Kodovani P°edchozφ Nßsledujφcφ Obsah
Copyright (C) 1985, 1993 Free Software Foundation, Inc.
Komukoli se dßvß povolenφ vyhotovit nebo distribuovat doslovn² opis tohoto dokumentu jak²mkoli mΘdiem, za p°edpokladu, ╛e bude zachovßno oznßmenφ o copyrightu a oznßmenφ o povolenφ a ╛e distributor p°φjemci poskytne povolenφ k dal╣φmu ╣φ°enφ, a to v tΘ╛e podob∞, jakou mß toto oznßmenφ. Zm∞ny dokumentu nejsou povoleny.
Nßsledujφcφ GNU Manifest byl napsßn Richardem Stallmanem na zaΦßtku GNU projektu jako ╛ßdost o pomoc a podporu. N∞kolik prvnφch let byl obnovovßn tak, aby odpovφdal v²voji, ale nynφ se zdß nejlep╣φ nechat jej nezm∞n² tak, jak jej znß v∞t╣ina lidφ.Vyskytla se Φastß nedorozum∞nφ, kter²m lze zabrßnit pou╛φvßnφm odli╣nΘho nßzvoslovφ. V roce 1993 byly p°idßny poznßmky pod Φarou, aby pomohly t∞mto problΘm∙m zabrßnit.
Aktußnφ informace o dostupnΘm GNU softwaru najdete v poslednφm Φφsle GNU bulletinu. Jejich seznam je p°φli╣ dlouh², aby mohl b²t zahrnut zde.
Zkratka GNU znamenß Gnu's Not Unix. Je to jmΘno kompletnφho softwarovΘho systΘmu kompatibilnφho s Unixem, kter² pφ╣i proto, abych ho dal svobodn∞ k dispozici ka╛dΘmu, kdo ho chce pou╛φvat. (1) Pomßhajφ mi takΘ n∞kte°φ dal╣φ dobrovolnφci. P°φsp∞vky ve form∞ Φasu, pen∞z, program∙ a vybavenφ jsou tΘ╛ vφtßny.
Ji╛ mßme textov² editor Emacs s jazykem Lisp pro psanφ p°φkaz∙ editoru, debugger, parser generator kompatibilnφ s yacc a p°ibli╛n∞ 35 utilit. Shell (interpretr p°φkaz∙) je tΘm∞° hotov. Nov² p°enositeln² optimalizujφcφ p°ekladaΦ jazyka C kompiluje sßm sebe a m∙╛e b²t zve°ejn∞n je╣t∞ tento rok. Existuje i poΦßteΦnφ verze jßdra, bude v╣ak t°eba je╣t∞ hodn∞ prßce, aby bylo mo╛no emulovat Unix. V okam╛iku kdy bude jßdro s p°ekladaΦem dokonΦeno, m∙╛eme distribuovat GNU systΘm vhodn² pro v²voj program∙. Pro sßzenφ text∙ budeme pou╛φvat TeX, ale pracujeme i na programu nroff. TakΘ chceme pou╛φvat p°enositeln², voln∞ dostupn² X window system. Potom p°idßme Common Lisp, hru Empire, tabulkov² kalkulßtor a stovky dal╣φch v∞cφ spolu s online dokumentacφ. Doufßme, ╛e nakonec dodßme v╣e u╛iteΦnΘ ze systΘmu UNIX a vφce.
GNU bude umo╛≥ovat pou╛φvßnφ program∙ pro Unix, nebude v╣ak shodnΘ s Unixem. Na zßklad∞ na╣ich zku╣enostφ s jin²mi operaΦnφmy sytΘmy se pokusφme vytvo°it vhodnß vylep╣enφ. Plßnujeme zejmΘna Φφsla verzφ a del╣φ nßzvy u soubor∙, file system odoln² proti chybßm, dopl≥ovßnφ jmen soubor∙, mo╛nß i zobrazovßnφ nezßvislΘ na terminßlu a p°φpadn∞ okennφ systΘm zalo╛en² na jazyce Lisp, kde budou programy v Lispu spolu s Unixov²mi programy sdφlet stejnou obrazovku. Oba jazyky - C a Lisp - budou pou╛ity jako systΘmovΘ programovacφ jazyky. Pokusφme se podporovat UUCP, MIT Chaosnet a internetovΘ protokoly pro komunikaci.
ZpoΦßtku budeme GNU vyvφjet na poΦφtaΦφch t°φdy 68000/16000 s virtußlnφ pam∞tφ, proto╛e pro n∞ je v²voj velmi jednoduch². Snaha rozb∞hnout GNU na men╣φch poΦφtaΦφch bude ponechßna t∞m, kte°φ jej budou na danΘ platform∞ pou╛φvat.
Aby nedo╣lo k nedorozum∞nφ, vyslovujte prosφm hlßsku `G', pou╛φvßte-li slovo `GNU' jako jmΘno tohoto projektu. (AmeriΦanΘ tedy vyslovujφ GNU p°esn∞ tak, jak by se Φetlo Φesky.)
Za sprßvnΘ pova╛uji pravidlo, kterΘ °φkß, ╛e kdy╛ se mi n∞jak² program lφbφ, musφm jej sdφlet s ostatnφmφ lidmi. Prodejci softwaru se ale sna╛φ rozd∞lit u╛ivatele a vlßdnout tak, ╛e ka╛d² u╛ivatel musφ souhlasit s tφm, ╛e program sdφlet nebude. Odmφtßm poru╣ovat solidaritu s ostatnφmi u╛ivateli. Nemohu s Φist²m sv∞domφm podepsat souhlas s takovou softwarovou licencφ. LΘta jsem pracoval v laborato°i pro v²zkum um∞lΘ inteligence, abych se vyhnul t∞mto snahßm. Tyto snahy v╣ak nakonec za╣ly p°ili╣ daleko a jß nemohl z∙stat v instituci, kde se takovΘ v∞ci d∞ly proti mΘ v∙li.
Abych mohl dßl pou╛φvat poΦφtaΦe a nemusel se styd∞t, rozhodl jsem se sestavit postaΦujφcφ zßklad free softwaru tak, abych nemusel pou╛φvat ╛ßdnΘ prograny, kterΘ nejsou free. Opustil jsem laborato°, abych zamezil v╣em p°φpadn²m legßlnφm snahßm MIT zabrßnit mi ve v²voji GNU.
Podle mΘho nßzoru Unix nenφ zcela ideßlnφ systΘm, ale nenφ tak ╣patn². Zßkladnφ vlastnosti Unixu se zdajφ b²t spravnΘ a myslφm, ╛e mohu odstranit slabiny Unixu, ani╛ bych tyto vlastnosti pokazil. Domnφvßm se takΘ, ╛e systΘm kompatibilnφ s Unixem m∙╛e b²t pro mnoho lidφ p°ijateln∞j╣φ.
GNU nenφ public domain. Ka╛d² bude mφt mo╛nost modifikovat a redistribuovat GNU, ale nikdo nem∙╛e omezit jeho dal╣φ roz╣i°ovßnφ. To znamenß, ╛e ╛ßdnΘ vlastnickΘ modifikace nebudou povoleny (nikdo si nesmφ p°ivlastnit GNU tφm, ╛e by ho modifikoval, a proto pova╛oval za vlastnφ majetek). Chci zajistit, aby v╣echny verze z∙staly free.
Na╣el jsem mnoho dal╣φch programßtoru, kte°φ jsou GNU projektem nad╣eni a cht∞jφ pomoci.
Mnoho programator∙ je nespokojeno s komercializacφ systΘmovΘho softwaru. Umo╛≥uje jim sice vyd∞lat vφce pen∞z, vyvolßvß v╣ak mezi nimi pocit konfliktu mφsto kolegißlnφho p°ßtelstvφ. P°itom zßkladnφm poΦinem p°ßtelstvφ mezi programßtory je sdφlenφ program∙. Obchodnφ dohody, jak jsou nynφ b∞╛n∞ uzavφrßny, v podstat∞ zakazujφ programßtor∙m vzßjemn² p°ßtelsk² p°φstup. Zßkaznφk kupujφcφ software si potom musφ vybrat mezi p°ßtelstvφm a dodr╛ovßnφm zßkon∙. Mnoho z nich se p°irozen∞ rozhodne, ╛e p°ßtelstvφ je d∙le╛it∞j╣φ. Ale ti, co v∞°φ zßkon∙m, nemajφ jednoduch² v²b∞r. Zatrpknou a zaΦnou pova╛ovat programovßnφ pouze za cestu jak vyd∞lat penφze.
Pracφ a pou╛φvßnφm GNU program∙ mφsto komerΦnφch program∙ m∙╛eme b²t p°ßtel╣tφ ke ka╛dΘmu a p°itom dodr╛ovat zßkony. GNU navφc poslou╛φ jako inspirace a pokyn pro dal╣φ, kte°φ se k nßm cht∞jφ p°ipojit. To nßm m∙╛e dßt pocit harmonie, kter² nenφ mo╛n² p°i pou╛φvßnφ chrßn∞n²ch komerΦnφch program∙. P°ibli╛n∞ pro polovinu programßtor∙, se kter²mi jsem mluvil, je to d∙le╛it² pocit, kter² nem∙╛e b²t nahrazen pen∞zi.
«ßdßm v²robce poΦφtaΦ∙ o v∞novßnφ poΦφtaΦ∙ a pen∞z. «ßdßm jednotlivce, aby pomohli sv²mi programy a pracφ.
Pokud darujete poΦφtaΦe, m∙╛ete oΦekßvat, ╛e GNU tam bude brzo fungovat. Rßdi bychom, aby poΦφtaΦe byli kompletnφ, p°ipravenΘ pro start systΘmov²ch program∙, rozumn∞ velkΘ k pou╛itφ v obytn²ch prostorßch a aby nevy╛adovaly komplikovanΘ chlazenφ nebo napßjenφ.
Na╣el jsem mnoho programßtor∙, kte°φ by cht∞li pracovat pro GNU na ΦßsteΦn² ·vazek. Pro v∞t╣inu projekt∙ to m∙╛e p°inß╣et problΘmy p°i koordinaci, proto╛e nezßvisle napsanΘ Φßsti nemusφ spoleΦn∞ pracovat. Ale p°i prßci na nßhrad∞ Unixu se tento problΘm nevyskytuje, proto╛e systΘm obsahuje stovky dφlΦφch program∙, kde ka╛d² je dokumentovßn odd∞len∞. V∞t╣ina specifikacφ je dßna kompatibilitou s Unixem. Pokud ka╛d² napφ╣e kompatibilnφ nßhradu pro jednu Unixovou utilitu a ud∞lß svoji prßci sprßvn∞ v originßlnφm UnixovΘm systΘmu, budou potom utility spoleΦn∞ fungovat. I pokud dovolφme Murphymu vytvo°it n∞kolik neoΦekßvan²ch problΘm∙, spojovßnφ t∞chto komponent bude stßle °e╣iteln² ·kol. (Jßdro bude vy╛adovat lep╣φ komunikaci a bude vytvo°eno malou skupinou.)
Pokud zφskßm penφze, budu moci p°ijmout n∞kolik lidφ na pln² nebo ΦßsteΦn² ·vazek. Plat nebude p°φli╣ vysok² vzhledem k b∞╛nΘmu programßtorskΘmu pr∙m∞ru. Hledßm lidi, pro kterΘ je spoleΦnΘ nad╣enφ nejmΘn∞ tak d∙le╛itΘ, jako vyd∞lßvßnφ pen∞z. Vidφm to jako cestu, jak umo╛nit n∞kolika lidem nad╣en²m pro v∞c v∞novat ve╣ker² Φas prßci na GNU a u╣et°it je nutnosti ╛ivit se jin²m zp∙sobem.
Jakmile bude projekt dokonΦen, ka╛d² bude moci zφskat dobr² systΘm zdarma, stejn∞ jako vzduch. (2)
To znamenß mnohem vφce, ne╛ jen u╣et°enφ pen∞z za licenci Unixu. Znamenß to takΘ, ╛e bude zabrßn∞no zbyteΦnΘmu mrhßnφ na╣eho ·silφ, kterΘ by bylo zp∙sobeno duplicitou p°i programovßnφ systΘm∙. Toto ·silφ m∙╛e b²t mφsto toho zam∞°eno na zdokonalovßnφ systΘmu.
Pro ka╛dΘho budou k dispozici kompletnφ zdrojovΘ k≤dy. U╛ivatel, kter² bude pot°ebovat zm∞ny v systΘmu, bude mφt v╛dy mo╛nost je provΘst sßm, p°φpadn∞ m∙╛e najmout libovolnΘho programßtora nebo spoleΦnost, aby pro n∞j zm∞ny realizovala. U╛ivatelΘ nebudou zßvislφ na jednom programßtorovi nebo spoleΦnosti, kterß vlastnφ zdrojovΘ k≤dy a jedinß m∙╛e zm∞ny provßd∞t.
⌐koly budou moci poskytnout mnohem lep╣φ podmφnky pro vzd∞lßvßnφ tφm, ╛e bodou podporovat studenty ve studiu a zdokonalovßnφ zdrojov²ch k≤d∙. Harvardskß PoΦφtaΦovß laborato° mφvala pravidlo, kterΘ zakazovalo instalaci jakΘhokoliv programu, u kterΘho nejsou k dispozici zdrojovΘ k≤dy. Toto pravidlo dodr╛ovala odmφtßnφm instalace urΦit²ch program∙. Byl jsem tφm velmi inspirovßn.
KoneΦn∞ nebudeme muset zbyteΦn∞ p°em²╣let nad tφm, kdo vlastnφ systΘmov² software a kdo vlastn∞ mß Φi nemß prßvo jej m∞nit.
Metody, jak donutit lidi platit za u╛φvßnφ programu vΦetn∞ licencovßnφ kopiφ, p°inß╣ejφ spoleΦnosti v╛dy zbyteΦn∞ velkΘ nßklady, a to pro t∞╛kopßdn² zp∙sob, jak²m je t°eba zjistit, kolik kdo musφ za co (tj. za kterΘ programy) zaplatit. Pouze policejnφ stßt m∙╛e ka╛dΘho donutit tato pravidla dodr╛ovat. Pova╛te vesmφrnou stanici, na kterΘ se s velk²mi nßklady vyrßbφ vzduch: ·Φtovat ka╛dΘmu obyvateli za litr vzduchu by mohlo b²t fΘr, ale no╣enφ m∞°idla na plynovΘ masce ve dne v noci nenφ ·nosnΘ ani v p°φpad∞, ╛e si ka╛d² m∙╛e dovolit zaplatit ,,vzdu╣nΘ''. Televiznφ kamery, kterΘ vßs v╣ude sledujφ, jestli si nesundßvßte masku, jsou ne·nosnΘ. Je lep╣φ platit tovßrnu na vzduch z danφ a zahodit masky.
Kopφrovßnφ celΘho programu nebo jeho Φßsti je pro programßtora stejn∞ p°irozenΘ jako d²chßnφ a je i stejn∞ produktivnφ. Proto by m∞lo b²t takΘ tak svobodnΘ.
Nikdo to nebude pou╛φvat, kdy╛ je to zdarma, proto╛e to takΘ znamenß, ╛e se nem∙╛e spolehnout na technickou podporu.
Musφte ·Φtovat za program, aby se vßm zaplatilo poskytovßnφ podpory.Kdyby lidΘ rad∞ji platili za GNU se servisem, ne╛ aby zφskali GNU zdarma, ale bez servisu, pak by m∞la pro lidi, kte°φ zφskali GNU zdarma, existovat v²d∞leΦnß spoleΦnost poskytujφcφ technickou podporu. (3)
Musφme rozli╣ovat mezi podporou formou skuteΦnΘ programßtorskΘ prßce a mezi podporou u╛ivateli p°i pou╛φvßnφ programu. V prvnφm p°φpad∞ nenφ spolehnutφ na ╛ßdnΘho prodejce softwaru. Pokud nemß p°φslu╣n² problΘm je╣t∞ dostateΦn² poΦet dal╣φch lidφ, mßte sm∙lu.
Pokud va╣e podnikßnφ vy╛aduje spolehlivou technickou podporu, jedinß cesta je mφt v╣echny zdrojovΘ k≤dy. Potom m∙╛ete najmout kohokoliv, kdo je schopen va╣e problΘmy °e╣it; nejste zßvislφ na ╛ßdnΘm jednotlivci. U Unixu tuto mo╛nost pro v∞t╣inu podnik∙ vyluΦuje cena zdrojov²ch k≤d∙. S GNU to bude jedodu╣╣φ. Je sice stßle mo╛nΘ, ╛e nese╛enete nikoho schopnΘho k °e╣enφ va╣eho problΘmu, to v╣ak nem∙╛e b²t svßd∞no na distribuΦnφ metody GNU. GNU neodstra≥uje v╣echny problΘmy sv∞ta, jenom n∞kterΘ.
Na druhou stranu u╛ivatelΘ, kte°φ o poΦφtaΦφch nic nevφ, pot°ebujφ b²t vedeni: d∞lajφ se pro n∞ v∞ci, kterΘ by snadno mohli zvlßdnout sami, ale nevφ jak.
TakovΘ slu╛by by mohly poskytovat spoleΦnosti, kterΘ obchodujφ pouze s podp∙rn²mi a servisnφmi slu╛bami. Jestli je pravda, ╛e by u╛ivatelΘ rad∞ji zaplatili, a zφskali tak program i s technickou podporou, pak by rßdi zaplatili i za samotnou technickou podporu programu, kter² zφskali zdarma. Servisnφ spoleΦnosti si budou konkurovat v cen∞ i kvalit∞ a u╛ivatelΘ nebudou vydßni na milost a nemilost pouze jednΘ z nich. Ti, kte°φ servis nepot°ebujφ, budou moci pou╛φvat programy ·pln∞ zdarma.
Nem∙╛ete zφskat mnoho u╛ivatel∙ bez reklamy, a proto musφte ·Φtovat za program, abyste zφskali pot°ebnΘ prost°edky.
Nemß smysl propagovat program, kter² mohou lidΘ zφskat zdarma.Je n∞kolik velice levn²ch prost°edk∙ jak informovat u╛ivatele poΦφtaΦ∙ o v∞cech jako GNU. Ale mo╛nß je pravda, ╛e jde oslovit vφce u╛ivatel∙ mikropoΦφtaΦ∙ reklamou. Pokud je tomu skuteΦn∞ tak, pak se reklama spoleΦnostem komerΦn∞ distribuujφcφm GNU vyplatφ, ale platit za ni budou pouze u╛ivatelΘ, kte°φ slu╛eb takov²ch spoleΦnostφ vyu╛φvajφ.
Na druhou stranu, pokud vet╣ina lidφ zφskß GNU od sv²ch p°ßtel, a tyto spoleΦnosti tedy neusp∞jφ, pak se jen ukß╛e, ╛e reklama pro roz╣φ°enφ GNU d∙le╛itß nebyla. ProΦ necht∞jφ advokßti volnΘho trhu o tomto nechat rozhodnout samotn² voln² trh? (4)
Moje spoleΦnost pot°ebuje vlastnφ operaΦnφ systΘm, aby byla konkurenceschopnß.GNU odstranφ operaΦnφ systΘmy ze °φ╣e konkurenΦnφho boje. Nebudete moci zde zφskat p°evahu, ale ani va╣i konkurenti nebudou moci zφskat p°evahu nad vßmi. Budete si konkurovat v jin²ch oblastech a v oblasti operaΦnφch systΘmu budete spoleΦn∞ se sv²mi konkurenty u╛φvat stejn²ch v²hod. Pokud obchodujete s operaΦnφmi systΘmy, nebude se vßm GNU zamlouvat; bude to pro Vßs te╛kΘ. Obchodujete-li s n∞Φφm jin²m, GNU vßs uchrßnφ p°ed nßkladn²m obchodovßnφm s operaΦnφmi systΘmy.
Byl bych rßd, kdyby v²voj GNU byl podporovßn dary v²robc∙ a u╛ivatel∙, kterΘ tak sni╛φ cenu pro ka╛dΘho. (5)
Nezaslou╛φ si programßto°i odm∞nu za svoji tvo°ivost?Pokud n∞co zasluhuje odm∞nu, je to p°φsp∞vek spoleΦnosti. Tvo°ivost m∙╛e b²t takov²m p°φsp∞vkem, ale pouze v p°φpad∞, ╛e spoleΦnost potom m∙╛e voln∞ vyu╛φvat jejφ v²sledky. Pokud si programßto°i zasluhujφ odm∞nu za vytvß°enφ nov²ch program∙, pak by si stejn∞ m∞li zaslou╛it trest za omezovßnφ pou╛φvßnφ t∞chto program∙.
Nem∞l by mφt programßtor mo╛nost ╛ßdat odm∞nu za svou prßci?Nenφ nic ╣patnΘho chtφt penφze za prßci nebo se sna╛it zv²╣it svΘ p°φjmy, pokud se k tomu nepou╛φvajφ niΦivΘ prost°edky. Ale prost°edky, dnes obvykle pou╛φvanΘ v oblasti softwaru, jsou zalo╛eny na destrukci.
Zφskßvßnφ pen∞z od u╛ivatel∙ program∙ tφm, ╛e se omezφ pou╛itφ program∙, je destruktivnφ, proto╛e tato omezenφ sni╛ujφ poΦet zp∙sob∙, kter²mi je program mo╛no vyu╛φt. To sni╛uje velikost bohatstvφ, kterΘ lidstvo z programu zφskß. ⌐kodliv²m d∙sledkem zßm∞rnΘho omezovßnφ je zßm∞rnß destrukce.
D∙vodem, proΦ sprßvn² obΦan nepou╛φvß ke svΘmu obohacenφ tyto destruktivnφ prost°edky, je to, ╛e kdyby tak uΦinil ka╛d², tak bychom kv∙li zßm∞rnΘmu niΦenφ se zchudli v╣ichni. Je to Kantovskß etika; nebo zlatΘ pravidlo. Proto╛e se mi nelφbφ d∙sledky, kterΘ nastßvajφ, kdy╛ ka╛d² hromadφ informace jen pro sebe, jsem nucen to pova╛ovat za ╣patnΘ. P°esn∞ji °eΦeno, touha b²t odm∞n∞n za svoji tvo°ivost, neospravedl≥uje odmφtnutφ sdφlet se sv∞tem v╣echny nebo jen Φßst v²sledk∙ svΘ tvo°ivosti.
Nebudou programßto°i hladov∞t?Mohu odpov∞d∞t, ╛e nikdo nenφ nucen b²t programßtorem. V∞t╣ina z nßs nedokß╛e vyd∞lßvat penφze ╛ebrßnφm na ulici. Ale nejsme odsouzeni k tomu, abychom ╛ebrali po ulicφch. My m∙╛eme d∞lat n∞co jinΘho.
Tato odpov∞∩ je ╣patnß, proto╛e nevyvracφ tazatel∙v inplicitnφ p°edpoklad, ╛e bez vlastnictvφ softwaru nemohou b²t programßto°i zaplaceni ani halφ°em. To je vlastn∞ p°edpoklad typu: v╣echno nebo nic.
SkuteΦn²m d∙vodem, proΦ programßto°i nebudou hladov∞t, je to, ╛e bude stßle mo╛no b²t za programovßnφ placen, jenom ne tolik jako nynφ.
Omezovßnφ kopφrovßnφ nenφ jedin²m zßkladem obchodovßnφ se softwarem. Je nejb∞╛n∞j╣φ, proto╛e to p°inß╣φ nejvφce pen∞z. Pokud by to bylo zakßzßno nebo odmφtnuto zßkaznφky, softwarov² trh by p°e╣el na jin² zßklad, kter² nynφ nenφ tak Φast². Je mnoho cest jak organizovat jakΘkoliv obchodovßnφ.
Programovßnφ na takovΘm novΘm zaklad∞ asi nebude tak v²d∞leΦnΘ, ale to nenφ argument proti zm∞n∞. Dnes se nepova╛uje za nespravedlivΘ, jakΘ platy majφ obchodnφ ·°ednφcφ. Kdyby je programßto°i m∞li takΘ takovΘ, tak by to tΘ╛ nebyla nespravedlnost. (Ve skuteΦnosti by stßle je╣t∞ vyd∞lali podstatn∞ vφce.)
Nemajφ lidΘ prßvo mφt kontrolu nad tφm, jak jsou jejich v²tvory pou╛φvßny?
,,Kontrola nad pou╛φvßnφm neΦφch nßpad∙'' ve skuteΦnosti znamenß kontrolu nad ╛ivoty ostatnφch lidφ; obyΦejn∞ je vyu╛ita tak, ╛e Φinφ ╛ivot slo╛it∞j╣φm.
LidΘ, kte°φ pozorn∞ sledovali zßle╛itosti prßv na intelektußlnφ vlastnictvφ (jako nap°. prßvnφci), °φkajφ, ╛e vlastn∞ ╛ßdnΘ takovΘ prßvo neexistuje. Druhy p°edpoklßdan²ch prßv na intelektußlnφ vlastnictvφ, kterΘ vlßda uznßvß, byly urΦeny specifick²mi rozhodnutφmi legislativy pro specifickΘ ·Φely.
Nap°φklad patentov² systΘm byl zaveden k tomu, aby se vynßlezci nemuseli bßt zve°ejnit detaily sv²ch vynßlez∙. Jeho ·Φelem bylo pomoci spφ╣e spoleΦnosti ne╛ vynßlezc∙m. Tehdy byla doba sedmnßcti let pro ochranu patentu krßtkß ve srovnßnφ s rychlostφ pokroku. Jeliko╛ patenty jsou zßle╛itostφ pouze mezi v²robci, pro kterΘ jsou nßklady za licenΦnφ dohody malΘ ve srovnßnφ s nßklady na zavedenφ produkce, nep∙sobφ patenty p°φli╣ mnoho zla. Nejsou p°ekß╛kou pro v∞t╣inu jednotlivc∙, kte°φ pou╛φvajφ patentovanΘ produkty.
My╣lenka autorsk²ch prßv neexistovala ve starov∞ku, kdy auto°i Φasto kopφrovali celß dφla jin²ch autor∙. Tyto postupy byly u╛iteΦnΘ a byly jedinou cestou, dφky nφ╛ se poda°ilo dφl∙m mnoha autor∙ p°e╛φt. Autorskß prßva byla zavedena ·mysln∞ za ·Φelem podpory autorstvφ. V oblasti, kde byla zavedena - pro knihy, kterΘ mohou b²t ekonomicky kopφrovßny pouze knihtiskem - , nep∙sobila ╣kodliv∞ a neomezovala v∞t╣inu jednotlivc∙, kte°φ knihy Φtou.
V╣echna prßva na intelektußlnφ vlastnictvφ jsou jenom licence povolenΘ spoleΦnostφ, proto╛e se domnφvala, vφce Φi mΘn∞ sprßvn∞, ╛e spoleΦnost jako celek z toho bude mφt prosp∞ch. Ale v ka╛dΘ konkrΘtnφ situaci je t°eba se ptßt: Jsme na tom opravdu lΘpe, kdy╛ udφlφme takovΘ licence? Pro jak² druh Φinnosti je jednotlivec licencovßn?
P°φpad program∙ v dne╣nφ dob∞ je velmi odli╣n² od situace s knihami p°ed sto lety. Dejte si dohromady skuteΦnost, ╛e nejjednodu╣╣φ cesta kopφrovßnφ programu je od jednoho souseda ke druhΘmu, dßle skuteΦnost, ╛e program mß zdrojov² a objektov² k≤d, a nakonec skuteΦnost, ╛e program je pou╛φvßn a ne Φten, a p°edstavφte si tφm situaci, ve kterΘ Φlov∞k prosazovßnφm autorsk²ch prßv, ╣kodφ spoleΦnosti jako celku jak hmotn∞, tak duchovn∞; v tΘto situaci by tak Φlov∞k Φinit nem∞l, a╗ u╛ mu to zßkon umo╛≥uje Φi nikoliv.
Sout∞╛ivost zp∙sobuje, ╛e se v∞ci d∞lajφ lΘpe.P°φkladem sout∞╛e je t°eba zßvod: odm∞nou vφt∞zi motivujeme ka╛dΘho, aby b∞╛el rychleji. Pokud kapitalismus opravdu funguje tφmto zp∙sobem, je to sprßvn∞; ale jeho obhßjci nemajφ pravdu, kdy╛ p°edpoklßdajφ, ╛e v╛dy funguje tφmto zp∙sobem. Kdyby b∞╛ci zapomn∞li, proΦ je odm∞na nabφzena, a sna╛ili se vyhrßt za ka╛dou cenu, mohli by najφt i dal╣φ taktiky - t°eba ·toΦit na ostatnφ b∞╛ce. Pokud se dostanou do p∞stnφho zßpasu, v╣ichni dob∞hnou pozd∞ji.
KomerΦnφ software je morßlnφm ekvivalentem p∞stnφho souboje b∞╛c∙. SmutnΘ je, ╛e jedin² rozhodΦφ, kterΘho mßme, nezabra≥uje zßpasu; pouze ho reguluje. (Ka╛d²ch deset metr∙, kterΘ ub∞hne╣, m∙╛e╣ jednou vyst°elit.) Sprßvn∞ by je m∞l rozehnat a pokutovat b∞╛ce za ka╛d² pokus o rvaΦku.
Nep°estanou lidΘ programovat, pokud nebudou povzbuzovßni pen∞╛nφ odm∞nou?Ve skuteΦnosti mnoho lidφ bude programovat i ·pln∞ bez pen∞╛itΘho podn∞tu Programovßnφ mß pro n∞kterΘ lidi neodolatelnΘ kouzlo, obyΦejn∞ pro ty, kte°φ jsou v tom nejlep╣φ. Nenφ nedostatek profesionßlnφch hudebnφku, kte°φ se dr╛φ hudby, i kdy╛ nemajφ nad∞ji se tφm u╛ivit.
Ale tato otßzka, aΦkoliv je tak Φasto kladena, neodpovφdß situaci. Programßto°i nep°estanou b²t placeni, pouze budou platy men╣φ. Pravß otßzka by tedy m∞la znφt: ,,Bude n∞kdo programovat se snφ╛enou pen∞╛nφ odm∞nou?'' Moje zku╣enosti ukazujφ, ╛e bude.
Vφce ne╛ deset let pracovalo mnoho z nejlep╣φch programßtor∙ sv∞ta v laborato°i pro v²zkum um∞lΘ inteligence za mnohem mΘn∞ pen∞z, ne╛ mohli zφskat jinde. Obdr╛eli mnoho druh∙ nepen∞╛nφch odm∞n - nap°φklad slßvu a ocen∞nφ. Tvo°ivß prßce je tΘ╛ ocen∞nφ, odm∞na sama za sebe.
Mnoho z nich ode╣lo, kdy╛ jim byla nabφdnuta mo╛nost d∞lat stejnou prßci za vφce pen∞z.
Tato fakta ukazujφ, ╛e lidΘ budou programovat z jin²ch d∙vod∙, ne╛ je bohatstvφ. Pokud jim ale bude nabφdnuta mo╛nost, jak si p°i tom vyd∞lat mnoho pen∞z, zaΦnou v²d∞lek oΦekßvat a vy╛adovat. ⌐patn∞ platφcφ spoleΦnosti jsou na tom v sout∞╛i s dob°e platφcφmi bφdn∞, nemusely by v╣ak b²t, kdyby dob°e platφcφ spoleΦnosti byly zakßzßny.
Pot°ebujeme nutn∞ programßtory. Pokud oni na nßs cht∞jφ, abychom p°estali pomßhat soused∙m, musφme poslechnout.Nikdy nenφ Φlov∞k v takovΘ situaci, aby musel uposlechnout takov² druh p°φkazu. Pamatujte: miliony na obranu, ale ani halφ° na uctφvßnφ.
Programßto°i musφ z n∞Φeho ╛φt.Pro krat╣φ obdobφ to je pravda, ale je mnoho zp∙sob∙, jak si programßtor m∙╛e vyd∞lat bez prodßvßnφ prßv na pou╛φvßnφ programu. Tato cesta je nejb∞╛n∞j╣φ, proto╛e vynß╣φ programßtor∙m a obchodnφk∙m nejvφce pen∞z, nenφ to v╣ak cesta jedinß. Je snadnΘ najφt jinΘ cesty, pokud mßte snahu je hledat. Tady je n∞kolik p°φklad∙.
V²robce, kter² vytvo°il nov² poΦφtaΦ, zaplatφ za p°enesenφ operaΦnφho systΘmu na nov² hardware.
Firmy obchodujφcφ s v²ukov²mi, poradensk²mi a udr╛bß°sk²mi slu╛bami mohou zam∞stnßvat takΘ programßtory.
LidΘ s nov²mi nßpady mohou distribuovat programy jako freeware a ╛ßdat o dary od spokojen²ch u╛ivatel∙ nebo si nechat platit za poradenskΘ slu╛by. Poznal jsem se s lidmi, kte°φ si ·sp∞╣n∞ tφmto zp∙sobem vyd∞lßvajφ.
U╛ivatelΘ se stejn²mi pot°ebami mohou vytvo°it skupiny u╛ivatel∙ a platit ΦlenskΘ p°φsp∞vky. Takovß skupina potom m∙╛e najmout programßtorskou spoleΦnost, aby napsala program, kter² pot°ebuje.
V╣echen v²voj m∙╛e b²t placen ze softwarovΘ dan∞:
P°edpoklßdejme, ╛e ka╛d², kdo koupφ poΦφtaΦ, zaplatφ x procent z ceny na softwarovou da≥. Vlßda dß tyto prot°edky agentu°e jako FSF, kterß je utratφ za v²voj softwaru.
Pokud Φlov∞k kupujφcφ poΦφtaΦ v∞nuje penφze na v²voj softwaru, m∙╛e Φßstku odepsat z dan∞. M∙╛e v∞novat prost°edky na projekt podle jeho vlastnφho v²b∞ru podle toho, jakΘ programy pot°ebuje. Z dan∞ m∙╛e odepsat libovolnou Φßstku, kterou v∞nuje, a╛ do celkovΘ v²╣e dan∞.
Velikost dan∞ m∙╛e b²t rozhodnuta p°φmo volbami mezi plßtci dan∞, p°iΦem╛ vßha ka╛dΘho hlasu by byla stanovena sumou, kterou plßtce na dani odvedl.
D∙sledky:
Psanφ free program∙ po del╣φ ΦasovΘ obdobφ bude znamenat krok do sv∞ta, kde nebude niΦeho nedostatek, kde nebude nikdo muset tvrd∞ pracovat, aby se u╛ivil. LidΘ budou svobodni a po strßvenφ nutn²ch deseti hodin t²dn∞ na po╛adovan²ch ·kolech - zßkonodßrstvφ, rodinnΘ poradenstvφ, oprava robot∙ a pr∙zkum asteroid∙ - se budou moci v∞novat aktivitßm, kterΘ budou pot∞╣enφm - jako t°eba programovßnφ. Nebude t°eba se ╛ivit programovßnφm.
ZnaΦn∞ jsme ji╛ zredukovali mno╛stvφ prßce, kterΘ celß spoleΦnost vynaklßdß na souΦasnou produktivitu, ale jen mßlo z toho se prom∞nilo v pohodu pracujφcφch, nebo╗ je stßle t°eba mnoho neproduktivnφ Φinnosti, kterß doprovßzφ Φinnost produktivnφ. Hlavnφmi p°φΦinami jsou byrokracie a vzßjemn² konkurenΦnφ boj. Voln∞ dostupn² software znaΦn∞ snφ╛φ tyto ztrßty v oblasti softwarovΘ produkce. Musφme to d∞lat proto, aby se technick² nßr∙st v produktivit∞ odrazil v men╣φm mno╛stvφ na╣φ prßce.
(1) V²b∞r slov zde byl neopatrn². Zßm∞r byl, ╛e nikdo nebude muset platit za povolenφ pou╛φvat GNU systΘm, ale slovo ,,free'' tuto skuteΦnost nevyjad°uje p°esn∞ a lidΘ si ho Φasto vysv∞tlujφ tak, ╛e GNU byde v╛dy distribuovßno zdarma nebo za nφzkou cenu. To nebyl zßm∞r. Pozd∞ji se v manifestu uvßdφ mo╛nost spoleΦnostφ, kterΘ budou poskytovat slu╛by distribuce za ·platu. Pozd∞ji jsem se nauΦil d∙sledn∞ rozli╣ovat mezi ,,free'' ve smyslu ,,freedom'' (svoboda) a ,,free'' jako zdarma. N∞kte°φ u╛ivatelΘ mohou zφskat kopie zdarma, jinφ za n∞ mohou zaplatit, a pokud tyto penφze pomohou v²voji softwaru, tφm lΘpe. D∙le╛itΘ je, ╛e ka╛d², kdo mß kopii, m∙╛e svobodn∞ spolupracovat s ostatnφmi p°i jejφm pou╛φvßnφ.
(2) Toto je druhΘ mφsto, kde jsem nerozli╣il p°φslu╣nΘ dva v²znamy slova ,,free''. Tvrzenφ jako takovΘ nel╛e - m∙╛ete zφskat kopie GNU softwaru zdarma, od kamarßd∙ nebo p°es sφ╗. Je v╣ak p°ece jen pon∞kud zavßd∞jφcφ.
(3) TakovΘ spoleΦnosti u╛ existujφ.
(4) Free Software Foundation zφskßvß nejvφce pen∞z z distribuΦnφch slu╛eb, ale jednß se spφ╣e o charitu, ne╛ o spoleΦnost. Pokud se nikdo nerozhodne zφskat kopii od FSF, nebude moci FSF pokraΦovat ve svΘ prßci. Neznamenß to ale, ╛e FSF vydß n∞jakß omezenφ s cφlem p°inutit u╛ivatele zaplatit. Pokud si alespo≥ malß Φßst u╛ivatel∙ koupφ kopie od FSF, postaΦφ to na udr╛enφ FSF v chodu. Proto ╛ßdßme u╛ivatele o podporu tφmto zp∙sobem. Podpo°ili jste FSF i vy?
(5) Skupina spoleΦnostφ nedßvno vytvo°ila fondy k podpo°e GNU C Compileru.
Dotazy a p°ipomφnky ohledn∞ strßnky posφlejte na hubicka@paru.cas.cz