HISTORIE P═SEM
struΦn∞
ò
ò
╪eΦ a pφsmo
p°edhistorickΘ obdobφ
historickΘ obdobφ
piktogramy
ideogramy
ò
2.2
V²voj pφsma
pφsmo ╚φny, Babyl≤nu a Egypta
hieroglyfy
hieratickΘ pφsmo
dΘmotickΘ pφsmo
ò
2.3
FΘnickΘ pφsmo
ò
2.4
╪eckΘ pφsmo
ò
2.5
V²chodnφ v∞tev
ò
2.6
Zßpadnφ v∞tev
ò
2.7
Nßrodnφ pφsma
2.5 V²chodnφ v∞tev
Tv·rcem nejstarÜφho slovanskΘho pφsma hlaholice (glagolica) byl solu≥sk² uΦenec Konstantin Filosof (pozd∞ji p°ijal jmΘno Kyrillos - Cyril), kter² p°iÜel se sv²m bratrem Metod∞jem kolem roku 855 do VelkomoravskΘ °φÜe, aby Üφ°il k°es¥anstvφ mezi zßpadnφmi Slovany. O jejich p°φchod po₧ßdal knφ₧e Rostislav byzantskΘho cφsa°e Michala III. z politick²ch d∙vod∙, nebo¥ naÜim nßrod∙m hrozila od franck²ch kn∞₧φ germanizace.
Konstantin pou₧il b∞₧nΘ malΘ °eckΘ pφsmo, doplnil n∞kolika znaky hebrejsko-samuritsk²mi a do staroslovanskΘho jazyka, kter² byl podobn² staroΦeÜtin∞, p°elo₧il z °eΦtiny Φßst bible a nßbo₧enskΘ knihy. Hlaholice m∞la dv∞ formy: okrouhlou a hranatou. Bylo to pφsmo velmi slo₧itΘ, m∞lo 43 znak∙ a jeho Φitelnost byla obtφ₧nß. Hlaholice se v ╚echßch udr₧ela asi do 11.stoletφ. Nejprve paraleln∞ s latinkou, pozd∞ji se od jejφho u₧φvßnφ upustilo.
Ve starΘm VelkΘm Bulharsku, kam po odchodu z ╚ech Metod∞j p°iÜel, se vedle hlaholice rozÜφ°ila praktiΦt∞jÜφ kyrilice. Sv∙j nßzev dostalo toto pφsmo na poΦest Cyrila, kter² byl prohlßÜen za svatΘho. Odtud se kyrilice Üφ°ila do Srbska, na Ukrajinu a do Ruska.
Ruskß azbuka vychßzφ z kyrilice, kterß se na ukrajin∞ a v Rusku ji₧ vyvφjela samostatn∞. Slou₧ila hlavn∞ k psanφ nßbo₧ensk²ch knih a text∙. ╪φkalo se jφ ustav. V roce 1708 nechal car Petr Velik² pφsmo zjednoduÜit podle latinkov²ch vzor∙ v novou obΦanskou abecedu a nazval ji gra₧danka. Ta se pou₧φvß v podstat∞ dodnes.
Hlaholice 10.stoletφ