IR┴K A ZAMYèLEN═ NA N═M. CO JE PRO SV╠T NEJLEPè═?
Irßk je stejn∞ suverΘnnφ zemφ jako ka₧dß jinß a na tom nezm∞nφ nic ani fakt, ₧e je to zem∞ diktßtorskß. I takovß zem∞ si zaslou₧φ alespo≥ minimßlnφ suverenitu. Jinou otßzkou je, zda mß mezinßrodnφ spoleΦenstvφ prßvo, p°φpadn∞ povinnost zasßhnout, aby zajistila vácizφ zemi b∞h v∞cφ dle vlastnφho soudu. OÜemetnß otßzka, za kterou se skr²vß prostΘ tvrzenφ: v₧dy¥ demokracie je mnohem civilizovan∞jÜφ forma lidskΘho sou₧itφ ne₧ despocie. Nic proti tomu, snad jen to, ₧e vnucovat n∞komu n∞co, co nechce, nenφ zrovna snadnß zßle₧itost a mßlokdy mß ₧ßdan² v²sledek.
Ano...sv∞t by m∞l zasßhnout a mo₧nß i tvrd∞, ale kdo dnes vidφ vÜechny nßsledky. Leckdo si °φkß - stojφ to riziko v∙bec za to?
Co kdy₧ si Saddßm Husajn usmyslφ odvetou pou₧φt svΘ chemickΘ a biologickΘ zbran∞, kolem kter²ch se vÜechno toΦφ. Naplßnovat takov² ·tok, aby kátomuto nebezpeΦφ nedoÜlo nenφ maliΦkost a ani ten sebelepÜφ plßn nemusφ nakonec vyjφt. Srovnat kobercov²mi nßlety vÜechny cφle váIrßku je sice jedinß mo₧nost, jak ukonΦit onu nejistotu a obavy záirßckΘho zbrojnφho programu, ale nedivme se, ₧e to nenφ otßzka jednoho dne. Nejde jen o Irßk a zßpadnφ sv∞t veden² USA. Jde p°edevÜφm o bezpeΦnost celΘho sv∞ta a vzφt na sebe odpov∞dnost za p°φpadn² krach vy₧aduje odvahu a hlavn∞ politickou podporu.
Sátichou podporou mohou USA poΦφtat ve valnΘ v∞tÜin∞ zemφ zßpadnφho sv∞ta, sáv∞tÜφ pak v p°φpad∞ VelkΘ Britßnie ·Φastφ na ·toku.
AΦkoliv Francie vehementn∞ usiluje o diplomatickΘ °eÜenφ a Rusko sá·toky jako tradiΦn∞ nesouhlasφ, vásamotnΘm zßv∞ru nebudou stßt Spojen²m Stßt∙m vácest∞.
VáblφzkΘ budoucnosti se z°ejm∞ koneΦnΘho °eÜenφ nedoΦkßme, proto₧e Saddßm je vábalancovßnφ na ost°φ no₧e velice zb∞hl². VÜichni by byli radÜi, kdyby byl svr₧en zevnit°. UÜet°ilo by to spoustu potφ₧φ, hlavn∞ vysv∞tlovßnφ oprßvn∞nosti ·tok∙. NicmΘn∞ je pravdou, ₧e obyΦejnφ irßΦanΘ informovanφ jen stßtnφ propagandou nebudou tou pravou silou. Zb²vß armßda, do kterΘ se vklßdajφ velikΘ nad∞je. Pravd∞podobn²m v²vojem vÜak bude uzrßnφ tlak∙ zvenku i zevnit° a ruku váruce sá·toky p∙jde vnit°nφ p°evrat. Nechme se tedy p°ekvapit a doufejme, ₧e Saddßm nedostane jedinou Üanci pou₧φt veÜkerou svojφ moc. Je to vázßjmu nejen irßckΘho lidu, ale i nßs vÜech.
Petr Cirman
|