Zakladatelem geodetickΘ sbφrky byl Franti╣ek Fiala, kter² tvo°il svou soukromou sbφrku od r. 1875. Cel² soubor o poΦtu 250 geodetick²ch p°φstroj∙ v∞noval roku 1910 TechnickΘmu muzeu. Mezi v²znamnΘ akvizice pat°φ koup∞ 8 r²sovacφch pom∙cek z konce 16. st. z dφlny Erasma Habermela na Mullerov∞ aukci v Amsterdamu v r. 1911. V r. 1913 zφskalo muzeum poz∙stalost ro╛mitßlskΘho lesmistra a konstruktΘra K. Gangloffa. V obdobφ po 2. sv∞tovΘ vßlce p°evzalo muzeum sbφrky z pra╛skΘho Klementina, kde sφdlila astronomickß a meteorologickß observato°. Nejv²znamn∞j╣φm p°φr∙stkem bylo p°evzetφ 231 p°φstroj∙ z katedry geodΘzie ╚eskΘho vysokΘho uΦenφ technickΘho. Zßkladem sbφrky jsou p°edev╣φm m∞°ickΘ p°φstroje geometr∙, kartografickΘ r²sovacφ pom∙cky a zem∞pisnΘ gl≤by. GeodetickΘ p°φstroje je mo╛nΘ Φasov∞ ohraniΦit lΘty 1585 - 1970. Sbφrka je rozsßhlß a Φφtß tΘm∞° 1 300 p°edm∞t∙. K unikßtnφm p°φstroj∙m pat°φ pom∙cky z Habermelovy dφlny z p°elomu 16. a 17. st. Nejstar╣φm theodolitem sbφrky je p°φstroj od Heinricha Stolleho. P∙lkruhovΘ p°φstroje od D. Lusuerga, Richera, Langloise a Caniveta spolu theodolitem od Dollonda pat°φ k nejcenn∞j╣φm ·hlom∞rn²m stroj∙m do r. 1800. Ve sbφrce jsou i n∞kterΘ originßlnφ konstrukce p°φstroj∙ profesor∙ pra╛skΘ techniky.