Pomijivy pocit svatosti

V nedeli rano byla obloha skoro jasna, svitilo slunicko a pak se prihnaly mraky a strhla se chumelenice. Behem snad hodiny napadalo jiste pet centimetru snehu! Popadli jsme s Davidem skrabky a protahli cestu vedouci kolem naseho pozemku a vzali to az nahoru na silnici. Je to hezkych par desitek, mozna set ctverecnich metru, kdyz k tomu pripoctu i cesty u nas na zahrade. Snih padal dal, po obede jsme si tedy dali repete - jeste ted me boli celej clovek. Hodne infarktu pry byva pri lasce, na zachode a pri odklizeni snehu - ten posledni zpusob mi pripada z teto nabidky nejmin atraktivni.

Nezehram vsak. Odklizeni snehu je prace chlapacka, a vysledky jsou nepopiratelne pozitivni, zretelne viditelne. Jelikoz odklizim snih na verejne komunikaci, hreje me i jakysi pocit svatosti, nebod jsem vykonal sluzbu obci bez naroku na odmenu, ba vdek. Mimodek bych si pral, aby mrzlo a snih taje. Jestli neprituhne, bude zitra po snehu. Do kanalu odplyne i moje prace, i muj pocit svatosti.

Na vazne tema
Porad mi lezi v hlave tragicka havarie autobusu na rychlostni komunikaci Praha Kladno z minuleho tydne. Vzpomnel jsem si na ni mockrat behem uplynulych dnu - kdykoli jsme na silnici dalnicniho typu spatril u krajnice stat auto. Osobni, nakladaky, stavebni stroje, to vsechno tu v pohode stoji, skoro nikdy s trojuhelnikem. Ve dne je jakz takz vcas vidite (v desti ci vanici je to horsi), v noci mnohem pozdeji nez vcas.

Zacatkem roku se bilancoval minuly rok. Zmena rychlosti v obci (ze 60 km na 50 km za hodinu) zachranila mnoho lidskych zivotu - chvala bohu, tehdy jsem se mylil, kdyz sem proti novemu opatreni remcal v obave, ze se na padesatku ridici vykaslou. Bylo vsak vic mrtvych na dalnici - a dava se to souvislosti s tim, ze se zvysila dovolena rychlost ze 110 na 130 km za hodinu. Jenze se nemluvi o tom, ze velka cast tragickych nehod se odehrava v oblastech dalnice, kde se vlecou "opravy" (v lepsim pripade se tam chlapi opiraji o lopaty, vetsinou se tam nedeje nic) - na useku Brno-Praha napocitate 10, mnohdy i vic takovych mist!

Za sestatricet let, co jezdim autem, jsem jednou v zivote zazil, ze by policiste vcas varovali, ze nekde v predu je silnice zablokovana havarii!

Kratce a strucne - tak zvane rychlostni komunikace jsou plne smrtelnych pasti. Je to nutne? Samozrejme ze neni, je to dusledek chabych zakonu a neschopnosti policie. O tom pise i Pavel Simik ve svem prispevku.