VSAT vyu₧ívá dostupnosti moderních výkonných satelit∙, které spolu s výkonnou centrální pozemní stanicí (tzv. hubem) dovolují jednotlivým koncovým u₧ivatel∙m pou₧ít pro komunikaci malé, cenov∞ dostupné anténní terminály.
Konkrétn∞ nap°. plné p°ipojení do Interne-tu ekvivalent pevné linky lze (podle ceníku firmy GTS) po°ídit za cenu v rozmezí od 8 100-35 100 KΦ (podle konkrétní realizace a délky kontraktu) na jeden terminál m∞síΦn∞, p°iΦem₧ efektivní p°enosová rychlost terminálu se (kv∙li dopravnímu zpo₧d∞ní cca 260 ms trvá, ne₧ dorazí signál z centrální pozemní stanice na geostacionární dru₧ici 35 000 km nad rovníkem a odtud zp∞t na p°ijímaΦ zákazníka) pohybuje na úrovni
synchronní pevné linky 25 Kb/s, resp. asynchronní linky 33,6 Kb/s. V optimálním p°ípad∞ je tak spoj p°es VSAT levn∞jÜí, a Φasto není dra₧Üí ne₧ náklady na srovnatelnou pevnou linku, pronajatou od STP Telecomu, a v ka₧dém p°ípad∞ je zajímavou alternativou pro místa, kde je jakákoliv jiná infrastruktura nedostupná, Φi se jedná o doΦasné vyu₧ití po dobu konání konkrétní akce.
DalÜí zajímavé °eÜení rychlého p°ístupu k Internetu p°edstavuje slu₧ba DirecPC (vyvinutá americkou firmou Hughes Network Sys-tems). Její varianta Turbo Internet, kterou nabízí spoleΦnost Gity, umo₧≥uje jednosm∞rný p°enos dat z Internetu k zákazníkovi rychlostí a₧ 400 Kb/s, p°iΦem₧ druhý sm∞r (po₧adavky na data typicky adresy WWW stránek) jsou odesílány p°es klasické modemové p°ipojení, jeho₧ rychlost není vzhledem k pom∞rn∞ malým objem∙m dat kritická. Po finanΦní stránce p°edstavuje DirecPC jednorázové náklady (za°ízení a z°izovací poplatek) okolo 20 tisíc korun, m∞síΦní pauÜál od 857 KΦ (v cen∞ p°enos 30 MB) a od 28 do 20 KΦ za ka₧dý "nadlimitní" MB. Platí se zde p°edevÜím za rychlost sta₧ení 1 MB trvá v ideálním p°ípad∞ 20 sekund, kde₧to modemem p°i rychlosti 33,6 tém∞° 6 minut p°i poplatku za telefon ve dne, okolo cca 8 a₧ 12 KΦ. V p°ípad∞ horÜí dostupnosti zdroje se vÜak m∙₧e Φas a tím i cena hovoru protáhnout na n∞kolikanásobek, kde₧to u DirecPC z∙stává konstantní.
CATV, kabelové modemy
V mnoha m∞stech dnes existuje vedle telekomunikaΦní sít∞ jeÜt∞ dalÜí, pom∞rn∞ výkonná komunikaΦní sí¥ rozvody kabelové televize (CATV Cable TeleVision), pokrývající zpravidla sídliÜt∞ a dalÜí, podobn∞ hust∞ osídlené m∞stské aglomerace. Její vyu₧ití i pro dalÜí komunikaΦní slu₧by je ji₧ dlouho nasnad∞, ale a₧ teprve popularita Internetu p°edstavuje pro jejich provozovatele dostateΦný zákaznický potenciál.
Z technického i ekonomického hlediska se jedná o velmi lukrativní zp∙sob permanentního p°ipojení. Samotné rozvody ji₧ existují a investice do nich je ji₧ z velké Φásti splacená provozem kabelové televize, a jejich dalÜí vyu₧ití (data jsou v síti v∞tÜinou p°enáÜena v pásmu, které odpovídá jednomu televiznímu kanálu) pro provozovatele neznamená velkou finanΦní zát∞₧. Po technické stránce p°edstavuje jeden (do stromu organizovaný) segment kabelového rozvodu obdobu lokální sít∞ se sdíleným médiem, s podobným chováním jako nap°. ethernet rozvedený koaxiálním kabelem. Vlastní p°ipojení na stran∞ u₧ivatele pak zaΦíná zásuvkou kabelové televize, k ní₧ je p°ipojený kabelový modem, který je propojen na b∞₧nou sí¥ovou karta v poΦítaΦi PC. Dosa₧itel-ná p°enosová rychlost závisí na typu rozvodu, pou₧itém kódování a zát∞₧i p°ísluÜného segmentu a je volitelná v rozmezí 14 Kb/s a₧ 2 Mb/s (typicky je pro standardní p°ipojení na americkém trhu 1,2 Mb/s sm∞rem k zákazníkovi a 350 Kb/s sm∞rem opaΦným).
VÜechny uvedené vlastnosti Φiní tento zp∙sob p°ipojení jedním z nejzajímav∞jÜích pro individuálního u₧ivatele.
V polovin∞ roku 1998 bylo v Severní Ame-rice p°ipojeno do Intenretu ji₧ více jak 200 000 z celkového poΦtu 70 milion∙ domácností, v nich₧ je zavedena kabelová televize, a koncem roku se na celém sv∞t∞ prodlo p°es 500 000 kus∙ kabelových modem∙. To výrobc∙m postupn∞ umo₧≥uje stlaΦovat jejich ceny levn∞jÜích typ∙ z poΦáteΦních výÜin mezi 20 a 30 tisíci korun, na cenu blízkou cen∞ lepÜího analogového modemu, tj. mezi 4 a₧ 10 tisíci.
D∙vody, proΦ je u nás p°ipojení p°es kabelovou televizi popelkou, lze hledat jednak v technických p°eká₧kách n∞které starÜí typy sítí kabelové televize toti₧ umo₧≥ují pouze jednosm∞rný p°enos signálu, jednak je trh kabelové televize pom∞rn∞ rozt°íÜt∞ný a menÜí firmy p°ece jen h∙° hledají dalÜí kapacity jak na investice, tak na personáln∞-organizaΦní zvládnutí nových technologií.
D∙vodem jeÜt∞ nedávno pom∞rn∞ malého rozÜí°ení t∞chto slu₧eb ve vysp∞lých zemích pak byl p°edevÜím pom∞rn∞ neustálený stav standardizace jednotlivých, zpravidla firemních p°enosových technologií. V rámci IEEE (nyní ITU) vznikla sice p°ísluÜná pracovní skupina ji₧ v kv∞tnu 1994, ale k p°ijetí standardu doÜlo a₧ v dubnu 1998 (norma ITU J.112, definující transparentní obousm∞rný p°enos dat IP protokolem s síti CATV). Prakticky se tak více rozÜí°il neoficiální, a dnes "de facto" standard sdru₧ení MCNS (Multimedia Cable Net-work Systems Partners) z roku 1996, nazvaný DOCSIS (Data Over Cable Service Interface Specification), který podporuje ji₧ více ne₧ dvacet výrobc∙ kabelových modem∙.
Domácím pr∙kopníkem v p°ipojení do Internetu prost°ednictvím CATV se na ja°e 1998 stala firma TELCOM (malý operátor kabelové televize z Kralup nad Vltavou). Ta postavila svoje slu₧by na technologii LANcity spoleΦnosti Bay Networks, její₧ kabelové modemy pronajímá koncovým zákazník∙m, Zavád∞cí ceny za p°ipojení pro domácnosti o rychlosti 64 Kb/s se pohybovaly pod hranicí neuv∞°itelných 2 000 KΦ.
Elektrorozvodná sí¥
je dalÜí sítí, která ji₧ existuje a lze ji vyu₧ít k p°enosu dat (navíc oproti kabelové televizi) pokrývá tém∞° vÜechna sídla od m∞st a₧ po nejmenÜí vesnice a v∞tÜinu samot. První zprávy o výsledcích výzkumu v oblasti p°enosu dat p°ímo po silnoproudém elektrickém vedení p°inesly výsledky v roce 1996, kdy prob∞hla médii vlna pom∞rn∞ optimistických zpráv. Od té doby urazilo konsorcium Nor.Web (spoleΦný podnik spoleΦností Nortel a United Utilities) znaΦný kus cesty a ja°e 1998 p°edstavilo komerΦn∞ pou₧itelné °eÜení pod názvem "technologie Data PowerLine". Zárove≥ bylo oznámeno uzav°ení smluv o p°ipojování koncových u₧ivatel∙ a domácností s 10 nejv∞tÜími elektrorozvodnými spoleΦnostmi z USA a dalÜími v Singapuru, Velké Británii, èvédsku, N∞mecku a Dánsku, p°iΦem₧ první p°ipojení koncových u₧ivatel∙ v Evrop∞ byla realizována v zá°í 1998 v N∞mecku a v °íjnu 1998 ve Üvédském Stockholmu.
Technologie PowerLine umo₧≥uje koncovému u₧ivateli dosáhnout v ideálním p°ípad∞ rychlosti a₧ 1 Mb/s pomocí koncového za°ízení v Φástce nep°evyÜující cenu b∞₧ných analogových modem∙. Jedinou její nevýhodou je, ₧e z technických d∙vod∙ je t°eba p°emostit ka₧dý galvanicky odd∞lený p°echod (transformátor), vyskytující se na cest∞ dat od místa p°ipojení na Internet a₧ k elektrom∞ru koncového u₧ivatele tedy vÜechna místa, kde p°echází vedení vysokého nap∞tí na nízkonap∞¥ový rozvod b∞₧né domovní vedení 220/380 V. Pro rozÜí°ení do menÜích obcí, kde lze (p°edevÜím vzhledem k jejich vylidn∞ní) oΦekávat pom∞rn∞ malou poptávku, to m∙₧e být zpoΦátku znaΦnou p°eká₧kou.
Pokud vás zajímají pokroky v Üí°ení této technologie u nás, jist∞ se o nich doΦtete na "prvním nezávislém serveru o silnoproudé elektrotechnice" na adrese http://www.elektrika.cz.
Pozn. autora: V minulém Φísle jsem, v Φlánku v∞novaném bezplatným slu₧bám "Internet za babku" v p°ehledu bezplatných e-mailových slu₧eb uvedl u slu₧by ATC organizér adresu http://email.atc.cz/. Jak m∞ informoval její provozovatel, jedná se o starÜí verzi adresy slu₧ba ji₧ n∞kolik m∞síc∙ funguje na nové hlavní adrese http://email.cz/.
Pokud ji₧ n∞jakou dobu vyu₧íváte mo₧ností a výhod p°ipojení k Internetu a nejste tudí₧ úplnými zaΦáteΦníky, pak vám jist∞ neunikla dalÜí z jeho velkých výhod mo₧nost pom∞rn∞ levn∞ a s potenciáln∞ velkým úΦinkem prezentovat své myÜlenky, názory, projekty Φi firmu a její aktivity. Nezále₧í na tom, jakým kapitálem disponujete, ale na tom, jak dynamicky a poutav∞ se umíte prezentovat, co₧ nabízí tém∞° stejné Üance pro ka₧dého.
P°ed o n∞co více ne₧ dv∞ma lety znamenala prezentace na Internetu pom∞rn∞ luxusní zále₧itost. Mo₧nost provozovat vlastní webstránky nabízeli pouze poskytovatelé p°ipojení, a i ti se sna₧ili (zejména v∞tÜí) zákazníky tlaΦit k nákupu p°ipojení pevnou linkou s tím, ₧e je to ideální, Φi dokonce jediné plnohodnotné °eÜení pro firemní prezentaci v prost°edí sít∞. Koncem roku 1996 vÜak vznikl na p∙d∞ brn∞nské firmy Zoner Software první, na naÜe pom∞ry pr∙kopnický projekt poskytování slu₧eb webhostingu komerΦní WWW server Cze-chia, který spolu s uvoln∞ním pravidel pro registraci doménových jmen o rok pozd∞ji znamenal v této oblasti doslova historický pr∙lom.
Co je webhosting?
OznaΦení pro webhosting se v posledních letech v₧ilo jako název slu₧by pronájmu virtuálních WWW a poÜtovních server∙, umo₧≥ujících plnohodnotný provoz domény zákazníka, nezávisle na jeho vlastním p°ipojení k síti (viz tato rubrika v minulém Φísle PC WORLDu). Jednotlivé virtuální servery jsou p°itom umíst∞ny na výkonných poΦítaΦích p°ipojených k páte°ním sítím velkých poskytovatel∙ p°ipojení, tak₧e mají pro jejich potenciální návÜt∞vníky vynikající dostupnost (v∞tÜinou lepÜí ne₧ servery na firemní pevné lince).
V praxi to znamená, ₧e svoji prezentaci na Internetu v podob∞ webserveru s konvenΦní adresou www.firma.cz a poÜtovním serverem, umo₧≥ujícím provoz schránek typu info@firma.cz, která m∙₧e být k nerozeznání od prezentace nadnárodního holdingu si m∙₧e po°ídit i ta nejmenÜí firmiΦka o t°ech lidech.
Kdo webhosting nabízí?
Poskytovateli slu₧eb webhostingu jsou zpravidla malé a dynamické poΦítaΦové firmy, které se primárn∞ nezabývají poskytováním p°ístupu k síti, ale stávají se jakýmisi prost°edníky mezi ISP (Internet Service Provider), jako provozovateli sít∞, a koncovými zákazníky. S ISP mají uzav°enu smlouvu o provozu svého samostatného PC serveru, p°ipojeného k páte°ní síti (co₧ by bylo pro menÜí a st°edn∞ velké firmy/projekty zbyteΦn∞ výkonné a také nákladné °eÜení), na n∞m₧ pronajímají Φást diskového prostrou a p°enosové kapacity pro provoz virtuálního serveru zákazníka. Konfigurace a zálohování dat na serveru je, stejn∞ jako technická podpora jednotlivých zákazník∙, zále₧itostí poskytovatele webhostingu. Taková spolupráce je výhodná pro vÜechny strany ISP získá sluÜný p°íjem za p°ipojení celého serveru, které by bylo pro jednotlivé menÜí zákazníky p°íliÜ nákladné, ani₧ by se musel starat o (personáln∞ pom∞rn∞ nároΦnou) podporu jednotlivých zákazník∙. Naproti tomu poskytovatel webhostingu m∙₧e nabízet své slu₧by (a prodávat svou p°idanou hodnotu) na dálku tedy zákazník∙m z celého státu nebo (v p°ípad∞ USA) dokonce celého sv∞ta, bez ohledu na to, p°es kterého poskytovatele je ten který z nich p°ipojen do sít∞ jako takové.
ProΦ webhosting?
Webhosting je slu₧ba vhodná pro realizaci projekt∙ menÜího a₧ st°edního rozsahu, tedy prezentaci malých a₧ st°edních firem, kde je její hlavní výhodou velmi dobrý pom∞r "cena/výkon". Jak ji₧ bylo °eΦeno, pro návÜt∞vníka je virtuální server k nerozeznání od fyzického, a díky lepÜímu vyu₧ití (sdílení) jak hardwaru serveru, tak provozní re₧ie na p°enos dat a správu, m∙₧e být webhosting °ádov∞ levn∞jÜí ne₧ pronájem celého serveru nebo pronájem stránek p°ímo na serveru poskytovatele p°ipojení. To vÜe p°i zachování skv∞lé dostupnosti a pom∞rn∞ vysokého výkonu v zát∞₧ové ÜpiΦce.
Podle velikosti a "vybavení" virtuálního serveru se základní m∞síΦní pauÜál u této slu₧by pohybuje ve Spojených státech od 6,95 do 60 USD a v tuzemsku od 250 do 990 KΦ. Práv∞ vzhledem k p°íznivé výÜi náklad∙ m∙₧e být tato nabídka také vhodnou variantou pro rozjezd nové informaΦní slu₧by, pro ni₧ se vyplatí z°izovat vlastní server a₧ ve chvíli, kdy se na trhu dostateΦn∞ etablovala a získala alespo≥ minimální Φtená°skou klientelu.
Jak vybírat?
Pokud se rozhodnete k realizaci vlastního informaΦního serveru a pravd∞podobn∞ vám (alespo≥ pro zaΦátek) postaΦí server virtuální, tedy sdílející jeden poΦítaΦ s dalÜími obdobnými servery, pak stojíte p°ed obligátním problémem, podle Φeho si vybrat konkrétního dodavatele (p°ehled Φeských server∙, poskytujících slu₧by webhostingu, najdete ve vlo₧eném Φlánku):
V ╚R nebo USA? Kde by m∞l být fyzicky umíst∞n poΦítaΦ, na n∞m₧ pob∞₧í váÜ virtuální server, je otázka, na ni₧ existuje dvojí odpov∞∩.
Jednak, a to v ka₧dém p°ípad∞, by m∞l být umíst∞n na centrálním uzlu/páte°ní síti velkého poskytovatele p°ipojení s celostátní nebo nadnárodní p∙sobností. Je to toti₧ základní p°edpoklad dobré dostupnosti vaÜich stránek pro co nejÜirÜí okruh návÜt∞vník∙.
Druhé hledisko je dáno konkrétním okruhem návÜt∞vník∙/Φtená°∙, pro který je obsah vaÜeho serveru urΦen. Nap°. pro server/doménu komerΦní firmy s nadnárodní Φi celosv∞tovou p∙sobností je vhodné umíst∞ní serveru na n∞které vysokokapacitní páte°ní síti v USA, na ni₧ má velmi dobré p°ipojení naprostá v∞tÜina národních poskytovatel∙ v dalÜích zemích. Naproti tomu pro °ekn∞me Φeský zpravodajský server, urΦený výhradn∞ domácímu Φtená°i, je naopak d∙le₧ité, aby byl co nejblí₧e svým Φtená°∙m tedy na páte°ní síti n∞kterého z domácích ISP, jeho₧ sí¥ se vyznaΦuje dobrou propustností a zárove≥ je propojena se vÜemi nebo velkou v∞tÜinou ostatních Φeských ISP (peering). V opaΦném p°ípad∞ by se mohlo stát, ₧e pro Φást Φtená°∙ bude server h∙°e dostupný ne₧ nap°. známé americké servery, proto₧e vzhledem k absenci místního propojení p°ísluÜných sítí budou muset data putovat z ╚ech do USA a zp∞t, tedy dvakrát dál.
UNIX, nebo Windows NT? Pokud budete vytvá°et p°evá₧n∞ statické webstránky bez rozsáhlé automatizace provozu, p°ímé práce s databázemi a podobných vymo₧eností, je pro vás volba operaΦního systému a konkrétního programu zajiÜ¥ujícího funkce WWW serveru okrajovou zále₧itostí. Samotné odeslání dokumentu/stránky, tak jak je ulo₧ena na disku serveru, je toti₧ naprosto triviální funkcí a vÜechny fungující servery ji vykonávají tém∞° shodn∞. Jediné, co by mohlo být pro n∞které aplikace (zejména ty vyu₧ívající r∙zné skripty na stran∞ prohlí₧eΦe) d∙le₧ité, je podpora komunikace protokolem HTTP (HyperText Transfer Protocol) verze 1.1, který p°enáÜí v hlaviΦce dokumentu více podrobných informací o dokumentu a serveru.
U aktivních aplikací stojí otázka tém∞° p°esn∞ tak, jak je polo₧ena v nadpisu tohoto odstavce. Musíte si vybrat mezi servery b∞₧ícími pod Win-dows NT s nainstalovaným serverem IIS (Internet Infor-mation Server) a operaΦním systémem typu UNIX, kde kraluje Linux a freewarový server Apache. První varianta vás p°ipoutá k firm∞ Microsoft, ale umo₧ní vám vyu₧ívat velmi silné a komfortní technologie skript∙ vykonávaných na stran∞ serveru ASP (Active Server Pages), v rámci ní₧ je mo₧né pou₧ívat dalÜí "skriptovací" jazyky jako je Jscript a VBScript, ale i Perl a dalÜí. V druhém p°ípad∞ získáte výhody i nevýhody vlastní sv∞tu free softwaru nulovou cenu a pru₧nou implementaci nových technologií a oprav chyb spolu s pom∞rn∞ úzkou nabídkou technické podpory a dalÜích slu₧eb. Jediné, Φeho v podstat∞ nelze docílit, je plná p°enositelnost WWW aplikací (jejich nezávislost na operaΦním systému, a p°edevÜím na konkrétní implementaci WWW serveru).
Hodn∞ muziky za málo pen∞z chce logicky ka₧dý z nás, kdykoliv si máme n∞co koupit. Toho si je samoz°ejm∞ ka₧dý obchodník, vΦetn∞ poskytovatele webhostingu dob°e v∞dom, a proto se p°i koncepci ceníku sna₧í vyvolat práv∞ tento dojem. Co je tedy vhodné zvá₧it p°i objednávání webhostingu?
Pokud vám dodavatel nabízí n∞kolik variant, z nich₧ ka₧dá zahrnuje urΦitý poΦet poÜtovních schránek a MB diskového prostoru, zva₧te, zda nabízený prostor opravdu vyu₧ijete. U dra₧Üí varianty obvykle vychází cena za megabyte znaΦn∞ levn∞ji, ale pokud navýÜení kapacity nejste schopni vyu₧ít, tak je ka₧dé stokoruny navíc Ükoda. Obez°etnost je na míst∞ i v opaΦném p°ípad∞ u ceníku postaveného na minimální základní cen∞ a systému p°íplatk∙ nelitujte Φasu na d∙kladný propoΦet výsledné Φástky p°i rozumn∞ odhadnutých po₧adavcích m∙₧e se vyÜplhat do netuÜených výÜin.
Pokud poΦítáte se ÜirÜí návÜt∞vnickou obcí, dejte si pozor na p°íplatky za p°enosy dat. Ty se (s výjimkou dra₧Üích variant na amerických serverech) úΦtují tém∞° v₧dy a znaΦn∞ se liÜí jak v Φástkách, tak ve form∞ údaj∙ n∞kde v megabytech (MB) a jinde megabitech (Mb) za m∞síc (první je osmkrát víc ne₧ druhé!). Pokud chcete provoz serveru financovat z inzerce, spoΦítejte si pom∞r mezi cenou za zobrazení reklamního prou₧ku a poplatkem za jeho p°enesení ze serveru.
Kdy pot°ebujete vlastní server?
Jedním ze dvou hlavních d∙vod∙ pro z°ízení vlastního fyzického serveru (samostatného poΦítaΦe) m∙₧e být vysoká technologická nároΦnost vaÜí aplikace, k její₧ správ∞ je bezpodmíneΦn∞ nutný plný administrátorský p°ístup k celému serveru. Ten v p°ípad∞ virtuálního serveru na spoleΦném poΦítaΦi samoz°ejm∞ nedostanete, a realizace n∞kterých úkon∙ pouze prost°ednictvím t°etí osoby Φi jejich úplný zákaz (z bezpeΦnostních d∙vod∙ vyÜÜí oprávn∞ní jednoho u₧ivatele serveru je potenciálním ohro₧ením bezpeΦnosti provozu pro ostatní) m∙₧e znamenat nep°ekonatelnou p°eká₧ku v technické realizaci vaÜeho projektu.
Druhý d∙vod je Φist∞ ekonomický obchodní model webhostingu vychází do urΦité míry z p°edpokladu, ₧e prost°edky zahrnuté v základním pauÜálním poplatku (zejména kapacita disku a p°edevÜím objem p°enesených dat) nevyu₧ije v∞tÜina klient∙ bezezbytku, a z urΦitého úhlu pohledu poΦítá s jistou formou "solidarity" mezi zákazníky. P°íplatky za nadlimitní zatí₧ení serveru datovými p°enosy jsou pak, oproti p°enosu dat zahrnutému do pauÜálu, stanoveny pom∞rn∞ vysoko práv∞ proto, aby pokud mo₧no nedocházelo k celkovému p°et∞₧ování serveru. V koneΦném d∙sledku je pak více vytí₧ený virtuální server pro poskytovatele tém∞° prod∞leΦnou zále₧itostí.
Navíc, jedná-li se o slu₧bu s vyÜÜí návÜt∞vností, m∙₧e si její provozovatel vyjednat u n∞kterého velkého poskytovatele °ádov∞ výhodn∞jÜí podmínky pro p°ipojení vlastního serveru, proto₧e zajímavý zdroj informací Φiní jeho sí¥ atraktivn∞jÜí zejména pro v∞tÜí zákazníky a subprovidery.
Tak₧e hlavu vzh∙ru, a hodn∞ síly i úsp∞ch∙ p°i realizaci vaÜí "sí¥ové existence".
Tak mi to Josef najdi na tom Internetu! Co₧e, ₧e netuÜíÜ kde, ₧e to tam asi není? To tam teda máte p∞knej nepo°ádek!"
N∞jak podobn∞ dopadly mnohé neziÜtné pokusy, p°i nich₧ se ti zasv∞cení sna₧í pomoci (a demonstrovat tak výhody Internetu) zástupc∙m lidu "neinternetového". Tato scéna, stále se opakující v nesΦetných premiérách i reprízách, p°esv∞dΦiv∞ dokládá jak obrovskou pot°ebu internetové osv∞ty, tak existenci problému, který se neustále zv∞tÜuje stejnou m∞rou (ne-li rychleji) jako sí¥ samotná, obtí₧nosti a₧ nemo₧nosti rychle najít konkrétní informaci, o ní₧ nevíte, kde p°esn∞ ji hledat.
Dv∞ cesty
Od (internetové) nepam∞ti se pro usnadn∞ní orientace v obrovském mno₧ství r∙zných stránek na WWW vyu₧ívají dva základní (a zatím nikdo nevymyslel/nezrealizoval nic pronikav∞ lepÜího) zp∙soby vyhledávání.
První z nich je vytvá°ení katalogových server∙, na jejich₧ stránkách je jejich autorem (Φi celým týmem redaktor∙) vytvá°en a neustále aktualizován a dopl≥ován strukturovaný katalog odkaz∙ na dalÜí, tematicky zam∞°ené stránky. Ty jsou dopln∞ny o krátký, n∞kolikaslovný komentá°, charakterizující obsah cílových stránek (u velkých katalog∙, pyÜnících se p°edevÜím poΦtem za°azených odkaz∙), nebo i doprovázené solidní anotací a₧ krátkou recenzí (u katalog∙ koncipovaných spíÜe jako výb∞r opravdu kvalitních zdroj∙). Jedním z v∙bec prvních server∙ tohoto typu je stále populárn∞jÜí americké Yahoo <www.yahoo.com>, kterým se nechal inspirovat i autor naÜeho nejnavÜt∞vovan∞jÜího vyhledávaΦe Seznamu.
Druhou variantou je pou₧ití automatického robota, jen₧ prochází pavuΦinu a periodicky stahuje textovou Φást obsahu jednotlivých stránek, kterou pak indexuje pomocí speciální databáze pro vyhledávání v plných textech (fulltext). Ta pak umo₧≥uje hledat stránky, je₧ obsahují urΦitá slova nebo jejich kombinace. Proto₧e databázi vytvá°í automatický robot, procházející jednotlivé WWW servery jednak podle domén, a jednak podle odkaz∙ mezi stránkami, zahrnuje výsledek teoreticky vÜechny existující stránky, bez ohledu na to, zda je n∞kdo n∞kam za°adil Φi nikoliv.
Katalogy
Hlavní výhodou katalogu je p°idaná hodnota v podob∞ "ruΦní" práce redaktora, který p°ísluÜný odkaz za°adil do databáze. Ten toti₧ musel za°azované stránky osobn∞ navÜtívit a shrnout shlédnutá fakta i dojmy do anotace odkazu. M∞la by tak být zaruΦena urΦitá minimální kvalita stránek, je₧ se do katalogu v∙bec dostanou (to samoz°ejm∞ neplatí pro katalogy, do nich₧ jsou stránky p°idávány automaticky, rovnou z formulá°e vypln∞ného návÜt∞vníky serveru v takovém p°ípad∞ m∙₧e být v databázi odkaz∙ cokoliv, vΦetn∞ pokus∙ dostat se na zaΦátek seznamu odkaz∙ v urΦité kategorii zám∞nou písmene O na zaΦátku názvu za nulu a podobn∞). Z hlediska orientace pak spoΦívá p°ínos katalogu v Φlen∞ní odkaz∙ do jednotlivých hierarchicky °azených kategorií. Pokud je Φlen∞ní dostateΦn∞ podrobné, a navíc dopln∞né o k°í₧ové odkazy na p°íbuzné kategorie v jiných v∞tvích, m∙₧ete v katalogu usp∞t i v p°ípad∞, ₧e zcela p°esn∞ nevíte, co konkrétního chcete najít. StaΦí, kdy₧ máte zájem o urΦitý obor Φi oblast ₧ivota, a v∞tvení jednotlivých kategorií vás ji₧ samo nasm∞ruje.
Mezi nevýhody katalogu pat°í jeho omezený rozsah m∙₧e existovat mnoho zajímavých stránek, o nich₧ se (v p°ípad∞, ₧e je nikdo do katalogu neza°adí) nedovíte. DalÜí problematickou stránkou katalogu je udr₧ení konzistence databáze odkaz∙. Mnohé stránky se za n∞jaký Φas po svém za°azení p°est∞hují Φi dokonce úpln∞ zaniknou, a p°itom ani jeden z t∞chto p°ípad∙ nelze p°i automatické kontrole odkaz∙ spolehliv∞ rozeznat (server, který se nehlásí, m∙₧e mít krátkodobý výpadek, nebo místo chybového hláÜení [Error 404 File Not found] m∙₧e být na p∙vodní adrese krátká stránka s oznámením o p°est∞hování serveru, apod.). KoneΦným d∙sledkem t∞chto problém∙ je (u v∞tÜích katalog∙ b∞₧ná) situace, kdy je (subjektivn∞ vnímáno) polovina odkaz∙ zastaralých nebo neplatných.
Na druhou stranu, zejména u katalog∙ s velkou návÜt∞vností, je v zájmu provozovatele stránek, aby po₧ádal správce serveru o za°azení odkazu Φi jeho aktualizaci, proto₧e sám má pochopiteln∞ také zájem dosáhnout co nejv∞tÜí návÜt∞vnosti.
Indexy
Budování mamutích (automatickými roboty generovaných) databází, indexujících veÜkerá slova z mnoha r∙zných stránek, je, na rozdíl od provozování katalogu, p°edevÜím zále₧itostí výkonu server∙, pr∙chodnosti sítí a speciálního softwaru. Proto₧e databáze indexového serveru je generovaná automaticky, dosahuje o n∞kolik °ád∙ v∞tÜích rozm∞r∙ ne₧ databáze katalogu (to vÜak nemusí nutn∞ znamenat, ₧e pokrývá také tolikrát v∞tÜí Φást Internetu, proto₧e katalog obsahuje v mnoha p°ípadech pouze odkazy na hlavní stránky celých server∙, které robot naopak zpracovává stránku po stránce). Rozsah nejv∞tÜích celosv∞tových index∙ (nap°. AtlaVista) ji₧ p°ekroΦil sto milion∙ webstránek, a p°esto se jedná o menÜí Φást z jejich odhadovaného celkového poΦtu.
Výhodou fulltextových index∙ je jejich ÜirÜí záb∞r a zpravidla i jejich v∞tÜí aktuálnost, proto₧e doba mezi vznikem nové stránky a jejím za°azením do nové verze indexu je závislá pouze na výpoΦetním výkonu p°ísluÜných server∙ a p°ímo ji neovliv≥uje lidský faktor (p°esto se, vzhledem k rozsahu databází a rychlosti nár∙stu poΦtu stránek, pohybuje doba aktualizace celého indexu AltaVisty v °ádu n∞kolika týdn∙). DalÜí výhodou je, ₧e index, umo₧≥ující prohledání obsahu vÜech stránek serveru, poskytuje podrobn∞jÜí informace ne₧ pouhý odkaz na hlavní stránku (pokud nap°. hledáte konkrétním stránku na rozsáhlejÜím serveru, který nenabízí podporu pro vlastní prohledání, m∙₧ete s výhodou vyu₧ít n∞kterého z fulltextových index∙ tak, ₧e vyhledávání omezíte pouze na stránky z tohoto serveru).
Hlavní nevýhodou index∙ je p°edevÜím jejich obrovský rozsah, kv∙li n∞mu₧ vrátí na tém∞° jakýkoliv, jen trochu obecn∞jÜí dotaz, seznam tisíc∙ a₧ desetitisíc∙ stránek. Proto jsou, krom∞ samotné schopnosti vyhledat stránky obsahující po₧adovanou kombinaci slov, d∙le₧ité i dalÜí mo₧nosti, jimi₧ lze omezit výslednou mno₧inu dokument∙, jako je vyhledávání podle domén Φi pouze v nadpisech nebo odkazech, namísto v celém textu stránek.
Kde hledat?
Obecn∞ lze °íci, ₧e chcete-li získat základní p°ehled o urΦité oblasti, je vhodné zaΦít v univerzálním celosv∞tovém nebo národním katalogu (kde mnohdy najdete i seznam specializovaných katalog∙ a p°ehled∙, úzce zam∞°ených na urΦitou oblast). Fulltextové indexy jsou naopak vhodn∞jÜí pro vyhledávání konkrétních informací, jejich₧ popis jste slovn∞ schopni specifikovat co nejp°esn∞ji, a zále₧í p°edevÜím na úplnosti výsledku (nalézt co nejvíce z existujících stránek k danému tématu).
P°i výb∞ru konkrétních katalog∙ vám asi nejlépe poslou₧í vlastní zkuÜenost, proto₧e jejich obsah a forma zpracování jsou znaΦn∞ poplatné zám∞r∙m autor∙, a hodnocení výsledku tudí₧ pom∞rn∞ subjektivní. Nejv∞tÜím p°ínosem jsou p°itom zpravidla menÜí, úzce zam∞°ené katalogy zpracovávané odborníkem na danou problematiku tedy jakési rozsáhlé reÜerÜe. Co se týΦe technických prost°edk∙, je pro n∞ p°i vytvá°ení a údr₧b∞ katalogu pom∞rn∞ malé uplatn∞ní. Zajistit fungování vÜech odkaz∙ v katalogu sice není technicky mo₧né, ale pomocí automatických robot∙ lze ka₧dopádn∞ vy°adit neplatné odkazy (takové adresy, pro n∞₧ server vrátí chybu 404 Dokument nenalezen/File not found), a je také vcelku dob°e mo₧né kontrolovat dostupnost jednotlivých server∙ a o výsledné statistice informovat návÜt∞vníky d°íve, ne₧ na nedostupný odkaz kliknou (z Φeských vyhledávacích slu₧eb je podobným mechanismem vybaven katalog Atlasu).
U fulltextových vyhledávacích slu₧eb jsou podstatné p°edevÜím samotné mo₧nosti vyhledávání v textu. Krom∞ základní statistické metody, kdy jako dotaz pou₧ijete prostý seznam klíΦových slov a obdr₧íte odkazy na dokumenty, v nich₧ se daná slova nejΦast∞ji vyskytují, je pro úsp∞Üné hledání d∙le₧itá p°edevÜím mno₧ina logických operátor∙, pomocí ní₧ lze specifikovat daleko konkrétn∞jÜí dotazy typu "hledej stránky, obsahující blízko od sebe slova instantní a polévka, které vÜak neobsahují slovo glutamát".
Obvyklá, a souΦasn∞ (z hlediska smysluplného praktického vyu₧ití) základní sada operátor∙ zahrnuje AND (a zárove≥), OR (nebo), NOT (ne) a NEAR (poblí₧), spolu s mo₧ností vyhledávat p°esné sledy slov (fráze) zpravidla uzav°ením do uvozovek a pou₧ít ke strukturování dotazu více úrovní závorek, podobn∞ jak to známe u matematických vzorc∙. Pokud konkrétnímu vyhledávaΦi n∞která z uvedených vlastností chybí, Φiní jej to v mnoha p°ípadech obtí₧n∞ pou₧itelným. Naproti tomu dalÜí mo₧nosti nejsou (zejména pro fajnÜmekry) k zahození u n∞kterých slu₧eb lze nastavit maximální vzdálenost slov, pro kterou probíhá vyhodnocování NEAR, a dokonce zda zále₧í na tom, v jakém po°adí se v textu vyskytují.
Formulace takového dotazu je sice nároΦn∞jÜí, ale pokud si p°edstavíte, co a jak by na hledaných stránkách m∞lo stát a dáte si zále₧et, dopracujete se p°i urΦité praxi k podstatn∞ lepÜím výsledk∙m. P°esto se u mnohých témat m∙₧ete setkat s p°íliÜ velkým poΦtem nalezených stránek. Pak p°ijde vhod jakákoliv dalÜí mo₧nost omezení jejich poΦtu, kterou Web, respektive jazyk HTML nabízí. Propracovan∞jÜí slu₧by proto umo₧≥ují zadat mnohé dopl≥ující podmínky, nap°. na doménové jméno (omezení na region nebo konkrétní server), prohledat pouze nadpis dokumentu (s velkou pravd∞podobností charakterizuje hlavní téma stránky) nebo texty odkaz∙, názvy obrázk∙ a podobn∞.
T°etí cesta...
Jak katalogy, tak automaticky generované indexy webstránek mají své výhody i nevýhody a je z°ejmé, ₧e ani jedno není tak úpln∞ "to pravé". Touto úvahou se ocitáme na prahu hledání zlaté st°ední cesty, tedy vyhledávacího nástroje, jen₧ nás nebude ochuzovat o 90 % obsahu, který je mo₧né získat, a p°itom nás nezavalí tisíci r∙zných stránek, z nich₧ nás naprostá v∞tÜina nezajímá Φi dokonce ji₧ dávno p°estala existovat.
Jako v mnoha jiných p°ípadech je i tady t∞ch t°etích cest více nejmén∞ dv∞. První (tak trochu vyst°i₧ená ze seriálu StarTrek) spoΦívá ve vývoji nových technologií na bázi um∞lé inteligence, tedy takových, které by byly schopny pracovat p°ímo z významovým obsahem stránek a na základ∞ jeho rozboru automaticky vyt°ídit nezajímavý balast. V dneÜní dob∞ se tímto tématem zabývá mnoho výzkumných projekt∙ a jeÜt∞ více analytik∙ softwarových firem, nicmén∞ praktická pou₧itelnost doposud prezentovaných °eÜení je velmi omezená, a na slu₧bu, které dáme pokyn stylem "PoΦítaΦi, najdi vÜechny .., které .. a p°itom ..", si budeme muset jeÜt∞ n∞jaké ty roky poΦkat.
Druhou cestou lidstvo ji₧ dávno disponuje, a zvláÜ¥ dob°e ji znají absolventi oboru knihovnictví na zpravidla filosofických fakultách univerzit. Je to kvalifikovan∞ zpracovaná reÜerÜe, kterou vypracuje vyÜkolený specialista podle jednotné metodiky. Proto₧e s nabídkou reÜerÜí internetových zdroj∙ se ji₧ m∙₧eme setkat i v domén∞ cz (viz vlo₧ený Φlánek "╚eské vyhledávací slu₧by") a jist∞ by si zaslou₧ily podrobn∞jÜí seznámení, pokusím se pro n∞které z dalÜích pokraΦování rubriky Internet GURU p°ipravit jejich recenzi.
Ka₧dý u₧ivatel Internetu s alespo≥ minimálními tv∙rΦími ambicemi si urΦit∞ nem∙₧e vynachválit velmi silnou demokratiΦnost tohoto nového prost°edí. V mnoha ohledech nezále₧í na tom, kolik máte pen∞z Φi konexí, prost∞ staΦí mít nápad, rychle a profesionáln∞ ho zrealizovat na WWW a u₧ m∙₧e (spravedliv∞) rozhodovat zájem jednotlivých surfa°∙. Práv∞ v okam₧iku, kdy zaΦnete o n∞Φem podobném uva₧ovat, stojíte p°ed základním rozhodnutím: na jaké platform∞ a jakými prost°edky budete realizovat aplikaci, která uvede vaÜi p°edstavu do ₧ivota.
Kdy₧ pominu "velká" °eÜení, kde dominují mohutné servery Φi pracovní stanice, profesionální databáze a výkonné komerΦní operaΦní systémy (pro zaΦátek v "malých" pom∞rech domácího Internetu jsou p°íliÜ drahá i výkonná), z∙stává PC server a zpravidla nutnost vybrat si mezi Windows NT Server + IIS a UNIXem pravd∞podobn∞ v podání n∞které distribuce voln∞ Üi°itelného Linuxu. A proto₧e, jak ka₧dý programátor dob°e ví, není v∙bec snadné ji₧ zab∞hnutou a stále koÜat∞jÜí aplikaci z niΦeho nic vzít a p°enést na jiný operaΦní systém, pokusím se vám nastínit n∞kolik základních aspekt∙ takového rozhodování.
Windows NT
v serverové verzi a spolu s nimi dodávaný IIS (Internet Information Server) disponují standardní podporou pro vytvá°ení WWW aplikací v podob∞ systému ASP (Active Server Pages). Ten byl Microsoftem oficiáln∞ p°edstaven v prosinci 1996 spolu s IIS 3.0, a za dva roky své existence se stal velmi populární platformou. Úsp∞ch ASP lze p°iΦíst faktu, ₧e se nejedná o pouhý skriptovací jazyk, umo₧≥ující vkládat výkonný kód do HTML, ale o ucelený systém pro podporu vytvá°ení web-aplikací, v n∞m₧ m∙₧ete vyu₧ívat knihovny komponent ActiveX a prvky napsané v dalÜích interpretovaných jazycích (standardn∞ VBScript a JavaScript, ale lze doinstalovat dalÜí nap°. na UNIXu populární Perl). Výhodou pro menÜí aplikace je i mo₧nost p°ímého pou₧ití tzv. desktopových databází (Acces, Paradox, Foxpro), jejich₧ výkon pro mnohé menÜí aplikace postaΦuje a lze je na serveru vyu₧ívat pouhým doinstalováním voln∞ Üi°itelného ODBC ovladaΦe.
Nevýhodou je p°edevÜím vazba na jediného dodavatele klíΦových technologií a pro menÜí projekty pom∞rn∞ vysoké náklady na licenΦní software (teoreticky je sice mo₧né poskládat nad NT nadstavbu z Apache, PHP a dalÜího free softwaru, proΦ pak ale utrácet za NT, ₧e?).
Linux
je známý p°edevÜím svojí nulovou cenou, která je také jeho hlavní výhodou, zvláÜt∞ p°i startu projektu. Ne v₧dy, ale v mnoha p°ípadech platí, ₧e zdarma je k mání i dalÜí pot°ebný software, a¥ u₧ se jedná o známý HTTP server Apache Φi r∙zné SQL databáze. Navíc lze jako velmi sluÜnou (i kdy₧ ne zcela plnokrevnou) náhradu za ASP pou₧ít systém PHP (Professional Home Pages) <http://www.php.cz>.
Nevýhodou se naopak m∙₧e stát nedostupnost pot°ebného freewarového °eÜení Φi samotné vyÜÜí re₧ijní náklady na správu a údr₧bu systému slo₧eného z nekomerΦn∞ Üí°ených komponent. V mnoha p°ípadech je toti₧ rozhodující obsah serveru a ne paleta funkcí pota₧mo fakt, ₧e jste si mnohé naprogramovali sami. Pak se m∙₧e stát, ₧e úspory na poΦáteΦních investicích (kdy projekt nevyd∞lával) se stanou vzhledem k provozní re₧ii nerentabilní a cena za p°echod na komerΦní prost°edí p°ijatelná (ze znám∞jÜích Φeských server∙ takovou cestu podstoupilo nap°. naÜe první internetové knihkupectví Vltava).
NevstoupíÜ dvakrát
do té₧e °eky a nep°eneseÜ bezbolestn∞ aplikaci v kategorii menÜích a st°edních web-aplikací to platí dvojnásob. N∞kolik prost°edk∙, které vám teoreticky umo₧ní provozovat stejnou aplikaci pod NT i pod UNIXem, opravdu existuje pat°í sem nap°. ASP pro UNIX od firmy CHILI-soft <http://www.chilisoft.net/>, ActivePerl (voln∞ Üi°itelný interpreter Perlu pro NT) a prý existuje i freewarová podpora ASP na Linuxu, napsaná v Perlu (!); také m∙₧ete z∙stat u Φistých CGI skript∙, psaných v jazyce C Φi vyu₧ít jako základní nástroj systém PHP3, který lze jako CGI program provozovat i pod Windows a vyvíjí se i ve verzi filtru pracujícího na úrovni rozhraní ISAPI. V₧dy vÜak sebev∞tÜí a sebelépe mín∞ná snaha o udr₧ení (by¥ Φasto jen hypotetické p°enositelnosti) povede k tomu, ₧e se dobrovoln∞ vzdáte mnoha zajímavých mo₧ností Φi nástroj∙ a budete mnohdy zbyteΦn∞ muset programovat funkce, které jsou na jedné (Φi dokonce obou) z platforem souΦástí standardních prost°edk∙, jen se liÜí zp∙sobem pou₧ití.
Co °íci na záv∞r? Snad jen pop°át hodn∞ Üt∞stí p°i volb∞ platformy, a nezapome≥te na p°ísloví Dvakrát m∞°, jednou...
Vítám vÜechny Φtená°e PC WORLDu nad dalÜím pokraΦováním odpov∞dí na dotazy ohledn∞ vyu₧ívání Internetu. Mailbox <internet@guru.cz> se ut∞Üen∞ plní vaÜimi dotazy, tak₧e dnes, krom∞ pravidelných 10 tip∙, zaΦneme naostro s odpov∞∩mi na konkrétní dotazy:
Více úΦt∙ v Outlook Expressu vs. telefonické p°ipojení Mám problém s pou₧itím dvou poÜtovních úΦt∙ v programu Outlok Express (OE). Kdy₧ p°ijímám a odesílám poÜtu a jsem ji₧ p°ipojen na providera, OE ukonΦí spojení a zaΦne znovu vytáΦet (ve Windows mám nastaven OE jako výchozí klient Simple Mapi) <Petr èimek>. Samotný OE má ve své konfiguraci ulo₧e-no nastavení zp∙sobu p°ipojení pro ka₧dý úΦet zvláÜ¥ (nastavíte p°es Tools/Accounts/ Mail/Properties/Connection). Je to jednak kv∙li tomu, ₧e n∞kte°í poskytovatelé umo₧≥ují zákazník∙m p°istupovat do schránek jen ze své sít∞, a jednak proto, ₧e z p°ipojení le₧ícího za firewallem typicky ve v∞tÜí firm∞ -, je mnohdy p°ístup k mnoha cizím server∙m blokován z bezpeΦnostních d∙vod∙. (Firewall je bezpeΦnostní server, filtrující po₧adavky na p°ístup k jednotlivým slu₧bám a server∙m.) Nevýho-dou je, ₧e OE nepozná, ₧e nastavené p°ipojení je shodné s tím, které se práv∞ pou₧ívá/respektive ₧e oba úΦty pou₧ívají stejné p°ipojení.
Pokud máte ke vÜem poÜtovním schránkám neomezený p°ístup odkudkoliv, je asi nejpraktiΦt∞jÜí °eÜení nastavit v OE (a nejen tam) pro vÜechny úΦty p°ipojení p°es LAN, a p°ísluÜné telefonické p°ipojení uvést pouze na jediném míst∞ v nastavení Internetu ve Windows 9x. Jednotlivé aplikace se pak pokouÜejí komunikovat p°ímo p°es sí¥ové prost°edky Windows, která se pak centráln∞ starají o vytáΦené spojení (p°ipojování a odpojování v závislosti na p°icházejících po₧adavcích a nastavených prodlevách).
P°ístup na free e-mail AltaVisty Máme free e-mail schránku na serveru AltaVista. P°i pokusu o spojení pomocí poÜtovního klienta programu Pegasus Mail, dostaneme hláÜení: Chybný Password nebo User-name; p°itom Username je nastaveno podle slova p°ed zavináΦem z e-mailové adresy, Pass-word: bez chyby, POP3 a SMTP server: mail.
iname.com (správnost ov∞°ena dotazem na AltaVistu), E-mail address: v po°ádku. Podobné nastavení Pegasus Mailu na druhou schránku u VideoOnline funguje bez závad. P°es WWW prohlí₧eΦ (Netscape) je spojení se schránkou na AltaVist∞ bez problém∙. <zkl@mbox.vol.cz> Slu₧ab free-mailu (poÜtovní schránka zdarma) na serveru AltaVista (p∙vodn∞ Iname.
com) je typická slu₧ba svého druhu, a jako taková je financovaná z inzerce. Ta se objevuje na WWW stránkách s formulá°i, které umo₧≥ují se schránkou pracovat b∞₧ným WWW prohlí₧eΦem (to je i urΦitá výhoda pro u₧ivatele m∙₧ete si p°eΦíst poÜtu odkudkoliv, ani₧ byste museli na daném poΦítaΦi konfigurovat poÜtovního klienta). P°i p°ímém p°ístupu pomocí protokol∙ SMTP a POP3 by klient reklamu neuvid∞l, a inzerent nezaplatil tudí₧ se v∞tÜinou jedná o nadstandardní slu₧bu za p°íplatek, který kryje ztrátu na p°íjmech z inzerce.
I u AltaVisty je mo₧nost pracovat se schránkou p°ímo. Je to ale stejn∞ jako schránka v n∞které z presti₧ních domén placená nadstandardní slu₧ba za 2 USD m∞síΦn∞. Pokud jste si ho p°i registraci neobjednali, nebo objednali a nezaplatili, nebude vám samoz°ejm∞ p°ístup pomocí poÜtovních protokol∙ (na rozdíl od p°ístupu p°es WWW) fungovat.
SMSIE nechce ukládat do cache N∞které WWW stránky se v Internet Explo-reru 4.x po úplném sta₧ení a následné práci v re₧imu off-line v∙bec nezobrazují. Aktuali-zace stránek je p°itom zcela zakázána (Never). Kde je chyba? <Petr èimek> Chyba (Φi jakási "nedokumentovaná" vlastnost) je v IE, který stránky, respektive celé servery o urΦitých vlastnostech, striktn∞ odmítá ukládat do cache bez ohledu na nastavení (p°esto, ₧e by podle n∞j m∞l). Doufejme, ₧e podobné chování ji₧ nová verze 5.0 (ostrá distribuΦní verze má být k dispozici na ja°e 1999) vykazovat nebude.
Evidence doby p°ipojení Existuje n∞jaký program ke sledováni celkové doby p°ístupu na poskytovatele p°ipojení, m∞°eno za den/m∞síc? <Petr èimek> P°edn∞ je t°eba podotknout, ₧e pokud máte p°ipojení placené podle doby strávené na síti (zpravidla urΦitý Φas v cen∞ pauÜálu, za minuty nad limit p°íplatek), pak v∞tÜinou evidenci, která je vám p°ístupná p°es WWW, vede sám poskytovatel a je vhodné se na to u n∞j informovat.
Pokud si musíte nebo pro kontrolu chcete m∞°it Φas strávený v síti sám, existuje vhodných program∙ celá spousta, ale v zásad∞ jsou pouze dv∞ cesty:
1) nasadit program, který bude "na vlastní triko" sledovat vaÜe p°ipojování do sít∞ a vést vlastní statistiku,
2) nebo u telefonického p°ipojení sít∞ (dial-up networking) zapnete protokolování do souboru. Z tohoto log-souboru je vám pak dalÜí °ádka program∙ schopna spoΦítat statistiku vΦetn∞ p°epoΦtu na konkrétní Φástku za telefonní poplatky (SPT Telecom samoz°ejm∞ nic takového z více i mén∞ pochopitelných d∙vod∙ neuznává) a vykreslení graf∙ Φasového pr∙b∞hu datových p°enos∙.
Spoustu utilit urΦených speciáln∞ pro tyto úΦely si m∙₧ete stáhnout na Φeském zrcadle serveru TUCOWS, sekce Online Timers <www.
tucows.cz/time95.html>.
Informace o Celeronu Neznáte n∞jakou Φeskou adresu, kde bych nalezl informace o procesorech Intel Pentium II Celeron? <Petr ╪íha> Informace o procesorech Celeron naleznete pochopiteln∞ na serveru Intelu <www.
intel.cz>, kde je bohu₧el zrcadlo amerického serveru, tedy informace v angliΦtin∞. Útr₧ko-vité informace samoz°ejm∞ jsou na serverech dodavatel∙ hardwaru, zejména velkoobchod∙, ale solidní Φlánky m∙₧ete najít p°edevÜím na pom∞rn∞ kvalitním serveru Sv∞t Hardware <svet.hardware.cz>, který vydává servisní st°edisko MICRONIC P°erov (najdete tam i mno₧ství odkaz∙ na zahraniΦní servery, zabývající se problematikou hardwaru).
Stránka patentového ú°adu M∙₧ete mi poradit, zda existuje WWW stránka patentového ú°adu CR, a jaká je jeho adresa (pot°ebuji informace o registraci seznamu ji₧ registrovaných ochranných známek). Hledal jsem ji v Φeských vyhledávaΦích, ale bezvýsledn∞.<tvasko@usa.net> Vámi hledaný ú°ad se v ╚echách oficiáln∞ jmenuje Ú╪AD PR┘MYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ a jeho stránky jsou na adrese <www. upv.cz>. V∞tÜinu konkrétních informací vÜak poskytuje pouze ve studovn∞ na pra₧ském pracoviÜti ú°adu. Pokud máte konkrétní zám∞r, je vhodné kontaktovat kancelá° n∞kterého patentového zástupce (zpravidla v ka₧dém z bývalých krajských m∞st), kde získáte konkrétní informace o vhodném postupu a dalÜí slu₧by, související s jednáním v patentových zále₧itostech.

10 tip∙, Φeho se vyvarovat
p°i tvorb∞ statických
webstránek
Proh°eÜky zaΦínajícího Webmastera
Svoji osobní webstránku dnes m∙₧e mít ka₧dý, kdo má jakýmkoliv pravidelný p°ístup k Inter-netu (v zam∞stnání, z domova, ve Ükole...). Pokud není prostor pro umíst∞ní stránek k dispozici spolu s p°ipojením, lze vyu₧ít n∞kterou z mnoha slu₧eb webhostingu zdarma ve sv∞t∞ Φi n∞kterého z pr∙kopnických Φeských server∙. Zkrátka, svoji první stránku o sob∞ Φi o svých zálibách se pokouÜí vytvo°it stále více nadÜených amatér∙ a s tím roste poΦet stránek, kterým se nevyhnuly n∞které Ükolácké chyby ve vyu₧ívání prvk∙ (tag∙) jazyka HTML (HyperText Markup Language). V dneÜní kolekci tip∙ se proto pokusím upozornit na ty nejΦast∞jÜí z nich:
P.S. Pro ty hloubav∞jÜí doporuΦuji skv∞lou hypertextovou p°íruΦku jazyka HTML "The HTML Reference Library" od Stephena Le Hunta <http://hot.virtual-pc.com/htmlib>, kterou si m∙₧ete stáhnout také z archivu TUCOWS na adrese <http://www.tucows.cz>.
Neuvedení názvu dokumentu
1Krom∞ jména souboru s p°íponou htm nebo html, je₧ se objevuje jako poslední Φást adresy (URL Uniform Resource Locator) stránky, má ka₧dá stránka jeÜt∞ nadpis, nebo chcete-li titulek (tag TITLE v hlaviΦce HTML dokumentu), který se zobrazuje jako titulek okna prohlí₧eΦe, v n∞m₧ je stránka nata₧ena.
P°ípadného návÜt∞vníka stránky sice titulek (vzhledem ke své velikosti) neupoutá, ale je velmi d∙le₧itý pro navigaci a vyhledávání stránek k urΦitému tématu. Ona toti₧ zálo₧ka (BookMark, respektive Oblíbená polo₧ka Favorities), která je prázdná nebo obsahuje nápis "Untitled", st∞₧í n∞koho p°im∞je k návÜt∞v∞, a rovn∞₧ p°i vyhledávání pomocí fulltextových index∙ (AtlaVista, Atlas...) je pou₧ití vyhledání v nadpisech jednou z nejsnazÜích a p°itom efektivních cest k omezení poΦtu nalezených stránek.
Proto nezapome≥te svoji stránku výsti₧n∞ (ale ne zase celou v∞tou) pojmenovat!
Nevyu₧ití meta-tag∙
2DalÜím, velmi Φasto opomíjeným a (na rozdíl od nadpisu) zcela neviditelným prvkem obsahu
HTML dokument∙ jsou tzv. meta-tagy. Jedná se o prost°edek pro definici skrytých parametr∙ webstránky, které p°ímo neovliv≥ují samotné zobrazení stránky, ale r∙zné programy je mohou vyu₧ívat pro lepÜí práci práv∞ s tím "viditelným" obsahem.
Podrobné informace o tagu META najdete v kterékoliv podrobn∞jÜí uΦebnici HTML; já bych vás zde rád upozornil na následující dva:
Content-Type, který je typu http-eguiv = hodnota, je p°idán do hlaviΦky protokolu HTTP a urΦuje typ obsahu. Pro standardní stránky má podobu <meta http-equiv="Content-Type"content=
"text/html; charset=windows 1250">, a umo₧≥uje urΦit p∙vodní kódování textu. To je d∙le₧ité pro Φeské stránky, proto₧e podle tohoto tagu m∙₧e prohlí₧eΦ poznat, na jaké kódování se má nastavit.
Druhým meta-tagem je Keywords, nepovinný seznam klíΦových slov (obdoba seznamu klíΦových slov známých z katalog∙ knihoven), charakterizujících obsah dokumentu. Slova vyu₧ívají mnohé vyhledávací slu₧by, a to dvojím zp∙sobem: bu∩to je zahrnou do záznamu o dokumentu ve své databázi, nebo (pokud indexují celý text stránky) tato slova up°ednost≥ují p°i vyhledávání mají v∞tÜí váhu. Zápis tagu je následující: <meta NAME="Key-words" CONTENT="zde, uve∩te, seznam, Φárkou odd∞lených, slov, charakterizujících, obsah, dokumentu">.
chyby p°i psaní textu
3respektive p°i zp∙sobu zápisu a formátování specifických míst, se nevyskytují pouze p°i tvorb∞ dokument∙ v HTML, nicmén∞ v nich jsou kritiΦt∞jÜí, proto₧e dokument umíst∞ný na Internet m∙₧e potenciáln∞ zhlédnout daleko vyÜÜí poΦet lidí. A p°edevÜím se p°i zobrazení v okn∞ prohlí₧eΦe, jeho₧ velikost a nastavení písma si m∙₧e m∞nit u₧ivatel sám, projeví i ty chyby, které se u tiÜt∞ného, p°esn∞ na arch papíru formátovaného dokumentu, v∙bec neprojeví.
Mám na mysli nap°. správné pou₧ívání "ned∞litelné" mezery (&nbsp;), je₧ zabrání "odtr₧ení" pomlΦek ve v∞t∞ na následující °ádek, nebo naopak vznik sirotk∙ z jednoznakových spojek na konci °ádk∙. DalÜím speciálním znakem je tzv. spojovník (&shy;), který se pou₧ívá pro psaní p°ípony -li, nebo pro explicitní d∞lení slov (na WWW zatím nep°ipadá v úvahu, proto₧e souΦasné verze prohlí₧eΦ∙ slova nerozd∞lují).
DalÜí oblastí, kde je t°eba si dávat pozor na pou₧ití &nbsp;, je psaní Φísel a p°ípadných jednotek, jako nap°. m∞ny nebo fyzikálních jednotek. Krom∞ toho zde nastupují i dalÜí speciální symboly, z nich₧ pro ka₧dý má HTML speciální tag &deg; pro zanΦku stupn∞, &copy; pro copyright Φi &sect; pro paragraf.
Syndrom jedné tabulky
4Ka₧dý alespo≥ trochu zkuÜen∞jÜí autor webstránek ví, ₧e pou₧ití tabulek je v podstat∞ jedinou mo₧ností (krom∞ rámc∙, které se pro mnohé stránky nehodí), jak docílit po₧adovaného rozvr₧ení obsahu na stránce.
Problém je vÜak v tom, ₧e prohlí₧eΦ se p°i zobrazování obsahu tabulky chová tak (a nic jiného mu vzhledem ke zp∙sobu definice tabulek v HTML nezbývá), ₧e tabulku zobrazí a₧ teprve tehdy, kdy₧ ji z WWW serveru obdr₧í celou. Dokud stránku ladíte v HTML-editoru, respektive na lokálním disku svého poΦítaΦe, nezdá se to být a₧ tak velký problém, ale p°i natahování stránky, její₧ obsah tvo°í jedna velká tabulka, se desítky sekund a₧ minuty "nic ned∞je" (v prohlí₧eΦi je vid∞t Φist∞ bílá plocha), a a₧ poté se vykreslí celá stránka najednou. P°ípadný návÜt∞vník je tak nucen Φekat na nata₧ení celku, ne₧ si m∙₧e prohlí₧et by¥ jen zaΦátek stránky.
V∞tÜinu podobných návrh∙ by vÜak bylo mo₧né stejn∞ nebo jen s malými obm∞nami realizovat jako sérii n∞kolika na sebe navazujících tabulek, co₧ by tento nep°íjemný efekt ΦásteΦn∞ nebo prakticky zcela odstranilo.
P.S. DalÜí zrada Φeká na tv∙rce tabulek u n∞kterých prohlí₧eΦ∙ vΦetn∞ Netscape Navigatoru, které p°i vykreslování tabulky ignorují prázdné bu≥ky, tak₧e v tabulce, kde je pro urΦitý sloupec nastavena nap°. barva podkladu u ka₧dé bu≥ky, z∙stane na míst∞ prázdné bu≥ky bílé místo. V∞tÜinou staΦí do p°ísluÜné bu≥ky umístit znak, který není vid∞t, a prohlí₧eΦ jej p°itom nem∙₧e úpln∞ ignorovat typicky ned∞litelnou mezeru (&nbsp;).
5 Vyu₧ití nestandardních vlastností HTML
DalÜím, pom∞rn∞ rozÜí°eným neÜvarem je pou₧ívání tag∙ jazyka HTML pro n∞co jiného, ne₧ k Φemu jsou p∙vodn∞ urΦeny. Zpravidla k tomu dochází podle schématu "v₧dy¥ ono to d∞lá také tohle, ... tak to tam dáme". Problém je v tom, ₧e pokud se nejedná o vlastnost dokumentovanou v p°ísluÜné norm∞ HTML Φi dokumentaci výrobce prohlí₧eΦe, jde s velkou pravd∞podobností o v podstat∞ "nahodilé" a programátory neplánované chování konkrétního prohlí₧eΦe, které nemusí platit pro prohlí₧eΦ jiného výrobce, Φi dokonce ani pro jinou verzi stejného prohlí₧eΦe.
Velmi rozÜí°eným p°íkladem tohoto neÜvaru je pou₧ívání tagu <TD> (definuje obsah bu≥ky tabulky) mimo t∞lo tabulky ke svislému odsazení textu, namísto tag∙ jako <BLOCKQUOTE> Φi <CITE>, respektive políΦka tabulky se Üí°kou definovanou v procentech z celkové Üí°ky stránky.
6 Celkový objem dat pro nata₧ení stránky
p°ímo ovliv≥uje Φas pot°ebný k nata₧ení p°es kapacitn∞ omezené (p°edevÜím modemové) spojení. V zásad∞ lze °íci, ₧e ka₧dý KB navíc posouvá stránku z oblasti "navÜt∞vovaných" do sféry t∞ch, na jejich₧ nata₧ení není °ada potenciálních Φtená°∙ ochotna Φekat. Typicky se Φas, který je u₧ivatel ochoten Φekat, pohybuje mezi 10 a 20 sekundami a spíÜe se zkracuje (kdo z nás rád Φeká, ₧e!). P°i limitní rychlost p°enosu p°es analogový modem okolo 4 KB/s pak vychází maximální únosná délka vÜech prvk∙ stránky (vΦetn∞ obrázk∙) na cca 60 KB.
Délka samotného textu stránky je znaΦn∞ závislá na tom, jak optimální HTML kód na zápis úsporné konstrukce jazyka, pro docílení po₧adovaného vzhledu pou₧ijeme. Z tohoto pohledu je pom∞rn∞ nevýhodné pou₧ití moderních WYSIWYG HTML-editor∙ (FrontPage a spol.), které zpravidla generují a₧ dvojnásobný kód oproti shodné, "ruΦn∞" optimalizované stránce.
Nejvíce ovliv≥uje celkový objem dat poΦet a velikost obrázk∙, s nimi₧ je vhodné "rozumn∞" Üet°it nap°. nenahrazovat vÜechny nadpisy obrázky za ka₧dou cenu jen proto, ₧e budou "hezΦí". Samotné optimalizaci se v∞nuje následující tip.
7 Slabá optimalizace a chyby p°i umis¥ování obrázk∙
Pou₧itím obrázk∙, a¥ ji₧ v podob∞ fotografií Φi r∙zných grafických symbol∙ nebo stínovaných nápis∙ zajímavým písmem, umo₧≥uje dotáhnout (a bohu₧el i p°etáhnout) návrh stránky k dokonalosti po stránce grafické. Jako vÜude v grafice a designu, platí i pro obrázky na WWW stránkách, ₧e mén∞ je mnohdy více (a více menÜích je lépe ne₧ jeden velký), proto₧e v∞tÜina prohlí₧eΦ∙ zobrazí nejd°íve text stránky, a potom do n∞j "dotahuje" obrázky, p°iΦem₧ jeÜt∞ nenata₧ený obrázek vykreslí jako prázdný rámeΦek. S tím p°ímo souvisí Φastá chyba neuvedení velikosti obrázku v tagu <IMG>. Prohlí₧eΦ si pak nem∙₧e "rezervovat" místo pro obrázky o pot°ebné velikosti, a po jejich nata₧ení celé rozlo₧ení stránky p°eskládá.
Na optimalizaci velikosti obrázk∙ existuje pom∞rn∞ velké mno₧ství r∙zných utilit, tak₧e uvedu jen pár obecn∞ platných zásad:
lpro obrázky s pom∞rn∞ velkou Ükálou barev a Φlenitostí (jako jsou fotografie) pou₧ívejte rad∞ji formát JPEG jeho ztrátová komprese zpravidla u tohoto typu obrázk∙ nevadí a p°i ukládání lze nastavit po₧adovaný kompresní pom∞r (b∞₧n∞ únosný je 1 : 15 i více)
lobrázky ve formátu GIF, zejména pokud se jedná o nápisy, symboly a podobn∞ jednoduché obrázky, p°eve∩te na co nejmenÜí barevnou hloubku (poΦet barev). Ka₧dé sní₧ení poΦtu barev m∙₧e znamenat zkrácení souboru a₧ na polovinu a pro jednoduché nápisy mnohdy staΦí jen 16 barev
lpro tvorbu animovaných obrázk∙ pou₧ívejte programy, které umí pracovat i s vý°ezy celkové plochy je p°ece Ükoda p°ekreslovat celý obrázek, kdy₧ se na pohled zm∞ní jen t°etina plochy.
Pokud budeme vycházet z ji₧ zmín∞ného doporuΦení na optimální celkovou velikost stránky maximáln∞ do 60 KB, pak p°i t°etin∞ objemu pro text m∙₧eme na stránku umístit nap°íklad Φty°i obrázky po 10 KB. Pokud pot°ebujete umístit na stránku opravdu velký obrázek (zpravidla kv∙li vyÜÜí kvalit∞), nenu¥te ka₧dého návÜt∞vníka k jeho sta₧ení, ale umíst∞te na stránku jeho zmenÜeninu (thumbnail) s odkazem na originální soubor.
Odkazy
8Obecnou zásadou p°i vkládání odkaz∙ na jiné stránky Φi servery je snaha o co nejv∞tÜí ₧ivotnost odkazu tedy aby odkaz nep°estal pokud mo₧no platit p°i jakékoliv banální zm∞n∞ v uspo°ádání celého serveru.
V rámci vlastního serveru, respektive jeho ucelených Φástí, je proto u₧iteΦné pou₧ívat v co nejvyÜÜí mí°e odkazy vyu₧ívající cestu relativní vzhledem k umíst∞ní dokumentu, z n∞j₧ odkaz vychází, Φi alespo≥ ke ko°enovému adresá°i celého serveru. P°i d∙sledném dodr₧ování této konvence je pak mo₧né celý Web beze zm∞ny p°esunout do jiného adresá°e, respektive na jiný server.
DalÜí Φastou chybou jsou "zbyteΦn∞ konkrétní" odkazy. Ty ukazují nap°. p°ímo na hlavní stránku serveru (nap°. http://www.server.cz/index.
html), i kdy₧ by bohat∞ staΦilo odkázat se na ko°enový adresá° (http://www.server.cz v∞tÜina server∙ je dnes nakonfigurována tak, ₧e p°i po₧adavku na p°ístup k adresá°i vrátí standardn∞ obsah dokumentu s p°eddefinovaným jménem t°eba index.html, default.htm a podobn∞). Uve-dení konkrétního jména souboru s hlavní stránkou d∞lá odkaz nefunkΦním nap°. v okam₧iku, kdy server p°ejde na jiný operaΦní systém s odliÜnou konvencí pojmenovávání hlavních dokument∙.
9 Chyb∞jící nebo zavád∞jící základní navigace
Velmi d∙le₧itou skupinou odkaz∙ na vaÜich stránkách jsou ty, které slou₧í k pohybu návÜt∞vníka v hierarchii vaÜeho serveru/adresá°e a jejich₧ provedení má v maximální mí°e usnad≥ovat orientaci.
Mezi standardní prvky pat°í odkazy (nap°. tlaΦítka) k p°echodu na p°edchozí a následující stránku v úseku, který tvo°í logický celek, dále pro návrat na vyÜÜí úrove≥ a hlavní stránku (Home). Je vhodné si dob°e rozmyslet jejich umíst∞ní (aby je u₧ivatel snadno naÜel) a také pojmenování Φi provedení nap°. tlaΦítko nazvané "Zp∞t" (Back) Φi "Na p°edchozí stránku" m∙₧e v n∞kterých návÜt∞v-nících vyvolat dojem, ₧e se jedná o ekvivalent skoku zp∞t v prohlí₧eΦi, tedy t°eba na stránku, z ní₧ na váÜ server p°iÜel, a ne na logicky p°edchozí dokument z vaÜí kolekce.
10Nevyu₧ívejte na svých stránkách prvky z cizích server∙
Hypertextové odkazy na WWW jsou v podstat∞ odkazy na konkrétní soubory, jak textové dokumenty, tak soubory s obrázky. V podstat∞ je tak mo₧né poskládat svou stránku z jednotlivých prvk∙ (p°edevÜím obrázk∙) umíst∞ných na jiných serverech, a s pou₧itím rámc∙ <FRAME> dokonce vlo₧it do svojí stránky i celý obsah stránky z jiného serveru.
Podobné praktiky jsou samoz°ejm∞ v mnoha p°ípadech, kdy cizí obrázek Φi stránka p∙sobí dojmem vaÜí vlastní tvorby, v rozporu s autorským zákonem (ano, ten se týká v podstat∞ celého obsahu WWW textu i obráz∙ a celkového koncepce a grafického návrhu stránek). Krom∞ toho mají i praktickou nevýhodu v p°ípad∞, ₧e server z n∞j₧ "Φerpáte", je z jakýchkoliv d∙vod∙ pro návÜt∞vníka vaÜí stránky nedostupný, nenatáhne se mu stránka kompletní.
Proto se podobných praktik pokud mo₧no vyvarujte, a kdy₧ t°eba umis¥ujete na své stránky ikonu vaÜeho oblíbeného e-zinu, který tak chcete propagovat, ud∞lejte si rad∞ji její kopii ve svém adresá°i a p°ímé odkazy pou₧ívejte pouze tam, kde mají funkΦní opodstatn∞ní, jako jsou slu₧by pro poΦítání p°ístup∙ Φi systémy pro vým∞nu reklamních prou₧k∙.
8 0749/OK o