|
16.02.1999
DoruΦovatelka (SaÜa Berkovß)
NaÜe panφ doruΦovatelka se opφrß o zvonek a zvonek °inΦφ a °inΦφ a °inΦφ. NaÜe panφ doruΦovatelka nemß rßda tu chvφli, kdy vstanu od stolu, projdu p°edsφnφ a jdu jφ otev°φt dve°e, naÜe panφ doruΦovatelka chce, abych otev°ela hned. Abych u₧ stßla za dve°mi, kdy₧ ona zazvonφ, abych u₧ byla p°ipravena a otev°ela jφ hned, proto₧e ona je pracujφcφ ₧ena, kde₧to jß se nejspφÜ flßkßm, kdy₧ jsem dopoledne doma.
NaÜe panφ doruΦovatelka rßda zvonφ nejd°φv na domovnφ dve°e: jß vylezu z vany, proto₧e domovnφ telefon nemß zßznamnφk, jdu do p°edsφn∞ zvednout domovnφ telefon, kter² je ovÜem hluch², proto₧e naÜe panφ doruΦovatelka u n∞j neΦekß: jde rovnou dovnit° a domovnφm telefonem pouze oznamuje sv∙j vstup, abychom mohli b²t p°ichystßni k jejφmu uvφtßnφ. Tak₧e je-li domovnφ telefon po zazvon∞nφ hluch², vφme, ₧e jsou to uliΦnφci anebo naÜe panφ doruΦovatelka. Rychle se oblΘkßm a roz°inΦφ se zvonek u dve°φ. Natahuju na sebe ₧upan, (zvonek °inΦφ) jdu do p°edsφn∞ (zvonek °inΦφ) a otevφrßm dve°e (zvonek stßle °inΦφ.) NaÜe panφ doruΦovatelka se jednou rukou p°ehrabuje v taÜce, druhou se opφrß o nßÜ zvonek a konverzuje se sousedkou. ╪ekne Hned jsem u vßs! A dßl konverzuje se sousedkou. NaÜe panφ doruΦovatelka mß rßda, kdy₧ to klape. Kdy₧ ji nic nezdr₧uje v doruΦovßnφ. T°eba zßsilky. Kdy₧ mßm poÜtu jenom jß, nechß ji na poÜt∞ a nejde do domu v∙bec; proto₧e si p°ece m∙₧u dojφt na poÜtu sama, kdy₧ jsem doma a nic ned∞lßm. Stojφm u dve°φ a Φekßm, je mi zima z pr∙vanu, p°ivφrßm dve°e a stojφm ukßzn∞n∞ za dve°mi. Bolφ m∞ nohy, p°enßÜφm vßhu z jednΘ nohy na druhou. A potom zas zpßtky. K²chßm, jdu si lehnout do postele, va°φm si Φaj, beru aspirin. Panφ doruΦovatelka si se sousedkou vy°izuje svΘ v∞ci. Pak se celou vahou znovu opφrß o zvonek. Zvonek °inΦφ, jeho zvuk mi sjφ₧dφ po pßte°i, zavrtßvß se do zub∙. Skokem jsem na nohou, v p°edsφni, u dve°φ. Zvonek po°ßd °inΦφ. Kde ste, °φkß panφ doruΦovatelka, °ekla jsem vßm p°ece jasn∞, ₧e jsem hned u vßs. Dostßvßm pokyn, abych poΦkala. ╚ekßm. NaÜe panφ doruΦovatelka hledß v taÜce, louΦφ se se sousedkou, nachßzφ dopis, p°edßvß jej sousedce, hledß papφr, nechßvß jej sousedce podepsat, sklßdß papφr, bere si zp∞t propisovaΦku, louΦφ se se sousedkou, sousedka zacouvß za dve°e, naÜe panφ doruΦovatelka hledß v taÜce, nalΘzß dopis, hledß papφr, nalΘzß papφr, vzhlΘdne ke mn∞ a podßvß mi papφr k podpisu se slovy: nevzala byste to HavlφΦk∙m? Mn∞ se do t°etφho patra nechce chodit.
|
|