N┴ZOR

MIROSLAV èEV╚═K ╪EDITEL LIBER┴LN═HO INSTITUTU

Nejv∞tÜφ chybou ╚NB bylo pozdnφ budovßnφ kvalitnφho bankovnφho dohledu

V naÜφ transformujφcφ se spoleΦnosti m∙₧eme hovo°it o t°ech zßkladnφch institucφch, kterΘ ovliv≥ujφ reßlnou ekonomiku. Jsou jimi: vlßda se svou v²konnou mocφ, dßle je to parlament, kter² ovliv≥uje chod hospodß°stvφ zp∙sobem a kvalitou p°ijφman²ch zßkon∙. DalÜφ institucφ, kterß mß nepochybn∞ velk² v²znam v hospodß°skΘ politice, je centrßlnφ banka. VÜechny v²Üe uvedenΘ instituce se r∙znou m∞rou podφlely na zavedenφ ΦeskΘ ekonomiky do transformaΦnφ pasti. Vlßda zpomalila a poslΘze zastavila proces transformace n∞kdy na p°elomu let 1995-1996. Parlament p°ijφmal prakticky od svΘho vzniku mßlo kvalitnφ zßkony, kterΘ musely b²t mnohokrßte novelizovßny. Velkou Φßst viny za pßd do transformaΦnφ pasti nese centrßlnφ banka. Nejv∞tÜφ chybou bylo pozdnφ budovßnφ kvalitnφho bankovnφho dohledu. Pokud bychom se m∞li podφvat zp∞t, tak v∞tÜina problΘm∙, kterΘ v bankovnφm sektoru vznikly, jsou starÜφho data. Mnohdy b²vajφ nesprßvn∞ spojovßny pouze s privatizacφ. V souΦasnΘ dob∞ se mi spojovßnφ problΘm∙ bank pouze s privatizacφ jevφ vφcemΘn∞ jako ·ΦelovΘ. DalÜφ chybou centrßlnφ banky bylo to, ₧e doÜlo k pozdnφmu uvoln∞nφ kurzu ΦeskΘ koruny. To znamenß, ₧e voln∞ plovoucφ kurz byl zaveden o n∞kolik m∞sφc∙, mo₧nß o rok a p∙l pozd∞ji, ne₧ m∞l b²t zaveden. DalÜφ chybou centrßlnφ banky bylo to, ₧e v obdobφ, kdy v∞d∞la, ₧e dochßzφ k poklesu dynamiky hospodß°stvφ, p°ijala p°φliÜ restriktivnφ opat°enφ, kterß vedla k dalÜφmu podvßzßnφ hospodß°skΘho r∙stu. Zavedla radikßlnφ zv²Üenφ povinnΘ mφry rezerv, kdy toto zv²Üenφ prob∞hlo v srpnu 96 o 3 % na 11,5 % a dßle potom doÜlo k velmi rychlΘmu r∙stu zßkladnφch ·rokov²ch sazeb. Centrßlnφ banka na tΘto politice setrvßvala i v dalÜφm obdobφ, to znamenß b∞hem roku 1997 a do poloviny roku 1998, kdy₧ ji₧ bylo jasnΘ, ₧e v²voj hospodß°stvφ neodpovφdß jejφm opat°enφ a kdy m∞lo dojφt k zmφrn∞nφ restrikce, p°edevÜφm v oblasti ·rokov²ch sazeb a taktΘ₧ v oblasti snφ₧enφ povinn²ch minimßlnφch rezerv. Svou chybu ╚NB p°iznala a₧ na sklonku roku 1998, kdy zaΦala uplat≥ovat ·prkovΘ sni₧ovßnφ ·rokov²ch m∞r povinn²ch minimßlnφch rezerv. Centrßlnφ banka taktΘ₧ p°ijala od poΦßtku roku 1998 program tzv. cφlovΘ inflace. V rßmci tohoto programu urΦila inflaΦnφ cφle pro nejbli₧Üφ obdobφ, tzn. pro rok 1998 a potom pro dalÜφ lΘta a₧ do roku 2001. V²voj ukßzal, ₧e i v tΘto oblasti, kterou mimochodem n∞kte°φ ekonomovΘ pova₧ujφ v transformujφcφ se ekonomice za diskutabilnφ opat°enφ, nedokßzala odhadnout v²voj a svΘ cφle podst°elila. To p∙sobilo na dalÜφ sni₧ovßnφ dynamiky a dostßvalo ekonomiku prakticky do obdobφ recese a blφzko deflaci. Dß se °φci, ₧e podst°elenφ tohoto cφle, ke kterΘmu doÜlo, je pro ekonomiku horÜφ, ne₧ kdyby cφl nebyl o n∞jakou desetinu procenta napln∞n, zvlßÜt∞ v okam₧iku, kdy ekonomika se nachßzφ v relativn∞ hlubokΘm propadu. V souΦasnΘ dob∞ probφhß pom∞rn∞ obsßhlß diskuze o ·loze centrßlnφch bank v ekonomice. ZajφmavΘ nßzory jsou i u n∞kter²ch p°edstavitel∙ centrßlnφch bank, nap°φklad ze Spojen²ch stßt∙, prezidenta clevelandskΘ poboΦky FED (Federßlnφ rezervnφ systΘm) Jerryho Jordana, kter² sßm p°ipouÜtφ sni₧ujφcφ se roli centrßlnφ banky v souΦasnΘ ekonomice a dokonce si dokß₧e p°edstavit i sni₧ujφcφ se pravomoci t∞chto bank. Velmi bedliv∞ je sledovßna Φinnost EvropskΘ centrßlnφ banky v souvislosti se zavedenφm spoleΦnΘ evropskΘ m∞novΘ jednotky eura a velmi bedliv∞ se sleduje i m∞novß politika, kterou tato Evropskß centrßlnφ banka zaΦala vykonßvat pro teritorium jedenßcti zemφ Φlen∙ EkonomickΘ a m∞novΘ unie (EMU). ╚eskß nßrodnφ banka mß mezi centrßlnφmi bankami pom∞rn∞ sluÜnΘ renomΘ, mo₧nß by se spφÜe dalo °φci, m∞la sluÜnΘ renomΘ, proto₧e chyby, kterΘ jsou v²Üe prezentovßny, se odrazily i na renomΘ v zahraniΦφ. ╚NB mß vysokou mφru nezßvislosti. Otßzkou vÜak je, zda zp∙sob jmenovßnφ Φlen∙ bankovnφ rady je odpovφdajφcφ v²znamu a pravomocφm tΘto instituce. Nap°φklad k nov∞ jmenovan²m Φlen∙m lze jen t∞₧ko mφt v²hrady, co se t²Φe odbornosti. OvÜem to, ₧e byli navr₧eni pouze guvernΘrem ╚NB a pak rychle "jmenovßni" prezidentem, m∙₧e n∞koho p°ivΘst k myÜlence, ₧e si k sob∞ vybral pouze posluÜnΘ spolupracovnφky. Nßvrhy Φlen∙ bankovnφ rady by m∞ly b²t v kompetenci vφce institucφ. Dovedu si p°edstavit kombinaci, ₧e Φleny navrhuje akademickß obec, guvernΘr ╚NB, senßt, vlßda a P oslaneckß sn∞movna, p°φpadn∞ svazy zam∞stnavatel∙. Ale to se dostßvßme u₧ ke zm∞n∞ ┌stavy ╚R. Osobn∞ lituji, ₧e Φlenem bankovnφ rady nenφ Pavel Kysilka. By¥ jsem dlouhodob²m kritikem Φinnosti ╚NB, jsem p°esv∞dΦen, ₧e ta v n∞m ztrßcφ svΘho nejv∞tÜφho odbornφka. Ale tak u₧ to p°i jmenovßnφ n∞kdy b²vß.