| |
16.02.1999
 Spolu·Φast na vlastnφm zazd∞nφ
(zprßva z polemickΘho podsv∞tφ)
V poslednφm lednovΘm Φφsle Literßrnφch novin vyÜly pod nßzvem "VlasteneckΘ povφdky" Φty°i mΘ texty z Liter a pßr strßnek p°ed nimi glosa, k nφ₧ mne inspiroval novoroΦnφ projev pana prezidenta. Kdy₧ minul² t²den p°ijel z Vφdn∞ Eugen Brikcius, pochvßlil povφdky, ale glosu rßzn∞ odsoudil a dokonce mi za nφ uÜt∞d°il n∞kolik prudk²ch ·der∙ do zad.
Tyto tzv. "zadovky", je₧ se vyvinuly v milieu K°φ₧ovnickΘ Ükoly ΦistΘho humoru bez vtipu (hlavn∞ p°iΦin∞nφm malφ°e Otakara Slavφka), jsou pro mne jasn²m v²razem st°edoevropskΘho pokrytectvφ: navenek vypadajφ jako bodrΘ, p°ßtelskΘ gesto, a jen ob∞¥ vφ, kolik krutosti se v nich tajφ. Eugen takto vesele p°ed Φasem zbil bßsnφka Petra KabeÜe, ₧e chudßk nemohl pßr dnφ chodit. Vyprßv∞l mi takΘ, ₧e na n∞jakΘm neformßlnφm veΦφrku v Divadle na Zßbradlφ se jen tak tak ovlßdl, aby neuÜt∞d°il zadovku panu prezidentovi, kter² byl krßtce po operaci. "Mohl jsem ho mφt na sv∞domφ," vrt∞l sßm nad sebou nev∞°φcn∞ hlavou. "O tom by se jist∞ psalo na celΘm sv∞t∞."
Jinak ovÜem Eugen i jeho ₧ena Zuzana pana prezidenta zbo₧n∞ uctφvajφ a vrhajφ se jako divφ tyg°i na ka₧dΘho, kdo se o n∞j ot°e. Mß glosa se ot°ela, jen₧e jsme se u₧ p°ed Φasem domluvili, ₧e se nebudeme bavit o politice, abychom si nekazili p°ßtelskΘ popφjenφ vφna. Eugen se proto rozhodl, ₧e si to spolu vy°φdφme p°es mΘdia. Minul² t²den p°evzal pravideln² sloupek v Reflexu po Milanu Knφ₧ßkovi a v jednom z p°φÜtφch Φφsel mne v n∞m napadne. Dva dny jsme se pak spolu toulali po literßrnφch kavßrnßch a vym²Üleli jsme, jak mne rozdrtit. Eugenovi se osnova ·toku zvolna vyjas≥ovala: nejd°φv mne vylφΦφ jako aristotelskΘho milovnφka zdφ a pak mne nechß v duchu horor∙ E. A. Poea za₧iva zazdφt. Pochyboval jsem, ₧e se mu to povede na dvanßcti p°id∞len²ch °ßdcφch, ale v²sledn² text, kter² mi ukßzal v pßtek, je mistrovsky zhutn∞n.
Docela se t∞Üφm, a₧ mne Eugen p°ed sto tisφci Φtenß°i zostudφ a jß se pak v nßsledujφcφm Φφsle prudce ohradφm. Obßvßm se jen, ₧e na populßrnφ t²denφk je Eugenovo myÜlenφ hutnΘ a₧ p°φliÜ. Budou uÜi zalehlΘ rßmusem parnφho bucharu Milana Knφ₧ßka schopny zaslechnout tichΘ tikßnφ Üv²carsk²ch hodinek? Jen aby mu tu rubriku do tΘ doby nesebrali!
|
|
