| |
12.02.1999
 Neffino
(SaÜa Berkovß)
Ano, samoz°ejm∞ vÜichni vφme, ₧e Neffino je mutant; jeho ₧ivotnφ cesta je lemovßna hromadami zfialov∞l²ch mrtvol jeho nep°ßtel jako₧ i neÜ¥astnφk∙, kte°φ se s nφm naivn∞ pokusili udr₧et krok. Neffinova bludnß v²konnost omraΦuje ka₧dΘho - ale zasv∞cenφ v∞dφ, svoje, tak₧e je v tomhle sm∞ru nic je nep°ekvapφ - ani fakt, ₧e humanoid nazvan² Ond°ej Neff vypadß poslednφch padesßt let stejn∞; ani okolnost, ₧e se kolem n∞j d∞jφ temnΘ v∞ci. Kdy₧ se Ond°ej kdysi ₧ertem zmφnil, ₧e je div, ₧e ämi nepadaj vokna", v tu chvφli zaΦaly padat.
Kdy₧ ondyno vydal TMU, mistrn² obraz svrabu a neÜtovic, latentn∞ p°φtomn²ch v naÜich duÜφch - a jß tmu ji zaΦala ₧φt: jednou rßno nejde proud - jistiΦe nic, jdu tedy na chodbu k pojistkßm a hle: elektrom∞r je odmontovßn. Sranda, kdy₧ se to vyprßvφ: vÜechno na proud je mrtvo: ₧ßrovky, poΦφtaΦ, ledniΦka, rßdio, televize, telefon (skrze zßznamnφk) a samoz°ejm∞ poΦφtaΦ - a nastupujφ atavismy: spßt se slepicema, veΦernφ vyprßv∞nφ, tma a neuv∞°itelnΘ ticho - a velikß bezradnost z toho vÜeho. A₧ je trochu lφto, kdy₧ vßm to po t²dnu b∞hßnφ, vysv∞tlovßnφ a dokazovßnφ zase namontujφà
Povφdßm si, bacha, tohle bude divnej rok: Pak Neffino napsal, jak krßsn∞ zapomn∞l, ₧e je ₧enatej, a ujel MφÜe s autem - a od tΘ chvφle dßvßm brejle do ledniΦky, odpovφdßm na jeden dopis t°ikrßt, pletu si v²jezdy z Prahy, dny v t²dnu a t²dny v m∞sφci, zapomφnßm doklady, narozeniny bli₧nφch a jmΘna kamarßd∙, s pytlem odpadk∙ dojdu Φasto a₧ na Ji°ßk.- Neffino vφ, ₧e vφm, nebo¥ jsem mu ve svΘ nekoneΦnΘ hlouposti °ekla, a tak se uch²lil ke lsti: to jeho p°edstφrßnφ lidskΘ nedokonalosti, to jsou vÜechno jen krycφ kamuflß₧e, stejn∞ jako zmφnka o tzv. mutantovi, toti₧ svφtφcφm ÜestirukΘm kamelotovi na MalostranskΘ. Ten Φlov∞k tam ovÜem nenφ mutant, to mohu potvrdit: taky obΦas svφtφm a mßm Üest rukou. A taky n∞kdy stojφm na Ütaflφch a hlasit∞ chraptφm nebo ssssorry - d∞lß mi to vylo₧en∞ dob°e. Ale jak pravφm, je nemo₧nΘ, ba poÜetilΘ, zkouÜet udr₧et s Neffinem krok: Jen pyÜnΘ pomyÜlenφ na to m∞ druhdy srazilo do prachu -kdy₧ jsem pak byla zaneprßzdn∞na slΘzßnφm hrobnφkovi z lopaty, vnφmala jsem, jak se v∞ci divn∞ d∞jφ, jak vpravo a vlevo se kamarßdφ a spojuje totßΦ s demokraciφ ruku v ruce, komunisti s pravicφ, protestanti s katolφci, ob∞ti se sv²mi vrahy - - svorn∞ - proti komu? - inu - mo₧nß jen pro prachy - prozatφm - nadosobnφ cφle zatφm poΦkajφ - a₧ se napapßne - zatφm p°ijmeme nep°ijatelnΘ - a pak, a₧ se napapßme, pak se zase rozestoupφme k realizaci sv²ch protich∙dn²ch spoleΦensk²ch plßn∙ - ale a₧ potom...
I vzpomn∞la jsem si, ₧e to nenφ poprvΘ, tak bezb°eh² relativismus, takovß mravnφ mizerie, a vzpomn∞la jsem si na jeden zoufal² pokus, na dlouho hledan² klon Immanuela Kanta...
Jmenovan² klon m∞l b²t vyp∞stovßn n∞kdy kolem roku 1800, pßr let p°ed smrtφ velikßnovou, a to jako personifikace slavnΘ maximy, Hv∞zdnΘ nebe nade mnou a mravnφ zßkon ve mn∞. Ta se vÜak bohu₧el ukßzala slabß, nebo¥ pod pojem mravnφ zßkon se veÜly zßkonφky velmi protich∙dnΘ; a t°eba₧e bylo vytΦeno p°ed zßvorku, ₧e b∙h je jeden, da°ilo se v zßvorce vÜem nepravostem vΦetn∞ vra₧d - a Jeho jmΘnem, a to volalo po zm∞n∞. Prvnφ pokusnß varianta mistrova klonu se vÜak nepovedla a m∞l b²t utracena. èlo vlastn∞ o tragick² omyl: velikßni, kte°φ se projektu z·Φastnili, byli sice zajedno v ·myslu odstranit zßkladnφ problΘm nep°ijetφ sebe a sv∞ta v∙bec, toti₧ problΘm jß: ne-jß -- zarytφ theistΘ vÜak prosadili, ₧e jedinou a pravou cestou bude sjednotit a posφlit NejvyÜÜφ Ideu - a to jak na nebesφch, tak v nehodnΘ duÜi jednotlivcov∞ - a tak v²chozφ maxima zn∞la: B∙h nade mnou, B∙h ve mn∞. Zapomn∞li vÜak p°edefinovat Boha samotnΘho - i z∙stal, jak byl: vÜevidoucφ, vÜev∞doucφ, nßladov², lidskou trp∞livost zkouÜejφcφ, ob∞ti vy₧adujφcφ a trestajφcφ. V²sledn²m klonem pak bylo samoz°ejm∞ nedu₧ivΘ, nahrbenΘ stvo°enφ s nulovou vnit°nφ identitou a zata₧enou ruΦnφ brzdou, stvo°enφ neschopnΘ pohybu, gesta Φi slova, ani₧ souΦasn∞ ned∞lalo prav² opak: po kroku vp°ed, nßsledoval krok vzad, po polknutφ sousta nßsledovalo zvracenφ, v∞ty byly huhlanΘ a uslintanΘ, pohled nerovn² a k°iv², ka₧dß jφm vyslovenß v∞ta pak byla nßmitkou, upozorn∞nφm, ₧e se n∞co nepovede, ₧e to Üpatn∞ dopadne, ₧e nic proti tomu, ale vlastn∞ platφ opak - p°iΦem₧ ka₧dß v∞ta zaΦφnala slovem ale...
Do v²voje druhΘho klonu se tajn∞ pustil neznßm² dosud levoboΦek Kant∙v, bytost genißlnφ, dobrodru₧nß a sv∞₧φho ducha - a premisou uΦinil v∞tu Hv∞zdnΘ nebe nade mnou i ve mn∞.
Jak genißlnφ °eÜenφ! Odv∞k² problΘm jß a ne-jß zmizel: zmizelo ego, ona brzdφcφ, izolujφcφ a komolφcφ sko°ßpka Jß; a ₧ivoucφ Jß bez sko°ßpky se tφm pßdem stßvß p°irozenou souΦßstφ okolnφho vesmφru, kde se roztahuje slastn∞ jako kojenec ve vaniΦce - na pln² kontakt, jako stromy psi a koΦky; zmizely izolujφcφ obrannΘ mechanismy - zmizela nßslednß ·zkost z pocitu cizoty a samoty, sv∞t je jedno velkΘ Jß - a nenφ co °eÜit. A kde nenφ p°ekß₧ek, je t°eba minimßlnφ energie k dosa₧enφ maximßlnφho v²konu; v²sledkem druhΘho pokusu bylo stvo°enφ s tΘm∞° nemorßlnφ v²konnostφ o minimßlnφ spot°eb∞ - mutant, kter² za tΘm∞° dv∞ st∞ let svΘ existence umo°il ji₧ bezpoΦet man₧elek - a MφÜu u₧ zapomφnß p°ed vraty - kter² nejφ, nespφ, p°edstφrß, ₧e pije - ovÜem jen z d∙vod∙ utajenφ - je fascinovßn nov²mi technologiemi a hraΦkami, nebo¥ v n∞m dφt∞, mu₧, sta°ec i pes trvajφ v harmonickΘ pospolitosti a budou trvat do konce v∞k∙ - ano, jsi rozpoznßn, Neffino!
Hloubala jsem takΘ, co se asi stalo s tφm nepoveden²m pokusem tehdejÜφch genetick²ch dobrodruh∙ - zda byl skuteΦn∞ zlikvidovßn, jak pravφ dokumenty, Φi jej n∞kdo tajn∞ vpustil na sv∞t. Klonila jsem se, p°iznßvßm, k prvnφ variant∞: nedostatk∙ a nezdar∙ mßme dost na to, abychom pot°ebovali jeÜt∞ zvlßÜ¥ personifikovanou brzdu - navφc u₧ ze svΘ povahy musφ ka₧doroΦn∞ umφrat a rodit se znovu - ale posu∩te: kdo jako prvnφ vyskoΦil jako Φertφk s presumpcφ neviny, kdy₧ cht∞l TomßÜ Sokol prßvem zpochybnit legitimnost strany komunist∙? Kdo nahlas a jako prvnφ zpochyb≥oval privatizaci a v∙bec n∞jakΘ vracenφ ukraden²ch majetk∙ - a kdo naopak fandφ vracenφ majetk∙ katolickΘ cφrkvi, kterß vÜak k n∞mu nedosp∞la pracφ? Kdo zpochyb≥oval odtajn∞nφ archiv∙ estΘbΘ, trestßnφ zloΦin∙ komunismu a kdo byl zastßncem tlustΘ Φßry? A kdo nynφ zpochyb≥uje prßvo emigrant∙ na dvojφ obΦanstvφ? Kdo sice oficißln∞ mßvß odjak₧iva prav²m praporcem , ale v prav² Φas vypustφ z lßhve d₧ina pochyb a relativizuje vÜechny progresivnφ kroky, ani₧ p°edlo₧il jedinou funkΦnφ protivariantu? N∞jak si nem∙₧u vzpomenout...
|
|
