Letem sv∞tem - zprßvy zahraniΦnφch zpravodaj∙ NeviditelnΘho psa p°ipravuje virtußlnφ redakce, nad kterou slunce nezapadß. Strßnka je otev°ena vÜem, p°φsp∞vky posφlejte sem.
T²den od
28. prosince 1998 do 3. ledna 1999
Sportem ku zdravφ (Jerry PlÜek, Australie) / Vßnoce v Dubaji (Luban Mrhac) / SmutnΘ vody TichΘho oceßnu (jaroslav kovß°φΦek) / Podivn² vobdobφ - Zajφmavß zkuÜenost (George èvehla, Australie)
Minul² t²den:
21.-27.12.
Pes inteligent - Internetovß zvφ°ßtka (George èvehla, Australie) / Tichß noc, svatß noc (Jerry PlÜek, Australie)
StarÜφ materißly
"16"


30.12.

Sportem ku zdravφ

Od dob TyrÜov²ch, p°es komunistickΘ spartartakiady jsme blßhov∞ v∞°ili, ₧e toto heslo pomßhß vytvß°et zdrav∞jÜφ generace. Mo₧nß, ₧e kdysi to tak opravdu bylo. Dnes, kdy jsou znßmß fakta o äfarmßchô na mu₧atky b²valΘho v²chodnφho N∞mecka a kdy t∞m∞° ka₧d² sport mß svΘ äpadlΘ hrdinyô usv∞dΦenΘ z u₧ivßnφ steroid∙, toto heslo ztratilo platnost. Afera Mezinarodnφho olympijskΘho v²boru samozvanych snob∙, podplßcen²ch po desetiletφ k dobrΘmu jmΘnu sportovnφho sv∞ta takΘ asi moc nep°izpφvß.

Poslednφm v²k°ikem hlouposti, je tragick² konec australskΘho zßvodu plachetnic, Sydney û Hobart. P°esto, ₧e organisßto°i tohoto ka₧doroΦnφho zßvodu milionß°∙ v∞d∞li nejmΘn∞ dvacet Φty°i hodin p°edem o äkatastrofßlnφch podmφnkßchô (cituji oficianφ oznaΦenφ), kterΘ na ·Φastnφky zßvodu Φekajφ, dali zßvodu voln² pr∙b∞h. èest lidi doplatilo na tuto nezodpovednost sv²mi ₧ivoty a stovky lidφ riskovalo sv∙j ₧ivot, aby zachrßnili troseΦnφky vφce ne₧ dvaceti lodφ. Miliony dolar∙, kterΘ tyto zßchranΘ akce stßly jsou jaksi navφc.

Jerry PlÜek, Australie
28.12.

Vßnoce v Dubaji

Muslimsk² rok je asi o 10 dn∙ kratÜφ ne₧ ten nßÜ. Proto se takΘ posvßtn² m∞sφc Ramadßn posouvß stßle dop°edu. Letos zaΦal p∞t dnφ p°ed èt∞dr²m dnem. Znamenß to, jako ka₧doroΦn∞, ₧e od usvitu do soumraku muslimovΘ postφ, vÜechny restaurace a kavßrny jsou zav°eny. NemuslimovΘ nesm∞jφ na ve°ejnosti jφst, pφt a kou°it. Ikdy₧ je Dubaj m∞sto, kterΘ je velmi tolerantnφ k cizinc∙m a cizφm mrav∙m, co₧ se projevuje mimo jinΘ tφm, ₧e je vid∞t ₧eny v Üortkßch, minisuknφch i s dosti odhalenou hornφ polovinou t∞la, b∞hem Ramadßnu se doporuΦuje pon∞kud äpln∞jÜφä obleΦenφ i na plß₧φch a v klubech. Toto je mnohdy cizinci nedodr₧ovßno.

VßnoΦnφ atmosfΘra je zde ka₧doroΦn∞ z°ejmß ji₧ dlouho p°ed svßtky bohatou v²zdobou, jsou slyÜet nßm znßmΘ koledy a zaΦßtkem prosince p°ilΘtß helikopterou Santa Claus do velk²ch obchodnφch dom∙, rozhazuje d∞tem pamlsky a pak se usφdlφ ve svΘm bohat∞ vyzdobenΘm doup∞ti a rozdßvß d∞tem dßrky, kterΘ rodiΦe p°edem zaplatili. Letos ovÜem nep°ilet∞l a v²zdoba p°ipomφnß vßnoce jen jaksi potajmu - symbolicky.
P∙lnoΦnφ mÜe na èt∞dr² veΦer je slavnostnφm vyvrcholenφm vßnoc. Proto₧e v Dubaji je jen jeden katolick² kostel ( vysv∞cen² Kardinßlem Jozefem Tomkem û p∙vodem z Bratislavy), je p∙lnoΦnφ mÜe davovou zßle₧itostφ a slou₧φ se souΦasne dv∞ : jedna uvnit° kostela a jedna na prostranstvφ p°ilehlΘ katolickΘ Ükoly. Zvukov∞ se kßzßnφ i pφsn∞ z obou mφst pon∞kud p°ekr²vajφ, krom∞ äΦesk²chä koled jsou tu nßbo₧enskΘ pφsn∞ nßm neznßmΘ a cizokrajn∞ zn∞jφcφ, je patrn² vliv Indie. Celkovß uΦast je mnoho tisφc lidφ, p°evß₧n∞ Ind∙ a Filipφnc∙, Evropan∙ je tu celkov∞ mßlo. ParkoviÜt∞ aut jsou p°epln∞nß v okruhu n∞kolika kilometr∙, spousta obΦerstvovacφch stßnk∙ û po setm∞nφ se jφst a pφt m∙₧e.
H∙°e asi dopadne oslava Silvestra pro letoÜnφ omeznφ poΦtu restauracφ a bar∙, kde je povelen podej alkoholu. P°esto₧e nap°esrok se Ramadan zase posune o deset dn∙, slavn² Silvestr tisφciletφ bude spadat op∞t do tohoto posvßtnΘho m∞sφce a vÜechny radovßnky budou siln∞ omezeny.

Luban Mrhac

Podivn² vobdobφ

LetoÜnφ prosinec je jaxi podivn². Nevφm. Bu∩ to je dobou, mφstem a nebo v∞kem.

ZaΦßtkem m∞sφce nßm zavolal kamarßd z Brisbane, ₧e jeho man₧elka a naÜe dobrß kamarßdka Jitka prohrßla p∞tiletou bitvu s rakovinou. Bylo jφ nemßlo po padesßtce. Je jφ takto lΘpe a kamarßd Jarda bude mφt od tΘto chvφle ka₧dΘ vßnoce neveselΘ. Jaxi vφce jsme si uv∞domili doΦasnost a nßhodnost lidskΘho bytφ, a nesmrtelnost duÜe.
Zanedlouho potΘ jsme se dov∞d∞li o skonu tatφnka naÜeho znßmΘho kn∞ze Chrise ze Srφ Lanky. NaÜli ho jednoho rßna na hrobu jeho ₧eny, kam aspo≥ jednou za t²den dochßzel si s nφ äpohovo°itô. Funus m∞l velice p∞knej i kdy₧ byl zrovna hic jak v pekle, kam se on jist∞ nedostal. Nakonec, Sri Lanka je zem∞ znaΦn∞ teplß, tak₧e ten den bylo jako u nich doma.
Pßr dnφ p°ed vßnocemi potkala rodinnß tragΘdie dalÜφ dobrΘ znßmΘ lidi. Maminka zrovna odjela na vytou₧en² v²let do Evropy k p°φbuzn²m a jednoho rßna se jejich t°iadvacetilet² syn u₧ neprobudil. Asi p°ed deseti dny hrßl kriket, obdr₧el nßraz do hlavy, dokto°i v nemocnici °ekli po testech ₧e je fÜecko OK a do t²dne byl na druhΘm b°ehu °eky Styx. Charon je p∞kn∞ zam∞stnßn. NestaΦφ p°evß₧et.
S ₧enou Mφlou jsme si °ekli, ₧e t°i p°ed vßnocemi je jaxi moc. Podivnej rok. To snad staΦφ. NestaΦilo.
Na èt∞drej den rßno byl Charon zase zam∞stnßn, kdy₧ p°evß°el na druh² b°eh do Hßdu naÜeho kamarßda Jendu. ╪φkß se, ₧e dob°φ lidΘ umφrajφ mladφ a nebo majφ p∞knou smrt. Jenda mezi tyto dobrΘ lidi jist∞ pat°il a smrt m∞l parßdnφ. Asi vßnoΦnφ dßrek od samΘho Pßna Boha. Potkal ji p°i ka₧dodennφ koupeli na plß₧i Bondi v Pacifiku, kterou tolik miloval. Co m∙₧e b²t pro z·Φastn∞nΘho krßsn∞jÜφho ne₧ p°estoupit ze ₧ivota doΦasnΘho do v∞ΦnΘho zdrav², v plnΘ sφle a p°i Φinnosti kterou d∞lßme rßdi a s lßskou. Pro blφzkΘ to je Üok, bolest, ₧al a tragedie. AvÜak smrt to je krßsnß a jaxi za odm∞nu. Rychlß, bez trßpenφ, napojenφ na älife supportô ve Üpitßle a asi bezbolestnß. Ale to si s Jendou povφme a₧ jindy. Od tΘto chvφle budeme mφt ka₧d² èt∞dr² den poznamenan² jeho odchodem tam, kam jednou fÜichni odejdem.
Doufßm, ₧e jako dobrej kamarßd, nßm to tam trochu p°ipravφ, abychom nedopadli p°φliÜ natvrdo. Tak teda nashledanou Jendo.

25/12/1998

George èvehla, Australie

SmutnΘ vody TichΘho oceßnu

Objednali jsme si ╚esk² kalendß° 99. PoÜ¥ßk jej doruΦil dopoledne na èt∞dr² den, tak₧e jsem ho zabalil a dal svΘ ₧en∞ jako dßreΦek pod stromeΦek.

Kdy₧ jej rozbalila, naÜla v kalendß°i p°ilo₧enou fotografii vod oceßnu valφcφch se na ·tesy a na druhΘ stran∞ fotky byla zdravice od australskΘho distributora a p°φtele Jana Jirßska. Napsal tam: äB∞₧n² p°φboj na Bondi. Prosinec 1998. Snφmek je mφstnφ, ale vÜeobecn∞ platn² - ₧ivot plyne jak voda....ô
Kdy₧ jsme o n∞co pozd∞ji na ten èt∞dr² veΦer volali do Sydney dozv∞d∞li jsme se zdrcujφcφ zprßvu, ₧e toti₧ ₧ivot Jana Jirßska splynul s vodami PacifickΘho oceßnu rßno toho èt∞drΘho dne. Stalo se tak na plß₧i Bondi, kterou nesmφrn∞ miloval a kam chodil pravideln∞ plavat.
Od nßs z Adelaidy je to do Sydney n∞jak²ch 1400 kilometr∙, nevφdali jsme se s Jendou proto Φasto, pravideln² kontakt jsme vÜak udr₧ovali.
Nedßvno si za°φdil napojenφ na Internet a tak jsme si vym∞≥ovali zprßvy pravideln∞. V jednΘ svΘ depeÜi se zmφnil o tom, ₧e seznam lidφ v InternetovΘm ╚eskΘm klubu jevφ se b²t velmi zajφmav²m a t∞Üil se na navazovßnφ nov²ch vztah∙ se zajφmav²mi lidmi. Mrzφ mne, ₧e Vßs mohu s Jendou seznßmit u₧ jen formou tohoto nekrologu.
Jan Jirßsek byl mimo°ßdn² Φlov∞k. Narodil se v Hronov∞, s Aloisem ale blφzce sp°φzn∞n nebyl, u nßs ve v²chodnφch ╚echßch je Jirßsk∙ po₧ehnan∞. Jß jsem se s nφm poznal a₧ zde, v Austrßlii. Od roku 68 se Jenda aktivn∞ podφlel na naÜem exilovΘm d∞nφ. V Sydney zalo₧il australskou poboΦku SpoleΦnosti pro v∞dy a um∞nφ, kterß po mnoha let svΘho p∙sobenφ znamenala d∙le₧it² p°φnos zdejÜφmu kulturnφmu i politickΘmu d∞nφ. Poslednφ dobou p∙sobil v sydneyskΘ sokolskΘ jednot∞, kde po°ßdal projekce Φesk²ch film∙. Pouh² v²Φet jeho exilov²ch aktivit by zabral hodn∞ mφsta, staΦφ tedy kdy₧ °eknu, ₧e Jenda Jirßsek pat°il mezi nejpiln∞jÜφ exulanty v Austrßlii.
Jeho ob∞tavost p°i prßci pro druhΘ lidi byla p°φkladnß a ·ctyhodnß, i kdy₧ Φasto nebyla nßle₧it∞ docen∞nß, jak u₧ se tak mezi nßmi stßvß. Z mnoha jeho skutku p°ipomenu alespo≥, ₧e to byl on, kdo se zaslou₧il o provßd∞nφ her Vßclava Havla na jeviÜtφch profesionßlnφch australsk²ch divadel, a to v dobßch, kdy se z toho ₧ßdnΘ zßsluhy v∙bec nedaly oΦekßvat ani p°edpoklßdat. Nevφm, jestli se mu za to v∙bec kdy dostalo pod∞kovßnφ, jen₧e Jenda tyto v∞ci z d∙vod∙ sv∞tsky povrchnφch ned∞lal. Byl to Φlov∞k skromn², nenßroΦn², i kdy₧ se nebßl dßvat si la¥ky ₧ivotnφho b∞hu p°ekß₧ek vysoko. Vedle svΘho up°φmnΘho vlastenectvφ v∞noval se i otßzkßm univerzßlnφho smyslu.
Nebßl se hledat, ani se nebßl tßpat. P°es j≤gu dostal se k buddhismu, nesmφrn∞ obdivoval Dalai Lßmu. Podφlel se svojφ pracφ i na p°φprav∞ australskΘ nßvÜt∞vy tohoto velkΘho mnicha.
Po mφrnΘm p°evratu v mezφch zßkona se prßci pro vlast v∞noval jeÜt∞ s v∞tÜφm elßnem. Se veÜker²m d∞nφm doma ·pln∞ spokojen b²t nemohl, nedostatky vÜak nep°ece≥oval a o to vφce udr₧oval hladinu optimismu. Vφm, ₧e m∞l jeÜt∞ mnoho zajφmav²ch plßn∙ a je Ükoda, ₧e u₧ mu nebylo dop°ßno je splnit.
I jeho duÜe, tak jako mnoh²ch z nßs, byla rozpolcena. Miloval sv∙j rodn² kraj a zva₧oval mo₧nost trvalΘho nßvratu. Äil vÜak ji₧ dlouho na b°ehu PacifickΘho oceßnu a ten u₧ takΘ pat°il neodd∞liteln∞ do jeho ₧ivota a nakonec i smrti. Oceßn miloval vßÜniv∞ i pokorn∞. S Φesk²mi mo°eplavci vydal se na jejich jachtiΦce Polßrka p°es divokΘ vlny Tasmanova mo°e z Austrßlie na Nov² ZΘland. Svß cestovßnφ shrnul v roztomilΘ knφ₧eΦce äS albatrosy a delfφny p°es Abel Tasmanô, kterou vydal vlastnφm nßkladem v roce 1997. Tu drobnou knφ₧eΦku uvßdφ citßtem z Alberta Camuse äV₧dy jsem cφtil, ₧e ₧iji na volnΘm mo°i, ohro₧en, u zdroje nejvyÜÜφ bla₧enosti.ô Vedle cestovatelsk²ch popis∙ zapsal tam Jenda i n∞kterΘ svΘ meditace o ₧ivot∞.
Jenda Jirßsek byl z lidφ, po kter²ch tu na zemi z∙stßvß nedopln∞n² prostor, je tu stßle n∞co vzneÜenΘho co d∞lali a k Φemu se hotovili. Zßrove≥ tu vÜak po nich nez∙stßvß prßzdnota, za sebou zanechßvajφ notn² dφl ₧ivΘ prßce, kterß vybφzφ ba tΘm∞° zavazuje k nßsledovßnφ. Nev∞d∞l jsem, ₧e jeho zdravotnφ stav byl poznamenßn srdeΦnφmi problΘmy, kterΘ ho z°ejm∞ odvedly z tohoto ₧itφ. Byl v₧dy v dobrΘ fyzickΘ kondici a vypadal na zdravΘho Üedesßtnφka, tak₧e by nikdo nehßdal t∞ch jeho 72 let. Nebyl to tedy ₧ivot nep°im∞°en∞ krßtk², jen₧e Jenda tu jeÜt∞ nejmΘn∞ n∞jak²ch t∞ch deset Φi vφce let m∞l b²t, pracovnφch plßn∙ na to m∞l. Äel, osud urΦil jinak a tak se musφme smφ°it s jeho odchodem do jin²ch poloh spirituelnφho bytφ.
Nßm, kte°φ jsme ho znali osobn∞ z∙stßvß po n∞m vd∞k za jeho prßci a vliv jeho osobnosti, kter²m na nßs zap∙sobil. VÜem ostatnφm nech¥ je jeho jmΘno inspiracφ k touze po smysluplnΘm ₧ivot∞. Jan Jirßsek byl vskutku Ülechetn² Φlov∞k.

jaroslav kovß°φΦek

Zajφmavß zkuÜenost

Taxem jednoho dne byl zavolßn k telefonu mojφ ₧enou Mφlou. äVem si to, volß t∞ N╠JAK┴ Evaô, °ekla v²znamn∞. V hlav∞ se m∞ zaΦaly horeΦn∞ honit myÜlenky. Ksakru jakß Eva, dy¥ ₧ßdnou tady neznßm. Äe by snad n∞jakß ze zßmo°φ? No to snad ne. Vßhav∞ jsem ch≥apl po telefonu, oΦekßvaje pr∙ser, a sluÜn∞ se p°edstavil. Panφ Eva taky a jß si voddychl, kdy₧ dodala, ₧e se neznßme. Vzßp∞tφ jsem vÜak zvostra₧it∞l, kdy₧ dodala, ₧e se ale poznßme. S ₧enskejma musφ jeden jednat vopatrn∞, ₧e ano jo. Vφme jak dopad Adam s Evou v Rßji. Nebejt tam tΘ epizody, tak jsme tam byli fÜichni dodnes. Sice asi bez ₧enskΘch, ale v Rßju. No ale....

Jak se ukßzalo, tak panφ Eva se o mΘ maliΦkosti dov∞d∞la dφky Neviditeln²mu Psu. Tato panφ je velikß vlastenka, u₧ skoro 20 let ₧ijφcφ v Austrßlii a je velice smutnß z toho, kam a₧ to v republice od roku 1989 dosp∞lo. Morßln∞ a hlavn∞ hospodß°sky. Podle jejich vlastnφch slov by cht∞la republiku a nßrod pomoct zachrßnit od hospodß°skΘ zkßzy, ztrßty suverenity a svrchovanosti. Myslφ to dob°e, i kdy₧ n∞kterΘ jejφ v²vody znφ trochu fantasticky, utopicky a zjednoduÜen∞.
SeÜli jsme se a m∞li asi t°φhodinovou rozpravu. Sna₧il jsem se jφ v n∞kter²ch bodech oponovat, ale moc m∞ to neÜlo. Tak je zanφcenß. Ona napsala petice Havlovi, vlßd∞, do r∙zn²ch novin a nikdo jφ neodpov∞d∞l. Tak trochu se nedivφm, ale zase m∞ je jφ lφto. Myslφ to dob°e, ale tak trochu jinak. KoneΦn∞ jejφ v²zvy, petice a provolßnφ jsou v²k°ikem zoufalΘho Φlov∞ka, kterΘho bolφ to, co se v jeho vlasti d∞je a chystß.
Tak vidφte, jak s naÜimi lidmi po sv∞t∞ mßvß Φeskß politika a hospodß°skΘ v²sledky. Komu osud republiky a nßroda aspo≥ trochu le₧φ na srdci, tak mß nemalΘ obavy. A jsou i tacφ, jako panφ Eva, ₧e se odhodlali k Φin∙m. Podle svΘ nßtury a mo₧nostφ, ale k ╚IN┘M. èkoda, ₧e v∞tÜin∞ nßroda to je put²nka, soud∞ podle ·Φasti v poslednφch volbßch. Kdy₧ k demokratick²m volbßm nebudou obΦanΘ p°istupovat zodpov∞dn∞, tak za pßr let u₧ k volbßm nebudou MOCI v∙bec. Zatφm se k protest∙m odhodlali jen zem∞d∞lci a u₧ivatelΘ Internetu. Äe by prvnφ vlaÜtofky?

George èvehla, Australie