01.02.1999
Cho∩te s prßdlem k prßdelnφkovi

To: pes@eunet.cz

Ve Francii konci trimestr a studenti skladaji ucty z toho, co si v nem meli osvojit. Ale i vyucujici cestiny proziva krusne obdobi, kdy si sahne na same dno sveho profesionalniho svedomi a jde takzvane do sebe.

Protoze, malo platne, zkuste vysvetlit studentovi, neznalemu systemu padu z vlastniho jazyka, nutnost pouziti sesti ruznych koncovek pro jediny gramaticky rod v jedinem pade, jak je tomu ve vete, kterou tuhle slysel od sveho kolegy Cecha: ...a ten vcerejsi koncert toho mladeho houslisty mne pripomnel styl hry meho nekdejsiho ucitele na konzervatori Pavlika.... Lze to vubec po cizinci zadat?

Nebo takove sluzby. Vlasy si nechate zkratit u kadernika, boty spravit u obuvnika a pradlo vyprat u ... a ruka ucitele vaha, ma-li cervene podtrhnout pradelnika . Vzdyt je v tom jazykova logika!

Nebo tady: Francie ma mnoho ruznych syru z kravciho, ovciho a kozciho mleka . Nac ty ruzne koncovky, kdyz ke komunikaci koneckoncu staci i jedina?
A tak si rikam, nemela-li by byt cestina dana do rukou, totiz do mysli a na jazyk, zahranicnich studentu. Oni by ji ocistili od vsech historickych nanosu (jsem, jsi, je - nejsem, nejsi, neje ), oprostili od zdanlivych nelogicnosti ( jdu na fakultu, do poslucharny, na katedru, do pracovny - kdy na a 4.pad a kdy do a 2.pad a hlavne proc? pryc s tim! ) a takto temer obrozenecky upraveny jazyk by pak byl predlozen cizinci ke studiu. Zvladl by ho rychle, snadno a radostne a obsahove poselstvi by se neztratilo.

A jeho ucitel? Nelamal by si hlavu, jak objasnit rozdily mezi snidat, snidavat a nasnidat se, pripadne vzit si snidani na podnose, ale nebrat si ji do postele. A to nemluvim o jeho zoufalstvi, prijde-li rec na to, jak prelozit do francouzstiny takove zaspal jsem, prispal jsem si, nedospal jsem, vyspaval jsem - na to je potreba nejmene pulhodinoveho expose, po kterem obvykle zustane stejne zmaten i ten nejnadanejsi student. Pedagog by tez s napetim necekal na navrat svych studentu z prazdninove Prahy, kde se jim na otazku osvojenou z ucebnic cestiny pro cizince: Je tu prosim blizko nejaka prijemna restaurace ? dostane od vrstevnika odpovedi: Jo, kamo, jen moment popremejslim, naka slusna hospoda by tu mela bejt .

I okoli by na tom vydelalo. Na studenta, ktery si v te restauraci objedna sklenicku piva, ani na jeho vyucujiciho, ktery si tamtez verejne poruci poradnyho frtana , aby se vylecil ze sve uporne snahy mluvit pred studenty za vsech okolnosti normativne, by se uz nehledelo s utrpnosti urcenou neznalcum mistni mluvy. Nebot vsude by fungovalo takove male ceske esperanto.

Ja vim, muj mily Pavle Eisnere, cestina je chram i tvrz . Ale i chramy se maji navstevovat s klidnou mysli a tvrze dobyvat bez ztraty zivota.

Poznamka jen pro studenty: Pavel Eisner je autor knihy Chram i tvrz, ktera je bibli vsech bohemistu. Budiz i vasi... (Ah tak, vy nerozumite tvaru budiz a proc ty punkty? Chcete asi rict proc ty tri tecky? Dobre, hned to vysvetlim. Tak tedy --- )

Lenka Froulikova, Universite Stendhal, Grenoble