Sbφrka astronomie se utvß°ela rovnom∞rn∞ od r. 1910,
poΦφnaje darem Franti╣ka Fialy, zakladatele geodetickΘ
skupiny muzea. V 50. a 60. letech byla p°evzata kolekce
klementinskΘ hv∞zdßrny a n∞kolik dal╣φch sbφrek.
AstronomickΘ p°φstroje ve sbφrce pochßzφ z 16. - 20. st.,
jeden dokonce z 15. st. Jednß se o p°φstroje, kterΘ byly
vyu╛φvßny v minulosti p°i astronomick²ch m∞°enφm a dßle
demonstraΦnφ p°edm∞ty k v²uce a znßzorn∞nφ o uspo°ßdßnφ
vesmφru. Celkov² poΦet p°φstroj∙ je 407, z toho 174
dalekohled∙ a 139 sluneΦnφch hodin. Sbφrka je rozΦlen∞na na
jednotlivΘ fondy: gn≤monika, m∞°enφ ·hl∙, modely vesmφru,
dalekohledy, obrazy a r∙znΘ.
Mezi unikßty sbφrky pat°φ pozdn∞ gotick² astrolßb z poloviny
15. st., p°φstroje Erasma Habermela z p°elomu 16. a 17. st.
NTM vlastnφ sv∞tov∞ proslulou v²vojovou °adu astrometrick²ch
p°φstroj∙, na jejφm╛ poΦßtku jsou dva tzv. tychonskΘ
sextanty z doby p∙sobenφ Tychona Brahe a Johannese Keplera
na rudolfinskΘm dvo°e v Praze. Prvnφ z nich je od Josta
Bⁿrgiho, kolem r. 1600, druh² vyrobil E. Habermel v Praze r.
1600. ╪ada pokraΦuje dv∞ma kvadranty z 18. st.,
celokruhov²mi p°φstroji (altazimut, pasß╛nφk) z 19. st. a je
zakonΦena Zeissov²m dalekohledem z poΦßtku tohoto stoletφ.
Krom∞ vynikajφcφ kolekce sluneΦnφch hodin 16. - 19. st. mß
muzeum i kabinetnφ orloj od P. Engelberta Seigeho z konce
18. st.
