| |
08.02.1999
 MROÄOVINY
Jak se zßvodilo s auty p°ed sto lΘty
(FrantiÜek Novotn²)
P°ed pßr t²dny vyhrßl sympa¥ßk Karel Loprais Rallye Dakar, a v b°eznu se naplno roztoΦφ kolotoΦ Velk²ch cen F1. Pro obyΦejnΘ smrtelnφky, krom∞ matematik∙, to bude poslednφ roΦnφk v tomto stoletφ, a tak mi napadlo, ₧e by nebylo od v∞ci ud∞lat si takovou devφtkovou inventuru atomobilovΘho sportu a poohlΘdnout se, kde v∙bec ten cirkus plechov², tarasφcφ ulice velkom∞st a betonovΘ pruhy dßlnic, a jemu₧ p°esto nedokß₧eme odolat, vzal p°ed sto lΘty sv∙j poΦßtek.
V roce 1899 se automobily u₧ vyrßb∞ly sΘriov∞. V N∞mecku to Φinili pßnovΘ Benz a Daimler, ve Francii Peugeot, Panhard, Levassor, Renault a de Dion. Jinde to u₧ bylo horÜφ, i takovß pr∙myslovß velmoc, jakou byla Britßnie, vozy dovß₧ela, hlavn∞ kvalitnφ n∞meckΘ daimlery. Musely se zde pot²kat s "Locomotive Act", se zßkonem omezujφcφm rychlost koΦßr∙ bez konφ na 4 mφle/hod., v osadßch polovic. Navφc p°ed vozidlem musel krßΦet mu₧ s Φerven²m praporkem! Teprve a₧ princ wallesk², pozd∞jÜφ krßl Edward VII., tento zßkon provokativn∞ poruÜil, kdy₧ 14. ·nora 1896 p°ed Buckinghamsk²m palßcem jezdil se sv²m zbrusu nov²m daimlerem na pln² plyn a bez mu₧e s praporkem, se ledy hnuly. Jeho Φin sice pobou°il v∞tÜinu Φlen∙ sn∞movny lord∙, nicmΘn∞ v listopadu tΘho₧ roku vyÜel "Emancipation Act", jen₧ star² "Locomotive Act" ruÜil.
| MROÄOVINY
"Te∩ o botßch si promluvme, o krßlφch, vosku peΦetnφm, proΦ kapusta je chlupatß, proΦ tohle mo°e po°ßd v°e, zda k°φdla majφ prasata." |
V USA sice ₧ßdn² omezujφcφ zßkon neplatil, p°esto i tato bou°liv∞ se rozvφjejφcφ zem∞ auta dovß₧ela z Evropy. Jednφm z pr∙kopnφk∙ byl v²robce sv∞toznßmΘ znaΦky klavφr∙ William Steinway. Ji₧ v roce 1888 zalo₧il firmu Daimler Motor Company a zaΦal dovß₧et nap°ed motory a potom celΘ vozy z N∞mecka. Doba Henryho Forda m∞la teprve p°ijφt.
Zkrßtka pupkem motoristickΘho sv∞ta byla Francie a zde se takΘ uskuteΦnily prvnφ zßvody automobil∙. Vypsal je roku 1887 pa°φ₧sk² Φasopis "VΘlocipede" a na start se dostavil jedin² zßvodnφk, mark²z Albert de Dion. Sßm se sv²m parnφm automobilem! pak krou₧il po okruhu na p°edm∞stφ Pa°φ₧e, spolehliv∞ absolvoval vÜechna kola a stal se vφt∞zem prvnφch oficißlnφch zßvod∙, vypsan²ch pro samohyby.
Soupe°i se utkali a₧ v roce 1894. FrancouzskΘ noviny "Petit Journal" vypsaly sout∞₧nφ jφzdu na trati Pa°φ₧ -- Rouen o dΘlce 126 km. P°ihlßsily se 102 samohyby (i na stlaΦen² vzduch a na pohon pΘrem), avÜak ke startu 22. Φervence p°ijel na Boulevard Maillot pouze 21 ·Φastnφk. V²bornou re₧iφ v uve°ej≥ovßnφ Φlßnk∙ se poda°ilo redaktor∙m "Petit Journalu" vzruÜit celou Francii, ale pr∙b∞h zßvodu naprosto neodhadli. P°edpoklßdali, ₧e p∙jde spφÜe o poklidnou propagaΦnφ jφzdu v konvoji, ale ·Φastnφci ihned po startu zaΦali zu°iv∞ zßvodit a maΦkali plynovΘ pedßly a₧ k podlaze. VΦetn∞ pana J. Scotta, klobouΦnφka z ╔pernay, kter² °φdil pln∞ obsazen² osmimφstn² omnibus! Zvφt∞zil nejzkuÜen∞jÜφ, mark²z de Dion, op∞t s parovozem, v senzaΦnφm Φase p∞t hodin a Φty°icet minut a pr∙m∞rnou rychlostφ 22,2 km/hod. Mezi 17 vozidly, je₧ dojela do cφle, bylo 5 peugeot∙ a 4 auta panhard & levassor, a proto₧e jφzda nebyla vlastn∞ vypsßna jako zßvody, rozd∞lily si tyto znaΦky prvnφ cenu ve v²Üi 5 tisφc frank∙. Mark²z dostal druhou a t°etφ zφskal Emil Roger, zßstupce firmy Benz, s autem Benz "Vis-a-vis", v n∞m₧ opravdu cestujφcφ sed∞li proti sob∞.
┌sp∞ÜnΘ zßvody podnφtily v roce 1895 zalo₧enφ francouzskΘho autoklubu jako nejstarÜφ motoristickΘ organizace na sv∞t∞. DuÜφ vÜeho nebyl nikdo jin² ne₧ -- mark²z de Dion. Zalo₧il organizaΦnφ v²bor pro uspo°ßdßnφ opravdov²ch zßvod∙, kterΘ pak byly odstartovßny 11. Φervna 1895 na trati Pa°φ₧ -- Bordeaux -- Pa°φ₧ o dΘlce 1200 km na otev°enΘ silnici!, co₧ by dnes znamenalo masakr.
Shodou okolnostφ odstartoval op∞t 21 v∙z. Favority byla auta Peuget, Panhard & Levassor a pochopiteln∞ parov∙z samotnΘho mark²ze de Dion. Cht∞l vyhrßt za ka₧dou cenu a neÜet°il pßrou. V Orleßnu byl skuteΦn∞ prvnφ, ale musel zastavit v Blois, aby doplnil vodu. Mφstnφ hasiΦsk² sbor, obleΦen² do parßdnφch uniforem, mu pomßhal, seΦ sφly staΦily, ale p°esto to trvalo dlouho, tak₧e byl p°edjet Levassorem zßvodφcφm na vlastnφm aut∞ s v²buÜn²m motorem.
AΦkoliv se m∞li v Bordeaux °idiΦi st°φdat, dorazil tam Levassor tak brzy, ₧e jeho st°φdaΦ jeÜt∞ spal a Levassor nev∞d∞l kde. Proto pokraΦoval sßm a po vyΦerpßvajφcφ nonstop jφzd∞ v dΘlce 48 hodin a 47 minut zßvody vyhrßl. Vφt∞zn² v∙z byl vybaven vidlicov²n dvojvßlcem Daimler se zdvihov²m objemem 600 cm3 o v²konu 4 HP. Ten byl p°es t°φstup≥ovou p°evodovku p°enßÜen °et∞zem na zadnφ kola s pln²mi gumov²mi obruΦemi, jakΘ m∞li vÜichni zßvodnφci. V²jimkou byl doprovodn² v∙z L°Eclaire, kter² mimo sout∞₧ vyslala tovßrna Peugeot. Byl vybaven pneumatikami konstrukce Michelin a pan Michelin jej osobn∞ °φdil. Jeho blßznivß p°edpov∞∩, ₧e budoucnost automobilismu je v t∞ch vzduchem pln∞n²ch bu°tech, se do roka splnila.
Za vφt∞zem dojelo do cφle pod Vφt∞zn²m obloukem dalÜφch sedm voz∙ s v²buÜn²mi motory a za tΘm∞° dvojnßsobek Φasu vφt∞ze se doplazil do cφle jedin² parov∙z, omnibus BollΘeho. Mark²z de Dion musel vzdßt, nejen tento zßvod, ale i p°esv∞dΦenφ, ₧e pßra m∙₧e konkurovat v²buÜn²m motor∙m.
Ve Spojen²ch stßtech se francouzsk² ·sp∞ch pokusili zopakovat. 9. Φervence tΘho₧ roku denφk Chicago Times Herald vypsal prvΘ zßvody na americkΘm kontinentu. Odstartovßny byly a₧ 28. listopadu, na trati Milwaukee -- Chicago. AΦ byli p°ihlßÜeni 83 ·Φastnφci, na start p°ijelo pouze Üest aut, z toho dv∞ na elektropohon. Za naprostΘho nezßjmu divßk∙, zklaman²ch nudn²m koukßnφm na prßzdnou silnici, projel cφlem jako prvnφ Duryea s vozem Benz, 24 minut p°ed stßjov²m kolegou Muellerem. Elektromobily vzdaly, ale i Duryea a Mueller b∞hem zßvodu vyu₧ili pomoci divßk∙. M∞li b²t diskvalifikovßnφ, avÜak aby se zßvod nestal absolutnφm fiaskem, redakce Chicago Times Heraldu pouze snφ₧ila jejich odm∞ny, vφt∞z mφsto p∞ti tisφc dolar∙ dostal tisφce dva.
V Anglii byly pak automobilovΘ zßvody ·°edn∞ zakßzßny a "Emancipation Act" dovoloval maximßlnφ rychlost 14, v osadßch pak 12 mil/hod. Proto mohl b²t jen propagaΦnφ jφzdou "Emancipation Day Run", uskuteΦn∞n² 4. listopadu 1896 na oslavu zruÜenφ "Locomotive Act". "Run" vypsal Φasopis Autocar pro tra¥ od hotelu Metropol v Lond²n∞ k hotelu Metropol v Brightonu. Jezdφ se dodnes v₧dy druhou sobotu v listopadu a poslou₧il koncem padesßt²ch let jako nßm∞t pro skv∞lou filmovou komedii "Genevieve".
Jestli₧e v Anglii to byly zßkony, v N∞mecku rozvoj automobilov²ch zßvod∙ zablokovalo Üosßctvφ pr∙kopnφk∙ samotn²ch. Ani Gottlieb Daimler (1834 -- 1900), ani Karl Benz otec (1844 -- 1929), ani Benz syn zßvod∙m nep°ßli a jejich v∙z "Vis-a-vis" se z·Φastnil zßvod∙ Pa°φ₧ -- Rouen proti v∙li v²robce. Teprve a₧ Daimler∙v zßstupce v Nizze a souΦasn∞ rakousk² konzul Emil Jellinek p°esv∞dΦil Daimlera, ₧e pokud nechce ztratit francouzsk² trh, musφ postavit zßvodnφ auto. Tak vznikl typ Phoenix o v²konu 7,5 HP a pak jeÜt∞ siln∞jÜφ v∙z o v²konu 23 HP. A s tφmto siln∞jÜφm vozem se dostßvßme do roku 1899, nebo¥ pan Jellinek se s nφm z·Φastnil tohoroΦnφho motoristickΘho podniku, dnes bychom °ekli ralley, s nßzvem "T²den v Nizze". Tenkrßt jeÜt∞ dßvali aut∙m jmΘna majitelΘ a pan Jellinek pojmenoval svΘho daimlera po desetiletΘ dce°i, kterß se pon∞kud exoticky jmenovala -- Mercedes. Pan Jellinek ralley v Nizze vyhrßl a jmΘno Mercedes proslavil. Nßzev zaΦala potΘ firma Daimler pou₧φvat pro auta, exportovanß do Rakouska-Uherska, Francie, Belgie a USA, ale zßhy se ujal i jinde po sv∞t∞. (Jak²mpak "me∩ourem" nßs asi p°ekvapφ Mercedes letos, p°i oslavßch stΘho jubilea znaΦky?)
K zßvod∙m takΘ pat°φ rychlostnφ rekordy. O prv² se pokusil uprost°ed zimy 1898 na elektromobilu! Jeantaud zaklßdajφcφ Φlen francouzskΘho autoklubu, vΘvoda Gaston de Chausseloup-Laubat. Na p°φmΘm ·seku silnice u Acheres za Pa°φ₧φ dosßhl rychlosti 63,4 km/hod. To vyprovokovalo pozd∞jÜφho vßÜnivΘho zßvodnφka, belgickΘho in₧en²ra Camilla Jenatzyho, k pokusu p°ekonat stokilometrovou hranici. Chopil se vlastnoruΦn∞ zkonstruovanΘho plnicφho pera a vyzval vΘvodu na "stokilometrov²" souboj. K prvnφmu klßnφ doÜlo 17. ledna 1899 op∞t na ·seku silnice v Acheres. Zbranφ byly na obou stranßch elektromobily (Jenatzyho s vlastnoruΦn∞ zkonstruovan²m elektromotorem a s udivujφcφ proudnicovou karosΘriφ ve tvaru d∞lovΘho nßboje). Zvφt∞zil ale vΘvoda pom∞rem 70,3:66,7 km/hod. V odvet∞ o deset dn∙ pozd∞ji dosßhl Jenatzy rychlosti 80,3 km/hod a hladce zvφt∞zil, nebo¥ vΘvodovi sho°el elektromotor jeÜt∞ p°ed startem.
K dalÜφmi souboji doÜlo a₧ 4. b°ezna. VΘvoda Gaston p°ijel s nov²m vozem, opat°enΘm taktΘ₧ proudnicovou karosΘriφ a rychlostφ 93,7 km/hod. Jenatzyho porazil, i kdy₧ BelgiΦan m∞l v aut∞ "Jamais Contente" namontovßny siln∞jÜφ baterie a motor. Poko°en² Jenatzy se do Acheres vrßtil 1. dubna, ale Φasom∞°iΦi bu∩ Üpatn∞ vym∞°ili tra¥, nebo pozd∞ zmßΦkli stopky. AΦkoli "aprφlem vyveden²" Jenatzy klel jako pohan, rekord uznßn nebyl.
Teprve 29. dubna 1899 Camille Jenatzy za volantem elektromobilu "Nikdy spokojen²" p°ekonal jako prvnφ motorista v d∞jinßch stokilometrovou hranici a dosßhl rychlosti 105,9 km/hod. Tento rekord padl a₧ roku 1996, dφky solßrnφmu elektromobilu Honda Dream. Stßle ale platφ "parnφ" rekord Freda Mariotta, kter² v roce 1906 v Dayton∞ na Florid∞ jako prvnφ p°ekonal hranici 200 km/hod., kdy₧ s parnφm automobilem Stanley dosßhl rychlosti 204,3 km/hod.
Jako p°edznamenßnφ p°edlouhΘho seznamu padl²ch na poli motorismu, jen₧ budoucnost teprve p°inese, souΦasn∞ s Jenatzyho ·toky na rekord doÜlo v Anglii k prvnφ smrtelnΘ autonehod∞. PotΘ, co 25. ·nora 1899 sv²m autem narazili do domu v Middlesexu, zahynuli oba pasa₧Θ°i.
┌daje pochßzejφ z knihy MiloÜe Sko°epy "D∞jiny automobilov²ch zßvod∙", kterß na rozdφl od m≤dnφch obrazov²ch publikacφ je doslova nabita fakty.
|
|
