|
DOKTOR "SMRT" BYL POPRV╔ OBÄALOV┴N
B²val² patolog a lΘka° Jack Kevorkian byl koneΦn∞ a tak, jak si dlouho p°ßl, obvin∞n z vra₧dy prvnφho stupn∞ za to, ₧e pomohl spßchat sebevra₧du automechanikovi Thomasu Younkovi, kter² trp∞l nevylΘΦitelnou nervovou chorobou pomocφ smrtelnΘ injekce.
CBS vysφlala toto provedenφ eutanasie, kterΘ amatΘrsky natoΦil Kevorkian v ned∞li veΦer v rßmci po°adu "60 minut". Kevorkian tento zßznam natoΦil a potΘ p°edal televizi, aby byl odsouzen a aby tφm podnφtil ve°ejnou diskusi o tom, jestli mß smrteln∞ nemocn² Φlov∞k, kter² trpφ, prßvo rozhodnout o svΘ vlastnφ smrti. Kevorkian sßm o tom °φkß:
"Chci b²t ₧alovßn za eutanasii. Dokß₧u, ₧e to nenφ zloΦin bez ohledu, co se o tom pφÜe."
Mo₧nß je ₧aloba na Kevorkiana ta sprßvnß cesta. TΘma eutanasie je ve Spojen²ch stßtech velmi citliv²m tΘmatem a obzvlßÜt∞ politik∙m zßle₧φ na tom, co si myslφ Üirokß ve°ejnost. Zßle₧φ rovn∞₧ na stßtu, n∞kde m∙₧e b²t eutanasie povolenß, jinde je zase trestn²m Φinem. V USA mß eutanasie °adu p°φznivc∙ a stejnou m∞rou tak °adu odp∙rc∙. Podle ankety populßrnφho Φasopisu Time 60% jejich Φtenß°∙ podporuje eutanasii. Podle v²sledk∙ ankety by m∞la b²t "smrt z milosti" zlegalizovßna. Co taky d∞lat s Φlov∞kem, kter² trpφ, mß bolesti a kterΘmu nedokß₧e souΦasnß v∞da pomoci? ╚lov∞k mß p°ece prßvo zem°φt, rozhodovat o svΘm ₧ivot∞ u₧ p°ece m∙₧e od sv²ch osmnßcti nebo v USA od jednadvaceti let! ProΦ zrovna, kdy₧ chce Φlov∞k d∙stojn∞ zem°φt, je mu toto prßvo odepφrßno?
O naÜem narozenφ rozhodujφ jinφ, o p°φpadnΘ smrti jeÜt∞ p°ed narozenφm taky jinφ, tak bychom m∞li prßvo se rozhodnout, ₧e u₧ jsme tohooo pro₧ili dost, vid∞li dost a ₧e mßme prßvo na v∞Φn² odpoΦinek, nehled∞ na to, ₧e jsme stejn∞ nevylΘΦiteln∞ nemocnφ a ₧e stejn∞ za pßr m∞sφc∙ zem°eme.
Jack Kevorkian se p°iznal, ₧e od roku 1990 pomßhal vφce ne₧ 125 smrteln∞ nemocn²m lidem v jejich sebevra₧d∞. Jako d∙vod, proΦ se k eutanasii svobodn∞ rozhodli, v∞tÜinou uvßd∞jφ silnΘ bolesti, kterΘ nejdou lΘky utiÜit, strach ze ztrßty d∙stojnosti anebo ztrßty kontroly nad sebou sam²m. Doktor Kevorkian nenφ jenom Φlov∞kem, kter² pomßhß lidem zdolat utrpenφ, ale takΘ vynßlezcem, kter² se sna₧φ vym²Ület specißlnφ p°φstoje, kterΘ po stisku staΦφtka samy aplikujφ smrtφcφ dßvku injekce. U₧ jenom to, ₧e to tlaΦφtko Φlov∞k zmßΦkl a podepsal si tak vlastnφ, sice bezbolestn², rozsudek smrti sv∞dΦφ o velkΘ odvaze a nezdolnΘm rozhodnutφ.
Ned∞lnφ zßznam vlastnφ smrti, p°i kterΘm Jack Kevorkian osobn∞ asistoval shlΘdlo jenom ve Spojen²ch stßtech rekordnφch 15.3 milionu americk²ch domßcnostφ. Kevorkian si myslφ, ₧e prßvo vlastnφ d∙stojnΘ smrti by nem∞lo b²t pova₧ovßno za zloΦin v ₧ßdnΘ spoleΦnosti, kterß se pova₧uje za osvφcenou.
Jedin²m stßtem v USA, kde je u₧ delÜφ dobu "asistovanß sebevra₧da" povolena je stßt Oregon. Podmφnky pro spßchßnφ "D∙stojnΘ smrti", jak je zßkon prßvnφky naz²vßn, jsou jasnΘ. NejmΘn∞ dva lΘka°i musφ potvrdit, ₧e onen Φlov∞k je nevylΘΦiteln∞ nemocn² a ₧e mu zb²vß maximßln∞ p∙l roku ₧ivota. PotΘ musφ ₧adatel o nejmΘn∞ patnßct dnφ pozd∞ji po₧ßdat jednoho z lΘka°∙ o p°edpis na smrtφcφ dßvku lΘk∙ jednou pφsemn∞ a dvakrßt ·stn∞. Tato minimßlnφ patnßctidennφ doba je urΦena k tomu, aby m∞l pacient mo₧nost znova a peΦliv∞ uvß₧it svΘ rozhodnutφ. Pokud nßzor nezm∞nφ ani po tΘto dob∞, m∙₧e lΘky po₧φt. Musφ je ale po₧φt sßm, bez pomoci ostatnφch. Pokud se objevφ podez°enφ, ₧e nemocn² v dob∞, kdy se mß rozhodovat, trpφ depresφvnφmi stavy, je sv∞°en do pΘΦe psychiatra. Zde v Oregonu vyu₧ilo tohoto zßkona, kter² platφ teprve deset m∞sφc∙, celkem deset pacient∙.
Ka₧dopßdn∞, ₧aloba na Jacka Kevorkiana, p°ezdφvanΘho jako doktor Smrt, urΦit∞ rozpoutß v USA ve°ejnou diskusi o tom, zda-li mß Φlov∞k prßvo rozhodovat o svΘ vlastnφ smrti s pomocφ lΘka°e.
Miroslav KuΦera
Autor je ÜΘfredaktorem serveru Interval.cz
|
