Rejst°φk podle data (22)

Bavφ se dva chirurgovΘ a ten jeden povφdß:
"Tak jsem dneska operoval a najednou koukßm - jß jsem pitval..."

Tßta rajΦe, mßma rajΦe a syn rajΦe si vyjdou na prochßzku. Syn se
neustßle loudß a tak se tßta naÜtve a dß mu pohlavek a pak °ekne
"tak poj∩ ty keΦupe."

"Co nßm dßvß husa?"
"Fßdlo."
"Sßdlo, ano sprßvn∞, a co nßm dßvß jeÜt∞?"
"Fßdlo."
"No, to u₧ jsi °φkal, ale co nßm dßvß jeÜt∞ krom∞ sßdla?"
"Fßdlo."
"Podφvej se, PepφΦku, zkusφme to jinak. Kde spφ tatφnek?"
"V hofpod∞."
"Ehm..., a kdepak spφ maminka?"
"U foufeda."
"No..., a kde spinkßÜ ty, PepφΦku?"
"V poft²lce."
"No vidφÜ! A Φφm se p°ikr²vßÜ?"
"Pefinou."
"No, a co je v pe°in∞?"
"Pefφ."
"No, vidφÜ, tak₧e co nßm dßvß jeÜt∞ husa?"
"Fßdlo."

O p∙lnoci zaΦne u lΘka°e zvonit telefon.
"Tady Novßk, proboha, pane doktore, rychle p°ije∩te, KarlφΦek 
nßm spolknul prezervativ!"
Rozespal² lΘka° se zaΦne rychle oblΘkat, popadne kuf°φk a pßdφ 
ke dve°φm. Kdy₧ je u dve°φ, zadrnΦφ telefon podruhΘ.
"Tady je zase Novßk, pane doktore, u₧ k nßm nemusφte jezdit, my 
jsme naÜli jin²!"

Mu₧ p°ijde za doktorem a povφdß:
"Pane doktore, myslφm si, ₧e mß ₧ena je u₧ asi dva t²dny mrtvß!"
"A jak jste na to, prosφm vßs, p°iÜel?"
"No, sex je ·pln∞ stejn², ale zaΦalo se mi hromadit v kuchyni 
ÜpinavΘ nßdobφ."

Sedφ notorik doma a p°em²Ülφ, jestli mß jφt do hospody. 
P°em²Ülφ, p°em²Ülφ a nakonec si °φkß:
"Ale, kaÜlu na to, nikam nep∙jdu."
A v tom se ozvou jeho jßtra:
"Poj∩, p°ece tady nebudeme jen tak tvrdnout."

Vφte jak °ekne prav² gentleman sleΦn∞, ₧e jde na WC?
"SleΦno omluvte m∞ prosφm na moment, jdu si popovφdat s m²m 
d∙v∞rn²m p°φtelem, kterΘho Vßm p°edstavφm pozd∞ji..."

Potkß cvrΦek prcka a prcek povφdß:
"╚au cvrΦku, co takhle d∞lßÜ, kdy₧ mßÜ dlouhou chvφli?"
CvrΦek povφdß:
"No to vφÜ, cvrkßm, cvrkßm. A ty?"

"Kolik je hodin?"
"Deset deset."
"D∞kuji d∞kuji."

Bavφ se dva: "Tak jsem slyÜel, ₧e t∞ pr² vyhodili ze ZOO."
"Nojo, st∞₧ovali si, ₧e pr² jsem moc pomalej. Ale jß si myslφm, ₧e to 
spφÜ bude kv∙li t∞m ₧elvßm."
"Jak to?"
"No, rßno vstanu, jdu krmit. Otev°u klec a najednou... frnk, frnk... 
a ob∞ ₧elvy zdrhly."

"Mßte barevnΘ televizory ?"
"Ano."
"Tak mi dejte jeden ₧lutej!"

Indißnsk² chlapec se ptß nßΦelnφka:
"NßΦelnφku, proΦ majφ lidΘ naÜeho kmene takovß zvlßÜtnφ dlouhß jmΘna?"
"To mßÜ tak: kdy₧ se dφt∞ narodφ, donesou mi ho, jß ho zvednu na 
pa₧φch, rozhlΘdnu po prΘrii a kdy₧ t°eba vidφm v dßlce utφkat liÜku, 
tak se dφt∞ bude jmenovat B∞₧φcφLiÜka. Nebo kdy₧ zrovna sn∞₧φ, tak 
dostane jmΘno TiÜePadßSnφh.
A proΦ t∞ to tak zajφmß, TadySerePesi?"

Jede si takhle bohat² cikßn ve svΘm Mercedesu a co se mu nestane: 
Pφchne kolo. Tak zastavφ u krajnice, vyleze ven, koukß na kolo, pak 
vytßhne z kufru hever, zvedne auto a zaΦne ho vym∞≥ovat. V tu chvφli 
jde kolem jin², chudÜφ cikßn.
Chvilku na n∞j koukß, pak popadne opodßl le₧φcφ dla₧ebnφ 
kostku, rozmlßtφ okΘnko a zaΦne z auta rabovat rßdio. Ten u kola 
vstane a zaΦne na n∞j °vßt.
"Co to d∞lßÜ, ty magore?"
Druhej se na chvilku zarazφ, ale pak povφdß:
"Hele, hle∩ si sv²ho. Ty bereÜ kola, jß rßdio!"

V dob∞ totality d∞lß novinß° rozhovor s man₧elkou v²znamnΘho politika 
a p°edstavitele KS╚.
"Pov∞zte mi, prosφm, jak pro₧φvßte b∞₧n² pracovnφ den?"
"Rßno vstanu, umeju p°irozenφ. Jdu nakoupit, pak umeju p°irozenφ. 
Ud∞lßm snφdani, umeju p°irozenφ. Uva°φm ob∞d, umeju p°irozenφ. Po ob∞d∞ 
umeju..."
"Promi≥te, ₧e vßm do toho skßΦu, ale nenφ to p°ehnanß Φistotnost?"
"Kdy₧, vφte, on nßm to po°ßd n∞kdo kreslφ na dve°e..."

Znßte prav² rusk² hamburger?
Dva lφstky na chleba a mezi nima lφstek na maso.

Zprßva agentury TASS:
Na sov∞tsko-Φφnsk²ch hranicφch napadla skupina Φφnsk²ch tank∙ 
sov∞tsk² poklidn∞ orajφcφ traktor. Tento palbu op∞toval a po 
zniΦenφ vÜech tank∙ odlet∞l zp∞t na zßkladnu.

Deset let po Leninov∞ smrti se v Moskv∞ m∞la uskuteΦnit 
slavnostnφ v²stava obraz∙ namalovan²ch tv∙rΦφ metodou 
socialistickΘho realismu na tΘma "Lenin". P°edem bylo ovÜem t°eba, 
aby specißlnφ um∞leckß a ideologickß komise obrazy prohlΘdla
a schvßlila k vystavenφ. VÜechna dφla splnila nßroΦnß kritΘria, jen 
nad jednφm z∙stala komise v rozpacφch. Na velkΘm plßtn∞ se 
rozprostφrala starß velikß postel se silnou duchnou, ze kterΘ 
vyΦuhovaly dvoje nohy. ÄenskΘ a mu₧skΘ. Obraz se jmenoval
Lenin v Polsku. Komise si zavolala malφ°e a zahrnula ho 
zvφdav²mi otßzkami. A₧ nakonec se dostala k jßdru v∞ci.
"╚φ jsou ty ₧enskΘ nohy?" zah°m∞l p°edseda komise.
"Nad∞₧dy KrupskΘ" odv∞til malφ°.
"╚φ jsou ty mu₧skΘ?"
"Felixe D₧er₧inovskΘho."
"A kde je Lenin?" zeptal se p°ekvapen² p°edseda.
"No p°ece v Polsku!" odpov∞d∞l malφ°.

Sedφ si pilot v k°esle pilotnφ kabiny ruskΘho dopravnφho letadla 
a z niΦeho nic se mu u spßnku objevφ pistole a ·nosce mu vyhro₧uje, ₧e 
ho zast°elφ, pokud nepoletφ do Pa°φ₧e. Pilot mu na to odpovφ:
"Eto n∞ vazmo₧no."
"PaΦemu?"
"Patamu Üto v zadu babuÜka, u n∞j bombuÜka i ana skazala v Bonn."

V SSSR se konajφ olympijskΘ hry a L.I.Bre₧n∞v mß pronΘst 
slavnostnφ projev. P°ijde s ochrankou ke tribun∞, dostane do ruky 
papφr a zaΦne:
"Ooooo..."
LidΘ zaΦnou tleskat, jßsat... Mßvne rukou, aby je zase uklidnil 
a pokraΦuje:
"Ooooo..."
Lidi zase jßsajφ, mßvajφ, tleskajφ... Mßvne rukou a zase:
"Ooooo..."
Situace se opakuje, davy Üφlφ, ·plnß euforie... K Bre₧n∞vovi se 
nahne Φlen ochranky a povφdß:
"To neΦt∞te, to jsou olympijskΘ kruhy..."

Popis rozhovoru mezi Pentiem a Motorolou.
Motorola (rozvlßΦn∞): Kolik je 2 x 2?
Pentium (rychle): 8.
Motorola (rozvlßΦn∞): To je p°ece Üpatn∞. 2 x 2 jsou p°ece 4.
Pentium (rychle): èpatn∞, ale rychle.

PolicistΘ majφ v²platu, penφze rozdßvß nßΦelnφk, Φtouc:
"Nadstrß₧mistr Polφvka!"
"Zde!"
"Tady mßte, nenφ to v∙bec Üpatn², p°esΦasy..., vaÜe starß bude 
mφt radost..."
A dalÜφ:
"PraporΦφk Novßk!"
"Zde!"
"Taky dobr²,..."
A tak to jde dßl, a₧ se dostane ke konci v²platnφ listiny.
"Celkem!"
Ticho.
"Celkem!"
Op∞t nic.
"To snad nenφ mo₧n²," rozΦiluje se nßΦelnφk, "mß nejvφc z nßs vÜech 
a nep°ijde si pro to!"

Policajt vyndß vÜechny zßpalky a Ükrtß je (opaΦnou stranou). P°itom je 
odhazuje - Üpatnß, Üpatnß, Üpatnß... a₧ jedna se zapßlφ. Sfoukne ji a 
odlo₧φ.
"Ta je dobrß, tu si nechßm!"

Jsou policajti na vyÜet°enφ u doktora. Doktor vyjde ze dve°φ a povφdß:
"Je vßs tu moc, to bychom tu byli do veΦera. Musφte chodit po Φty°ech."
Tak nßΦelnφk p°ik²vne, ₧e je mu vÜechno jasnΘ, padne na kolena a 
povφdß:
"Tak jß jdu prvnφ."

Do mlΘΦnΘho baru p°iÜel p°φsluÜnφk StB v civilu a vyslovil svΘ p°ßnφ:
"Prosil bych koblφ₧ky a Φaj."
"Koblφ₧ky nejsou," ohlßsila vedoucφ.
"Tak koblφ₧ky a kafe."
"Dy¥ vßm °φkßm, ₧e koblφ₧ky nejsou."
"Je₧φÜmarjß, tak koblφ₧ky a kakao."
Vedoucφ b∞₧ela k telefonu, vytoΦila p°φmou linku nßΦelnφka, proto₧e 
p°φsluÜnφka v civilu velice dob°e znala a zoufale pravila:
"Soudruhu nßΦelnφku, prosφm vßs, ihned sem p°ij∩te, nebo se zblßznφm, 
mßm tu potφ₧e s jednφm vaÜφm pod°φzen²m."
NßΦelnφk p°ib∞hl za pßr minut, poslal p°φsluÜnφka pryΦ a pravil:
"Tak copak provedl?"
Vedoucφ zaΦala trp∞liv∞ lφΦit svΘ utrpenφ:
"Cht∞l koblφ₧ky a Φaj, jß mu °φkßm, ₧e koblφ₧ky nemßme a on, ₧e tedy 
chce koblφ₧ky a kafe. Jß mu znovu povφdßm, ₧e koblφ₧ky nejsou a on vßm, 
soudruhu nßΦelnφku, na m∞ vybafne, abych mu dala koblφ₧ky a kakao. To 
je hr∙za, co?"
NßΦelnφk se rozΦφlil a zaΦal k°iΦet:
"To je blbec, co? M∞la jste ty koblφ₧ky vzφt a omlßtit mu je o hlavu!"

Ptß se student prßvnickΘ fakulty:
"Pane docente, jak² trest Φekß toho, kdo ₧ije v bigamii?"
"Dv∞ tch²n∞."

Mu₧ p°ijde dom∙ a °φkß ₧en∞:
"Starß, vyhrßl jsem prvnφ cenu ve sportce, bal kufry!"
"Ano, ano, drah², a kam pojedeme?"
"Jß nikam, ale ty se rychle pakuj!"

Ned∞lnφ odpoledne. Rodinka si vyrazφ do ZOO. Toulajφ se a dostanou se 
do pavilonu opic. V nest°e₧enΘm okam₧iku gorilφ samec popadne 
man₧elku, vtßhne ji dovnit° a zaΦne z nφ strhßvat obleΦenφ. Man₧elka 
zoufale k°iΦφ: "Josefe, Josefe, co mßm d∞lat?"
Man₧el: "Zkus to jako doma, °ekni t°eba, ₧e t∞ bolφ hlava..."

P°iÜel novopeΦen² otec do porodnice s pugΘtem a povφdß man₧elce:
"JΘ, milßΦku, tak my mßme chlapeΦka. A komu je podobnej?"
"┴le, toho stejn∞ neznßÜ..."

Sluha John Φekß v p°φstavu na svΘho pßna, kter² se vracφ z cest.
"Co je novΘho, Johne?" tß₧e se lord Edward.
"Celkem nic, VaÜe lordstvo."
"P∙l roku jsem mimo Anglii a tady se zatφm nic nestalo?"
"Snad jen to, ₧e kos, kter² denn∞ zpφval na javoru p°ed vaÜφm oknem 
ji₧ nezpφvß pane."
"Mohl byste mi °φci proΦ nezpφvß?"
"Proto₧e ten javor u₧ neexistuje," odpovφdß John.
"ProΦ neexistuje, Johne?"
"Sho°el, VaÜe lordstvo."
"Proboha, kdy?"
"Ten den kdy sho°el VßÜ zßmek."
"M∙j zßmek sho°el, Johne?"
"Ano, ten den kdy lady Victorie upadla v lo₧nici s ho°φcφm svφcnem 
v ruce."
"A proΦ upadla, Johne?"
"Z°ejm∞ v rozΦilenφ VaÜe lordstvo."
"Ona se rozΦφlila?"
"Ano, kdy₧ se polekala, ₧e ji n∞kdo vid∞l s tφm vousat²m podkonφm."
"Ale to p°ece nenφ nic novΘho, Johne."
"V₧dy¥ jsem °φkal, vaÜe lordstvo, ₧e se nic novΘho nestalo."

Ctihodn² lord hraje golf. Prßv∞ se chystß odpßlit mφΦek, kdy₧ v 
dßlce zaznφ poh°ebnφ hudba a objevφ se poh°ebnφ pr∙vod. Lord smekne 
klobouk, p°estane hrßt a Φekß a₧ pr∙vod p°ejde. Jeho spoluhrßΦ 
poznamenß:
"Pane, vy jste ·₧asn². Oni vyprovßzejφ na poslednφ cestu ·pln∞ cizφho 
Φlov∞ka a vy smeknete a p°estanete hrßt. To je fantastickΘ!"
A lord odpovφ:
"Jak to cizφho Φlov∞ka? Dvacet let mi byla dobrou ₧enou!"

P°ijde sleΦna do sexshopu a ₧ßdß robertka. ProdavaΦ jφ ukazuje:
"Tenhle je za 25$ a tenhle za 35$."
"A co ten velk² pruhovan²?"
"Za stop∞tadvacet."
"Tak mi ho dejte..."
Po chvφli p°ijde ÜΘf a vysl²chß prodavaΦe:
"Jak jdou kÜefty?"
"Ale dobr², prßv∞ jsem prodal svoji termosku za 125 dolar∙."

P°ijde panφ k doktorovi a st∞₧uje si na svΘho mu₧e.
"Pane doktore, m∙j man₧el mß p°ehnanΘ sexußlnφ nßroky. VΦera, to si 
p°edstavte, mi to ud∞lal 12krßt!"
"To snad nenφ mo₧nΘ. Tohle mu nasypejte do Φaje a uvidφte..." 

Druh² den rßno je panφ u doktora op∞t:
"Pane doktore, je to jeÜt∞ horÜφ. VΦera m∞ to ud∞lal dokonce 18krßt a 
jß se kv∙li tomu v∙bec nevyspala."
"Tak to u₧ tedy nevφm. Mohli bychom snad jeÜt∞ zkusit lΘΦbu Üokem. 
P°ipravte si k posteli lampiΦku a a₧ to na n∞j zase p°ijde, neoΦekßvan∞ 
mu rozsvi¥te lampiΦku do obliΦeje."

Uplynula noc. Rßno zvonφ u doktora telefon.
"Dobr² den. Tak jak to dopadlo? Dnes jste nep°iÜla na kontrolu..."
"Ale jak jste mi poradil, abych rozsvφtila tu lampiΦku, tak jsem jφ 
rozsvφtila."
"A?"
"No, na m∞ se vßlel ·pln∞ cizφ chlap a man₧el stßl u dve°φ prodßval 
vstupenky!"

"Maminko, proΦ jsem tak oÜkliv²?"
"To byl tenkrßt tak hroznej mejdan... Bu∩ rßd, ₧e nejsi pes."

Äilo bylo, jedno krßlovstvφ a v n∞m ₧il krßl a krßlovna a ti 
m∞li krßsnou dceru. V osmnßcti letech u₧ byla princezna zralß 
na vdßvßnφ, tak pan krßl vyhlßsil nßmluvy. Sjφ₧d∞li se nßpadnφci z 
celΘho sv∞ta. Princezna Üla s ka₧d²m do parku, ale veΦer se
v₧dycky vrßtila sama. Kdy₧ se tohle v krßlovstvφ rozk°iklo, 
nßpadnφci p°estali jezdit, krßl se zarmoutil a vyhlßsil, ₧e kdo z parku 
vyjde ₧iv² a zdrav², dostane princeznu a celΘ krßlovstvφ.

P°ihlßsil se ale u₧ jen hloup² Honza. Jde s princeznou do parku,
prochßzejφ se a najednou dojdou k jezeru plnΘmu krokod²l∙. Princezna si 
sundß prsten, hodφ ho mezi krokod²ly v jeze°e a °φkß: "Vyndej ho!"
Honza trochu otßlφ, ale p°ece jen princezna a celΘ krßlovstvφ nejsou k 
zahozenφ, tak uΦinφ, co princezna ₧ßdß. Princezna se celß rozzß°φ a 
povφdß:
"No vidφÜ, a ti blbci tam skßkali..."

P°ijde mladφk do drogerie a chce si koupit balφΦek prezervativ∙. 
ProdavaΦ se ho zeptß, jestli chce balenφ po 6, 9 nebo 12 kusech.
"A proΦ jsou vlastn∞ balen² po tolika?" ptß se mladφk.
A prodavaΦ mu odpovφ:
"6 to je pro Äidy - na ka₧d² den jeden a v sobotu to oni nem∙₧ou.
9 to je pro Φernochy - na ka₧d² den jeden a na vφkend po dvou.
No a 12 to je pro b∞lochy - jeden na leden, jeden na ·nor..."