V expozici je vystaven p°ehled astronomick²ch p°φstroj∙ od
16. do 19. stoletφ. P°φstroje jsou rozd∞leny do skupin:
sluneΦnφ hodiny, demonstraΦnφ, ·hlom∞rnΘ, astrometrickΘ,
optickΘ a matematickΘ p°φstroje.
SluneΦnφ hodiny ukazujφ typovou a um∞leckou rozmanitost
prßce mistr∙ 16. - 18. st. ╚eskΘ provenience jsou sluneΦnφ
hodiny Erasma Habermela z 16. st., Solmsovy baroknφ hodiny
a Engelbrechtovy hodiny z p°elomu 18. a 19. st.
Skupinu demonstraΦnφch p°φstroj∙ tvo°φ armilßrnφ sfΘry
a gl≤by. Mezi sfΘrami vynikajφ dv∞ renesanΦnφ z 16. st.
Nejcenn∞j╣φmi gl≤by jsou hv∞zdn² gl≤bus od W. J. Blaeu z r.
1603, pßrovΘ gl≤by (zemsk² a hv∞zdn²) od I. Haabrechta z r.
1625, Doppelmayerovo trio (zemsk² a hv∞zdn² gl≤bus
a armilßrnφ sfΘra) z r. 1728.
Ve skupin∞ ·hlom∞rn²ch p°φstroj∙ je vystaven astrolßb z 15.
stoletφ, torquetum, Jakubova h∙l a zrcadlovΘ sextanty.
Nejcenn∞j╣φ °adu tvo°φ astrometrickΘ p°φstroje, na jejφm╛
poΦßtku jsou tzv. tychonskΘ sextanty prvnφ od Josta Bⁿrgiho
z p°elomu 16. a 17. st., druh² Erasma Habermela z r. 1600.
Dal╣φmi p°φstroji jsou Klein∙v kvadrant z r. 1762 a kvadrant
(r. 1766) z Fellw÷ckovy dφlny ve Wⁿrzburgu. ╪ada pokraΦuje
dv∞ma celokruhov²mi p°φstroji, altazimutem Troughtona (kolem
r. 1800) a Jaworskiho pasß╛nφkem (kolem 1830). Na konci °ady
stojφ Zeiss∙v teleskop z poΦßtku tohoto stoletφ.
Ve skupin∞ optick²ch p°φstroj∙ jsou vystaveny v²robky
anglick²ch a n∞meck²ch dφlen 18. a 19. st. Mezi
matematick²mi p°φstroji jsou p°edstavena kru╛φtka, pravφtka,
odpichovßtka, ·hlom∞ry a r²sovacφ soupravy.
GeodetickΘ p°φstroje dokumentujφ v²voj ·hlom∞rnΘ techniky od
17. do poloviny 20. st.
