Autor: Jaroslav Zapletal

VdneÜním Φlánku o sí¥ových systémech se zam∞°íme spíÜe na implementace sítí samotných ne₧ na sí¥ové operaΦní systémy, jak by snad název Φlánku mohl implikovat. V souΦasnosti se samoz°ejm∞ odehrává n∞co t°enic mezi zastánci Novellu, Windows NT, Linuxu a dalÜích, ve vÜech p°ípadech se práv∞ te∩ objevují nové verze a nové funkce Φi také marketingové triky. Místo toho se zam∞°íme na nov∞ vznikající sv∞ty tedy Javu, produkty koalice Oracle-Sun a na problematiku domácích sítí. Naprostá v∞tÜina ze zmín∞ných novinek byla Φasovaná n∞kdy od poloviny listopadu do konce roku 1998.
Sun a Oracle
Nejzajímav∞jÜí v∞ci se z°ejm∞ d∞ly u firmy Sun Microsystems a spoleΦnosti Oracle jako jednoho z jejích nejv∞tÜích spojenc∙. VÜechno to zaΦalo ohláÜením otev°en∞jÜího licencování Javy, potom platformy Java 2 a nakonec vývoje nové serverové platformy spoleΦn∞ se serverem Oracle.
Java, Java, Java tyhle verÜe samoz°ejm∞ ji₧ známe nazpam∞¥. Je pravda, ₧e Java toho spoustu nového p°inesla, minimáln∞ stejné mno₧ství slib∙ ale nesplnila. Její snahy byly utopeny v p°íliÜných licenΦních poplatcích, nedostupnosti zdrojových text∙ pro vývojá°e, snahami o sní₧ení její crossplatformnosti (Microsoft, ale i t°eba Hewlett-Packard) a následnými soudními spory, ale také t°íÜt∞ním jejího image r∙znými tezemi o pikaJav∞, mikroJav∞ a b∙hvíΦem jeÜt∞.
V rámci závazk∙ na rok 1999 by se vÜak na tomto kolotoΦi m∞lo n∞co zm∞nit. Nyní by m∞l Sun umo₧≥ovat vývojá°∙m modifikovat zdrojové kódy Javy pro komerΦní vývoj bez poplatk∙. Vývojá°i dále mohou sdílet kompatibilní kód s ostatními, bez zásah∙ ze strany Sunu, navíc veÜkeré iniciativy ohledn∞ specifikací API budou auditovány t°etí stranou (Pricewaterhouse Coopers). SpoleΦnost Sun bude nicmén∞ nadále "úΦtovat" komerΦním entitám, modifikujícím zdrojový kód a vytvá°ejícím odvoze-né produkty v rámci jejích organizací nebo pro komerΦní distribuci. DalÜí podrobnosti viz dokument Community Source License a realita nadcházejících m∞síc∙.
P°edvedená Java 2 potom není vlastn∞ nic jiného, ne₧ tak dlouho oΦekávaný Java Development Kit 1.2. Podle prohláÜení by m∞l p°edstavovat kompletní p°epis platformy Java vΦetn∞ °ady zcela nových API, které by m∞ly p°inést v∞tÜí rychlost, stabilitu a bezpeΦnost. Nemá tu p°íliÜ smysl zabíhat do podrobností, jde p°ece jen o zále₧itosti programátor∙ d∙le₧itá je spíÜe proklamovaná (nebo mo₧ná dokonce samotná proklamace) snaha o udr₧ení jednotné Javy i p°es uvoln∞ný licenΦní model.
Nyní ale nazp∞t k zmín∞né nové platform∞ server∙. Jde vlastn∞ o vzájemnou licenΦní smlouvu, která by m∞la vést k vytvo°ení nové t°ídy serveru, postaveného na kombinaci databázového softwaru Oracle a jádru operaΦního systému Solaris. Produkt pod kódovým oznaΦením Raw Iron (co₧ nabízí celou °adu zajímavých interpretací) by m∞l odrazit "tah" Microsoftu do krajiny Enterprise. M∞l by být levn∞jÜí a jednoduÜeji spravovatelný souborový systém obsa₧ený ji₧ v Oracle8i má odstranit závislost na souborovém systému NT, jeho₧ API nikdy nebyla kompletn∞ uvoln∞na, a díky jádru Solarisu by m∞l být spustitelný na °ad∞ operaΦních systém∙ a hardwaru.
M∙₧eme to také chápat jako rezervní plán pro Sun a Oracle staΦí vzpomenout na intenzitu propagace NC (sí¥ových poΦítaΦ∙) a jejich výhod. Dnes si tito výrobci naÜli jiný cíl: desktopové poΦítaΦe se p°ed∞lávat nebudou, a místo toho míní Microsoftu zatnout tipec v oblasti server∙, kde jeÜt∞ nemá tak silné pozice o to více tam ale sp∞chá.
VÜechno jako obvykle závisí na mí°e podpory ostatních spoleΦností u p°edb∞₧ných slib∙ samoz°ejm∞ nikdo nem∙₧e p°íliÜ poΦítat s hlasit∞ deklamovanou podporou. Teprve b°ezen (kdy má být Raw Iron premiérován) bude rozhodující pro rozhodnutí o podpo°e Φi ignoraci firem. P°ipome≥me, ₧e rozÜí°ení NC zabránily v dneÜní dob∞ naprostého propadu hodnoty poΦítaΦ∙ nejspíÜe nep°im∞°ené ceny a p°íliÜ pomalý nástup Javy, která m∞la zajistit ideální klient-server platformu.
Moor∙v zákon II
VeÜkerý ten r∙st rychlosti procesor∙, schopností nového softwaru atd. u₧ivatele pomalu zaΦíná nudit a mén∞ zajímat. Pokud se podíváme jen trochu do minulosti, tak opravdový zájem a oΦekávání v∞tÜích mas u₧ivatel∙ vzbuzovaly jen nové 3D akcelerátory pro hraní p∙sobiv∞jÜích her a co nejrychlejÜí p°ipojení do Internetu.
A má-li n∞co spustit dalÜí kolo upgradování, musíme hledat práv∞ tady. Dell Computer a Compaq se dnes pohybují práv∞ tímto sm∞rem a staΦí se podívat na první výsledky jejich snah a zjistíme, ₧e se zaΦínají objevovat v prostoru hardwaru p°ipomínajícího NC (Network Computer), který nadefinovaly a zase opustily touhy firem Sun Microsystems a Oracle viz výÜe.
Nový Compaq Presario jako low-endový strojeΦek tak vyrá₧í dech svým bundlovaných hardwarem a softwarem pro rychlé p°ipojení do Internetu. Jako varianty jsou dostupné satelitní komplety, kabelové modely, a p°edevÜím DSL modemy (digital subscriber line) spolu s "ready to use" ISP slu₧bami. VÜechny tyto slu₧by p°itom nabízejí datové toky od 400 Kb/s do 12 Mb/s, tedy na sv∞telné roky daleko od V.90 Φi ISDN modem∙.
Moorovo pravidlo (o zdvojnásobování rychlosti procesoru ka₧dých 18 m∞síc∙) ji₧ zní pon∞kud zprofanovan∞ proΦ nezavést nové, týkající se rychlosti Internetu? Celá tato strategie ovÜem není zase tak p°ímoΦará, Φerný Petr le₧í v rukou poskytovatel∙ slu₧eb, kde jsou rozhodující výÜe pauÜálních m∞síΦních poplatk∙ a p°edevÜím dostupnost slu₧eb ve vÜech oblastech zájmu. A to u₧ v∙bec nemluvíme o problematické propustnosti Internetu, kdy t°eba rychlost kabelových modem∙ v urΦité oblasti klesá lineárn∞ s rostoucím poΦtem p°ipojených u₧ivatel∙.
N∞co sí¥ování s USB
USB alias Universal Serial Bus je samoz°ejm∞ ka₧dému u₧ivateli poΦítaΦe Φi alespo≥ Φtená°i Φasopis∙ o poΦítaΦích známá v∞c. Je to prost∞ futuristická náhrada sériových, paralelních a v∙bec podobn∞ pochybných port∙ poΦítaΦe, které jsou zatí₧eny d∞dictvím minulosti. Tím d∞dictvím máme pochopiteln∞ na mysli vÜechna ta r∙zná podivná p°eruÜení, neexistenci skuteΦného plug-and-play, minimalistické datové propustnosti atd. atd.
U základních vlastností USB potom m∙₧eme prost∞ jen uvést negace p°edchozích tvrzení, to ovÜem není cílem tohoto Φlánku (odstavce). VýÜe pou₧ité slovo "futuristická" je samoz°ejm∞ odvozeno od future budoucnosti, a USB do jisté míry i nadále z∙stává budoucností. Motherboardy osobních poΦítaΦ∙ se ji₧ n∞jaký Φas standardn∞ osazují porty USB a vánoΦní trh, práv∞ mizící v zapomn∞ní, nepochybn∞ odstartoval (skuteΦný) prodej USB za°ízení. Faktem ale z∙stává, ₧e jediným systémem solidn∞ podporujícím USB jsou Windows 98, °ada dosavadních motherboard∙ nemá implementaci USB v po°ádku, a to u₧ ani nemluvíme o implementaci softwarové ovladaΦ∙.
Ale mo₧ná nejv∞tÜí slabinou výrobc∙ je jejich nev∞domost, co si s USB skuteΦn∞ poΦít. A₧ teprve v posledních m∞sících tak vykukují na sv∞t první implementace USB-sítí. P°itom se to jeví neobyΦejn∞ lákavou myÜlenkou na rozdíl od Ethernetu je USB porty pravd∞podobn∞ vybaven ka₧dý motherboard za poslední dva roky.
Ale konkrétn∞ uve∩me tedy produkt Anchor Chips EZ Link Instant Network, co₧ není nic jiného ne₧ USB kabel a software podporující a₧ 16 propojených PC nebo podobných za°ízení. Ka₧dý kabel stojí 79 dolar∙ a vy budete pot°ebovat dalÜí pro ka₧dý pár p°ístroj∙, které chcete spojit. Celé to je plug-and-play a umo₧≥uje je to "hot-swap" vým∞nu za°ízení bez nutnosti restartování (jen snad nezapome≥te zase zapojit vÜechny rozpojené kabely). Tak₧e si to jeÜt∞ shr≥me máme tu mo₧nost sít∞, kde m∙₧ete zapomenout na TCP-IP Φi MAC adresy, na rebootování, speciální postupy p°i instalacích driver∙ pod Windows NT (d∞d∞né v rámci rodin konzultant∙ z otce na nejstarÜího syna), kdykoliv m∙₧ete kabely rozpojit a p°ipojit dalÜí poΦítaΦ, ani₧ byste nad tím v∙bec museli n∞jak slo₧it∞ p°emýÜlet. Zajímavé pojetí sít∞, ₧e?
Z tohoto pohledu se nabízí otázka, jestli ty r∙zné SQa b∙hvíjaké linky (proprietární komunikaΦní protokoly konzumní elektroniky) mají v∙bec smysl mín∞no pro n∞koho jiného, ne₧ jejich licence poskytujícího výrobce. ProΦ prost∞ jen nedovybavit ka₧dý televizor, VCR Φi receiver USB konektory?
PoΦítaΦové sít∞ v domácnosti?
Pokud jste nále₧it∞ p°ipraveni na (dalÜí) tvrdá fakta, tak v∞zte, ₧e na 15 mil. amerických domácnosti nyní vlastní více ne₧ jedno PC (m∙₧eme p°edpokládat, ₧e tolik jich u nás urΦit∞ není) a tohle Φíslo se do roku 2000 více ne₧ zdvojnásobí. Výsledek obrovský "nezoraný" trh pro domácí sít∞.
Taková domácí sí¥ zvládá sdílet za°ízení t°eba p°ipojovat se do Internetu jedním modem na jediný ISP acount a samoz°ejm∞ umo₧≥uje nále₧it∞ procítit krvavou poΦítaΦovou hru, kde máme p°ece jen nevyzpytateln∞jÜího protivníka, ne₧ je obyΦejný algoritmus.
╪ada firem ji₧ dnes vyu₧ívá telefonních drát∙, které existují v ka₧dém dom∞, pro propojeních takovýchto PC s pomocí "redukcí", s koncovou cenou pod 100 USD. Boca Research a ActionTec na Comdexu 98 tak ohlásily produkty postavené na 1megabitové architektu°e. Takový HAN Card kit (HAN jako Home Area Network) obsahuje dv∞ PCI karty, kabelá₧ a software za 160 USD. Telefonní linky ovÜem nejsou omezeny na megabitové rychlosti, dneÜní Φipy zvládají 10 Mb/s a brzy by se m∞ly dostat a₧ na 100 Mb/s (sorry, jde o trendy a linky americké).
N∞co sí¥ování bez drát∙
Domácnosti samoz°ejm∞ cítí jakékoli drátové po₧adavky jako znaΦné omezení a mají v∞tÜí náklonnost pro bezdrátové sít∞, ne₧ je tomu u velkých spoleΦností. Slibnou budoucnost tady m∙₧eme oΦekávat pro systémy, které dnes typicky pou₧ívají rádiovou oblast okolo 2,4 GHz s datovou propustností do 1,6 Mb/s. U t∞chto produkt∙ nejde jen o bezdrátové tranceivery, ale také o huby, most, zkrátka o kompletní vybavení, které známe z ethernetových luh∙ a háj∙ (viz nap°. Proxim Cordless Ethernet Bridge za 400 USD.)
To je ovÜem jen jeden z mo₧ných a obecn∞jÜích p°ístup∙. Pozornost u₧ivatel∙ vzbuzuje Ambi firmy Philips Electronics (n∞co podobného p°ipravuje takté₧ spíÜe nepoΦítaΦová spoleΦnost Panasonic pod oznaΦením MicroCast), který umo₧≥uje PC vysílat data místo po kabelu do monitoru vzduchem do televizoru. Se stále klesajícími cenami pln∞ vybavených PC, je₧ se stávají typickým vybavením domácnosti (a podle statistik jsou v∞tÜinou v té₧e místnosti s televizorem), to m∙₧e znamenat vá₧nou ránu snahám výrobc∙ r∙zných setup box∙, WebTV a podobným hraΦkám, sna₧ícím se oslovit nepoΦítaΦové zájemce o IT (no není to paradox?)
PDA
Op∞t na konci roku ohlásil 3Com novou verzi svého PDA oznaΦenou jako Palm VII tvrd∞ zam∞°enou na bezdrátové komunikace. Prozatím ji vÜichni shodn∞ oznaΦují za n∞co, co by mohlo revoluΦn∞ zm∞nit situaci na trhu s PDA.
Palm VII koneΦn∞ nabízí mo₧nost obousm∞rné bezdrátové komunity pro transport dat i plný p°ístup do Internetu. Cena za tento pokrok je ovÜem znaΦná p°i 800 dolarech je to dvojnásobek ceny modelu Palm III. Vlastní p°ístup do Internetu potom p°idá cca 10 dolar∙ na m∞síc.
ZpoΦátku budou bezdrátové slu₧by fungovat jen na území USA (skrze anténu, maliΦké rádio a Bell South bezdrátovou datovou sí¥), pozd∞ji by m∞lo jít o zále₧itost globální. Tady bychom si samoz°ejm∞ mohli vypráv∞t o tom, jak n∞co takového zm∞ní sv∞t a p°ipraví jej na podstatn∞ levn∞jÜí budoucí verze. Místo toho ale rad∞ji v∞nujme minutu ticha Newtonovi firmy Apple, který jak u₧ je to dávno premiérov∞ zrealizoval pojem PDA (digitální p°íruΦní asistent) a v jistých oblastech nabízel bezdrátové p°ipojení do datových sítí vΦetn∞ Internetu.
Mimo marketingové impotence jej zabily p°edevÜím cenová relace kategorie 800 1 000 dolar∙ a pouze lokáln∞ existující nabídka slu₧eb. Nezbývá ne₧ doufat, ₧e si firma 3Com z toho doká₧e vzít pouΦení.
Amazon tvrd∞ bojuje se svou konkurencí
Na samotný záv∞r jsem si nechal bonbónek se sí¥ovými systémy související jen vzdálen∞. Firma Amazon. com ohlásila odstartování slu₧by, nabízející surfujícím mo₧nost nakupovat na ostatních prodejních místech na Internetu za pomoci technologie Junglee vyhledávající zbo₧í a souΦasn∞ porovnávající ceny. To je samoz°ejm∞ na první pohled neobvyklé, a jen t∞₧ko nalezneme analogii v naÜem reálném sv∞t∞. Jen si p°edstavte, ₧e vaÜe oblíbená prodejna elektroniky vyv∞sí nást∞nku s adresami konkurenΦních obchod∙ vΦetn∞ seznam∙ zbo₧í, které je u nich k dostání.
No, jednu bych p°ece jen m∞l. Svého Φasu jistá sí¥ amerických pizzerií nabízela slevy za kupony své konkurence, vyst°ihávané ze Zlatých stránek. Výsledek byl docela geniální po tom vyst°ihování nez∙stalo v seznamech na konkurenci ₧ádné telefonní Φíslo a domácnosti si objednávaly dovoz pizzy, hádejte kde.
Amazon se evidentn∞ sna₧í stát jakousi vstupní branou pro nakupující na Internetu a sází na lenost zákazník∙ postupovat dále do WWW bludiÜt∞, kdy₧ tady vÜe najdou ihned po vstupu. Prozatím to ale vzbuzuje spíÜe pochybnosti, tím více, ₧e ji₧ dlouho neplatí, ₧e by Amazon.com mohla sázet na spolehliv∞ nejni₧Üí cenu na Netu (viz souΦasná cenová válka Amazon.com versus Reel.com, kdy ceny DVD disk∙ klesly i na 13 dolar∙.)9 0030/JL o