Klaus potvrdil svoji roli principßla ΦeskΘ politiky
Vßclav Klaus zase jednou prßsknul biΦem: stalo se to - jak nßle₧φ trapnΘ tradici ΦeskΘ politickΘ scΘny - v televiznφm po°adu, kde prohlßsil ke vÜeobecnΘmu ·₧asu, ₧e je ochoten vstoupit do koalice ve stranou lidovou. U₧ ta sama formulace je zajφmavß - ON je ochoten vstoupit do koalice. Dß se z toho soudit, ₧e pova₧uje ODS za sv∙j majetek, a pokud bude ochoten vstoupit do mohamedßnskΘ cφrkve, BeneÜovß zaΦne objednßvat modlicφ kobereΦky. T°eba to ale tak nemyslel. Podmφnil to ovÜem zm∞nami na druhΘ stran∞ - tedy "p°eskupenφm sil", k n∞mu₧ m∙₧e, ale nemusφ dojφt v nadchßzejφcφch sjezdech socißlnφ demokracie, lidovc∙ a Unie.
AKTUALITA
|
|
Klaus °ekl, ₧e za jist²ch podmφnek je p°ipraven ke koalici s lidovci, a d₧in byl z flaÜky venku
|
Jako prvnφ pochopiteln∞ reagoval ·°adujφcφ ÜΘflidovec Jan Kasal - kter² ostatn∞ Klausovo prohlßÜenφ vyprovokoval, proto₧e se ho zeptal, zda je ODS "p°ipravena podφlet se s lidovci na budovßnφ socißln∞ tr₧nφ ekonomiky". Klaus °ekl, ₧e za jist²ch podmφnek ano, a d₧in byl z flaÜky venku. Kasal na to nemohl vyk°iknout "hurß" ani "tfuj, to nikdy" a °ekl moud°e, ₧e takovou v∞c je t°eba si jaxepat°φ rozmyslet. Karel Kⁿhnl (Unie) Klausova slova vφtal a p°ipomn∞l, ₧e pravice zφskala ve volbßch 102 k°esla. Z toho vÜeho tedy plyne, ₧e bychom asi nem∞li Klausova slova p°ece≥ovat. Zajφmavß vÜak byla jeho zmφnka o tom, ₧e neΦekß na nadchßzejφcφch sjezdech zm∞nu p°edsed∙, nicmΘn∞ ₧e podstatnΘ budou eventußlnφ pohyby na mφstop°edsednick²ch k°eslech. To je svatß pravda.
Pokud jde o ohlasy, je t°eba zaznamenat odezvu MiloÜe Zemana, kter² byl v tu dobu v Ostrav∞. Hovo°il o "strachu z akce ΦistΘ ruce" - ovÜem myslel z°ejm∞ jinou Klausovu zmφnku - onu o baÜtizaci ΦeskΘ ekonomiky, tedy jejφmu kriminalizovßnφ.
Bu∩ jak bu∩, Vßclav Klaus op∞t ukßzal, ₧e je schopen p°ekvapivΘho tahu, ₧e dokß₧e zamφchat zatuchl²m obsahem hrnce naÜφ politiky. Mßlo platnΘ, druhΘho takhle ΦilΘho principßla tu nemßme.
Ano, je t°eba diskutovat
Pan Jaroslav Krßtk² reagoval na moji glosu z
vφkendovΘho vydßnφ Psa, v nφ₧ jsem vyjßd°il znechuenφ nad tφm, ₧e naÜe vlßda ·sty ministra vnitra VetchΘho odmφtla nabφdku N∞mecka na spoleΦnΘ p°φsahy n∞meck²ch a Φesk²ch vojßk∙. ╪eΦi o tom, ₧e to ·stava neumo₧≥uje poklßdßm nadßle za nejapnou v²mluvu - mo₧nß ₧e to neumo₧≥uje n∞jak² ·Φelov² v²klad ·stavy, jist∞ ne ·stava sama. Vysv∞tluji si tuto nejnov∞jÜφ trapnost socißln∞ demokratickΘ reprezentace (v tomto bodu podporovanΘ "opoziΦnφm smluvnφm partnerem" ODS) ·stupnostφ v∙Φi ΦeskΘmu zam°elΘmu nacionalismu.
NA OKRAJ DNE
|
|
SvobodnΘ obΦanstvφ je princip podstatn², p°esahujφcφ vÜechny ostatnφ zßvazky
|
Zatφm ₧ßdnß polistopadovß reprezentace nem∞la odvahu o takov²ch v∞cech diskutovat - p°edevÜφm prezident Vßclav Havel se opakovan∞ vyjad°oval ve prosp∞ch obΦanskΘho °eÜenφ. Proto pln∞ respektuji dotaz pana KrßtkΘho, kter² jist∞ vyjßd°il sm²Ülenφ nejednoho Φtenß°e NP.
PφÜe:
Pane Neff to jste vymyslel vy? "Vstupujeme do Θry obcanskΘ
demokratickΘ spolecnosti, kterß na nejvyÜÜφ stupen hodnot klade svobodu
jednotlivce a nikoli prßpory a znaky a hymny. Spolecnou prφsahu cesk²ch a
nemeck²ch vojßku bych vnφmal jako predel epoch."Nezda se vam, ze kdyz
era narodnich symbolu je pryc, tak take era nacionalnich prisah je pryc. A
vubec ,co je na tom tak zavazneho , zajimaveho a chytreho,cituji:" bylo by
prospeÜnΘ, kdyby ceÜtφ vojßci mohli slavnostne prφsahat spolecne s vojßky
nemeck²mi."To me je zahadou. Prosim objasnit!
Pokusφm se o to.
Pokud naÜe spoleΦnost to myslφ s "nßvratem do Evropy" opravdu vß₧n∞, pak musφ pochopit, ₧e jde o spoleΦnosti zalo₧enou na obΦanskΘm principu. NejvyÜÜφ hodnotou v takovΘ spoleΦnosti je obΦan, tedy jednotlivec, svobodnß bytost, kterß podle svΘ v∙le °φdφ sv∙j osud v rßmci demokratickΘho politickΘho a prßvnφho °ßdu. Takovß bytost samoz°ejm∞ ne₧ije v n∞jakΘm ideßlnφm vzduchoprßzdnu princip∙; je p°φsluÜnφkem mnoha slo₧it²ch struktur, jako je nßrod, etnikum, profesnφ skupina, nßbo₧enskΘ spoleΦenstvφ, profesnφ spoleΦenstvφ, obΦanskß sdru₧enφ, neformßlnφ skupiny, rodina - zdaleka to nenφ ·pln² v²Φet u₧ proto, ₧e nelze takov² v²Φet specifikovat. Identifikace s ka₧dou takovou strukturou budi₧ pozitivnφ. OvÜem svobodnΘ obΦanstvφ je princip podstatn², p°esahujφcφ vÜechny ostatnφ zßvazky.
Vojenskß slu₧ba v takovΘ spoleΦnosti je v²raz obΦanskΘho zßvazku. P°φsaha by nem∞la b²t podle mΘho nßzoru vnφmßna jako nacionßlnφ - jak p°edpoklßdß pan Jaroslav Krßtk². Kdyby m∞la b²t, pak ovÜem mß pravdu on a ne jß. Vojenskß p°φsaha je d∙le₧it² prßvnφ akt. Teprve po vojenskΘ p°φsaze se obΦan stßvß vojßkem, vstupuje do prßvnφho svazku s armßdou a v prßvn∞ jasn∞ stanoven²ch podmφnkßch podlΘhß vojenskΘ jurisdikci. Vojßk stßtu zalo₧enΘho na obΦansk²ch principech hßjφ stejnΘ principy, jako vojßk jakΘhokoli jinΘho stßtu zalo₧enΘho na stejn²ch principech, tφm spφÜ, je-li jeho stßt ve vojenskΘ alianci s onφm jin²m stßtem - v danΘm p°φpad∞ od b°ezna s N∞meckem.
Proto poklßdßm za p°irozenΘ, ₧e by naÜi obΦanΘ-vojßci mohli p°φsahat spolu s obΦany-vojßky n∞meck²mi, jedn∞m i druh²m jde o zßvazek brßnit toto₧nΘ principy. A naopak poklßdßm za nep°irozenΘ, ₧e to nechßpe vlßda, kterß se formßln∞ k obΦansk²m princip∙m hlßsφ.
Bohu₧el, s n∞kolika sv∞tl²mi v²jimkami (namßtkou uvedu op∞t Vßclava Havla, nebo Petra Pitharta, naÜt∞stφ je t∞ch politik∙ jeÜt∞ n∞kolik) nikdo z p°edßk∙ nebyl natolik odvß₧n², aby s jasn²m stanoviskem v t∞chto citliv²ch otßzkßch p°ed ve°ejnost vystoupil. Mo₧nß, ₧e je to od nich p°φliÜ mnoho ₧ßdßno - a ₧e by diskuse o problΘmu p°echodu spoleΦnosti nacionßlnφ do spoleΦnosti obΦanskΘ m∞la by zahßjena v mΘdiφch. Skromn² prostor NeviditelnΘho psa je takovΘ debat∞ otev°en.
|