Seznamy & spol.

Ji°φ Kosek ml.

V p°edchozφch dφlech serißlu jsme se nauΦili vytvß°et jednoduchΘ HTML-dokumenty. Ve slo₧it∞jÜφch dokumentech m∙₧eme pou₧φt i dalÜφ tagy, kterΘ nßm umo₧nφ vytvß°et r∙znΘ seznamy, p°edformßtovanΘ ·seky textu a citace.

V HTML m∙₧eme vytvß°et t°i zßkladnφ druhy seznam∙: neΦφslovanΘ, ΦφslovanΘ a definiΦnφ.

Pro vytvo°enφ neΦφslovanΘho seznamu je zapot°ebφ:

napsat tag, kter² zahßjφ seznam -- <UL>;
napsat pat°iΦn² poΦet polo₧ek seznamu; ka₧dΘ polo₧ce musφ p°edchßzet tag <LI>;
ukonΦit seznam tagem </UL>.

Jednoduch² seznam m∙₧eme zapsat tedy takto:

<UL>
  <LI>Jablka
  <LI>HruÜky
  <LI>èvestky
  <LI>Banßny
</UL>

V²sledek bude vypadat p°ibli₧n∞ takto:

V jednΘ polo₧ce seznamu m∙₧e b²t i text, kter² obsahuje vφce odstavc∙ -- odstavce staΦφ odd∞lit tagem <P>.

U Φφslovan²ch seznam∙ je p°ed jednotlivΘ polo₧ky mφsto znaΦky odrß₧ky umφs¥ovßno po°adovΘ Φφslo polo₧ky v seznamu. Definice seznamu je stejnß jako u neΦφslovan²ch seznam∙, pouze mφsto tag∙ <UL> a </UL> je nutnΘ pou₧φt <OL> a </OL>. Pro v∞tÜφ nßzornost si p°edvedeme malou ukßzku:

<OL>
  <LI>Jablka
  <LI>HruÜky
  <LI>èvestky
  <LI>Banßny
</OL>

V²sledek bude vypadat p°ibli₧n∞ takto:

DefiniΦnφ seznam se od p°edchozφch dvou pon∞kud odliÜuje. Jeho uplatn∞nφ je v p°φpadech, kdy chceme do dokumentu za°adit nap°. slovnφΦek, kter² obsahuje termφny a jejich vysv∞tlenφ. Postup p°i vytvß°enφ definiΦnφho seznamu je nßsledujφcφ:

zaΦßtek seznamu oznaΦφme tagem <DL>;
p°ed termφn, jen₧ definujeme, napφÜeme tag <DT>;
mezi termφn a jeho definici umφstφme tag <DD>;
opakujeme bod 2. a 3. pro vÜechny termφny v seznamu;
seznam ukonΦφme tagem </DL>.

Definice jednoduchΘho seznamu m∙₧e b²t tedy nßsledujφcφ:

<DL>
  <DT>HTTP
  <DD>Transportnφ protokol vyu₧φvan² k p°enosu soubor∙
obsahujφcφch popis WWW-strßnek v jazyce HTML.
  <DT>FTP
  <DD>Transportnφ protokol pou₧φvan² k p°enosu soubor∙.
  <DT>NNTP
  <DD>Transportnφ protokol pou₧φvan² k p°enosu news.
</DL>

V prohlφ₧eΦi by tato ukßzka mohla vypadat nßsledovn∞:

Seznamy mohou b²t do sebe libovoln∞ vno°ovßny, tj. polo₧ka jednoho seznamu m∙₧e b²t tvo°ena cel²m jin²m seznamem. HTML-dokument obsahujφcφ:

<UL>
  <LI>Evropa
  <UL>
    <LI>N∞mecko
    <LI>Francie
    <LI>Velkß Britßnie
    <LI>╚eskß republika
  </UL>
  <LI>Asie
  <UL>
    <LI>Korea
    <LI>Japonsko
    <LI>Indie
  </UL>
</UL>

se v prohlφ₧eΦi zobrazφ jako:

P°edformßtovan² text

Pokud chceme do dokumentu za°adit nap°φklad zdrojov² text programu nebo tabulku vytvo°enou z textov²ch rßmeΦk∙, je v²hodnΘ potlaΦit automatickΘ zarovnßvßnφ textu podle velikosti okna a p°epnout do neproporcionßlnφho pφsma. Tento re₧im interpretace textu je v HTML pou₧φvßn mezi tagy <PRE> a </PRE>. Pro zahrnutφ v²pisu jednoduchΘho programu do dokumentu m∙₧eme pou₧φt nßsledujφcφ postup:

<PRE>
#include &lt;stdio.h&gt;

long f (long n) {
        return( n==0 ? 1 : n * f(n-1) );
        }

main() {
        printf("%ld\n", f(10));
        }
</PRE>

V²slednΘ zobrazenφ je tΘm∞° identickΘ se zßpisem v HTML:

Pozorn² Φtenß° si jist∞ povÜiml drobnΘ odliÜnosti. Znaky `<' a `>' jsou v dokumentu nahrazeny v²razy (tzv. znakov²mi entitami) < a >. Je to z toho d∙vodu, ₧e v²Üe zmφn∞nΘ znaky majφ v HTML specißlnφ v²znam a nemohou proto b²t pou₧ity ve svΘm p∙vodnφm v²znamu. Podobn∞ se musφ zapisovat i znak `&', pro kter² existuje entita &. Pokud pot°ebujeme do hodnoty n∞jakΘho atributu (nap°. URL) vlo₧it uvozovky, musφme pou₧φt jejich nßhradu ".

V p°edformßtovanΘm textu je omezena nabφdka element∙, kterΘ m∙₧eme pou₧φvat. Bez obav vÜak m∙₧eme pou₧φvat hypertextovΘ odkazy (<A ...>).

ZaΦle≥ovßnφ citßt∙

DalÜφm elementem, o kterΘm jsme se doposud nezmφnili je <BLOCKQUOTE>. Obvykle se vyu₧φvß, pokud do dokumentu zahrnujeme delÜφ citaci n∞jakΘho dφla. Text umφst∞n² mezi <BLOCKQUOTE> a </BLOCKQUOTE> je od ostatnφho textu odd∞len malou vertikßlnφ mezerou a je obvykle zleva (Φi z obou stran) odsazen:

Dφlo B. Henryho je mnohdy velmi kontroverznφ, jako nap°φklad
<CITE>Zenonova aporie Achilles a ₧elva</CITE>:
<BLOCKQUOTE>
Zenon ukazoval, ₧e Achilles nedostihne ₧elvu, i kdy₧ b∞₧φ
rychleji ne₧ ona.
<P>
Celß tisφciletφ bylo toto zjiÜt∞nφ chßpßno jako paradox neboli
aporie. Nikdo si vÜak neuv∞domil skuteΦn² paradox odtud
vypl²vajφcφ: Achilles nedostihne ₧elvu, kterß b∞₧φ daleko
pomaleji ne₧ on, tak₧e ₧elva b∞₧φcφ p°ed nφm dob∞hne jeho.
<P>
PS. Zlφ jazykovΘ vÜak tvrdφ, ₧e Achilles nedostihne ₧elvu proto,
₧e nemß v po°ßdku achilovky.
</BLOCKQUOTE>

O v²znamu elementu <CITE> si povφme za Φtrnßct dnφ v dalÜφm pokraΦovßnφ. V²sledek v prohlφ₧eΦi bude vypadat p°ibli₧n∞ takto:

Podpisy strßnek

Element <ADDRESS> je obvykle pou₧φvßn pro specifikovßnφ e-mailovΘ adresy autora dokumentu. V∞tÜinou se uvßdφ na konci dokumentu a b²vß zobrazovßna kurzφvou. Pokud bychom cht∞li uvΘst ·plnou adresu (tj. n∞kolik °ßdk∙ s ulicφ, m∞stem atd.), je zapot°ebφ explicitn∞ urΦit konce °ßdk∙ pomocφ tagu <BR>. Ukßzka t∞chto dvou mo₧nostφ zßpisu adresy nßsleduje:

<ADDRESS>Ji°φ Kosek -- xkosj06@vse.cz</ADDRESS>
<ADDRESS>
V²zkumn² ·stav nesmysl∙<BR>
Jana H∙rky 7<BR>
Dolnφ Lhota<BR>
321 98<BR>
e-mail: info@vun.cz
</ADDRESS>

Poslednφ p°φklad p°ibli₧ujφcφ zßpis adres v HTML je sprßvn², ale ve skuteΦnosti by vypadal spφÜe nßsledovn∞:

<ADDRESS>
<A HREF="mailto:xkosj06@vse.cz">Ji°φ Kosek</A></ADDRESS>
<ADDRESS>
V²zkumn² ·stav nesmysl∙<BR>
Jana H∙rky 7<BR>
Dolnφ Lhota<BR>
321 98<BR>
e-mail: <A HREF="mailto:info@vun.cz">info@vun.cz</A>
</ADDRESS>

Pou₧itφ odkaz∙ zv²raznφ slova Ji°φ Kosek a info@vun.cz. Pokud na n∞ klikneme myÜφ, otev°e se okno poÜtovnφho programu, kde m∙₧eme napsat zprßvu, kterou chceme poslat na adresu specifikovanou atributem HREF.

TIP: Pokud chceme, aby odkaz neodkazoval na jin² dokument, ale umo₧nil zaslßnφ elektronickΘho dopisu, pou₧ijeme u atributu HREF mφsto b∞₧nΘho URL konstrukci mailto:e-mailovß adresa.