Z toho vyplývá následující: pokud jste šťastným (a zazobaným) vlastníkem postscriptové tiskárny, máte vyhráno, lepší (a rychlejší) tisk už z Vaší tiskárny ani nemůžete dostat.
Pokud máte obyčejnou (nepostscriptovou) tiskárnu, jste odkázáni na
zmíněný postscriptový interpreter, na Linuxu nejčastěji Ghostscript.
To má své nevýhody:
Při přidávání nové tiskárny musíte zadat následující data:
Names: epson-high | ehinázvy tiskárny, pro jednu "virtuální" tiskárnu můžete používat více jmen, zde jsou dvě jména "epson-high" a "ehi"
pool Directory: /var/spool/lpd/ehiadresář pro tiskovou frontu dané tiskárny, je zvykem, že poslední adresář je jedno ze jmen tiskárny
File Limit in Kb (0=no limit): 0omezení na délku tisknutého souboru (doporučuji nulu)
Printer device: /dev/lp0zařízení (periferie), říká vlastně kde máte tiskárnu připojenou, viz. kapitola 1.1 Systém adresářů
Input Filter:filtr programu ghostscript, který definuje dpi tiskárny, apod.
Je možné, že v seznamu tiskáren (filtrů) nenajdete tu svoji, a budete nuceni vybrat nějakou jinou "podobnou", za cenu horší kvality tisku (menší dpi). Pak nezbyde než, buď počkat si na další verzi RedHatu, nebo si filter napsat sám (jeto vlastně jenom příkazová procedura :-), případně se obrátit na Linuxovou emailovou konferenci (linux@linux.cz).
Tzv. "Windows tiskárny", které k tisku potřebují úplné ovladání ze strany OS (Window$), samotřejmě nepůjdou uvedeným způsobem rozjet (pokud vůbec nejaký způsob existuje). Např. Lexmarky.