Po vßlce pracoval jako civilnφ pilot a potΘ, co p°e₧il havßrii letu PanAmerican Indie-Istanbul nad syrskou pouÜtφ, p°i nφ₧ zahynulo Φtrnßct lidφ, se stal vyÜet°ovatelem leteck²ch havßriφ. Za stateΦnost po a p°i ztroskotßnφ byl ocen∞n nejvyÜÜφm civilnφm vyznamenßnφm letectva.
Proto₧e vid∞l velk² p°φslib zajiÜt∞nΘ budoucnosti ve filmovΘm pr∙myslu, p°est∞hoval se v roce 1949 i s man₧elkou Eileen a dcerami Darlene a Dawn do Los Angeles, aby se stal scΘnßristou. Zjistil ovÜem, ₧e pro zaΦφnajφcφ scΘnßristy moc p°φle₧itostφ nenφ, a tak se dal k losangeleskΘ policii. Ve volnΘm Φase psal povφdky a sestavoval projevy pro policejnφho nßΦelnφka Williama Parkera.
SvΘ zkuÜenosti policisty pozd∞ji zhodnotil p°i psanφ scΘnß°∙ ke kriminßlnφm serißl∙m. Postupn∞ se vypracoval a zaΦal psßt scΘnß°e pro televizi. Sv∙j prvnφ scΘnß° prodal v roce 1951, o rok pozd∞ji napsal sv∙j prvnφ sci-fi scΘnß° 'Secret Defense of 117'. V roce 1953 se vzdal prßce policisty za 440 dolar∙ m∞sφΦn∞ a stal se televiznφm scΘnßristou na pln² ·vazek, s platem 700 dolar∙ m∞sφΦn∞. ╚asem se zaΦal zapojovat i do produkce.
Kdy₧ v roce 1960 natßΦel pro studia MGM nep°φliÜ ·sp∞Ün² serißl The Lieutenant, dostal nßpad vytvo°it SF serißl o cestovßnφ vesmφrem. V tΘ dob∞ se takΘ potkal s Majel Leigh Hudec, budoucφ znßmou startrekovou hereΦkou.

Gene sv∙j nßpad na SF sΘrii p°edlo₧il nejprve MGM. P°edstavitel∙m spoleΦnosti se nßpad lφbil, ale odmφtli ho s tφm, ₧e vyrßb∞t n∞co podobnΘho by bylo nemo₧nΘ. CBS dala rad∞ji p°ednost jinΘmu d∞tskΘmu sf serißlu. A tak Gene nakonec skonΦil ve spoleΦnosti Desilu. Nadchl svou myÜlenkou majitelku spoleΦnosti, Lucille Ball, a ta si vynutila zßjem stanice NBC. P°edstavitelΘ NBC dali tedy tomu podivnΘmu serißlu s pracovnφm nßzvem Star Trek Üanci. V roce 1964 tak vznikl koneΦn² nßstin Star Treku, o rok pozd∞ji byl natoΦen prvnφ pilotnφ dφl.

Pilotnφ dφl s nßzvem The Cage byl vÜak p°edstaviteli NBC odmφtnut, proto₧e byl p°φliÜ intelektußlnφ pro b∞₧nΘho divßka. Ale lφbil se - a tak dostal druhou Üanci spolu s nßvrhy, co by se m∞lo zm∞nit. Gene se do toho pustil a vytvo°il stejn² sv∞t jako prve, jen osadil trochu mladÜφ herce a zapojil do d∞je vφce akce. Proto₧e p∙vodnφ kapitßn, Christopher Pike, hran² Jeffrey Hunterem, se nemohl znovu do natßΦenφ zapojit, nov² kapitßn byl pojmenovßn James Kirk.
Jedinß postava kterß rßmcov∞ z∙stala stejnß byl pan Spock, mimozemsk² prvnφ d∙stojnφk, kter² tak vhodn∞ zt∞les≥uje ideu Star Treku: spoluprßce r∙zn²ch a t°eba i biologicky odliÜn²ch ras. Bez Spocka by nedosßhl Star Trek nikdy takovΘho ·sp∞chu, proto₧e by mu chyb∞lo to, co z n∞j ud∞lalo n∞co vφc ne₧ jen kosmickou kovbojku.

8. zß°φ 1966 byla odvysφlßna prvnφ epizoda The Man Trap (uvedenφ samotnΘho pilotnφho filmu p°edchßzely dv∞ b∞₧nΘ epizody). A tφm se to rozjelo. Pracovat 16-20 hodin denn∞ se brzy stalo pro Gena b∞₧nou v∞cφ. Star Trek m∞l od poΦßtku t∞₧kΘ problΘmy s televiznφmi cenzory, proto₧e mnoho scΘnß°∙ bylo prost∞ spoleΦensky p°φliÜ odvß₧n²ch a nep°ijateln²ch a tak nezbylo ne₧ je p°episovat. N∞kterΘ dφly byly dokonΦeny jen hodiny Φi minuty p°ed samotn²m vysφlßnφm. V roce 1968 dostal Gene za Star Trek zvlßÜtnφ cenu Hugo. Brzy se ovÜem objevilo nevyhnutelnΘ - p°iÜla rodinnß krize. Po natoΦenφ sedmdesßti devφti epizod, 3.Φervna 1969, byl nepohodln² serißl ukonΦen. Krßtce nato se Gene a Eileen rozvedli.

Krßtce potΘ, 6. srpna 1969 na obchodnφ cest∞ do Japonska, se Gene o₧enil s Majel Leigh Hudec, z nφ₧ se tφm stala Majel Barrett - Roddenberry. Ta m∞la nejv∞tÜφ vliv na zbytek Roddenberryho ₧ivota. V roce 1974 se jim narodil syn, Eugene Wesley mladÜφ. V roce 1979 se Gene podφlel na natßΦenφ prvnφho filmu Star Trek a v tΘ dob∞ jeÜt∞ netuÜil, ₧e v p°φÜtφch deseti letech se doΦkß dalÜφch p∞ti pokraΦovßnφ. A nejen to - za sv∙j p°φnos zßpadnφ kultu°e obdr₧el t°i ΦestnΘ doktorßty na presti₧nφch americk²ch univerzitßch. V roce 1986 dostal hv∞zdu na Chodnφku slßvy v Holywoodu, a to jako prvnφ takto ocen∞n² scΘnßrista a producent v historii.

V roce 1987 se Gene stal v²konn²m producentem novΘho serißlu Star Trek: The Next Generation, kter² zφskal ji₧ v prvnφm roce mnoho ocen∞nφ. Koncem osmdesßt²ch let se Genovo zdravφ zaΦalo zhorÜovat a tak se Gene ·Φastnil natßΦenφ mΘn∞ a mΘn∞. Nakonec p°edal funkci jinΘmu producentovi, Ricku Bermanovi. A 24. °φjna 1991, b∞hem natßΦenφ epizody TNG 'Hero Worship', zem°el Gene Roddenberry na srdeΦnφ selhßnφ. Byl prßv∞ na cest∞ do nemocnice na rutinnφ prohlφdku.

Po Genov∞ odchodu se Star Trek posunul do jinΘ roviny, vφce podle p°edstav nov²ch tv∙rc∙ projektu. Jeho sen a sv∞t, kter² stvo°il, tu ale stßle z∙stßvß a z∙stane tak dlouho, dokud n∞kdo bude mφt zßjem o optimistickou vizi budoucnosti.
22. °φjna 1992 byl popel Gene Roddenberryho vynesen na palub∞ raketoplßnu Columbia, aby tak tv∙rce Star Treku mohl alespo≥ na n∞jak² Φas opustit rodnou planetu. 30 ledna 1993 byl Gene posmrtn∞ dekorovßn vyznamenßnφm NASA za vynikajφcφ slu₧bu. Na plaket∞ stojφ: 'Za vynikajφcφ slu₧bu nßrodu a lidskΘ rase, p°edstavenφm kosmickΘho v²zkumu jako vzruÜujφcφ novΘ oblasti a nad∞je pro budoucnost' a nenφ to p°ehnanΘ - mnoho lidφ v kosmickΘm programu, vΦetn∞ ÜpiΦkov²ch astronaut∙ a v∞dc∙, prohlaÜuje Star Trek za to, co v nich v mlßdφ probudilo zßjem o neprobßdan² prostor za hranicemi naÜφ Zem∞.
21. dubna 1997 byla malß Φßst popela Gene Roddenberryho vynesena na nφzkou ob∞₧nou drßhu Zem∞ na palub∞ nosnΘ rakety Pegasus XL. Kolem roku 2000 by m∞la sho°et v hornφch vrstvßch atmosfΘry a tak se Gene stane nav₧dy souΦßstφ Vesmφru.

Beyond      The rim of the star-light  My love      Is wand'ring in star-flight  I know      He'll find in star-clustered reaches  Love      Strange love a star woman teaches.  I know      His journey ends never  His star trek      Will go on forever.  But tell him  While he wanders his starry sea      Remember, remember me. Slova ke zn∞lce Star Treku napsal Gene Roddenberry