|
|
|
Zp∞t | Toto je p°φloha webovΘho denφku Neviditeln² pes. DalÜφ pou₧itφ podlΘhß autorskΘmu zßkonu, vΦetn∞ uvedenφ zdroje! Autor ruΦφ za p∙vodnost materißlu. |
|
|
|
|
|
Zp∞t | Toto je p°φloha webovΘho denφku Neviditeln² pes. DalÜφ pou₧itφ podlΘhß autorskΘmu zßkonu, vΦetn∞ uvedenφ zdroje! Autor ruΦφ za p∙vodnost materißlu. |
 Vidφ psi barevn∞?
Jak je to se psφm barevn²m Φi nebarevn²m vid∞nφm? ╪eÜenφ nabφzφ Karel Zikßn: Povera o psi barvosleposti vychazi z fyziologie psiho oka: pouze "rods", zadne "cones". Cones i rods jsou fotoelektrickymi clanky---cones integruji pomalu a staraji se o barvu a ostrost videni; rods integruji rychle a staraji se o zachyceni pohybu. My, vladcove sveta, intergujeme pomalu a dukladne ve stredu naseho videni, rychle a slompacky na periferii. Psi barvy, v lidskem smyslu, nevidi; zato maji skvele periferni videni, abych tak rekl, pres celou obrazovku. Kdyz se zivite jedlymi psy, periferni videni od ucha k uchu je prima. A jeste vice ocenite periferni videni kdyz jste jedlym psem. Takova je zakladni teorie videni v isolaci od zbytku nervove soustavy. Veci zacnou byt poradne zamotane jakmile se nervova soustava do rovnic videni prida. Oba druhy fotoelektrickych clanku jsou velmi nedokonale a hned se pretizi. Mozek si tedy v zasade vymysli. Vyrabi obrazky z casovych a prostorovych rozhrani (zadna zaregistrovana zmena, tedy vidim porad totez), mota do svych vypoctu vemy kinesteticke ("motion paralax") a, hlavne pres vzpominky, vemy sluchove. Ani stejne rovnice a algorithmy nemame do mozku nahrany: nekteri treba zavisime pri odhadu vzdalenosti a hloubky hlavne na stereo videni, jini pouzivame hlavne "motion paralax" (posuv predmetu kdyz pohneme hlavou), a jeste jini pouzivame hlavne buhvico. Jasnost a lesk ploch se zda dulezitejsim rozhranim nez barva. Videl jsem---tedy nevidel jsem---jednou zelene kolo na ruzovem podklade (!) kdyz byla jejich jasnost na pocitaci presne sladena. Vhodna poznamka ve vhodny cas, a sibal kouzelnik nam vytahne kralika primo z nosu. Ubohych 15 obrazku za vterinu nam troubum staci na slusny biograf, ale taky jsem potkal stihaci letce, jejihz periferijni videni jsme neoblafli ani sedesati kmitocty za vterinu. I kdyz psi nevidi barvy v lidskem pojeti, vidi v sirsim spektru. Kdo vi, co tedy psi vidi v ultrafiolove a hlavne infracervene zone. Hlavne ale nepodcenujme psi nos! Je neuveritelny. My nemame zadnou intuici co svede treba i jenom prumerny cenich, natoz co zvladne asi nejdokonalejsi cmuchaci instrument v businessu. Udajne jen jeden druh motyla citi mene na vetsi vzdalenosti nez pes. Ale ten motyl to zvladne jenom na pachu sve samicky. Psi nos je dalekonosny na obrovsky sirokem spektru vuni. Muj nejlepsi odhad---a neni to nic jineho nez odhad---je, ze Bartuv nos vedel, ze Asta s pani jsou nekde kolem. K tomu se pridal charakteristicky obrys ci gesto, mozna i lesk te bundy. Tez Rex, pozirac rudych a zlutych kvetu, je patrne veden nosem. Snad ho vede nejaka charakteriscka sladka vune rudeho pigmentu, spolecna ruzim i narcisum, tak jako vune cesneku casto provazi veprove i bramborak. Nejvetsi ducharinou mi pripada vykon Gordonuv. Snad i skodovky byly rozlisitelne vuni barviva, snad stupnem jasu? Jsou to veci mezi nebem a zemi... Karel Zikßn |
|||||