Vidφ pes barevn∞?

ZaΦnu drobnou p°φhodou z dneÜka: p°ed polednem jsem byl s Bartem na naÜφ okru₧nφ t·°e za humny ╪eporyj, nad Prokopsk²m ·dolφm. ObΦas se tu potkßvßm s panφ, kterß sem chodφ s ovΦandou vlΦandou Astou. Tato panφ chodφ ven v₧dycky v ΦervenΘ bund∞. Jß ji zahlΘdl hned, kdy₧ jsme vystoupili z auta. èla s n∞jak²m pßnem a jeho psem - Üli jsme tedy na druhou stranu a uvid∞l jsem ji znovu asi po p∙l hodiny na vzdßlenost jist∞ t°φ set metr∙, p°es pole. Asta byla za horizontem terΘnnφ vlny, tak₧e byla vid∞t opravdu jen ta panφ v ΦervenΘ bund∞. Uvid∞la m∞, zamßvala mi na znamenφ, ₧e u₧ je pßn se psem pryΦ - a proto jsem Barta pustil z vodφtka. On ji taky spat°il, poznal ji podle ΦervenΘ bundy a pßdil p°es pole, aby se mohl setkat s Astou!

V tΘto souvislosti si vybavuju p°φhodu, kterou jsem za₧il jeÜt∞ s "neviditeln²m psem" Gordonem, Bartov²m p°edch∙dcem, n∞meck²m ovΦßkem. M∞l jsem tehdy petrolejov∞ zelenou Ükodovku sto dvacφtku. Gordon se v nφ moc rßd vozil. Prodal jsem ji, koupil ₧igulφka. Jednou jsem s Gordonem vyÜel z domu, a opodßl stßla petrolejov∞ zelenß Ükodovka, samoz°ejm∞ jinß ne₧ byla ta naÜe, a kolem stßly i jinΘ Ükodovky toho typu. Gordon radostn∞ b∞₧el k tΘ petrolejovΘ Ükodovce a domßhal se vstupu! Opakuji, byla to zcela cizφ Ükodovka.

Up°φmn∞ vzato, nechßpu, jak ta fßma o psφ barvosleposti vznikla. V₧dy¥ vnφmßnφ barev nenφ nic, Φφm by p°φroda obda°ila Φlov∞ka, aby se mohl kochat pestrostφ sv∞ta. Barva hraje v p°φrod∞ svoji roli, tedy: zrakovΘ vnφmßnφ barevnΘ teploty. Kdy₧ m∙₧e barevnou teplotu vnφmat hmyz, proΦ by to m∞lo b²t up°eno psu?