Budova Nßrodnφho technickΘho muzea

Budova Nßrodnφho technickΘho muzea na LetnΘ je jednφm z nej·sp∞╣n∞j╣φch p°φklad∙ modernφ muzejnφ budovy v ╚eskΘ republice. Rozhodnutφ o jejφ v²stavb∞ padlo v roce 1921 a sen se p°iblφ╛il ke skuteΦnosti po necel²ch t°iceti letech. Vznikl zvlß╣tnφ stavebnφ fond a v ·noru 1935 dala ministerskß rada souhlas s v²stavbou spoleΦnΘ budovy Zem∞d∞lskΘho a TechnickΘho musea. V b°eznu 1935 byla vypsßna ve°ejnß architektonickß sout∞╛ na ideovΘ nßΦrtky spoleΦnΘ budovy obou muzeφ a v Φervnu tΘho╛ roku byla vypsßna u╛╣φ sout∞╛ pro autory p∞ti ocen∞n²ch nßvrh∙ - F. Fencla, M. Babu╣ku, F. ⌐rßmka, R. Vichru a F. Tesa°e. Vφt∞zem tΘto u╛╣φ sout∞╛e se stal prof. dr. arch. Milan Babu╣ka.
Na zßklad∞ pozd∞j╣φch po╛adavk∙ pra╛skΘ obce a dohody obou muzeφ byla spoleΦnß budova rozd∞lena do dvou samostatn²ch Φßstφ, odd∞len²ch nov∞ vzniklou Muzejnφ ulicφ. Babu╣kova ·Φast p°i projektovßnφ obou budov zaruΦila jejich jednotn² v²raz i v detailech. Stavba TechnickΘho muzea byla zahßjena na podzim 1938 a zhruba dokonΦena koncem roku 1941. Je╣t∞ v hrubΘ stavb∞ v╣ak byla budova TechnickΘho muzea nucen∞ postoupena protektorßtnφmu ministerstvu po╣t, kterΘ v nφ provedlo ·pravy podle sv²ch - nemuzejnφch - pot°eb. Budova je navr╛ena v duchu pozdnφho funkcionalismu v siln∞ klasicizujφcφm pojetφ, ke kterΘmu p°ispφvß p°edev╣φm symetriΦnost Φßstφ i celku, osovß kompozice hlavnφch vstup∙ se zd∙razn∞n²mi vertikßlami hranolov²ch pilφ°∙, pou╛itφ nejklasiΦt∞j╣φho z materißl∙ - kamene - na obklad podno╛e a venkovnφch schodi╣╗ a potlaΦenφ horizontality okennφch otvor∙. SymetrickΘ Φty°podla╛nφ t∞leso technickΘho muzea, konstrukΦnφ trojtrakt tvaru ╣irokΘho U se dv∞ma suterΘny, jeho╛ nosnou konstrukci tvo°φ monolitick² ╛elezobetonov² skelet, obemykß jedineΦn∞ °e╣en² v²stavnφ prostor, kde je nynφ situovßna stßlß expozice dopravy, jejφ╛ ochozy, schodi╣t∞ a stavebnφ detaily se vracejφ k poΦßteΦnφ nautickΘ estetice funkcionalismu. ExteriΘr budovy dodnes vypadß zachovale dφky pou╛itφ kvalitnφch materißl∙. I kdy╛ interiΘry byly od samΘho poΦßtku necitliv∞ upravovßny vnucen²mi nßjemnφky, svoje hodnoty si p°esto dodnes zachovalo hlavnφ schodi╣t∞ a vstupnφ hala v p°φzemφ, v nφ╛ byl zam²╣len po vzoru mnichovskΘho Deutsches Museum panteon Φesk²ch v∞dc∙, vynßlezc∙ a technik∙. Do novΘ budovy se Φßst sbφrek a odbornß pracovi╣t∞ p°est∞hovala po skonΦenφ vßlky. Po druhΘ sv∞tovΘ vßlce bylo zpracovßno n∞kolik nßvrh∙ na roz╣φ°enφ musea na nezastav∞nΘ v²chodnφ Φßsti muzejnφho pozemku, nikdy v╣ak u╛ formou ve°ejnΘ sout∞╛e. Poslednφch Φty°icet let bylo dobou neustßl²ch boj∙ s vnucen²mi nßjemnφky. Situace se zlep╣ila teprve v poslednφch Φty°ech letech, kdy jsou v uvol≥ovan²ch prostorßch z°izovßna nejen pracovi╣t∞, ale zejmΘna novΘ v²stavnφ plochy a nejnov∞ji mediatΘka. V²tvarnΘ, architektonickΘ a urbanistickΘ kvality jsou vyjßd°eny zapsßnφm budovy do ·st°ednφho seznamu kulturnφch pamßtek.
 Home page NTM  Radio Prague
Petr KrajΦi , iso@ntm.anet.cz