Kdy₧ se letos na ja°e slavnostn∞ otevφraly rekonstruovanΘ brßny M∞stskΘ knihovny v Praze, mßlokdo asi tuÜil, ₧e krom∞ tradiΦnφ nabφdky knφ₧ek najde prßv∞ v tΘto knihovn∞ n∞co, co n∞kte°φ dßvajφ do jejich p°φmΘ konkurence. ElektronickΘ knφ₧ky na CD-ROM a p°ipojenφ na Internet. Zdßnliv∞ nelogickΘ spojenφ papφrov²ch bestseller∙ s poΦφtaΦi, multimΘdii a modernφm Internetem vÜak jist∞ vezme za svΘ, jakmile si p°eΦtete t∞chto pßr °ßdk∙. O tom, jak sprßvn∞ vyu₧φt informaΦnφ technologie ve sv∙j prosp∞ch nßm pov∞d∞li RNDr. TomßÜ ╪ehßk, vedoucφ odd∞lenφ automatizace M∞stskΘ knihovny v Praze, a vedoucφ odd∞lenφ organizace a °φzenφ PhDr. Jan Vßvra.

Koncem dubna jste slavnostn∞ po dlouhΘ rekonstrukci otev°eli svΘ tradiΦnφ prostory na MarißnskΘm nßm∞stφ. K nov²m prostorßm p°ibyl i nov² automatizovan² systΘm na evidenci vyp∙jΦen²ch knih. ╪ekn∞te nßm o n∞m n∞jakΘ podrobnosti? Nechali jste se p°itom inspirovat n∞jak²m zahraniΦnφm vzorem?

O automatizaci knihovnick²ch agend se zaΦalo uva₧ovat ji₧ v roce 1980. TehdejÜφ zßm∞ry automatizovat v²p∙jΦnφ protokoly se vÜak ukßzaly jako naprosto nereßlnΘ, a to zejmΘna proto, ₧e bylo nutno uva₧ovat pouze o v²poΦetnφ technice Φsl. provenience, respektive provenience RVHP. ┌sp∞Ün∞jÜφ byl pokus o automatizaci akviziΦnφch a evidenΦnφch agend (lokalizace knihovnφ jednotky). Ta zaΦala b²t rutinn∞ provßd∞na od r. 1982 a t²kala se nov∞ nakupovanΘho kni₧nφho fondu. Na sßlov²ch poΦφtaΦφch a v pronajatΘm strojovΘm Φase, tedy v re₧imu off-line se uklßdaly ·daje o jednotliv²ch titulech. By¥ Ülo o pom∞rn∞ struΦn² popis, poda°ilo se vytvo°it za dobu p°ibli₧n∞ deseti let dosti velkou databßzi kni₧nφho fondu MKP, a co je d∙le₧itΘ, i s lokaΦnφmi ·daji, tak₧e p°i automatizaci ┌st°ednφ knihovny a prvnφch poboΦek v druhΘ polovin∞ devadesßt²ch let je mo₧nΘ vychßzet z velkΘ datovΘ zßkladny. V prvnφ polovin∞ devadesßt²ch let se akviziΦnφ a evidenΦnφ agendy zaΦaly provßd∞t pomocφ PC v re₧imu on-line.

V roce 1993 bylo z°φzeno v MKP vlastnφ odd∞lenφ automatizace a bylo rozhodnuto o automatizaci dalÜφch knihovnick²ch agend. Postupn∞ byla vybudovßna lokßlnφ poΦφtaΦovß sφ¥ v ┌st°ednφ knihovn∞, kterß disponuje 5 servery, zhruba 100 pracovnφmi stanicemi pro pracovnφky knihovny a asi 40 pracovnφmi stanicemi pro Φtenß°e a nßvÜt∞vnφky knihovny. VÜe je propojeno lokßlnφ datovou sφtφ Fast Ethernet 100 Mbit a od roku 1996 je MKP napojena na Internet, kde nabφzφ °adu zdroj∙ p°φstupn²ch p°es domovskou strßnku MKP na adrese www.mlp.cz (mimo stßlΘ a aktußlnφ informace o knihovn∞ umo₧≥uje p°φstup do katalogu MKP). Od roku 1993 se takΘ hledalo vhodnΘ softwarovΘ zajiÜt∞nφ pro budoucφ pln∞ automatizovan² provoz ┌st°ednφ knihovny a poslΘze i dalÜφch knihoven sφt∞. V tuzemsku existujφcφ knihovnickΘ programy nebyly z °ady d∙vod∙ pro MLK vhodnΘ, tak₧e po mnoha jednßnφch bylo nakonec rozhodnuto vytvo°it vlastnφ programovΘ moduly vybudovanΘ ve v²vojovΘm prost°edφ Borland Delphi a pracujφcφ nad SQL serverem InterBase. Jako urΦitß zkouÜka budoucφch agend byla od listopadu 1994 do uzav°enφ ┌st°ednφ knihovny ·sp∞Ün∞ vyu₧φvßna automatizovanß agenda zßpisu a evidence Φtenß°∙ vyvinutß v systΘmu Paradox 4.5.

V letech 1995 a₧ 1998 se pracovalo na softwarovΘm zajiÜt∞nφ budoucφch automatizovan²ch agend. èlo p°edevÜφm o p°evod dat o knihovnφm fondu do elektronickΘ podoby. V²sledkem tΘto Φinnosti je EBATIS (Elektronickß B┴ze TItul∙ a Svazk∙), tedy aplikace, kterß je zßkladem automatizovan²ch v²p∙jΦnφch agend, vΦetn∞ v²p∙jΦnφho protokolu. K ·daj∙m o titulech a svazcφch knihovnφho fondu jsou dopln∞ny ·daje, kterΘ umo₧≥ujφ Φtenß°∙m vyhledßvßnφ literatury pomocφ elektronick²ch katalog∙ OPAC. K tomu jsou vytvo°eny rozsßhlΘ soubory deskriptor∙ a byly aktualizovßny obsahovΘ charakteristiky titul∙ a pou₧ita klφΦovß slova. EBATIS sjednotil dosavadnφ Φßsti bßze dat MKP, zejmΘna ty, kterΘ do nφ vstupovaly v rozmezφ let 1982 - 1996 v r∙znΘ struktu°e a v r∙znΘm rozsahu. Tato databßze obsahuje ·daje o 300 tisφcφch titulech fondu MKP, co₧ p°edstavuje asi 1,8 mili≤nu svazk∙. N∞kterΘ z t∞chto titul∙ jsou ·pln∞ zkatalogizovßny, ty nejstarÜφ pak jsou zaneseny pouze na ·rovni zßkladnφch identifikaΦnφch ·daj∙.

Nad databßzφ EBATIS byl vybudovßn katalogizaΦnφ systΘm KONI┴è, kter² nahradil do tΘ doby pou₧φvanou katalogizaci v systΘmu CDS-ISIS. KONI┴è je modern∞ pojatß aplikace psanß pro 32bitovΘ operaΦnφ systΘmy Windows a pln∞ vyu₧φvß technologie client-server. Z u₧ivatelskΘho pohledu umo₧≥uje ve fondu MKP vyhledßvat podle nejr∙zn∞jÜφch hledisek a kritΘriφ, objednßvat si je k prezenΦnφ Φi absenΦnφ v²p∙jΦce nebo si dan² titul rezervovat. Knihovnφk∙m umo₧≥uje tato aplikace samoz°ejm∞ i po°izovat data novß, vΘst v²p∙jΦnφ protokol vΦetn∞ upomφnacφ agendy, vyu₧φvat statistick²ch ·daj∙ o v²p∙jΦkßch pro pot°eby akviziΦnφ politiky knihovny apod.

P°i v²voji KonißÜe a Ebatisu jsme vychßzeli p°edevÜφm z obecn²ch zßsad platn²ch pro automatizaci Φehokoliv. Mßme tφm na mysli normalizaci databßze, pou₧φvßnφ standardnφch prvk∙ v grafickΘm rozhranφ apod. Jinak samoz°ejm∞ - o zahraniΦnφch i tuzemsk²ch knihovnick²ch systΘmech jsme si informace hledali a zjiÜ¥ovali. Ale ₧ßdn²m jsme se nenechali bezprost°edn∞ inspirovat.

Otev°eli jste takΘ samostatnou poΦφtaΦovou uΦebnu. Co si od toho slibujete?

Knihovna p°ipravuje v rßmci svΘ LidovΘ univerzity osv∞tovΘ a vzd∞lßvacφ programy (p°ednßÜky, kurzy, seminß°e). Pro °adu z nich bude mo₧no tuto uΦebnu vyu₧φt. Bude vhodnß pro kursy poΦφtaΦovΘ techniky, lekce knihovnicko-bibliografickΘ p°φpravy Ükolnφch t°φd a v neposlednφ °ad∞ i pro odbornΘ Ükolenφ pracovnφk∙ knihovny (16 pracovnφch stanic plus jedna pro instruktora). Mj. se uΦebna (stejn∞ jako oba sßly v budov∞) pronajφmß na komerΦnφm zßklad∞ v rßmci vedlejÜφ hospodß°skΘ Φinnosti, jejφ vyu₧itφ mß v tomto rßmci podobn² charakter. Podot²kßme, ₧e tato uΦebna nenφ p°φmou souΦßstφ slu₧eb Φtenß°∙m, nenφ urΦena pro jednotlivΘ u₧ivatele, ale p°edevÜφm pro kolektivnφ akce. V rßmci slu₧eb, respektive jako souΦßst InformaΦnφho st°ediska je studovna, kterß umo₧≥uje p°φstup k Internetu (8 pracovnφch stanic), prßci s CD-ROM (3 stanice) a p°φstup k externφm databßzφm.

Na vaÜφ domovskΘ strßnce je vßÜ kompletnφ sortiment, kter² si mohou lidΘ zap∙jΦit? Mß takΘ Üanci po Internetu zjistit, jestli nap°φklad po₧adovanß kniha nenφ jen v omezenΘm poΦtu exemplß°∙ a zrovna je rozpuΦovanß? Pak by nemusel chodit do knihovny zbyteΦn∞ ...

Ano, Φtenß° se u cca 90% kni₧nφch titul∙ dozvφ z domovskΘ strßnky, zda je hledan² titul ve fondu tΘ kterΘ poboΦky. Vyhledßvßnφ p°es Internet se v souΦasnΘ dob∞ upravuje, ale bude v n∞m mo₧no zjistit, zda v naÜich automatizovan²ch knihovnßch (dnes jen ┌st°ednφ knihovna, na podzim novß poboΦka ve èkolskΘ ulici a postupn∞ poboΦky dalÜφ) je konkrΘtnφ titul dostupn² k absenΦnφ v²p∙jΦce, zda je pouze k v²p∙jΦce prezenΦnφ. Pozd∞ji bude mo₧no prost°ednictvφm Internetu provΘst i rezervovßnφ momentßln∞ rozp∙jΦovanΘho titulu. U neautomatizovan²ch poboΦek to z evidentnφch d∙vod∙ mo₧nΘ nenφ, u t∞ch se z Internetu dozvφm pouze informaci o tom, ₧e titul je ve fondu, ale u₧ ne to, zda je p∙jΦen.

Co si myslφte o elektronick²ch knihßch, myslφte, ₧e majφ Üanci usp∞t i v klasick²ch knihovnßch? Je sortiment vßmi p∙jΦovan²ch CD-ROM dostateΦn²?

Na otßzku otßzkou: co je to klasickß knihovna, kde konΦφ klasickß a kde zaΦφnß elektronickß knihovna? ElektronickΘ knihy jist∞ usp∞jφ. V horizontu naÜeho ₧ivota to bude jist∞ symbi≤za klasickΘ knihy s elektronick²m nosiΦem informacφ. Ve ve°ejnΘ knihovn∞ bude asi dlouho dominovat papφrovß kniha, v odbornΘ a studijnφ knihovn∞ bude podφl elektronickΘ knihy v²razn∞jÜφ, zejmΘna u vyhran∞n∞ odbornΘ tΘmatiky a u encyklopedickΘ literatury. Prom∞na asi p∙jde rychle u vysoce odborn²ch periodik. Z cenov²ch a prostorov²ch d∙vod∙ bude i akviziΦnφ politika ve°ejn²ch knihoven stßle Φast∞ji dßvat p°ednost nßkupu CD-ROMu p°ed papφrov²m ekvivalentem, zejmΘna tehdy, p∙jde-li o knihovnu s poboΦkami zapojen²mi do datovΘ sφt∞. Co se t²Φe sortimentu, dostateΦn² rozhodn∞ nenφ, zaΦφnßme. Ale p°edpoklßdßme rychl² v²voj a dopln∞nφ sortimentu. P°iznejme si ale, ₧e titulovß nabφdka v ΦeÜtin∞ by mohla b²t lepÜφ. ╪ada tΘmat, hledan²ch naÜimi Φtenß°i, p°edevÜφm studenty, na sv∙j CD-ROM teprve Φekß.

Dovedete si p°edstavit dobu, kdy si budou lidΘ pomocφ Internetu knihy p°φmo p∙jΦovat a Φφst? Myslφm te∩ elektronickΘ knihy, kdy by po zaplacenφ urΦitΘho kreditu Φtenß°i mohli z vaÜφ produkce elektronick²ch knφ₧ek p°φmo po Internetu Φerpat informace.

Ano, dovedeme a bude to asi dosti brzy. P°esto nelßmejme h∙l nad papφrovou knihou, symbi≤za obou forem je pro naÜi dobu optimßlnφ, i kdy₧ sv∞t multimedißlnφho Üφ°enφ informacφ bude spφÜe vy₧adovat, abychom hovo°ili o vφce formßch ne₧ jenom o dvou.

╪ehßk: Jak kdy. Namßtkou: Saturnin, Pßn prsten∙, cokoliv od Forsytha, Prachetta Φi Eddingse. A rßd se vracφm ke klasickΘ chlapeckΘ dobrodru₧nΘ literatu°e: Ransome, Foglar, May, Flos, Zapletal atd. Ale takΘ spousta dalÜφch v∞cφ. A jakou literaturu nejrad∞ji? Jß to neumφm zaÜkatulkovat. P°edchozφ v²Φet snad hovo°φ sßm za sebe.

Vßvra: Tak takovouto otßzku velmi nemßm rßd! Ale dob°e, pßr jmen abecedn∞ °azen²ch: Ferlinghetti, Kerouac, Klφma, Prachett, J. Roth, Singer, èkvoreck², ... Nejrad∞ji mßm Memoßrovou literaturu (viz t°eba denφky Jana Zßbrany) a monografie novov∞k²ch d∞jin tuzemsk²ch i cizozemsk²ch.

PßnovΘ, d∞kuji vßm mnohokrßt za rozhovor a dr₧φm palce ve vaÜφ dalÜφ Φinnosti
-pr-