Kodovani P°edchozφ Nßsledujφcφ Obsah
Richardu Stallmanovi vadila politika komerΦnφch firem vyrßb∞jφcφch software - snaha ovlßdnout u╛ivatele program∙ a zakßzat jim sdφlet programy s ostatnφmi. Byl p°esv∞dΦen, ╛e kdy╛ mß n∞jak² program rßd, nem∙╛e ostatnφm brßnit v jeho pou╛φvanφ. Aby nemusel opustit svoje ideßly, rozhodl se zalo╛it GNU - projekt, kter² m∞l za ·kol vytvo°it kvalitnφ voln∞ ╣i°iteln² software. Cht∞l, aby programy nebyly pouze zadarmo, ale aby opravdu nikoho neomezovaly v jejich pou╛φvßnφ. Dokonce, aby ka╛d² mohl program vylep╣it, studovat, modifikovat, nebo pou╛φt n∞jakou jeho Φßst ve svΘm programu. To by umo╛nilo, aby vφce lidφ pracovalo na jednom projektu, co╛ je nutnΘ k napsßnφ rozsßhlej╣φch v∞cφ. TakΘ bylo nutnΘ zajistit, aby nedo╣lo k pozd∞j╣φ komercializaci celΘho projektu, nebo jeho Φßstφ. Proto napsal specißlnφ licenci ( General public licence GPL - GPL). Tato licence se dr╛φ hesla, ╛e co je zadarmo, by tak m∞lo z∙stat. V╣echno, co vytvo°φte z program∙ pod GNU licencφ (Copyleftem) tuto licenci automaticky p°ebφrß. Proto se GPL ╣φ°φ jako virus.
V∞t╣ina lidφ se myln∞ domnφvß, ╛e free program znamenß, ╛e je zdarma. Nenφ to pravda. Proto╛e nenφ nezßkonΘ GNU programy prodßvat, vzniklo i n∞kolik komerΦnφch firem zab²vajφcφch se v²vojem, distribucφ a poskytovßnφm zßruky Φi technickΘ podpory pro GNU programy. Tyto firmy mohou prosperovat p°esto, ╛e programy jsou dostupnΘ zdarma na internetu (to vychßzφ z prßva na volnΘ ╣φ°enφ), proto╛e se stßle najde dostatek lidφ, kte°φ si rad∞ji koupφ CD, ti╣t∞nou dokumentaci apod.
Licence takΘ obsahuje n∞kterΘ povinnosti. Ty majφ za ·kol chrßnit autora a vlastnφ program. Sna╛φ se zabrßnit komercializaci programu nap°φklad tφm, ╛e by n∞kdo ΦßsteΦn∞ pozm∞nil zdrojovΘ k≤dy a prohlßsil program za sv∙j v²tvor, nebo tφm, ╛e by patentoval pou╛it² algoritmus. Nenφ ale nelegßlnφ pou╛φvat GNU program∙ pro v²voj komerΦnφch v∞cφ. Nap°φklad znßmß hra Quake od ID software byla vyvφjena pomocφ GNU p°ekladaΦe. Je v╣ak nutnΘ nap°ed prostudovat licenci, proto╛e jsou zde n∞kterΘ omezenφ, na kterΘ je nutnΘ si dßvat pozor.
No dob°e, °φkal si Richard, virus bychom m∞li. Ale jak zaΦφt infekci? A vzal to opravdu od zaΦßtku. Rozhodl se napsat cel² operaΦnφ systΘm. Tento sv∙j cφl popsal v GNU manifestu a zaΦal vesele pracovat. Postupem Φasu se p°idßvali i dal╣φ programßto°i a GNU projekt rostl a rozkvΘtal. Vzniklo tak mnoho u╛iteΦn²ch program∙. V╣echny programy majφ stejnou dokumentaci a ·pravu zdrojov²ch k≤d∙.
GNU programy jsou takΘ znßmy vysokou kvalitou. Vychßzφ to z povinnosti distribovat zdrojovΘ k≤dy. P°esto, ╛e pro ka╛dΘho programßtora to je ze zaΦßtku nezvyklΘ - n∞kte°φ se za svΘ v²tvory trochu stydφ, jinφ zase majφ pocit, ╛e se tφm vzdajφ v╣ech nßpad∙, kterΘ p°i v²voji programu pracn∞ vymysleli. Tyto obavy ale nejsou p°φli╣ opodstatn∞nΘ. V²voj GNU program∙ je pro ka╛dΘho programßtora nedocenitelnß zku╣enost. Mß jedineΦnou mo╛nost prostudovat, jak podobnΘ problΘmy °e╣φ auto°i jin²ch program∙, p°φpadn∞ jejich °e╣enφ pou╛φt, n∞co se tφm p°iuΦit a u╣et°it tak mnoho Φasu. V²sledn² program potom p°eΦte mnoho dal╣φch lidφ, kte°φ mohou mφt dobrΘ nßpady, jak program vylep╣it. I samotnß p°edstava, ╛e program bude je╣t∞ n∞kdo Φφst, Φlov∞ka vede k tomu, aby se sna╛il program psßt elegantn∞, obΦas p°idat i nejak² ten komentß° apod. K v²voji program∙ se mohou pozd∞ji p°idat i dal╣φ programßto°i a vytvo°it tak i v∞t╣φ dφla, jako je operaΦnφ systΘm, p°ekladaΦ apod. Navφc pro autory GNU program∙ je v∞t╣inou d∙le╛it∞j╣φ kvalita programu, ne╛ v²sledn² zisk a tak v∞t╣inou svoji prßci odvedou dob°e. V╣echny tyto v²hody se musφ odrazit na v²slednΘ kvalit∞.
Jako prvnφ zaΦal Richard Stallman pracovat na EMACS. To je prost°edφ na v²voj program∙. Jeho vydßnφm v roce 1985 projekt v podstat∞ odstartoval. Dodnes pat°φ k nej·pln∞j╣φm v²vojov²m prost°edk∙m. Potom byl na °ad∞ p°ekladaΦ (nenφ to ale p°ekladaΦ urΦitΘho jazyka, je mu v podstat∞ jedno, co kompiluje, podporuje nap°φklad: C, C++, Objective C, Fortran a Pascal). To je rozhodn∞ nejd∙le╛it∞j╣φ poΦin GNU v∙bec. Je velmi kvalitnφ, generuje rychl² k≤d, je snadno p°enositeln² a tΘm∞° bez chyb. Vzniklo samoz°ejm∞ i hodn∞ dal╣φch program∙. Ka╛d² z nich se alespo≥ sna╛φ b²t lep╣φ, ne╛ podobnΘ komerΦnφ programy a v∞t╣inou se jim to da°φ. Ale ten prav² obrat GNU vzalo a╛ dφky Linusovi Torvaldsovi , kter² napsal Linux. To je jßdro UNIXu. Tφm se cel² GNU projekt osamostatnil a u╛ nepot°eboval ╛ßdn² komerΦnφ software a mohl ╛φt sßm o sob∞. Linux se docela slu╣n∞ roz╣φ°il. Richard Stallman mß sice o jßd°e svΘho GNU operaΦnφho systΘmu jinΘ p°edstavy, ale bez Linuxu by dnes o GNU nikdo nev∞d∞l. Dal╣φ d∙le╛itou v∞c ud∞lal Dj Delorie. Ten vytvo°il port p°ekladaΦe pro DOS. Verze 1 se sice moc nevyvedla, ale verze 2 je opravdu dobrß. P°ekladaΦ je samoz°ejm∞ k dispozici i na jin²ch architekturßch (mac, amiga, Windows, v∞t╣ina UNIX∙, VAX atd). Existuje hned n∞kolik voln∞ ╣i°iteln²ch operaΦnφch systΘm∙: Linux, FreeBSD (UNIX z Berkeley), OpenDos (kopie MS-DOSu vychßzejφcφ z DrDosu, pozd∞ji Novell DOSu) a Hurd (ten je╣t∞ moc nechodφ, je to jßdro operaΦnφch systΘmu pro GNU projekt s velmi zajφmav²m nßvrhem).
Vznikla takΘ organizace Free Software Foundation(FSF). Ta podporuje GNU projekt komerΦnφ Φinnostφ. Na zaΦßtku vydßvala jenom pßsky s distribucφ GNU program∙. Dnes d∞lß i jinΘ u╛iteΦnΘ v∞ci, nap°φklad:
( USE 'GNU )Tak tato informace je u╛ zastaralß. Cht∞l jsem stßhnout obrßzek tΘto malebnΘ scenerie, ale GNU vydalo novß triΦka pro rok 1997. Na p°ednφ stran∞ je logo GNU a nßpis GNU's not UNIX a Free software foundation. Na zadnφ stran∞ je potom citßt:
Software is like sex; it's better when it's free. --- Linus Torvalds
Vydßnφm Linuxu se v²voj opravdu rozb∞hl. ProblΘm ale je, ╛e kdy╛ si Φlov∞k se╛ene CD jmΘnem Redhat Linux a po nabootovßnφ se objevφ hlß╣ka RedHat Linux release 4.2, mß pocit, ╛e pou╛φvß Linux. SkuteΦnost je ale jinß. Linux je pouze jßdro OS (cca 500KB). TΘm∞° v╣e ostatnφ je GNU (20 a vφce megabajt∙). Zmatenφ pojm∙ mß za nßsledek, ╛e zaΦφnß vznikat cosi jako odd∞lenß komunita u╛ivatel∙ Linuxu, kte°φ se u╛ ke GNU nehlßsφ. Proto zaΦaly vznikat odd∞lenΘ LinuxovΘ verze r∙zn²ch GNU program∙. Richard Stallman se tomu sna╛φ zabrßnit tφm, ╛e prosazuje pou╛φvßnφ GNU/Linux, nebo Linux based GNU system mφsto Linux system. ╚ßsteΦn∞ proto vznikla dal╣φ organizace pracujφcφ pro na╣e blaho - Linux international. Ta je specializovanß na Linux a d∞lß v∞ci jako registrace pon∞kud infantilnφho loga Linuxu. Nejd∙le╛it∞j╣φ je Linux Documentation Project, pod kter²m vzniklo hodn∞ u╛iteΦnΘ dokumentace, a Linux Popularization Project.
Vzniklo takΘ n∞kolik sp°ßtelen²ch firem. Ty zaΦaly vznikat v∞t╣inou kolem Linuxu tφm, ╛e prodßvaly CD s distribucφ atd. Nap°φklad firma RedHat, kterß ud∞lala user friendly Linux instalaci (kterß je k dispozici samoz°ejm∞ zdarma na internetu). TakΘ prodßvß r∙znΘ komerΦnφ programy pro Linux. HezkΘ od ni takΘ je, ╛e n∞kter²m v²vojß°∙m Linux posφlß zdarma CD s distribucφ. Samoz°ejm∞, ╛e existuje i nekomerΦnφ distribuce Linuxu Debian, kterß je minimßln∞ srovnatelnß s distribuci Redhatu. Dal╣φ zajφmavß firma je Caldera. Ta zaΦala prodßvßnφm pozm∞n∞nΘ RedHat distribuce. TakΘ nap°φklad koupila NovellDOS (d°φve) DrDOS od firmy Novell (kterΘ jej p°ed tφm koupila od firmy Digital research) a obratem ╛alovala Microsoft, ╛e aplikace, kterΘ d∞lß, jsou s nφm nekompatibilnφ (co╛ bylo v p∙vodnφ smlouv∞). DrDOS poupravila a pustila jej zdarma (se zdrojov²mi k≤dy) pod nßzvem OpenDOS. TakΘ sponzoruje hardwarem r∙znΘ v²vojß°e Linuxu. Jinß firma je Cygnus. Ta spolupracuje s Free Software Foundation a d∞lß ,,╣pinavou'' komerΦnφ Φinnost za nφ. Ka╛d²ch 90 dnφ vydßvß novou distribuci a starß se o v²voj p°ekladaΦe a jeho port pro Windows.
Dotazy a p°ipomφnky ohledn∞ strßnky posφlejte na hubicka@paru.cas.cz
