S Bartem je konec

Ano p°ßtelΘ, zdß se, ╛e je konec s Bartem, jak jste ho znali skrze moje vyprßv∞nφ a jak jsem ho znal jß skrze moje zß╛itky.
Posu∩te sami.
Bart si osvojil zajφmav² grif. Vypadß takto: jdeme, spat°φm jedlΘho psa, zavolßm Barta k noze, p°ipnu ho na vodφtko a on mi jde u nohy. Jakmile psa mineme, Bart se mi p°itiskne k noze a t°e se o ni hlavou a vzhlφ╛φ vzh∙ru. Rozumφm tomu. Znamenß to: koukej, jak jsem hodnej! Neskrblφm chvßlou, velebφm jeho hodnost a on je rßd. Nepochybuji ov╣em, ╛e kdybyh ho nep°ivolal a nep°ipnul a p°φsn∞ na n∞ho nehled∞l, s jedl²m psem by to dopadlo zle.

No a dnes jsme se vraceli z prochßzky dom∙. KrßΦeli jsme p°es parΦφk kter² je p°ed na╣φm domem, kdy╛ vtom Bart, kter² nebyl na vodφtku, ke mn∞ p°iskoΦil, p°itiskl s se mi k noze, t°el se mi o ni hlavou a vzhlφ╛el vzh∙ru. Co se to d∞je, podivil jsem se. A najednou, v╣iml jsem si, ╛e na druhΘ stran∞, p°es ulici, po chodnφku kolem hotelu Bla╛enka jde n∞jak² pßn a doprovßzφ klasickΘho jedlΘho psa! Jak jinak si to vysv∞tlit, ne╛ ╛e Bart dobrovoln∞ abdikoval na skv∞lou p°φle╛itost poz°φt nedovolenΘho tvora a rad∞ji si vyloudil moji pochvalu?

Kdy╛ to takhle p∙jde dßl, nechßm ho anga╛ovat jako psφ ch∙vu do parku na Karlovo nßm∞stφ.