Autor:

Siemens inovuje
Ji₧ poΦátkem roku oznámil n∞mecký Siemens hned n∞kolik novinek. První se týká renesance mainframu BS2000, jeho₧ nové modely m∙₧eme oΦekávat b∞hem jara, dále vzniká na stejné architektu°e zalo₧ený Enterprice Data Server (speciální stroj pro SAP R3). DalÜí skupinou jsou sí¥ové stanice zalo₧ené na Win NT Terminal Serveru s pou₧itím Meta Frame modely Net T100 a T200 s operaΦním systémem Linux, resp. Win CE. T°etí oblast novinek je segment zabezpeΦení, kde Siemens nabízí ucelený koncept zalo₧ený na Φipových kartách a biometrické identifikaci.-D╠D
CeBIT 1999
Tak u₧ se to blí₧í, 18.-24. b°ezna 1999 bude hannoverské výstaviÜt∞ napln∞no cca 7 500 vystavovateli z oblasti informaΦních technologií a okolí. Jak byl nedávný In-vex hodnocen pon∞kud rozpaΦit∞, CeBIT má svou pozici, zdá se, jistou. Velikost veletrhu je dána pouze omezením výstavních ploch, na listin∞ Φekatel∙ je stále °ada firem (cca 150), které doufají v uvoln∞ní místeΦka na výsluní.
Práv∞ díky velikosti výstaviÜt∞ hannoverského Deutsche Messe má CeBIT unikátní pozici, nebo¥ veletrh∙ s plochou nad 300 tisíc m2 mnoho není, a CeBIT na ja°e plánuje vyu₧ití vÜech výstavních kapacit rozÜí°eného výstaviÜt∞: 387 098 m2. Tím se stává nejv∞tÜím veletrhem na sv∞t∞ a jedineΦnou událostí pro výrobce, obchodníky i zákazníky sv∞ta IT a telekomunikací.
Kdy₧ se podíváme do minulosti, zaΦínal CeBIT v roce 1970 s 638 vystavovateli na 55 tis. m2, v roce 1982 se plocha obsazená vystavovateli p°ehoupla p°es 100 000 m2 a podívat se p°iÜlo 200 000 návÜt∞vník∙, tisícovku v souΦtu vystavovatel∙ p°eskoΦil CeBIT v roce 1989 s plochou 230 tis. m2 a 511 tisíci návÜt∞vníky. Vrcholný poΦet návÜt∞vník∙ v roce 1995 (755 326) vedl k odd∞lení výstavy CeBIT Home (domácí a zábavní Φást), a poté se poΦet návÜt∞vník∙ vrátil pod 700 tisíc. SouΦasná plocha výstaviÜt∞ je plánované maximum, dalÜí výstavba nepokraΦuje ani se o ní do budoucna neuva₧uje. Veletrh by se proto m∞l stabilizovat a pouze dola∩ovat.
Odkud nyní vystavovatelé p°ijí₧d∞jí? Plných 38 % je zahraniΦních, a kdy₧ p°iΦteme to, ₧e se v∞tÜina velkých firem úΦastní prost°ednictvím svých n∞meckých poboΦek, je mezinárodní úΦast nosnou Φástí CeBITu. Co se týká zastoupení Φeských firem, nenajdete tentokrát spoleΦný Φeský stánek, proto₧e naÜe ministerstva nepova₧ují tuto událost za hodnu pozornosti (export je na tom z°ejm∞ tak dob°e, ₧e podporu nepot°ebuje). S pomocí programu Protrade (financovaného n∞meckou vládou) se vÜak n∞kte°í úΦastní, pár si dokonce naÜet°ilo samo: Alwil, AEC, C.A. Production, Datasys, Decros, Diskus, Emko, ETR-SOS, Grisoft, Lama, MegaNet, Software 602, Telcom, Strom, Triton a Zoner. Zajímavé je i to, ₧e asijská krize vede tamní vlády k tomu, aby úΦast podpo°ily (z Tchaj-wanu p°ijede 524 spoleΦností, z Hongkongu 67, z Thajska 6).
Co krom∞ jednotlivých stánk∙ v 26 halách v Hannoveru najdete? Nap°íklad spoleΦnou expozici Softwarové centrum st°edního stavu s tisícem °eÜení pro malé firmy, Internetový park, Sv∞t médií, NIC o Network Computing, u₧ivatelské centrum Obec a stát, bankovní a finanΦní systémy, Automatický sb∞r dat, Rapid Prototyping, Setkání 22 výzkum, Centrum bezpeΦnosti informací a Satellite Business.
Za kolik? Jednodenní vstupenka vyjde v p°edprodeji na 55 DEM, na míst∞ 60, permanentka na 120, p°ípadn∞ 140 DEM. Tak alespo≥ v cenách vstupenek je Invex (zatím) nep°ekonatelný.
MAREK D╠DI╚

Aliance za standard I/O
╚ty°i p°ední sv∞tové spoleΦnosti Compaq, HP, IBM a Adaptec oznámily, ₧e spoleΦn∞ vytvo°ily otev°enou alianci, jejím₧ cílem je definovat dalÜí vývoj a implementaci technologií vstupu/výstupu nazývanou Future I/O. Aliance vytvo°í nový standard I/O, který bude maximalizovat objemy datových p°enos∙ mezi výkonnými servery a periferiemi. Obrovský spoleΦný podíl firem Compaq, HP a IBM na trhu server∙ je velmi významnou zárukou otev°enosti a Üiroké podpory vzniknuvÜích standard∙.-D╠D

Unisys na 450
Unisys uvedl nový Φty°procesorový server, zalo₧ený na Pentiu II Xeon 450 MHz. Jedná se o jejich nejrychlejÜí NT server zalo₧ený na Intelu. Zajímavá je i cena za transakci, která je podle test∙ TPC-C 23,7 dolar∙.-D╠D

DELL Ükolám
SpoleΦnost Dell nabízí Ükolám výhodné podmínky p°i budování sí¥ových poΦítaΦových uΦeben. Za cenu serveru PowerEdge 2300 dostanou Ükoly tento server, deset sí¥ových stanic Dell a kompletní sí¥ovou instalaci, vΦetn∞ softwarového vybavení.-D╠D

Packard se odrá₧í ode dna
Lo≥ský rok spoleΦnost Hewlett-Packard skonΦila s obratem jeÜt∞ o trochu ni₧Üím ne₧ v roce p°edchozím (jako jedna z mála velkých spoleΦností ji v ╚echách zve°ej≥uje). Podle vyjád°ení °editele KaláÜka vÜak ji₧ záv∞r roku a objem souΦasných objednávek ukazují na symbolické odra₧ení ode dna a op∞tovný r∙st. Sv∞tov∞ i u nás Φiní více jak 80 % obratu spoleΦnosti poΦítaΦová divize. Celosv∞tov∞ HP zaznamenal 10% r∙st a obrat 47 mld. USD.-D╠D

VISA a rok 2000
Asociace Visa International se zaΦala otázkou p°ipravenosti na rok 2000 zabývat ji₧ v roce 1994, a v rámci tohoto procesu omezila vydávání karet s platností p°es rok 2000. Postupn∞ se od bank a obchodník∙ po₧adovalo, aby ov∞°ili, zda vÜechny terminály pro finanΦní transakce a cesty zpracování dat jsou schopné zpracovat karty s platností p°esahující rok 2000. K 1. °íjnu 1997 splnilo tyto po₧adavky v celosv∞tovém m∞°ítku 99 % systém∙, tak₧e tato omezení bylo mo₧né zruÜit a vydavatel∙m bylo povoleno vydávat platební karty, jejich₧ platnost vyprÜí po 31. prosinci 1999.-D╠D

Adaptec nejlevn∞jÜí
Distributor spoleΦnosti Adaptec, Servodata, oznámil uvedení na trh nových SCSI °adiΦ∙ AHA-2930, které jsou urΦeny pro osobní poΦítaΦe s menÜími nároky, ale s po₧adavkem na nízkou cenu. Je to urΦitý posun, proto₧e Adaptec zatím mí°il na nároΦn∞jÜí u₧ivatele pracovní stanice a servery. Následn∞ byl uveden °adiΦ 2904CD v cen∞ 1 500 KΦ pro p°ipojení SCSI CD-R/RW mechanik, op∞t pro domácí a mén∞ nároΦné u₧ivatele.-D╠D

HP je jubilejní
╪ekli byste, ₧e inkoustové tiskárny Hewlett-Packard jsou na sv∞t∞ ji₧ deset let? Za tuto dobu si vydobyly své místo v p°ízni u₧ivatel∙, co₧ vedlo k tomu, ₧e se jich prodalo 68 milion∙ kus∙. Tento rok je dalÜí kulaté výroΦí, a to Üedesát let od zalo₧ení HP a dvacet let oficiálního zastoupení v ╚echách. U₧ jste o tom urΦit∞ slyÜeli loni dostala HP cenu ╚R za jakost.-D╠D

PC to má dobré
Podle pr∙zkumu provedeného v Británii na podzim lo≥ského roku p°ijímají obyvatelé PC velice pozitivn∞: 90 % dotazovaných je p°esv∞dΦeno, ₧e poΦítaΦe dnes pat°í k b∞₧né výbav∞ domácností jako televizní p°ijímaΦ, 82 % lidí se domnívá, ₧e dneÜní d∞ti budou mít pravd∞podobn∞ více znalostí díky mo₧nostem vzd∞lávání za pomoci poΦítaΦe, a více ne₧ Üest z deseti u₧ivatel∙ p°itahuje Internet a 44 % jej ji₧ pou₧ívá k vyhledávání informací. Jako hlavní p°íΦiny vzr∙stu popularity uvád∞jí respondenti snadnost pou₧ívání (36 %) a pomoc p°i vzd∞lávání d∞tí (34 %).-D╠D

Nejprodávan∞jÜí? Ka₧dopádn∞ dárek
Podle spoleΦnosti Compaq je Armada 1500 nejprodávan∞jÜí °adou notebook∙ na naÜem trhu a práv∞ z této skupiny pochází notebook s kulatým po°adovým Φíslem: 5 000. Stalo se to t∞sn∞ p°ed Vánoci Compaq v ╚echách prodává p°esn∞ p∞titisící notebook. Jeho Ü¥astným majitelem se na chvíli stává spoleΦnost ╚eská rafinérská, a vzáp∞tí nemocnice s poliklinikou v Most∞.
╚eská rafinérská pat°í ke spokojeným velkým zákazník∙m Compaqu, a krom∞ notebook∙ si tam po°izují také poΦítaΦovou sí¥ (servery a stanice) stejné znaΦky. Díky tomu, ₧e se jedná o spoleΦnost pom∞rn∞ mladou, mohla se pouΦit z chyb a nedostatk∙ ostatních a informaΦní systém vybudovat podle po₧adavk∙ souΦasné doby a chystaného r∙stu. V rámci spoleΦensky prosp∞Üných akcí tedy zmín∞ný notebook darovala nemocnici p∙sobící v oblasti silné ekologiky zatí₧ené pr∙myslovou, p°evá₧n∞ chemickou výrobou.
Notebooky Armada 1500 jsou na trhu ji₧ od dubna 1997, a díky p°ijatelné cen∞ a integrovanému °eÜení se t∞Üí p°ízni nejen v ╚echách, ale i jinde na sv∞t∞.Marek D∞diΦ

AT Computers prosperuje
SpoleΦnost AT Computers, a. s., oznámila nejúsp∞Ün∞jÜí Φtvrtletí v historii výrobního závodu firmy. Ve 4. Φtvrtletí roku 1998 bylo vyrobeno a prodáno celkem 13 959 poΦítaΦ∙ a server∙ znaΦek AutoCont a Triline. SpoleΦnost AT Computers, a. s., dosáhla v lo≥ském roce, je₧ byl prvním rokem její samostatné existence, obratu 1 306 milion∙ KΦ, prodala celkem 29 802 poΦítaΦ∙ a získala °adu zajímavých distribuΦních kontrakt∙ vΦetn∞ distribuce poΦítaΦ∙ HP.-D╠D

Intelovy t°icetiny
Víte, ₧e spoleΦnost Intel Corporation existuje ji₧ t°icet let? Onehdá se Robert Noyce a Gordon Moore dali dohromady, aby vyvinuli alternativu k jádrové magnetické pam∞ti a dnes je Intel nejv∞tÜím výrobcem Φip∙ na sv∞t∞.
I kdy₧ Φeská poboΦka tak dlouhou historii nemá, její °editel, pan Staroveský, uspo°ádal p°i této p°íle₧itosti malou tiskovku se symbolickým sfoukáváním svíΦek.
Shr≥me n∞které intelovské mezníky:
T°i roky po zalo₧ení vyvinula spoleΦnost první mikroprocesor 4004 (m∞l 2 300 tranzistor∙, p°iΦem₧ dneÜní PII jich má 7,5 milionu), tenkrát to bylo pro japonskou kalkulaΦku.
Speciální akci uspo°ádal Intel v roce 1970 tehdy koupil 26ha hruÜkový sad v Santa Cla°e a na Slavnosti Φerstvého ovoce zam∞stnanci i s rodinami trhali hruÜky ostoÜest akce se vyplatila, ji₧ za rok dokázali vyprodukovat zmín∞ný první procesor.
O trochu pozd∞ji vyvstal zase problém s testováním tlaku a vlhkosti, tak bylo nutné zakoupit Papinovy hrnce a procesory postavit na va°iΦ (pozd∞ji se p°eÜlo na jiné metody testování).
Polovina sna₧ení Intelu se týkala hledání aplikací pro jejich Φipy, Φasto zcela neznámé jednou Gordon More na velké konferenci vysv∞tloval vlastnosti Φipu 8008, a poté vývojá°e vyzval: "Podívejte se, tady to máme, tohle to umí. Te∩ se musíme jako odv∞tví sna₧it o to, abychom vyvolali pot°ebu takového 1 milionu kousk∙ m∞síΦn∞." Bylo to dost drzé, ale jak je vid∞t, poda°ilo se.
Ne úpln∞ zda°ilá byla první investice do výroby digitálních hodinek stály 150 dolar∙ a byly siln∞ poruchové (Φást sch∙zek p°edstavenstva Intelu byla v₧dy v∞nována vým∞n∞ porouchaných). Kdy₧ p°iÜla konkurence s hodinkami za 10 dolar∙, Intel se v roce 1978 z této oblasti stáhl. OvÜem v tém₧ roce spat°il sv∞tlo sv∞ta první 16bitový procesor 8086. Osm let poté se lidstvo doΦkalo procesoru s pr∙lomovým oznaΦením 386, v roce 89 následoval 486, roku 1991 zaΦalo svou marketingovou pou¥ logo Intel Inside, v roce 92 Pentium, v 95 Pentium Pro, v 97 Pentium MMX a v lo≥ském roce Celeron.
Místo v Palo Alto, kde Robert Noyce vynalezl integrovaný obvod, bylo v roce 1991 vyhláÜeno za kalifornskou historickou památku. A p°esto kdy₧ nedávno v americkém televizním kvízu padla otázka, jaká firma dodává procesory pro v∞tÜinu PC, sout∞₧ící odpov∞d∞la: "Od koho je Intel?".
A p°edstavte si, ₧e p°i tom vÜem jeÜt∞ zam∞stnanci Intelu stihli ztenΦit cestiΦky v procesorech z 12 na 0,25 mikronu (ale bez ohromného úsilí, invence i odvahy by to vÜechno stejn∞ neÜlo). Nechme se tedy p°ekvapit, kam a jak bude Intel sm∞°ovat v dalÜích letech p°ejme si, a¥ je to k naÜemu u₧itku.
Marek D∞diΦ