Mro₧oviny
"Te∩ o botßch si promluvme, o krßlφch, vosku peΦetnφm, proΦ kapusta je chlupatß, proΦ tohle mo°e po°ßd v°e, zda k°φdla majφ prasata."
Rubriku Mro₧oviny, kterß vychßzφ pravideln∞ ka₧dΘ pond∞lφ a Φtvrtek (p°φpadn∞ nepravideln∞ i v jin² den), vede Franta Mro₧. M∙₧ete mu psßt zatφm jen do redakce.

 


"00"


31.12.
╚ervenß Φφsla ΦeskΘ ekonomiky

Minule bylo:
29.12.
Vzpomφnka na tlustΘho mu₧e, kter² se smßl
Archiv Mro₧ovin

╚ervenß Φφsla ΦeskΘ ekonomiky

Jako vÜichni Ütudßci za bolÜevika, m∞l jsem i jß na elektrofakult∞ VUT Brno povinn² marx-leninismus a mßm z n∞ho t°i zkouÜky. Mo₧nß jsem byl perverznφ, ale m∞ vy·ka tohohle -ismu p°φmo fascinovala. Jednak jsme m∞li velice vtipnΘho uΦitele na politickou ekonomii, docenta K°φ₧e (bratra spisovatele Ivana K°φ₧e), kter² d∞lal z p°ednßÜek o socialistickΘm plßnovßnφ kabaret, jednak m∞ plnil nekoneΦn²m ·₧asem ten obrovit² rozpor mezi skuteΦnostφ a tφm, co nßm ti marxlenÜtφ guruovΘ na Ükole p°edklßdali k v∞°enφ.

Odm∞nou za mou pozornost byl fakt, ₧e jsem si osvojil bezkonkurenΦn∞ nejlepÜφ teorii revolucφ a pochopil jejich metodiku, proto₧e na revoluce byli, a stßle jsou!, komunisti mach°i. To nem∙₧e pop°φt ani jejich nejv∞tÜφ nep°φtel.
V pozorovßnφ komunismu a komunist∙, t∞ch lidφ "zvlßÜtnφho ra₧enφ", jsem neustal ani po Ükole. Dokonce jsem s nimi d∞lal i pokusy, kup°φkladu v roc∞ 1971 u v²slechu p°ed komisφ pro prov∞°ovßnφ THP pracovnφk∙, ale o tom a₧ n∞kdy jindy. ObzvlßÜt∞ zajφmavΘ exemplß°e se pak vyskytovaly v Adamovsk²ch strojφrnßch, kde jsem pracoval jako technik u sßlovΘho poΦφtaΦe na detaÜovanΘm pracoviÜti Kancelß°sk²ch stroj∙. Adamov pat°φ do okresu Blansko, o n∞m₧ se v sedmdesßt²ch letech tvrdilo, ₧e tam bude komunismus o deset let d°φve ne₧ ve zbytku republiky. (Hßdejte, kdo tam vyhrßl letos na podzim komunßlnφ volby? Nem∙₧ete neuhßdnout.)
Tehdy m∞ nejvφce zaujal in₧en²r S., vedoucφ v²poΦetnφho st°ediska. Byl to kovan² stranφk, kßdrovß rezerva ┌V KS╚ a velitel tovßrnφ jednotky Lidov²ch milicφ. Do prßce chodil v²hradn∞ v obleku s kravatou a bφlou koÜilφ a ka₧d² den rßno p°ed zaΦßtkem sm∞ny, kdy₧ jsme d∞lali profylaxi, proÜel cel² sßl a nic mu neuniklo. St°edisko °φdil s dokonalostφ anglickΘho gentlemana a musφm °φci, ₧e to byl nejlepÜφ vedoucφ, jakΘho jsem v Adamov∞ za 23 let za₧il. A to nemyslφm ironicky. Byl naprosto korektnφ a nepamatuji si situaci, kdy by se nezachoval fΘr. ObΦas si p°iÜel za nßmi posed∞t (nebyli jsme jeho pod°φzenφ a tak si to mohl dovolit) a jß mu d∞lal vrbu. Z opatrn²ch sondß₧φ jsem pochopil, ₧e hluboce pohrdß celou tou dr∙be₧φ na sekretarißtech KS╚, vÜemi t∞mi ukdßkan²mi sekretß°sk²mi slepicemi a vypelichan²mi kohouty na postech okresnφch tajemnφk∙ a v²Üe.
Uv∞domil jsem si, ₧e je vzorkem novΘ pragmatickΘ generace komunist∙, v oblecφch zßpadnφho st°ihu a s kuf°φkem pln²m poΦφtaΦov²ch sestav v ruce, pro n∞₧ bylo naprosto nesnesitelnΘ pomyÜlenφ, ₧e jsou pod°φzeni n∞jak²m stranick²m d∞dk∙m z okresu. Museli je vnφmat jako ₧ßbu na prameni volnΘho podnikßnφ, kterß jim p°edepisuje nesmyslnΘ plßny, jako kßmen na krku, kter² jim nedovolφ svobodn∞ mana₧ersky vydechnout.
Pravd∞podobn∞ u₧ tuÜφte, kam sm∞°uji, ale dovolte mi jeÜt∞ jedno zastavenφ.
Bylo to n∞kdy v t²dnu po 20. listopadu 1989, volalo se po generßlnφ stßvce, a my, obyΦejnφ zam∞stnanci, jsme se p°ipravovali na bitku s vedenφm. O tu stßvku. Jako vÜude, i v KS Brno tvo°ila vedenφ zßvodu komunistickß mafie, propojenß vzßjemn²mi slu₧biΦkami, ·platky a podvody.
P°esn∞ si pamatuji ten okam₧ik, kdy se otev°ely dve°e do zßvodnφ jφdelny, v nφ₧ jsme byli shromß₧d∞ni, a vstoupil soudruh °editel se suitou nßm∞stk∙.
Jak to, ₧e jeÜt∞ nemßte zalo₧en² stßvkov² v²bor?, vypßlil na zkoprn∞lΘ auditorium a v ten okam₧ik jsem pochopil, pro koho se ta revoluce d∞lß.
Pochopiteln∞ ₧e tatß₧ mafie pozd∞ji firmu zprivatizovala za pomoci soudruh∙ z banky, kterß KS financovala p°ed listopadem 89. Tito sp°φzn∞nφ soudruzi obstarali p∙jΦku (za nφ₧ se naÜi v²teΦnφci nezaruΦili niΦφm jin²m ne₧ privatizovan²m majetkem) a za obstarßnφ byli p°ibrßni do kÜeftu. Dnes jsou vÜichni mnohonßsobnφ milionß°i a o jejich akci napsal t²denφk Respekt jako o "Podvodu stoletφ".
Jß vφm, je to banßlnφ p°φpad, jak²ch se staly sta, ne-li tisφce. AvÜak prßv∞ tato masovost je v²znamnß. Nebo¥ doklßdß, ₧e revoluce v listopadu 89 prob∞hla prßv∞ proto, aby k t∞mto transakcφm mohlo dojφt.
Dob°e si pamatuji z p°ednßÜek marx-leninismu, ₧e ka₧dß revoluce mß svΘho hegemona. Tφm listopadov²m nebyl nikdo jin² ne₧ ekonomickß Φßst b²valΘ komunistickΘ nomenklatury, lidΘ jako in₧en²r S. z Adamovsk²ch strojφren. Kdo jin² ne₧ oni p°esn∞ vid∞l technologickou propast, do nφ₧ se pod vedenφm pologramotn²ch MilouÜ∙ a senilnφch Gustßv∙ °φtφme? Kdo jin² mohl zφskat vÜe, majetek a blahobytn² ₧ivot v zßpadnφm stylu, kter² znali ze slu₧ebnφch cest, a zbavit se okov∙ stranick²ch sekretarißt∙ s jejich nesmysln²m p°edepisovßnφm plßn∙, ne₧ zase oni? A kdo jin² m∞l tak dlouhΘ ruce, aby dosßhly a₧ do STB a do armßdy, aby vÜe prob∞hlo sametov∞? A koneΦn∞, kdo jin² m∞l teoretickΘ znalosti o pr∙b∞hu revolucφ a stßtnφch p°evrat∙ ne₧ zase oni, pilnφ ₧ßci VUMLu?
Tak₧e Sametka zvφt∞zila a sny p°φsluÜnφk∙ ekonomickΘ nomenklatury se vφce ne₧ vrchovat∞ naplnily. Po roce 1989 opravdu zφskali rozhodujφcφ ekonomickou moc a potvrdili ji i majetkov∞ a p°φmou ·Φastφ ve vlßd∞ (viz °editel Soudek z plze≥skΘ èkodovky, respektive ministr Dlouh², jako p°φklady medißln∞ nejznßm∞jÜφ). Nem∞li ₧ßdn² zßjem na tom, aby byl do ╚eska vpuÜt∞n zahraniΦnφ kapitßl, nebo¥ by je p°ipravil o plody "jejich" revoluce, a proto p°φklad mladoboleslavskΘ automobilky z∙stal ojedin∞l²m solitΘrem. Jim a jenom prßv∞ jim vyhovovala nezodpov∞dnß p∙jΦovnφ politika Φesk²ch pen∞₧nφch ·stav∙ (de facto si ji objednali) a zase jenom jim vyhovuje nedokonal² zßkon o bankrotu a nepr∙hlednost pen∞₧nφm trhu (p°ipome≥me si jenom ·pornΘ Je₧kovy boje za kontrolu tohoto trhu).
A jako ka₧dß ekonomickß sφla si vytvo°ili i sv∙j politick² nßstroj -- ODS (p°esto₧e nelze pochybovat, ₧e m∞li a majφ svoje rezidentury i v dalÜφch politick²ch stranßch, vΦetn∞ ╚SSD). N∞kdy po roce 1994 odhalili novinß°i ned∙slednost Klausovy strany a zaΦalo se s velik²m p°ekvapenφm hovo°it o pravicovΘ rΘtorice a levicovΘ politice. Te∩, po marxistickΘm pohledu, kter² jsem zde pou₧il, je jednßnφ Klausovy strany naprosto nep°ekvapujφcφ a jejφ liknavost zd∙vodn∞na (vΦetn∞ gumovΘho zßkona, kter² umo₧nil podvody s LTO). Ka₧dß politickß strana je p°ece v₧dy nßstrojem urΦitΘ ekonomickΘ vrstvy a ODS nenφ, a ani b²t nem∙₧e, v²jimkou. Cφle tΘ ekonomickΘ vrstvy, kterß ODS pou₧ila, byly spln∞ny a jφt dßl u₧ ne₧ßdoucφ.
Nemyslφm si, ₧e se jednß o n∞jakΘ spiknutφ. Äe by pßnovΘ Soudek, Junek a dalÜφ exkomunistiΦtφ kapitßni pr∙myslu se ÜkraboÜkami na obliΦejφch lezli o p∙lnoci kanßlem do Strakovy akademie, kde by je Φekal Klaus, a oni by mu °ekli, tak hele, VaÜku, ₧ßdnΘ bankroty nebudou, nebo ti vezmem hraΦky!
Jednß se spφÜe o vztahy a tahy neviditelnΘ, psychicky podprahovΘ, tu o n∞jak² ten nßznak na rautu, tu o signßl p°es prost°ednφka, tu o p°ekvapiv² dar do stranickΘ kasy, a to dokonce bez p°edb∞₧n²ch podmφnek, nebo¥ reflex vd∞Φnosti zavazuje jeÜt∞ vφce. A ÜΘf o tom ani nemusφ v∞d∞t, mß p°ece sekretarißt, kter² mu v p°φhodnΘ chvφli vhodn∞ napovφ. NicmΘn∞ i tak z∙stßvß Vßclav Klaus pouhou Üachovou figurkou, jφ₧ tßhla exnomenklatura, transformovanß do naÜich slavn²ch kapitßn∙ pr∙myslu. OvÜem takhle je to s ka₧d²m politikem, pat°φ to do jeho popisu prßce, aby reprezentoval zßjmy urΦitΘ ekonomickΘ skupiny, v m²ch oΦφch proto cti netratφ (a jak ukazuje lo≥skΘ "Sarajevo", je z°ejm∞ vφce ·zkoprs²m profesorem ne₧ tφm skuteΦn²m cynick²m politikem, i jeho ₧ena v tom umφ chodit lΘpe).
Pro marxismus je vztah ekonomiky a politiky tφm zßkladnφm, ale to neznamenß, ₧e od roku 1989 u₧ tento vztah neplatφ. SpφÜe je s podivem, jak rychle a d∙kladn∞ jsme na n∞j zapomn∞li. Jako bychom vÜichni byli posti₧eni hromadnou amnΘziφ. A to vΦetn∞ komunist∙, kte°φ p°ece majφ marxismus v popisu prßce. Nikdy jsem neslyÜel, ₧e by na Klause ·toΦili jako na exponenta velkΘho (rozum∞j exnomenklaturnφho) kapitßlu a to on objektivn∞ p°ece je. I tato socißlnφ ztrßta pam∞ti se hodφ do krßmu naÜφ zkapitalizovanΘ exnomenklatu°e, nebo¥, zbaven ideologickΘho nßnosu, z∙stßvß marxismus stßle dobr²m nßstrojem politicko-ekonomickΘ anal²zy (ono to vlastn∞ nenφ nic jinΘho, ne₧ to starΘ dobrΘ "cui bono"), a takovß anal²za je prßv∞ tφm, co si exnomenklaturnφ kapitßni pr∙myslu p°ejφ nejmΘn∞.
Nic bych proti nim nem∞l, kdyby byli opravdu zdatnφ a dokßzali, ₧e majφ nejen ambice, ale takΘ schopnosti. Nevadilo by mi ani, kdyby schopnosti nem∞li a p°iznali to, Üli od kormidla, a dali Üanci jin²m. Jen₧e oni se chovajφ jako faleÜnφ hrßΦi a blufujφ s prßzdn²m listem, nebo¥ p°es vÜechnu prot°elost a dlouhΘ prsty jsou to neum∞telovΘ, kte°φ sice dokßzali Üidit svΘ stranickΘ bossy na okresech faleÜn²mi v²kazy o spln∞nφ plßnu, ale sv∞tov² byznys je nad jejich sφly. A jeliko₧ se dobrovoln∞ sv²ch mocensk²ch pozic nevzdajφ (co₧ nenφ pouΦka marxistickß, ale p°φmo leninskß), nezb²vß ne₧ Φekat, dokud evoluΦn∞ nevyhnijφ. Bude to trvat dlouho a bude to stßt penφze. Nßs.
A to je vÜechno, co mn∞ prob∞hlo hlavou, kdy₧ jsem si p°eΦetl o Φerven²ch Φφslech ΦeskΘ ekonomiky za prvnφ t°i Φtvrtiny roku 1998.

Franta Mro₧