Ve°ejnost nechce zbavit Clintona ·°adu, Kongres ano. Mß na to prßvo?
Po n∞kolika dlouh²ch m∞sφcφch se koneΦn∞ blφ₧φ afΘra Moniky LewinskΘ ke konci. Ironiφ je, ₧e prezident neΦelφ hrozb∞ svΘho odvolßnφ dφky onomu sexußlnφmu styku, ale dφky tomu, ₧e "zatajoval" podstatnΘ skuteΦnosti. Je to ale doopravdy takov² zloΦin? Lhßt proto, aby se ve°ejnost a v∙bec, cel² sv∞t dozv∞d∞l, jak² ₧e to mlad² proutek sedφ v BφlΘm dom∞. Mo₧nß ano, ale kdyby se n∞kdo z nßs ocitl v tΘto situaci, asi bychom se zachovali stejn∞.
Dv∞ t°etiny AmeriΦan∙ si p°ejφ, aby afΘra skonΦila, a aby prezident z∙stal i nadßle ve svΘm ·°ad∞. N∞kte°φ asi v∞dφ, jakΘ to je, b²t ob₧alovßn se sexußlnφho styku a proto prezidenta chßpou. Kdyby ale nebylo tvrdohlavΘho vyÜet°ovatele Kennetha Starra, kter², jak se dnes zdß, vφce ne₧ o shßn∞nφ skuteΦn²ch d∙kaz∙ se staral o to, aby jeho jmΘno v Americe bylo spojeno s tφmto skandßlem a aby zφskal pov∞st skuteΦn∞ nezßvislΘho vyÜet°ovatele. Tato afΘra uÜkodila mnohem vφce Spojen²m stßt∙m, ne₧ prezidentovi samΘmu. V n∞kter²ch zemφch, kterΘ pova₧ujφ Ameriku za svΘho p°ednφho ideologickΘho nep°φtele, kam pat°φ t°eba i Irßk, se tΘto afΘry samoz°ejm∞ vyu₧ilo k dalÜφmu poÜpin∞nφ tohoto p°ednφho sv∞tovΘho stßtu. Tyto zem∞, ovlßdanΘ zkorumpovan²mi ·°ednφky a obydlenΘ zaostal²mi, polonomßdsk²mi lidmi, kde jsou ve jmΘnu nßbo₧enstvφ provßd∞ny atentßty a vra₧dy, nelze brßt samoz°ejm∞ vß₧n∞. Vß₧nΘ to ale je, pokud se tento stßt dostane ke zbranφm, kter²mi m∙₧e ohro₧ovat polovinu sv∞ta. Kdyby tu nebylo USA, tyto zem∞ by ji₧ dßle vedly dalÜφ nekoneΦnΘ vßlky se sv²mi sousedy a z tohoto pohledu je snφ₧enφ presti₧e USA skuteΦn∞ vß₧nΘ.
Bφl² d∙m, kter² po celkem p°ekvapivΘm vφt∞zstvφ DemokratickΘ strany zaΦal spolΘhat na to, ₧e hlas lidu nedovolφ prezidenta odvolat ze svΘho ·°adu, dnes zjistil, ₧e nebezpeΦφ odvolßnφ je blφ₧e ne₧ kdykoli p°edtφm. Situace se toti₧ podstatn∞ zm∞nila a Kongres zaΦal s procesem odvolßnφ prezidenta. Billu Clintonovi tak te∩ skuteΦn∞ teΦe do bot. Pokud by byl odvolßn, byl by tak pouze druh²m prezidentem v dlouhΘ historii USA, kter² byl odvolßn proti svΘ v∙li. Prvnφm prezidentem, kter² byl se svΘho ·°adu sesazen, byl Andrew Johnson v roce 1868. Tφm druh²m odvolan²m prezidentem m∞l b²t Richard Nixon, dφky tomu, ₧e se jeho lidΘ vloupali do budovy DemokratickΘ strany - afΘra Watergate -, kter² se ale zachrßnil p°ed celosv∞tovou hanbou tak, ₧e rad∞ji sßm - a rßd - odstoupil.
Proces odvolßnφ prezidenta zaΦφnß hlasovßnφm v prßvnφm v²boru, kde majφ p°evahu republikßni a totΘ₧ se potΘ zopakuje v Senßtu, kde rovn∞₧ vlßdnou neomezenou mocφ republikßmi. Ze svΘho rozhodnutφ se nenechajφ ani zviklat n∞kter²mi experty, kte°φ naznaΦujφ, ₧e pokud bude prezident odvolßn, bude v budoucnu snadn∞jÜφ odvolßvat dalÜφ nepohodlnΘ prezidenty.
P°ekvapivΘ vφt∞zstvφ demokrat∙ v letoÜnφch volbßch brali republikßni jako hlas ve°ejnosti, kterß chce, aby prezident, i p°es svΘ lhanφ a k°ivΘ p°φsahßnφ, z∙stal na svΘm mφst∞ a ÜΘf republikßn∙ ve sm∞movn∞ Newt Gingrich dφky tomu odstoupil ze vÜech funkcφ. Nynφ jsou ale republikßnφ plni bojovnΘ nßlady a plni chutφ prosadit v Kongresu odvolßnφ prezidenta. Co se stalo, ₧e zm∞nili nßzor? Mφsto Gingricha toti₧ nastoupil na jeho mφsto texasan Tom DeLay, kter² chce st∙j co st∙j prosadit impeachment (odvolßnφ) a rozhodn∞ by se nespokojil s pouh²n napomenutφm prezidenta ze strany Kongresu. Ale i on balancuje na ost°φ hrany. Tato jeho jist∞ ·ctyhodnß snaha po spravedlnosti m∙₧e jeho stran∞ v p°φÜtφch volbßch v²razn∞ uÜkodit. Pokud toti₧ nebude respektovat p°ßnφ lidu a prezidenta se dφky jeho snaze poda°φ odstranit, m∙₧e se stßt, ₧e republikßnskß strana v p°φÜtφch volbßch v²razn∞ prohraje. VoliΦi, a zvlßÜt∞ ameriΦtφ, kte°φ si velmi cenφ svΘ svobody nßzor∙, republikßn∙m nikdy nezapomenou, ₧e nerespektoval hlas ve°ejnosti. Ano, Kongres mß prßvo odvolat prezidenta, ale mo₧nß si tφm souΦasn∞ spßlφ vÜechny mosty.
Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz
|