M∞sto Stittsville vyhlßsilo bobr∙m vßlku

Nßzory na vzduchovΘ polÜtß°e v autech se r∙znφ

V²hody pro politiky pobu°ujφ ve°ejnost

Pod tvrdou nadvlßdou Irvingovy rodiny

èkoly zφskaly prßvo prohledßvat studenty

Testosteron dokß₧e u ₧en zv²Üit zßjem o sex

Oznßmenφ

O kanadsk² nßrodnφ symbol je velk² zßjem - a¥ ₧iv² nebo mrtv², ale rad∞ji mrtv². P°esto₧e Kana∩ani jako₧to nßrod majφ pro bobry sympatie, kdy₧ p°ijde na jednotlivΘ Kana∩any a jednotlivΘ bobry, tak se ty sympatie velice rychle vytrßcejφ. N∞kde, jako t°eba v GoulbournskΘ skupin∞ obcφ, dokonce dochßzφ k nenßvisti. Za vÜechny obΦany ji vyjßd°il radnφ Mike Bryan, kter² po₧aduje na tyto ko₧eÜinovΘ hlodavce s placat²mi ocasy uvalit 'nulovou snßÜenlivost'. Kde se bere tato nenßvist? P°inesla ji 'invaze'. Mß v₧dycky nep°φjemn² obsah. Jestli₧e zvφ°ata se zuby lepÜφmi ne₧ ocelovΘ pilky zaplavφ m∞sto a dokonce i jeho st°ed, tak proti sob∞ sjednocujφ vÜechny obΦany. Pokud bob°i prßv∞ nekßcejφ jablon∞ v sadech nebo ned∞lajφ 'po°ßdek' v zahrad∞ tetiΦky Al₧b∞ty, kterß p∞stuje ozdobnΘ stromy, tak se patrn∞ vrhnuli na nov∞ vysßzenΘ stromy (stßly $20,000) kolem potoka Poole Creek.

M∞sto tedy vyhlßsilo vßlku - lidΘ vyhazujφ bobry do vzduchu dynamitem, st°φlejφ je, srovnßvajφ jejich 'pracoviÜt∞' buldozerem, kter² takΘ srovnßvß se zemφ bob°φ hrßze. Bobr∙ jakoby se tato vßlka net²kala - neustßle se vracejφ. MoΦßly zßpadn∞ od m∞sta jsou jejich dφlem. Dnes jsou tyto moΦßly domovem mnoha vzßcn²ch ₧ivoΦiÜn²ch i rostlinn²ch druh∙. 'Tak₧e je dob°e, ₧e mßme bobry', °φkß radnφ Bryan.

Tyto mok°iny jsou takΘ prameniÜt∞m potoka Poole, kter² potom protΘkß Stittsvillem se 12,000 obyvatel. Potok, to je lßkadlo pro bobry a ti se rozmno₧ujφ po jeho obou b°ezφch. Jeden z mßla potok∙ se studenou vodou na celΘm okrese doplßcφ na p°φtomnost bobr∙. Ti kßcejφ stromy kolem vody a do vody svφtφ slunce. To se nelφbφ potoΦnφm a hn∞d²m pstruh∙m. Pan Bryan by snad byl ochoten bobry chytat do pastφ a vyvß₧et je n∞kam jinam, kde by neÜkodili, ale tφm si popudil zem∞d∞lce. Ti znaji jen jednu podobu 'dobrΘho' bobra a tou je mrtv² bobr. Ne₧ zaΦnete lamentovat nad takov²mi nßzory stittsvillsk²ch farmß°∙, uva₧te, ₧e se jednß o bobry, kte°φ vß₧φ 30 a₧ 36 kg!

Pan Gillick vypoΦφtßvß, co vÜechno mu bob°i vzali: jilm, javor, malinφ, ostru₧inφ, popφnavou r∙₧i a ji°iny. D∙m pr² zatφm jeÜt∞ stojφ. Pan Gillick nenφ sßm. DalÜφch 10 soused∙ p°iÜlo o mnoho strom∙ vΦetn∞ jablonφ na sad∞. N∞kterΘ z pokßcen²ch strom∙ m∞ly v pr∙°ezu a₧ p∙l metru. Pan Gillick mß respekt. Srovnal bob°φ hrßz a za 3 dny ji bob°i postavili znova - jen₧e 'nerecyklujφ', rad∞ji si pokßcejφ dalÜφ stromy. N∞kdo p°iÜel na nßpad obalit kmeny strom∙ drßt∞n²m pletivem, tak se pracovalo velice usilovn∞, a₧ bylo ochrßn∞no asi 300 strom∙. P°es noc jich v∞tÜinu bob°i pokßceli.

Bob°i nepat°φ mezi chrßn∞nß zvφ°ata. M∞sto je nynφ chytß do humßnnφch pastφ, kterΘ bobry zabφjejφ rychle. St°elba takΘ pomßhß. V tuto roΦnφ dobu shroma₧∩ujφ bob°i potravu na zimu a proto pr² jsou aktivn∞jÜφ ne₧ jindy. Nem∞li si pro svou Φinnost vybrat prßv∞ m∞sto Stittsville. ZvlßÜ¥ kdy₧ dosud je v Kanad∞ tolik volnΘho prostoru. Ale domluvte jim - °φct si nedajφ.

Pan Ron Baird se obßvß °φdit auto, zatφmco je v n∞m 'nabitß zbra≥'. Nemß na mysli pistoli ani puÜku. Vadφ mu vzduchov² polÜtß° (zvan² air bag), jφm₧ je vybaven jeho v∙z Chevrolet Malibu 1998, kter² si koupil v kv∞tnu. Vadφ mu proto, ₧e se bojφ, jak by to dopadlo s jeho panφ, kdyby doÜlo k nßrazu a polÜtß° se explozφ naplnil vzduchem. Jeho panφ je vysokß jen 4'10" (tedy v 'metrickΘ' Kanad∞ 148 cm). Pan Baird vφ, ₧e vzduchovΘ polÜtß°e zachrßnily ₧ivot mnoha lidem - ale takΘ vφ, ₧e n∞kolik lidφ zabily a jinΘ zranily.

P°esto₧e mß pan Baird potvrzenφ od federßlnφ vlßdy o tom, ₧e by v p°φpad∞ nehody mohla b²t vinou vzduchovΘho polÜtß°e jeho panφ zran∞na, nepoda°ilo se mu p°esv∞dΦit obchodnφka s auty, aby polÜtß° odpojil. DalÜφch 20 zßkaznφk∙ mß podobnΘ zkuÜenosti.

Oficißlnφ nßzor, kter² zastßvajφ v²robci aut, automobilovΘ asociace a sdru₧enφ obΦan∙ za v∞tÜφ bezpeΦnost znφ, ₧e vzduchovΘ polÜtß°e v souΦinnosti s bezpeΦnostnφmi pßsy zachra≥ujφ lidskΘ ₧ivoty p°i dopravnφch nehodßch - jestli₧e se dbß na urΦitß pravidla. Tak t°eba d∞ti musφ sed∞t na zadnφm sedadle a cestujφcφ na p°ednφch sedadlech musφ b²t vzdßlenφ nejmΘn∞ 25 cm od polÜtß°∙. Pan Baird je vysok² 5'6" (tedy op∞t ve stopßch a palcφch, nebo po p°epoΦtu 165 cm) a nevzruÜuje se nad sv²m vlastnφm bezpeΦφm. Starosti mu d∞lß jeho panφ, kterß pracuje u YMCA jako dobrovolnß instruktorka. Od konce osmdsßt²ch let bylo v severnφ Americe zaznamenßno 118 smrteln²ch zran∞nφ a z nich doÜlo ke 12 v p°φpadech dosp∞l²ch lidφ, kte°φ byli sprßvn∞ p°ipoutßni. Za tΘto situace neznφ snφ₧enφ smrteln²ch dopravnφch p°φhod o 14% u °idiΦ∙ a 11% u spolucestujφcφch nijak p°esv∞dΦiv∞. Je pravda, ₧e v∞tÜina lidφ zabit²ch vzduchov²mi polÜtß°i v autech nebyla sprßvn∞ nebo v∙bec p°ipoutßna a tedy se p°i nßrazu dostali do t∞snΘ blφzkosti polÜtß°e ve chvφli, kdy byl odpßlen.

Letos umo₧nila kanadskß vlßda (kterß jinak postupuje ruku v ruce se Spojen²mi stßty co se t²kß p°edpis∙ pro pou₧itφ vzduchov²ch polÜtß°∙), aby se daly polÜtß°e deaktivovat v p°φpad∞ pot°eby, tedy tam, kde je riziko v∞tÜφ ne₧ oΦekßvan² pozitφvnφ vliv. Podle generßlnφ °editelky pro silniΦnφ bezpeΦnost na ministerstvu dopravy panφ Nicole PageotovΘ je tato mo₧nost zalo₧ena na pokusech. Hlavnφ rozdφl mezi USA a Kanadou je ten, ₧e v Kanad∞ neexistuje ₧ßdn² zßkon, kter² by v²slovn∞ zakazoval odpojenφ polÜtß°e, proto₧e toti₧ ₧ßdn² zßkon ani nena°izuje, ₧e musφ b²t polÜtß°e v autech instalovßny. Kanadsk² zßm∞r je ale takov², aby v p°φpad∞ odpojenφ byly polÜtß°e odpojeny bezpeΦn∞ a aby byly odpojeny jen v p°φpadech, kdy to je nezbytn∞ nutnΘ. KoneΦn∞ to pr² ani nenφ federßlnφ zßle₧itost ale pat°φ to provinΦnφm ministerstv∙m. Federßlnφ ministerstvo p°edevÜφm vydßvß bro₧ury pro informaci motorist∙. Kdy₧ si je lidΘ p°eΦtou, tak pr² ve v∞tÜin∞ ustoupφ od ₧ßdosti o odpojenφ polÜtß°∙.

Firma Myers-Chev-Olds Cadillac, kde si pan Baird koupil sv∙j v∙z Malibu, odmφtla polÜtß° odpojit. Mana₧er firmy prohlßsil, ₧e po porad∞ s podnikov²m prßvnφkem a s pojiÜ¥ovnou se firma rozhodla proti odpojenφ polÜtß°\ na ₧ßdost zßkaznφka. V²robce aut General Motors ponechßvß rozhodnutφ o tΘto otßzce sv²m obchodnφk∙m. Pan Baird je znechucen, proto₧e ho posφlajφ od Φerta k ∩ßblu, ale nikdo nenφ ochoten polÜtß° odpojit. Ono to jde toti₧ do pen∞z: je t°eba slo₧it $350 a₧ $600 d°φve ne₧ firma objednß souΦßstky, Nejednß se jen o mechanickΘ odpojenφ n²br₧ o instalaci odpojovacφho systΘmu i s klφΦem. Pan Baird si myslφ, ₧e by nem∞l platit za odstra∞nφ nebezpeΦnΘho za°φzenφ, kterΘ nikdo nena°φdil, ₧e musφ b²t ve v²bav∞ auta. Je to zßle₧itostφ obchodnφk∙ s auty. Nejd°φv doplßcφ na instalaci polÜtß°e a potom navφc za instalaci deaktivaΦnφho za°φzenφ a souΦasn∞ se musφ obßvat, aby se nenaruÜila zßruΦnφ lh∙ta na celΘ auto. To je tedy opravbu Kocourkov. Panφ Pageotovß si je tΘto zvlßÜtnosti v∞doma ale °φkß, ₧e federßlnφ ministerstvo dopravy v tomto ohledu nem∙₧e nic podniknout. SoukromΘ firmy se obßvajφ odpojit polÜtß°e, aby se vyhnuly p°φpadnΘmu soudnφmu jednßnφ v p°φpad∞, ₧e by byl n∞kdo zran∞n. Po₧adavek pana Bairda se dostal do provinΦnφho parlamentu odkud mu poslali Üalamounskou radu: 'Vφce lidem zachrßnily polÜtß°e ₧ivot ne₧ kolik jich zabily. Tedy si ten sv∙j nechejte zapojen'. Rozho°Φenφ pana Bairda rostlo a rostlo, a₧ nakonec koupil za $15 vypinaΦ a ten mu instaloval elektrikß° a v∙z potom prohlΘdnul automechanik. Dß se p°edpoklßdat, ₧e mu toto auto n∞kolik rok∙ vydr₧φ a a₧ bude kupovat dalÜφ, budou polÜtß°e o poznßnφ chyt°ejÜφ a budou v∞d∞t, s jakou silou vybuchnout, proto₧e jejich senzory jim dajφ zprßvu o tom, kdo sedφ p°ed nimi.

Pr∙zkum ve°ejnΘho mφn∞nφ zjistil, ₧e lidi nezajφmß, zdali mß politik milostnou afΘru s n∞jakou kancelß°skou silou. Daleko v∞tÜφ zßjem majφ o to, aby se politici neobklopovali sv²mi kamarßdy ze st°ednφ Ükoly nebo z univerzity nebo je nedosazovali na zodpov∞dnß mφsta ve stßtnφ sprßv∞. Nßzory lidφ jsou shrnuty ve zprßv∞ nazvanΘ A Question of Ethics: Canandians Speak Out ('Etickß otßzka: Nßzory Kana∩an∙'), kterou vydali pr∙zkumnφci z 5 kanadsk²ch univerzit. Ukazuje, jak siln∞ jsou obΦanΘ zaujati proti politik∙m, kte°φ se proh°eÜujφ proti etice, l₧ou a chovajφ se farizejsky. QuebeΦani jsou nejsiln∞jÜφmi kritiky politik∙, ₧eny jsou kritiΦt∞jÜφ ne₧ mu₧i a starÜφ obΦanΘ jsou mnohem mΘn∞ tolerantnφ v∙Φi h°eÜφcφm politik∙m ne₧ jsou lidΘ mladÜφ 30 rok∙. LidΘ, jim₧ je n∞co p°es 20 rok∙ nemajφ za zlΘ politik∙m trochu rodinka°enφ a p°φtelφΦkovßnφ, pokud z toho moho sami vyt∞₧it, a takΘ nepova₧ujφ za ÜpatnΘ, jestli₧e politik trochu l₧e, zejmΘna aby kryl kamarßda.

V²sledky byly zφskßny po d∙kladnΘm pr∙zkumu mφn∞nφ 1400 obΦan∙ v zim∞ 1996. P°inesly politik∙m mßlo radosti, ale pro politiky na nejvyÜÜφch mφstech ukazujφ, ₧e na rozdφl od USA by situace podobnß s Monikou Lewinsky nevyvolala tolik rozruchu jako v USA. Jeden z d°φv∞jÜφch ministersk²ch p°edsed∙, Pierre Elliott Trudeau, prohlßsil p°ed mnoha lety, ₧e stßt se nemß starat o to, co lidΘ d∞lajφ v lo₧nicφch. Podobn∞ pr² obΦanΘ cφtφ, ₧e se nemajφ starat o to, co se d∞je v lo₧nicφch politik∙, zejmΘna kdy₧ to nemß vliv na jejich v²konnost - jde o Φinnost v jejich volnΘm Φase, tak a¥ se bavφ, jak cht∞jφ.

Z pr∙zkumu vyplynula tato pravidla:

1. Jednejte s nßmi otev°en∞ a my se nebudeme zajφmat o to, co d∞lßte v soukromΘm ₧ivot∞.
2. Dr₧te svΘ p°ßtele mimo v²platnφ listiny pro stßtnφ zam∞stnance.
3. Nest∞₧ujte si na to, jak obtφ₧nß je vaÜe prßce pro ve°ejnost.
4. Mßte asi jedineΦnΘ zam∞stnßnφ , ale to z vßs ned∞lß v²jimeΦnΘho Φlov∞ka. Pamatujte, ₧e jednoho dne s z vßs znova stane °adov² obΦan.
5. Poslouchejte, co °φkajφ voliΦi a ne sd∞lovacφ prost°edky. N∞kdy dßvßme p°ednoist vßm p°ed nimi a dokonce se nßm p°φΦφ reportΘ°i, kte°φ se pφdφ po podrobnostech vaÜeho soukromΘho ₧ivota.
6. Nevßhejte v p°φpadech konfliktnφch situacφ a nejmenujte ₧ßdnΘ nekvalifikovanΘ politiky nebo svoje p°ßtele na v²znamnß mφsta. Nikdy neslibujte n∞co, co nejste schopni, nem∙₧ete nebo byste nem∞li splnit - nel₧ete.

V jednom z p°edchozφch vydßnφ Kanadsk²ch list∙ byla zmφnka o tom, ₧e v NovΘm BrunÜviku vlastnφ v∞tÜinu podnik∙ Irvingova rodina. Mohlo by se to zdßt p°ehnanΘ a proto se podφvßme na zprßvu, kterou o tom podal novinß° Michael Tutton:

Do Irvingov²ch podnik∙ p°ichßzejφ zm∞ny velice pomalu - tedy p°esn∞ tak, jak si to p°ejφ majitelΘ - t°i brat°i. Ti vlastnφ - a jako rodina °φdφ - jeden z nejv∞tÜφch obchodnφch konglomerßt∙ v Kanad∞. Kdy₧ minul² m∞sφc koupila jin² rodinnß dynastie v atlantickΘm P°φmo°φ - Sobeyovi ve Stellartonu (NovΘ Skotsko) - firmu Oshawa Group a stala se tak celostßtnφ maloobchodnφ firmou, vÜichni 3 Irvingovi brat°i, Arthur, Jack a J.K. byli doma v Saint Johnu. Prßv∞ poskytovali jednu z velice vzßcn²ch exkurzφ do sv²ch podnik∙ - rafinΘrie nafty, lod∞nice a papφrny. Nejv∞tÜφ Φßst jejich n∞kolikamiliardovΘho vlastnictvφ je na dohled z jejich kancelß°φ.

Kdykoliv provedou n∞jakou akci, jako nap°φklad nyn∞jÜφ prodej svΘ poΦφtaΦovΘ firmy Maritime Information Technology nebo obchod s pneumatikami Maritime Tire, v₧dycky dojde ke spekulacφm mezi ostatnφmi podnikateli, ₧e asi jejich zp∙sob °φzenφ majetku tφm, ₧e si navzßjem jeden druhΘmu prodßvajφ stovky podnik∙ najednou, pomalu konΦφ a degraduje. Pan Tutton se na to p°φmo zeptal pana J. K. Irvinga a ten zakroutil hlavou: 'Obchod je vyvφjejφcφ se zßle₧itost a zßle₧itosti se vyvφjejφ'. Zatφmco brat°i prodali malΘ podniky, prßv∞ koupili mili≤n akr∙ lesa v severnφ Φßsti americkΘho stßtu Maine. Dcera pana J. K. Irvinga, sleΦna Mary-Jean Irvingovß, stavφ v Monctonu tovßrnu na krabice a jeho syn James D. Φili J. D. p°ijal zßvazek, ₧e postavφ v Halifaxu dv∞ nßkladnφ lod∞, kterΘ potom prodß firm∞ Atlantic Towing, kterß takΘ pat°φ brat°φm Irvingov²m.

'Co je na tom ÜpatnΘho, ₧e produkujeme semena strom∙, sßzφme stromy, sklφzφme stromy, °e₧eme d°evo, od°ezky vozφme do papφrny, drtφme je a vyrßbφme papφrovinu? Je to p°ece mnohem v²hodn∞jÜφ ne₧ vyvß₧et dr¥ do Ontßria, aby z nφ ud∞lali papφrovinu a tu abychom kupovali. Nemßme d∙vod k tomu, abychom v tomto ohledu provßd∞li n∞jakΘ zm∞ny. Je to lepÜφ pro Nov² BrunÜvik, proto₧e si udr₧ujeme zam∞stnanost v naÜφ provincii'.

Brat°i Irvingovi investujφ stovky mili≤n∙ dolar∙ do svΘ rafinΘrie nafty ve m∞st∞ Saint John a intenzφvn∞ p°istavujφ. Jejich cφlem je v²roba kvalitnφho benzinu a paliva pro proudovß letadla - kterΘ hodlajφ prodßvat do Spojen²ch stßt∙. Tato rafinΘrie si bude vym∞≥ovat v²robky s rafinΘriemi na celΘm sv∞t∞ (bude je vozit flotila ob°φch tankov²ch lodφ, kterou takΘ vlastnφ brat°i Irvingovi), aby uspokojila poptßvku v tΘ jeho Φßsti, kde prßv∞ vznikla. 'Na sv∞t∞ bude 10 rafinΘriφ, kterΘ budou udßvat t≤n', °ekl Arthur Irving, 'a jedna z nich bude naÜe'. Krom∞ toho, ₧e jsou brat°i pevn∞ rozhodnuti, ₧e skuteΦn∞ bude jejich rafinΘrie pat°it k nejlepÜφ desφtce, majφ souΦasn∞ jako sv∙j cφl zφskat 20%nφ podφl na trhu s benzinem ve stßtu Massachusetts, kter² je nejv∞tÜφ v celΘ NovΘ Anglii. 'V∙bec o tom nepochybujte!' °φkajφ brat°i, kte°φ se cφtφ nejlΘpe na staveniÜti rafinΘrie.

J. K., kter² mß 69 rok∙, p°edstavuje jmΘny zam∞stnance, kterΘ znß po v∞tÜφ Φßst svΘho ₧ivota. Ukazuje na je°ßb na staveniÜti a udßvß rok, kdy jej koupil - 1959. To jsou v∞ci, kterΘ zam∞stnßvajφ jeho mysl. Dodßvß, ₧e ten je°ßb pracuje dob°e proto, ₧e se o n∞j peΦuje a ₧e o n∞j peΦujφ dob°φ zam∞stnanci. Pan J. K. Irving prozrazuje trochu svou nßladu. Po°ßd mu le₧φ v hlav∞ v²rok pana Harrisona McCaina, v²konnΘho °editele ob°φ firmy McCain's ve Florencevillu v NovΘm BrunÜviku, ₧e toti₧ zisky firmy McCain's nejsou uklßdßny do mimokanadsk²ch da≥ov²ch ·kryt∙. Pan J. K. tuto poznßmku pova₧uje za ·tok na svΘho otce, kter² se na sklonku svΘho ₧ivota odst∞hoval s man₧elkou na Bermudy a tφm se vyhnul placenφ provinΦnφ d∞dickΘ dan∞. 'Teda takovΘ °eΦi odmφtßm velice, velice tvrd∞', rozho°Φil se. 'M∙j otec tu ₧il cel² ₧ivot, pracoval zde a odvßd∞l vynikajφcφ prßci a takΘ zde vÜechno zanechal. My se sna₧φme ze vÜech sil, aby podniky p°inßÜely zisk a platφme kanadskΘ dan∞ tak jako vÜichni ostatnφ obΦanΘ'. Pozd∞ji k tomu dodal telefonicky: 'Mluvil jsem o danφch korporace a osobnφch danφch z p°φjmu'. Jeho prßvnφk dodal: 'Trusty se ustanovujφ pro nßslednickΘ ·Φely, aby nedoÜlo k rozdrobenφ majetku - a ne proto, aby se n∞kdo vyh²bal placenφ danφ'.

Autor Peter Newman uvedl ve svΘ knize nazvanΘ Titans: How the New Canadian Establishment Seized Power, ₧e Irvingovi majφ v∞tÜinu sv²ch soukrom²ch financφ mimo Kanadu. Na staveniÜti pan Arthur Irving odmφtß Newmanovy v²vody s tφm, ₧e ten mluvφ o n∞Φem, Φemu rozumφ jako koza petr₧eli. Potom recituje verÜe svΘho oblφbenΘho bßsnφka, z nich₧ vypl²vß, ₧e Φlov∞k mß stßt za sv²m p°esv∞dΦenφm, jinak by svΘho postoje litoval. On je p°esv∞dΦen, ₧e vÜechno, co se sv²mi bratry konß, je pro dobro lidφ v NovΘm BrunÜviku a v tom ho nikdo nezviklß. Te∩ dostali nßpad, ₧e by ke svΘmu majetku m∞li p°idat rozvod p°φrodnφho plynu. AΦkoliv majφ nejv∞tÜφ podφl v prodeji paliv, prohlßsili provinΦnφmu v²boru pro p°φrodnφ plyn, ₧e oni pot°ebujφ p°φm² p°φstup ke zdroji plynu na ostrov∞ Sable Island (NovΘ Skotsko). Prost∞ si nep°ejφ, aby u toho byl jin² distributor, mohlo by to zvednout nßklady a kdyby se m∞ly nßklady zvednout, brat°i Irvingovi se nez·Φastnφ rozvodu plynu a tedy m∞sto Saint John bude bez plynu. O 4 dny pozd∞ji provinΦnφ komise vydala zprßvu, ₧e brat°i Irvingovi majφ pravdu a jejich nßzor je nejlepÜφ. Te∩ je otßzka, kdo se stane distributorem. I o tuto pozici se uchßzejφ brat°i Irvingovi v souΦinnosti s vancouverskou firmou Westcoast Energy. J. K. °φkß: 'Mßme vlastnφ energetickou spoleΦnost tak₧e to dß rozum, ₧e je lepÜφ ji rozÜφ°it ne₧ k tomu pustit Consumer Gas z Ontßria, kter² by odtßhnul zisky do svΘ provincie'. A Arthur dodßvß: 'My slibujeme, ₧e budeme svoje zisky investovat zde, v NovΘm BrunÜviku'.

Tato irvingovskß dalo by se °φci chamtivost vede k protest∙m. N∞kdo to balφ velice diplomaticky a argumentuje, ₧e by se obchodnφ ovzduÜφ zlepÜilo, kdyby se dovolilo spoleΦnostem odjinud, aby se z·Φastnily konkurence na novobrunÜvickΘm poli. Jinφ podnikatelΘ jako t°eba pan Herb Duncan, majitel firmy Fundy Computer Services Ltd., je mΘn∞ diplomatick², kdy₧ °φkß, ₧e to v NovΘm BrunÜviku velice zavßnφ feudalismem. Nikdo nenφ na pochybßch, kdo je myÜlen jako feudßl. Podobnß kritika se oz²vß z NovΘho Skotska. V °φjnu IrvingovΘ oznßmili, ₧e dostali zßruku na svou p∙jΦku 70 mili≤n∙ dolar∙ pro Atlantic Towing, aby si mohli koupit dva nßmo°nφ remorkΘry, co₧ zam∞stnß jejich lod∞nice nejmΘn∞ na dva roky. SouΦasn∞ pan J. D. Irving pod∞koval premiΘrovi NovΘho Skotska Russellovi MacLellanovi za to, ₧e tu zßruku osobn∞ za°φdil potΘ, co mu pan Irving krßtce zavolal telefonem. Pan Fred Smithers, majitel firmy Secunda Marine, nejv∞tÜφ flotily nßmo°nφch lodφ v Kanad∞, je skuteΦn∞ nahn∞vßn: 'Tato zßruka na p∙jΦce je Üitß v²hradn∞ pro bratry Irvingovy'. Obßvß se, ₧e ti ho brzy zaΦnou vytlaΦovat v podnikßnφ prßv∞ dφky onΘ zßruce.

Zatφmco jinΘ rodinnΘ dynastie v P°φmo°φ kupujφ celonßrodnφ podniky a p°ijφmajφ do vedenφ lidi, kte°φ nejsou sp°φzn∞ni s rodinou, hlavn∞ aby se zachoval vliv rodiny a jejφ majetek, brat°i Irvingovi jdou svou cestou. Podporujφ jeden druhΘho. Jinde by se °eklo rodinka°enφ, ale tady je v ob°φch rozm∞rech. Pr² to tak d∞lali 50 rok∙ a budou to tak d∞lat dalÜφch 50 rok∙, a¥ se jinΘ rodinnΘ firmy vyvφjejφ, jak cht∞jφ, jich se zm∞na net²kß...

NejvyÜÜφ soud dal uΦitel∙m nov² nßstroj pro potφrßnφ drog (i v Kanad∞ se doslova pφÜe 'zbra≥ do vßlky proti drogßm'). Tφm p°ijal stejnou 'nulovou toleranci' v∙Φi drogßm jako americkΘ soudy. Pochopiteln∞ d°φve dochßzelo k velmi ostr²m diskusφm o tom, zdali Ükoly mohou poÜlapßvat obΦanskß prßva sv²ch student∙. Prßvo prohledßvat studenty ani₧ by bylo t°eba pφsemnΘho souhlasu soudu, kterΘ nynφ bylo dßno Ükolßm nejvyÜÜφm soud∙m, umo₧≥uje rychl² zßkrok.

Situaci vyprovokoval 13-let² student, kter² byl p°ed 3 roky prohledßn na Ükolnφ taneΦnφ zßbav∞ v Halifaxu (N.S) a v jeho pono₧ce byl nalezen celofßnov² sßΦek s marihuanou. Äaloval zßstupce °editele Ükoly pana Michaela Cadueho. Nebyl to on, kdo studenta prohledßval - zavolal tehdy stßtnφ policii RCMP potΘ, co dostal udßnφ, ₧e onen student prodßval drogy.

NejvyÜÜφ soud rozhodl pom∞rem hlas∙ 8:1. Prohlßsil, ₧e studenti majφ svoje obΦanskß prßva a prßvo na soukromφ, ale toto prßvo se jim odebφrß p°i d∙vodnΘm podez°enφ, ₧e ohro₧ujφ bezpeΦnost ostatnφch student∙. To znamenß, ₧e se jednß o podez°enφ, ₧e majφ u sebe st°elnou zbra≥ nebo drogy. Oba druhy p°edm∞t∙, kterΘ se rozhodn∞ nemohou pova₧ovat za Ükolnφ pom∙cky, se v kanadsk²ch Ükolßch rozÜφ°ily takovou m∞rou, ₧e ohro₧ovaly vyuΦovßnφ. Pokud by se situace ponechala v dosavadnφm stavu, Ükoly by nebyly schopnΘ zabezpeΦit vyuΦovßnφ. Soud upozornil souΦasn∞ uΦitele, aby novΘho prßva vyu₧φvali velice opatrn∞. Nenφ mo₧nΘ zam∞≥ovat nedovolenou ₧v²kaΦku (gum) za st°elnou zbra≥ (gun).

╪editelΘ Ükol i uΦitelΘ p°ivφtali soudnφ v²rok, proto₧e jim umo₧nφ udr₧ovat ve Ükolßch kßze≥. èkoly tak p°estanou b²t tr₧iÜt∞m drog a vrßtφ se zp∞t ke svΘ p∙vodnφ funkci, t.j. v²uce. SouΦasn∞ vydal odvolacφ soud v NovΘm Skotsku nov² rozsudek, jφm₧ zruÜil rozsudek soudu pro rodinnΘ zßle₧itosti, ₧e toti₧ byla obΦanskß prßva onoho studenta poÜlapßna tφm, ₧e byl zadr₧en a nezßkonn∞ dr₧en v kancelß°i zßstupce °editele Ükoly. Pro studenta to znamenß, ₧e dojde k novΘmu soudnφmu jednßnφ, p°i n∞m₧ je ob₧alovßn z vlastnictvφ drog za ·Φelem jejich prodeje.

Kanadskß spoleΦnost porodnφk∙ a gynekolog∙ vydßvß novß pravidla pro lΘΦbu symptom∙ menopauzy, v nich₧ potvrzuje v²znamnou ·lohu mu₧skΘho hormonu testosteronu. Ten dovede roznφtit nov² ₧ßr, zv²Üit t∞lesnou energii, odstranit depresi a zlepÜit strukturu kostφ. Krom∞ toho testosteron podn∞cuje fantazi, citlivost a pravd∞podobn∞ zlepÜuje orgasmus. Mß ale takΘ svoje stinnΘ strßnky. I v nφzk²ch pravideln²ch dßvkßch m∙₧e vyvolßvat aknΘ, r∙st vlas∙ na tvß°i a mu₧sk² zp∙sob pleÜat∞nφ. DlouhodobΘ nßsledku u ₧en nejsou znßmy, ale n∞kte°φ lΘka°i p°edpoklßdajφ, ₧e by mohl zv²Üit riziko srdeΦnφho infarktu.

Ve sv²ch p°edeÜl²ch pravidlech vydan²ch v r. 1994 spoleΦnost pouze sd∞lila, ₧e androgenovß terapie (t.j. terapie pomocφ mu₧sk²ch hormon∙) je k dispozici pro ₧eny, u nich₧ dochßzφ k menopauze nßsledkem hysterektomie (chirurgickΘho odstran∞nφ d∞lohy) nebo odn∞tφ vajeΦnφk∙, ale i u t∞ch, kterΘ majφ potφ₧e s p°irozenou menopauzou. Za poslednφ 4 roky doÜlo v tomto oboru k pokroku. Kalifornskß gynekolo₧ka Dr. Judith Reichmanovß napsala ve svΘ knize I'm not in the mood ('Nemßm nßladu'), ₧e hormonßlnφ terapie je pro ₧eny opravdov²m dobrodinφm. ╪editelka gynekologickΘho odd∞lenφ OttawskΘ nemocnice Dr. Elaine Jollyovß potvrdila, ₧e ₧eny se po testosteronu cφtφ v²born∞. O jeho ·Φincφch se v∞d∞lo pom∞rn∞ dlouho a byl p°edepisovßn ₧enßm po odstran∞nφ vajeΦnφk∙ a po radiaΦnφ terapii nebo chemoterapii.

Testosteron vede v pubert∞ k zßjmu o druhΘ pohlavφ. U ₧en jeho koncentrace v t∞le klesß s v∞kem. Jeho nedostatek je doprovßzen snφ₧enφm nebo vymizenφm zßjmu o sex, snφ₧enφm vzruÜivosti, schopnosti dosßhnout orgasmu, ztrßtou ochlupenφ v ohanbφ, ztenΦenφm poko₧ky a celkov²m pocitem nespokojenosti se ₧ivotem. Podle lΘka°skΘho pr∙zkumu ztrßcφ libido 40% menopauzßlnφch ₧en. 'Velkß v∞tÜina jich o t∞chto v∞cech ani nechce mluvit nato₧ jφt k lΘka°i', °φkß Dr. Reichmanovß. 'Stydφ se a majφ za to, ₧e by nem∞ly mφt pot∞Üenφ ze sexu a vlastn∞ by o n∞j ani nem∞ly mφt zßjem'. Nedostatek testosteronu se projevuje t°eba v tom, ₧e takovou ₧enu absolutn∞ nevzruÜφ ₧ßdnß erotickß situace - ani film, ani pohled na mu₧skΘ modely. Jeho nedostatek se dß zjistit anal²zou krve. Negativn∞ jej ovliv≥uje stress, ·bytek t∞lesnΘ hmotnosti a r∙znΘ lΘky nebo jejich kombinace. V Kanad∞ se vyskytujφ dokonce 20-30 letΘ ₧eny, kterΘ trpφ siln²m nedostatkem testosteronu. Mß-li podobn² problΘm mu₧, vφ o tom jak on tak i jeho partnerka, ale v p°φpad∞, ₧e nedostatkem hormonu trpφ ₧ena, tak o tom nevφ nikdo.

V Kanad∞ vyu₧φvß hormonßlnφ terapie 17 a₧ 28% ₧en, ale dosud se p°evß₧n∞ jednß o estrogen a progesteron. Ty odstra≥ujφ pocity horka, noΦnφ pocenφ, nespavost a vys²chßnφ pochvy. Estrogenovß terapie sni₧uje v²skyt srdeΦnφch chorob a lßmavost kostφ. Ottawsk² gynekolog Dr. Norman Barwin dostal od ministerstva zdravotnictvφ povolenφ zkouÜet na 50 pacientkßch nov² lΘk Livial, kter² obsahuje testosteron. Po skonΦenφ pokus∙ necht∞ly ₧eny terapii skonΦit a proto Dr. Barwin dostal povolenφ, aby v dßvkovßnφ Livialu pokraΦoval na zßklad∞ 'soucitu'. Livial mß p°ijφt na kanadsk² trh v r. 2001.

Pochopiteln∞ je pro ·plnost t°eba dodat, ₧e jsou lidΘ, kte°φ proti testosteronu brojφ, nap°. montrealskß autorka Janine O'Leary Cobbovß ve svΘ knize Understanding menopause ('Jak porozumφme menopauze'): 'Pou₧itφ testosteronu jde ruku v ruce s kosmetick²mi operacemi a odsßvßnφm tuku (liposuction) - a to vÜechno je pouze v²sledkem naÜeho strachu ze stßrnutφ'. Autorka p°ipomφnß, ₧e zv²Üenφ zßjmu o sex nenφ nßsledkem testosteronu trvalΘ. S tφm ale nikdo nepolemizuje, proto₧e vÜichni vφme, ₧e vÜechno mß sv∙j konec. Jestli₧e jej ale testosteron m∙₧e v²znamn∞ oddßlit, tak mß jeho pou₧itφ svΘ od∙vodn∞nφ.