P°φb∞h zapomenutΘho Star Treku
ScΘnß° pro tento film se jmenoval 'The God Thing' a byl o poΦφtaΦi, kter² se pokazil a zφskal iluzi ₧e je b∙h. U₧ se v n∞m vyskytlo n∞kolik d∞jov²ch motiv∙, kterΘ byly pozd∞ji p°evedeny do prvnφho celoveΦernφho filmu Star Trek: The Motion Picture - nap°φklad ΦlenovΘ posßdky rozpt²lenφ transportΘrem na atomy, Spock na Vulkanu u vulkansk²ch Velmistr∙. Dokonce novß p°estav∞nß Enterprise se velmi podobß Enterprise filmovΘ (n∞kde tady nalevo by m∞l b²t mal² obrßzek). Primßrnφ trup je stejn² jako na Enterprise p∙vodnφ, sekundßrnφ trup a motory jsou jako na Enterprise filmovΘ. Vestav∞nß antΘna je st°φbrnß, nikoliv pr∙svitnß. Tento scΘnß° byl odmφtnut - Paramount cht∞l pro prvnφ film Star Trek n∞co lepÜφho ne₧ motiv ÜφlenΘho poΦφtaΦe, kter² se v klasickΘ sΘrii objevuje vφce ne₧ jednou. A tak scΘnßristi proudili do sφdla Paramountu a zase ven a ₧ßdn² scΘnß° nebyl dost dobr². A₧ nakonec p°iÜel jeden zajφmav² scΘnß° o cestovßnφ Φasem. I ten byl ale nakonec smeten ze stolu, spolu se zßm∞rem natoΦit film. Tv∙rci nakonec dosp∞li k nßzoru, ₧e Star Trek je prost∞ nejlepÜφ v serißlovΘ form∞. V roce 1978 se zaΦalo koneΦn∞ naprosto vß₧n∞ pracovat na serißlu Star Trek II. Vrßtila se v∞tÜina originßlnφho Ütßbu a naprostß v∞tÜina posßdky, s vyjφmkou Spocka, proto₧e Leonard Nimoy v tΘ dob∞ toΦil n∞co jinΘho. Na jeho mφsto tedy nastoupil jin² Vulkan, mlad² v∞deck² d∙stojnφk Xon. Zcela nov²m Φlenem posßdky byla navigßtor Ilia.
|
Koncem Üedesßt²ch let zφskal Paramount prßva na Star Trek od studiφ Desilu. Do roku 1973 vystaΦil s rozprodßvßnφm serißlu do vÜech mo₧n²ch zemφ sv∞ta, v tomtΘ₧ roce zaΦalo vysφlßnφ animovanΘ sΘrie. V roce 1975 se zaΦalo vß₧n∞ jednat o novΘm serißlu - Star Trek II. Zßhy se z n∞j stal televiznφ film s t°φmili≤nov²m rozpoΦtem. |
PoruΦφk Xon PoruΦφk Xon (David Gautreaux) je nov² v∞deck² d∙stojnφk, kter² se sna₧φ nastoupit na mφsto pana Spocka. Narozdφl od n∞ho je Xon Vulkan plnokrevn², lidskß mentalita je mu zcela cizφ. Sna₧φ se tedy co nejvφce zapadnout do lidskΘho kolektivu, proto₧e se domnφvß ₧e tak by mohl mezi lidmi pracovat efektivn∞ji. Simuluje tedy lidskΘ projevy pocit∙ - smφch, strach, hn∞v, ani₧ by chßpal jejich podstatu. To je klφΦov² rys postavy, kterß se pozd∞ji vyvinula v androida Data v serißlu Star Trek: The Next Generation. |
 |
PoruΦφk Ilia
PoruΦφk Ilia (Persis Khambatta) pochßzφ z rasy Del¥an∙. Je to typov∞ zcela novß postava - na jejφ planet∞ je vÜe sexußln∞ orientovßno, sex je tam souΦßstφ b∞₧nΘho ka₧dodennφho ₧ivota mnohem vφce ne₧ na Zemi a zasahuje do vÜech mezilidsk²ch vzah∙. Del¥anΘ majφ schopnost vyluΦovat velmi silnΘ feromony a navφc vcφtit se do pocit∙ jin²ch ₧iv²ch bytostφ. Del¥anΘ ve slu₧b∞ Hv∞zdnΘ Flotily musφ slo₧it p°φsahu celibßtu, proto₧e zß₧itek s nφ by mohl mΘn∞ vyrovnanΘho PozemÜ¥ana vyvΘst z mφry na zbytek ₧ivota. |
VÜe bylo p°ipraveno, prvnφ v²platy vyplaceny, mnohΘ scΘny postaveny (vpravo v tomto odstavci vidφte dost unikßtnφ fotografii z kamerov²ch zkouÜek ze strojovny novΘ lodi) - a najednou vÜechno skonΦilo. Paramount na poslednφ chvφli rozhodl zm∞nit serißl v celoveΦernφ film. Na vin∞ byl nesmφrn² ·sp∞ch filmu Star Wars. Paramount se rozhodl ·sp∞ch Hv∞zdn²ch vßlek p°ekonat - konec konc∙, Hv∞zdnΘ vßlky vznikly z niΦeho, zatφmco Star Trek mß za sebou v tΘ dob∞ ji₧ deset let obrovsk²ch ·sp∞ch∙ po celΘm sv∞t∞. ╚as ale ukßzal, ₧e p°ekonat Hv∞zdnΘ vßlky nenφ nic snadnΘho.
A tak se natoΦenφ dalÜφho serißlovΘho Star Treku posunulo a₧ o cel²ch deset let, na rok 1987, kdy zaΦal Star Trek: The Next Generation. Proto₧e Leonard Nimoy se vrßtil prßv∞ vΦas aby se zapojil do natßΦenφ filmu, postava Xona zanikla a David Gautreaux dostal krßtkou roli komandΘra Branche, velitele stanice kterß je zniΦena v jednΘ z ·vodnφch scΘn filmu. Xon jako takov² byl vyu₧it jako inspirace pro androida Data. Postava Iliy z∙stala a stala se jednou z klφΦov²ch postav filmu.
|
[P°ehled serißl∙] [Hlavnφ strßnka]