P°ijde vdanß ₧ena ke gynekologovi:

LΘka°: "Posa∩te se. Mßte n∞jak² problΘm?"
Äena: "Ano, m∙j man₧el mi v posteli nestaΦφ."
LΘka°: "Äßdn² problΘm, najd∞te si milence."
Äena: "Ale jß u₧ mßm dva."
LΘka°: "A nic?"
Äena: "Ne."
LΘka°: "No, to je problΘm. Podφvejte, jß vßm napφÜu n∞jakΘ 
tabletky, berte je a za m∞sφc se mi p°ij∩te ukßzat."

Äena sebere recept, p°ijde dom∙, man₧el sedφ za stolem, ona 
plßcne recept na st∙l a °φkß: "Äßdnß d∞vka, nemocnß jsem!"

P°ijde ₧ena k zuba°i, stßhne si kalhotky, vyskoΦφ na k°eslo a
roztßhne nohy.
"To bude asi n∞jak² omyl," povφdß lΘka°. "Jß jsem zuba°."
"D∞lal jste vΦera Frantovi NovotnΘmu zubnφ protΘzu?" nedß se odradit
sleΦna.
"To ano."
"Tak si ji te∩ najd∞te!"

P°ijdou dva chlapi k zßvodnφmu doktorovi a sest°iΦka jim povφdß, aby se 
svlΘkli. Oni se tedy svlΘknou a sest°iΦka na n∞ p°ekvapen∞ koukß, oba 
jsou Φern², ale jeden ho mß Φern²ho a druhej bφl²ho. Zavolß pana 
doktora. 
"Pane doktore, pojte se podφvat, to jsem jeÜt∞ nevid∞la. Dva ΦernoÜi a 
jeden ho mß bφl²ho a druhej Φern²ho." 
V tom se ozve jeden z chlap∙ a povφdß: 
"Sest°iΦko, mi nejsme ΦernoÜi. My jsme uhlφ°i a tady Pepa byl na 
svaΦinu doma!"

    
                                                              (Myslivec)

P°ijdou takhle ₧enskΘ houfn∞ (autobus to napasoval v²lohou do 
kosmetickΘho sal≤nu) do nebe k nebeskΘ brßn∞ a tam narazφ na SvatΘho 
Petra. VÜechny cht∞jφ samoz°ejm∞ do nebe a tak musφ podstoupit zkouÜku. 
Svat² Petr °φkß:
"Kterß z vßs m∞la styk p°ed tφm, ne₧ byla plnoletß, odchod!"
Zvednou se asi t°i ₧eny a odchßzejφ.
"Kterß z vßs byla nev∞rnß aspo≥ jednou svΘmu mu₧i, odchod!"
Zvedne se zbytek krom∞ jednΘ a jdou sm∞rem k peklu. Najednou Svat² Petr 
volß:
"Hej, vra¥te se jeÜt∞!"
Tak ₧eny utφkajφ zp∞t celΘ Ü¥astnΘ, ₧e si to rozmyslel, a Svat² Petr 
°φkß:
"Tu hluchou vemte sebou taky!!!!"

P°istßli takhle ufoni tajn∞ na zemi a po Φtrnßcti dnech zkoumßnφ doÜli 
k zßv∞ru, ₧e dominantnφm druhem na Zemi jsou stroje. ╪ekli si, ₧e na 
n∞jakΘm odlehlejÜφm mφst∞ zkusφ navßzat kontakt. 
Zßblesk sv∞tla, a na pouÜtnφ silnici u benzφnovΘ pumpy stojφ ufon. 
Dojde na pßr metr∙ k jednomu stojanu a povφdß vysok²m synteticky 
zn∞jφcφm hlasem v lßmanΘ angliΦtin∞:
"Dove∩ mne ke svΘmu veliteli."
Stojan samoz°ejm∞ neodpov∞d∞l, tak to ufon zkusil znovu, trochu 
hlasit∞ji:
"Dove∩ mne ke svΘmu veliteli!"
Stojan zase nic, tak ufon rozepnul pouzdro u opasku, vytßhl paprskomet, 
odjistil ho a za°val:
"Dove∩ mne ke svΘmu veliteli!!!"
Stojan byl bezpochyby vyd∞Üen k smrti, ale ne°ekl ani slovo. Tak ufon 
zmßΦknul spouÜ¥ a z jeho paprskometu model 8A vyrazil paprsek. Celß 
pumpa b∞hem vte°iny zmizela, v²buch odhodil ufona n∞kolik stovek metr∙ 
daleko do pouÜt∞. Po chvφli poblφ₧ p°istßla kosmickß lo∩ a ufona 
nalo₧ila. Kdy₧ se probral, velitel mu °φkß:
"VidφÜ, jß jsem ti °φkal, aby sis nezahrßval s frajerem, kterej si 
omotß pΘro kolem hlavy a strΦφ si ho do ucha..."

Ptß se chlapφk sleΦny:
"SleΦno, dokßzala byste z lßsky i zem°φt?"
"Osle! V₧dy¥ jß z nφ p°ece ₧iju!"

Romantick², vlah² veΦer.
"SleΦno, mßte rßda vßnek?"
"Hmm, je to docela p°φjemn²..."
"Tak jß vßm ho tam fouknu."

Rozhovor matky s dospφvajφcφ t°inßctiletou dcerou:
"M∞li by jsme si pohovo°it o n∞kter²ch v∞cech."
"A co chceÜ v∞d∞t mami?"

Rozprßvaj· sa dve dievΦatkß:
"M⌠j ocko mß penis dlh² 20 cm."
Druhß odpovie:
"M⌠j ocko mß penis dlh² len 15 cm, ale tie₧ to hovadsky bolφ."

Rozprßvaj· sa dve susedky:
- Pozri, tam ide tvoj star² a nesie kyticu.
- To mne moj nikdy ₧iadnu nedonesie!
- NiΦ si z toho nerob! To ja zase budem musiet cel· noc
  le₧at s roztiahnut²mi nohami!
- A to nemate vßzu?

╪editel odchßzφ do d∙chodu a p°edßvß ·°ad se vÜφm vÜudy svΘmu
nßstupci. Ne₧ odejde, °ekne mu na rozlouΦenou: "Nechßvßm ti tu
takΘ svoji mladou sekretß°ku. Ud∞lß ti pomyÜlenφ. StaΦφ, kdy₧
°ekneÜ, ₧e pot°ebujeÜ napsat soukrom² dopis."

Po n∞jakΘm Φase, kdy₧ se nov² °editel zapracoval, rozhodne se
vyzkouÜet i svoji novou sekretß°ku. Zavolß si ji a povφdß:
"SleΦno, pot°eboval bych napsat dopis."
"Obchodnφ nebo soukrom²," zeptß se sekretß°ka.
"Soukrom²."
"Je mi to hrozn∞ lφto, pane °editeli, ale mßm dnes Φervenou pßsku
v psacφm stroji."

Za pßr dnφ p°ijde sekretß°ka za °editelem sama a povφdß: "Pane
°editeli, u₧ je to v po°ßdku. U₧ mßm ve stroji zase normßlnφ
pßsku."
"Dnes u₧ vßs, bohu₧el, nepot°ebuji. Vy°φdil jsem to ruΦn∞."
"To jste m∞l °φct, pane °editeli, ₧e je to tak nalΘhavΘ. Mohli
jsme to vy°φdit ·stn∞."

╪φkß mu₧ ₧en∞:
"Panφ, v autobuse se musφte dr₧et tyΦe!"
"A v₧dy¥ jß se jφ dr₧φm."
"No dob°e, ale jß chci vystupovat..."

╪φkß ·°ednφk v bance: "Panφ, ale ta tisφcovka je faleÜnß!"
"Co₧e?! Ale... ale to znamenß, ₧e jsem byla znßsiln∞na!"

S jak²m "i" napφÜeme v∞tu: "Äeny si hrßl- a mu₧i Ül- potΘ dom∙?"
"Äeny si hrßly s tvrd²m a mu₧i Üli potΘ dom∙ s m∞kk²m."

Sd∞luje panφ Lenka svΘ zß₧itky kamarßdce Jan∞:
"Ty, Jano, u nßs na sφdliÜti otev°eli nov² masß₧nφ sal≤n - a je tam 
jeden prima mlad² masΘr. Ten m∞ v₧dycky chytne jednou rukou za zßp∞stφ, 
druhou pod ≥adrem a masφruje, masφruje, pak se v₧dycky cφtφm jako 
znovuzrozenß."
Jana se divφ: "To je n∞jakΘ divnΘ, ukß₧eÜ mi jak?"
Lenka p°edvßdφ... a °φkß: "MßÜ pravdu, kdy₧ m∞ chytne jednou rukou za 
zßp∞stφ a druhou pod ≥adrem, Φφm m∞ pak vlastn∞ masφruje?"

Sedφ dva chlapeΦci na pφskoviÜti a s mladick²m elßnem plßcajφ
bßboviΦky. A jen tak mezi °eΦφ jeden pravφ:
- Ty, kolik ty je? ╚i nebo Φi₧i?
- ╚i₧i. A tob∞?
- Hmm, Φi nebo Φi₧i.
- Ty to nevφÜ? Tak Φi nebo Φi₧i?
- Nevφm ... ╚i nebo Φi₧i.
- Hmm . . . A kou₧φÜ ?
- Kou₧φm!
- Splost∞ nadßvßÜ?
- Kujva ₧e jo!
- ChlaÜtßÜ?
- Jo!
- Hm, a soulo₧φÜ ?
- Co to je?
- Tak Φi!!!

Sedφ dva nejlepÜφ kamarßdi v hospod∞ a ten jeden °φkß:
"U₧ si spal s mojφ ₧enou?"
"Ne to bych si nedovolil."
"To bys m∞l, proto₧e ta moje je lepÜφ."

Sedφ pßn v restauraci, mß p°ed sebou diplomatku, obΦas ji 
otev°e, nahlΘdne do nφ, povzdechne si, objednß si ko≥ak. Kdy₧ u₧ 
si takhle objednß ko≥ak pot°etφ, ΦφÜnφkovi to nedß a zeptß se:
"Co to tam mßte?" 
Pßn otev°e diplomatku a v nφ je malinkat² tenisov² kurt, na n∞m hrajφ 
malinkatφ panßΦci tenis, malinkat² rozhodΦφ na empajru to °φdφ.
"To je hezk², °φkß ΦφÜnφk. Jak jste k tomu p°iÜel?"
"Ale, naÜel jsem n∞jakou flaÜku, p°et°u ji, a vyleze d₧in, ₧e pr² mi 
splnφ ka₧dΘ p°ßnφ."
"Ale to je bezvadn²! Mßte tu flaÜku? M∙₧u si ji na chvφli p∙jΦit? Za 
t°i ko≥aky!"
Pßn p°ik²vne, ΦφÜnφk donese t°i ko≥aky, dostane flaÜku, p°et°e ji a 
objevφ se d₧in:
"Co si p°ejete, pane?"
"Cht∞l bych mφt lokßl plnej dolßΦ∙," °ekne ΦφÜnφk.
Lup! Zableskne, d₧in zmizφ a lokßl je pln² kolßΦ∙.
"Jak to?", obrßtφ se nechßpav∞ ΦφÜnφk na pßna. "Jß cht∞l dolary, 
dolßΦe."
Pßn smutn∞ p°ik²vne:
"A tak je to se vÜφm s tφm troubou nedosl²chav²m. Copak si myslφte, ₧e 
jsem cht∞l t°icet centimetr∙ dlouh² tenis?"

Sedφ rodinka pßr minut po Silvestru u stolu a veΦe°φ. Najednou se
rozletφ dve°e a do bytu vstoupφ smradlav², na mol opil² neznßm² mu₧,
sedne si za st∙l a po°ßdn∞ se najφ. Rodina mlΦφ.

"Panφ, vy mßte velmi p∞knou dceru, jß vßm ji p°e°φznu". Sebere ji
 do lo₧nice, kde jφ to ud∞lß. Rodina mlΦφ.

Kdy₧ se vrßtφ, °φkß: "Ej - mamino - ani ty nejsi k zahozenφ, tak 
poj∩!!!" - a p°efikne i ji. Rodina mlΦφ.

Po nßvratu z lo₧nice °φkß otci:
"No a te∩ trochu zm∞ny, vyku° mi ho!"
Otec: "No tak, co je moc, to je moc!"
A vtom se matka s dcerou zaΦnou smßt, tleskat a k°iΦφ:
"Tßto, prvnφ si po p∙lnoci promluvil, cel² rok um²vßÜ nßdobφ!"

Sekretß°ka na °editele:
"Pane °editeli, m∙₧ete mi p∙jΦit stovku? Vrßtφm vßm to, a₧ 
budete moct..."

Sestra s bratrem jsou v posteli a ona °φkß:
"Teda brßcho, ty soulo₧φÜ lφp, ne₧ tßta."
"Vi∩, sΘgra, mßma to taky °φkß."

"SleΦno, bojφte se bou°ky?"
"ProΦ se ptßte?"
"Jß ho toti₧ mßm jako hrom!"

"SleΦno, vy mßte krßsnΘ kozy."
"╚loveΦe, chcete jednu do huby?"
"Ano, a tu druhou bych hladil."

Soudruh p°edseda si p°edvolal De₧a na nßrodnφ v²bor:
- De₧o, p°iznej se! Ty si pßlil!
De₧o nesouhlasn∞ zavrtφ hlavou:
- Nepßlil.
Soudruh p°edseda se vÜak nedß a pokraΦuje:
- Ale p°φstroj mßÜ!
De₧o provinile sklopφ oΦi:
- No, mßm.
Soudruh p°edseda cel² rozradostn∞n²:
- No tak vidφÜ, zaplatφÜ pokutu 500 korun !
De₧o se zamyslφ a po chvφli na st∙l polo₧φ dv∞ p∞tistovky.
Soudruh p°edseda se divφ:
- A t∞ch dalÜφch 500 korun je za co ?
- Za znßsiln∞nφ.
Soudruhovi p°edsedovi se hr∙zou zje₧φ zb²vajφcφ vlasy:
- Proboha, De₧o, koho si znßsilnil?
- Nikoho. Ale p°φstroj mßm!

Sprchovala se sedmnßctiletß a pozorovala ji desetiletß.
Nedalo jφ to a ptß se:
"Ty, prosφm t∞, a co to tam mßÜ?"
"To jsou chlupy, ty hloupß."
"Ty, prosφm t∞, a to ti nevadφ p°i soulo₧i?"

"Sranda je sranda, Jardo,
ale z m² star² musφÜ dol∙."

Star² seladon zamφ°φ autem k lesnφmu zßtiÜφ, zbo₧n∞ koukne na svoji 
spoleΦnici a roztou₧en∞ zaÜeptß:
"Smφm polφbit vaÜe hebkΘ ruΦky, r∙₧ovΘ prstφΦky?"
"╙, vy lichotnφku!"
"Smφm lφbat vaÜe broskvovß lφΦka, vaÜe mandlovΘ oΦi a malinovΘ rty?"
"╙, vy labu₧nφku!"
"Smφm set°φt pyl vaÜφ nevinnosti?"
"╙, vy kouzelnφku!"

Star² Äid vede hokynß°stvφ (takovΘ to smφÜenΘ zbo₧φ) a p°itom ho
sleduje jeho syn, aby se nauΦil jak se vede obchod atp. Vejde
chlapφk, star² mrkne na mladΘho a¥ dßvß pozor, a u₧ to jede u₧
to frΦφ. 
Chlapφk: "Pytlφk travov²ch semφnek." 
Äid mu to zabalφ a k tomu navφc p°ibalφ i konev. Chlapφk se divφ:"Na co 
tu konev?"
Äid: "Kdy₧ zasadφte ty semφnka tak je p°ece musφte zalφvat." 
Chlapφk uznß oprßvn∞nost a ₧e si teda tu konev taky vezme, naΦe₧ mu k 
tomu Äid p°ibalφ jeÜt∞ sekaΦku. 
Chlapφk: "A na co ta sekaΦka?" 
Äid: "Kdy₧ u₧ trßva vyroste tak ji musφte p°ece sekat". Chlapφk zase 
uznß, ₧e je to pravda, vezme semφnka, konev a sekaΦku a jde. Äid se 
otoΦφ na svΘho syna: "Vid∞l's jak se prodßvß? Te∩ si to zkus ty." 
Mlad² Äid se postavφ za pult a za chvφli do krßmu vejde ₧enskß.
Mlad² ₧id: "Co to bude madam?"
Äenskß: "Jedny vlo₧ky."
Mlad² Äid ji namarkuje vlo₧ky a k tomu p°ibalφ a p°ipoΦte sekaΦku.
Baba je vyjevenß a ptß se na co ta sekaΦka.
Mlad² ₧id: "Co, na co? T²den nem∙₧ete obcovat tak alespo≥ posekßte 
trßvnφk."

St∞₧uje si Arnold svΘmu kolegovi, ₧e nevφ, co mß dßt svΘ man₧elce
k narozeninßm. "Mß u₧ vÜechno, naΦ si jen vzpomene, a krom∞ toho si
sama m∙₧e koupit, co se jφ zalφbφ."

"Mßm nßpad", pravφ kolega, "ud∞lej si vlastnφ dßrkovou poukßzku, kde
bude napsßno: 'T°icet minut bßjeΦnΘho milovßnφ, jak jen to budeÜ
chtφt.' RuΦφm ti za to, za bude nadÜenß."

DruhΘho dne se Arnold∙v kolega ptß: "Tak co? Poslechl jsi m∞?"
"Jo," povzdychne si Arnold.
"A m∞la radost?"
"A jakou! VyskoΦila metr vysoko, polφbila m∞ na Φelo, a kdy₧
vybφhala ze dve°φ, k°ikla: 'Nashle za p∙l hodiny!'"

St∞₧uje si ₧ena u gynekologa, ₧e mß velmi studenß stehna. Doktor ji 
vyÜet°φ a °φkß: "No, mßte je studenß. A to vßm tak vadφ nebo mßte 
n∞jakΘ obtφ₧e?" 
"Ani nΘ, pane doktore, ale man₧el trpφ trval²m zßn∞tem st°ednφho ucha."

St°edov∞k. Dva rytφ°i sedφ u ohn∞ a vzpomφnajφ na domov.
"PoslyÜ, Maxmilißne, co budeÜ d∞lat, a₧ se vrßtφme dom∙?"
"No to je jasn², skoΦφm na starou a rozdßme si to."
"Rozumφm", usmßl se chßpav∞ starÜφ druh, "vßlΦφme tady u₧ p∙l roku, tak 
nenφ divu. Jß to ale myslel jinak. Co chceÜ d∞lat potom?"
"Potom?... Aha, u₧ vφm. Hned potom ze sebe koneΦn∞ sundßm to zatracenΘ 
brn∞nφ!"

èΘf p°ijde v pond∞lφ do kancelß°e po m∞sφΦnφ slu₧ebnφ cest∞.
Sekretß°ka ho p°ivφtß: "Mßm pro vßs dv∞ zprßvy, jednu dobrou a jednu
Üpatnou, kterou chcete slyÜet prvnφ?"
"Tak t°eba tu dobrou", °ekne ÜΘf.
"Nejste sterilnφ..."

èla do lesa  TRUDA.
èel za nφ    RUDA.
Ukßzal ji    UDA.
Ona °ekla    DA.
A ozvalo se  A.

Tancuje holka s klukem. 
Kluk °φkß: "Zvonφm, zvonφm a po°ßd nikdo neotvφrß."
A ona na to: "Taky jsem si vÜimla, ₧e tam dole n∞kdo stojφ."

"Tati, co to d∞lajφ v tom k°ovφ ten pßn s tou sleΦnou?"
"To nenφ nic zajφmavΘho synku. To je jenom nßÜ pan °editel,
 kter² plßnuje naÜφ novΘ sekretß°ce mate°skou dovolenou..."

Tatφnek se sprchuje a do koupelny mu vleze Φty°letß dceruÜka.
"Tatφnku, co to mßÜ mezi nohama?"
Tatφnek okam₧it∞ zakryje svΘ choulostivΘ partie a p°em²Ülφ jak jφ to 
vysv∞tlit.
"No, no, mno, vφÜ, to je je₧ek."
DceruÜka se usm∞je: "Tati, ten je₧ek mß ale Φurßka, co?!"

"Ten sex u₧ nenφ, co to b²valo.
D°φve jsem za noc zvlßdl 8, 10 i 12 Φφsel.
Dnes m∞ u₧ po t°etφm Φφsle zaΦne bolet ruka..."

T°i ₧eny Üli po plß₧i. Le₧el tam na zßdech nah² mu₧ a tvß° m∞l 
p°ikrytou novinami.
Prvnφ se na n∞ho podφvß a °φkß: "To nenφ m∙j mu₧."
Druhß se podφvß a °φkß: "To opravdu nenφ tv∙j mu₧!"
T°etφ se podφvß a °φkß: "Ale ten nenφ ani z naÜeho m∞sta..."