09.02.1999
Poznßmky ke kladenskΘ havßrii

Jsem velmi, i s osobnφch d∙vod∙ (bydlφm toti₧ na Kladn∞ a neÜ¥astnou autobusovou linkou jsem mnohokrßt cestoval), rßd, ₧e se snad na strßnkßch NeviditelnΘho psa zaΦφnajφ pod dojmem tragΘdie z minulΘho t²dne schßzet p°φsp∞vky na tΘma: bezpeΦnost hromadnΘ dopravy. ZaΦφnal jsem toti₧ mφt pocit, ₧e mrtvφ, zran∞nφ a zhmo₧d∞nφ (na t∞le i na duÜi) od St°edokluk nemajφ ₧ßdnou medißlnφ Üanci proti r∙zn²m BaÜtonßdßm, Vulterinißdßm, Vatikßnißdßm, respektive podobn²m causßm, jejich₧ aktΘ°i majφ pocit, ₧e toΦφ klikou VÜehomφra.

Rßd bych se pokusil ventilovat n∞kolik poznßmek, kterΘ by v ideßlnφm p°φpad∞ mohly p°isp∞t k tomu, aby se tragΘdie podobnΘ tΘ z minulΘho ·ter², opakovaly co nejmΘn∞. V ka₧dΘm p°φpad∞ jsem p°esv∞dΦen o tom, ₧e pro zßsadnφ debatu o bezpeΦnosti hromadnΘ dopravy v ╚R je Φas ji₧ tΘm∞° p°ezrßl².

Je nade vÜφ pochybnost, ₧e ve vÜem, co pat°φ k lidskΘmu ₧ivotu, a tedy i ve smrti, hraje nejd∙le₧it∞jÜφ roli nßhoda: je v∞cφ nßhody, sednete-li si rßno jako obvykle na autobus a za deset minut budete rozpßrßn odstavenou tatrovkou, stejn∞ tak, jako je v∞cφ nßhody, zda-li p°i holenφ v koupeln∞ uklouznete a pod°φznete se vlastnφ rukou vlastnφ b°itvou. Budete-li se vÜak ka₧dΘ rßno holit na napastovan²ch dla₧diΦkßch stanete se prakticky sebevrahem. Stejn∞ tak, jako jsme ΦßsteΦn²mi sebevrahy my vÜichni, kte°φ se dennodenn∞ p°esouvßme autobusy z Kladna do Prahy (a jinde po republice) a na opak. Ka₧d² den tlaΦφme onu fatßlnφ nßhodu k uskuteΦn∞nφ tak siln∞, ₧e je s podivem, jak dlouho se chud∞ra dr₧ela.

Tak₧e fakticky: ka₧d² den, jezdφme autobusy, kterΘ jsou z v∞tÜφ Φßsti ve stavu poΦφnajφ klinickΘ smrti. Ka₧d² den jezdφme (samoz°ejm∞ ve ÜpiΦce) ve vozech, jejich₧ kapacita je omezena pouze schopnostφ lidskΘ masy slo₧it se v co nejv∞tÜφm poΦtu na co nejmenÜφ ploÜe. Jin²mi slovy: do normovanΘ karosy se namaΦkß tΘm∞° sto lidφ (kdo nev∞°φ a¥ si uv∞domφ, ₧e v tΘto karose je 45 mφst k sezenφ a prakticky stejn² poΦet mφst k stßnφ plus dvoje schody, plus extrΘmn∞ skladnφ jedinci). A dßle: nejsem si zcela jist, jakß je nejvyÜÜφ povolenß rychlost autobus∙ na silnicφch I. t°φdy a na rychlostnφch komunikacφch. Jsem si vÜak zcela jist tφm, ₧e to jist∞ nebude (z kopce) i 120 km/h a ₧e v ka₧dΘm p°φpad∞ je °idiΦ povinen p°izp∙sobit rychlost jφzdy technickΘmu stavu vozidla, jako₧ i stavu vozovky atd. M∙₧eme shrnout: ka₧d² den se stovky lidφ °φtφ z Kladna do Prahy a naopak v∞tÜinou namaΦkßni jako sardinky, z v∞tÜφ Φßsti ve star²ch "st°epech" a velmi Φasto nep°im∞°enou rychlostφ. ╪ekl bych, ₧e to je co se t²kß razance napomßhßnφ nßhod∞ asi tak t°etφ mocnina v ·vodu zmφn∞nΘ napastovanΘ podlahy ve vztahu k b°itv∞.

A co na to provozovatel havarovanΘho autobusu (ale nejde jen o ╚SAD) ?

╪editel ╚SAD Kladno, a.s. Vladimφr Hrßsk² v podstat∞ konstatoval, ₧e: a) jeho spoleΦnost vφ o tom, ₧e °idiΦi Φasto nedodr₧ujφ stanovenou rychlost, ₧e vÜak nelze kontrolovat vÜechny tachografy, b) ₧e sice nenφ na novΘ autobusy, ale ₧e se zato dodr₧uje opravßrensk² re₧im autobus∙ (abych nebyl na°Φen z "nev∞cnΘ kritiky" odkazuji na zpravodajstvφ ╚TK, MfD a Blesk ze dn∙ 3. a 4.·nora). Jako laik se domnφvßm, ₧e se pan °editel v prvnφm p°φpad∞ dobrovoln∞ p°iznal nejmΘn∞ k neohlßÜenφ p°estupku. Jsem tedy zv∞dav, jak²m zp∙sobem zareagujφ p°φsluÜnΘ orgßny. A dßle: existujφ p°edpisy, kterΘ zavazujφ °idiΦe v prost°edcφch hromadnΘ dopravy vzφt do vozu jen tolik pasa₧Θr∙, aby jejich poΦet nebyl v rozporu s bezpeΦnostφ jφzdy? Domnφvßm se, ₧e nap°φklad pln∞ nalo₧en² autobus musφ v jakΘkoli situaci na silnici reagovat zcela odliÜn∞, ne₧ autobus poloprßzdn². Pokud takovΘ p°edpisy existujφ, kdo je oprßvn∞n kontrolovat jejich dodr₧ovßnφ? A d∞lß to? Jak je to s odpoΦinkem °idiΦ∙ mezi jφzdami. Nejsou nßhodou °idiΦi nφzk²mi zßkladnφmi platy motivovßni k p°esΦas∙m, dlouh²m sm∞nßm atd.? Prochßzejφ p°φsn²mi psychotesty? ╪ada podobn²ch otßzek by mohla b²t tΘm∞° nekoneΦnß.

Jsem p°esv∞dΦen, ₧e obecn∞ vÜichni dopravci (Kladenskß tragΘdie je v tomto smyslu jen ot°esn²m potvrzenφm pravidla) maximalizujφ sv∙j zisk na ·kor primßrnφ bezpeΦnosti cestujφcφch. ╚φm vφce lidskΘho masa v autobuse (voln∞ dosa∩: metru, vlaku ...) tφm lΘpe. Doba je zlß, ka₧d² se musφ n∞jak ₧ivit. A jestli se nechcete maΦkat, tak si pßr hodinek poΦkejte a pojedete v poloprßzdnΘm. V opaΦnΘm p°φpad∞ nezdr₧ujte a postupte si dßl do vozu. VÜimn∞te si, ₧e se v∙bec nezab²vßm fata morganami jako jsou komfort p°epravy, nestresovost, Φistota dopravnφch prost°edk∙, aktußlnφ duÜevnφ pohoda (a leckdy i zdravφ) °idiΦ∙ a tak podobn∞.

V²Üe popsanΘ stesky jsou sice, podle mΘho p°esv∞dΦenφ zcela zßsadnφ, ovÜem pro Φlov∞ka znalΘho ΦeskΘ reality je jejich podstata jaksi pochopitelnß (obvyklΘ ΦeskΘ "Ülamperaj") a tudφ₧ si (bohu₧el) v∞tÜinou zvykne. Co je vÜak pro mne, absolutn∞ a totßln∞ nepochopitelnΘ, a m∞lo by b²t ka₧dΘmu Φlov∞ku bez ohledu na to, je-li ╚ech, ╚φ≥an nebo Eskymßk, je naprost² nedostatek elementßrnφ sebekritiky, sebereflexe a vyvozenφ nutn²ch d∙sledk∙ (jako t°eba: b∞hem dvou dnφ, nejlΘpe p°es vφkend, se i za cenu nouzovΘho provozu zkontrolujφ tachografy vÜech autobus∙, zjistφ se kdo kdy z °idiΦ∙ p°ekroΦil rychlost a ten, u koho se zjistφ recidiva p°estupku dostane na hodinu v²pov∞∩) ze strany provozovatel∙ autobusu (a nejen jich). Jak se tak asi cφtφ lidΘ, na kterΘ °idiΦ ani ne dvanßct hodin po tragΘdii k°iΦφ, aby si postoupili dßle do vozu? A proΦ pan °editel Hrßsk² ne°ekl: cφtφme sv∙j podφl viny, situace v hromadnΘ doprav∞ se stßvß neudr₧itelnou a my na tento stav upozor≥ujeme ji₧ delÜφ dobu? T°eba proto, ₧e nikdo na nic moc neupozor≥uje. Myslφm, ₧e urΦitou formou projevenß "mea culpa, mea maxima culpa" by v tomto p°φpad∞ byla vφce na mφst∞, ne₧ konstatovßnφ typu: nedokß₧eme si vysv∞tlit, jak se to mohlo stßt (a¥ se pan °editel n∞kdy po rßnu projede do Prahy "sv²mi" autobusy, t°eba to alespo≥ ΦßsteΦn∞ pochopφ). Nep°iÜlo ani ono reßln∞ socialisticko - kapitalistickΘ: byla p°ijata opat°enφ k ...

╖ A jeÜt∞ na zßv∞r: nemohu p°ijmout jakoby liberßlnφ nßzor, ₧e mou jedinou mo₧nostφ, jak se brßnit p°φmΘmu ka₧dodennφmu ohro₧enφ ₧ivota ze strany (v∞tÜiny) "hromadn²ch dopravc∙" je zkrßtka s nimi nejezdit. Rozhodnu-li se od pond∞lka nejezdit z Kladna autobusem, mßm jeÜt∞ mo₧nost vyu₧φt drßhu (co₧ vÜak m∙₧e n∞komu p°ipadat jako p°echod z deÜt∞ pod okap). Tak₧e struΦn∞ °eΦeno: mßm nezadatelnΘ prßvo se zcela svobodn∞ rozhodnout, zda-li budu riskovat ve vlaku nebo v autobuse. Mohu samoz°ejm∞, mßm-li ho k dispozici, pou₧φt i automobil. V takovΘm p°φpad∞ jsem vÜak odpov∞dn² sßm za sebe, mßm mnohem p°φm∞jÜφ mo₧nost ovlivnit sv∙j osud (tedy "nenapomßhat" zlΘ nßhod∞), ne₧ je tomu v autobuse Φi vlaku. To po Φem volßm je bezv²hradnΘ p°ijetφ obrovskΘ a nep°enosnΘ odpov∞dnosti ze strany p°epravc∙ (a zdaleka nejde jen o °idiΦe). Odpov∞dnosti za ₧ivoty a zdravφ desφtek, stovek a tisφc∙ lidφ, kte°φ se jim denn∞ vydßvajφ "na milost a nemilost".

Mgr. Ond°ej Novßk