Nunavut

"Bushpiloti", hrdinovΘ severu i jihu (Jan Hurych)

Svat² Valent²n (Silvie Vymyslickß)

Kdo chybφ? Jean ChrΘtien!

Kana∩ani pomßhajφ vykupovat otroky v Sudßnu

Wal-Mart v Kanad∞ expanduje

O legßlnφm odnφmßnφ d∞tφ

Oznßmenφ

Na kanadskΘm severu je po delÜφ Φßst roku mrßz, snφh a led, nerostou tam ₧ßdnΘ stromy - a p°ece tam ₧ijφ lidΘ. Po vφce ne₧ tisφciletφ se ₧ivili rybami a zv∞°φ, odφvali se do ko₧eÜin a bydleli v p°φbytcφch ze sn∞hu naz²van²ch igl· nebo ve stanech z k∙₧φ b²lo₧rav²ch karib· (severoameriΦtφ sobi), kte°φ jsou velice poΦetnφ. Na ka₧dΘho obyvatele p°ipadß 28 zvφ°at, °φkajφ jim tuktu. Jsou zßkladnφm zdrojem potravy i obleΦenφ. Tzv. pustinn² karib· (barren ground caribou) je hojn² kde₧to Pearyho karib· pat°φ mezi ohro₧enΘ druhy. Krou₧kovφ tuleni (ringed seals - natsiq) jsou nejb∞₧n∞jÜφ potravou Inuit∙, jak si °φkajφ domorodφ lidΘ. DalÜφ lovnou zv∞°φ jsou belugy (qinalugak), jejich₧ poΦet se v arktick²ch a subarktick²ch vodßch odhaduje na 60,000-100,000, narvali (tuugaaliik) (jim₧ se takΘ °φkß 'mo°Ütφ jednoro₧ci'). Velryb gr≤nsk²ch (arviq) je ve v²chodnφ Arktid∞ u₧ jen asi sedm set kde₧to v zßpadnφ Arktid∞ se jejich poΦet odhaduje na p∞t a₧ deset tisφc. Op∞t se rozmno₧ili b²lo₧ravφ pi₧moni (umingmak - 'ten s vousy'), kte°φ jsou poz∙statklem z doby ledovΘ a nesmφme zapomenout ani na mro₧e (aiviq) v Hudsonov∞ zßlivu, kolem Baffinova ostrova a na dßlnΘm severu. Za zdroj potravy slou₧φ i ptßci, kte°φ aspo≥ na lΘto p°ilΘtajφ na sever. Nachßzejφ tam hojnost potravy v mo°i a dny ke krmenφ mlß∩at jsou dlouhΘ. P°es zimu z∙stßvajφ pouze kajky (eider duck), rarozi (gyrfalcon) a sn∞₧nΘ sovy (snowy owl). Nejv∞tÜφm pozemsk²m dravcem je na severu lednφ medv∞d (nanuq), kter² se stal symbolem nehostinnΘ Arktidy.

Za n∞kolik t²dn∙, 1. dubna, zahßjφ na kanadskΘm severu svou Φinnost novß ·zemnφ samosprßva. Bude spravovat Nunavut - nejrozsßhlejÜφ ·zemφ v Kanad∞ - 60% p∙vodnφch Northwest Territories, vΦetn∞ arktick²ch ostrov∙. Nßzev Nunavut znamenß v domorodΘm jazyce NaÜe zem∞ (nßpis v obrßzku).

Jak bude nynφ rozd∞leno ·zemφ na severu?

Nejv∞tÜφm zam∞stnavatelem lidφ na severu bude vlßda, aΦkoliv je dnes mo₧nΘ najφt na tomto ·zemφ d∙lnφ a stavebnφ spoleΦnosti i za°φzenφ pro turistick² ruch - pochopiteln∞ krom∞ tradiΦnφho lovu zv∞°e na maso a tuk, odchytu ko₧eÜinov²ch zvφ°at, rybolovu a um∞leck²ch °emesel, kterß zpracovßvajφ mφstnφ talek (soapstone) a materißl z uloven²ch zvφ°at.

Hlavnφm m∞stem je Iqaluit a cφlem samosprßvy je zlepÜit socißlnφ a hospodß°skΘ podmφnky na novΘm ·zemφ, kterΘ bylo vyΦlen∞no z Northwest Territories. Nunavut mß mo₧nost dßle rozvφjet t∞₧bu m∞di, zlata, st°φbra, olova, zinku, uranu, ₧eleza a diamant∙. Mφstnφ obyvatelstvo zφskß finanΦnφ zdroje ve form∞ nßhrady za d∙lnφ prßva na federßlnφm i vlastnφm ·zemφ. TuristΘ (asi 17,000 roΦn∞) p°inßÜejφ dalÜφch $30 milion∙. Zde se oΦekßvß siln² vzestup v souvislosti se zalo₧enφm 3 nov²ch nßrodnφch park∙. V∞tÜina obcφ je vybavena tak, ₧e m∙₧e nßvÜt∞vnφk∙m poskytnout v²pravy do p°φrody, a¥ cht∞jφ lovit zv∞° nebo ryby, pozorovat ptßky nebo se vydat na fotografickΘ expedice t°eba se psφm sp°e₧enφm.

Jsou znßmky, ₧e paleo-eskymßckß kultura je starß p°inejmenÜφm 4000 rok∙. Tehdy p°eÜly 3 nebo 4 nejlΘpe vyvinutΘ loveckΘ spoleΦnosti Beringovou ·₧inou na dneÜnφ AljaÜku, do severnφ Kanady a do Gr≤nska. Kanadsk² nßrod Inuit∙ pochßzφ z jednΘ z t∞chto spoleΦnostnφ naz²van²ch Thule. Majφ svou historii starou 1000-1200 rok∙. Vytvo°ili si 'egalitß°skou' spoleΦnost p°i svΘm pochodu na v²chod. Zatφmco lovci, kte°φ z∙stali na AljaÜce a na zßpadnφm arktickΘm pob°e₧φ lovili velryby, menÜφ skupiny, kterΘ se vydaly v²chodn∞ od ·stφ °eky Mackenzie, ₧ily z lovu menÜφch zvφ°at jako jsou tuleni, mro₧i, karib· a pi₧moni.

Inuity charakterizujφ dv∞ vlastnosti: (1) d∞lenφ ko°isti tak, aby celß spoleΦnost p°e₧φvala v pohod∞ a (2) vzßjemnß snßÜenlivost (ayurnamat), co₧ znamenß trp∞livost, smφ°enφ se souΦasnou situacφ a dlouhodobΘ sebev∞domφ asi v tom smyslu, ₧e 'kdy₧ se to nepoda°ilo te∩, p°φÜt∞ to bude lepÜφ'.

Inuiti se p°φle₧itostn∞ setkßvali s Evropany, nap°φklad s Normany p°ed 1000 lety, s hledaΦi 'severozßpadnφ cesty' v al₧b∞tinskΘ dob∞ a op∞t v 19. stoletφ, a s velrybß°i v 19. stoletφ a na poΦßtku tohoto stoletφ. Tehdy mezi n∞ zaΦali pronikat misionß°i, policie a obchodnφci z Hudson's Bay Company. Nepodepisovaly se ₧ßdnΘ dohody a kanadskß federßlnφ vlßda prost∞ vzala Inuity pod svou 'ochranu' a ustavila v r. 1870 pro tuto Φinnost teritorißlnφ radu v Ottaw∞. Trvalo mΘm∞° sto let (a₧ do r. 1966) ne₧ dovolila lidem na severu, aby si zvolili svΘho zßstupce v rad∞. Dala jim toti₧ volebnφ prßvo a₧ v r. 1960 podobn∞ jako vÜemu domorodΘmu obyvatelstvu.

KanadÜtφ Inuiti ₧ili nedotΦeni vlivem ji₧nφ spoleΦnosti a₧ do 50. Φi 60. let tohoto stoletφ, kdy jim kanadskß federßlnφ vlßda zaΦala poskytovat lΘka°skou pΘΦi, vzd∞lßnφ a ubytovßnφ. Mnoho rodiΦ∙ si p°ßlo, aby se jejich d∞ti nauΦily anglicky a tak se lidΘ zaΦali shlukovat do obcφ. VypuÜt∞nφ dru₧ice Anik A-1 v r. 1972 p°ineslo do Arktidy televizi a to znamenalo zaΦßtek konce pou₧φvßnφ p∙vodnφho jazyka inuktitut. EvropskΘ embargo na tulenφ k∙₧e v 70. letech zruinovalo tradiΦnφ zam∞stnßnφ mu₧∙, kte°φ se v zoufalstvφ dali na pitφ alkoholu, na drogy a Φasto konΦili sebevra₧dou. (O t∞chto nßsledcφch bigotnφ ochrany tule≥∙ se mnoha uÜlechtil²m Evropan∙m jist∞ ani nesnilo).

Invaze ji₧nφ technologie a kultury p°inesla n∞kterΘ praktickΘ vymo₧enosti: st°elnΘ zbran∞, p°enosnΘ lodnφ motory, rozhlas a telefony. S nimi p°iÜel i po₧adavek na samosprßvu. P°φkladem z minulosti byla situace na AljaÜce. Tam doÜlo v r. 1971 k urovnßnφ spor∙ (Alaska Native Claim Settlement) o tom, co bφlφ lidΘ dlu₧ili mφstnφmu obyvatelstvu. Vlßda USA dala domorodΘmu obyvatelstvu 180,000 km² ·zemφ a US$967 milion∙. Jin²m p°φkladem bylo urovnßnφ z r. 1975 s obyvatelstvem ₧ijφcφm kolem James Baye (samosprßva pro Inuity a Indißny Cree se t²kß Ükolstvφ a zdravotnφch i socißlnφch slu₧eb), p°edßnφ samosprßvy dßnskou vlßdou Inuit∙m v Gr≤nsku a urovnßnφ (Inuvialut Settlement) z r. 1984 v zßpadnφ Arktid∞, kterΘ dalo arktick²m Inuit∙m podφl na ziscφch z t∞₧by oleje a zemnφho plynu.

V r. 1982 doÜlo v Northwest Territories k lidovΘmu hlasovßnφ, v n∞m₧ se 56.4% voliΦ∙ vyslovilo pro rozd∞lenφ ·zemφ. Federßlnφ vlßda souhlasila jak s rozd∞lenφm tak i s urovnßnφm po₧adavk∙ mφstnφho obyvatelstva. Nekonaly se ₧ßdnΘ demonstrace a ₧ßdnΘ jinΘ nßtlakovΘ akce. (Pokud Φtete a₧ sem, potom mo₧nß v duchu srovnßvßte pomalΘ a uvß₧enΘ rozd∞lenφ Northwest Territories s rozd∞lenφm ╚eskoslovenska). Pan Amagoalik, kterΘho naz²vajφ Otcem Nunavutu (eskymßck²m TatφΦkem Masarykem?) si pochvaluje, ₧e se postupovalo typicky inuitsk²m zp∙sobem. P°i sv²ch cestßch po celΘ Kanad∞ zjistil, ₧e bilφ obyvatelΘ byli po₧adavk∙m Inuit∙ p°ßtelsky naklon∞ni a majφ ze vzniku Nunavutu radost. Je to ale teprve prvnφ krok. O jin²ch zßle₧itostech t²kajφcφch se novΘ samosprßvy p°ineseme dalÜφ zprßvy v n∞kterΘm z p°φÜtφch Φφsel. Pro tento Φlßnek bylo zdrojem lednovΘ-·norovΘ Φφslo Φasopisu Canadian Geographic Magazine.

Ne, nemßm zde na mysli osobnφ piloty b²valΘho prezidenta Bushe, ani jedno video pon∞kud lechtivΘho obsahu. Chci tady psßt o lidech, kte°φ lΘtajφ na t∞₧ce dostupnß mφsta, kde rostou jen stromy a k°oviny, do pustiny, kterß se vÜeobecn∞ naz²vß "bush" (doslova k°ovφ), a¥ u₧ se vyskytuje v Kanad∞, Austrßlii anebo jinde. Je to historie stateΦn²ch mu₧∙, kte°φ riskujφ svoje ₧ivoty a to Φasto i za dost malΘ mzdy - je to historie opravdov²ch pion²r∙ divoΦiny.

ZaΦalo to v Kanad∞

Prvnφ, jeÜt∞ bezmotorov² let v Kanad∞ uspo°ßdali brat°i John, George a Elmer Underwoodovi na svΘ farm∞ v Albert∞. Kdy₧ se sv²m letadlem ale cht∞li vystupovat na v²stav∞ v Toront∞, chytlo jim od lucerny plamenem a pak ho museli roztahovat ko≥mi. Pozd∞ji se v NovΘm Skotsku spojil Glen Curtiss s Grahamem Bellem (Znßte ho? To je ten pßn, co vynalezl - v Kanad∞ - telefon). Jejich letadlo m∞lo vodou chlazen² motor a odlet∞li skoro cel² kilometr - byl to vlastn∞ prvnφ motorov² let v BritskΘm ImpΘriu. Pozd∞ji se ale Curtiss p°idal k americk²m brat°φm Wrightov²m a u nich u₧ takΘ z∙stal.

Pak p°iÜla prvnφ sv∞tovß vßlka a v tΘ se vyznamenali mnozφ kanadÜtφ piloti, kte°φ lΘtali za britskou RAF. Billy Bishop nap°φklad sest°elil 72 n∞meck²ch letadel, z toho 25 b∞hem poslednφch dvou t²dn∙ vßlky. PoruΦφk Wilfrid May, zvan² Wop, sest°elil 13 N∞mc∙ - v tomto p°φpad∞ byla ta t°inßctka neÜ¥astnß pro n∞. A kapitßn Roy Brown dostal dokonce n∞meckΘ eso RudΘho Barona Manfreda von Richthoffena, v jeho rudΘm - jak jinak? - trojploÜnφku. Z tΘ doby se takΘ traduje p°φzvisko pro n∞meckΘ leteckΘ perut∞, toti₧ älΘtajφcφ cirkus", nebo¥ jejich letadla m∞la ka₧dΘ jinou barvu.

A pak p°iÜel mφr a hrdinovΘ se vraceli dom∙. Jen₧e co te∩? Ne ka₧d² si mohl zalo₧it leteckou spoleΦnost jako to ud∞lal Bishop. A₧ na to n∞kdo p°iÜel: z vßlky se toti₧ vrßtilo dom∙ takΘ plno letadel, hlavn∞ typu Curtiss JN-6, kterΘ piloti pojmenovali n∞₧n²m dφvΦφm jmΘnem Jenny. Letadla se dala koupit celkem levn∞ a hodila se pro vÜelijakΘ akrobacie p°i slavnostech a jin²ch ve°ejn²ch udßlostech. Tak nap°φklad Wop lφtal na r∙znß rodea, kde d∞lal v²vrtky, skßkal padßkem a dokonce i chodil po k°φdle. Jinφ nabφrali pasa₧Θry na vyhlφdkovΘ lety, na kterΘ vzlΘtali a p°istßvali obyΦejn∞ na polφch. Leckdy i n∞kterß stodola vzala za svΘ, tak₧e se pro tento druh lΘtßnφ v₧il nßzev "barnstorming".

Eldorßdo pro piloty

V roce 1919 se uskuteΦnil prvnφ let z Kanady p°es Atlantik, z NovΘho Foundlandu do Irska a v roce 1920 prvnφ let p°es celou Kanadu. V tΘm₧e roce takΘ naÜli na °ece Mackenzie naftu. Firma Imperial Oil najala Wopa a Gormana (kter² byl takΘ veterßnem z boj∙ ve Francii) a dala jim dva Junkersy F13 na dopravu nßstroj∙ i lidφ. TakΘ ve Winnipegu brzy vznikly Western Canada Airways a ostatnφ linky na sebe nedaly dlouho Φekat. Lφtalo se na vÜem mo₧nΘm: od malΘ Bellanky Pacemaker, p°es silnou Lockhheed Vegu k velikßnskΘmu Fokkeru Super. Hodn∞ pou₧φvan² Vickers byl vlastn∞ lΘtajφcφ Φlun. TakΘ byznys se rozr∙stal, dφky tomu, ₧e na Bear Lake otev°eli d∙l Eldorado. Jakmile v roce 1935 firma Eldorado Mining and Exploration otev°ela d∙l v m∞st∞ Port Radium, z°φdila tam i linku Silver Express. Nßlezy zlata takΘ umo₧nily i jin²m firmßm - jako t°eba Canada Airways Limited- p°e₧φt obdobφ sv∞tovΘ krize.

Nebyla to pochopiteln∞ jen zßpadnφ Kanada - u₧ v roce 1918 si chlapφk jmΘnem Elmwood Wilson z Quebeku vÜiml, ₧e se letadla hodφ na mapovßnφ a fotografovßnφ pob°e₧φ a vyp∙jΦil si od AmeriΦan∙ hned dva lΘtajφcφ Φluny Curtiss HS-2L. LΘtaly spφÜe äjako pelikßni" a n∞kdy musel v zatßΦkßch mechanik vylΘzt na k°φdlo a stroj vyva₧ovat, ale to u₧ pat°ilo k v∞ci. Wilsonovy Laurentian Air Services dokßzaly za 60 hodin zmapovat oblast, kterß by part∞ zem∞m∞°iΦ∙ trvala 6 let a lΘtaly i do Ontaria, ne₧ je odtamtud vytlaΦila konkurenΦnφ firma Ontarian Provincial Air.

Kdy₧ roku 1926 vypukla zlatß horeΦka v Ontßriu, na jeze°e Red Lake, kapitßn Harold "Doc" Oaks tam brzo zaΦal p°ivß₧et sv²m Curtissem Lark d∙lnφ materißl, in₧en²ry a poÜtu. NejlepÜφ zßkaznφci bushpilot∙ byli ostatn∞ v₧dycky hlavn∞ trappe°i, zlatokopovΘ, podnikatelΘ a sportovci. Doc, kter² takΘ zalo₧il Western Canada Airways, tam p°ivedl i Nora Bernta Balchena, tΘho₧, kter² v roce 1925 hledal v Arktid∞ ztracenΘho Amundsena. D°ev∞nß bouda jim slou₧ila za administraci, skladiÜt∞, prodejnu letenek i Φekßrnu. A.D. Cruickshank, kter² v roce 1924 slou₧il u 'KrßlovskΘ kanadskΘ jφzdnφ policie' v zlatokopeckΘm Dawsonu, se takΘ p°eÜkolil na pilota a se sv²m strojem Queen of Yukon, od stejnΘ firmy, co postavila Lindberg∙v Spirit of Saint Louis, dokonce p°elet∞l pr∙smyk Chilcoot Pass, neslavn∞ proslul² z doby zlatΘ horeΦky. V roce 1932 zmizel na svΘm letu do Fort Ray. NaÜel ho tehdy Wop, kter² spolu s jin²m znßm²m veterßnem Punchem Dickinsem a ostatnφmi kolegy piloty takΘ nesl k hrobu jeho rakev.

©Jan Hurych, 1999

PokraΦovßnφ za 2 t²dny

je svßtkem vÜech zamilovan²ch a p°ed pßr lety se zaΦal slavit i v ╚eskΘ republice. Na severoamerickΘm kontinent∞ mß vÜak svou dlouholetou tradici. Pro AmeriΦany a Kana∩any je 14. ·nor dalÜφ velk² svßtek po vßnocφch. Sotva z obchod∙ vymizφ vßnoΦnφ zbo₧φ, kterΘ m∙₧ete po 26. prosinci po°φdit za poloviΦnφ i ni₧Üφ cenu, objevφ se v regßlech a na policφch r∙znΘ plyÜovΘ potv∙rky. P°evlßdajφ medvφdci bφlΘ barvy, kte°φ v tlapkßch dr₧φ ΦervenΘ polÜtß°ky s nßpisy: 'Miluji T∞'. 'Mßm T∞ rßd'. 'ChybφÜ mi'. 'è¥astnΘho svatΘho Valent²na' a podobn∞. K dostßnφ jsou takΘ nafukovacφ bal≤nky v∞tÜinou ve tvaru srdce ve vÜech r∙zn²ch barvßch a velikostech. Mezi p°ßnφΦky si ani nem∙₧ete vybrat, kolik jich prodejci nabφzejφ. Samoz°ejm∞ jsou p°edtiÜ¥enß a ka₧d² si najde takovΘ, kterΘ zrovna pot°ebuje: pro p°φtele, p°φtelkyni, man₧ela, man₧elku, nebo jen pro kamarßdku, kterß se mu lφbφ. Mezi dalÜφ oblφbenΘ dßrky pat°φ Üperky, bi₧uterie, r∙znΘ sladkosti a valent²novskΘ prßd²lko. To jsou v podstat∞ vÜelijakΘ koÜilky a noΦnφ ·bory p°evß₧n∞ ΦervenobφlΘ se spoustou srdφΦek.

Letos jsem vid∞la takΘ stφracφ losy specißln∞ na SvatΘho Valent²na. A pochopiteln∞ nesmφm zapomenout ani na kytiΦky, bez kter²ch by se to vÜechno urΦit∞ neobeÜlo a kterΘ na svßtek zamilovan²ch dostanete nejen v kv∞tinß°stvφch, ale tΘm∞° v ka₧dΘm v∞tÜφm obchod∞. Tuto p°edvalent²novskou atmosfΘru do sebe m∙₧ete nasßvat u₧ od poloviny ledna, ale jak tomu tak b²vß, za vÜφm se schovßvß byznys a touha prodat co nejvφce Φehokoliv.

Na svßtek samotn² majφ pak svΘ nabφdky takΘ restaurace, proto₧e je zvykem trßvit ho p°i romantickΘ veΦe°i se sv²m mil²m. S rezervacφ si ale musφte pospφÜit a ud∞lat ji alespo≥ 14 dnφ p°edem, abyste se dostali tam, kam jste jφt cht∞li. Letos vychßzφ 14. ·nor na ned∞li, ale v∞tÜina podnik∙ nabφzφ svou specißlnφ valent²novskou veΦe°i pro dva na pßteΦnφ, sobotnφ i ned∞lnφ veΦer. Najdou se vÜak i takovΘ, jejich₧ nabφdka platφ cel² t²den, tedy od pond∞lφ do ned∞le. A v Φem ₧e ta specißlnφ nabφdka spoΦφvß? Za cenu p°ibli₧n∞ $90 za pßr vßm naservφrujφ p°edkrm, polΘvku, hlavnφ jφdlo a zßkusek. Hlavnφ chod si m∙₧ete vybrat ze Φty° variant, p°iΦem₧ jedno jφdlo je vegetarißnskΘ, jedno s ku°ecφm masem, jeden steak a poslednφ zßle₧φ na restauraci. Pitφ se platφ zvlßÜ¥. Tuto variantu vßm nabφdnou skoro vÜechny podniky a naz²vß se Set Menu neboli SestavenΘ menu, jen mßlokde si tento den m∙₧ete vybrat z tradiΦnφho jφdenφho lφstku, ale i tato varianta existuje.

Pro mne to bude letos prvnφ Svat² Valent²n, kter² budu trßvit u₧ jako vdanß panφ. Rezervovala jsem pro nßs s man₧elem st∙l v jednΘ velice hezkΘ francouzskΘ restauraci v nedalekΘm poutnφm m∞steΦku Elora. Po romantickΘ veΦe°i p°i svφΦkßch si p°edßme drobnΘ dßreΦky. U₧ pouze malΘ, proto₧e ten nejv∞tÜφ dßreΦek jsme si navzßjem dali u₧ t²den dop°edu ù po°φdili jsme si Üt∞≥ßtko! Pak si p∙jdeme sednout vedle do sal≤nku pro ku°ßky doutnφk∙, kter² zde nov∞ otev°eli. Man₧el si toti₧ po vydatnΘ veΦe°i rßd zapalφ dobr² kubßnsk² doutnφk, tak₧e sv∙j dßrek pro n∞j u₧ mßm vymyÜlen².

Silvie Vymyslickß

'Vφ o n∞m n∞kdo n∞co?' '..'sφm ano, je na ly₧φch ve Whistleru, tady nenφ'. 'To je zlΘ, pφÜi mu tedy neomluvenou absenci'.

Vypadß to vÜechno krypticky, ale je to mφrn∞jÜφ ne₧ jak se vyjad°ujφ kanadÜtφ novinß°i a zejmΘna kanadskΘ obyvatelstvo ve sv²ch dopisech novinßm i reakcemi do rozhlasu. Noviny p°inesly palcovΘ titulky 'Ministersk² p°edseda ly₧uje zatφmco sv∞tovφ stßtnφci truchlφ'. Jednß se o to, ₧e zem°el jordßnsk² krßl Hussein a konal se jeho poh°eb. Nov²m krßlem se stal jeho syn, korunnφ princ Abdullah II. Poh°bu se z·Φastnily hlavy stßt∙, krßlovΘ, krßlovny, princi, prezidenti, ministerÜtφ p°edsedovΘ a jinφ stßtnφci. Britßnii reprezentoval jak ministersk² p°edseda Tony Blair a princ Charles tak i vedoucφ opozice William Hague a vedoucφ Liberßln∞ demokratickΘ strany Paddy Ashdown, ze Spojen²ch stßt∙ p°ijeli vyjßd°it svou soustrast krßlovn∞ Noor a soustrast i podporu novΘmu krßli z HaÜemitskΘ dynastie a celΘmu Jordßnsku jak prezident Bill Clinton s chotφ Hillary tak i t°i d°φv∞jÜφ prezidenti, Gerald Ford, Jimmy Carter a George Bush, belgick² krßl Albert II a krßlovna Paola, holandskß krßlovna Beatrix a ministersk² p°edseda Wim Kok, japonsk² korunnφ princ Naruhito a ministersk² p°edseda Keizo Obuchi, Üpan∞lsk² i ÜvΘdsk² krßlovsk² pßr - a tak by se dalo pokraΦovat i p°es malΘ vzdßlenΘ zem∞ jako Bulharsko, Dßnsko, Lucembursko, Maltu, Rakousko, ╪ecko, èv²carsko a₧ po ruskΘho prezidenta Borise Jelcina, kter² po operaci ₧aludeΦnφho v°edu neuposlechl rady sv²ch lΘka°∙ z∙stat v posteli, z·Φastnil se poh°ebnφch ob°ad∙ a ihned se vrßtil dom∙. Na poh°bu bylo zastoupeno kolem 50 stßt∙ a nebylo °φdk²m jevem, ₧e se spoleΦn∞ z·Φastnili politiΦtφ odp∙rci nebo nyn∞jÜφ i d°φv∞jÜφ stßtnφci, aby uctili pamßtku v²znamnΘho politika. Zatφmco vÜichni 4 ameriΦtφ prezidenti stßli p°ed krßlovou rakvφ pospolu, nejv∞tÜφ delegace na poh°bu v∙bec a to z Izraele, byla rozd∞lena na 3 skupiny, kterΘ se spolu nest²kaly - dneÜnφho ministerskΘho p°edsedy Benjamina Netanyahua, èimona Perese a Yitzhaka èamira a jejich doprovod∙.

Kanadsk² ministersk² p°edseda Jean ChrΘtien tedy ly₧oval v BritskΘ Kolumbii a na poh°eb krßle Husseina poslal ministra zahraniΦnφch v∞cφ Lloyda Axworthyho. Pr² nedostal dosti vΦasn² signßl o tom, ₧e se bude konat poh°eb, p°esto₧e kanadskΘ vyslanectvφ v Jordßnsku zajistilo pro n∞ho a p°φpadn∞ pro generßlnφho guvernΘra ubytovßnφ v hotelu Radisson (generßlnφ guvernΘr byl indisponovßn to tabletkßch proti malßrii, kterΘ bere v p°φprav∞ na svou nadchßzejφcφ cestu do Afriky). Panu ChrΘtienovi nestaΦilo 24 hodin, kterΘ byly dßny jeho ·°adu v Ottaw∞. Opozice poukazovala na to, ₧e do jeho jednßnφ se dostal bu∩ nezßjem nebo dokonce opovr₧enφ, Φeho₧ si pochopiteln∞ povÜimnul V²bor pro arabsko-kanadskΘ vztahy. TakΘ se poukazovalo na hokynß°skou spφÜ ne₧ na stßtnickou povahu ministerskΘho p°edsedy - v Ammanu neÜlo o okam₧it² obchod. Mnoho Φtenß°∙ se v novinßch omlouvß Jordßnc∙m za naÜeho vedoucφho politika a mnoho jin²ch poukazuje na jeho jinΘ, d°φve nepost°ehnutΘ nedostatky. Komentßto°i se divφ, proΦ se ministersk² p°edseda vydal na ly₧a°skou dovolenou a₧ po skonΦenφ 7-t²dennφ zimnφ dovolenΘ kanadskΘho parlamentu - nem∞l k tomu dost Φasu b∞hem tΘto dlouhΘ dovolenΘ? Hrßl snad neustßle bingo, ₧e nev∞d∞l o zhorÜujφcφm se zdravotnφm stavu krßle Husseina? Opozice mu v parlamentu za jeho nep°φtomnosti vyΦetla, ₧e nemß ani Üpetku p°edvφdavosti. Po nßvratu se sice jordßnskΘmu vyslanci krßtce omluvil, ale stßle tvrdφ, ₧e nem∞l dost Φasu na tak dalekou cestu. Poh°eb jordßnskΘho krßle jakoby ho nynφ dal pod zv∞tÜovacφ sklo a celß Kanada nemß radost z toho, co vidφ.

╚ty°icet rok∙ vßlky v Sudßnu zp∙sobilo smrt a utrpenφ lidem v∞tÜφ ne₧ kdyby se spojilo utrpenφ lidφ v Bosn∞, Kosovu a Rwand∞: 1.9 mili≤nu mrtv²ch, 4.5 mili≤nu lidφ vyhnan²ch ze sv²ch domov∙ a dalÜφ 2 mili≤ny lidφ ohro₧en²ch hladem a nemocemi. To vÜechno mß na sv∞domφ militatnφ islamskß vlßda na severu zem∞. Zatφmco sv∞t mß problΘmy s tφm, jak se zachovajφ poΦφtaΦe p°i p°φchodu 2. tisφciletφ, v Sudßnu stßle jeÜt∞ bujφ otroctvφ, jako₧to vedlejÜφ produkt nßbo₧enskΘ vßlky. Tisφce ₧en a d∞tφ byly prodßny do otroctvφ a p°inuceny p°estoupit na islßmskou vφru.

V ontßrijskΘm Londonu peΦujφ dva lidΘ, Jane Royovß a Glen Pearson, o potravinovou banku. Krom∞ ontßrijsk²ch chud²ch jim le₧φ na srdci takΘ osudy sudßnsk²ch otrok∙. Zorganizovali proto 'Program na osvobozenφ otrok∙'. P°ed 3 t²dny zahßjili sbφrku. P∙vodn∞ cht∞li zφskat $10,000, aby mohli v nejbli₧sφch m∞sφcφch vykoupit z otroctvφ 130 lidφ. Dnes u₧ majφ $14,000 a dalÜφ penφze p°ichßzejφ z celΘ Kanady. Je to neuv∞°itelnΘ - otroka lze v Sudßnu koupit za CDN$75 neboli US$50 - tedy za Φßstku, za kterou lze takΘ koupit 3 krßvy. Ceny se dr₧φ b∞hem poslednφch 4 rok∙ na p°ibli₧n∞ stejnΘ ·rovni. MajitelΘ otrok∙ zastßvajφ nßzor, ₧e Φernφ AfriΦani, zejmΘna z kmene Dinka, jsou postaveni nφ₧e ne₧ zvφ°ata a ₧e jich tedy mohou pou₧φt, k Φemu se jim zlφbφ.

Kana∩ani po celΘ zemi se ·Φastnφ zßchrannΘ akce. Volajφ cφrkve i Ükoly. Panφ Royovß pracovala v Sudßnu b∞hem srpna a v zß°φ p°i rozd∞lovßnφ potravin. P°ed odjezdem jφ pan Pearson ukßzal snφmek vykoupenΘho otroka, tak₧e tam po p°φletu zaΦala po otrocφch pßtrat. ZpoΦßtku to bylo velice obtφ₧nΘ, ale pozd∞ji narazila na skupinu lidφ z organizace Christian Solidariy International se sφdlem v Äenev∞. A brzy na to prochßzeli otroci mφstem, kde panφ Royovß rozd∞lovala potraviny. Po nßvratu do Londonu se prßce na osvobozenφ otrok∙ rychle rozb∞hla.

Pan Pearson je zam∞stnßn jako hasiΦ. ╪ekl, ₧e v∞tÜinou jsou lidΘ u₧ unaveni z neustßl²ch sbφrek na hladov∞jφcφ lidi - je jich p°φliÜ mnoho. VÜichni lidΘ, s nimi₧ mluvil, se domnφvali, ₧e otroctvφ bylo zruÜeno u₧ hodn∞ dßvno. Jen₧e v Sudßnu je n∞kolik desφtek tisφc otrok∙! Islßmskß vlßda se p°φmo podφlφ na branφ lidφ do otroctvφ, ale nep°iznßvß v∙bec existenci otrok∙ - p°esto₧e zahraniΦnφ reportΘ°i majφ doklady a organizace Christian Solidarity International jich u₧ 4000 vykoupila. Jak se vlßda podφlφ na obchodu s otroky? Tak, ₧e dovoluje, aby muslimi p°epadali vesnice, pobφjeli mu₧e a ₧eny a d∞ti brali do otroctvφ a odvß₧eli je na sever zem∞. Kanadskß televize ukazovala film 100 Huntley Street natoΦen² p°ed rokem, v n∞m₧ bylo 300 otrok∙ vykoupeno za penφze v hotovosti. LidΘ, kte°φ cht∞jφ pomoci p°i v²kupu otrok∙, mohou posφlat Üeky na adresu The Slave Redemption Project, 111 Elmwood Avenue E, London, Ontario, Canada N6C 1J4.

Zatφmco Bosnu okupujφ vojenskΘ jednotky z n∞kolika zemφ a problΘm Kosova h²be Evropou a Spojen²mi stßty, civilizovan² sv∞t ani nevφ, co se d∞je v ji₧nφm Sudßnu. Je to tφm, ₧e le₧φ bokem. Zßpad se zajφmß o St°ednφ v²chod, proto₧e tam jsou lo₧iska nafty, o situaci mezi Palestinci a Izraelem a nynφ o situaci v PerskΘm zßlivu, tedy kolem Irßku. Sudßn tedy opravdu le₧φ jaksi bokem a navφc se tam jednß o nßbo₧ensk² konflikt. P°i tom dochßzφ ke genocid∞ velk²ch rozm∞r∙. Zatφmco si v∞tÜina politik∙ myslφ, ₧e konflikt v Sudßnu nastal po skonΦenφ britskΘ kolonißlnφ nadvlßdy v r. 1955, sudßnsk² uprchlφk in₧. Thomas Kedini vysv∞tluje, ₧e ko°eny sahajφ mnohem hloub∞ji do historie.

V 7. stoletφ nastal p°φliv muslimsk²ch Arab∙ do severnφho Sudßnu, kte°φ zaΦali potlaΦovat ΦernΘ jihosudßnskΘ k°es¥any a muslimy. Ovlßdli to, co se naz²valo 'Nubijsk²m k°es¥ansk²m krßlovstvφm'. ╚ernφ obyvatelΘ na jihu bojujφ celou dobu proti islßmu a arabsk²m otrokß°∙m, ale je to marn² boj. Podle pana Kediniho m∙₧e b²t jedin²m °eÜenφm rozd∞lenφ zem∞. Jih se liÜφ od severu co do rasy tak i co do nßbo₧enstvφ. Severnφ muslimi zachßzejφ s k°es¥any a ₧idy o poznßnφ mΘn∞ Üpatn∞ ne₧ s animisty a to proto, ₧e je pova₧uje za mΘn∞ hodnotnΘ spoluv∞rce neboli 'lidi Knihy', kte°φ vyznßvajφ stejnΘho boha. Jejich biblickß vφra je podle vlßdnoucφch muslim∙ horÜφ a proto je pova₧ujφ za lidi druhΘho °ßdu a p°edepisujφ jim 'ochrannou da≥'. Vojenskß junta, kterß p°evzala vlßdu v r. 1958, p°ikßzala zm∞nit den pracovnφho klidu z ned∞le na pßtek, uΦitelΘ ve Ükolßch musejφ ₧ßdat ka₧d² rok znova o prßvo vyuΦovat. Dnes u₧ nejsou na jihu Ükoly a vlßdnφ letadla pravideln∞ bombardujφ mφstnφ nemocnice. PotΘ, co se toritsk² katolick² biskup Paride Taban obrßtil s prosbou o pomoc na 'Sv∞tovou radu cφrkvφ' 5. prosince, bomby vybuchly blφzko jeho sφdla a zabily 6 lidφ a zranily 16. Pan Gaspar Biro, d°φv∞jÜφ referent OSN pro Sudßn p°edvedl v r. 1993 dokumenty o poÜlapßvßnφ lidsk²ch prßv a v r. 1996 podal zprßvu americkΘmu Kongresu. Letos na ja°e resignoval, proto₧e situace v Sudßnu Organizaci spojen²ch nßrod∙ nezajφmala - nejednß se tam ani o olej ani o sila s atomov²mi nebo biologick²mi zbran∞mi - tam hynou jen docela obyΦenφ lidΘ. Pokud se ale sv∞t obrßtφ v∙Φi mφstnφm lidem zßdy, podle Paula Marshalla, kanadskΘho autora knihy Their Blood Cries Out nikdo ani nezaregistruje, ₧e v ji₧nφm Sudßnu doÜlo ke genocid∞, jejφ₧ nßsledky budou srovnatelnΘ s Hitlerov²m '°eÜenφm ₧idovskΘho problΘmu'.

M∙₧ete mφt r∙znΘ nßzory to to, kdy₧ se v zemi objevφ nov² supermarket. Zßle₧φ na tom, z jakΘho hlediska se dφvßte. Mßte sami vlastnφ obchod? Potom takov² p°φr∙stek v zemi budete bezpochyby pova₧ovat za infekci nebo invazi, podle toho, jak jste zalo₧eni, zdali ve smyslu zdravφ nebo vojenskΘ strategie. Je nepravd∞podobnΘ, ₧e byste °ekli, ₧e 'p°φchod' Wal-Martu do Kanady se zaΦφnß poci¥ovat v celΘm obchodnφm systΘmu. 'Infekce' - to ano. Vznikla v americkΘm stßtu Arkansas. Penzionovan² profesor torontskΘ university pan Jim Simmons vydal spolu s americk²m zem∞piscem a pozorovatelem Wal-Martu panem Tomem Graffem studii, kterß ukazuje, jak²m zp∙sobem se Wal-Mart Üφ°φ. Tedy do jak²ch mφst pronikß a jak se tam chovß. Na zßklad∞ toho auto°i zprßvy p°edpoklßdajφ, ₧e v Kanad∞ dosßhne Wal-Mart obratu $390/ΦtvereΦnφ stopu. KanadskΘ obchody jako jsou Zellers (souΦßst firmy Hudson's Bay Co.), se budou muset Wal-Martu vyrovnat svou hospodßrnostφ a poskytovat zbo₧φ za co nejni₧Üφ ceny nebo podstatn∞ zlepÜit slu₧by, aby nezkrachovaly. I tak b∞hem krßtkΘ doby 'zmizφ podstatnß Φßst kanadskΘ maloobchodnφ sφt∞', jak bude Wal-Mart expandovat a likvidovat malΘ obchodnφky zejmΘna v mal²ch obcφch. Existence obchod∙ ve vnit°nφch m∞stech, podΘl obchodnφch ulic a v tradiΦnφch nßkupnφch st°ediscφch je ohro₧ena.

MluvΦφ firmy Wal-Mart Canada Inc. pan Andrew Pelletier ve m∞st∞ Mississauga prohlßsil, ₧e studie mß spekulativnφ uzßv∞ry zalo₧enΘ na d°φv∞jÜφm chovßnφ firmy: 'Firma se nechovß jako parnφ vßlec, ale p°izp∙sobuje se prost°edφ, ve kterΘm podnikß a tedy i Kanad∞'. Dodal, ₧e firma dostßvß dopisy z menÜφch obcφ, zejmΘna v NovΘm BrunÜviku a v BritskΘ Kolumbii, jimi₧ ji lidΘ zvou, aby i u nich postavila sv∙j dalÜφ obchod. Studie uvßdφ, ₧e letoÜnφ obrat firmy odhadovan² na $5.3 miliardy by se mohl zdvojnßsobit na $11 miliard (b∞hem 5-10 rok∙) jen tφm, ₧e by firma expandovala v obecnΘm spot°ebnφm zbo₧φ. Znamenalo by to p°φr∙stek 80 nov²ch obchod∙ s dalÜφ rozlohou podlahy 8 milion∙ ΦtvereΦnφch stop. Wal-Mart u₧ mß v Kanad∞ 150 obchod∙ a je dominantnφm °et∞zov²m obchodem.

V p°φpad∞, ₧e by Wal-Mart expandoval i do oblasti potravinß°skΘho obchodu jak je tomu v USA, mohl by sv∙j roΦnφ obrat zv²Üit na 16 a₧ 24 miliard dolar∙. To by jeho podφl na kanadskΘm obchod∞ vzrostl na 10 a₧ 15% (s v²jimkou automotivnφho sektoru), zatφmco dosud se na obchod∞ podφlφ 3%. 'Kdyby se to stalo n∞jakΘ jinΘ firm∞, tak by bylo pravd∞podobnΘ, ₧e ji takov² ·sp∞ch zniΦφ a ona se sama zhroutφ takov²m nßhl²m r∙stem', uvßdφ zprßva, 'jen₧e Wal-Mart opakovan∞ prokßzal schopnost prodßvat zbo₧φ za nejlevn∞jÜφ ceny'.

Wal-Mart pronikl do Kanady v r. 1994, kdy koupil °et∞z diskontnφch obchod∙ Woolco. B∞hem jedinΘho roku zv²Üil obrat na jednotku plochy (ΦtvereΦnφ stopu) z $98 na $289. Obchody Zellers majφ nynφ obrat $162 (jen trochu vyÜÜφ ne₧ $156 v r. 1993). Wal-Mart p°edstavuje 31% objemu prodanΘho zbo₧φ v jednotkov²ch obchodnφch domech ve srovnßnφ se 26% firmy Zellers. Pan David Brodie, analytik firmy CIBC Wood Gundy Securities Inc. ke zprßv∞ dodal, ₧e diskontnφ obchody zφskßvajφ nadvlßdu nad tradiΦnφmi jednotkov²mi obchody, kterΘ soustavn∞ ztrßcejφ p∙du pod nohama od r. 1993. Tak firma T. Eaton Co. Ltd. klesla z 15% na 10%, Hudson's Bay Co. z 18% na 14% a Sear Canada Inc. ze 20% na 19%.

V jednom z minul²ch vydßnφ p°inesly KanadskΘ listy zprßvu o 12,000 ontßrijsk²ch d∞tech, kterΘ ne₧ijφ se sv²mi rodiΦi, proto₧e jim byly odebrßny 'v souladu se zßkony'. Podobn∞ jak noviny rozebφraly zp∙soby, jimi₧ neΦestnφ prßvnφci podvßd∞jφ svoje zßkaznφky, tak se novinß° Dave Brown zab²vß zp∙soby, jimi₧ 'SpoleΦnost na ochranu d∞tφ' rozbφjφ rodiny. Jednß se op∞t o n∞kolik neuv∞°iteln²ch p°φpad∙. Na rozdφl od zßle₧itostφ s prßvnφky ale nesmφ b²t nikdo jmenovßn, koho se t²kajφ dlouhΘ prsty 'SpoleΦnosti'. Bylo by to proti zßkonu.

Pan Brown navÜtφvil soudnφ budovu v Ottaw∞. P°ed soudcem stßla ₧ena, kterß ₧ßdala soudce: 'Toto je soudnφ °φzenφ za ·Φelem uzav°enφ p°φpadu. Uzav°ete jej a na°i∩te, aby mi byly vrßceny moje d∞ti'. Pan Brown byl jedin²m nßvÜt∞vnφkem p°i °φzenφ. Zajφmalo ho, jak dopadne tato ₧ena, kterß se o svΘ d∞ti soudφ ji₧ 7 rok∙ a toto bylo jejφ stßnφ p°ed 45. (Φty°icßt²m pßt²m!) soudcem.

VÜechno zaΦalo telefonnφm hovorem v r. 1991, kter² zahßjila opatrovnice d∞tφ, kterou jejich rodiΦe najali na dobu, kterou m∞li ztrßvit mimo Kanadu. Opatrovnice zaÜeptala do telefonu slova 'sexußlnφ zneu₧φvßnφ'. Bylo to v jejφm zßjmu - ihned se stala placenou opatrovnicφ a zaΦala dostßvat denn∞ $60-$100 (bez dan∞!). Tehdy byly nejstarÜφmu dφt∞ti 4 roky.

V soudnφ sφni sed∞l vedle matky d∞tφ jejφ man₧el. U nohou m∞li oba dva velkΘ kufry plnΘ ·°ednφch papφr∙. Pan Brown napsal, ₧e mu tento man₧elsk² pßr dovolil, aby si okopφroval ka₧d² dokument, kdy₧ je t°φdili. Oba man₧elΘ tΘm∞° po pam∞ti dovedou vyhmßtnout z kufr∙ pot°ebnΘ papφry. Ty dokazujφ, jak zvrßcenß je logika, podle nφ₧ 'SpoleΦnost' ·dajn∞ ochra≥uje d∞ti. Pro zodpov∞dnΘ socißlnφ pracovnφky to jsou papφry, kterΘ nahßn∞jφ hr∙zu. Tento obor nenφ kontrolovßn, ale p°i tom majφ socißlnφ pracovnφci podobnou pravomoc jako policie. Jestli₧e n∞kdo z nich ud∞lß chybu, tak za ni nenφ zodpov∞dn². A skuteΦn∞, pan Brown opakuje, ₧e nesmφ rodiΦe jmenovat, proto₧e se jednß o 'SpoleΦnost na ochranu d∞tφ'. Tu reprezentuje prßvnφk Bob Morrow. Äßdß o odklad jednßnφ - aspo≥ o 20 dnφ. Dostßvß 7 dnφ. DalÜφm krokem je p°edlo₧enφ seznamu sv∞dk∙. Potom se jednß o zp∙sobu, jak²m bude soud probφhat. A nakonec jsou na po°adu dalÜφ soudnφ okolnosti.

T°i listy papφru ukazujφ, jak se ta zvrßcenß logika uplat≥uje. Prvnφ list je po₧adavkem na 'Ontßrijsk² v²bor pro odÜkodn∞nφ za kriminßlnφ Φinnost' ve prosp∞ch 3 d∞tφ v pΘΦi opatrovnice. Jednß se o ·dajnΘ zloΦinnΘ napadenφ. Druh² dokument ukazuje, ₧e 'SpoleΦnost' vyplatila na blokovan² ·Φet d∞tφ $18,000. T°etφ dokument po₧aduje, aby otec d∞tφ tuto Φßstku vyplatil 'SpoleΦnosti'. Jen₧e otec nebyl nikdy obvin∞n ze ₧ßdnΘho zloΦinu a nenφ ani mo₧nΘ, aby v∙bec mohl b²t obvi≥ovßn. D∞ti byly rodiΦ∙m odebrßny soudem na ochranu rodin, kde nenφ t°eba ₧ßdnΘho dokazovßnφ skuteΦnostφ. VÜechno je zalo₧eno na osobnφch nßzorech, zßle₧itostech z doslechu, co o tom °ekli jinφ socißlnφ pracovnφci a co si o tom myslφ psychologovΘ. Toto vÜechno se u takovΘho soudu pova₧uje za 'd∙kazy'.

Jestli₧e bude ob∞ma man₧el∙m dovoleno, aby pokraΦovali v soudnφm jednßnφ - a jak se zdß, nic je nezastavφ - dokß₧φ, ₧e naÜe spoleΦnost ud∞lala chybu, kdy₧ dovolila, aby soudy na ochranu rodin dostaly prßvo opustit zßsadu, ₧e lidΘ jsou nevinnφ dokud se jim nedokß₧e vina. V²sledkem chyby je to, ₧e prßva rodiΦ∙ jsou bezohledn∞ poÜlapßvßna kdykoliv tito musφ jednat s n∞jakou agenturou na ochranu d∞tφ.

Mßte zßjem o ΦeskΘ v²tvarnΘ um∞nφ?
P°ed necel²mi 2 roky dostal znßm² pra₧sk² kamenotiska° T. Svoboda ke sv²m padesßtinßm webovou strßnku, z nφ₧ je dnes 'virtußlnφ galerie' ArtForum. Ukazuje obrazy um∞lc∙ jako Born, Kulhßnek, Kuklφk, Demel, Netopil, Srncovß, Kavan, ╚ßpovß, Liesler, RouΦka, Bφm, Slφva a p°ipravuje k uve°ejn∞nφ dφla RichterovΘ, Hφska, PiÜt∞ka, ZßmeΦnφkovΘ, Stana, LibenskΘho, BrichtovΘ a dalÜφch. Organizßto°i strßnky by rßdi doplnili galerii poznßmkami, kritikou i recenzemi nßvÜt∞vnφk∙, kte°φ majφ dobr² vztah k ΦeskΘ kultu°e a¥ ₧ijφ v ╚eskΘ republice nebo v cizin∞. ╚tenß°i Kanadsk²ch list∙, kte°φ mßte zßjem, napiÜte panu Petru Krausovi.

Rozhlas - ╚tenß°i, kte°φ majφ Real Audio Player, mohou poslouchat ₧ivΘ rozhlasovΘ po°ady z Kanady a sledovat Φeskou strßnku.

Kanadsk² m∞sφΦnφk HURONTARIA p°inßÜφ reportß₧e, ·vahy a povφdky v ΦeÜtin∞ i v angliΦtin∞. Vydßvß jej Jan B. Hurych.

Zajφmavosti z Kanady p°inßÜφ Mirek Kolß° z Winnipegu (Manitoba). ProhlΘdn∞te si takΘ jeho krßsnΘ snφmky z p°φrody a p°eΦt∞te si jeho zajφmavou zprßvu o konopφ, CIA a Nikarßgui v dob∞ studenΘ vßlky.

Tramvaj NaΦerno - nov² Φesk² webov² magazφn-Φtrnßctidenφk v∞novan² literatu°e - vyÜel s dalÜφm Φφslem.

Milan HubßΦek nßkladem vlastnφm rozÜi°uje a zu₧uje v Japonsku Φesky vlastnoruΦn∞ psan² Internetov² enzym podnikav²ch ₧en a emancipovan²ch mu₧∙ - SpoleΦensko-Literßrnφ InternetovΘ Noviny, zlevidla T²denφk, zpravidla M∞sφΦnφk, V∞trnφk nebo taky SluneΦnφk

P°φÜtφ Φφslo Kanadsk²ch list∙ vyjde 1. b°ezna.