09.02.1999
Je t°eba stßt navrßtit jednotlivc∙m

Vß₧en² Astone,
dnes jste se obsahleji rozhovoril na tema "obcansky princip", a opet jste ukazal, ze vas pohled na svet (narozdil treba od Viktora Slajchrta) nese vyrazne prvky socialistickeho paradigmatu. S nekterymi Vasimi tvrzenimi dovolil bych si proto polemizovat.
Nejdriv tvrdite, ze "NejvyÜÜφ hodnotou v takovΘ spolecnosti je obcan, tedy jednotlivec, svobodnß bytost, kterß podle svΘ vule rφdφ svuj osud v rßmci demokratickΘho politickΘho a prßvnφho rßdu." Tak tady pozor, obcan nerovna se jednotlivec a uz vubec ne "svobodna bytost". Pojem "obcan" implikuje via facti poddansky vztah jednotlivce ke STATU, coz je vztah NEDOBROVOLNY a jednotlivce vzdy nicici. Stat to NEJSME my, to STAT jsou "ONI" - politicke strany, byrokrati, ruzne lobby a statni podniky. My z toho mame leda to, ze jako OBCANE musime to cele musime platit temer bez moznosti kontroly. (Volby jednou za ctyri roky - kde navic nemuzete volit to co chcete vy, ale pouze nabidnute baliky politickych programu, ktere navic obvykle nejsou dodrzeny - za takovou moznost rozhodne nepokladam.)

Dale rikate, ze "Ovsem svobodnΘ obcanstvφ je princip podstatn², presahujφcφ v_echny ostatnφ zßvazky. Vojenskß sluzba v takovΘ spolecnosti je v²raz obcanskΘho zßvazku." No to je taky hezke. "Svobodne obcanstvi" je exemplarni contradictio in adjecto, samotny vztah OBCANSTVI vubec svobodny neni!!! Obcanstvi ziskate narozenim, nikdo se vas nepta zda jej chcete a nemuzete se jej za zadnych okolnosti zbavit. A pak jste v tom az po usi: hned od narozeni jste nuceni delat to, co chce STAT - musite STATU nedobrovolne platit dane, kupovat si zbozi, ktere vam STAT blahosklonne dovoli kupovat (cla, tarify), musite chodit do STATNICH skol (v "liberalnejsich" rezimech si smite z vlastniho podruhe zaplatit soukromou skolu), musite vzdavat hold STATNI vlajce a hymne, nesmite prijmout praci za nizsi mzdu nez STAT uzna za vhodne, nesmite zamestnat nikoho kdo se STATU nelibi (protoze se narodil v cizine), musite STATU platit "socialni pojisteni" jez je zalozeno na pyramidalnim schematu (ktere je jinak buhviproc trestne), STAT vam zakazuje kupovat jedny drogy, zato si smite kupovat druhe a hlavne jste povinnen se ucastnit moderni formy otroctvi jez se zove povinna vojenska sluzba.

Skutecny problem vojenskyh prisah tedy nelezi v tom, zda se dva staty blahosklonne dohodnou na tom ze maji spolecne "idealy" a tudiz jejich obcane smeji spolu prisahat. Prezencni vojenska sluzba je fakticky nesmyslny (profesionalizace vojenstvi), predrazeny a moralne neospravedlnitelny prvek vlastnickeho vztahu statu k jednpotlivci, to je treba rici zcela jasne. Ocekavam, ze namitnene, ze takhle to prece nejni, a SKUTECNA DEMOKRACIE nabizi OBCANUM samozrejme daleko vice nez cesky Kocourkov a ze LEPSI POLITICKA KULTURA by zlepseni prinesla a proto se o ni musime vsichni zasazovat, zvlaste vy, novinari, neb je to vase "spolecenska role". Inu, lepsi politicka kultura by zmeny prinesla, bohuzel vsak jen kosmeticke; podstatne zlepseni fungovani "demokratickych" statu je kvadraturou kruhu, neco jako "socialismus s lidskou tvari". Proc? Zaprve zadny stat NEMA MORALNI PRAVO montovat se do zivota jednotlivcu v rozsahu v jakem to cini ted. Stat je povazovan za jakousi SUPERENTITU, ktera muze delat veci, za ktere by soukromnik davno byl ve vezeni (nebot takove ciny povazuji se pravem za protispolecenske): brat ostatnim penize proti jejich vuli, nutit je nedobrovolne slouzit v armade nebo treba tisknout penize podle toho, jak se mu to hodi. Stat ale - jak se zda - muze vse. I samotna pravni legitimita tohoto pocinani je dle meho nazoru rovnez znacne sporna: po me muze KDOKOLIV neco chtit POUZE v pripade, ze s tim dobrovolne souhlasim. Pokud muj podpis neni pod Ustavou ani pod dalsimi vyplody statniho legalniho positivismu, proc bych neco takoveho mel dodrzovat?

A za druhe je stat sve stavajici forme je rovnez EKONOMICKY NEEFEKTIVNI. Pokud rozhodujete o VLASTNICH penezich, davate si pozor, abyste je vynakladali efektivne - tedy tam, kde prinesou uzitek. Pokud nekdo muze bez vetsich zabran vybirat dane a sypat tyto penize svym kamaradum, spratelene lobby, nebo volicum, nebo je proste proplytvat, pak to rozhodne efektivni neni.

Nez budu zatracen coby anarchista, dovolim si rici nasledujici: spolecnost nebo "stat", pokud to tak chcete nazyvat zrejme musi zajistovat vnejsi obranu (ovsem ne nesmyslnym zotrocovanim svych clenu) a vymahatelnost prava. Pod pojmem "pravo" si ovsem musime predstavit predevsim ochranu prav jednotlivce na svobodne rozhodovani s vlastnim zivotem a majetkem, coz je v prudkem kontrastu s ceskym "pravnim radem", kde najdeme radu ruzne nesmyslne priznanych "prav" (treba bydlet v cizim dome proti vuli majitele) a na druhou stranu rada zakladnich prav je zde flagrantne odpirana (napriklad kradez pred rokem 1948 via facti neni kradez a majetek si zlodeji -N.B. zejmena stat- mohou ponechat).

Cilem naseho snazeni nemela by tedy byt jakasi socialisticka konstrukce "obcanske spolecnosti", ale navraceni moci statu jednotlivcum tak, aby v ramci spolecnosti svobodne mohli realizovat sve pravo na "pursuit of happines" jak jej -bohuzel neprelozitelne- zminuje americka Deklarace nezavislosti.

Michal Markos