| |
16.02.1999
 Dorucovatelka
(Sasa Berkova)
Nase pani dorucovatelka se opira o zvonek a zvonek rinci a rinci a rinci. Nase pani dorucovatelka nema rada tu chvili, kdy vstanu od stolu, projdu predsini a jdu ji otevrit dvere, nase pani dorucovatelka chce, abych otevrela hned. Abych uz stala za dvermi, kdyz ona zazvoni, abych uz byla pripravena a otevrela ji hned, protoze ona je pracujici zena, kdezto ja se nejspis flakam, kdyz jsem dopoledne doma.
Nase pani dorucovatelka rada zvoni nejdriv na domovni dvere: ja vylezu z vany, protoze domovni telefon nema zaznamnik, jdu do predsine zvednout domovni telefon, ktery je ovsem hluchy, protoze nase pani dorucovatelka u nej neceka: jde rovnou dovnitr a domovnim telefonem pouze oznamuje svuj vstup, abychom mohli byt prichystani k jejimu uvitani. Takze je-li domovni telefon po zazvoneni hluchy, vime, ze jsou to ulicnici anebo nase pani dorucovatelka. Rychle se oblekam a rozrinci se zvonek u dveri. Natahuju na sebe zupan, (zvonek rinci) jdu do predsine (zvonek rinci) a oteviram dvere (zvonek stale rinci.) Nase pani dorucovatelka se jednou rukou prehrabuje v tasce, druhou se opira o nas zvonek a konverzuje se sousedkou. Rekne Hned jsem u vas! A dal konverzuje se sousedkou. Nase pani dorucovatelka ma rada, kdyz to klape. Kdyz ji nic nezdrzuje v dorucovani. Treba zasilky. Kdyz mam postu jenom ja, necha ji na poste a nejde do domu vubec; protoze si prece muzu dojit na postu sama, kdyz jsem doma a nic nedelam. Stojim u dveri a cekam, je mi zima z pruvanu, priviram dvere a stojim ukaznene za dvermi. Boli me nohy, prenasim vahu z jedne nohy na druhou. A potom zas zpatky. Kycham, jdu si lehnout do postele, varim si caj, beru aspirin. Pani dorucovatelka si se sousedkou vyrizuje sve veci. Pak se celou vahou znovu opira o zvonek. Zvonek rinci, jeho zvuk mi sjizdi po pateri, zavrtava se do zubu. Skokem jsem na nohou, v predsini, u dveri. Zvonek porad rinci. Kde ste, rika pani dorucovatelka, rekla jsem vam prece jasne, ze jsem hned u vas. Dostavam pokyn, abych pockala. Cekam. Nase pani dorucovatelka hleda v tasce, louci se se sousedkou, nachazi dopis, predava jej sousedce, hleda papir, nechava jej sousedce podepsat, sklada papir, bere si zpet propisovacku, louci se se sousedkou, sousedka zacouva za dvere, nase pani dorucovatelka hleda v tasce, naleza dopis, hleda papir, naleza papir, vzhledne ke mne a podava mi papir k podpisu se slovy: nevzala byste to Havlickum? Mne se do tretiho patra nechce chodit.
|
|
